Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství
Předešlé dotazy 1951. - 1965.

1980. Ráda bych se dozvěděla vše o vojenské kariéře mého dědečka Otakara Skládala, nar. 2. 12. 1894, který byl legionář z 1. světové války. Zřejmě působil na ruské frontě. V roce 1924 byl štábním kapitánem lehkého děl. pluku v Olomouci. (odpovídá Pavel Šrámek)

Otakar Skládal se narodil 2. prosince 1894 v Močidlanech na Slovensku, domovskou příslušnost měl v Kojetíně u Přerova. V letech 1907 až 1914 studoval na gymnáziu v Prostějově, v říjnu 1914 pak nastoupil do rakousko-uherské armády k polnímu dělostřeleckému pluku 25. V květnu 1915 byl přeložen k pěšímu pluku 36, s nímž jako velitel čety bojoval na ruské frontě a byl v říjnu 1915 zajat. V srpnu 1917 se přihlásil do čs. legií v Rusku, kde byl po absolvování důstojnického kurzu zařazen k 10. střeleckému pluku. S tímto plukem se vrátil jako poručík ruských legií v srpnu 1920 do Československa a zůstal sloužit v československé armádě. Nejprve působil v letech 1920 až 1921 u dělostřeleckého pluku 6 v Brně, od roku 1921 pak v různých funkcích u dělostřeleckého pluku 7 v Olomouci. V roce 1926 absolvoval kurz velitelů oddílů, v roce 1932/1933 kurz pro velitele vojskových těles. V prosinci 1922 byl povýšen na štábního kapitána, v prosinci 1926 na majora a v prosinci 1929 na podplukovníka dělostřelectva. V květnu 1934 byl přemístěn k dělostřeleckému pluku 4 v Josefově, kde byl velitelem I. a pak II. oddílu. Počátkem roku 1938 byl přemístěn k nově vzniklému dělostřeleckému pluku 13 v Chlumci nad Cidlinou jako velitel II. oddílu v Novém Bydžově. Za mobilizace na podzim 1938 zastával funkci velitele dělostřeleckého pluku 13. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 odešel k okresnímu úřadu v Novém Bydžově a v roce 1941 byl přeložen do výslužby. Po osvobození se v květnu 1945 v Novém Bydžově hlásil do československé armády a na podzim 1945 se stal zatímním velitelem dělostřeleckého pluku 54 v Dědicích u Vyškova.

Další podrobnosti k vojenské službě Otakara Skládala můžete najít v legionářském spisu a vojenské kvalifikační listině, které jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha.


1979. Můžete uvést, kolik celkem letišť mělo k dispozici čs. vojenské letectvo na podzim 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

V roce 1938 evidoval Hlavní štáb československé armády celkem 144 letišť, z toho 80 hotových a 64 rozestavěných. Kromě letišť bylo dále v evidenci ještě 535 vyhledaných ploch, kterých bylo možné po úpravách použít jako polních letišť.

Po Mnichovské dohodě zůstalo v odstoupeném pohraničí z 80 hotových letišť celkem 17 a z 64 rozestavěných letišť celkem 12. Navíc byla stornována další výstavba 20 rozestavěných letišť na území okleštěného Československa.


1978. V několika zdrojích o prvorepublikové armádě je napsáno, že dle sčítání lidu ve 30. letech mohla armáda povolat až 3,5 milionu vojáků, ve věku od 20 do 50 let. Můžete uvést k těmto počtům několik informací? Například kolik mužů z tohoto počtu by bylo povoláno do armády a kolik by zůstalo (alespoň pro první měsíce války) v továrnách, různých službách apod. Požádal bych též o další upřesnění, zda se oněch 3,5 milionu branců netýkalo věku 18 až 60 let. (odpovídá Pavel Šrámek)

Podle rozboru Hlavního štábu z roku 1932 bylo v rámci I. zálohy (muži do 40 let věku) k dispozici 1 272 654 mužů, v rámci II. zálohy (muži od 41 do 50 let) pak 542 468 mužů. I s muži, kteří právě vykonávali vojenskou službu, šlo celkem o cca 1,9 milionu mužů, přičemž se uvažovalo, že by se v případě mobilizace využilo asi 1,5 milionu mužů. Povolány do zbraně by byly asi dvě třetiny, protože válečná armáda v roce 1935 měla mít celkem 972 747 mužů, zbytek by sloužil k nahrazování ztrát. Uváděné číslo 3,5 milionu osob je tedy hodně nadsazené.


1977. Mohl bych poprosit o pár informací o lehkém dělostřeleckém pluku č. 1, kde se během 1. světové války pohyboval apod., a o čs. horském dělostřeleckém pluku č. 205. (odpovídá Pavel Šrámek)

Dělostřelecký pluk 1 vznikl v Rusku na jaře 1919 při reorganizaci 1. československé dělostřelecké brigády vytvořené koncem roku 1917 a zabezpečoval střežení sibiřské magistrály. Po návratu do Československa byl v rámci unifikace zařazen do československé armády jako dělostřelecký pluk 1. Velitelství pluku, I. a II. oddíl byly umístěny v Praze, stejně jako III. oddíl zřízený v říjnu 1924. V listopadu 1927 se celý pluk přesunul do Ruzyně, III. oddíl pak v říjnu 1933 do Bíliny. Dne 23. května 1938 se velitelství s I. oddílem přemístilo do Jihlavy, II. oddíl nejprve do Třebíče a pak také do Jihlavy. V listopadu 1938 se celý pluk vrátil do Ruzyně. V září 1920 byl pluku udělen název „Jana Žižky z Trocnova“. Historie pluku byla zpracována v publikaci „Dějiny dělostřeleckého pluku 1 Jana Žižky z Trocnova“, která vyšla v roce 1937.

Dělostřelecký pluk 205 vznikl v létě 1920 v rámci unifikace z 201. horského dělostřeleckého pluku domácího vojska. Velitelství pluku, I. oddíl a II. oddíl se nacházely ve Stříbře, III. oddíl zřízený v roce 1922 byl v Kladrubech. V červenci 1924 byl pluk zrušen.


1976. Mám několik dotazů:

a) Chtěl bych vědět základní strukturu hlásné služby v míru a rozšířenou strukturu na válečný stav v 1938.

b) Existuje tabulková statistika bojových letounů, které byly zařazeny do II. linie v době mobilizace 1938 (typ letadel + počet kusů)?

c) Je možné, že se ve Vojenském ústředním archivu dochovaly písemné pochvaly (boj na Slovensku 1919) od velitele 2. divize generála Šnejdárka? (odpovídá Pavel Šrámek)

a) K hlásné službě máme bohužel jen málo informací, které jsme publikovali v článku o čs. vojenském letectvu v září 1938 v časopise Historie a vojenství 2008, č. 2. Dodatečně jsme zjistili, že hlásnou službu po jejím aktivování 13. září 1938 tvořilo 15 středisek a 718 hlásek.

b) Počty letadel II. linie bohužel nemáme k dispozici.

c) Fond Velitelství 2. divize uložený ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha obsahuje i materiály z bojů na Slovensku, může tedy obsahovat i pochvaly velitele divize.


1975. Můžete se prosím vyjádřit alespoň přibližně, kolik vojáků československé armády tvořilo v roce 1938 pevnostní jednotky a kolik polní jednotky? (odpovídá Pavel Šrámek)

Podle archivního dokumentu, který uvádí tabulkový počet československé válečné armády v roce 1935, kdy začala platit nová organizace válečné armády, měla mít válečná armáda celkem 972 747 mužů, z toho polní armáda 774 465 mužů a zápolní 189 869 mužů.

Když by se tento procentuelní poměr zachoval i pro československou armádu v září 1938, tak by polní armáda mohla čítat cca 800-900 000 mužů, zápolní pak cca 200-300 000 mužů.

Kolik vojáků tvořilo pevnostní jednotky, nevíme, lze ale orientačně odhadnout počet vojáků přímo v opevnění. Pokud vezmeme, že postaveno bylo cca 10 000 lehkých objektů (nejběžnější vzor 37 typ A pro 7 mužů) a cca 250 těžkých objektů samostatných nebo v rámci tvrzí (průměrně pro 35 mužů), tak pod betonem by se „schovalo“ maximálně 78 000 vojáků z řad příslušníků klasických pěších pluků i speciálních hraničářských pluků.


1974. Zajímalo by mě, zda byla mládež v předválečné ČSR nějak podrobněji školena a připravována na hrozící válku s Německem, např. zda chlapci od jistého věku absolvovali něco jako předvojenskou výchovu a pokud ano, zda mohli aspoň částečně vypomoci při předpokládané válce s Německem. (odpovídá Pavel Šrámek)

Předvojenská výchova byla dlouhou dobu pouze dobrovolnou záležitostí členů tělovýchovných a polovojenských organizací (např. Sokol, Selské jízdy apod.), přičemž její náplň a rozsah se dosti lišily. Od počátku 30. let byla snaha ze strany Svazu československého důstojnictva zavést dohodou s výše uvedenými organizacemi dobrovolnou brannou výchovu obyvatelstva, k tomuto účelu byly vydávány i Rukověti branné výchovy, např. v roce 1934. Povinnou brannou výchovu se podařilo zavést zákonem, který začal platit od 1. září 1937, ale zcela uvést do praxe se ho už nepodařilo. Podle tohoto zákona byla branná výchova povinná pro všechny od zahájení školní docházky do 30 let, výcvik v protiletecké ochraně měl trvat do 50 let. Probíhat měla u žáků a studentů na školách, jinak v dobrovolných organizacích a ve střediscích branné výchovy.

Předvojenská výchova však nemohla plně nahradit vojenskou službu. Proto také branci, kteří se hlásili po vyhlášení mobilizace v září 1938 do armády, se měli podle rozhodnutí Hlavního štábu zaregistrovat u náhradních těles a podrobit urychlenému základnímu výcviku.


1973. Můžete uvést, v jakých počtech působila v ČSR v době mobilizace 1938 policie, četnictvo a finanční stráž a popřípadě k jakým bojovým akcím byly tyto složky určeny v rámci celkové obrany? (odpovídá Pavel Šrámek)

Příslušníci policie, četnictva a finanční stráže byli zařazeni především do praporů Stráže obrany státu, které v počtu 31 byly určeny k ochraně státní hranice (s výjimkou praporu Praha). V květnu 1938 z celkem 27 710 příslušníků Stráže obrany státu bylo 5847 četníků, 3155 policistů a 6037 příslušníků finanční stráže (zbytek byly vojenské posily).

Příslušníci četnictva byli dále nasazeni v oddílech polního četnictva, které existovaly u každého vyššího velitelství. Například u velitelství divize tvořilo oddíl polního četnictva 10 mužů.


1972. Co to je zákopnická četa a jaké měla úkoly? (odpovídá Pavel Šrámek)

Zákopnická četa byla součástí technické roty podřízené velitelství pluku nebo samostatného praporu. Jednalo se o specializovanou četu s ženijním zaměřením, jejímž úkolem bylo provádět složitější úpravy terénu (např. zřizování odolnějších krytů a pozorovatelen) v rámci svého pluku nebo samostatného praporu. Technickou rotu tvořilo několik zákopnických čet a pomocné družstvo.


1971. Na webu jsem zjistil, že je zde možné (díky Vaší laskavosti) položit dotaz na nějaké informace ohledně 1. sv. války. František Koblížek se narodil v roce 1895 v Kunčicích u Kyšperka. V letech 1915-17 posílal z fronty dopisy označené jako: Fr. K. KuK. Inf. Reg. No 21. II/27 marš. komp. Feld post No 356. (529, nebo 43 marš. komp. 3zug p.p.n Eprejs Uhry, nebo Suchá, Halič, nemocnice Jaroslau. Čísla pošt 356, 529, 337, 204, 74). Je možné z těchto údajů vytěžit něco více? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Zkratka „KuK. Inf. Reg. No. 21“ patří pěšímu pluku č. 21, k němuž nastupovali povolanci z teritoria Doplňovacího okresního velitelství Čáslav. Kunčice u Kyšperka (dnes Letohradu) ale patřily do doplňovacího obvodu pěšího pluku č. 98 Vysoké Mýto. Vojáci ovšem nebyli k jednotlivým plukům povoláváni podle místa narození, nýbrž podle své domovské obce (zpravidla se shodovala s místem bydliště). V případě „II/27 marš. komp.“ se pravděpodobně jedná o II. rotu XXVII. pochodového praporu příslušného pluku. Muž narozený v roce 1895 by měl být povolán k odvodu pravděpodobně na podzim 1915 (blíže viz odpověď na dotaz čís. 1943). Město Eperies či Eperjes je východoslovenský Prešov.

Během 1. světové války byl pěší pluk č. 21 rozdělen na dvě části. Zatímco hlavní síly pluku bojovaly (střídavě v sestavě 10. a 3. pěší divize) na frontě v Haliči, jeho I. prapor (jako součást 11. či 10. horské brigády) se nejprve podílel na válečných operacích na Balkáně a od června 1916 na italském bojišti, kam se zbytek pluku přesunul v září 1916 (postupně zařazen u 9., 18., 57. a 10. pěší divize). Pochodové prapory zajišťovaly odesílání vycvičených doplňků z řad nových povolanců i rekonvalescentů k bojujícímu pluku. V pořadí XXVII. pochodový prapor mohl být vypraven na frontu na přelomu léta a podzimu 1916. Vzhledem ke zmiňovanému pobytu jmenovaného v nemocnici v Jaroslavi (polská Jarosław) by se pravděpodobně jednalo o jeho druhé odeslání na bojiště, čemuž by odpovídala i časově předcházející účast na v bojích v Haliči.

Taktéž pěší pluk č. 98 byl od léta 1914 nasazen na východní frontě jako součást 10. pěší divize a v červnu 1916 se přesunul na italskou frontu, kde působil v sestavě 6., 9. a opětovně i 10. pěší divize. I v jeho případě operoval jeden prapor odloučeně. Jednalo se o I. prapor, nacházející se nejprve na Balkáně a od května 1915 na italském bojišti (přidělen postupně ke 14. a 20. horské brigádě).


1970. Zajímám se o historii naší obce. Dostala se mi do rukou fotografie a nevím koho mám na ní hledat. Můžete mi odpovědět, co je to za útvar? Případně zda je někde jakýsi seznam příslušníků? Děkuji. (Pavel Minařík)

Na fotografii jsou zachyceni vojáci náhradní zálohy, zařazení u 1. čety 10. roty 3. polního praporu 102. pěšího pluku, který vznikl v roce 1883 a nováčci k němu přicházeli z území Doplňovacího okresního velitelství Benešov. Do tzv. náhradní zálohy byli ze sociálních důvodů za přesně stanovených podmínek určováni např. živitelé rodin, majitelé zděděných statků (do určité výše majetku) nebo studenti připravující se na povolání učitele či kněze. Vojenskou službu vykonávali po dobu osmi týdnů. Fotografie pochází z doby před vypuknutí 1. světové války. Vojáci jsou oblečeni do uniformy zavedené v roce 1908. Během zmíněného období se 3. polní prapor 102. pěšího pluku nacházel v Praze. Seznamy příslušníků útvaru se ve Vojenském ústředním archivu v Praze nedochovaly.


1969. Dle knihy "Pod císařským praporem – Historie habsburské armády 1526-1918", nebo dle http://www.mlorenz.at tvořilo procentuální zastoupení české národnosti u 22. Feldjagerbataillonu, doplňovaného v Chebu (stav v roce 1914), 49%. Vzhledem k tomu, že v samotném Chebu žilo na přelomu století cca 1-3% obyvatel české národnosti a zejména s ohledem na fakt, že u "chebského" pravidelného a zeměbraneckého pluku pěchoty Nr. 73 a 6 byli Češi zastoupeni ve tří až čtyřprocentním počtu, zajímalo by mne, zda se jedná o náhodu, překlep, nebo cílený výběr. A následně, zdali toto bylo obvyklé a u dalších jednotek, doplňovaných v českých zemích s dominantní převahou obyvatelstva německé národnosti (95 % a více)? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedené údaje skutečně odpovídají oficiálnímu podílu jednotlivých národností podle tzv. „obcovací řeči“ (Umgangssprache). I když v pěším pluku č. 73 či zeměbraneckém pěším pluku č. 6 zastoupení vojáků základní služby německé národnosti (či používajících jako hovorovou řeč němčinu) před vypuknutím války činilo 97 % (zbývající byli zařazeni mezi „ostatní“), v případě mysliveckého pěšího praporu č. 22 se jednalo „jen“ o 49 %, zatímco podíl Čechů (nebo česky hovořících vojáků) byl 50 % a jedno procento připadlo na „ostatní“. Národnostní struktura zmíněných útvarů vznikla s největší pravděpodobností na základě cíleného výběru.

Složení ostatních útvarů doplňovaných z českých zemí podle národností (hovorové řeči) najdete v knize „Österreich-Ungarns letzter Krieg“, 1. díl, Vídeň 1930 nebo ve II. dílu Vojenských dějin Československa (1526 – 1918), vydaném v Praze roku 1986.


1968. Můj dědeček Josef Brož z Kamenného Újezdu u Rokycan sloužil vojenskou službu před vypuknutím I. sv. války u 88. regimentu v Berouně. Za 1. světové války  pobýval v Kaposváru /jihozápadně od Balatonu/, kde probíhal vojenský a jazykový výcvik. Z Kaposváru vedla jeho cesta již na Srbskou frontu. Zřejmě se nezúčastnil prvních ofenzív, ale až následujících. /Ve vzpomínkách mám přechod přes řeku Drinu./ A dále bojů v roce 1915. Nevím při které bitvě kdy a kde byl raněn. Kulka mu prolétla otevřenými ústy a zastavila se v bezprostřední blízkosti páteře. Po polním lazaretu a léčbě v Budapešti byl poslán k jeho domovskému regimentu v  Berouně do nemocnice. Při úrazu došlo k poškození sluchovodů a částečné ztrátě sluchu. Pomocí magnetů se snažily kulku oddálit od páteře a dostat do míst kde ji mohou bezpečně vyjmout. Operace odstranění kulky proběhla v Berouně kolem roku 1930. Viz dochovaný rentgenový snímek. Jelikož lékaři hodnotili úraz jako unikátní - který dědeček přežil i když se ztrátou sluchu.

Ke 100. výročí vypuknutí 1. sv. války připravují muzea vzpomínkové výstavy. Dochovaný snímek jsem poskytla k výstavě. Pročetla jsem mnoho dostupných informací o Srbské frontě,  ale nikde tam není zmíněn 88. pěší pluk Beroun. Prosím o světlení, nebo zda vojáci 88. pěšího pluku z Berouna byli přiřazeni k jinému pluku. S Kaposvarem je spojován 98. regiment. Děkuji za odpovědi Anna Flemrová (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk 88 byl během války nasazen na frontě v Haliči a teprve v září 1917 se přemístil na italské bojiště. Pěší pluk 98 měl kromě hlavních sil na východní frontě taktéž jeden polní prapor u 14. horské brigády na Balkáně (na přelomu září a října se zapojila do bojů na Drině), se kterou se v červnu 1915 odešel na Sočskou frontu. Je možné, že vzhledem ke ztrátám uvedeného pluku v bojových operacích došlo k přesunům vojáků mezi jednotlivými útvary.

Náhradní prapor pěšího pluku 88, u kterého probíhal výcvik vojáků před odchodem na frontu, se nejprve v listopadu 1914 přesunul z Berouna do Prahy a následně v červnu 1915 z Prahy do maďarského Szolnoku, kde zůstal až do skončení 1. světové války. V Kaposváru se od října 1915 nacházel náhradní prapor pěšího pluku 98 z Vysokého Mýta. Vzhledem k době přemístění 14. horské brigády na Sočskou frontu (červen 1915), by to ovšem znamenalo, že se Váš dědeček k tomuto pluku dostal ještě před přesunem náhradního praporu do Kaposváru.


1967. Můžete uvést seznam vojenských škol se zaměřením na přípravu důstojníků dělostřelectva, které existovaly na českém území od roku 1744 ("bombardýrská" škola v Rudolfově u Českých Budějovic) do vzniku Československé armády? (odpovídá Pavel Minařík)

Podle schematismů rakouské a následně rakousko-uherské armády se na teritoriu pozdějšího Československa nacházely tyto vojenské dělostřelecké školy:

1849 Sborová bombardýrská škola Olomouc (přemístěna z Vídně)
1850 reorganizována na Hlavní dělostřeleckou školu Olomouc
1851 (1852) reorganizována na Dělostřeleckou akademii Olomouc
(v roce 1858 přemístěna do posádky Hranice)
Pozn.:
Ve schematismu z roku 1852 je uveden vznik v roce 1851, v pozdějších ročnících schematismů již 1852.
1869 sloučena s Ženijní akademií v klášteře Louka u Znojma do Technické vojenské akademie Vídeň (od 1904 Mödling u Vídně)

Ve schematismech jsem nenašel žádný záznam o Vámi uvedené bombardýrské škole v Rudolfově. Jako místo dislokace Bombardýrského sboru je v letech 1808 a 1810 uváděna Vídeň. V roce 1809 schematismus vzhledem k válce s Francií nevyšel. Působení školy je na internetu zmiňováno v souvislosti s vynálezcem lodního šroubu Josefem Resslem, který na ní měl nastoupit v roce 1809 ve věku 16ti let. V tomto případě je možné, že k dočasné redislokaci školy mimo Vídeň došlo v souvislosti s Napoleonovým tažením do Rakouska a okupací hlavního města monarchie.


1966. Dobrý den, na zahradě jsem vykopal porcelánovou fajfku ručně malovanou se jménem Augustin Penkava pěšák. S nápisem C. K. pěší pluk svob. p. z Teuchertu Kaufmana c. 88. Na internetu jsem nic konkrétnějšího nenalezl. Dokážete zjistit více? Velice Vám děkuji za odpověď (odpovídá Pavel Minařík)

Polní zbrojmistr svobodný pán Friedrich Teuchert-Kaufmann von Traunsteinburg zastával čestnou funkci majitele pěšího pluku 88 v letech 1883 až 1913. Zmíněný pluk byl od roku 1883 doplňován branci z Berouna a okolí. V Berouně se však kromě náhradního kádru nacházel pouze jeden z pěších praporů. Plukovní velitelství společně s několika dalšími prapory (jedním až třemi) bylo během uvedeného období dislokováno v: Praze (1882-1904), Tridentu (1904-1910) a Českých Budějovicích (1910-1914). Jeden z pěších praporů (v letech 1904 až 1906 výjimečně dva prapory) byl obvykle ubytován odloučeně od hlavních sil pluku: Cattaro (1899-1900), Crkvice (1900-1901), Castelnuovo (1901-1902), Cavalese (1904-1906), Levico(1904-1910), Wittingau (1910-1912) a Neuhaus (1912-1914).

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist