Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 151. - 165.

Následující dotazy 166. - 180. Předešlé dotazy 136. - 150.

165. Zajímalo by mne cokoli o 102. pěším pluku rakousko-uherské armády. (24. 9. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Uvedený pěší pluk vznikl v roce 1883 při poslední vlně výstavby pěších pluků pozemního vojska společné rakousko-uherské armády, kdy stávajících 80 pěších pluků doplnilo dalších 22. Základem pro jeho vytvoření se stal vždy jeden prapor od pěších pluků č. 26, 69, 72 a 76. Pěší pluk 102 (102. Böhmisches Infanterie-Regiment - 102 IR) se stal posledním pěším plukem vytvořeným před vypuknutím 1. světové války. První domovskou posádkou pluku byla Bratislava, ale již v roce 1884 se pluk přesunul do Prahy. Zde setrval až do vypuknutí 1. světové války. Za doplňování pluku zodpovídalo Doplňovací okresní velitelství Benešov (Ergänzungs-Bezirks-Commando Beneschau). Prvním majitelem pluku se stal polní zbrojmistr Adolf svobodný pán Catty. Posledním byl polní zbrojmistr Oskar Potiorek. Během války byl pluk nasazen nejprve na srbské frontě, později se zapojil do bojů proti ruské armádě.

Jako celek se pluk z fronty nevrátil. V Benešově zůstal ale zachován náhradní prapor, na jehož základě došlo k postupnému obnovení pluku, který se podílel na vojenském obsazování Slovenska v letech 1919 až 1920. V rámci unifikace čs. armády se z pluku v říjnu 1920 stal Pěší pluk 48 i nadále dislokovaný v posádce Benešov. Pouze II. prapor v letech 1924 až 1933 sídlil v Praze a v letech 1935 až 1936 v Táboře. V roce 1920 útvar získal pojmenování "Jugoslávie". V roce 1936 se celý pluk přemístil do Jaroměře a Josefova. V létě 1937 odešel I. prapor z Josefova do Nového Města nad Metují a na podzim 1938 Josefov opustil i II. prapor, který se přesunul do Dobrušky. Pluk zanikl v červenci 1939.

Ve Vojenském ústředním archivu v Praze je uložen archivní fond 102. pěšího pluku v rozsahu čtyř kartonů. Zachovaly se plukovní rozkazy (1916-1918), rozkazy náhradního praporu (1916-1918) a dějiny doplňovacího okresního velitelství v Benešově vypracované u 102. pěšího pluku.

Další informace o rakousko-uherské armádě můžete najít na internetové adrese: www.austro-hungarian-army.co.uk/index.htm


164. Můžete prosím uvést veškeré útvary (tj. pluky a samostatné prapory) tankových divizí Střední skupiny vojsk a jejich dislokaci? Jedná se mi o 15. GvTD Milovice a 31. TD Bruntál. (22. 10. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Organizace a dislokace útvarů tankových svazků Střední skupiny sovětských vojsk byla počátkem roku 1990, před zahájením jejich odsunu, následující:

15. gardová tanková divize - Milovice
- 29. gardový tankový pluk Milovice,
- 360. tankový pluk Stráž pod Ralskem,
- 295. gardový motostřelecký pluk Milovice,
- 721. gardový motostřelecký pluk Milovice,
- 914. dělostřelecký pluk Trutnov,
- 282. protiletadlový raketový pluk Bohdaneč,
- 81. průzkumný prapor Milovice,
- 152. ženijní prapor Zdechovice,
- 215. spojovací prapor Milovice,
- 517. prapor chemické ochrany Milovice,
- 910. prapor materiálního zabezpečení Milovice,
- 142. prapor oprav techniky Milovice,
- 119. zdravotnický prapor Milovice.
31. tanková divize - Bruntál
- 77. gardový tankový pluk Krnov,
- 100. tankový pluk Frenštát,
- 237. tankový pluk Libavá,
- 322. motostřelecký pluk (posádka nezjištěna, pravděpodobně zrušen v roce 1989),
- 1047. dělostřelecký pluk Frenštát,
- 1143. protiletadlový raketový pluk Bruntál,
- 84. průzkumný prapor Buntál,
- 145. ženijní prapor Libavá,
- 692. spojovací prapor Bruntál,
- 400. prapor chemické ochrany Bruntál,
- 911. prapor materiálního zabezpečení Bruntál,
- 152. prapor oprav techniky Libavá,
- 231. zdravotnický prapor Bruntál.

V průběhu let 1989 až 1990 měly vševojskové svazky Střední skupiny vojsk projít reorganizací na tzv. obrannou strukturu. Z tankových divizí se tento přechod v roce 1989 uskutečnil v případě 15. gardové tankové divize. V rámci uvedeného svazku došlo k reorganizaci jednoho tankového pluku na motostřelecký pluk, čímž se poměr tankových a motostřeleckých pluků u divize změnil z 3+1 na 2+2. Ze složení všech vševojskových svazků (tj. motostřeleckých i tankových divizí) byly vyjmuty jejich oddíly vojskových raket, které byly včleněny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově.


163. Rád bych znal čísla a rozmístění jednotlivých útvarů, které tvořily deset divizí čs. armády v 80. letech. Zajímá mne také podle jakého kódu se přidělovala čísla útvarů. (10. 10. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Součástí vševojskových divizí pozemního vojska bývalé čs. lidové armády byly v polovině 80. let 20. století následující pluky:

1. tanková divize - Slaný
- 1. tankový pluk - Strašice
- 2. tankový pluk - Rakovník
- 21. tankový pluk - Žatec
- 3. motostřelecký pluk - Louny
- 1. dělostřelecký pluk - Terezín
- 5. protiletadlový pluk - Žatec
2. motostřelecká divize - Sušice
- 10. motostřelecký pluk - Janovice
- 11. motostřelecký pluk - Klatovy
- 12. motostřelecký pluk - Domažlice
- 23. tankový pluk - Holýšov
- 8. dělostřelecký pluk - Klatovy
- 2. protiletadlový pluk - Janovice
3. motostřelecká divize - Kroměříž
- 4. motostřelecký pluk - Hodonín
- 5. motostřelecký pluk - Mikulov
- 6. motostřelecký pluk - Uherské Hradiště
- 33. tankový pluk - Přáslavice
- 361. dělostřelecký pluk - Uherské Hradiště
- 13. protiletadlový pluk - Bzenec
4. tanková divize - Havlíčkův Brod
- 7. tankový pluk - Jindřichův Hradec
- 8. tankový pluk - Jihlava
- 13. tankový pluk - Čáslav
- 9. motostřelecký pluk - Znojmo
- 6. dělostřelecký pluk - Jemnice
- 4. protiletadlový pluk - Jihlava
9. tanková divize - Tábor
- 14. tankový pluk - Písek
- 17. tankový pluk - Týn nad Vltavou
- 18. tankový pluk - Tábor
- 79. motostřelecký pluk - Benešov
- 362. dělostřelecký pluk - Lešany
- 9. protiletadlový pluk - Strakonice
13. tanková divize - Topolčany
- 10. tankový pluk - Martin
- 15. tankový pluk - Martin
- 64. tankový pluk - Levice
- 8. motostřelecký pluk - Bratislava
- 3. dělostřelecký pluk - Senica nad Myjavou
- 3. protiletadlový pluk - Nitra
14. tanková divize - Prešov
- 60. tankový pluk - Kežmarok
- 103. tankový pluk - Humenné
- 55. motostřelecký pluk - Trebišov
- 63. motostřelecký pluk - Michalovce
- 49. dělostřelecký pluk - Brezno
- 10. protiletadlový pluk - Poprad
15. motostřelecká divize - České Budějovice
- 51. motostřelecký pluk - Český Krumlov
- 62. motostřelecký pluk - Prachatice
- 68. motostřelecký pluk - Vimperk
- 20. tankový pluk - České Budějovice
- 36. dělostřelecký pluk - České Budějovice
- 1. protiletadlový pluk - České Budějovice
19. motostřelecká divize - Plzeň
- 57. motostřelecký pluk - Stříbro
- 67. motostřelecký pluk - Vysočany
- 104. motostřelecký pluk - Tachov
- 11. tankový pluk - Plzeň
- 47. dělostřelecký pluk - Plzeň
- 11. protiletadlový pluk - Stříbro
20. motostřelecká divize - Karlovy Vary
- 49. motostřelecký pluk - Mariánské Lázně
- 65. motostřelecký pluk - Cheb
- 74. motostřelecký pluk - Karlovy Vary
- 12. tankový pluk - Podbořany
- 38. dělostřelecký pluk - Kynšperk nad Ohří
- 12. protiletadlový pluk - Mariánské Lázně

Číslování jednotlivých pluků bylo velice složité a vycházelo z několika systémů uplatňovaných v historii poválečné čs. armády. Jednotlivé systémy se navzájem prolínaly a zavedení nového automaticky vždy neznamenalo zrušení starého. Od roku 1945 do konce 80. let 20. století bylo používáno zhruba šest základních systémů číslování útvarů (25.5.1945, 1.10.1945, 1.10.1947, 31.12.1950, 9.5.1955, 1.10.1958), které měly svoje vnitřní pravidla. Kromě toho existovala celá řada dílčích pravidel v číslování útvarů vybraných druhů vojsk, které se se základními číselnými řadami doplňovaly nebo překrývaly. Část čísel byla vyhrazena pro válečně vytvářené útvary a proto v číslování mírových útvarů a svazků existovaly mezery (např. mezi 15. motostřeleckou divizí a 19. motostřeleckou divizí se měly vytvořit 16., 17. tanková divize a 18. motostřelecká divize). Někdy žádné logické pravidlo neexistovalo, respektive jedinou zásadou bylo nevytvořit jakoukoliv pravidelnou číselnou řadu či posloupnost. Mimo to rušené útvary často svá čísla předávaly jiným útvarům, aby byl zachován historický (čestný) název či tradice. Jindy bylo při číslování útvarů hlavním záměrem přerušit jakoukoliv návaznost na armádu před 25.2.1948, respektive před 15.3.1939.

Jako příklad pravidel číslování útvarů výše uvedených deseti divizí je možno uvést:

  • vždy tři vševojskové pluky 1. až 4. tankové (motostřelecké) divize byly očíslovány podle čísel jednotlivých pěších praporů 1. až 4. pěší brigády 1. čs. armádního sboru v SSSR, k jejichž tradicím se hlásily (tj. 1. až 12. prapor - pluk), i když ne vždy byly jejich skutečnými pokračovateli

  • tankové pluky části motostřeleckých divizí nesly čísla těchto divizí z období před 9.5.1955 (11. a 12. tankový pluk u 19. a 20. motostřelecké divize, tj. původní 11. a 12. střelecké divize), což kromě jiného vedlo k existenci dvou pluků stejného čísla, např. 11.(12.) tankový a 11.(12.) motostřelecký

  • některé tankové pluky tankových divizí v této číselné řadě pokračovaly (10., 13., 14., 15., 16. - zrušen v roce 1966, 17., 18. tankový pluk)

  • čísla části tankových, motostřeleckých a dělostřeleckých pluků pocházely z doby jejich příslušnosti k původním mechanizovaným divizím (103. a 104. mechanizovaný pluk, 361. a 362. dělostřelecký pluk)

  • v číslování dělostřeleckých pluků dozníval systém vytvořený ve 1. polovině 50. let, kdy každá střelecká a mechanizovaná divize disponovala dvěmi dělostřeleckými pluky (např. 11. střelecká divize 37. a 47. dělostřeleckým plukem nebo 12. střelecká divize 38. a 48. dělostřeleckým plukem, ovšem 2. střelecké divizi náležely 8. a 20. dělostřelecký pluk a 1. střelecké divizi 36. a 39. dělostřelecký pluk)

  • dělostřelecké pluky hlásící se k tradicím původních dělostřeleckých pluků 1. až 4. pěší brigády 1. čs. armádního sboru v SSSR nesly jejich číslování (1., 3., 6., 8. dělostřelecký pluk), i když ne vždy byly jejich skutečnými pokračovateli

  • protiletadlové pluky měly zpravidla čísla totožná s číslování divizí před 9.5.1955 (tj. 5. protiletadlový pluk u 1. tankové divize, tj. původní 5. mechanizované divize), přičemž 3. a 13. divize si své pluky vyměnily v roce 1968.


162. Zajímalo by mne které útvary byly dislokovány v posádce Milovice a Luštěnice od roku 1945 do roku 1968. Dále pak jména velitelů posádky Milovice od roku 1945-1968. Které útvary tvořily 13. tankovou divizi a kde byly umístěny? (25. 9. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

a) Vojenské útvary dislokované v posádce Milovice (od 7.12.1950 používala čs. armáda pojmenování Mladá):

I. SVAZKY A ÚTVARY POZEMNÍHO VOJSKA
Pěchotní učiliště 1945 až 1950
Instrukční prapor (Pěší prapor 60) 1945 až 1950
23. tanková brigáda 1945 až 1950
Pěší prapor 78 (samopalný) 1948 až 1950
Rota obrněných vlaků (Prapor obrněných vlaků) 1945 až 1954
1. tankový pluk přímé podpory 1948 až 1949
1. školní tankový prapor 1952 až 1953
3. tanková základna 1953 až 1955
II. ÚTVARY 3. (13.) TANKOVÉ DIVIZE
velitelství 3. (13.) tankové divize 1950 až 1968
3. průzkumná rota (13. průzkumný prapor) 1950 až 1968
103. mechanizovaný (tankový) pluk 1950 až 1968
13. tankový pluk 1950 až 1958
16. tankový pluk 1950 až 1958
3. samohybný prapor (15. tankový pluk) 1952 až 1968
3. školní tankový prapor 1950 až 1968
361. dělostřelecký pluk 1950 až 1958
3. raketometný oddíl 1951 až 1961
13. průzkumná dělostřelecká baterie 1961 až 1967
13. samostatný dělostřelecký (raketometný) oddíl 1963 až 1968
3. protiletadlový oddíl 1950 až 1968
13. četa PVO 1961 až 1967
13. vrtulníková letka 1964 až 1968
3. (1.) ženijní prapor 1950 až 1968
3. (13.) spojovací prapor 1950 až 1968
3. chemická četa (3. rota chemické ochrany) 1950 až 1968
3. automobilní rota (53. automobilní prapor) 1950 až 1968
Automobilní škola 1953 až 1963
Divizní lazaret 3. tankové divize (3. zdravotnický prapor) 1951 až 1968
3. automobilní dílna (13. automobilní opravna) 1950 až 1958
3. zbrojní dílna (13. dělostřelecká dílna) 1950 až 1958
3. pojízdná tankoopravní základna (13. tanková opravna) 1950 až 1958
3. divizní sklady 1950 až 1951
13. prapor technického zabezpečení (13. technická opravna) 1958 až 1968
13. divizní dělostřelecká dílna 1961 až 1967
III. SVAZKY A ÚTVARY LETECTVA
letecký pluk 41 1946 až 1949
Letištní peruť 9 (Letecká základna 9) 1946 až 1950
5. stíhací letka (Proudové výcvikové středisko letectva) 1950 až 1952
5. letecký stíhací pluk 1951 až 1952
18. letištní prapor 1951 až 1952
8. letecký stíhací pluk 1951 až 1952
14. letištní prapor 1951 až 1952
1. letecký stíhací pluk 1951 až 1952
1. letištní prapor 1951 až 1952
3. letecká stíhací divize 1951 až 1952
11. letecký stíhací pluk 1951
23. letištní prapor 1951
9. letecký stíhací pluk 1952
10. letištní prapor 1952
rota velkých kulometů proti letadlům 1951 až 1952
světlometná četa 1952
velitelství 166. (2.) letecké stíhací divize 1953 až 1954
166. (2.) letecká spojovací rota 1953 až 1954
166. (2.) letecká divizní opravna 1953 až 1954
51. letecký stíhací pluk 1952 až 1954
2. letištní prapor (1. prapor zvláštního určení) 1952 až 1960
2. letecký stíhací pluk 1953 až 1954
26. letištní prapor 1953 až 1954
6. letecký stíhací pluk 1953 až 1954
22. letištní prapor 1953 až 1968
17. letecký stíhací pluk 1954 až 1955
29. bombardovací letecký pluk 1955 až 1958
47. průzkumný letecký pluk 1954 až 1968
10. radiotechnická četa letecké zabezpečovací služby I. třídy 1953
166. (2.) rota leteckých zabezpečovacích prostředků 1953 až 1957
2. prapor pozemního zabezpečení navigace 1957 až 1963
2. prapor radiotechnického zabezpečení 1963 až 1968
102. spojovací rota "S" 1962 až 1968
22. letištní a PZN rota "S" 1962 až 1968
2. RTZ rota "S" 1965 až 1968
Výcvikové středisko letectva 1966 až 1968
IV. ÚTVARY SLUŽEB
Nižší vojenský soud (Vojenský obvodový soud) 1952 až 1966
Nižší vojenský prokurátor (Vojenský obvodový prokurátor) 1952 až 1966
Vojenská nemocnice 22 1945 až 1950
Posádková nemocnice 1953 až 1955
4. zdravotnický oddíl 1961 až 1963
Vojenský výcvikový tábor (Vojenský výcvikový prostor) 1946 až 1991
Vojenský újezd 1950 až 1991

Vojenské útvary dislokované v posádce Luštěnice:

3. tanková základna 1955 až 1958
1. výsadkové výcvikové středisko 1960 až 1964
1. výsadková průzkumná rota 1965 až 1968
311. vrtulníkový roj 1964 až 1968

b) Přehled velitelů posádky Milovice v letech 1945 až 1968 nám není znám. Pravděpodobně tuto funkci vykonávali velitelé Pěchotního učiliště a 3. (13.) tankové divize.

c) Do složení 13. tankové divize k 21.8.1968 náležely:

- velitelství divize - Mladá
- 13. průzkumný prapor - Mladá
- 8. motostřelecký pluk - Mladá Boleslav
- 13. tankový pluk - Čáslav
- 15. tankový pluk - Mladá
- 103. tankový pluk - Mladá
- 3. školní tankový prapor - Mladá
- 361. dělostřelecký pluk - Turnov
- 13. samostatný raketometný oddíl - Mladá
- 3. protiletadlový oddíl - Mladá
- 1. ženijní prapor - Mladá
- 13. spojovací prapor - Mladá
- 3. rota chemické ochrany - Mladá
- 53. automobilní prapor - Mladá
- 3. zdravotnický prapor - Mladá
- 13. technické opravny - Mladá
- 13. vrtulníková letka - Mladá


161. Zajímala by mne protiletadlová obrana Plzně. Dále mě zajímá historie útvaru v lokalitě Břasy a jeho výzbroj. Nevíte k čemu sloužily velké elektrické navijáky v bunkrech základny? (14. 11. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

I přes nesporný hospodářský význam města nebyla v období let 1918 až 1939 protivzdušná obrana Plzně téměř vůbec zajišťována. Pouze v době všeobecné mobilizace čs. branné moci v září 1938 se zde převážně na základě jednotek pražského

Dělostřeleckého pluku 151 vytvořil tzv. Obvod OPL "B" Plzeň-Nýřany. Do složení obvodu náležely:

- Skupina OPL III/151 (baterie 7/151 a 13/151 s PLK 8,35 cm vz. 22),
- Skupina OPL IV/151 (baterie 3/151 a 6/151 s PLK 8,35 cm vz. 22),
- Světlometná skupina OPL VIII/151 (světlometné čety 19/151, 20/151, 25/151 a 29/151),
- kulometné roty 1/18, 2/18, 1/35 a 2/35 vyzbrojené lehkými kulomety 7,92 mm vz. 26 (roty byly postaveny pěšími pluky 18 a 35).

Kromě toho se zde od února 1938 do října 1938 nacházela 1. letka, patřící do sestavy 1. leteckého pluku, vyzbrojená pozorovacími letouny Š-328.

Jiná situace nastala po skončení 2. světové války. Již v červnu 1945 v Plzni vznikl Protiletadlový pluk 2 podřízený velitelství 2. oblasti. V srpnu téhož roku došlo k jeho přečíslování na Dělostřelecký pluk 152 a v říjnu 1947 na Dělostřelecký pluk 155. Po zrušení 2. oblasti přešel v prosinci 1948 do složení vojsk 1. oblasti. V prosinci 1950 byl předán do bezprostřední podřízenosti Velitelství dělostřelectva MNO a v září následujícího roku na jeho základě v Jaroměři vznikla 82. protiletadlová divize. Úkoly při zajišťování protivzdušné obrany města Plzně převzal 185. protiletadlový oddíl "Karpatský", redislokovaný z Berouna v průběhu roku 1951. Oddíl vznikl v podřízenosti velitelství 2. oblasti v říjnu 1946 v Golčově Jeníkově a pojmenování obdržel v březnu 1948. Od prosince 1948 se nacházel v Berouně a v prosinci 1950 byl zařazen do složení vojsk nově budované Protiletecké obrany státního území. V říjnu 1957 byl oddíl rozšířen na pluk a společně se 183. protiletadlovým oddílem (plukem) podřízen nově vytvořenému plzeňskému velitelství 74. protiletadlové dělostřelecké brigády. Brigádní velitelství zaniklo v červenci následujícího roku a společně s ním ukončil svoji činnost i 185. "Karpatský" protiletadlový dělostřelecký pluk. Čestný název a číslo převzal dosavadní 183. protiletadlový dělostřelecký pluk, který nadále působil jako 185. "Karpatský" protiletadlový dělostřelecký pluk.

183. protiletadlový dělostřelecký pluk se vytvořil v Pardubicích jako Dělostřelecký oddíl 183 v říjnu 1946. Do složení Protiletecké obrany státního území byl od 1. oblasti převeden v prosinci 1950. V následujícím roce se přesunul do České Třebové a od června 1957 se nacházel v Dobřanech. Ve stejné době proběhlo jeho rozšíření na pluk a podřízení velitelství 74. protiletadlové dělostřelecké brigády. Jak již bylo uvedeno výše, v červenci 1958 byl přečíslován a přejmenován, přičemž vzhledem ke zrušení brigádního velitelství přešel pod přímé velení Velitelství protivzdušné obrany státu. Od září 1961 se stal součástí 3. sboru PVOS. O rok později došlo k reorganizaci pluku na 185. "Karpatskou" protiletadlovou raketovou brigádu, jejíž velitelství se v létě 1963 přestěhovalo do Kralovic. Další údaje o historii svazku byly zveřejněny v odpovědi na otázku č. 106.

O lokalitě Břasy nemáme žádné informace.


160. Mohli byste mi poskytnout informaci o jednotkách, které byly dislokovány v posádkách: Český Brod, Přistoupim, Chrášťany a Kolín? (16. 10. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Kolín byly v letech 1918 až 1939 dislokovány následující jednotky:

- velitelství 13. divize: říjen 1937 až červenec 1939
- Pluk útočné vozby 4: září 1938 až říjen 1938
- Posádkové velitelství: říjen 1937 až červenec 1939
- Velitelství evidence koňstva 3: říjen 1938 až červenec 1939
- Vojenský správce tovární skupiny 26: říjen 1918 až červenec 1920
- Vojenský správce tovární skupiny 41: říjen 1918 až červenec 1920

V lokalitách Český Brod, Přistoupim a Chrášťany se žádné vojenské útvary nenalézaly.

V poválečném období se nejvíce vojenských útvarů nacházelo v Kolíně. Jednalo se o:

- velitelství 15. divize červen 1945 až říjen 1945
- dělostřelecký oddíl 15 červen 1945 až říjen 1945
- velitelství 13. rychlé divize říjen 1945 až říjen 1946
- dělostřelecký oddíl 81 říjen 1945 až září 1947
- velitelství Dělostřelecké divize listopad 1946 až prosince 1950
- velitelství 23. dělostřelecké brigády listopad 1946 až září 1949
- velitelství 15. (8.) rychlé divize říjen 1946 až listopad 1950
- dělostřelecký pluk 51 říjen 1947 až listopad 1950
- Posádkové velitelství říjen 1947 až září 1949
- Posádková správa eden 1951 až září 1958
- velitelství 8. mechanizované divize listopad 1950 až září 1958
- velitelská rota 8. mechanizované divize listopad 1950 až září 1958
- 8. spojovací prapor listopad 1950 až září 1958
- 8. školní tankový prapor listopad 1950 až září 1958
- lazaret 8. mechanizované divize listopad 1950 až červen 1954
- 8. zdravotnický prapor červen 1954 až září 1958
- Nižší vojenský prokurátor duben 1952 až říjen 1955
- Nižší vojenský soud duben 1952 až říjen 1955
- 16. tankový pluk říjen 1958 až květen 1966
- 1. okruhový sklad výstroje září 1967 až srpen 1973
- 1. protiradiový pluk září 1966 až srpen 1974
- 1. radiový prapor REB září 1974 až listopad 1981
- 1. radiotechnický prapor REB září 1978 až listopad 1981
- 1. smíšený pluk REB listopad 1981 až září 1997
- 3. radiový prapor REB září 1974 až srpen 1978
- Okresní (Územní) vojenská správa: od dubna 1951

V Českém Brodě byla v letech 1951 až 1960 dislokována Okresní vojenské správa. Podle publikace "VÚ 3690 Brno 1950 - 2000" se v obci Chrášťany nacházela 541. radiotechnická rota 54. radiotechnického praporu (blíže viz odpověď čís. 107). O lokalitě Přistoupim nemáme žádné informace.


159. Chtěl bych vědět jaká jednotka PVOS se nacházela v blízkosti obce Velichov u Žatce, od a do kdy, krycí číslo VÚ? Kdy vznikla vojenská posádka u obce Větrušice u Žatce? Které jednotky, součásti či uskupení PVOS zde postupně vznikly a jaká byla jejich "krycí" čísla? (3. 11. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Podle publikace "VÚ 3690 Brno 1950 - 2000", vydané v Brně v září 2000 u příležitosti 50. výročí založení radiotechnického vojska, se u obce Velichov nacházelo odloučené stanoviště 510. radiotechnické roty 51. radiotechnického praporu (blíže viz odpověď čís. 107).

Informace o vojenském útvaru ve Větrušicích jsou obsaženy v časopisu A-report, roč. 2002, čís. 21, str. 16.


158. Jaký útvar se nacházel na vrcholu Zhůří u Horské Kvildy a jakou měl výzbroj? (15. 11. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Podle publikace "VÚ 3690 Brno 1950 - 2000" se zde nacházela 522. radiotechnická rota 52. radiotechnického praporu (blíže viz odpověď čís. 107). Výzbroj není v brožurce uvedena. Pravděpodobně se jednalo o radiolokační dálkoměry řady "P", doplněné o radiolokační výškoměry "PRV".


157. Budu dělat seminární práci o roce 1968, chtěl bych zeptat, zda byste mi doporučili nějakou dobrou literaturu, pokud možno regionální - Ústecko či severní Čechy 1968? (29. 9. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Z celé řady prací o roce 1968 můžeme doporučit například dvoudílnou práci "Československo roku 1968" z roku 1993, "Sedm pražských dnů: 21. - 27. srpen 1968" z roku 1990 nebo knihy a články Antonína Benčíka ("Operace Dunaj" z roku 1994, Dějiny a současnost 1991/6 a 1992/1, Historie a vojenství 1993/3 apod.). Podívejte se i na práce Jindřicha Madry a Jindřicha Pecky a vůbec publikace Ústavu pro soudobé dějiny, který se této problematice systematicky věnoval. O roce 1968 se hodně psalo i v Historii a vojenství na počátku 90. let. Problematice severních Čech se částečně věnuje polská práce Leszek Pajórek "Polska a Praska wiosna" vydaná ve Varšavě v roce 1998, která pojednává o účasti polské armády na okupaci Československa.


156. Prosím o odpověď na dotaz kdo a kdy postupně velel:
a) 15. stíhacímu leteckému sboru?
b) Stíhacímu letectvu PVOS: od 1.3.1955 do 31.12.1956; od 1.1.1957 do 30.9.1960; od 7.1.1970 do 1.4.1994 (případně uveďte "název funkce")?
(29. 11. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Ve velení 15. leteckého stíhacího sboru (od 1.11.1954 stíhacího leteckého sboru) se vystřídali:

- plk. Jaroslav Týkal 1.3.1952 až 15.6.1953
- genmjr. Vladimír Hlavatý 16.6.1953 až 14.2.1955

Funkci velitele stíhacího letectva PVOS vykonával v době od 15.2.1955 do 31.12.1956 genmjr. Vladimír Hlavatý. Ostatní velitelé (od 1.3.1967 náčelníci oddělení) stíhacího letectva PVOS nám nejsou známi.


155. Na Vašich stránkách se mi nepodařilo najít jakoukoliv informaci o zrušeném útvaru v Praze na Vidouli (hřeben nad Košířemi) - pravděpodobně se jedná o bývalou PVOS. Děkuji za bližší vysvětlení. (7. 12. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Vámi zmiňovaný objekt je bývalé velitelské stanoviště 159. protiletadlového pluku, které od roku 1961 převzala 71. protiletadlová brigáda, redislokovaná v roce 1985 do Drnova u Slaného.


154. Mam ve sbírce nášivku 20. roty hloubkového průzkumu z Chebu. Prosím o informace co je to za jednotku, či existuje? (15. 12. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Uvedená jednotka tvořila součást 20. průzkumného praporu karlovarské 20. motostřelecké divize. Rota vznikla v roce 1963 jako výsadková průzkumná četa a v roce 1966 byla reorganizována na rotu hloubkového průzkumu. Kromě zmíněné roty prapor v roce 1969 dále tvořily tanková rota, průzkumná rota a rota radiotechnického průzkumu. Útvar v současné době již neexistuje. Zanikl v létě 1997 při reorganizaci 3. mechanizované brigády na 3. výcvikovou a mobilizační základnu.


153. Je pravda, že v době kdy se projednával nákup MiGů-29, uvažovalo se o alternativě nákupu jedné letky Su-27? Osobně tomu moc nevěřím. (9. 12. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Souhlasím s Vámi. Nezdá se mi příliš pravděpodobné zavedení malého počtu nestandardních letounů za situace, kdy základem výstavby naší armády a tedy i jejího letectva bylo zavádění co nejvyšších počtů techniky jednoho typu. Nákup jedné letky Su-27 by vedl ke komplikacím zejména v oblasti logistiky (odlišná výzbroj, náhradní díly i pozemní zabezpečení). Přes různorodost vybavení jednotlivých pluků našeho vojenského letectva každý z těchto pluků byl budován jako jednotypový, tj. používající jeden typ bojového letounu. V období přezbrojování mohly být u pluku provozovány dva základní druhy letounů, šlo ale o přechodný stav (i když někdy trvající poměrně dlouhou dobu, což byla ovšem otázka spíše finanční než technická). Možná, že určité úvahy o zakoupení Su-27 existovaly, ale právě výše uvedené důvody vedly k jejich odmítnutí. Kromě toho Su-27 je zcela odlišný typ stíhacího letounu než MiG-29 a nezakoupilo jej (či nedostalo) letectvo ani jednoho z členských států bývalé Varšavské smlouvy. Základním typem letounu, určeným pro stíhací letectvo PVOS bývalé ČSLA, se měl stát právě MiG-29. V jeho případě se počítalo minimálně s přezbrojením celého 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci, v dlouhodobějším výhledu možná i dalších pluků.


152. Je možné někde získat brožuru "Radiotechnické vojsko (K 50. výročí vzniku)" od Petra Vobeckého a Jiřího Kolka? (5. 11. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Knížku "Radiotechnické vojsko (K 50. výročí vzniku)" od autorů mjr. Ing. Petra Vobeckého a mjr. Ing. Jiřího Kolka, vydalo v roce 2000 Ministerstvo obrany ČR - Agentura vojenských informací a služeb, nám. Svobody 471, Praha 160 01. Publikace byla neprodejná a její distribuci zajišťovala výše uvedená Agentura vojenských informací a služeb. Brožuru lze kromě jiného získat ve veřejných knihovnách (např. prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby v Národní knihovně v Praze), případně v elektronické podobě je dostupná na armádních internetových stránkách na adrese "www.army.cz". Na nich je třeba postupně otevřít nabídky: Generální štáb - Vzdušné síly - Historie, zajímavosti. Recenze na publikaci byla zveřejněna na těchto stránkách (tedy Vojenství Kvalitně) v části Čs. armáda - Recenze.


151. Mám několik dotazů k dislokaci a výzbroji svazků a útvarů raketového vojska pozemního vojska bývalé ČSLA pokud jde o taktické a operačně-taktické rakety. Vycházím z Vaší odpovědi na dotaz č. 23. Zajímá mě tato problematika:
a) Jaké typy OTR měly ve výzbroji raketové brigády v Hranicích na Moravě, Rokycanech a Staré Boleslavi (později Jincích) v 60. a 80. letech? V těchto posádkách byla i technika a všechny útvary brigád nebo se některé útvary nacházely jinde?
b) Jakými typy taktických raket disponovaly vojskové raketové útvary (Stružná, Vysočany ... až Brezno) v 60. a 80. letech? Byla technika v místech posádky? Zmátly mě posádky Terezín a Mladá, kterých je v republice více. O které obce se jednalo?
c) Byly rakety SS-12 z 80. let ve vojenském prostoru Libavá v držení sovětské armády nebo jimi disponovala i bývalá ČSLA?
d) V odpovědi na otázku č. 23 uvádíte, že naše armáda obdržela první nosiče taktických jaderných zbraní až v roce 1962. Mluvil jsem s člověkem, který v polovině 50. let velel jednomu z prvních útvarů taktických raket ve Vysočanech. Podle jeho informace byla technika FROG-3 na podvozku tankového stíhače u raketometného oddílu k dispozici již od roku 1956 a poprvé byla veřejně předvedena na přehlídce v Tachově v roce 1957 při příležitosti kulatého výročí bitvy u Tachova (1427).
(5. 11. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Odpověď na 1. podotázku:

Všechny útvary raketových (tzv. těžkých dělostřeleckých) brigád se i s technikou nacházely ve stejných posádkách jako brigádní velitelství. Jedinou výjimku představovaly vrtulníkové roje, tvořící součást brigád v letech 1964 až 1974, které byly umístěny na blízkých letištích (Mladá - od roku 1968 Kbely, Plzeň-Bory, Olomouc - od roku 1968 Prostějov).

Jednotlivé raketové brigády disponovaly následující technikou:

Posádka

rok 1969 rok 1988
Stará Boleslav (do r. 1980) R-170 SCUD-A -
Jince (od r. 1980) - OKA SS-23, R-300 SCUD-C
Rokycany R-170 SCUD-A R-300 SCUD-C
Hranice R-300 SCUD-B R-300 SCUD-C

Nejmohutnější operačně-taktický prostředek jaderného napadení bývalé čs. lidové armády reprezentovaly systémy OKA (SS-23).

Odpověď na 2. podotázku:

Rovněž v případě útvarů taktických raket se jejich technika nacházela přímo v posádce. Posádkou Terezín je míněno město (bývalá pevnost) na řece Ohři a posádkou Mladá vojenský výcvikový prostor severně od města Lysá nad Labem, známý rovněž jako Milovice.

Jednotlivé oddíly taktických raket disponovaly následující technikou:

Posádka rok 1969 rok 1988
Terezín R-60 LUNA-M R-70 TOČKA
Terezín R-30 LUNA -
Mladá R-60 LUNA-M R-60 LUNA-M
Jistebnice R-60 LUNA-M R-70 TOČKA
Jemčina R-60 LUNA-M R-60 LUNA-M
Stružná R-30 LUNA R-60 LUNA-M
Vysočany R-30 LUNA R-60 LUNA-M
Holýšov R-30 LUNA R-60 LUNA-M
Vimperk R-30 LUNA R-60 LUNA-M
Přáslavice R-30 LUNA R-60 LUNA-M
Vajnory R-60 LUNA-M
Brezno R-60 LUNA-M

Nejmodernější taktický prostředek jaderného napadení bývalé čs. lidové armády reprezentovaly systémy TOČKA (SS-21).

Odpověď na 3. podotázku:

Naše armáda rakety OTR-22 (SS-12) skutečně nevlastnila a zmíněnými raketami disponovala na čs.území výhradně sovětská armáda.

Odpověď na 4. podotázku:

Vámi uváděnou vzpomínku nemohu potvrdit. Raketová technika byla do Československa dovážena ze Sovětského svazu na základě mezivládních dohod. První známá dohoda je z 30.8.1961 a kromě jiného obsahuje dodávky taktických raketových systémů počínaje rokem 1962. Jednalo se o komplet R-30 LUNA, tj. FROG-3. Pro raketovou techniku musely samozřejmě existovat i speciální útvary, do jejichž organizačních struktur byla zařazována. V případě taktických raket se jednalo o tzv. samostatné dělostřelecké oddíly, vytvářené ovšem až od léta 1962. Rovněž tak bylo nutné nejprve vytvořit podmínky pro přípravu odborných kádrů, která probíhala u Výcvikového dělostřeleckého střediska v Hranicích (od 15.1.1962) a na VAAZ v Brně či u Vyššího dělostřeleckého učiliště v Martině (od 1.10.1962). Kromě toho raketa FROG-3 byla do výzbroje sovětské armády zavedena přibližně v roce 1960 a byla instalována na podvozku plovoucího tanku PT-76. Na podvozku těžkého tanku IS-3 (nikoliv stíhače tanků) byly instalovány pouze první verze systému FROG-1 (z roku 1955). Velmi brzy se ale i u tohoto systému začaly používat podvozky tanku PT-76. Komplet FROG-1 se vyznačoval "velkou nadrážovou" hlavicí a v polovině rakety zřetelným svazkem 12 pomocných trysek. Komplet FROG-2 (z roku 1957) byl umístěn na podvozku tanku PT-76 a jeho raketa měla již "klasickou rážovou" případně "menší nadrážovou" hlavici a pomocné trysky nebyly tak zřetelné (viz Vojenské rakety, Kroulík Jiří - Růžička Bedřich, Praha Naše vojsko 1985, str. 252 až 253). Doporučuji porovnat fotografii odpalovacího zařízení a rakety s uvedeným popisem a ověřit věrohodnost jeho datování, tj. zhotovení v roce 1957. Osobně pochybuji o existenci taktických raket třídy FROG ve výzbroji ČSLA před rokem 1960.

Zcela přesné údaje o nejsou uváděny ani od odborníků, zabývajících se raketovou technikou dlouhodobě. Tak např. v článku Ing. Kollera, publikovaném v časopisu ATM, roč. 2002, čís. 12, se na str. 35 uvádí, že v roce 1961 byla jako první ve Staré Boleslavi zformována frontová těžká dělostřelecká brigáda disponující třemi oddíly po třech odpalovacích zařízeních raket 8K11 (tj. R-170 SCUD A). Ještě v tom samém roce mělo začít formování dalších dvou armádních brigád v Hranicích na Moravě a v Rokycanech. V letech 1967 až 1968 údajně proběhlo přezbrojení všech brigád na pásovou techniku 8K14 (tj. R-300 SCUD B) a v letech 1971 až 1972 na kolovou techniku 9M117 (tj. R-300 SCUD C). K navýšení počtu odpalovacích zařízení ze tří na čtyři mělo dojít v letech 1976 až 1977 a o rok později k přestěhování brigády ze Staré Boleslavi do Jinců.

Většina údajů, uvedených autorem článku je bohužel faktograficky nesprávná. První těžká dělostřelecká brigáda (311.) se v roce 1961 nevytvořila ve Staré Boleslavi, ale v Hranicích. K přestěhování svazku do Staré Boleslavi došlo až o rok později. Nejednalo se o brigádu frontovou, ale o svazek předurčený pro 1. armádu, do jejíž podřízenosti byla předána v roce 1963. Rovněž tak třetí oddíl brigády se nevznikl v roce 1961, ale až v roce 1964. V roce 1961 se nezformovaly další dvě brigády, ale pouze jedna. Šlo o 321. těžkou dělostřeleckou brigádu vytvářenou Hranicích. Brigáda byla předurčena pro 4. armádu, do jejíž podřízenosti přešla v roce 1963, kdy se přestěhovala z Hranic do Rokycan. V pořadí třetí těžká dělostřelecká brigáda (331.) vznikla v roce 1963 rovněž v Hranicích. Teprve tato brigáda byla předurčena pro potřeby velitelství frontu. K přezbrojení všech brigád ze systémů R-170 SCUD A na R-300 SCUD B nedošlo v letech 1967 až 1968. Rakety SCUD B měla ve své výzbroji pouze poslední z uvedených brigád a to již od svého vytvoření. V 60. letech bylo raket tohoto typu dodáno do Československa pouze sedm kusů, z nichž šest se nacházelo u zmíněného svazku. Ostatní brigády používaly SCUD A až do svého přezbrojení na SCUD C, k čemuž v případě 311. tdb došlo v roce 1971 a u 321. tdb se tak stalo v roce 1972. Systémy R-300 SCUD B zůstaly u 331. tdb až do roku 1985, kdy je uváděno přezbrojení jednoho oddílu technikou R-300 SCUD C, uvolněnou po zavedení kompletu OKA u 311. tdb. Ke zvýšení počtu odpalovacích zařízení v oddílu ze tří na čtyři se přistoupilo až v roce 1981 u 311. a 321. tdb, zatímco u 331. tdb se tak stalo v roce 1982. Do Jinců se 311. tdb nepřestěhovala v období let 1978/1979, ale v roce 1980. Do podřízenosti velitelství Západního vojenského okruhu (tj. frontu) brigáda přešla v roce 1976. Velitelství 1. armády místo ní převzalo 321. tdb v Rokycanech a velitelství 4. armády zase 331. tdb v Hranicích.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist