Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství
Předešlé dotazy 1921. - 1935.

1950. Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli se dochovaly nějaké seznamy lidí, co narukovali při mobilizaci do čs. armády. Teď mě zajímá pouze při mobilizaci. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud jde o mobilizaci v září 1938, nastupující záložníci měli být zařazováni do nově vznikajících útvarů podle tzv. jmenného zařazení. Znamenalo to, že každá setnina (rota, baterie, letka) měla již v míru připravený seznam osob, které by ji za mobilizace měly tvořit. Ovšem vzhledem k tomu, že mobilizaci předcházela mimořádná opatření spojená s povoláváním vybraných záložníků a že část záložníků hlavně německé národnosti vůbec nenastoupila, nebylo možné se těmito seznamy řídit a muselo se improvizovat.

Pokud je nám známo, ve Vojenském historickém archivu se dochovalo několik jmenných seznamů osob přidělených divizním a sborovým velitelstvím, např. seznam důstojníků a rotmistrů u velitelství okrsku Praha, seznam důstojníků u velitelství 12. divize, přehled důstojníků, rotmistrů a mužstva u velitelství Hraničního pásma XIII nebo seznam důstojníků, rotmistrů a občanských zaměstnanců u velitelství Sborové oblasti VII.


1949. Netuším, jaký je u čs. vojska ve Francii rozdíl mezi náhradním praporem a o den později vzniklým praporem, je to stejné nebo je to něco jiného? A nemá být 1.1.1940 správné datum vzniku 1. čs. divize pod velením generála Viesta? (odpovídá Pavel Šrámek)

Náhradní prapor a polní prapor není to samé. Náhradní prapor je nebojová jednotka určená k evidování a výcviku vojáků, polní prapor je bojová jednotka, která je určena k boji s nepřítelem na frontě. 1. čs. náhradní prapor ve Francii vznikl 28. 9. 1939, 1. čs. pěší prapor o den později jak píšete, tj. 29. 9. 1939, zanedlouho nato byl ale reorganizován na 1. čs. pěší pluk.

Výnos o nové organizaci čs. jednotek ve Francii, v němž se hovořilo o divizi, byl vydán 6. 1. 1940, oficiálně pak byla 1. československá divize ve Francii ustavena 15. 1. 1940. Podrobnosti lze najít v knize Gustava Svobody „1. československá divize ve Francii“, která vyšla v roce 2010.


1948. Nikde nemůžeme najít něco o bojovém působení 32. pluku čs. legií, mimo to, kdy vznikl, kde, kdo mu velel a že byl nasazen u Lago di Garda, kde 33. pluk čs. legií svedl vynikající bitvu na Doss Alto. Bylo by možno dodat nějakou informaci o 32. pluku čs. legií? (odpovídá Pavel Šrámek)

Bohužel pro tento pluk nevyšly knižně zpracované dějiny pluku. Zkuste se podívat do souhrnné práce „V boj. Kronika čs. legie v Itálii 1915-1918“, která vyšla v Praze 1927 a kde by něco mohlo být. Dochované dokumenty pluku z let 1918 až 1920 jsou uloženy v pražském Vojenském historickém archivu, který je ale momentálně pro veřejnost uzavřen.

Pokud jde o další osudy pluku po návratu z Itálie, do Československa přijel koncem prosince 1918 a následně byl nasazen v bojích na Slovensku. V rámci unifikace armády byl pak sloučen s domácím 34. pěším plukem v nový 32. pěší pluk se sídlem v Košicích.


1947. Mohli byste mi říct, kde ověřím, zda můj děda Jozef Mišata, nar. 20.3.1911, byl důstojníkem u 14. pěšího pluku Československé armády? (odpovídá Pavel Šrámek)

Jména důstojníků aktivně sloužících v československé předválečné armádě lze nalézt ve „Schematismu československé branné moci“, který vycházel každý rok v letech 1922 až 1938. Po osvobození v roce 1945 již nevycházel a případnou službu lze nalézt v tzv. kvalifikačních listinách důstojníka, které jsou uložené ve Vojenském historickém archivu. Tento archiv je ale momentálně z důvodu stěhování do nových prostorů uzavřen.


1946. Chtěla bych vás poprosit o podrobnější informace týkající se pluku 19, 3. čety náhradní zálohy rok 1928, a pokud možno též podrobnější informace o Alfredu Schwertnerovi. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 19 byl umístěn na Podkarpatské Rusi, konkrétně v Mukačevu, kde bylo velitelství pluku, I., II., III. prapor a náhradní prapor. Pokud jde o náhradní zálohu rok 1928, máte na mysli zřejmě osoby odvedené na podzim 1928, které po absolvování dvanáctinedělního vojenského výcviku odešly do tzv. náhradní zálohy. Týkalo se to branců, kteří byli živiteli rodiny, branců, kteří byli majiteli zděděné zemědělské usedlosti menšího a středního rozsahu, a branců, kteří z jiných důvodů rodinných, hospodářských, sociálních apod. zasluhovali zvláštního zřetele.

O Alfredu Schwertnerovi se nám nepodařilo bohužel zjistit žádné informace.


1945. Prosím o informaci, kde je možno zjistit předválečné (1918-1938) početní stavy letců – pilotů vojenského letectva RČS a jestli je někde k dispozici jejich jmenný seznam. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zjistit počty a jména je možné, ale pro všechny důstojníky a rotmistry sloužící u letectva, nikoliv pouze pro piloty. Najdete je „Schematismu československé branné moci“, který vycházel každý rok v letech 1922 až 1938. Například ve schematismu z roku 1938 uzavřeném dnem 28. 5. 1938 najdete jména a zařazení 13 plukovníků letectva, 40 podplukovníků letectva, 61 majorů letectva, 55 praporčíků letectva apod.


1944. Mám skupinové foto mého dědy z Rakouska-Uherska ve vojenských uniformách a nevím přesně, kdy to bylo. Jak dlouhá byla prezenční služba v této době a od kolika let byla tato povinnost? Děda byl ročník 1883. Totéž bych chtěl vědět u svého otce (ročník 1913), který mi vyprávěl, že byl u odvodu, ale že ho osvobodili. Který by to mohl být rok? Otec končil vysokou školu v roce 1935 a poté byl zaměstnán v Plzni. Také bych chtěl vědět, jak za první republiky byla dlouhá základní vojenská služba a od kterého roku věku. (odpovídá Pavel Šrámek)

Odvodní povinnost za Rakouska-Uherska začínala 1. lednem kalendářního roku, ve kterém dotyčný dosáhl věku 21 let, a končila 31. prosince roku, v němž dotyčný dosáhl věku 23 let. Váš dědeček tedy mohl být odveden někdy v letech 1904 až 1906, přičemž odvod probíhal na jaře, vojenská služba se nastupovala na podzim. Délka vojenské služby u společné armády byla tři roky, u zeměbrany pak dva roky, takže nejpozději mohl sloužit do podzimu roku 1909. Ročník 1883 byl pak znovu povolán v létě 1914 v souvislosti s vypuknutím 1. světové války. Viz též odpověď na dotaz č. 852.

Odvodní povinnost v Československu byla o rok dříve, tj. začínala v roce, kdy občan dosáhl 20 let, a končila v roce, kdy dosáhl 22 let. Váš otec narozený v roce 1913 byl tedy u odvodu někdy v letech 1933 až 1935. Délka vojenské služby v té době byla dva roky, přestože původně měli branci odvedení v roce 1933 sloužit pouze 14 měsíců. Viz též odpověď na dotaz č. 1290.


1943. Povolávalo se za 1. světové války do rakousko-uherské armády podle ročníků narození? Zajímá mne, jestli je možné určit, když znám datum narození, kdy dotyčný nastoupil do války. (odpovídá Pavel Šrámek)

Systém povolávání do rakousko-uherské armády byl poměrně komplikovaný, neboť existovaly tři druhy armád (společná branná moc, rakouská a uherská zeměbrana, rakouská a uherská domobrana) a v rámci jednotlivých armádních sborů se povolávalo rozdílně (např. v srpnu 1914 byly v oblasti I. armádního sboru povolány ročníky od 1872, u jiných sborů až od 1876). Přesto lze orientačně říci, že:
- ročníky narození 1865 až 1871 nastoupily do armády v lednu a únoru 1916,
- ročníky narození 1872 až 1881 nastoupily do armády v srpnu a září 1914,
- ročníky narození 1882 až 1889 nastoupily do armády v srpnu 1914,
- ročníky narození 1890 až 1892 buď vykonávaly vojenskou službu, nebo nastoupily do armády v srpnu 1914,
- ročník narození 1893 nastoupil do armády v srpnu 1914, přičemž původně měl nastoupit vojenskou službu na podzim 1914,
- ročníky narození 1894 až 1897 nastoupily do armády na podzim 1915,
- ročník narození 1898 nastoupil do armády na jaře 1916,
- ročník narození 1899 nastoupil do armády na jaře 1917,
- ročník narození 1900 nastoupil do armády na jaře 1918.

Skutečnost se samozřejmě mohla od výše uvedeného lišit, například dotyčný mohl nastoupit později, protože v řádném termínu dostal odklad a byl povolán dodatečně třeba za rok.


1942. Zajímalo by mě, do jaké míry byla účinná různá ženijní opatření čsl. armády v roce 1938 a případně v jakém rozsahu byla provedena. (odpovídá Pavel Šrámek)

Máte zřejmě na mysli přípravy k destrukci důležitých objektů, kdy mělo být při ústupu čs. armády zničeno vše, co mohl využít nepřítel a co mohlo usnadnit jeho postup. Pro každý důležitý objekt (mosty, letištní plochy, silnice, železniční tratě, významné stavby) byl připraven detailní plán zničení, který se postupně realizoval. Dne 17. září 1938 bylo nařízeno provedení 1. stupně hotovosti k ničení a ve vybraných úsecích také 2. stupně hotovosti k ničení. 2. stupeň byl pak postupně proveden do 22. září a stupeň 3a po vyhlášení mobilizace 23. září. Nejvyšší stupeň hotovosti k ničení 3b byl vyhlášen pro všechny objekty 27. září 1938 (tento stupeň umožňoval veliteli roznětové hlídky zničit v případě ohrožení objekt určený k destrukci). Současně bylo nařízeno ničení železničních tratí před hlavním obranným postavením a aktivování minových uzávěr na Labi, vzápětí ale bylo ničení železničních tratí odvoláno a zřejmě i aktivování min na Labi. K provedení plánu destrukcí vzhledem k podpisu Mnichovské dohody nedošlo, až na několik případů, kdy roznětové hlídky ohrožené sudetoněmeckými povstalci zničili několik objektů.

Plány ničení jsou podrobně popsány v knize „Plzeňská čára“, která vyšla v roce 2006 v nakladatelství Fortprint, a to na stranách 297 až 330.


1941. Byli mezi čs. legionáři za 1. světové války také zástupci národnostních menšin, třeba Němci. (odpovídá Pavel Šrámek)

Československé legie za 1. světové války tvořili z velké části Češi a z menší Slováci, uvádí se, že Slováků v ruských legiích bylo asi 7 %, ve francouzských legiích asi 16 % a v italských legiích jen asi 3 %. V případě Němců se jednalo o pouhé jednotlivce, mělo jich být údajně asi deset. Jedním z nich byl Herman Jung, který v letech 1918 až 1920 sloužil u 10. střeleckého pluku ruských legií. Jeho osudy jsou popsány v knize Květoslava Growky „Českoslovenští legionáři okresu Jeseník“, která vyšla v roce 2003.


1940. Jak to bylo s číslováním divizí československé předválečné armády. Myslel jsem, že bylo po celou dobu stejné, ale prý proběhlo ve 20. letech nějaké přečíslování. Můžete to vysvětlit? (odpovídá Pavel Šrámek)

Na podzim 1919 bylo číslování divizí, které vycházelo z pořadí, v jakém se svazky postupně vytvářely, následující: 1. divize – Hradec Králové, 2. divize – Plzeň, 3. divize – Litoměřice, 4. divize – Košice, 5. divize – Opava, 6. divize – Brno, 7. divize – Praha, 8. divize – Olomouc, 9. divize – České Budějovice, 10. divize – Užhorod, 11. divize – Nové Zámky, 12. divize – Trnava.

K 1. lednu 1920 došlo k přečíslování divizí tak, aby čísla 1 až 5 měly divize v Čechách, čísla 6 až 8 divize na Moravě, čísla 9 až 11 divize na Slovensku a číslo 12 divize na Podkarpatské Rusi. Pražská 7. divize se tak změnila na 1. divizi, hradecká 1. divize na 4. divizi, budějovická 9. divize na 5. divizi, olomoucká 8. divize na 7. divizi, opavská 5. divize na 8. divizi, trnavská 12. divize na 9. divizi, novozámecká 11. divize na 10. divizi (od října 1920 měla velitelství v Banské Bystrici), košická 4. divize na 11. divizi a užhorodská 10. divize na 12. divizi.

Nové číslování pak zůstalo až do března 1939 s tím, že od ledna 1938 přibyly 13. až 17. divize.


1939. Vážení, dostala se mě do ruky fotografie, na které je můj strýc (první sedící vlevo) Vladislav Matoušek (*1899) a když jsem si ji prohlížel zjistil jsem, že muži v uniformách mají na levém rukávu v kruhu zkřížená kladiva. Ještě jsem se s tímto označením druhu vojska nesetkal. Fotografii přikládám. Můžete mě říci, co to je za druh vojska a kde tedy můj strýc sloužil? V pravém dolním rohu je patrná značka fotoateliéru z Kroměříže. (odpovídá Pavel Minařík)

Na fotografii je zachyceno rukávové označení tzv. zákopníků pěchoty a jezdectva. V Kroměříži se v meziválečném období nacházel pěší pluk 3, jehož součástí byla technická rota, složená ze dvou zákopnických čet a jedné čety spojovací. Váš strýc tudíž sloužil u zákopnické čety technické roty pěšího pluku 3.


1938. Z kmenového listu svého pradědečka jsem zjistit, že v roce 1893 rukoval k 28. pěšímu pluku – 9. kumpanii (předpokládám 9. rotě). Nikde nemohu najít, kde měl v období 1893-1896 (tj. období jeho presenční služby) tento pluk resp. jeho jednotlivé prapory své posádkové město. Dokážete poradit? (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk 28, jehož čestným majitelem byl v letech 1881 až 1900 italský král Umberto I., se do roku 1893 nacházel v Praze. Poté se téměř celý přestěhoval do hornorakouského města Linec (německy Linz), pouze 3. pěší prapor a náhradní kádr setrvaly v Praze. V roce 1895 se plukovní velitelství přemístilo do jihotyrolského Tridentu (německy Trient, italsky Trento), kde společně s ním sídlil i 3. pěší prapor. Ve stejné oblasti se nacházel 1. pěší prapor (Cavalese) a 4. pěší prapor (Levico), zatímco 2. pěší prapor a náhradní kádr byly dislokovány v Praze, odkud k pluku od roku 1817 přicházeli noví odvedenci. K další změně posádek došlo až v roce 1899, když se plukovní velitelství společně s 2. a 4. pěším praporem redislokovalo do Českých Budějovic, kdežto v hornorakouském Freistadtu byl ubytován 3. pěší prapor. V Praze se nadále nacházel 1. pěší prapor a náhradní kádr. Vámi zmíněná 9. rota tvořila součást 3. pěšího praporu.


1937. Zajímám se o větší podrobnosti k osobě mého předka Johanna (Jana) Urbana z Domoušic okr. Louny. V seznamu poddaných z roku 1785 je uveden, že slouží v armádě jako kanonýr. V roce 1779 pravděpodobně byl odveden a dále se uvádí, že se v roce 1781 zúčastnil nějaké války. Pátral jsem i ve Vídni. Jediný hubený výsledek byl, že mi bylo oznámeno, že ze žateckého kraje rukovali k 36. později k 42. pěšímu regimentu. Je to možné, když je uváděn jako kanonýr? Další předek, Franz Urban, sloužil jako vrchní kanonýr u 1. polní artilerie, 14. kompanie. Nevíte o tomto pluku něco více? S pozdravem Jaroslav Urban (odpovídá Pavel Minařík)

Je sice pravdou, že rekruti ze Žatecka odcházeli v letech 1779 až 1785 většinou k pěšímu pluku 36, to ale nevylučuje jejich službu u jiných útvarů armády habsburské monarchie. Zmíněný pěší pluk byl skutečně v letech 1771 až 1807 doplňován odvedenci ze žateckého kraje, ovšem z uvedeného území nastupovali nováčci i některým plukům dalších druhů vojsk (jezdectva či dělostřelectva). V roce 1772 proběhla reorganizace dělostřelectva a vytvořily se tři polní dělostřelecké pluky, z nichž první byl doplňován z Čech, zatímco zbývajících dva z míst, kde se právě nacházely. Každý z pluků se skládal ze čtyř praporů o čtyřech rotách, přičemž část jednotek byla dislokována odloučeně od plukovního velitelství. V letech 1779 až 1785 se velitelství polního dělostřeleckého pluku č. 1 s většinou podřízených rot (kompanií) nacházelo v Praze, zatímco detašované součásti byly ubytovány v Českých Budějovicích, Terezíně, Uhrách, Horním Rakousku, Sedmihradsku a Haliči. Velitelství polního dělostřeleckého pluku č. 2 ve stejné době sídlilo ve Vídni, zatímco odloučené jednotky se nacházely v Sedmihradsku a Haliči. V případě polního dělostřeleckého pluku č. 3 bylo plukovní velitelství dislokováno v Olomouci a detašované roty v Nizozemí. Z uvedeného rozmístění dělostřeleckých útvarů a způsobu jejich doplňování vyplývá, že Váš příbuzný s největší pravděpodobností sloužil u polního dělostřeleckého pluku č. 1.

Historie zmíněného dělostřeleckého pluku byla publikována v knize Alphonse von Wrede, „Geschichte der k. und k. Wehrmacht“ (IV. Band, I. Theil, Vídeň 1905, str. 463-469). O kopie příslušných stran můžete požádat např.

Vojenský historický ústav, U Památníku 2, Praha 130 05. Podle uvedené publikace v roce 1781 žádné válečné tažení neprobíhalo. Válka o bavorské dědictví proběhla v letech 1778-79 (součásti pluku č. 1 se zapojily do bojů v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Haliči) a válka s Holandskem vypukla až v roce 1784 (pluk č. 1 se jí nezúčastnil).


1936. Můžete mi pomoci vypátrat, kde byl můj dědeček za 1. světové války na italské frontě? Narodil se v roce 1895 a sloužil v Klatovech u dragounů – 14. pluk. Nevím ani jak dlouho byl ve válce, ani kdy rukoval. Nechtěl o své vojenské minulosti mluvit. Budu ráda za jakékoliv informace. (odpovídá Pavel Minařík)

Po vypuknutí 1. světové války byl 14. dragounský pluk rozdělen po eskadronách k různým divizím a odeslán na bojiště do Srbska a Haliče. Jednotlivé součásti pluku byly první tři roky války nasazeny odděleně. Teprve v létě 1917 došlo k opětnému sloučení pluku (vzhledem k velkým ztrátám s redukovaným počtem eskadron), a jeho nasazení jako celku na frontě v Rumunsku a Itálii.

Nejvíce eskadron působilo u pražské 21. zeměbranecké pěší divize pražského VIII. sboru. Na počátku války se jednalo o 1. a 3. jezdeckou eskadronu, přičemž druhá z uvedených jednotek byla vystřídána nejprve záložní eskadronou (nejpozději na jaře 1915), operující do té doby v bezprostřední podřízenosti sborového velitelství, a poté 2. jezdeckou eskadronou (nejpozději v létě 1916). Divize se z počátku nacházela na balkánském bojišti. V únoru 1915 došlo k jejímu přesunutí na ruskou frontu, kde působila až do června 1917. Následně byla odeslána do Itálie (zde bojovala na řece Soča, v Tyrolsku a na řece Piava), to se ale odehrálo bez eskadron 14. dragounského pluku.

K pražské 9. pěší divizi VIII. sboru po zahájení války odešla 2. a 5. jezdecká eskadrona. Divize se až do února 1915 nacházela na balkánském bojišti a poté byla přesunuta na ruskou frontu. Zde setrvala do listopadu 1915 a poté odešla na italské válčiště (bojovala na řece Soča, v Tyrolsku a na řece Piava). V září 1918 následoval přesun 9. pěší divize na balkánské bojiště, kde setrvala až do konce války. Jednotky 14. dragounského pluku se u divize nacházely pouze do jara 1915, respektive do léta 1916. Původně přidělená 2. jezdecká eskadrona byla po ukončení nasazení na Balkáně (na jaře 1915) odeslána k 58. pěší divizi a následně (nejpozději na podzim téhož roku) její část také k 18. pěší divizi. Obě divize se v dané době nacházely na Sočské frontě. Nejpozději v létě 1916 byla 2. eskadrona přesunuta na ruské bojiště k 21. zeměbranecké pěší divizi. Druhá z přidělených jednotek – 5. jezdecká eskadrona – se v roce 1916 (nejpozději od června) stala součástí brigády „Benes“ u 7. jezdecké divize operující na ruském bojišti. Od července 1916 je uváděno přidělení 5. eskadrony u 1. domobranecké pěší brigády bojující na Volyni.

U plzeňské 19. pěší divize nově zformovaného XVII. sboru byly od vypuknutí války přiděleny 4. a 6. jezdecká eskadrona. Divize se od zahájení bojů nacházela na ruské frontě, kde setrvala až do září 1917. Poté byla přesunuta na jihozápadní bojiště do Tyrolska, k čemuž již došlo bez jednotek 14. dragounského pluku.

Některé ze součástí pluku byly pravděpodobně po určitou dobu nasazeny odloučeně, protože minimálně od října 1915 do března 1916 byla část 3. eskadrony přidělena 205. domobranecké pěší brigádě, bojující na Sočské frontě (a nasazené na přelomu let 1915-1916 krátkodobě rovněž v Černé hoře). V říjnu 1917 je zase zaznamenáno nasazení části 3. kulometné eskadrony u 55. pěší divize během ofenzívy na řece Soča.

V červenci 1917 došlo ke stažení jednotlivých eskadron od pěších divizí a k opětovnému sloučení 14. dragounského pluku do jednoho celku, byť s nižším počtem jednotek. Pluk byl zařazen k 15. jezdecké brigádě, tvořící součást 8. jezdecké divize. Kromě něj se novou součástí brigády stal i 12. hulánský pluk, čímž byly doplněny dosavadní 2. dragounský pluk a 11. hulánský pluk (všechny pluky měly pouze po dvou eskadronách). 8. jezdecká divize se v této době přemístila z rumunské Bukoviny do Sedmihradska. Zde setrvala až do dubna 1918, kdy odjela na italské bojiště k vojskové skupině maršála Boroeviće. Zde se již v červenci zapojila do bojů na řece Piava. Svoji bojovou činnost 8. jezdecká divize ukončila na přelomu října a listopadu 1918, když se podílela na ústupových bojích u řeky Tagliamento.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ani jedna z eskadron 14. dragounského pluku nebyla nasazena pouze na italském bojišti. Váš dědeček pravděpodobně narukoval na podzim 1915 a musel během 1. světové války bojovat i jinde. Na frontě v Itálii se po určitou dobu nacházela pouze 2. eskadrona (od jara 1915 do léta 1916 u 58. a 18. pěší divize), část 3. eskadrony (od podzimu 1915 do jara 1916 u 205. domobranecké pěší brigády) a část 3. kulometné eskadrony (na podzim 1917 u 55. pěší divize). Teprve na jaře 1918 byl do Itálie přesunut celý pluk.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist