Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1756. - 1770.

Následující dotazy 1771. - 1785. Předešlé dotazy 1741. - 1755.

1770. Můj dědeček sloužil za 1. světové války v ruských legiích. Podle zápisků, které se po něm dochovaly, narukoval 12.1.1916 k 8. domobraneckému pěšímu pluku v Solnohradě. Ale o jednotce tohoto názvu nemohu nikde nic najít. Mohli byste mi pomoci? (odpovídá Pavel Minařík)

Domobranecké pěší pluky se vytvořily až po vypuknutí 1. světové války respektive po vyhlášení mobilizace. Landsturminfanterieregiment Nr. 8 vznikl na přelomu července a srpna 1914 v Praze, odkud byl také doplňován. Na začátku války se LstIR 8 stal (společně s LstIR 6, 7, 28 a 29) součástí pražské 95. domobranecké pěší divize genmjr. Richarda Rostoczila, zabezpečující společně s olomouckou 106. domobraneckou pěší divizí na levém křídle rakousko-uherských vojsk styk s pravým křídlem (zeměbraneckým sborem gen. Woyrsche) německé armády. Postupně byla většina domobraneckých pěších pluků rozformována (16 ze 40), včetně LstIR 8, a místo nich vznikly samostatné domobranecké pěší prapory (v létě 1916 existovalo 109 praporů v rámci pluků i samostatných). Zmíněná 95. domobranecká pěší divize zanikla již v září 1914, když byla redukována na 95. domobraneckou pěší brigádu, jejímž velitelem se stal plk. Karl Piasecki. Uvedená brigáda přestala existovat v prosinci 1914. Z původní 95. LstID zůstal zachován pouze LstIR 6, který se stal součástí 106. LstID. Váš dědeček ve svých vzpomínkách pravděpodobně uvedl původní název pluku před jeho rozdělením na samostatné prapory.


1769. Zajímala by mě historie střeleckého pluku 17 (Landwehr Infanterie Regiment Nr. 17), zejména s důrazem na bojovou činnost v květnu a červnu 1916 u Horodenky (Neizwisky) na Dněpru během Brusilovovy ofenzívy, kde můj předek padl do zajetí a historie Landwehr Infanterie Regiment Nr. 61 v letech 1914–16. (odpovídá Pavel Minařík)

Zeměbranecký pěší pluk č. 17 vznikl v roce 1889 sloučením doposud samostatných zeměbraneckých praporů č. 55 (Rzeszów), 56 (Kolbuszów), 57 (Sanok) a 58 (Jaroslau). Všechny zmíněné prapory vznikly na přelomu let 1869 a 1870. Velitelství nově vytvořeného pluku sídlilo v Rzeszówě. Jednotlivé prapory z počátku zůstaly v původních posádkách, pouze 2. polní prapor se v roce 1894 přesunul do sídla plukovního velitelství. V roce 1901 předal pluk svůj 3. polní prapor (tj. dřívější prapor č. 58) nově vytvářenému zeměbraneckému pěšímu pluku č. 34 Jaroslau a 4. polní prapor (tj. dřívější prapor č. 57) zeměbraneckému pěšímu pluku č. 18 Przemyśl. Složení zeměbraneckého pěšího pluku č. 17 následně doplnil nově postavený 3. polní prapor a všechny jednotky se soustředily v posádce Rzeszów. Prvním velitelem pluku se stal pplk. Leopold Mastny, který v jeho čele setrval do roku 1893. Pluk byl doplňován z teritoria doplňovacích okresních velitelství Rzeszów a Jaroslau, do roku 1901 taktéž Sanok a Tarnow. V létě 1914 se nacházel pluk ve složení 45. zeměbranecké pěší divize (velitelství Przemyśl) a společně se zeměbraneckým pěším plukem č. 34 tvořil 90. zeměbraneckou pěší brigádu (velitelství Jaroslau). Po vypuknutí války byl nasazen v rámci X. sboru 1. armády na frontě v Haliči.

Zeměbraneckých pěších pluků bylo pouze 37, takže v případě Vámi uvedeného „Landwehr Infanterie Regimentu Nr. 61“ se s největší pravděpodobností jednalo o klasický pěší pluk.

Na bojové nasazení obou pluků se zkuste podívat do trilogie Libora Nedorosta „Češi v 1. světové válce“ (Praha 2006-07). Dále můžete využít základní dílo o účasti armády habsburské monarchie v 1. světové válce „Österreich-Ungarns letzter Krieg“ (1.-7. díl, Wien 1930-38) nebo se obrátit na Staatsarchiv-Kriegsarchiv, Nottendorfer Gasse 2, Wien A-1030.


1768. Praděda sloužil u Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 29. Podle dokumentace z Vojenského ústředního archívu byl v srpnu 1918 prezentován v Aši a odeslán k 6. střeleckému jízdnímu pluku (posádka Wels). Demobilizace proběhla až v r. 1919 písemným záznamem. Můžete prosím uvést podrobnější údaje o těchto útvarech (nejlépe odkaz na literaturu)? Zejména k tomu druhému se mi nepodařilo zjistit podrobnosti ani na cizích www stránkách. (odpovídá Pavel Minařík)

V případě zmíněného 6. jezdeckého střeleckého pluku se jedná o původní zeměbranecký hulánský pluk č. 6, který vznikl v roce 1885 jako zeměbranecký dragounský pluk č. 3 (Landwehr-Dragonen-Regiment Nr. 3) v hornorakouském Welsu. V roce 1894 byl transformován na výše uvedený hulánský pluk. Jeho prvním velitelem se stal rytmistr Paul Schmitzhausen, který pluku velel do roku 1892. Z počátku byl pluk pouze rámcový a k jeho postupnému naplnění došlo až po roce 1894. Branci k němu přicházeli od zeměbraneckých okresních doplňovacích velitelství Cheb, Linec, Plzeň a Praha, od roku 1901 také České Budějovice, Insbruck a Písek. V létě 1914 pluk podléhal velitelství XIV. sboru v Insbrucku a společně se zeměbraneckým hulánským plukem č. 5 a jezdeckým oddílem tyrolským zemských střelců tvořil součást 1. zeměbranecké jezdecké brigády (velitelství Wels). Po vypuknutí války byl po eskadronách rozdělen mezi divize XIV. sboru (1. a 2. eskadrona u 3. pěší divize, 3. a 4. eskadrona 8. pěší divize, 5. a 6. eskadrona u 44. zeměbranecké pěší divize) nasazené u 3. armády na haličské frontě. Informace o nasazení pluku během války nemáme k dispozici. V roce 1917 proběhlo jeho přejmenování na 6. jezdecký střelecký pluk (Reitende Schützenregiment Nr. 6). Po skončení války krátkodobě v Písku působila náhradní eskadrona 6. jezdeckého střeleckého pluku, která zanikla v lednu 1919.

Historii zeměbraneckého pěšího pluku č. 29 najdete v odpovědi na dotaz čís. 1504.


1767. Prosím Vás pěkně o nějaké informace ohledně 3. pluku tyrolských císařských myslivců.(odpovídá Pavel Minařík)

Tyroler Kaiser-Jäger Regiment Nr. 3 vznikl 1.4.1895 z 9. až 12. polního praporu a 3. náhradního praporního kádru dosavadního pluku císařských tyrolských střelců císaře Františka Josefa. V případě 11. a 12. polního praporu šlo o původní myslivecké prapory č. 15 a 26 (vytvořené v roce 1849 a 1859), kdežto 9. a 10. prapor se zformovaly teprve v roce 1880. Prvním velitelem pluku se stal plk. hrabě Giovanelli-Ghersburg. Branci k pluku přicházeli z celého Tyrolska a Vorarlbergu. V době vzniku pluku se jeho velitelství společně s náhradním kádrem, 1. a 4. praporem nacházelo v Trientu, zatímco 2. prapor sídlil v Rivě a 3. prapor v Roveretu. V roce 1898 se velitelství pluku s 1., 3. a 4. praporem přestěhovalo do Vídně, zatímco 2. prapor a náhradní kádr byly dislokovány v Trientu. V roce 1904 následoval přesun plukovního velitelství, 1. a 2. praporu do Bozenu, 3. praporu do Clesu (od roku 1906 sídlil v Borgu) a 4. praporu do Trientu, kde setrval i náhradní kádr. V roce 1908 proběhla redislokace velitelství a 2. praporu do Rovereta a 1. praporu do Rivy. V roce 1912 se 3. prapor přestěhoval z Borga do Rovereta. Na jaře 1914 se přesunul 1. prapor do Trientu a 4. prapor do Rovereta, ovšem krátce před vypuknutím války byl zrušen. Společně s pluky císařských tyrolských myslivců č. 1, 2 a 4 tvořil výše uvedený pluk součást 8. pěší divize (velitelství Bozen) XIV. sboru (velitelství Insbruck). Ve svazku uvedené divize, později označované také jako Divize císařských myslivců (Kaiserjäger Division), zůstal téměř celou válku.

Po vypuknutí bojů divize odešla na haličskou frontu, kde byla nasazena u XIV. sboru 3. armády. Bojový křest prodělala v bitvě u Komarówa. Později přešla i s nadřízeným sborem do sestavy 4. armády a bojovala v západní Haliči. V červnu 1915 se divize přesunula na italské válčiště. Jejím novým působištěm se nejprve stala sočská fronta, kde zasáhla do bojů o Tolmein. V říjnu téhož roku byla odvelena do Tyrol a nadále operovala jako součást 11. armády. Od března 1916 byla zařazena u nově vytvořeného XX. sboru, přeměněného v lednu následujícího roku na XIV. sbor „Edelweiss“. Během posílení rakousko-uherských vojsk na italské frontě jednotkami německé 14. armády se pluk na podzim 1917 krátkodobě stal součástí rakousko-uherské 3. pěší divize „Edelweiss“, podřízené německému velení. Po porážce italské armády u Caporetta a stažení německých jednotek se pluk vrátil do sestavy Kaiserjäger Division, která nadále operovala v rámci XIV. sboru 10. armády. Konec války divizi zastihl na Planině sedmi obcí, odkud se počátkem listopadu 1918 vrátila do Trientu.


1766. Chtěl bych se prosím zeptat na podrobnosti nasazení těžkého polního dělostřeleckého pluku č. 10 v první světové válce. Jaké měl pluk vybavení a jestli existují nějaké fotky od pluku č. 10. Existuje seznam mužstva, velitelů nebo zabitých/raněných/zajatých atd.? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar se vytvořil 1.3.1912 jako Schwere Haubitzdivision Nr. 9. Nacházel se v Terezíně a tvořil součást 9. dělostřelecké brigády litoměřického IX. sboru. Skládal se ze dvou dělostřeleckých baterií, muničního parku a náhradního kádru. Jeho prvním velitelem se stal major Julius Karmiński. Doplňován byl odvedenci z teritoria celého litoměřického sboru. Na frontu v Haliči odešel v létě 1914 pod velením pplk. Carla Rasera a působil v podřízenosti velitelství IX. sboru. Při průlomu u Gorlice se oddíl rozdělil a zatímco 1. baterie byly přidělena německému XXXXI. záložnímu sboru, 2. baterie se nacházela u německého Kombinovaného sboru. Počátkem roku 1916 následoval transport oddílu na italské válčiště a reorganizace na Schwere Feldartillerieregiment Nr. 10. Společně s Feldkanonenregiment Nr. 10 (tj. pozdějším Feldartillerieregiment 10) a Feldhaubitzregiment Nr. 10 (tj. pozdějším Feldartillerieregiment 110) se stal součástí 10. polní dělostřelecké brigády 10. pěší divize. Pluk se skládal ze čtyř baterií, jejichž výzbroj tvořily 15cm houfnice (4 ks u baterie) a pravděpodobně u jedné z nich i 10cm kanony (2 ks). Vzhledem k potřebě koncentrovat dělostřelectvo na určitých úsecích fronty, nebyla zmíněná dělostřelecká brigáda vždy zasazena do bojů v rámci 10. pěší divize. Např. na jaře 1917 se společně se 7., 9. a 43. polní dělostřeleckou brigádou stala součástí dělostřelectva XXIII. sboru či v létě 1918 byla zařazena u 58. pěší divize. V některých případech působily odděleně i jednotlivé baterie, jak se tomu stalo na jaře 1916, když se dvě baterie nacházely v bezprostřední podřízenosti velitelství 11. armády.

Písemnosti tohoto útvaru (sFHD 9 – sFAR 10) se ve Vojenském historickém archivu Praha nedochovaly.


1765. Sbírám odznaky, dekorace, stuhy a medaile mající vztah k RU a Čs. armádě. Vlastním stuhu vydanou u příležitosti slavnostního srazu příslušníků pěšího pluku č. 2, kamarádského svazu bývalých příslušníků střeleckého pluku č. 1 a domobraneckého pluku č. 1, konaného dne 11. června 1933 (Inf. Reg. Nr. 2, Schützen Reg. Nr. 1 a Landsturm Reg. Nr. 1). Bohužel nevím, kde se slavnost konala, resp. kde byly pluky umístěny. Můžete mi poradit? (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk č. 2 se v létě 1914 nacházel v (sedmihradském, dnes rumunském) Brašově. Střelecký pěší pluk č. 1 (tj. původní zeměbranecký pluk č. 1) byl dislokován ve Vídni. Domobranecký pluk č. 1 vznikl tamtéž krátce po vypuknutím 1. světové války.


1764. Mám pár otázek z let dávno minulých:
1. Prosím o podrobnosti o 8. jezdeckém pluku (Pardubice) nebo jeho části v Dašicích, kde sloužil můj otec v roce 1928-29.
2. Můj děda se zúčastnil 1. světové války, zřejmě s 28. pěším plukem. Narodil se v Klecanech v okrese Karlín. V roce 1914 bydlel v Libčicích n. Vlt. Rukovalo se z Klecan nebo z Libčic do Prahy k tomuto pluku?
3. Můj praděda, který také bydlel v Klecanech, sloužil (10 roků) u 5. polního dělostřeleckého pluku Barona Stwrtnika (náborový okres pěšího pluku č. 28 Rytíře z Benedeku). Tyto údaje jsou v jeho Propouštěcím listu z roku 1855. Je šance získat více informací o tomto pluku a jeho činnosti?
4. Dále bych prosil o radu. Je možné získat ve Vojenském historickém archivu kmenové listy těchto mých předků? Stačí k tomu kontakt e-mailem nebo je nutná osobní návštěva? Budu Vám vděčný za každou i sebemenší informaci.
(odpovídá Pavel Minařík)

Ad 1) Historii jezdeckého (dragounského) pluku 8 „Knížete Václava Svatého“ najdete v odpovědi na dotaz čís. 184.

Ad 2) Ano rukovalo. Doplňovací okres pěšího pluku 28 sahal až za Mělník.

Ad 3) Historie zmíněného pluku, který existoval v letech 1816 až 1854, je uvedena v knize Alphonse von Frede „Geschichte der k. und k. Wehrmacht“, IV. Band, 1. Theil, Die Artilerie, Wien 1905, na str. 484 až 486. O zaslání kopie příslušné statě zkuste požádat Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, Praha 186 00.

Ad 4) K vyhledání kmenových listů je zapotřebí, abyste napsal jména a data narození hledaných osob. Stačí když pošlete mail, v němž uvedete svoji poštovní doručovací adresu.


1763. Dobrý den, rád bych se dozvěděl něco o válečných a poválečných osudech těžkého kulometu vz. 37:
1) Zda-li se tyto zbraně dostaly k čs. jednotkám do března 1939 už v pěchotním provedení s podstavcem ZB 308, popř. ke kterým?
2) Kolik kusů připadlo německé armádě jako kořist a ke kterým konkrétním jednotkám byly zařazeny?
3) Kolik kusů připadlo armádě Slovenského štátu?
4) V jakém množství byly tyto kulomety vyráběny do roku 1945 pro německou armádu?
5) Zda-li byly ještě vyráběny i pro poválečnou čs. armádu a kdy byly definitivně vyřazeny z její výzbroje?
(odpovídá Pavel Šrámek a Pavel Minařík)

1) Československá armáda získala těžké kulomety vz. 37 i v pěchotním provedení, ale bez podstavce, který byl přijat do výzbroje až v lednu 1939. Vzhledem k absenci podstavce mohly být použity pouze v objektech lehkého opevnění (pro objekty těžkého opevnění se používal kulomet v pevnostním provedení).

2) Podle seznamu zbraní československé armády z března 1939 padlo do německých rukou celkem 3889 těžkých kulometů vz. 37. Údajně byly používány hlavně jednotkami SS.

3) Podle seznamu zbraní československé armády z března 1939 zůstalo na území Slovenska celkem 285 těžkých kulometů vz. 37.

4) Na tuto otázku neznáme odpověď.

5) V letech 1946 až 1952 bylo vyrobeno dalších cca šest tisíc kusů. V roce 1947 se ve výzbroji čs. armády nacházelo 3800 kulometů vz. 37 (z toho 800 v opravě) a v roce 1958 cca 7150 kusů. Definitivně byly vyřazeny až koncem 90. let, po zrušení roty osádek těžkého opevnění na jižní Moravě.


1762. Existuje seznam výkonných pilotů, propuštěných 15.3.1939, kteří se zúčastnili II. domácího národního odboje za svobodu /např. jako členové ON/, byli zatčeni gestapem a za aktivní účast proti Říši popraveni? Není-li seznam, alespoň odhad /myslím, že jich moc nebude/. To je případ mého otce šrtm. Kašpara Bohuslava, popraveného v Brandenburku. Byl pilotem od 1. prosince 1919, létal na Anatře, Salmsonu. Ještě v r. 1938 létal s B 354, Š 328 a naučil létat mnoho mladších pilotů, kteří bojovali v zahraničí, mnozí v RAF. V r. 1924 na II. leteckých závodech o cenu presidenta TGM získal první čsl. světový rekord společně s piloty Kallou a Lehkým na letounech A-12, dále II. cenu I. národní soutěže větroňů v Brně v r. 1924. Vše je publikováno v časopise Letectví září, říjen 1924. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud je nám známo, seznam, který zmiňujete, se začal vytvářet po roce 1945, ale nikdy nebyl dokončen. Přesné údaje máme jen v případě plukovníků letectva, kterých sloužilo před okupací celkem 14, přičemž 2 za války zahynuli a další 3 byli vězněni v koncentračních táborech. U dalších hodností máme údaje neúplné, z podplukovníků letectva minimálně 1 za války zahynul a další 3 byli vězněni, z majorů letectva minimálně 2 zahynuli a 2 byli vězněni, ze štábních kapitánů letectva minimálně 2 zahynuli a 6 bylo vězněno, z kapitánů letectva minimálně 2 zahynuli a 4 byli vězněni. U nadporučíků a poručíků letectva máme jen údaje o věznění, prvních bylo vězněno celkem 8 a druhých 13.


1761. Během 1. světové války existovaly polské legie, které bojovaly na rakouské straně. Prosím o základní informace. (odpovídá Pavel Šrámek)

Po vzniku 1. světové války povolilo Rakousko-Uhersko vytvoření polských dobrovolnických oddílů, které měly po boku centrálních mocností bojovat za obnovení samostatného Polska. Vznikly asi tři brigády o 15 tisíci mužích, které byly nasazeny i na ruské frontě, jejich formálním velitelem byl Józef Pilsudski. Když se však Poláci snažili o přetvoření dobrovolnických oddílů v samostatnou armádu, byly tyto rozpuštěny a část vojáků včetně Pilsudského internována.


1760. Chtěl bych se dozvědět co nejvíc informací o tomto vojenském útvaru (2. těžká dělostřelecká divize), do kterého byl zařazen můj praděd v roce 1918 v Rusku (legie). Např. vznik, počet příslušníků? Kde působila? Zda byla nasazena do bojů? Výzbroj? Návrat do Československa a jiné informace. Za odpověď předem děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek)

Máte zřejmě na mysli 2. těžký dělostřelecký oddíl (dobově divizion). Vznikl 11.5.1919 v Tomsku z baterií těžkých děl 2. dělostřelecké brigády a byl podřízen 2. střelecké divizi. Během léta 1919 dokončil svoji organizaci a výcvik, následně podporoval pluky 2. střelecké divize při ochraně magistrály. Na jaře 1920 se přesunul do Vladivostoku, odkud 27.4.1920 na lodi President Grant odplul do Československa, kde byl zrušen. Velitelem oddílu byl pozdější československý generál Hugo Vojta.


1759. Můžete mi prosím sdělit, jak to bylo s mobilizací v roce 1938 u českých osob, žijících v té době v cizině? Jde mi o konkrétní případ člověka, žijícího v té době dlouhodobě v bývalé Jugoslávii. Děkuji vám za jakoukoliv odpověď či radu. (odpovídá Pavel Šrámek)

Na československé státní příslušníky žijící v zahraničí se vyhlášení mobilizace 23.9.1938 nevztahovalo, tj. nemuseli se vrátit do Československa a nastoupit vojenskou službu. Pokud je nám ale známo, řada těchto občanů přesto do československé armády nastoupila.


1758. Zajímalo by mě, které vojenské jednotky se nacházely Lipníku nad Bečvou v období od roku 1914 do současnosti, kde byly rozmístěny a které území zajišťovaly v krizových dnech roku 1918-1920 a 1938 až 1939 v letech 1948 a 1968 popřípadě z kterých jednotek domácího či zahraničního vojska vznikly? (odpovídá Pavel Šrámek)

V letech 1918 až 1939 působily v Lipníku nad Bečvou následující útvary čs. armády:

- Posádkové velitelství 1918-1939
- Dělostřelecký pluk 14 1938-1939
- Dělostřelecký pluk 53 1921-1932
- Dělostřelecký oddíl 258 1933-1938
- Dělostřelecký oddíl 82 1933
- Vozatajská eskadrona 8 1933-1939
- Telegrafní prapor 6 1937-1939
- Proviantní sklad 8 1935-1939

Dělostřelecký pluk 14 se vytvořil z dělostřeleckého oddílu 258, který vznikl z bývalého 58. pluku polního dělostřelectva rakousko-uherské armády. Za mobilizace na podzim 1938 byl dělostřelecký pluk 14 součástí 14. divize rozmístěné v okolí Třeště na jižní Moravě.

Telegrafní prapor 6 byl vytvořen až v říjnu 1935, za mobilizace na podzim 1938 byla na jeho základě vytvořena celá řada nových útvarů.

Přehled útvarů čs. armády, které se nacházely v uvedené posádce po roce 1945, najdete v odpovědi na dotaz čís. 328.


1757. Mám několik dotazů:
a) Jakým způsobem fungovala čs. vojenská legionářská nemocnice v městě Omsk, která se jmenovala U Mašínských.
b) Kdo ji velel v tomto městě a z které jednotky byli doktoři.
c) Kde možno nalézti dokumentaci k uvedené nemocnici a od kdy do kdy fungovala v Omsku než byla přemístěna.
d) Jakým způsobem byla prováděna evidence pacientů a zemřelých a zajišťování pohřbů v této nemocnici.

Děda Josef Martínek narozen 2.5.1878 zemřel v této nemocnici 28.10.1918 na zapal plic, pohřben byl na části hřbitova čs. legií v Omsku. Úmrtní list babička obdržela až v květnu 1921 na adresu Ořech č. 9 (odpovídá Pavel Šrámek)

V červnu 1918 byl v Omsku zřízen lazaret pro nemocné a raněné čs. vojáky, který byl v srpnu téhož roku převzat do čs. správy a změněn na nemocnici č. 5. V červnu 1919 byla omská nemocnice evakuována na východ a ve Vladivostoku se sloučila s nemocnicí č. 7 v novou nemocnici č. 5 ve Vladivostoku. Z činnosti nemocnice se dochovaly 4 kartony dokumentů (např. registrace nemocných, zdravotního personálu, zemřelých osob apod.), které jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu-Vojenském historickém archivu Praha.


1756. V návaznosti na odpověď č. 1709 se chci zeptat, které vojenské útvary rakousko-uherské armády byly „pro zbabělost“ v průběhu 1. světové války rozpuštěny, a které z nich byly znovu postaveny a zasazeny do bojů, tak jako IR 28 (Praha)? Týkal se takový postup vojenských autorit i jiných národnostně homogenních jednotek? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud jde o rozpuštění útvarů rakousko-uherské armády, víme jen o 28. a 36. pěším pluku, jak jsme uvedli v odpovědi č. 1709. Obnoven byl pouze 28. pěší pluk.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist