Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství
Předešlé dotazy 1936. - 1950.
1965. Mohli by ste uviesť aké vojenské útvary sa nachádzali po roku 1945 v posádke Plzeň? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Plzeň se v letech 1945 až 1992 nacházely následující útvary bývalé čs. armády:

Pozn.:
AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.


1964. V knize „Příběh Luční boudy“ (vydala Správa KRNAP v roce 2014) na stranách 111, 108 a 112-115 píše její autor, že po mobilizaci, vyhlášené 4. května 1945, se obnovil 4. hraniční (aragonský) pluk, jehož úkolem bylo obsadit a kontrolovat celou oblast Krkonoš, zatýkat aktivní nacisty, připravovat a organizovat odsun německého obyvatelstva. Nikde se mi nepodařilo tvrzení autora o mobilizaci a obnově hraničářského (hraničního) pluku najít. Nedalo by se, prosím, zjistit víc, kdo že to v květnu 1945 obsazoval Krkonoše? (odpovídá Pavel Minařík)

Hraničářský (nikoliv „hraniční“) pluk 4 skutečně krátce po skončení 2. světové války existoval. V období od skončení válečného konfliktu do přijetí výnosu MNO o mírové organizaci čs. armády spontánně vznikla řada útvarů, které se hlásily k tradicím prvorepublikové armády. Uvedený pluk se vytvořil v Jilemnici 16.5.1945, přičemž II. prapor sídlil ve Vysoké nad Jizerou. Útvar neměl dlouhého trvání a zanikl již 18.6. téhož roku. Jeho jednotky následně přešly pod pěší pluk 22.

Historické pojmenování „argonský“ (nikoliv „aragonský“, jak je mylně uvedeno v citované knize, neboť čs. legie během 1. světové války nebojovaly ve Španělsku, nýbrž ve Francii) náleželo pěšímu pluku 22 v Jičíně. Poprvé mu bylo uděleno 24.10.1923 a po válce opětovně rozhodnutím prezidenta Beneše 3.3.1948. Prvorepublikový hraničářský pluk 4 působil od 15.8.1937 do 15.12.1938, přičemž jeho velitelství se do opuštění opevnění nacházelo v Hlučíně.

V případě tzv. mobilizační vyhlášky ze 4.5.1945 zřejmě půjde o chybu v dataci, protože uvedeného dne byly Krkonoše, stejně tak jako celé Čechy, ještě okupovány německou armádou a po skončení 2. světové války vydala čs. vláda mobilizační vyhlášku až 27.5.1945.


1963. Dobrý den. Jaké bylo zaměření vojenského útvaru 8861, Kolín 1, v roce 1946? Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)

V roce 1946 žádný vojenský útvar nepoužíval označení VÚ 8861. Pravděpodobně se bude jednat o velitelství 13. rychlé divize, které sídlilo v Kolíně od října 1945 do září 1946 a mělo krycí číslo 8841.


1962. Dobrý deň. Chcem Vás požiadať o zverejnenie organizačnej štruktúry rádiotechnického práporu rtb PVOS. Ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)

Po vzniku radiotechnických brigád u divizí PVOS do složení jejich radiotechnických praporů od 1.9.1977 náležely:
- velitelství a štáb,
- rota velení: četa velení (se systémem VOZDUCH), četa přístrojového navedení a spojovací četa,
- družstvo PLdvK,
- místní radiotechnická rota: vybavena radiolokátory a radiolokačními výškoměry,
- radiotechnické roty (dvě až tři): četa velení (se systémem VOZDUCH), spojovací četa, radiolokátory a radiolokační výškoměry, pozorovací hláska, družstvo PLdvK, hospodářské družstvo a u některých rot i četa vidového průzkumu,
- dílna radiolokační techniky KRAS,
- dílna zařízení VOZDUCH (od roku 1979),
- pojízdná automobilní dílna (od roku 1981 družstvo technického zabezpečení),
- hospodářské družstvo.

U některých praporů (51. a 53. rtpr v letech 1979 až 1985) byla rota velení dočasně nahrazena společným velitelským stanovištěm (se systémem VOZDUCH), případně automatizovaným velitelským stanovištěm (u 56. rtpr v letech 1978 až 1985 a u 65. rtpr v letech 1982 až 1985 se systémem PORI).


1961. Dobrý deň. Mal by som na Vás otázku týkajúcu sa 2. plro 186. plrb Pezinok (do roku 1979). Tu sa však spomína aj 2.výcvikový oddiel (1969-1974) v podriadenosti 7.A PVOS. Neviete ide o tú istú jednotku? Pamätníci s ktorými som hovoril spomínajú, že v Pezinku existovala aj PŠ (poddôstojníck škola) – dostal som napr. aj takúto výpoveď: „V rokoch 1962 až 1974 v rámci pluku existovala aj Poddôstojnícka škola, posledný veliteľ bol pplk. Zámečník“. Fakt že bola v Pezinku aj PŠ-ka je zrejmý, neviem však či bola súčasťou pezinského vtedy ešte pluku alebo 2. výcvikového oddielu. Nie je mi tiež jasné či tento oddiel mal aj vlastnú techniku alebo cvičil v rámci pluku. Ak máte bližšie informácie budem čakať. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený 2. plro 186. plrp/plrb, tj. VÚ 4473 Pezinok – později Senec, nijak nesouvisí s 2. výcvikovým oddílem PLRV (VÚ 5336) 7. armády PVOS, působícím v Pezinku v letech 1969 až 1974, kdy se přemístil do Karviné. Zmiňovaná poddůstojnická škola podle mého soudu je právě 2. výcvikový oddíl PLRV. Do jeho složení mimo jiné patřila výcviková protiletadlová raketová baterie, disponující odpalovacím zařízením kompletu SA-75 DVINA, společně s přepravníkem raket a tahačem. U druhé výcvikové baterie se připravovali specialisté protiletadlového dělostřelectva pro obsluhy PLdvK a na funkce pátračů. V roce 1972 oddíl převzal od Technického učiliště přípravu záložních důstojníků v rámci ŠDZ. Od vzniku 186. plrp v roce 1962 až do roku 1969 nebyla jeho součástí jakákoliv výcviková jednotka, která by představovala stálý organizační prvek. Příprava poddůstojníků PLRV podle mého soudu do roku 1969 probíhala u Technického učiliště v rámci školy mladších specialistů.


1960. Chcel by som Vás poprosiť o prehľad pôsobnosti v jednotlivých útvaroch ČSĽA gen. Karla KUBU počas jeho vojenskej kariéry. Ďakujem Vám veľmi pekne, ste sčítaný odborník! (odpovídá Pavel Minařík)

Karel Kuba po ukončení vojenského učiliště sloužil u 22. výsadkové brigády v Prostějově, kde zastával funkce od velitele čety po štáb praporu. V letech 1968 až 1971 studoval na Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně. Následně působil jako zástupce velitele pro bojovou přípravu u 11. motostřeleckého pluku v Klatovech. V květnu 1972 převzal velení 57. motostřeleckého pluku ve Stříbře a v čele útvaru setrval do listopadu 1977. Poté byl přemístěn na MNO a následně zastával různé funkce na Správě bojové přípravy. Z vedoucího staršího důstojníka se postupně vypracoval až na zástupce náčelníka správy, kterým se stal v prosinci 1989. Při reorganizaci MNO, uskutečněné k 1. prosinci 1991, převzal řízení nově vytvořené Správy mechanizovaného a tankového vojska Hlavní správy pozemního vojska GŠ ČSA. Od 1. července 1993 zastával funkci Inspektora pozemního vojska. Do hodnosti generálmajora ho prezident republiky jmenoval v září 1993 a na generálporučíka byl povýšen v květnu 1995. Do zálohy odešel počátkem října 1996, když řízení Štábu pozemního vojska předal generálmajorovi Jiřímu Šedivému.


1959. Dobrý den. Chtěl bych vědět, kdy vznikl a zanikl VOP 065 Český Těšín a co se tam všechno opravovalo. (odpovídá Pavel Minařík)

Opravářský závod 065 v Českém Těšíně se vytvořil k 1.9.1968. Podléhal Správě spojovacího vojska GŠ a používal krycí označení VÚ 6738. Během reorganizace úseku vyzbrojování přešel k 1.8.1985 do podřízenosti nově vytvořené Hlavní správy výzbrojního a technického zabezpečení. Dnem 1.7.1989 proběhlo jeho přejmenování na Vojenský opravárenský závod 065. V návaznosti na převedení HS VTZ do složení GŠ se od 1.12.1991 změnila i podřízenost závodu, ale již v říjnu 1993 byl předán k „ekonomickému“ náměstkovi ministra obrany. VOP 065 svoji činnost ukončil 1.12.1997 a na jeho působení navázala firma VOP GROUP, s.r.o. Jednotlivé typy spojovací techniky, které byly v závodě opravovány, nám bohužel nejsou známy.


1958. Mohli by ste uviesť aké vojenské útvary sa nachádzali po roku 1945 v posádke Bratislava? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Bratislava byly v letech 1945 až 1992 dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

Pozn.:
ASR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení ASR.
*) V přehledu nejsou uvedeny školy a kurzy, které neměly statut samostatných útvarů.


1957. Dobrý den. Chtěl bych vědět, kdy zanikl VÚ 2544 Písek, případně jak skončil velitel útvaru mjr. Holda. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 2544 vznikl 1. září 1981 v posádce Písek jako 6. radioreleovýkabelový prapor podléhající velitelství 4. armády. Vytvořil se na bázi dosavadního praporu dálkových spojů 2. spojovacího pluku, přičemž se skládal ze dvou radioreléových rot a spojovací roty dálkových spojů, předurčené pro zabezpečení spojení s armádní těžkou dělostřeleckou brigádou. Válečně by je doplnila kabelová rota. Dnem 31. října 1988 proběhala reorganizace útvaru na 24. pluk dálkových spojů o šesti rotách. V podstatě došlo ke sloučení mírového 6. praporu s válečně vytvářeným 8. radioreleovýmkabelovým praporem a 12. spojovací rotou dálkových spojů, jejichž rozvinutí zabezpečoval mírově existující útvar. Nově zformovaný pluk používal krycí číslo VÚ 3158. Svoji činnost ukončil 30. listopadu 1991 v návaznosti na zrušení nadřízeného velitelství.

Mjr. Ing. Štefan Holda zastával funkci velitele pluku do září 1989, kdy ho ve velení útvaru vystřídal dosavadní náčelník štábu mjr. Ing. Miroslav Kohout.


1956. Můžete uvést seznam vojenských škol s časovým a popř. i obsahovým vymezením jejich působení, které byly v rámci Československé armády zaměřeny na vzdělávání a přípravu důstojníků dělostřelectva (velitelů dělostřeleckých jednotek)? (odpovídá Pavel Minařík)

Na přípravě důstojníků dělostřelectva – velitelů dělostřeleckých jednotek se podílely následující vojenské školy čs. armády:

Škola Období Obsah
1918 – 1939
Instrukční škola pro dělostřelectvo
Milovice
19.9.1919-30.9.1921 - specializované kurzy
Velitelství dělostřeleckých škol
Olomouc
VIII.1920-30.9.1921 - specializované kurzy
Dělostřelecké učiliště
Olomouc
30.9.1921-31.7.1939 - aplikační škola nižších důstojníků dělostřelectva (10 měsíců – po Vojenské akademii)
- specializované kurzy
Vojenská akademie
Hranice
15.1.1920-31.7.1939 - základní studium důstojníků dělostřelectva (dva roky)
(výuka ve dvouletém cyklu zahájena 5.12.1920, poslední vyřazení absolventů proběhlo 13.8.1938)
1945 – 1992
a) období 1945 – 1950
Vojenská akademie
Hranice
10.6.1945-30.9.1950 - základní studium důstojníků dělostřelectva
(dva roky, výuka zahájena v říjnu 1945)
Dělostřelecké učiliště
Olomouc
15.8.1945-30.9.1950 - aplikační kurz nižších důstojníků dělostřelectva (5 měsíců)
- kurz pro velitele baterií (5 měsíců)
- kurz pro velitele oddílů (6 týdnů)
- specializované kurzy
b) období 1950 – 1951
Dělostřelecká vojenská akademie při Dělostřeleckém učilišti
Hranice
1.10.1950-31.8.1951 - základní studium důstojníků dělostřelectva (dva roky)
Dělostřelecké učiliště
Hranice
1.10.1950-31.8.1951 - aplikační kurz nižších důstojníků dělostřelectva (5 měsíců)
- kurzy pro velitele baterií, oddílů a pluků (5 měsíců)
- specializované kurzy
c) období 1951 – 1973: školy pro důstojníky bez vysokoškolského vzdělání
Dělostřelecké učiliště
Hranice
1.9.1951-31.7.1962 - základní studium důstojníků dělostřelectva (dva roky, od 1.9.1953 tři roky, od 1.9.1957 první rok přípravná služba u vojsk)
Vyšší škola důstojníků dělostřelectva při Dělostřeleckém učilišti
Hranice
1.9.1951-30.9.1955 - kurzy pro velitele baterií a náčelníky štábů (5 měsíců, později 11 měsíců)
- kurzy pro velitele oddílů a pluků (10 měsíců, později 11 měsíců)
- specializované kurzy
Zdokonalovací kurzy důstojníků dělostřelectva při Dělostřeleckém učilišti
Hranice
1.10.1955-31.7.1962 - různé zdokonalovací kurzy
Vyšší dělostřelecké učiliště Martin
(vytvořeno sloučením Dělostřeleckého učiliště Hranice a Dělostřelecko-technického učiliště Martin)
1.8.1962-31.8.1973 - základní studium důstojníků dělostřelectva (tři roky)
- různé zdokonalovací kurzy
d) období 1951 – 1992: školy pro důstojníky s vysokoškolským vzděláním
Fakulta dělostřelecká Vojenské technické akademie
Brno
15.8.1951-30.8.1958 - vysokoškolské studium pro funkce ve štábech vyšších velitelství, velitelů pluků a oddílů i specializovaných technických kádrů (podle oborů tři až pět let)
Fakulta velitelská Vojenské akademie
Brno
1.9.1958-31.7.1962 - vysokoškolské studium důstojníků dělostřelectva (obor velitelský tři roky)
Fakulta dělostřelecká a radiolokační Vojenské akademie
Brno
1.8.1962-31.8.1967 - vysokoškolské studium důstojníků dělostřelectva (obor velitelský tři roky)
(od r. 1966 udělován titul Ing.)
Fakulta velitelsko-organizátorská ve Vyškově Vojenské akademie
Brno
1.9.1967-31.8.1973 - vysokoškolské studium důstojníků dělostřelectva

(obor velitelský tři roky)
Fakulta vyšších velitelů (od 1.9.1972
Fakulta velitelská,
od 1.9.1980 Fakulta vševojsková, druhů vojsk a služeb – postgraduální,
od 1.9.1991 Fakulta velitelská a štábní) Vojenské akademie< Brno
1.9.1967-31.12.1992 -postgraduální studium důstojníků dělostřelectva (obor velitelsko-štábní dva roky, od 1.9.1979 tři roky)
Vysoká vojenská velitelsko-technická škola
Martin
1.9.1973-31.8.1979 - vysokoškolské studium důstojníků dělostřelectva (čtyři roky)
Fakulta druhů vojsk Vysoké vojenské školy pozemního vojska
Vyškov
1.9.1979-31.12.1992 - vysokoškolské studium důstojníků dělostřelectva (čtyři roky)
- od 1.9.1990:
* 1. stupeň: tři roky – Bc.
* 2. stupeň: dva roky – Ing.
e) období 1970 – 1992: školy pro důstojníky bez vysokoškolského vzdělání
Roční důstojnická škola (od 1.9.1970 při Fakultě velitelsko-organizátorské ve Vyškově Vojenské akademie Brno,
od 1.9.1972 při Vyšším dělostřeleckém učilišti Martin,
od 1.9.1973 při Vysoké vojenské velitelsko-technické škole Martin)
1.9.1970-31.8.1977 - základní studium důstojníků dělostřelectva pro absolventy středních odborných učilišť s maturitou (jeden rok)
Dvouletá důstojnická škola
(od 1.9.1971 při Vyšším dělostřeleckém učilišti Martin,
od 1.9.1973 při Vysoké vojenské velitelsko-technické škole Martin,
od 1.9.1979 při Vojenském učilišti Martin)
1.9.1971-31.8.1986 - základní studium důstojníků dělostřelectva pro absolventy odborných učilišť a učňovských škol bez maturity (dva roky)
Vojenské střední odborné učiliště při Vojenském učilišti
Martin
1.9.1986-27.8.1991 - základní studium důstojníků dělostřelectva pro absolventy středních odborných škol bez maturity (tři roky)
Důstojnická škola při Vojenské střední škole pozemního vojska
Martin
28.8.1991-31.12.1992 - základní studium důstojníků dělostřelectva pro absolventy středních odborných škol bez maturity (dva roky) *)

1955. Dobrý den. V září 1963 předal mjr. Vilém Jiroušek 1. výsadkové výcvikové středisko VÚ 1910 v Luštěnicích pplk. Doležalovi a odešel do Prostějova kde velel 65. výsadkovému praporu („Karpatský“) až do jeho zrušení v roce 1969. Jaká byla další vojenská kariéra mjr. Jirouška? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Podplukovník Jiroušek se po zrušení 65. Karpatského výsadkového praporu stal velitelem 1. praporu 22. výsadkového pluku v Prostějově. V roce 1971 převzal velení Vojenského výcvikového prostoru Libavá. Od roku 1974 působil u 33. tankového pluku v Přáslavicích coby zástupce velitele tankového praporu. Po dvou letech byl ale přeřazen na funkci velitele školní čety a v roce 1977 odešel do zálohy.


1954. V odpovědi na dotaz č. 1935 uvádíte jako jeden z útvarů s dislokací v Pardubicích v r. 1990 velitelství 10. ev. od r. 1992 4. brigády materiálního zabezpečení. Jelikož jsem se doposud v žádném zdroji s takovým útvarem nesetkal – na rozdíl od 21. brig. mat. zabezpečení (1984-1992) – dovoluji si požádat o bližší popis zmíněné pardubické 10. (4.) brigády mat. zabezpečení. (odpovídá Pavel Minařík)

Velitelství 10. brigády materiálního zabezpečení se v posádce Pardubice vytvořilo dnem 1.10.1990 reorganizací stávajícího velitelství 10. armádní letecké základny. Mírově mu byly podřízeny čtyři rámcové automobilní prapory (49. – Čáslav, 50. – Brno, 57. – Rakovník, 58. – Olomouc) týlu 10. letecké armády, 10. sklad vševojskového materiálu (Kralupy nad Vltavou), 10. sklad leteckého technického materiálu (Rakovník) a 10. sklad letecké munice (Chrást u Chrudimi). K 31.10.1992 došlo k reorganizaci svazku na 4. brigádu materiálního zabezpečení, což bylo spojeno s přečíslování skladu vševojskového materiálu (z 10. na 4.) a automobilních praporů (41.-44.apr Čáslav, Brno, Hradec Králové, Olomouc). Současně zanikly 10. sklad leteckého technického materiálu i 10. sklad letecké munice. Brigáda svoji činnost ukončila dnem 31.5.1993.


1953. Chcel by som Vás poprosiť o informáciu v ktorej posádke bol umiestnený v máji 1945 peší pluk 14, 22, 43, 45 a 47. (odpovídá Pavel Minařík)

Podle organizačního výnosu Hlavního štábu čs. branné moci z 25.5.1945 se předpokládala dislokace zmíněných útvarů v níže uvedených posádkách, ovšem již k 1.10.1945 byla částečně změněna.

Organizace z 25.5.1945 Posádka Organizace z 1.10.1945 Posádka
pěší pluk 14 Prešov pěší pluk 32 Košice
pěší pluk 22 Jičín pěší pluk 22 Jičín
pěší pluk 43 Brno pěší pluk 6 Brno
pěší pluk 45 Jílové pěší pluk 19 Kadaň
pěší pluk 47 Vimperk pěší pluk 16 Plzeň

1952. Od roku 1955 měla 22. výsadková brigáda historický název Slovenského národního povstání. V roce 1959 byl na návrh Hlavní politické správy a doporučení Vojenského historického ústavu změněn na 22. výsadková brigáda Bánsko – Bystrická – SNP a z její bojové zástavy odebrali 2 x čs. válečný kříž z r. 1939. Je pravdou, že důvodem byla neznalost pracovníka MNO, když stejný název SNP měla i 2. sd/msd Sušice? (odpovídá Pavel Minařík)

22. výsadková brigáda byla již na základě rozkazu prezidenta republiky č. 006 z 31.3.1955 s účinností od 9.5.1955 pojmenována jako „Banskobystrická, Slovenského národního povstání“. V pozdější době se název brigády nezměnil. Fakt, že tradice „parabrigády“ náleží 2. sd v Sušici byl znám již při tvorbě zmíněného rozkazu a jeho projednávání v politbyru ÚV KSČ. Sušická divize měla převzít část tradic, která navazovala na činnost brigády po jejím opětném zformování v roce 1945 na osvobozeném území a zajišťování pohraničí jižního Slovenska po skončení 2. světové války, kdežto výsadková brigáda přejímala tradice parabrigády z doby jejího působení v SSSR a během SNP.


1951. Mohli by ste uviesť aké vojenské útvary sa nachádzali po roku 1945 v posádke Košice? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Košice byly v letech 1945 až 1992 dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

Pozn.:
ASR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení ASR.
*) V přehledu nejsou uvedeny školy a kurzy, které neměly statut samostatných útvarů.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist