Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství
Předešlé dotazy 1966. - 1980.

1995. Dobrý den. Můžete mi sdělit informace o vojenském útvaru 4645 v Českých Budějovicích? Narukoval jsem tam na podzim 1993 a velitelem byl pplk Štěpka. Nikde nemůžu nic najít . Moc děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 4645 se vytvořil v Českých Budějovicích 31.10.1992 jako 43. prapor oprav techniky a podléhal velitelství 3. divize PVO v Žatci. Dnem 31.12.1993 se uskutečnilo přečíslování útvaru na 52. prapor oprav techniky, což souviselo s jeho předáním do podřízenosti Velitelství logistiky ve Staré Boleslavi. K 31.12.1994 proběhla reorganizace praporu na 52. opravárenskou základnu techniky, která i nadále podléhala Velitelství logistiky. V rámci snižování počtů AČR byl útvar dnem 1.8.1995 zrušen.

1994. Dobrý deň. Poprosil by som o prehľad vojenskej kariéry plk. Štěpána Josefa, ktorý niekedy velil 57. msp Stříbro. Ďakujem veľmi pekne. (odpovídá Pavel Minařík)

Podplukovník Josef ŠTĚPÁN velel 57. msp ve Stříbře od července 1967 do ledna 1972. Předtím vykonával funkci zástupce velitele téhož pluku. Ze Stříbra odešel na velitelství 2. msd do Sušice, kde nadále působil jako zástupce velitele divize pro bojovou přípravu. Zemřel v činné službě 31. 10. 1974.

1993. Dobrý den, po válce se vojenské přehlídky konaly 9. května, později 8. května. Který je ten zlomový rok? (odpovídá Pavel Minařík)

Poslední přehlídka proběhla v Praze 9. května 1985. Přehlídka plánovaná na stejný den v rámci oslav 45. výročí osvobození Československa byla rozhodnutím federální vlády zrušena 29. ledna 1990. Na Letné se defilé historické i současné vojenské techniky odehrálo až 8. května 2005 jako součást oslav 60. výročí ukončení 2. světové války v Evropě. Oficiální vojenská přehlídka se uskutečnila teprve 28. října 2008 při příležitosti 90. výročí vzniku samostatného Československa.

1992. Prosím o údaje rozmístění čsl. obrněné brigády po návratu do ČSR v roce 1945. Děkuji a zdravím. Šindelář. (odpovídá Pavel Minařík)

Hlavní síly Čs. samostatné obrněné brigády překročily hranice ČSR ve dnech 18. až 20. května 1945 u Rozvadova a přesunuly se přes Plzeň a Klatovy do Horažďovic. Poté následovalo ubytování v okolních obcích a údržba techniky. Velitelství brigády dočasně sídlilo v Hradešicích. Následně 23. května 1945 brigáda převzala od V. sboru americké armády střežení demarkační čáry v úseku Želčany – Nepomuk – Blatná. Na demarkační čáře byly rozmístěny (od západu na východ) 1. tankový prapor, motorizovaný prapor s protiletadlovou baterií a 2. tankový prapor. Hloubka pásma jednotek 1. sledu byla ohraničena čárou Bíluky – Olšany – Slatina. Ve 2. sledu zůstaly zbývající jednotky brigády, jejichž prostor rozmístění byl vymezen zadní hranicí jednotek 1. sledu a zadní hranicí pásma brigády (jednotlivé obce jsou uvedeny u příslušných jednotek). Jednalo se především o 3. tankový prapor (Louzná – Rabí), záložní tankovou rotu (Řežany – Smrkovec), dělostřelecký pluk (Plánice – Hnačov) a oddíl KPÚV (Velhartice – Nemilkov). Velitelství brigády se 25. května 1945 přemístilo z Hradešic do Stříbrných Hor. Dne 28. května 1945 odjela většina příslušníků brigády do Prahy, kde 30. května projela ulicemi města a poté se vrátila zpět do západních Čech. Dnem 1. června 1945 proběhlo přejmenování brigády na 1. tankový sbor.

1991. Dobrý deň, mohol by som poprosiť o informáciu a to – existoval v ČSĽA Vojensky útvar 4460 Kežmarok, v akom časovom období a poprípade i ďalšie informácie ohľadom tohto útvaru. Ďakujem za odpoveď. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 4460 nesídlil v Kežmarku, nýbrž v Rožňavě. Jednalo se o původní 2. protiletadlový pluk, který se v listopadu 1991 přemístil z Janovic a reorganizoval na 14. protiletadlový raketový pluk. Útvar podléhal velitelství 1. divize PVO ve Zvolenu a byl vyzbrojen PLRK KUB. Dnem 1. ledna 1993 přešel do složení ASR.

1990. Dobrý den, chtěl bych vědět, ve kterém roce byl zrušen VÚ 9124 v Podbořanech? (odpovídá Pavel Minařík)

Muniční sklad se v Podbořanech vytvořil 15.1.1951 v podřízenosti 1. zbrojnice s velitelstvím v Praze. V říjnu 1951 dočasně zanikl, ale svoji činnost obnovil v lednu 1953 jako Oddělení skladu munice Podbořany 4. dělostřelecké základny Terezín (VÚ 5615). V následujících letech docházelo k drobným úpravám v názvu skladu (1.11.1955 sklad munice Podbořany, 1.10.1957 odloučený muniční sklad Podbořany, 1.10.1958 sklad munice 4). K 1.9.1961 byl sklad v Podbořanech převeden jako pobočka k 1. armádnímu ženijnímu skladu (VÚ 9124) s velitelstvím v Dolním Bousově. Dnem 1.9.1965 bylo nadřízené velitelství přejmenováno na 1. okruhový ženijní sklad. Pobočka v Podbořanech pravděpodobně zanikla při reorganizaci útvaru realizované k 1.9.1969. Nadále byly u VÚ 9124 uváděny pouze pobočky v Jánské, Jaroměři, Dobříši a Hněvkovicích.

1989. Můžete mi prosím pomoci s určením následujících vojenských útvarů v roce 1947, používajících krycí čísla 2148, 2297, 8825 a 8918? (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě se jedná o následující útvary:

Krycí číslo Útvar Posádka
VÚ 2148 3. jezdecká korouhev Olomouc
VÚ 2297 Dělostřelecký pluk 101 Olomouc
VÚ 8825 Pěší prapor 10 (motorizovaný ) Hodonín
VÚ 8918 Letecký náhradní pluk 3 Olomouc

1988. Dobrý den, můžete prosím uvést stručnou historii bývalého vojenského útvaru v Bohdalicích (okres Vyškov) ? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenský útvar v Manerově-Bohdalicích vznikl na sklonku roku 1950 jako Muniční skladiště Manerov 5. zbrojnice Brno (VÚ 8869). Počátkem října následujícího roku došlo k přejmenování útvaru na Oddělení skladu munice Manerov a nadřízeného velitelství na 5. dělostřeleckou základnu. V říjnu 1957 byl převeden do podřízenosti 6. dělostřelecké základny Olomouc (VÚ 5728) a přejmenován na Odloučený muniční sklad Bohdalice. O rok později se jeho název změnil na Sklad munice 2 Bohdalice. V září 1961 proběhlo předání útvaru do podřízenosti Vojenského opravárenského závodu Bohuslavice nad Vláří (VÚ 4561) a přečíslování na Sklad munice 3 Bohdalice. Během léta 1963 se původní opravárenský závod změnil na 51. dělostřeleckou základnu. Další změna podřízenosti útvaru nastala v září 1969, kdy se z útvaru stal 11. muniční sklad Bohdalice 52. muniční základny Bílek u Chotěboře (VÚ 3755). V nezměněné podobě útvar setrval více než dvě desetiletí. V návaznosti na vznik Vojenského velitelství STŘED byla v jeho podřízenosti k 31.10.1992 zřízena 2. výzbrojní základna (VÚ 8189), jejíž součástí se mimo jiné stal Muniční sklad Bohdalice.

1987. Dobrý deň, chcel by som vás poprosiť o pomoc s bližšími informáciami k týmto vojenským jednotkám:
1. 158. rádiotechnický pluk - 304. rádiotechnický uzel Žatec
2. 5. divízna automobilová rota Terezín
3. VÚ 4800 Piešťany
Vopred vám ďakujem.
(odpovídá Pavel Minařík)

1) Bližší informace ke 304. RTU najdete v knize Martina Káni o radiotechnickém vojsku v Čechách „Volací znak Salakuška“.

2) Předchůdcem 5. automobilní roty byl 5. automobilní prapor, který vznikl v Terezíně na počátku prosince 1950 a tvořil součást 5. mechanizované divize (9.5.1955 se divize přečíslovala na 1. md) . K 1.11.1955 byl redukován na 5. automobilní rotu, na čemž se nic nezměnilo ani při reorganizaci svazku na 1. tankovou divizi v říjnu 1958. K 1.9.1961 se rota sloučila s Automobilní školou 1. td Terezín a opětně rozšířila na 5. automobilní prapor, redislokovaný v létě 1963 do Postoloprt. V nezměněné podobě útvar působil až do 31.10.1983, kdy prodělal reorganizaci na 1. prapor materiálního zabezpečení. Na podzim 1991 se útvar přestěhoval do Bíliny a na sklonku roku 1993 do Žatce. Zde svoji činnost v návaznosti na transformaci 1. tankové divize na 1. mechanizovanou brigádu k 30.6.1994 ukončil.

3) V případě VÚ 4800 se jedná o 2. leteckou základnu, vytvořenou 31.10.1992 pro zabezpečení 2. smíšeného leteckého pluku (VÚ 6359). Oba útvary se nacházely na letištích Piešťany (velitelství), Trenčín a Bratislava. K 1.1.1993 se staly součástí nově vzniklé Armády SR. Souběžně až do 30.4.1993 na letišti v Piešťanech působily 3. letecký školní pluk VÚ 4709 (vznikl 1.9.1987) a 3. prapor letištního a radiotechnického zabezpečení VÚ 8498 (vytvořen 1.9.1990).

1986. Chcel by som Vás požiadať o informáciu ohľadom 57. leteckej armády PriKVO. V iných materiáloch na internetových stránkach je uvedené, že bola premenovaná v 80tych rokov na 14. letecku armádu. Zároveň by som požiadal, či by bolo možne zverejniť ktoré letecké divízie i s podriadenými plukmi a samostatnými leteckými plukmi boli predurčené pre ČsF. Taktiež by som Váš chcel poprosiť o informáciu – aké počty lietadiel malo čsl. letectvo v roku 1989. Za odpoveď ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)

V roce 1989 mělo letectvo čs. armády 208 stíhacích letounů, 141 stíhacích bombardovacích letounů, 43 průzkumných letounů, 44 dopravních letounů a 153 ostatních letounů. K přečíslování 57. letecké armády na 14. leteckou armádu došlo 4. dubna 1968. Informace o jejím složení nemáme k dispozici.


1985. Pri hľadaní informácií o PL jednotkách na Slovensku som natrafil na Vašom webe vojenstvi.cz  na odpověď, v ktorej spomínate 41. plo Šafárikovo v rokoch 1953 – 1955 (odpoveď 613. http://vojenstvi.cz/vasedotazy_41.htm). 41. plo sa však spomína aj tu (http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/405951#405951) s dislokáciou v Jelšave 1951-1956. Ide o tú istú jednotku alebo sa tam vloudila chybička? Alebo .... je iná odpoveď? (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě jde o stejný útvar. Problém spočívá v tom, že autor záznamu o 41. plo na forum.valka.cz se neobtěžoval jakýmkoliv studiem v archivu, i když se tak tváří. Žádný Ústřední vojenský archiv Bratislava totiž neexistuje, stejně tak jako fond 41. protiletadlového oddílu (http://www.vhu.sk/index.php?ID=156). Pokud by se do archivu skutečně podíval, pak by zjistil, že 41. plo se v Jelšavě nacházel do října 1953 a poté se přestěhoval do Šafárikova, odkud v listopadu 1955 zamířil do Banské Bystrice.

1984. Dobrý deň, chcel by som Vás požiadať o informáciu ohľadom 10. LA. Aká bola jej organizačná štruktúra v roku 1989? Za odpoveď ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)

Velitelství 10. letecké armády v roce 1989 podléhaly:

1. stíhací letecká divize Bechyně
34. stíhací bombardovací letecká divize Čáslav
10. provozní prapor Hradec Králové
10. spojovací pluk Klecany
102. spojovací rota Klecany
112. spojovací rota Klecany
10. rota RTZ Klecany
10. letištní rota Klecany
10. radioreleový kabelový prapor Klecany
10. armádní kartoreprodukční odřad Hradec Králové
10. výpočetní středisko Hradec Králové
10. radiační středisko Hradec Králové
10. spojovací středisko Hradec Králové
10. redakce armádního časopisu Hradec Králové
pobočka 10. zdravotnického skladu Plzeň
1. smíšený dopravní letecký pluk Mošnov
52. prapor RTZ Mošnov
25. letištní prapor Mošnov
47. průzkumný letecký pluk Hradec Králové
12. prapor RTZ Hradec Králové
24. letištní prapor Hradec Králové
Výcviková základna letectva Kuchyňa
Fotoletecká skupina Hradec Králové
2. letecký stavební prapor Bechyně
3. letecký stavební prapor Plzeň
49. automobilní prapor Čáslav
50. automobilní prapor Brno
57. automobilní prapor Rakovník
58. automobilní prapor Olomouc
46. letecká vojsková opravna Brno
10. armádní spojovací a RTZ opravna Olomouc
10. prapor oprav techniky Čáslav
10. armádní letecká základna Pardubice
1. výcvikové středisko letectva Mošnov
2. výcvikové středisko letectva Olomouc
Výcvikové středisko RTZ letectva Prostějov
Letištní správa Bechyně Bechyně
Letištní správa Líně Líně
Letištní správa Pardubice Pardubice
Letištní správa Čáslav Čáslav
Letištní správa Náměšť nad Oslavou Náměšť nad Oslavou
Letištní správa Přerov Přerov
Letištní správa Hradec Králové Hradec Králové
Letištní správa Mošnov Mošnov
Posádková hudba Hradec Králové Hradec Králové


1983. Dobrý deň p. Minařík. Chcem Vám poďakovať za všetky odpovede na moje otázky, ďakujem. Zároveň sa na Vás obraciam o informáciu ohľadom 1. ČsF. V článku „Válečné plány čs. armády“ uvádzate, že vojska SSkSV (XY?. armáda...niekde uvádzaná ako 38.?) pôsobila na pravom krídle frontu. Chcel by som na základe tejto informácie vedieť ako bol členený strategicky sled frontu – boly v prvom slede obe naše armády a sovietska armáda, alebo jedna naša armáda a sov. armáda.

Taktiež by som chcel poprosiť o informáciu a poprípade i organizačnú štruktúru ohľadom Frontovej tylovej základne a Armádnej tylovej základne. Ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)

Vývoj operační sestavy Čs. frontu, který nebyl označován řadovou číslovkou „1.“ najdete v knize Petra Luňáka „Plánování nemyslitelného. Československé válečné plány 1950–1990“, vydané nakladatelstvím Dokořán v roce 2007. Střední skupina vojsk v některých operačních plánech figuruje jako 22. armáda. Vámi zmiňovaná 38. armáda byla součástí Přikarpatského vojenského okruhu.

Týlová základna, předurčená pro potřeby velitelství frontu, vznikla v mírové organizaci čs. armády na sklonku roku 1984 v posádce Rajhrad. Ve svém názvu z důvodu utajení označení „frontová“ nepoužívala. Jednalo se v podstatě pouze o nepříliš početné organizační jádro velitelství základny podřízené ZVO. Na plné počty by bylo doplněno až po vyhlášení mobilizace, kdy měly vzniknout také všechny jemu podřízené útvary. Frontovou týlovou základnu by následně tvořily: pluk obsluhy, polní oddělení SBČS, kořistní rota, polní pekárny, polní masné závody, oddíly polních prodejen a specializované sklady podle materiálových tříd. V říjnu 1990 se Týlová základna redislokovala do Uherského Hradiště, kde na jaře 1992 zanikla.

Pohyblivé armádní základny byly součástí pouze válečné armády a koncem roku 1984 jejich úkoly převzaly brigády materiálního zabezpečení. PAZ měly obdobné složení jako FTZ, pouze počet jednotlivých organizačních prvků byl nižší. Kromě toho místo pluku obsluhy se počítalo jen s praporem.

1982. Přijměte moji poklonu, s jakou erudicí dokažete odpovídat na různé dotazy. Jako již dlouho bývalý voj. z pov. si velice rád počtu některá témata. Mám na Vás také jednu otázku. Nedaleko mého bydliště, obec Předboj, okr. Praha – východ je ulice NA PALPOSTĚ. Narazil jsem na informaci, že se v této lokalitě měla někdy po válce či v 50-tých letech nacházet voj. základna. Zkoušel jsem dohledat různé materiály a jediné k čemu jsem se dopracoval byla informace na MO, že ano, ale další detaily není možné sdělit neboť „ ... to bylo tak tajné, že se zde i stavělo bez plánů, které by se dochovaly...“. Je ve Vašich silách pomoci mi získat nějakou informaci či odkaz? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve Vámi uvedeném případě se jednalo o palebné stanoviště Bašť protiletadlové baterie 164. protiletadlového dělostřeleckého pluku, jehož velitelství se nacházelo v Praze (od roku 1956 v Kostelci nad Labem). Tvořilo součást systému protivzdušné obrany hlavního města, kterou od roku 1951 zajišťovaly dvě protiletadlové divize se šesti pluky, redukované v roce 1958 na jednu divizi o čtyřech plucích. Od roku 1952 byla třetina protiletadlových baterií zařazena do nově vytvořeného „pohotovostního systému PVOS“ a pro každou z nich se následně vybudovalo příslušné palebné postavení. Z počátku byly protiletadlové baterie vyzbrojeny kořistními 88mm PLK vz. 37N, ale v letech 1953-54 je nahradily licenčně vyráběné 85mm PLK vz. 44S. Současně se zvýšil počet děl v baterii ze čtyř na šest. Ženijně vybudované palebné postavení mělo tvar šestiúhelníku, v jehož rozích se nacházely jednotlivé PLK, a v pomyslném středu bylo umístěno stanoviště řízení palby. Po zapojení protiletadlových raketových kompletů do protivzdušné obrany Prahy byly „klasické“ protiletadlové pluky postupně zrušeny a poslední z nich zanikl v roce 1962. Dobu existence či využívání Vámi uvedené lokality lze tedy odhadnout na období let 1953 až 1961.

Výstavba zmíněných palebných postavení probíhala podle typizovaného stavebního projektu, který byl stejný pro všechny baterie. Informace pracovníků současného MO ČR, že by se stavělo bez plánů, není tedy pravdivá. Veškerou stavební dokumentaci obhospodařovaly místně příslušné krajské vojenské ubytovací a stavební správy, u nichž byla uložena, společně s doklady o výkupu pozemků pro potřeby armády. Po ukončení využívání příslušných lokalit armádou a jejich převedení na civilní uživatele se stavební dokumentace předávala novému majiteli konkrétní nemovitosti.

1981. Dobrý deň. Chcel by som Vás poprosiť o informácie k týmto útvarom: VU 1534 Radošov, VU 7509 Čestlice a VU 6816 Biel. Aké bolo zameranie týchto útvarov a komu boly podriadene. Za odpoveď Vám ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 1534 je Vojenský výcvikový prostor Hradiště, který vznikl v říjnu 1953. Útvar byl nejprve podřízen 1. vojenskému okruhu, od roku 1958 1. armádě a od roku 1969 ZVO. V případě VÚ 6816 se jednalo o 21. strážní prapor, podléhající KVS Košice. Útvar se vytvořil 1.7.1966 na základě původní 2. roty 1. samostatného praporu Vnitřní stráže (VÚ 7540). V říjnu 1992 došlo k přečíslování útvaru na 37. strážní prapor a prvním dnem následujícího roku se stal součástí ASR. VÚ 7509 byl 17. spojovací pluk. Jeho historie je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 84.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist