Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1726. - 1740.

Následující dotazy 1741. - 1755. Předešlé dotazy 1711. - 1725.

1740. Z Vojenského ústředního archivu mi byla zaslána informace o mém prapradědovi Josefovi Kupcovi, který byl vojín 16. zeměbraneckého pluku (poslední mírová posádka Krakov). Byl pohřešován od roku 1914 v Rusku a v roce 1925 byl vyhlášen za mrtvého. Chtěl by sem se dozvědět něco o tomto pluku. Kde bych mněl hledat? (odpovídá Pavel Minařík)

Zeměbranecký pěší pluk č. 16 vznikl v roce 1889 sloučením doposud samostatných zeměbraneckých praporů č. 52 (Krakov), 53 (Tarnow), 54 (Wadowice) a 60 (Neu-Sandec, tj. Nowy Sacz). Velitelství pluku sídlilo v Krakově. V roce 1901 pluk předal svůj 2. polní prapor (tj. dřívější prapor č. 54) nově vytvářenému zeměbraneckému pěšímu pluku č. 31 Těšín a 3. a 4. polní prapor (tj. dřívější prapor č. 60 a 53) zeměbraneckému pěšímu pluku č. 32 Neu-Sandec. Složení zeměbraneckého pěšího pluku č. 16 následně doplnily dva nově postavené polní prapory a všechny jednotky se soustředily v posádce Krakov. Prvním velitelem pluku se stal pplk. Severin rytíř von Želawsky-Jelita, který v čele pluku setrval do roku 1891. Pluk byl doplňován z teritoria doplňovacích okresních velitelství Krakov, Tarnow, Wadowice (jen do roku 1901) a Neu-Sandec.

V létě 1914 se nacházel ve složení 46. zeměbranecké pěší divize a společně se zeměbraneckými pěšími pluky č. 31 a 32 tvořil 91.  zeměbraneckou pěší brigádu. Uvedená divize, vedená podmaršálkem Karlem Nastoupilem, byla nasazena do bojů v Haliči. Nacházela se na levém křídle I. sboru 1. armády generála jezdectva Viktora Dankla a jejím protivníkem byly jednotky ruské 9. armády, se kterými koncem srpna 1914 svedla bitvu u Krasniku. Následně bojovala u Lublinu, Ivangorodu a do října 1914 postoupila k řece Wisle u městečka Zawichost (severně od Sandoměře). Po listopadovém protiútoku ruských vojsk ustoupila podél severního břehu Wisly za řeku Mierzawa západně od města Pińczów. V prosinci 1914 se zúčastnila bitvy u Limanova-Lapanówa. Popis bojů na počátku války můžete najít ve 2. dílu knihy Libora Nedorosta „Češi v 1. světové válce“.

1739. Môžete uviesť nejaké informácie o rakúsko-uhorskom Prápore polních myslivců č. 13? (odpovídá Pavel Minařík)

Prapor polních myslivců č. 13 se vytvořil v dubnu 1849 v Čechách a krátce poté se zapojil do potlačení protihabsburského povstání ve Vorarlbergu. Jeho prvním velitelem se stal mjr. Anton Grossmann. Prapor byl až do roku 1882 doplňován z Čech, kde se také nacházel jeho náhradní oddíl (od 1852 Chomutov, do 1866 Kadaň a do 1888 Praha). Od roku 1883 k němu začali rukovat branci z Haliče, kam se později přesunul i náhradní oddíl (od 1888 Krakov). Prapor do vypuknutí 1. světové války vystřídal téměř 20 posádek, z nichž se na území českých zemí nacházely – Znojmo (od 1860), Jihlava (od 1862), Brno (od 1865), Chrudim (1866), Praha (od 1869), Kadaň (od 1877) a Kutná Hora (1879 až 1882). V italsko-rakouské válce roku 1859 bojoval u Valenzy, Magenty a Solferina. Během prusko-rakouské války v roce 1866 se zúčastnil bitvy u Hradce Králové v sestavě 4. sboru Severní armády. V létě 1914 se nacházel u 8. pěší divize XIV. sboru v jihotyrolském městečku Cavalese. Po vypuknutí války se celý sbor přesunul do Haliče, kde se stal součástí 3.  armády arcivévody Josefa Ferdinanda.

1738. Je možné zjistit, kde za 1. světové války bojoval zeměbranecký pěší pluk č. 31 (Těšín)? (odpovídá Pavel Minařík)

Zeměbranecký pěší pluk 31 (LIR 31) se vytvořil v říjnu 1901. Jako základ pro jeho zřízení posloužily 3. polní prapor LIR 15 z Těšína a 2. polní prapor LIR 16 z Wadowic. Nově vzniklý pluk sídlil v Těšíně a skládal se ze tří polních praporů. K pluku nastupovali nováčci od doplňovacích okresních velitelství Těšín, Olomouc a Wadowice. Jeho prvním velitelem se stal plk. Alphons Gabriel. LIR 31 tvořil společně s LIR 16 Krakov 91. zeměbraneckou pěší brigádu, která byla součástí 46. zeměbranecké pěší divize.

Po vypuknutí 1. světové války byla divize nasazena v rámci I. sboru na ruské frontě a popis bojů do konce roku 1914 najdete v odpovědi na dotaz čís. 1740. Po průlomu u Gorlice se v květnu 1915 zapojila do všeobecného útoku rakousko-uherské armády a na pravém křídle 1. armády bojovala u Opatówa, Sandomierze, Tarlówa a Lwowa. Poté se přesunula na levé křídlo téže armády a postupovala na Cholm, Sokal a k řece Bug. V srpnu a září 1915 se zapojila do ofenzívy na Volyni, o měsíc později obsadila Koryto a poté se zastavila u Dubna. Počátkem léta 1916 byla při Brusilově ofenzívě donucena ustupovat na styku mezi 4. a 2. armádou v rámci německého XXII. sboru. Během červnového a červencového ústupu bojovala o Krasnoje, u Styru, Tarnawky, Ostrowa, Plaszewky, Peremylu, Lipy, Beresteczka a Brodů, kde přešla do obrany. Na pasivním úseku fronty setrvala až do uzavření brest-litevského míru.

V březnu 1918 se přesunula na italské válčiště, kde byla zařazena do armádní skupiny gen. Boroeviće. V letních měsících bojovala v rámci XVI. sboru na Piavě. Koncem října ustoupila k Livenze a Tagliamentu. Bojovou činnost ukončila počátkem listopadu při posledních obranných bojích Sočské armády generála Wurma.

1737. Často pozerám Vašu stránku a veľmi ma zaujíma. Dovolím si Vám poslať dotaz o voj. posádke v meste Banská Štiavnica a blízkeho okolia. Jedná sa mi hlavne o obdobia za prvej ČSR a po skončení 2. svetovej vojny. Zároveň by som rád vedel, či bola v meste aj posádková hudba. Mám o tom nejaké poznatky, ale veľmi kusé a neoverené. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Banská Štiavnica se v letech 1918 až 1939 nacházely následující útvary čs. armády:

- Posádkové velitelství 1920 – 1939
- velitelství pěšího pluku 26 1920 – 1926
- III. prapor pěšího pluku 26 1920 – 1928
- I. prapor pěšího pluku 26 1938 – 1939
- dělostřelecký oddíl 260 1926 – 1938
- III. oddíl dělostřeleckého pluku 10 1938 – 1939
- remontní baterie 10 1938 – 1939
- odbočka zbrojnice 1920
- Doplňovací okresní velitelství Levice 1938 – 1939

Na dotaz týkající se jednotek čs. armády po roce 1945 Vám odpovíme později.

1736. Obdivujem Váš Web. Po niekoľkoročnom bádaní bojoch o Komárno 1.  mája 1919 medzi čs. a maďarskými vojskami bolo v Komárne pochovaných 25 čs. legonárov, z ktorých 19 padlo v boji o mesto. V dostupne literatúte sa uvádza, že išlo o vojakov II. páporu výzvedného str. pluku 39, ktorým velil mjr. Basl. V štátnom archíve som zistil, že medzi obeťami boli mimo iných dvaja príslušníci práporu poľných myslivcov 19. Aká bola história práporu, pod ktorú jednotku boli včlenený a ako sa dostali v tom období do Komárna? (odpovídá Pavel Minařík)

Myslivecký prapor 19 vznikl jako součást rakousko-uherské armády v roce 1849. V Komárně byl dislokován od roku 1905 a dva roky později do města přesunul i jeho náhradní oddíl, který se předtím nacházel v bosenskohercegovinské Dolnje Tuzle. V  roce 1901 se myslivecký prapor přestěhoval do Bratislavy, ovšem v roce 1906 se do Komárna vrátil. Definitivně město opustil v roce 1908, ale náhradní oddíl zde setrval až do konce 1. světové války. V květnu 1919 byl sloučen s náhradním praporem pěšího pluku 12.

1735. Zajímají mne útvary dislokované v posádce Milovice v letech 1926-1930. A zda se dá zjistit podle jména a datumu narození případně bydliště u které jednotky dotyčný sloužil. (odpovídá Pavel Šrámek)

V letech 1926 až 1930 se v Milovicích nacházely následující útvary čs. armády:

Posádkové velitelství 1919 – 1939
Vojenský tábor 1919 – 1939
II. prapor pěšího pluku 28 XI/1921 – IX/1928
Instrukční prapor X/1928 – 1939
Prapor útočné vozby 1922 – 1933
Dělostřelecká balonová rota 1925 – 1933
2. letka leteckého pluku 1 1925 – 1938
71. letka leteckého pluku 1 IV/1929 – IX/1929
náhradní letka leteckého pluku 4 IX/1929 – IV/1931
I. peruť leteckého pluku 6 IX/1929 – IV/1931
Letecká povětrnostní stanice 6 1922 – 1939
Posádková nemocnice 1920 – 1934
Odbočka proviantního skladu 3 1919 – 1937
Pěchotní učiliště 1919 – 1939

Pokud znáte jméno a datum narození, je skutečně možné si nechat v archivu vyhledat tzv. kmenový list dotyčného, v němž je zachycen průběh jeho vojenské služby. Tyto kmenové listy jsou pro osoby narozené do roku 1910 včetně uloženy ve Vojenském ústředním archivu v Praze, pro osoby narozené od roku 1911 ve Vojenském historickém archivu v Bratislavě.

1734. Nedávno jsem nalezl dokumenty po mém pradědovi Josefu Přasličákovi, nar. 19.1.1895 v Ostravici. Narukoval ke 100. pěšímu pluku 9.10.1916 ve Fryštátě jako střelec. Mohli byste mi prosím sdělit podrobnější informace – kde byl pluk nasazen, popř. jeho historii? Byl zajat na Piavě 18.6.1918. Poté se přihlásil do čs. dobrovolnického vojska a 31.8.1918 složil slib. Odejel na frontu 3.11.1918 s 35. čs. pěším plukem 3. prapor vrhačů min. Prosím mohli byste mi objasnit bojovou historii – nasazení pluku? Demobilizován byl až v Levoči v roce 1920. Proč až tam také nevím. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 100 s velitelstvím v Krakově bojoval v rámci 23. pěší brigády 12. pěší divize na ruské frontě. II. prapor tohoto pluku byl nasazen samostatně v rámci 48. pěší divize nejprve proti Srbsku a pak proti Itálii. K historii pluku viz odpověď na dotaz č. 299.

35. střelecký pluk čs. legií v Itálii vznikl 13.9.1918 a stal se součástí 6. čs. střelecké divize v Itálii. Po návratu do Československa v prosinci 1918 se zúčastnil obsazování Slovenska a následných bojů s maďarskou Rudou armádou na východním Slovensku v okolí Košic.

1733. Jaké signalizační přístroje byly ve výzbroji naší armády v roce 1938? Mám na mysli elektrické světlomety pro vysílání pomocí morseovky. (odpovídá Pavel Šrámek)

Přehled výzbroje československé armády k 18.3.1939, dostupný i na našem webu v části „Předválečná armáda – Dokumenty a vzpomínky“, uvádí pouze Přístroj signální velký (680 kusů) a Přístroj signální malý (10 000 kusů). V knize „Historie spojovacího vojska“ vydané Ministerstvem obrany ČR v roce 2007 je na straně 66 zobrazen signální přístroj s označením X-01.

1732. Zajímalo by mne, zda jsou známy bližší podrobnosti o srážce vojenských letounů dne 5.9.1929 u Předního Chlumu při vojenských manévrech /příčiny srážky, něco více o zahynulých pilotech, něco více o těchto manévrech - kde se konaly .../. (odpovídá Pavel Šrámek)

Máte na mysli zřejmě srážku letadel popisovanou ve vzpomínkové knize Oldřicha Doubka „Ikarové bez legend a bájí“ na straně 225. Stala se na závěr manévrů československé armády konaných v prostoru mezi městy Příbram a Tábor, kdy při návratu na mateřské letiště se ve vzduchu srazily stíhací stroj B-21 a pozorovací stroj A-11. Oba piloti Josef Pekárek a Jar. Bell i pozorovatel nadporučík Selnar zahynuli.

1731. Můj praděda bojoval jako voják RU armády. Byl zajat jako příslušník 35. pěšího pluku 18.11.1917 na Monte Meleta v Itálii, což je snad hora severně nad Asiagem. Zajímalo by mě, pokud je to zjistitelné, co se dělo za vojenské akce v těch dnech, na Monte Malata, při kterých byl můj pradědeček zajat. (odpovídá Pavel Šrámek)

35. pěší pluk rakousko-uherské armády bojoval v roce 1917 na ruské frontě, mimo jiné u Zborova. Jeho část, konkrétně III. prapor, však byl zařazen na italské frontě a zřejmě k němu patřil i Váš dědeček. Další podrobnosti byste měl nalézt v knize Jana Drnka a Václava Vondrovského „Hoši jako květ. Příběh pluku a města 1683-2010. Historie plzeňského 35. pěšího pluku“ z roku 2010.

1730. Chtěl jsem se zeptat, zda-li by šlo zjistit složení a počty mužů v rotách u střeleckých pluků revolučního vojska v Rusku (1916-1920). Konkrétně by mě zajímala 12. rota 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého, kde sloužil můj praděd. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste se podívat do knihy Metoděje Pleského „Dějiny 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého“ z roku 1927 nebo do „Pamětního sborníku Pěšího pluku 4 Prokopa Velikého“ z roku 1937.

1729. Které jednotky zabezpečovaly obsazení jednotlivých objektů v Kralické pevnostní oblasti od K-S 2 po K-S 53 a následně R-S 54 až R-S 91 včetně velitelů jednotlivých objektů? (odpovídá Pavel Šrámek)

Jednalo se o příslušníky hraničářských pluků 6 a 19. Konkrétně u objektů K-S 2 až 7 se jednalo o strážní prapor L podřízený velitelství hraničářského pluku 6, u objektů K-S 8, 9, 14 až 20 o IV. prapor hraničářského pluku 6 a u objektů K-S 10 až 13 (tvrz Hůrka) o V.  prapor hraničářského pluku 6. Objekty K-S 21 až 24 (tvrz Bouda) obsazoval V. prapor hraničářského pluku 19, objekty K-S 25 až 38 obsazoval I. prapor hraničářského pluku 19, objekty K-S 39 až 45 (tvrz Adam) obsazoval VI. prapor hraničářského pluku 19, objekty K-S 46 až R-S 66 obsazoval II. prapor hraničářského pluku 19, objekty R-S 67 až 75 a R-S 81 až 90/II obsazoval III. prapor hraničářského pluku 19 a objekty R-S 76 až 80, 91 (tvrz Hanička) obsazoval VII. prapor hraničářského pluku 19. Jména velitelů jednotlivých objektů neznáme.

1728. V ktorom meste bol umiestnený v rokoch 1937-1939 Telegrafný prápor 4? Viem, že v októbri 1940 sa tento prápor premenoval na Spojovací prápor 4. (odpovídá Pavel Šrámek)

Telegrafní prapor 4 byl od svého vzniku v roce 1926 umístěn v Prešově. Po zániku Československa v roce 1939 se stal součástí slovenské armády.

1727. Ve Vysokém Mýtě stojí krásná secesní tzv. Hoppeho vila. Podle některých pramenů se jedná o filosofa Hoppeho (ale to je dost nepravděpodobné, jeho životopis tomu nenasvědčuje), z jiných o generála Hoppeho. Dočetla jsem se zde v dotazu č. 955 o jeho životě do odchodu do výslužby. Není Vám, prosím, známo místo jeho dalšího pobytu – zda vila ve Vysokém Mýtě patřila jemu atd. (odpovídá Pavel Šrámek)

Při propuštění brig. gen. Viktora Hoppeho do výslužby k 1.2.1928 byla jako místo jeho bydliště uvedena Praha. Zda byl vlastníkem uvedené vily, bohužel nevíme.

1726. Nevíte náhodou, zda u nás knižně vyšly vzpomínky některého generála československé předválečné armády? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud je nám známo, knižně u nás vyšly pouze vzpomínky generála Matěje Němce pod názvem „Návraty ke svobodě“, a to v roce 1994.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist