Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1891. - 1905.

Následující dotazy 1906. - 1920. Předešlé dotazy 1876. - 1890.

1905. Narodil som sa a žijem v Topoľčanoch. Zaujímam sa o vojenskú históriu a preto hľadám informácie o Delostreleckom pluku číslo 15, dislokovanom od januára (ledna) 1938 v Topoľčanoch. Môžte mi poskytnúť bližšie informácie? Napríklad počty a vzory zbraní (pechotných i delostreleckých), mená dôstojníkov slúžiacich u tohto pluku a podobne? Bol by som vďačný za každú informáciu. (odpovídá Pavel Šrámek)

Dělostřelecký pluk vznikl 15.1.1938 z bývalého dělostřeleckého oddílu 260. Velitelství pluku se spojovací baterií a od dubna 1938 také asanační rotou sídlilo v Topoľčanech, I. oddíl (vyzbrojený 7,5 cm horskými kanony vz. 15) a náhradní oddíl byly v Tovarníkách, II. oddíl (vyzbrojený 10 cm lehkými houfnicemi vz. 14/19) byl v Nemčicích a III. oddíl (vyzbrojený 10 cm lehkými houfnicemi vz. 14/19) byl do prosince 1938 v Plaveckém Podhradí a poté v Urmincích. Po vzniku samostatného slovenského státu se pluk stal součástí jeho armády. Velitelem pluku v letech 1938 až 1939 byl podplukovník dělostřelectva František Vacek.

Dochované dokumenty pluku jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu Bratislava.


1904. Rád bych se zeptal, kde je možné dozvědět se více o historii 21. pěšího pluku (jmenovitě 5. roty) čs. legií v Rusku a ve Francii. Sloužil tam můj děda a rád bych zjistil víc. (odpovídá Pavel Šrámek)

21. čs. střelecký pluk vznikl 12.1.1918 ve francouzském Cognacu. Jeho výcvik byl ukončen v létě 1918 a od července 1918 působil na západní frontě, zúčastnil se například boje u Terronu v říjnu 1918. Bližší údaje byste měl nalézt v knize R. Kadlece „Stručné dějiny pěšího pluku 21 maršála Foche“ z roku 1937 nebo v práci L. Preiningera „Československá legie ve Francii“ z roku 1928.

Dochované dokumenty 21. čs. střeleckého pluku jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha.


1903. Je známo, kde se zdržoval prezident Beneš krátce po vyhlášení mobilizace ze dne 23. 9.? Uvádí se, že z bezpečnostních důvodů opustil Hrad, na který se však záhy vrátil. (odpovídá Pavel Šrámek)

Prezident Edvard Beneš skutečně 26.9.1938 ve večerních hodinách opustil Pražský hrad a odjel do vily architekta Vojtěcha Šaška v Hodkovičkách u Prahy. Po několika hodinách se však vrátil zase zpět a na Pražském hradě již zůstal až do své abdikace. Popis celé události lze nalézt ve vzpomínkách Prokopa Drtiny „Československo můj osud“ na stranách 166 až 171 nebo v knize Vlastimila Klímy „1938: Měli jsme kapitulovat?“ na straně 182.


1902. Mám několik dotazů:
1. Jaký byl dohodnut max. možný počet sovětských vojáků na území ČSSR v čs.-sovětské smlouvě z r. 1968?
2. Jaký byl početní stav čs. armády k 15. 3. 1939, jak dlouho pak probíhala její likvidace a kdo byly odpovědné osoby.

3. MNO v likvidaci (1939), jak dlouho proces likvidace probíhal a kdo byly odpovědné osoby. (odpovídá Pavel Šrámek a Pavel Minařík)

1) Čs. – sovětská smlouva o „dočasném pobytu“ sovětských vojska na území Československa z 16. 10. 1968 umožňovala přítomnost 75 tisíc osob.

2) Likvidace československé armády byla zahájena v dubnu 1939 a odpovídal za ni předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš, který tímto úkolem pověřil generála Jana Netíka. Podle pokynů německého vojenského zástupce generála Fridericiho musela likvidace skončit u útvarů zbraní a služeb, vojenských úřadů, ústavů, zemských vojenských velitelství a velitelství divizí do 31. července, u velitelství sborů do 30. září a u ministerstva národní obrany a vojenského účetního úřadu do 31. prosince 1939. Současně bylo od 1. srpna 1939 zakázáno nosit její uniformu. Početní stav čs. armády v březnu 1939 nám není znám.

3) Viz. odpověď na dotaz č. 559.


1901. Můj pradědeček Josef Hartmann narozený 11.12.1880 šel dobrovolně do 1. sv. války a z války se již nevrátil. Podle úmrtního listu byl u domobraneckého pěšího pluku č. 29. Úmrtní list byl vystaven až v roce 1935 s datem úmrtí 6.1.1918. Podle vyprávění upadl do zajetí, ze kterého se mu snad podařilo dostat, ale zemřel na skvrnitý tyfus. Místo úmrtí je lesní správa Masjalaja, Bogoslovskij závod, Permská gubernie v Rusku. O zajetí by mohla svědčit i poznámka na úmrtním listu, kde je jako ohledávající lékař uvedeno jméno František Pavlák s poznámkou spoluzajatec. Můžete mi prosím sdělit bližší informace o 29. domobraneckém pěším pluku, hlavně o jeho působení v době 1. světové války. Nevím, zda je možné získat i nějaké informace o zajateckých táborech v Rusku, hlavně ve zmiňované oblasti. (odpovídá Pavel Minařík)


1900. Chtěl bych vás poprosit, zda se nechají sehnat nějaké informace o telegrafním a železničním pluku z Korneuburgu. Zajímala by mě jeho historie, před 1. světovou válkou, jeho nasazení v 1. světové válce a zda neměl nějaký vztah k Čáslavi? Potom by mě ještě zajímalo, zda měl něco společného s náhradním praporem železničního pluku, který byl po první sv. válce pravděpodobně v Pardubicích. Moc děkuji za případnou odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)


1899. Po pradědečkovi Janu Vyskočilovi z Bystrého u Poličky zbyla korespondence, podle které mu jeho syn psal v červnu 1916 do války na adresu: Offzd. Reg. Štáb K. K. Ldst. Inf. Reg. 409, Feldpost 210. Víte něco o tomto regimentu, prosím? Vím, že byl i na italské frontě na území dnešního Slovinska. Děkuji Vám předem za Vaši odpověď.(odpovídá Pavel Minařík)


1898. Můžete mi sdělit, ve kterém vojenském archivu jsou uloženy doklady o činnosti čs. polních pošt v roce 1938 a zda je možné jejich zapůjčení v tamní studovně? Zajímala by mne zejména organizační struktura, doba činnosti jednotlivých polních pošt, pro které vojenské útvary zajišťovaly přepravu listovních a peněžních zásilek, atp. (odpovídá Pavel Šrámek)

Dokumenty o činnosti čs. polních pošt v roce 1938 lze nalézt ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha, a to hlavně ve fondu Velitelství útvarů za branné pohotovosti státu – velitelství III. armády Štefánik.

O polní poště na podzim 1938 však bylo již mnoho podrobností publikováno v odborném časopise „Filatelie“, a to v číslech 1987/19 až 1987/22 (seriál Československá polní pošta 1938), 1989/24 až 1990/4 (seriál Polní pošta čs. armády v roce 1938) a 1991/18 (Organizace čs. polní pošty 1938). Další článek o polní poště čs. armády v roce 1938 vyšel v časopise „Merkur revue“ č. 1998/5.

Viz též naše odpovědi na dotazy č. 958 a 1247.


1897. Mohu Vás poprosit o nasměrování ke zdroji informací o pohybu střeleckého pluku č. 12, 4. polní setniny v Itálii? (odpovídá Pavel Minařík)


1896. Obracím se na Vás s prosbou o zaslání jakýchkoli podkladů a fotografií o kasárnách v Sokolově, především o kasárnách 33. polního pluku vystavěných v roce 1917. Později byly ještě jedny kasárna v ulici Kraslická, kde od roku cca 1961 sídlil 12. PL oddíl, který se později přestěhoval do M. Lázní. Zpracovávám prezentace o Sokolovu z doby předválečné a poválečné především fotografiemi téhož místa, budov apod. (odpovídá Pavel Šrámek)

Podle údajů z „Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-1938“ byla ve Falknově nad Ohří, jak se Sokolov do roku 1948 jmenoval, vojenská posádka československé armády od března 1919. Vámi uváděný pěší pluk 33, resp. jeho náhradní prapor, zde působil od července 1926 do února 1938. Vojáci byli umístěni v tzv. Provizorních kasárnách adaptovaných pro potřeby armády v roce 1920. Pro další podrobnosti vám doporučujeme obrátit se na Vojenský ústřední archiv Praha, Sokolovská 136, 18600 Praha 8 nebo na Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích, Jindřichovice 1 – zámek, 358 01 Kraslice.


1895. Rád bych se zeptal, existuje-li nějaká syntetická práce o československé branné moci před a v roce 1938 zabývající se vojenskou problematikou v širším kontextu, tj. kupříkladu ve vztahu k ekonomickým možnostem státu (finance a průmysl), lidskému potenciálu (struktura a kvalifikace branců) atd. Sám se tímto tématem zabývám amatérsky a se zřetelem k dosud zjištěnému vidím celou věc v trochu jiném světle, než jak je v obecném povědomí.
Existuje, prosím, nějaká odborná práce, zabývající se válečnými plány, nástupními sestavami a vůbec brannými možnostmi obou stran potenciálního konfliktu?
Zabýval se někdo otázkou, jaké by byly možnosti útočníka ve vztahu k terénu a silniční síti v prostoru operací?
(odpovídá Pavel Šrámek)

Syntetická práce takového druhu, jakou máte na mysli, nevyšla. Prakticky všechny práce, které se věnují československé armádě ve 30. letech nebo v roce 1938, se zabývají hlavně popisem československé armády. O širší kontext československých příprav na válku se pokusil Karel Straka ve své práci „Československá armáda, pilíř obrany státu z let 1932-1939“, která vyšla v roce 2007. Zajímavý pohled na obranné výdaje z hlediska národního hospodářství předložil Jan Pavel v práci „Velikost a struktura výdajů na národní obranu v Československu v letech 1918-1938“ z roku 2004.

Za souhrnnou práci zabývající se válečnými plány a brannými možnosti Československa a Německa v roce 1938 lze považovat polskou práci Mariana Zgórniaka „Europa w przededniu wojny“, která vyšla v Krakově roku 1993, byť některé údaje v ní jsou již dnes zastaralé. Nástupovou sestavu československé armády k 30. září 1938 pak zachycuje práce Bedřicha Hamáka a Iva Vondrovského „Mobilizovaná československá armáda 1938“ z roku 2011.

Možnostmi útočníka proti československé obraně tvořené opevněním se zabývá kniha Jana Lakosila, Tomáše Svobody a Ladislava Čermáka „Souboj bez vítěze. Německé přípravy na dobývání čs. lehkého opevnění v roce 1938“, která vyšla roku 2010.


1894. V souvislosti s odstoupením slovenského pohraničí Maďarsku na podzim 1938 jsem narazil na zmínku o styčných generálech československé armády. Víte o tom něco? (odpovídá Pavel Šrámek)

Po vídeňské arbitráži z 2. listopadu 1938, která rozhodla o odstoupení značné části jižního a východního Slovenska a také jihozápadní části Podkarpatské Rusi Maďarsku, se v rámci československé armády na Slovensku a Podkarpatské Rusi vytvořil systém styčných důstojníků, kteří měli být v kontaktu s maďarskou armádou a řešit problémy spojené s vytyčením nové hranice. Na nejnižší úrovni působili styční důstojníci u jednotlivých okresních úřadů, kteří podléhali úsekovým styčným důstojníkům většinou v hodnosti plukovníka. Tyto důstojníky pak řídili tzv. generálové pověření řízením delimitačních prací a stykem s okupační armádou, podřízení veliteli III. armády na Slovensku skrze velitelství hraničního pásma. V prostoru od Bratislavy po hranice okresu Lučenec působili dva generálové, a to brigádní generál Jindřich Bejl a brigádní generál Václav Volf, na východě Slovenska generál Josef Beránek.


1893. Chtěla jsem se zeptat na IR 77 (konkrétně 4. Feldkompanie), můj předek Josef Buttry k tomuto útvaru patřil. Zahynul 6.9.1914 v městě „Lubschka“ v Rusku. (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk 77 měl před vypuknutím 1. světové války velitelství pluku, společně s II. a III. praporem v Přemyšlu, zatímco I. prapor byl ubytován v Samboru. Hlavní síly pluku tvořily součást 48. pěší brigády 24. pěší divize. Odloučený IV. prapor se nacházel v bosensko-hercegovinské Tuzle a podléhal 11. horské brigádě. Po vypuknutí válečného konfliktu byla 24. pěší divize jako součást vojsk rakousko-uherské 1. armády nasazena na frontě v Haliči. Nejprve se na sklonku srpna 1914 zapojila do bojů u Krasniku. Na přelomu srpna a září následovaly boje na přístupech k Lublinu a protiútok Rusů. Počátkem října divize ustoupila k řece San.


1892. Můj dotaz se týká rakousko-uherských vojenských jednotek v Terezíně během 1. světové války. Poblíž Vaňovského vodopádu se nachází pamětní deska, připomínající budování přístupové cesty technickými jednotkami v roce 1916. Text po přeložení do češtiny zní přibližně takto: Vybudováno 19.3.1916 společnou akcí (?) pěchotního pionýrsko-sapérského praporu č. 9. Vedoucí cvičení pan poručík K. Friedrich od pěšího pluku 42. Z pramenů dostupných na internetu jsem se dozvěděl, že 9. prapor sapérů byl zřízen v roce 1912, měl garnison v Riva del Garda a náhradní rotu v Terezíně. Zajímá mne, jaký byl vztah mezi 42. plukem a praporem sapérů. Byl prapor (příp. dočasně) podřízen 42. pluku, nebo měl tento ženijní prapor nezávislé velení a výcvikové stavební práce se prováděly součinností obou vojenských jednotek? V roce 1915 zmíněný ženijní prapor také opravil most přes řeku Bílinu v Ústí n. L. (obrázek v knize Veselý: Vojenské dějiny Ústecka). (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedené útvary se v roce 1916 nacházely na bojištích, přičemž v Terezíně z jejich součástí působily pouze náhradní prapor pěšího pluku 42, náhradní rota sapérského praporu 9 a náhradní rota pionýrského praporu 9 (společně s náhradními jednotkami dalších útvarů – pěších, dělostřeleckých, jezdeckých), zajišťující formování záložních jednotek (pochodových praporů či rot) pro frontu. Zřejmě se jednalo o dočasnou kombinovanou jednotku, do které byli zařazeni příslušníci zmíněných útvarů. Je možné, že ženisté prováděli odborné práce, zatímco pěšáci jim vypomáhali. Náhradní jednotky na teritoriu původního IX. sboru během války podléhaly „Vojenskému velitelství Litoměřice“. Zmíněné velitelství taktéž řídilo činnost tzv. vojenských staniční velitelství (v daném případě „Militärstationskommando Theresienstadt“), která zajišťovala posádkovou službu, zahrnující mimo jiné i stavební službu či poskytování vojenských asistencí civilnímu sektoru. Velitelem staničního velitelství byl vždy hodnostně nejvyšší aktivní důstojník od útvarů dislokovaných v dané posádce.


1891. Rád bych se něco dověděl o mém dědovi Františku Hamplovi, který byl odveden 10.7.1912 k aktivní vojenské službě k 13. dragounskému pluku. Dá se někde zjistit, kde tento pluk bojoval? Také nevím, ve kterém městě byl odveden a kam narukoval. Za každou odpověď předem děkuji. VÚA mi nedokázal odpovědět. (odpovídá Pavel Minařík)

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist