Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1696. - 1710.

Následující dotazy 1711. - 1725. Předešlé dotazy 1681. - 1695.

1710. Potřeboval bych vědět něco o minulosti našeho letectva v roce 1938:
a) Jak velké zásoby leteckého paliva se držely na jedno letadlo na letištích a jinde, pokud se vůbec někde držely?
b) Jak to bylo se zásobami letecké munice – kulometného a kanónového střeliva
c) Platilo u nás, že každý letoun má svého vlastního mechanika na všeobecnou údržbu a přípravu k boji nebo to bylo organizováno jinak?
d) Bylo plnění letadel v té době řešeno pomocí cisteren nebo jiným způsobem?
(odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud jde o letecké pohonné hmoty, přímo u letky byla tzv. mobilizační dotace, která měla stačit pro první vedení bojové činnosti. Další zásoba leteckých pohonných hmot byla připravena v železničních cisternách někde poblíž místa dislokace letky. Konečně záloha leteckých pohonných hmot byla umístěna ve čtyřech velkých podzemních nádržích. Obecně se udává, že celkové množství těchto pohonných hmot mělo stačit na dva měsíce.

V případě kulometné munice a leteckých bomb (letecké kanony nebyly do výzbroje letectva zavedeny) byla u letky jedna tzv. mobilizační dotace střeliva a bomb, další jedna až tři mobilizační dotace byly uskladněny v blízkosti místa dislokace letky v předsunutém muničním skladu. Záloha munice se nacházela v centrálních muničních skladech.

Kolik činila mobilizační dotace leteckých pohonných hmot a munice pro jednotlivé letky bohužel nevíme. Stíhací letky na konci září 1938 uváděly, že měly 28800 kulometných nábojů běžných, 33600 kulometných nábojů průbojných, 30000 kulometných nábojů svítících, 180 kusů 10 kg leteckých pum a 30 kusů 50 kg leteckých pum.

Na Vaše další otázky neznáme odpověď.


1709. Při návštěvě okolí Polského města Gorlice, jsem na vojenských hřbitovech z I. světové války narazil na velké množství českých jmen. Podařilo se mi objevit pouze odkaz na 21. pěší pluk z Čáslavi, proto bych se chtěl zeptat, které další útvary z Čech se účastnili bitvy u Gorlice? (odpovídá Pavel Šrámek)

Bojů v okolí Gorlice v letech 1915 se kromě vámi uváděného 21. pěšího pluku účastnily například také 28. pěší pluk z Prahy a 36. pěší pluk z Mladé Boleslavi. Protože se velké části obou těchto pluků dostaly do ruského zajetí, byly pluky následně úředně rozpuštěny.


1708. Zajímá mě podoba praporu čs. drag. pl. č. 2 rozvinutého 14. září 1919 v Dobřanech. A dále jeho historie. Popřípadě bych chtěl poprosit čtenáře webu, nemají-li nějaké fotografie k danému tématu – rozvinutí praporu (drtipasMF@seznam.cz). Čs. drag. prap. č. 2 vznikl z 2. drag. prap. (hraběte Paara) R. U. armády – máte nějaké informace k tomuto praporu? (odpovídá Pavel Šrámek)

Dragounský pluk 2 vznikl roku 1672 jako kyrysnický pluk, od roku 1798 pak 2. kyrysnický pluk, v roce 1867 došlo k přejmenování na 2. dragounský pluk. Doplňovací stanice pluku byla od roku 1897 v Dobřanech, štáb pluku sídlil v roce 1914 v Tarnopolu. Náhradní těleso zůstalo v Dobřanech i po vzniku Československé republiky, a to až do října 1920, kdy byl původní 2. dragounský pluk unifikován do jezdeckého pluku 4 v Klatovech. Pokud jde o prapor tohoto pluku, obraťte se na Vojenský historický ústav Praha, který historické vojenské prapory spravuje.


1707. Chtěl bych se dozvědět dostupné informace o dělostřeleckém pluku č. 331 Příbram. Zajímá mne historie, výzbroj, jméno velitele a také, kde byla jednotka nasazena během mobilizace v září 1938. (odpovídá Pavel Šrámek)

Dělostřelecký pluk 331 vznikl 15.9.1933 ze zrušené dělostřelecké měřické roty a dělostřelecké balonové roty. Tvořilo jej velitelství v Jincích (od září 1936 v Příbrami), náhradní oddíl a tři oddíly: I. oddíl (pozorovací), II. oddíl (zvukoměrný) a III. oddíl (balonový). Dne 1.10.1937 vznikl IV. oddíl (pozorovací) a V. oddíl (zvukoměrný). K 1.1.1938 byl zrušen III. oddíl a jedna jeho balonová rota byla podřízena přímo velitelství pluku. Velitelem pluku v roce 1938 byl plukovník dělostřelectva Josef Srstka. Pluk se mobilizace jako celek neúčastnil, ale vytvořil čtyři dělostřelecké zpravodajské oddíly, které byly podřízeny Hlavnímu velitelství, I., II. a IV. armádě.

Další podrobnosti najdete v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“, která vyšla v roce 2006, podívejte se také na naši odpověď č. 1019.


1706. Získal jsem pohlednici (nelze na ní přečíst datum, ale podle uniforem se jedná o vojsko CK Rak.-Uher). Na pohlednici je razítko (v němčině) K. k. 31. Těšínský pěší pluk domobrany – první kulometný oddíl. Text rodičům do Skotnice u Příbora od vojáka je v češtině s popisem, že posílá poslední sbohem před odjezdem z Uničova. Zajímalo v jaké době v Uničově a proč pobývali. (odpovídá Pavel Šrámek)

V Těšíně působilo před 1. světovou válkou domobranecké okresní velitelství č. 31, které na počátku války v roce 1914 postavilo domobranecký pěší pluk téhož čísla. Jeho formování a výcvik (domobranci neprocházeli v míru žádným výcvikem) probíhalo zřejmě ve Vámi uváděném Uničově.


1705. V pozůstalosti prarodičů jsem našla fotografii dědečka v tablu absolventů I. poddůstojnické školy v Koblově 1937 - 1938. Kde mohu zjistit jakou měl specializaci, k jakému vojsku byl zařazen? Přes archiv v Olomouci nebo v Praze? Ráda uvítám také další informace o této škole (v době, kdy na ni byl vybrán neměl maturitu, zajímalo by mne co od něj čsl. armáda očekávala po absolutoriu) (odpovídá Pavel Šrámek)

V Koblově byl od 15.12.1937 umístěn I. prapor hraničářského pluku 4, jehož úkolem bylo bránit objekty těžkého opevnění v okolí Bohumína. Více se o hraničářském pluku 4 můžete dočíst například v publikaci Josefa Durčáka „Opevňování Ostravska v letech 1935 až 1938“. Dobová dokumentace pluku je uložena ve Vojenském ústředním archivu Praha.


1704. Po roce 1918 se začala formovat Československá armáda. Hledám veškeré informace o 17. pěším pluku z tohoto období. (odpovídá Pavel Šrámek)

Československá armáda v roce 1918 pěší pluk s číslem 17 neměla. Vznikl až v roce 1920 tzv. unifikací z pěšího pluku 71 převzatého z bývalé rakousko-uherské armády.


1703. Měl bych snad poslední dotaz k čs. dělostřelectvu. Kolik bylo postaveno za mobilizace minometných rot a čet a kolik minometů měla mít rota popř. četa na válečných počtech (údaje se v materiálech různí)? Byly vytvářeny samostatné posilové minometné roty, jako tomu bylo u KPÚV? Ohledně odpovědi na dotaz č. 1610 bych měl doplňující otázku: jaké byly úkoly dělostřeleckých pracovních rot a jak byly číslovány následující jednotky – děl. pracovní rota, děl. mun. kolona, poj. zbrojní dílny a záloha zbrojního materiálu – číslicí lomenou číslem sboru, resp. hr. pásma, nebo pořadovou číslicí, jako tomu bylo např. u vozatajských kolon? (odpovídá Pavel Šrámek)

Po provedené mobilizaci měly minometnou rotu o 6 minometech 8 cm (případně 9 cm) všechny pěší pluky (počet 109) a horské pěší pluky (počet 8), minometnou četu o 2 minometech 8 cm všechny hraničářské prapory (počet 23), instrukční prapory (počet 2), cyklistické prapory (počet 4) a také hraničářský pluk číslo 4. Celkem tedy šlo o 117 minometných rot a 30 minometných čet v rámci pluku či praporu. Samostatné minometné roty nebo čety se nevytvářely, existovaly pouze čtyři oddíly hrubých minometů vyzbrojené 12 minomety ráže 14 cm.

Dělostřelecké pracovní roty byly číslovány arabskou číslicí lomenou číslem sboru (např. 1/52 u II. sboru), u hraničního pásma měly jeho číslo. Dělostřelecké muniční kolony byly číslovány římskou číslicí lomenou číslem sboru nebo hraničního pásma (např. II/51 u I. sboru, I/62 u HP XII). Pojízdné zbrojní dílny byly číslovány průběžně od čísla 1 (např. 1 a 2 u I. sboru, 3 a 4 u II. sboru, 17 a 18 u HP XI atd.). Záloha zbrojního materiálu měla číslo příslušného sboru nebo hraničního pásma.

Přesné úkoly dělostřeleckých pracovních rot bohužel neznáme.


1702. Rád bych se dověděl co nejvíce informací o K.u.K. Infanterieregiment Nr. 36 Jungbunzlau v období první světové války. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 36 se v rámci 10. pěší divize rakousko-uherské armády účastnil v letech 1914-1915 bojů na východní frontě. Například v říjnu 1914 bojoval na řece San a v bojích utrpěl velké ztráty. V květnu 1915 bojoval u Přemyšlu, kde se jeho velká část bez většího odporu dostala do ruského zajetí. To bylo považováno za zradu, takže rozkazem ze dne 19.7.1915 byl pluk císařem rozpuštěn. Zůstal pouze jeho náhradní prapor, který se stal v roce 1918 součástí československé armády.


1701. Chci se zeptat na stíhačku Avia Bk-534 v roce 1938. Co jsem našel, tak vývoj začlenění kanonu měl být ukončen v létě 1938, ale první dodávka 55 ks měla mít pouze kulomet, druhá již kanon. Měla všechna letadla z první dodávky (18 strojů 16. září, dalších 17 z 2. listopadu) pouze kulomet místo kanonu? Mate mne to, že všechny mají stejné označení. Nebylo to z toho důvodu, že armáda nechtěla prozradit, že má k dispozici kanónovou verzi (viz ukončení zkoušek) a k montáži kanonu by došlo až na letišti při vypuknutí války, což by pro obsluhu nebyl problém? Mělo se jednat o stroje Bk-534.501 až 534.621. (odpovídá Pavel Šrámek)

Československá armáda objednala nejdříve 54 kusů letadel Avia Bk-534 (číslo 501 až 554), které měly být vyzbrojeny 20 mm kanonem Hispano Suiza a dvěma leteckými kulomety vz. 30. Protože se však vyskytly potíže se zástavbou 20 mm kanonu Oerlikon, který nahradil původní Hispano Suiza, byl místo něj montován klasický letecký kulomet vz. 30, takže stroje této série byly vyzbrojeny třemi kulomety. Stejná situace nastala u další objednávky 66 kusů (číslo 555 až 620), kterou ale už převzala německá armáda. Další podrobnosti najdete v knize Jiřího Vraného „Avia B-534“ z roku 1994.


1700. Chtěl bych vědět, jaká byla bojová sestava a dislokace jednotek Hraniční oblasti 31, 3., 17. pěší divize, samostatné skupiny pěšího pluku 7, 331., 401. a instrukčního dělostřeleckého pluku k 30.9.1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Sestavu Hraniční oblasti 31 najdete v odpovědi na dotaz č. 1259.

Složení 3. divize bylo následující:
- velitelství (sídlilo v Mšenu) se štábní rotou, štábní jezdeckou četou, štábní autokolonou a oddílem polních četníků,
- pěší pluk 42 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),

- pěší pluk 47 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),

- pěší pluk 52 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),
- pěší pluk 92 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),
- strážní prapor XXII (od 1. 10. IV/42. prapor), velitelství praporu v Kamenickém Šenově,

- dělostřelecký pluk 3 (I. až III. oddíl),
- smíšený přezvědný oddíl 3 (jezdecká eskadrona, cyklistická rota a četa lehkých tanků),
- ženijní rota 3,
- telegrafní prapor 3 (telegrafní a radiotelegrafní rota),
- improvizovaný obrněný vlak 33.
- týlové útvary.

Složení 17. divize bylo následující:
- velitelství (sídlilo v Rychnově u Jablonce nad Nisou) se štábní rotou, štábní jezdeckou četou, štábní autokolonou a oddílem polních četníků,
- pěší pluk 16 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),
- pěší pluk 21 (II. prapor, spojovací, zákopnická, kanonová a minometná rota),
- pěší pluk 37 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),
- pěší pluk 44 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota, tři kanonové roty),
- horský pěší pluk 3 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická a minometná rota),
- strážní prapor XXIX a XXX,
- samostatná strážní rota 2
- dělostřelecký pluk 104 (I. a II. oddíl), velitelství pluku v Liberci,
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 132,
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 202,
- III. oddíl dělostřeleckého pluku 33,
- smíšený přezvědný oddíl 17 (jezdecká eskadrona, cyklistická rota a četa lehkých tanků),
- ženijní rota 17,
- telegrafní prapor 17 (telegrafní a radiotelegrafní rota),
- týlové útvary.

Složení skupiny pěšího pluku 7 bylo následující:
- pěší pluk 7 (velitelství, I. a III. prapor), velitelství pluku Želiezovce,
- dělostřelecký pluk 135 (velitelství, I. oddíl), velitelství pluku Želiezovce,
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 40.

Dělostřelecké pluky 331 a 401, stejně jako instrukční dělostřelecký pluk, byly během mobilizace rozpuštěny.


1699. Hledám svého dědečka Jana Veselého, o kterém vím pouze to, že byl v roce 1924 poručíkem v Komárně a v roce 1947 plukovníkem v Bratislavě. Z pátrání po internetu se domnívám, že se jedná o téhož Veselého, který po vzniku Slovenského státu v roce 1939 převzal velení 11. dragounského pluku v Bratislavě a později 25.8.1944 se stal velitelem 2. technické divize v Itálii. Je možné někde vypátrat životopis tohoto člověka, když neznám ani datum (asi někdy kolem roku 1900) ani místo (asi někde na Moravském Slovácku) narození? (odpovídá Pavel Šrámek)

Ve Vašem případě přichází v úvahu dva důstojníci z roku 1938: buď podplukovník generálního štábu Jan Veselý, narozený v roce 1898, který sloužil na Hlavním štábu v Praze, nebo štábní kapitán jezdectva Jan Veselý, narozený v roce 1897, který sloužil u dragounského pluku 7 v Hodoníně. Pro přesné určení se budete muset obrátit na Vojenský ústřední archiv Praha (kontakty viz www.vuapraha.cz), kde by měly být uloženy osobní spisy obou uvedených důstojníků.


1698. Zajímalo by mne:
• proč byl vytvořen IV. prapor pěšího pluku 7 a jak byl zařazen za mobilizace?
• je známo složení a dislokaci sk. ppl. 7?
• v dotazu č. 1555 je zmínka o skupině pěšího pluku 33, můžete uvést také její složení, podřízenost a dislokaci, pokud k tomu existují podklady?
• byly za mobilizace postaveny pro HO všechny samostatné čety OA jako bylo plánováno? Popř. kolik se jich podařilo postavit?
(odpovídá Pavel Šrámek)

V případě IV. praporu pěšího pluku 7 se nejednalo o klasický pěší, ale o prapor, jehož úkolem bylo postavit za mobilizace samostatné roty kanonů proti útočné vozbě. Podobný IV. prapor existoval například u pěšího pluku 29.

Během mobilizace mělo vzniknout celkem šest samostatných čet obrněných automobilů pro vybrané hraniční oblasti. Četa 1 byla u HO 32, četa 2 předurčená pro HO 37 nebyla postavena a četa 3 byla u HO 39. O četách 4, 5 a 6 nemáme žádné informace.

Složení skupiny pěšího pluku 33, která 30.9.1938 podléhala Hraničnímu pásmu XIV, bylo následující:
- pěší pluk 33 (velitelství, I. prapor), velitelství pluku v Malackách,
- III. prapor pěšího pluku 23,
- 1. a 2. baterie dělostřeleckého pluku 39,
- ženijní rota 31.

Složení a dislokaci skupiny pěšího pluku 7 naleznete v odpovědi na dotaz č. 1700.


1697. Můj strýc, ročník 1898, a bývalý příslušník rakouského 21. pěšího pluku bojujícího na italské frontě, nebyl po ukončení I. sv. války demobilizován, ale byl v listopadu 1918 v jednotce nově se tvořící čs. armády vyslán do pohraničí. Dne 20. listopadu obsazuje jeho jednotka městečko Postoloprty a dne 6. prosince 1918 pak nedaleké město Žatec. Zajímalo by mne, zda jeho jednotka patřila k prvním sestaveným jednotkám tvořící se čs. armády, či co je známo o prvních vytvořených jednotkách armády vzniklé Československé republiky. (odpovídá Pavel Šrámek)

Po vzniku Československa zůstaly v činnosti náhradní prapory pěších pluků bývalé rakousko-uherské armády, které postupně stavěly jednotky v síle praporů nebo rot. Ty se podílely na strážní a asistenční službě a také na Vámi zmíněném obsazování pohraničí. Do konce roku 1918 se takto podařilo postavit celkem 38 praporů.

Za první vojenské jednotky se obvykle označují dobrovolnické formace, které se vytvářely od 28. října 1918 převážně z řad příslušníků Sokola.


1696. Našel jsem po dědovi osobní zápisky z první světové války. Používá tam slova z vojenské hantýrky, pod kterými nevím přesně, co si představit. Jedná se o: marška, štelunk, trén, felašpitál, rekomalescent, abrystoval. Mohl byste mi poradit s významem těch slov - na internetu jsem toho moc nenašel. (odpovídá Pavel Minařík)

Význam Vámi uvedených slov je následující:
- marška: „pochodová“ jednotka – prapor nebo rota /po odchodu pluku na frontu zůstal v původní mírové posádce tzv. náhradní prapor, který se mimo jiné staral o výcvik nových odvedenců, kteří po jeho ukončení odcházeli na frontu v pochodových praporech složených z rot; po příchodu na frontu byli jeho příslušníci zařazeni k jednotlivým pěším praporům a pochodový prapor zanikl; pochodové prapory se vytvářely u všech pěších pluků (u mysliveckých praporů samostatné pochodové roty) na základě pokynů vídeňského ministerstva války a byly číslovány, např. již krátce po vyhlášení mobilizace se formovaly I. pochodové prapory, v srpnu II. pochodové prapory, v září III. pochodové prapory a v říjnu IV. pochodové prapory (v lomítku se uvádělo číslo pluku, např. I/28 pochodový prapor); za války se u každého pěšího pluku zformovalo několik desítek pochodových praporů, např. známá rumburská vzpoura vypukla mezi příslušníky XLI. pochodového praporu 7. zeměbraneckého pluku/
- štelunk: palebné nebo bojové postavení
- trén: týl pluku
- felašpitál – správně feldšpitál: polní nemocnice
- rekomalescent – správně rekonvalescent: voják propuštěný z nemocnice po vyléčení
- abrystoval: při doslovném překladu z němčiny „odzbrojit“, přeneseně propustit z armády.

Řada z nich je používána v knize Jaroslava Haška „Osudy dobrého vojáka Švejka“.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist