Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1921. - 1935.

Následující dotazy 1936. - 1950. Předešlé dotazy 1906. - 1920.

1935. Chcel by som Vás poprosiť o informáciu ake útvary čsl. armády boly dislokované v posádke Pardubice od r. 1918 so r. 1992. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Pardubice se v letech 1945 až 1992 nacházely následující útvary čs. armády:
-3. tanková brigáda (bez samopalného praporu) 1945 – 1946
-samopalný prapor 3. tb 1946
-23. tankosamohybný pluk (23. tankový pluk) 1950 (1952) – 1958
-8. samohybný prapor (8. prapor středních samohybných děl) 1952 (1954) – 1955
-8. tankosamohybný pluk 1955 – 1958
-8. divizní pojízdné tankové opravny 1951 – 1958
-dělostřelecký oddíl 183 (183. protiletadlový oddíl) 1946 (1950) – 1951
-velitelství 7. dělostřelecké divize 1984 – 1991
-75. těžká houfnicová dělostřelecká brigáda 1985 – 1991
-2. dělostřelecká brigáda 1991 – AČR
-101. ženijní prapor (Pontonový prapor) 1945 (1945) – 1947
-1. ženijní brigáda (podřízené útvary – viz odpověď na dotaz č. 1742) 1958 – AČR
-60. pomocný technický prapor 1952
-spojovací pluk 5 (5. spojovací pluk) 1947 (1950) – 1982
-5. spojovací brigáda 1982 – 1984
-7. spojovací uzel 1969 – 1978
-5. (1.) místo řízení náčelníka ZS ZVO 1978 (1991) – AČR
-10. spojovací pluk 1989 – AČR
-velitelství jezdecké brigády 1945 – 1949
-1. jezdecká korouhev (bez vozatajských eskadron) 1945 – 1948
-výcviková korouhev jezdecké brigády 1945 – 1949
-vozatajský výcvikový prapor 1949 – 1950
-Vojenská veterinářská nemocnice 1 (1. veterinářská vojenská nemocnice) 1948 (1950) – 1955
-velitelství 1. automobilní brigády 1968 – 1984
- velitelství 21. brigády materiálního zabezpečení 1984 – 1992
-velitelství 1. automobilní brigády 1992 – AČR
-1. automobilní prapor
(21. automobilní prapor, 11. automobilní prapor)
1968 (1984, 1992) – AČR
-25. (15.) cisternový prapor 1984 (1992) – AČR
-24. (13.) automobilní prapor 1992 (1992) – AČR
-12. automobilní prapor 1992 – AČR
-železniční pluk (železniční brigáda – bez IV. praporu) 1945 (1945) – 1949
-IV. prapor železniční brigády 1945 – 1946
-železniční pluk 1 (1. železniční pluk) 1947 (1950) – 1955
-železniční výcvikový prapor 1947 – 1949
-velitelství 11. železniční brigády 1955 – 1958
-12. železniční stavební prapor 1955 – 1957
-15. železniční mostní prapor 1955 – 1958
-16. rota pro obnovu železničního traťového spojení 1955 – 1957
-17. rota mechanizace železničních prací 1955 – 1958
-11. železniční provozovací rota 1957 – 1958
-11. železniční stavební prapor 1990 – 1992
-814. (828.) železniční stavební prapor 1992 (1992) – AČR
-Železniční sklad 1 (Vojenský železniční sklad 1) 1945 (1947) – 1950
-1. (1. ústřední) vojenský železniční sklad 1950 (1954) – 1969
-Ústřední vojenská železniční základna 1969 – AČR
-Výzkumné a zkušební středisko 170 1969 – 1977
-velitelství 5. skupiny vojenských staveb 1962
-velitelství 1. silniční stavební brigády 1976 – 1991
-velitelství 6. stavební základny 1991 – AČR
-Intendanční sklad 13 (9. intendanční sklad) 1945 (1950) – 1952
-13. sklad výstroje (3. ústřední sklad výstroje) 1953 (1954) – 1958
-4. armádní sklad výstroje 1958 – 1963
-Stálá intendanční dílna Pardubice (Výstrojní opravna Pardubice) 1951 (1960) – AČR
-Ústřední sklad technického materiálu PHM 1961 – 1965
-odloučené oddělení Ústřední základny PHM 1965 – 1969
-9. pobočka 1. okruhové základny PHM 1969 – 1992
-Správa vojenského správce železničního úseku a stanice II. třídy Pardubice
(Správa vojenského správce železničního úseku a stanice Pardubice)
1952 (1956) – 1957
-Vojenská správa železničního (dopravního) úseku Pardubice 1957 (1960) – 1962
-Vojenská stavební odbočka Pardubice 1945 – 1946
-Vojenská stavební správa Pardubice 1946 – 1949

a 1951 – 1956

-Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice 1956 – 1960
-Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Hradec Králové se sídlem v Pardubicích 1960 – 1991
-Vojenská ubytovací a stavební správa Hradec Králové se sídlem v Pardubicích 1991 – AČR
-Nižší vojenský soud Pardubice
(Vojenský obvodový soud Pardubice)
1952 (1955) – 1966
-Nižší vojenský prokurátor Pardubice
(Vojenský obvodový prokurátor Pardubice)
1952 (1955) – 1966
-Vojenská věznice Pardubice 1947 – 1949
-Krajské(á) vojenské(á) velitelství (správa) Pardubice 1949 (1954) – 1960
-Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Pardubice 1951 (1954) – AČR
-Vojenské politické oddělení Pardubice 1950 – 1958
-Posádková správa Pardubice 1963 – 1992
-Škola důstojnického dorostu 1948 – 1952
-Vojenské výchovné středisko spojovacích mechaniků 1949 – 1953
-Armádní poddůstojnická škola spojovacích mechaniků 1953 – 1954
-Škola spojovacích mechaniků 1954 – 1956
-Železniční učiliště 1951 – 1953
-Železniční školící a výcvikové středisko 1957 – 1958
-Vojenská katedra Vysoké školy chemicko-technologické 1951 – 1990
-Letecká spojovací škola 1 Pardubice 1945 – 1946
-část Letecké vojenské akademie 1946 – 1951
-Letištní peruť Pardubice (Letištní správa Pardubice) 1945 (1946) – 1947
-Školní základna V (Letecká základna V) 1947 (1948) – 1950
-Školní základna VIII (VIII. školní základna) 1950 (1950) – 1951
-22. letecká základna (22. letištní prapor) 1951 (1951) – 1953
-2. letecký školní pluk 1951
-18. stíhací letecký pluk (18. stíhací bombardovací letecký pluk) 1953 (1958) – 1967
-9. letištní prapor 1953 – 1967
-50. prapor pozemního zabezpečení navigace 1962 – 1963
-50. prapor radiotechnického zabezpečení 1963 – 1967
-4. stíhací letecký pluk 1954 – 1989
-6. letištní prapor 1954 – 1989
-22. rota leteckých zabezpečovacích prostředků 1954 – 1958
-22. prapor pozemního zabezpečení navigace 1958 – 1963
-22. prapor radiotechnického zabezpečení 1963 – 1989
-47. průzkumný letecký pluk 1968 – 1985
-22. letištní prapor 1968 – 1992
-2. prapor radiotechnického zabezpečení 1968 – 1992
-30. letecká základna 1992 – AČR
-30. bitevní letecký pluk 1985 – AČR
-6. letištní a pozemního zabezpečení navigace rota „S“ 1962 – 1963
-6. letištní a radiotechnického zabezpečení rota „S“ 1963 – 1965
-6. letištní rota 1965 – 1991
-22. rota radiotechnického zabezpečení 1965 – 1991
-102. spojovací rota 1989 – 1991
-112. spojovací rota 1989 – 1991
-10. letištní rota 1989 – 1991
-10. rota radiotechnického zabezpečení 1989 – 1991
-velitelství 3. letecké technické divize 1967 – 1975
-Letištní správa Pardubice 1969 – 1992
-velitelství 10. armádní letecké základny 1974 – 1990
-velitelství 10. (4.) brigády materiálního zabezpečení 1990 (1992) – AČR

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.
Seznam útvarů dislokovaných v Pardubicích během meziválečného období najdete v článku Rudolfa Sandera „Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939“, který vyšel ve Sborníku archivních prací 2000/1 (je k dispozici v každém státním archivu).


1934. Rád bych se něco dozvěděl o strážní rotě VÚ 8849 Pohodlí u Litomyšle, kde jsem sloužil v letech 1985-87 jako psovod. Nemohu najít spolubojovníky svého ročníku. Pokud byste měli zmínku o někom budu velmi rád. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 8849 Pohodlí byl převzat do složení čs. armády dnem 1.7.1966 od rušené Vnitřní stráže jako 2/8. strážní rota. Poněkud nezvyklé číselné označení pramenilo z původního začlenění do 8. strážního praporu Vnitřní stráže. Po jeho zániku podléhala Krajské vojenské správě v Hradci Králové a čítala cca 70 až 80 osob, které střežily rozhlasový vysílač. Útvar setrval v posádce do konce listopadu 1990, kdy byl zrušen.

Máte-li zájem o bližší informace, můžete se obrátit na Vojenský ústřední archiv – Správní archiv AČR, náměstí Republiky 4, Olomouc 771 11, kde je uložen archivní fond útvaru.


1933. Chtěl bych se zeptat, co je pravdy na tom, že se ve výzbroji, pravděpodobně hloubkových průzkumáků, ale možná i jinde, ČSLA vyskytovaly i zbraně AK74? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve výzbroji čs. armády se ze sovětských ručních zbraní nacházela ve větším množství pouze odstřelovací puška SVD N1. Jiné zbraně byly zastoupeny pouze v jednotlivých kusech (např. samopaly AKM a AKMS, odstřelovací puška SVDN, kulomety PK, RPK, PKMS či PKMB) a používaly se především pro porovnávací zkoušky ve výzkumných ústavech nebo vojenských opravárenských závodech. Stejně tak byly k dispozici i vzorky ručních zbraní jiných států, zejména ze členských zemí NATO (např. automatické pušky AR-15, M-16A1 s granátometem M203 či Heckler & Koch G3A3 nebo samopal Ingram M11).


1932. Chtěl bych se zeptat, jaký útvar byl umístěn v obci Nýdek, okres Frýdek-Místek? V jakém období zde působil? Jakou výzbroj používal? Snad se mělo jednat o nějakou ochranu vzdušného prostoru při hranicích, údajně tam byly i protiletadlové zbraně (viz vyprávění pamětníků, i dochovaný ubytovací objekt). Je to možné? Údajně byly na vrcholu kopce umístěny v podzemním silu protiletadlové rakety, které v případě potřeby prý vyjížděly na povrch, ale nevím, jestli je to reálné. Faktem je, že se nějaké vybetonované silo v sousedství ubytovacího objektu nachází, chtějí z něj dokonce udělat bazén. Děkuji moc za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě se s největší pravděpodobností jedná o ženijně připravené palebné postavení protiletadlové baterie 189. protiletadlového dělostřeleckého oddílu, který se nacházel v posádce Třinec během let 1955 až 1957 a poté se přesunul do Českého Těšína, kde působil až do svého zrušení v roce 1962. Následně protivzdušnou obranu Ostravska převzala 77. protiletadlová raketová brigáda, jejíž palebné oddíly byly umístěny mimo lokalitu Nýdek (blíže viz odpověď na dotaz čís. 487). Mírově se zmíněný oddíl skládal ze tří protiletadlových baterií, vyzbrojených šesti 85mm PLK vz. 44, doplněných o střelecký radiolokátor SON a ústřední optický zaměřovač.

Informace o podzemním silu, z něhož by vyjížděly na povrch protiletadlové rakety, neodpovídá realitě a je možné zařadit ji mezi pohádky starých zbrojnošů. Na území Československa nebyla nikdy vybudována sila pro jakékoliv typy raket.


1931. Dobrý den, Václav Mokrý, nar. 1905, po roce 1945 pplk. gen. štábu, byl mým dědečkem. Našli jsme dokumenty z jeho vojenské kariéry do roku 1939, složku z období věznění za 2. sv. války za odboj. Ale nenašli jsme nic z jeho působení po roce 1945 – jen doklady o vyznamenáních, informace o jeho účasti při řízení akcí proti Banderovcům v roce 1947, a potom záznam o úmrtí 30.10.1949. Rádi bychom zjistili, jaké bylo jeho zařazení v této době, jaká byla náplň jeho činnosti, případně jaká byla v této souvislosti situace v armádě, protože o příčině úmrtí dědečka byly vždy v rodině vážné pohybnosti. Obracím se touto cestu o radu, jak a kde bychom mohli hledat odpovědi? (odpovídá Pavel Minařík)

Kpt. gšt. Václav Mokrý se z pětileté internace v nacistických věznicích vrátil do vlasti koncem května 1945 a nejprve se zotavoval z prožitých útrap. V polovině července 1945 nastoupil na Hlavní štáb do Prahy a byl přidělen ke 4. oddělení (organizačnímu) jako referent mobilizační skupiny. Hodnosti škpt. gšt. dosáhl dne 2.8.1945 se zpětnou účinností k 1.7.1945. V následujícím roce byl dnem 22.10.1946 současně povýšen na mjr. gšt. (se zpětnou účinností od 28.10.1940) a pplk. gšt. (se zpětnou účinností od 1.5.1945), přičemž účinnost povýšení do hodnosti škpt. gšt. byla upravena na 1.5.1939. Prvním lednovým dnem roku 1947 začal působit na velitelství 4. oblasti v Bratislavě ve funkci přednosty operační skupiny 1. oddělení (operačního) štábu. Počátkem října 1947 se vrátil na Hlavní štáb do Prahy a tentokrát se ocitl na jeho 1. oddělení (operačním), kde se podílel na zpracování nového polního řádu čs. armády. Podle záznamů v kvalifikační listině zemřel 30.10.1949 v Českém Brodě (bez uvedení bližších podrobností).

Jiné informace bohužel nemáme k dispozici. Pokud máte podezření v souvislosti s jeho úmrtím o zavinění cizích osob, můžete se obrátit na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který je podle zákona č. 283/1991 Sb. součástí služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR.


1930. V roce 1985 jsem byl na voj. cvičení u útvaru ve Vimperku, kousek od nádraží, sloužil jsem u silničního vojska. Bylo by více informací o útvaru? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě se jednalo o 14. silniční prapor. Útvar vznikl 1.9.1961 a používal krycí označení VÚ 3870. V této době se skládal ze dvou silničních pořádkových rot a čítal okolo 160 osob. Nejprve podléhal velitelství 4. armády, ale již k 1.2.1964 přešel do složení 32. silniční brigády a začal se podílet na investiční výstavbě. Nadále ho tvořily tři silniční roty a mostní rota, u kterých sloužilo okolo 500 vojáků. Do podřízenosti 4. armády se vrátil dnem 1.6.1968. Následně prodělal několik reorganizací a počet jeho příslušníků se postupně snížil ze 430 (v r. 1970) na 130 osob (v r. 1979), přičemž nakonec byla personálně naplněna pouze jedna ze silničních rot. Prapor měl v případě války za úkol provádět technickou údržbu komunikací v armádním týlovém prostoru a zabezpečovat silniční pořádkovou službu. Kalkulovalo se s tím, že jeho příslušníci budou schopni denně obnovit pět kilometrů automobilních silnic, položit 120 m mostovky z mostové soupravy MS o nosnosti 60 t nebo vybudovat nízkovodní dřevěný most o délce 30 až 40 m. Na sklonku října 1990 byl útvar převeden na rámcové počty a reorganizován na 14. sklad silničního materiálu, u kterého sloužily pouhé tři desítky osob. Nadále se skládal z roty přípravy záloh a roty zabezpečení. Útvar svoji činnost ukončil dnem 30.11.1991.


1929. Dobrý den, rád bych se něco dozvěděl o vojenské kariéře generálmajora Josefa Loučky. Předem děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Josef Loučka (*2. 9. 1940 Lhotka, okr. Kroměříž – † 14. 2. 2002 Praha) vstoupil do armády v roce 1954, když se stal žákem Školy důstojnického dorostu v Kremnici. Po tříletém studiu byl přemístěn ke školní jednotce 4. tankového pluku do Šternberka, kde prodělal zkrácenou vojenskou základní službu. Následně v letech 1958-60 studoval na Vojenském učilišti ve Vyškově. Po jeho ukončení byl přijat za vojáka z povolání v hodnosti poručíka a ustanoven velitelem čety u 21. tankového pluku v Žatci. O dva roky později převzal velení roty a od října 1965 působil ve stejné funkci u 5. školního tankovému praporu, dislokovaného v téže posádce. V letech 1966-69 absolvoval postgraduální studium na Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně. Po jeho ukončení se vrátil do Žatce a stal se zástupcem náčelníka štábu 21. tankového pluku. V květnu 1972 byl povýšen na majora. Od října 1972 zastával funkci náčelníka štábu pluku. V září 1974 odešel do Slaného, kde nadále působil jako zástupce náčelníka štábu 1. tankové divize. V říjnu 1977 dosáhl hodnosti podplukovníka a následující měsíc byl ustanoven do funkce náčelníka štábu 1. tankové divize. V letech 1980-82 studoval na Vojenské akademii GŠ ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilova v Moskvě. Po návratu do vlasti byl nejprve vyslán na stáž na funkci náčelníka štábu 9. tankové divize do Tábora a od listopadu 1980 do ní byl řádně ustanoven v hodnosti plukovníka, které dosáhl o měsíc dříve. V září 1983 následovalo přemístění do Slaného, kde nadále působil jako velitel 1. tankové divize. K 1.5.1985 ho prezident republiky jmenoval do hodnosti generálmajora. Od října 1985 do února 1990 zastával funkci náčelníka operační správy – zástupce náčelníka štábu Západního vojenského okruhu v Táboře. Následně byl převeden k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a v březnu se stal ředitelem Vojenského odboru uvedeného ministerstva. V červenci 1990 se vrátil k MNO a ocitl se v personální dispozici. Od září 1990 vykonával funkci náčelníka Oddělení služby vojsk GŠ, od dubna 1991 zástupce náčelníka Všeobecné správy GŠ a v září 1993 se stal náčelníkem Všeobecného odboru GŠ. Genmjr. Loučka službu v armádě ukončil 31.10.1995, kdy odešel do zálohy.

Během vojenské služby se stal nositelem medaile „Za službu vlasti“ (1964), medaile „Za zásluhy o obranu vlasti“ (1975), medaile „Za upevňování přátelství ve zbrani“ III. stupně (1979), medaile „30. výročí revolučních ozbrojených sil Kuby“ (1986), Řádu rudé hvězdy (1988), medaile „Za zásluhy o ČSLA“ I. stupně (1989) a medaile „Za zásluhy o ČSLA“ II. stupně (1990).


1928. Chtěl bych se zeptat, které jednotky (VÚ) byly umístěny v Luštěnicích v letech 1962 až 1966. Je pravdou, že spojeneckého cvičení Vltava v roce 1966 se zúčastnili i výsadkáři – záložáci?

V posádce Luštěnice se v letech 1962 až 1966 nacházely následující útvary čs. armády:

- 1. výsadkové výcvikové středisko 1960 – 1964
- část jednotek 15. tankového pluku 1961 – ????
- 311. vrtulníkový roj 1964 – 1968
- 1. výsadková průzkumná rota 1965 – 1968
- 3. tanková základna 1966 – 1968

Na spojenecké cvičení Vltava byli v roce 1966 skutečně povoláni i záložníci z řad výsadkářů. Průběh nasazení výsadkářů na uvedeném cvičení popisuje pplk. Petr Čejka na webových stránkách: http://www.csla.cz/vojenskasluzba/cojsmeprozili/cojsmeprozili21.htm. Již první den cvičení byl 20.9.1966 realizován hromadný výsadek, přičemž k vysazení na hlavní doskokovou plochu bylo vyčleněno 1635 vojáků a k dobytí letiště Bechyně dalších 220 osob. Z celkového počtu zúčastněných výsadkářů se jich k zemi sneslo 1320 na padácích, zatímco zbytek byl vysazen z letecké techniky přímo na zemi. I když sestavu 22.výsadkové brigády doplnil sovětský samohybný dělostřelecký oddíl o dvou bateriích, jestliže u ní mírově sloužilo cca 1200 osob, tvořil počet nasazených záložníků – výsadkářů téměř třetinu zúčastněných. V případě přechodu na válečné stavy by ale záložníci představovali více než polovinu příslušníků brigády.


1927. Prosím o sdělení informací o vojenských jednotkách v Jičíně a to následující:
a) německé jednotky v letech 1939-1945,
b) československé jednotky v letech 1945-1950 do příchodu dělostřelecké brigády v r. 1950 – zde prosím pokud možno i velitele jednotek.

V letech 2. světové války se v Jičíně nacházely následující útvary německé okupační armády:

- pěší náhradní prapor 494 1940 – 1941
- pěší náhradní (záložní) prapor 234 1941 – (1942) 1942
- pěší náhradní prapor 481 1942
- granátnický náhradní a výcvikový prapor 481 1942 – 1943
- granátnický výcvikový prapor 481 1945

Čs. armáda měla v letech 1945 až 1950 v Jičíně umístěny tyto součásti:

- pěší pluk 22 (bez I. a II. praporu) 1945 – 1947
- pěší prapor 37 (motorizovaný) 1945 – 1947
- III. a náhradní prapor pěšího pluku 22 1947 – 1949
- spojovací pluk 1 (bez I. a III. praporu) 1947 – 1949
- letecký spojovací pluk 1 1949 – 1950

Jména velitelů nám nejsou známa.


1926. Bylo by možné uvést přehled vojenských jednotek, které se nacházely v Krnově: V posádce Krnov byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) 1918 až 1939

- Vojenský správce tovární skupiny 1918 – 1920
- Posádkové velitelství 1919 – 1938
- II. prapor pěšího pluku 15 1920
- pěší pluk 15 (bez II. a III. praporu) 1920 – 1928
- I. prapor pěšího pluku 15 1928 – 1933
- III. prapor pěšího pluku 34 1933 – 1938

b) 1945 až 1992

- I. prapor pěšího pluku 34 1945 – 1947
- dvě roty pěšího praporu 34 1947 – 1949
- nezjištěno 1949 – 1951
- 34. (90.) střelecký pluk 1951 (1955) – 1958
- odloučené roty 9. technického pluku 1958 – 1960
- 1. skupina vojenských staveb (velitelství a mechanizační prapor) 1960 – 1962
- 52. tankový pluk 1962 – 1966
- 5. geodetický odřad 1966 – 1968
- 1. pobočka 5. tankové základny 1966 – 1968
- Okresní vojenská správa 1954 – 1960

Rakousko-uherské armáda měla v Krnově umístěny tyto jednotky: nezjištěno (do 1881), myslivecký prapor 16 (1882 až 1884), nezjištěno (1884 až 1898), myslivecký prapor 5 (1898 až 1900), myslivecký prapor 16 (1900 až 1906), 4. prapor pěšího pluku 93 (1906 až 1910) a 4. prapor pěšího pluku 54 (1910 až 1914).

Z okupačních jednotek německé armády se v Krnově v letech 1938 až 1945 postupně vystřídaly: 31. tankový pluk – Pz. Rgt. 31 (XI/1938), 8. automobilní náhradní oddíl – Kraftf. Ers. Abt. 8 (1940), 438. zeměbranecký střelecký prapor – Lds. Schtz. Btl. 438 (nezjištěno), 559. zeměbranecký střelecký prapor – Lds. Schtz. Btl. 559 (1942) a Oddíl tankových stíhačů Jägerndorf – Pz. Jg. Abt. Jägerndorf (III/1945).

Od roku 1968 se v krnovských kasárnách nacházel 77. tankový pluk, podléhající bruntálské 31. tankové divizi Střední skupiny sovětských vojsk, který je opustil počátkem dubna 1990.


1925. Chcel by som Vás požiadať či by ste nemohli zveřejnit:
a/ organizačnú štruktúru a techniku spojovacej roty msp / tp
b/ organizačnú štruktúru a techniku spojovacieho práporu msd / td
c/ počty osôb podľa TMP štábu msd / td
Ďakujem
(odpovídá Pavel Minařík)

Odpovědi na Vaše dotazy jsou následující:
a) Po přechodu na typovou organizaci spojovací rotu motostřeleckého (tankového) pluku tvořily radiová četa a spojovací četa.
Ze spojovací techniky byly u roty zařazeny zejména: pojízdná velitelská stanoviště OT-64/62 R-3 a OT-64/62 R-2 (u pluků na BVP taktéž vozidla BVP-1 /respektive BVP-1K/), pojízdné radiostanice R 3 AT a RM 31 M, radioreleové stanice RDM 61 M, radiostanice R 105 D a přijímač R 4 S.
b) Typová organizace spojovacího praporu motostřelecké (tankové) divize zahrnovala radiovou rotu (o dvou radiových četách a radiodálnopisné četě), rotu zvláštního armádního spojení (s četou ZAS a kabelosměrovou četou), spojovací četu předsunutého velitelského stanoviště a spojovací četu týlového velitelského stanoviště.
Vybavení praporu tvořila především následující technika: pojízdná velitelská stanoviště OT-64/62 R-3 a OT-64/62 R-2, pojízdné radiostanice R 140, R 137, R 118 VP, R 4 AT, R 3 AT a RM 31 M, radioreleové stanice RDM 12 a RDM 61 M, radiostanice RDS 66 a R 105 D, přijímač R 313 M a provozovna P 240 T.
c) Ve štábu motostřelecké (tankové) divize bylo po přechodu na typovou organizační strukturu zařazeno 37 osob. Složení štábu je uvedeno v odpovědi čís. 1713. V průběhu následujícího období docházelo ve struktuře a počtech štábu k dílčím změnám.


1924. Dovoluji si vznést dotaz, týkající se názvů hodností technického ev. inženýrského vojenského personálu v 50. letech. Není to časté, ale v odborné literatuře, memoárech atd. se setkávám s označením např. inž. kpt. (ev. ing. kpt.) či tech. por. (ale i tech. čet.) a podobně. Jde o označení hodností technického personálu, např. v letectvu či ženijním vojsku. V kterém přesnějším období bylo takové označení užíváno a od kdy se „slovosled“ obrátil (mjr. Ing.)? (odpovídá Pavel Minařík)

Po zrušení stavovských kategorií v roce 1949 byly pro rozlišení příslušnosti vojáků z povolání zavedeny druhy vojsk, v jejichž rámci se dále rozlišovala „skupina“ a „stupeň“. Druhy vojsk byly definovány v podobě, která v podstatě odpovídala dřívějším stavovským skupinám (od pěchoty až po vojenské hudebníky). V rámci jednotlivých druhů vojsk se dále vojáci z povolání dělili na skupiny velitelskou, inženýrskou a technickou (ne vždy byly u příslušného druhu vojska všechny zavedeny), přičemž se mohly podle úrovně dosaženého vzdělání vyskytovat tři stupně (u skupiny inženýrské pouze 1., u skupiny technické pouze 2. a 3.). První stupeň byl vyhrazen absolventům Vysoké školy vojenské v Praze (respektive školám jim na roveň postaveným), druhý stupeň absolventům Vojenské akademie v Hranicích a Letecké vojenské akademie v Hradci Králové (rovněž tak školám jim na roveň postaveným), zatímco třetí stupeň příslušel všem osobám s nižším vzděláním. Vznikl tak poměrně komplikovaný způsob označování hodností, v jehož rámci bychom se mohli setkat např. s označením mjr. pěch. vel. 3, pplk. tank. tech. 2 či plk. děl. inž. 1. U specifických druhů vojsk, jako zdravotnictva, justice či kancelářské služby, byly zavedeny „skupiny“ odpovídající příslušné specializaci (např. lékaři, veterináři, lékárníci či pomocní zdravotníci).

Pro svoji složitost byl výše uvedený systém v roce 1953 zrušen a nahrazen jednodušším, dělícím důstojníky podle příslušnosti k druhu vojska nebo služby na vševojskové, zbraní či speciálních služeb (inženýrsko-technické, intendanční, administrativní, zdravotnické, veterinářské a justiční), přičemž dělení na „stupně“ zcela zaniklo a příslušnost k druhu vojska či služby se u hodnosti zpravidla neuváděla. Výjimkou byly hodnosti genmjr., genpor. a genplk. (např. tankového vojska, dělostřelectva či letectva), společně s hodnostmi důstojníků inženýrsko-technické služby, kterým podle dosaženého vzdělání příslušelo ještě označení inženýr (důstojníci s vyšším vojensko technickým vzděláním) či technik (důstojníci bez vyššího vojensko technického vzdělání), tj. inženýr poručík nebo technik podporučík.

V roce 1961 bylo dosavadní hodnostní označení opětně upraveno a u žádné z hodností se nadále neuváděla příslušnost k druhu zbraně či služby, případně označení inženýr nebo technik.

Po přijetí vysokoškolského zákona č. 19/1966 Sb. se novým absolventům vysokých vojenských škol technického směru začal přiznávat titul inženýr, který se uváděl za hodností v podobě zkratky „ing.“. V případě ukončení studia před nabitím účinnosti uvedeného zákona bylo nutné o přiznání titulu dodatečně požádat. Od roku 1980, po schválení novely vysokoškolského zákona č. 39/1980 Sb., se zmíněný titul začal psát s velkým písmenem, tj. Ing.


1923. Zajímalo by mě jaké „výplaty“ dostávali záklaďáci v ČSLA? (odpovídá Pavel Minařík)

Vývoj služného vojáků základní služby byl od 60. do 80. let následující:

Hodnost 60. roky 70. roky 80. roky
Vojín 75 90 120
Svobodník 80 120 150
Desátník 90 150 180
Četař 100 180 210

1922. Můžete uvést jednotky, které patřily do velitelství motostřeleckých a tankových divizí v 80. letech? (odpovídá Pavel Minařík) Součástí divizního velitelství se po přechodu na typovou organizaci staly:

jednotka Složení výzbroj a vybavení
velitelská rota * velitelská četa
* motocyklová četa
* četa obsluhy
* tank T-54/55AK
* 4 kulomety vz. 59 a 3 pancéřovky RPG-7
* 35 automobilů a 19 motocyklů
četa radiolokačního průzkumu a velení * velitelské stanoviště
* radiotechnická hláska
* 2 radiolokátory P-15
* 3 obrněné transportéry PU-12
divizní hudba - * autobus a 2 automobily PV3S
pomocné družstvo VKR - * 5 automobilů
redakce divizního časopisu a tiskárna - * pojízdná tiskárna na automobilu PV3S
rozhlasové zařízení dalekého dosahu - * rozhlasové zařízení BOUŘE-I na automobilu GAZ-69
divizní klub - * pojízdný klub na automobilu PV3S

1921. V roce 1964 až 66 jsem sloužil jako voják zákl. služby (laborant KRPH) u VÚ v Městě Libavá a Chlumec nad Cidlinou. Kolik bylo těchto skladů v ČSSR a kde byly dislokovány? Já jsem sice několik navštívil, ale v té době, kvůli nejpřísnějšímu stupni utajení, jsem ani nevěděl, kde právě jsem. Mohu získat informaci o historii těchto VÚ? (odpovídá Pavel Minařík)

Uložení, kontrolu a distribuci kapalných raketových pohonných hmot v čs. armádě zabezpečovaly speciální sklady zřízené na počátku 60. let. Jako první se již v lednu 1962 vytvořil 13. sklad PHM (VÚ 5128) v Rožmitálu pod Třemšínem. Následně k 1. září téhož roku vznikly 14. sklad PHM (VÚ 5130) v Libavé a 15. ústřední sklad PHM (VÚ 5341) v Chlumci nad Cidlinou. Všechny uvedené útvary podléhaly Službě PHM Hlavního týlu ČSLA. K 1.9.1964 došlo ke zrušení 13. a 14. skladu PHM jako samostatných útvarů a nadále působily coby pobočky 15. ústředního skladu PHM, tj. 1. pobočka 15. ÚS PHM Libavá (VÚ 5341/A) a 2. pobočka 15. ÚS PHM Rožmitál pod Třemšínem (VÚ 5341/B). Další reorganizace nastala již 1.9.1965, kdy proběhlo sloučení 3. ústředního skladu PHM (VÚ 1550), působícího v Chlumci nad Cidlinou od roku 1960 a skladujícího klasické PHM, s 15. ÚS PHM. Nově se konstituovala Ústřední základna PHM Chlumec nad Cidlinou (VÚ 1550) s 1. pobočkou v Libavé (VÚ 1550/1) a 2. pobočkou v Rožmitálu pod Třemšínem (VÚ 1550/2). Zásadní reorganizace proběhla k 1.9.1969. Ze struktury stávající Ústřední základny PHM byly vyčleněny skladové kapacity určené pro KRPH a sloučily se ve 2. okruhové základně PHM (VÚ 2888) v Lipníku nad Bečvou, která přešla do podřízenosti nově konstituovaného velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře. Základně podléhaly pobočky v Lipníku nad Bečvou (VÚ 2888/1), Chlumci nad Cidlinou (VÚ 2888/2) a Rožmitálu pod Třemšínem (VÚ 2888/3), společně se speciální dopravní rotou pro přepravu KRPH v Dašicích (VÚ 2888/4, tj. původní 92. automobilní rotou VÚ 5108, která se v roce 1985 přesunula do Lipníku nad Bečvou). V uvedené podobě 2. OZ PHM působila až do počátku 90. let. V návaznosti na likvidaci značné části raketových prostředků, využívajících k pohonu KRPH, došlo koncem října 1992 ke zrušení základny. Ze stávajících organizačních prvků přetrvala pouze pobočka v Rožmitálu pod Třemšínem, která se již počátkem dubna téhož roku osamostatnila a později přešla do složení AČR. Svoji činnost ukončila v roce 1998. Jako zajímavost je možno uvést, že pro ochranu transportů přepravujících KRPH byly u základny zařazeny obrněné transportéry OT-64 ve verzi bez střelecké věže.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist