Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1846. - 1860.

Následující dotazy 1861. - 1875. Předešlé dotazy 1831. - 1845.

1860. Obraciam sa na Vás so žiadosťou získania odpovedi na tieto otázky:
1) Mohli by ste zverejniť zoznam útvarov, ktoré boli v posádke Prostějov od roku 1945?
2) Mohli by ste zverejniť aspoň v stručnosti ako sa vyvíjalo vojenské školstvo letectva od roku 1945 do podoby v roku 1989?
3) Mohli by ste zverejniť organizačnú štruktúru letištneho práporu a práporu RTZ?
Za vybavenie mojich otázok Vám veľmi ďakujem a želám veľa úspechov v práci.
(odpovídá Pavel Minařík)


1859. Jako místního rodáka by mě zajímalo, od kdy do kdy existoval 7. protiletadlový oddíl ve Vlkavě "VÚ 9732". (odpovídá Pavel Minařík)

7. protiletadlový raketový oddíl 71. protiletadlové raketové brigády působil ve Vlkavě v letech 1961 až 1994.


1858. Chcem sa spýtať prečo bol VÚ 8907 v roku 1984 presťahovaný z Mošnova do Brna. Môžte uviesť aj krátku informáciu o histórii spomínaneho útvaru, poprípade zdroj, kde by som sa niečo o útvare dozvedel? Ďakujem za informácie. (odpovídá Pavel Minařík)

K redislokaci 17. praporu RTZ (VÚ 8907) z Mošnova do Brna došlo proto, že zabezpečoval činnost 8. stíhacího leteckého pluku, který se přesunul blíže ke státní hranici, aby mohl v kratších časových lhůtách zasáhnout proti vzdušnému protivníkovi na jihozápadním náletovém směru Vídeň-Ostrava.

VÚ 8907 vznikl 1.10.1958 jako 17. prapor pozemního zabezpečení navigace. Nacházel se na letišti v Přerově a zabezpečoval letovou činnost 24. bombardovacího leteckého pluku. Na podzim 1959 se přesunul do Mošnova, kde nadále působil ve prospěch 8. stíhacího leteckého pluku. K 1.9.1963 se uskutečnilo přejmenování útvaru na 17. prapor RTZ. V letech 1983-84 došlo k redislokaci stíhacího pluku i jeho zabezpečovacích útvarů do Brna (17. pr RTZ a 31. lpr). VÚ 8907 svoji činnost ukončil k 30.4.1991, kdy zanikl i 8. slp.


1857. V náväznosti na odpoveď č. 1840 chcem Vás poprosiť o odpoveď na tieto otázky. 5 „ačkových“ divízii vytváralo 5 “béčkových“ divízii. Týmto opatrením sa stav vševojskových divízii zvýšil na 15. Počítalo sa s vytvorením mobilizačných divízii pre letectvo a mobilizačných divízii pre PVOS? Po odovzdaní mierových i mobilizačných divízii pod velenie čsl. frontu, vytvárali ZVO a VVO mobilizačné výcvikové divízie? (odpovídá Pavel Minařík)

S vytvořením mobilizačních divizí se v rámci vojenského letectva a PVOS nepočítalo. V případě výcvikových svazků měly vzniknout dvě divize u VVO.


1856. Obracím se na Vás s následujícími dotazy: a) Jaké hodnosti náležely náčelníkům okresních a krajských vojenských správ? b) Jaké byly organizační struktury OVS a KVS? c) Jaká instituce byla nadřízena KVS? (odpovídá Pavel Minařík)

Krajská vojenská správa se skládala z politického oddělení, organizačně plánovacího a výcvikového oddělení, mobilizačního oddělení, doplňovacího oddělení, oddělení důstojníků a praporčíků, finančního a důchodového oddělení, oddělení materiálně technického a týlového zabezpečení, spisovny a stálé radiové stanice. V případě jejího náčelníka byla plánována hodnost generálmajora. KVS podléhaly místně příslušným vojenským okruhům.

Okresní vojenskou správu tvořily mobilizační oddělení, doplňovací oddělení, oddělení důstojníků a praporčíků, oddělení evidence poddůstojníků a vojínů a spisovna. Pro náčelníka OVS se počítalo s hodností plukovníka.


1855. V rôznych odpovedích na dotazy som sa dočítal o mobilizačných divíziách ČSLA. Síce len okrajovo, ale presto sa obraciam na Vás s dotazom. Mohli by ste uveřejnit, kto (stupeň velenia) a aké mobilizačné zväzky vytváral ku koncu 80-tych rokov? Za odpoveď ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)

V 80. letech by se v rámci mobilizace čs. armády vytvořily následující válečné divize:

Mírový svazek Mobilizačně vytvářený svazek
1. tanková divize 16. tanková divize
4. tanková divize 18. motostřelecká divize
3. motostřelecká divize 26. motostřelecká divize
13. tanková divize 17. tanková divize
14. tanková divize 32. motostřelecká divize

1854. Prosím o podrobnosti o tzv. skákající střele ve VVP Hradiště, asi rok 1993. (odpovídá Pavel Minařík)

Ke zmíněné události došlo v srpnu 1993 při střelbách příslušníků poddůstojnické školy 38. dělostřeleckého pluku z Kynšperka nad Ohří na dělostřelecké střelnici Martinov. Při přímé střelbě ze 152mm kanonové houfnice DANA na obrněný cíl, představovaný dřevěným terčem, došlo k odrazu náhradní střely s asfaltovou náplní od kamenné zídky, o kterou byl terč opřen. Střela dolétla do obce Stráž nad Ohří, kde prorazila střechu bývalé pošty a pobořila část jedné z vnitřních zdí. Sutiny zdiva středně těžce zranily jednoho muže, jehož léčení trvalo asi 3 týdny. Armáda následně škody na budově odstranila a zraněnému bylo vyplacené odškodné. Současně byla z programů bojové přípravy pro střelby uvedených kanonových houfnic vypuštěna přímá střelba na obrněné cíle.


1853. Můžete uvést velitele vojenských útvarů v Holešově? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve velení útvarů bývalé čs. armády, dislokovaných v posádce Holešov, se postupně vystřídali:


1852. Jsou nějaké informace k 38. dělostřeleckému pluku v letech 1958-82, kdy působil v Sokolově? Popř. bych uvítal velitele a nejvyšší důstojníky, kteří zde sloužili. (odpovídá Pavel Minařík)

Historie 38. dělostřeleckého pluku je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 1242. Ve velení pluku se v době jeho dislokace v Sokolově vystřídali: pplk. Rudolf Krapek (do r. 1960), kpt./mjr. Ladislav Romaňák (1960 až 1965), pplk. Milan Hargaš (1965 až 1970), pplk. Milan Meloun (1971 až 1976) a kpt./pplk. Miroslav Kapolka (od r. 1976). Další podrobnosti si můžete nastudovat ve Vojenském ústředním archivu – Správním archivu AČR v Olomouci (náměstí Republiky 4), kde je uložen archivní fond uvedeného útvaru.


1851. Chci se zeptat, jaký další osud měl po roce 1948 brig. gen. Eduard Šindler, za revoluce okresní velitel v Novém Bydžově. (odpovídá Pavel Minařík)

Plk. gšt. Eduard Šindler na základě souhlasu Zemského národního výboru v Praze ze dne 21.9.1948 změnil své příjmení na Svatoň. Již od listopadu 1947 zastával funkci velitele 11. divize v Plzni. V říjnu 1948 byl povýšen na brigádního generála se zpětnou účinností k 1.9.1946. V čele plzeňské divize setrval do května 1949. Poté následovalo přemístění do Písku, kde převzal velení II. sboru. Po vytvoření vojenských okruhů, které nahradily stávající oblasti, byl gen. Svatoň přeložen do Prahy na velitelství 1. vojenského okruhu a ustanoven do funkce náčelníka oddělení bojové přípravy. V novém působišti ale setrval jen krátce, protože koncem května 1951 odešel do výslužby.


1850. Můžete uvést vojenské přidělence při čs. zastupitelských úřadech v zahraničí, kteří působili v zahraničí 21.8.1968 a příčiny jejich odchodu z funkcí? (odpovídá Pavel Minařík)

Funkce vojenských přidělenců v uvedené době zastávali následující příslušníci čs. armády:

Pozn.:
CŠV KSČ ŽTU – Celoškolský výbor KSČ Ženijního technického učiliště
OZS GŠ – Oddělení zahraničních styků GŠ
provpr – provozní prapor
SBP MNO – Správa bojové přípravy MNO
silsb – silniční sbor
SZS GŠ – Správa zahraničních styků GŠ
ZN GŠ – zástupce náčelníka Generálního štábu
ZN KS – zástupce náčelníka Kádrové správy
ZS GŠ – Zpravodajská správa Generálního štábu


1849. Můžete mi pomoci přesně stanovit, kdy velitel ZVO generáplukovník František Veselý předával 20. tp řád a jaký, jako nejlepšímu tankovému pluku ZVO? ZVP byl v době pořízení fotografií ještě major Petr Škoda. Takže asi v roce 1983 v listopadu či v říjnu? (odpovídá Pavel Minařík)

V roce 1983 byla 20. tankovému pluku z Českých Budějovic rozkazem prezidenta republiky čís. 024 ze dne 21.4.1983 za mimořádné úsilí při upevňování bojového přátelství ČSLA s armádami Varšavské smlouvy při příležitosti 38. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou propůjčena Medaile za upevňování přátelství ve zbrani I. stupně. Uvedený tankový pluk dosahoval v bojové a politické přípravě dobrých výsledků. Od roku 1962 byl nositelem čestného názvu „československo-bulharského přátelství“ a udržoval družební styky s tankovým útvarem Bulharské lidové armády. Při mobilizačním cvičení 15. msd, uskutečněném v době od 20.1. do 4.2.1983, se zařadil mezi nejlepší útvary divize. Stejnou medailí byl v téže době vyznamenám 10. tankový pluk „Slovenského národního povstání“ z Martina, který udržoval družební styky s motostřeleckým plukem Střední skupiny sovětských vojsk v Československu.


1848. Chcel by som poprosit o objasnenie vašej odpovedi č. 458, v ktorej je uvedene, že 1. td mala dva samostatné raketometné oddiely. Jednym s nich je „13. samostatný raketometný oddíl Mladá (podřízen velitelství 1. tankové divize)“. Mohli by ste uviesť bližšie údaje o tomto rmo. Za odpoveď ďakujem a prajem vela zdaru vo vašej zaslužnej činnosti. (odpovídá Pavel Minařík)


1847. Rád bych poprosil o radu. Z odpovědi čís. 551. plyne, že 5. protiletadlový oddíl (VÚ 2478), spadající pod 1. tankovou divizi, byl dislokován do Slaného v letech 1950-1955 a dále pak v letech 1958-1969. Z dostupné literatury jsem ale dohledal, že v roce 1953-1958 působil 5. PLO (VÚ 2478) v Chomutově. Dále pak můj tatínek přísahal v roce 1960 u VÚ 2478 ve Slaném u 5. protiletadlového dělostřeleckého pluku. V literatuře jsem dále dohledal, že reorganizován na pluk byl tento oddíl až v roce 1969 po redislokaci do Žatce. Chtěl bych poprosit o upřesnění, jak to tedy opravdu bylo, pokud jsou k dispozici příslušné podklady, protože podle výpovědi tatínka slouživšího v roce 1960-1962 u VÚ 2478 ve Slaném, se již v roce 1960 jednalo o 5. PLDP nikoliv 5. PLO Mnohokráte děkuji za Váš čas a pomoc. (odpovídá Pavel Minařík)

Váš tatínek tedy sloužil od října 1960 do srpna 1961 u 5. pldp a od září 1961 do září 1962 u 5. plo. Chybný údaj v odpovědi čís. 551 o dislokaci útvaru jsme opravili.


1846. Dobrý den. 22.4. t.r. jsem se ptal na podrobnosti o voj. posádce Břasy. Dostal jsem odpověď, že nemáte žádné informace. Později jsem si uvědomil, že v době působení vojáků se tato část jmenovala Vranov. Máte o činnosti této posádky nějaké informace? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve Vámi uvedené lokalitě od roku 1985 působila 562. radiotechnická rota 56. radiotechnického praporu (VÚ 4806). Po zrušení praporu přešla počátkem března 1992 do složení 52. skupiny radiolokačního průzkumu a uvědomování, tj. původního 52. radiotechnického praporu (VÚ 8060), jako 522. středisko radiolokačního průzkumu a uvědomování. Na počátku prosince 1993 došlo k přečíslování jednotky na 452. středisko radiolokačního průzkumu a uvědomování, protože nadřízené velitelství v téže době změnilo své označení na 45. skupinu radiolokačního průzkumu a uvědomování. Středisko zaniklo na sklonku prosince 1994.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist