Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1996. - 2010.

Následující dotazy 2011. - 2025. Předešlé dotazy 1981. - 1995.

2010. Sháním, kde byl za mobilizace nasazen Hraničářský prapor 10. Jde mi o to zjistit, kde byly části praporu nasazeny v krátkém období od mobilizace do ústupu, tedy od 23. 9. do zhruba 4. 10. 1938. (odpovídá Pavel Šrámek)

Hraničářský prapor 10 byl součástí 2. rychlé divize, s níž se také v uvedeném období pohyboval po Moravě. Před mobilizací se spolu s 2. rychlou divizí nalézal v prostoru Olomouc – Litovel a chystal se na zásah proti sudetským Němcům v javornickém a osoblažském výběžku. Po vyhlášení mobilizace se s 2. rychlou divizí přesunul do prostoru Slavkova u Brna, 28. září pak odtud do prostoru Jaroměřice nad Rokytnou a nakonec počátkem října do prostoru Šternberka. Z té doby máme jediný přesný údaj o dislokaci hraničářského praporu 10, dne 4. října mělo být jeho velitelství v obci Nové Dvorce u Šternberka. Je ale možné, že 4. října byl samotný prapor ještě na přesunu a do Nových Dvorců dorazil až 5. října. Stejně tak je možné, že se dostal 23. září odpoledne nebo večer do Bruntálu. Nějaké části 2. rychlé divize tam dorazily a v průběhu 24. září zase odjely. Bruntálský okresní hejtman Jan Brothánek ve svých vzpomínkách hovoří o motorizovaném vojsku, tancích a obrněných autech.


2009. Nemáte náhodou informace k plánovaným úkolům velitelství hraničních pásem (XI, XII, XIII, XIV) a sborů (I., II., III., IV.)? Ze stavu k 30. 9. 1938 je patrné, že si vždy hraniční pásmo a jeho „mobilizovaný“ sbor rozdělily pásmo působnosti. Např. III. sbor (západ jižní Moravy) – hraniční pásmo XIV (východ jižní Moravy), atd. Nemělo to být ale dle plánu tak, že by velitelství hraničního pásma XIV podléhala celá jižní Morava a „mobilizovaný“ III. sbor by měl k dispozici záložní divize? (odpovídá Pavel Šrámek)

Systém zajištění hranic byl v roce 1938 následující. Po vyhlášení mimořádných vojenských opatření se velitelství mírových sborů změnila na velitelství hraničních pásem a podléhaly jim mírové divize přejmenované na hraniční oblasti. Hranice Čech tak zajišťovalo hraniční pásmo XI (s hraniční oblastí 31, 32 a skupinou 1) a hraniční pásmo XII (s hraniční oblastí 33, 34 a 35), hranice severní Moravy hraniční pásmo XIII (s hraniční oblastí 36 a 37), hranice jižní Moravy hraniční pásmo XIV (s hraniční oblastí 38 a skupinou 2) a Slovensko a Podkarpatskou Rus hraniční pásmo XV (s hraniční oblastí 39 a 40) a hraniční pásmo XVI (s hraniční oblastí 41 a 42). Po vyhlášení mobilizace tato sestava platila až do 3. mobilizačního dne (27. 9. 1938), tj. do doby než se vytvoří druhosledová velitelství sborů. Od 28. 9. 1938 se pak vybrané sbory (I., II., III., IV. a VII.) zapojily do obrany hranic tak, že převzaly část úseku hraničního pásma s příslušným svazkem na hranici. Například III. sbor na jižní Moravě převzal západní úsek hraničního pásma XIV se skupinou 2, IV. sbor na severní Moravě převzal západní úsek hraničního pásma XIII s hraniční oblastí 36 apod. Toto vše probíhalo v září 1938 podle předem připravených plánů, jedinou neplánovanou změnou bylo nasazení VI. sboru do jižních Čech, protože podle původního plánu měl být VI. sbor v záloze (podobně jako V. a VIII. sbor), a to v prostoru Valašské Meziříčí.


2008. Dobrý den, chtěl jsem se Vás zeptat, jakou měla funkci štábní rota za dob Rakouska-Uherska, popřípadě První republiky. (odpovídá Pavel Šrámek)

K štábní rotě máme jen údaje pro československou předválečnou armádu. Tato rota byla součástí válečné organizace velitelství divizí, sborů, armád a Hlavního velitelství a obvykle spolu se štábní autokolonou a oddílem polního četnictva tvořila tzv. stan daného svazku. Jejím úkolem bylo zajišťovat činnost příslušného velitelství. Vytvářela se za mobilizace, například v září 1938 vzniklo celkem 55 štábních rot (1 pro Hlavní velitelství, 4 pro velitelství armád, 14 pro velitelství hraničních pásem a sborů, 12 pro velitelství hraničních oblastí, 21 pro velitelství divizí a 3 pro velitelství skupin a okrsku).

V míru štábní rota neexistovala, u zemských vojenských velitelství a velitelství divizí existovalo pomocné družstvo, u velitelství sboru pomocná rota.


2007. Dobrý den, mohla bych se prosím dozvědět něco více o generálu Oldřichu Tichém. Ví se něco víc, než se najde na internetu? (odpovídá Pavel Šrámek)

Podrobný životopis Oldřicha Tichého včetně seznamu udělených vyznamenání naleznete v knize Zlatice Zudové-Leškové "Zapomenutá elita" z roku 2011. Jeho vzpomínky se stručnějším životopisem pak vyšly v časopise Historie a vojenství, 1990, č. 4, s. 119-131 a 1991, č. 1, s. 122-140. Vyšel také rozhovor s Oldřichem Tichým, a to v Lidových novinách z 14. 4. 1990 na straně 4.


2006. Lze zjistit, kde byla za mobilizace 1938 dislokována 3. strážní rota 6. Hanáckého pluku? A je možné nějak určit konkrétní řopíky, v kterých sloužila? Dědeček byl na základní službě v letech 1937 – 1939, podle fotky ze 4. 11. 1938 sloužil u I. čety této jednotky, v paměti mi zůstalo, že jejich řopík měl být poslední (pročež jim vždy jídlo přivezli již studené). (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 6 byl za mobilizace nasazen na různých místech v oblasti Jeseníků. Na počátku října 1938 bylo velitelství pluku v Karlově Studánce, II. prapor pluku byl nasazen k obraně lehkého opevnění v prostoru Vrbna pod Pradědem. I. a III. prapor pluku zůstaly v záloze prostoru Hanušovice (I. prapor) a Hlásnice nedaleko Šternberka (III. prapor), lehké opevnění tedy neobsazovaly. Je ale možné, že vzpomínka vašeho dědečka se netýká období mobilizace, ale období výstavby lehkého opevnění v roce 1938, kdy prostory výstavby hlídaly strážní jednotky stavěné pěšími pluky. Které úseky lehkého opevnění střežili příslušníci pěšího pluku 6, bohužel nevíme.


2005. Chtěl bych získat informace o 27. pěším pluku v Uherském Hradišti z 30. let 20. století. Zajímala by mne historie a struktura pluku, podřízených praporů a jiných oddílů. Např. polní prapory, počty mužů, roty, zbraně, hodnosti, které byly běžné pro takovou rotu. Poraďte prosím nějakou obecnou literaturu. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 27 se skládal z velitelství pluku s hospodářskou správou, technickou správou, pomocnou rotou, technickou rotou a plukovní hudbou, roty doprovodných zbraní, I. až III. praporu a náhradního praporu. Všechny tyto součásti byly dislokovány v Uherském Hradišti, kromě III. praporu, který byl v Olomouci a do Uherského Hradiště se přesunul až na podzim 1938. Pluk podléhal velitelství 14. pěší brigády v Kroměříži, od ledna 1938 pak velitelství 14. divize v Kroměříži. Velitelem pluku byl plukovník pěchoty Antonín Ingr, zástupcem velitele pluku podplukovník pěchoty Emil Zimmermann.

Mírové početní stavy pěšího pluku 27 v roce 1935, kdy měl pluk dva plné a jeden rámcový prapor, byly: 1087 mužů, 57 koní, 16 kol, 1127 pušek, 191 pistolí, 54 lehkých a 16 těžkých kulometů, 2 minomety a 2 protitankové kanony.

Organizace pěchoty je popsána například v publikaci „Armáda a národ“, která vyšla v roce 1938. Historii posádky v Uherském Hradišti se věnuje práce „Vojsko v Uherském Hradišti“ vydaná muzeem v Uherském Hradišti roku 1989.


2004. Dobrý den, praděda mé ženy sloužil v létě 1919 u polního dělostřeleckého pluku 112. Mohli byste mi pomoc s informacemi, co to bylo za jednotku, její stručnou historii během velké války, odkud pocházeli rekruti apod. (odpovídá Pavel Minařík a Pavel Šrámek)

Polní dělostřelecký pluk č. 112 (FAR 112) rakousko-uherské armády vznikl 15. 6. 1918 přečíslováním z dosavadního polního houfnicového pluku č. 12 (FHR 12), vytvořeného v červnu 1916 z II. oddílu polního houfnicového pluku č. 1 (FHR 1). Původní FHR 12 se zformoval v roce 1908, při jedné z četných reorganizací rakousko-uherského dělostřelectva. Před vypuknutím 1. světové války sídlil v Nagyszebenu (dnes Sibiu, Rumunsko) a byl doplňován z oblasti XII. sboru. Po odchodu na frontu byl rozdělen po oddílech mezi dělostřelecké brigády 16. a 35. pěší divize. V červnu 1916 z obou oddílů vznikly polní houfnicové pluky č. 16 a č. 35 (FHR 16 a 35). Nový FHR 12, respektive pozdější FAR 112, tvořil střídavě součást dělostřelectva 12. pěší divize (do léta 1917 se nacházela na ruském bojišti a poté na italském válčišti) a 5. honvédské jízdní divize (východní fronta). Oblast jeho doplňování nám není známa. Dřívější FHR 1 byl před válkou dislokován v Krakově a doplňován z oblasti I. sboru.

Původní polní dělostřelecký pluk rakousko-uherské armády 112 byl v československé armádě přečíslován roku 1919 na dělostřelecký pluk 58 a pak v roce 1920 na dělostřelecký oddíl 258. Viz odpověď na dotaz č. 1590.


2003. Dobrý den, shání informace o Regimentu Herzogenberg – 11. Compagnie, ve kterém byl můj předek z Plzeňského kraje od roku 1830-1836. Můžete mi prosím poradit případně mě odkázat? Děkuji (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě se jedná o 35. pěší pluk, jehož čestným majitelem v letech 1822 až 1834 byl polní podmaršálek svobodný pán August von Herzogenburg. Následně čestné postavení majitele převzal polní podmaršálek svobodný pán Ferdinand Fleischer von Eichenkranz. Jedná se o jeden z nejstarších pluků rakousko-uherské armády, který vznikl již v roce 1683. Jeho prvním majitelem i velitelem se stal kníže Georg Friedrich von Württemberg-Stuttgart. Pluk se zformoval na území jižního Německa (ve Švábsku a Francích) a následně se zapojil do obrany Vídně před tureckým vojskem. V roce 1769 obdržel číslo 35 a od roku 1781 k němu nastupovali nováčci z Plzeňska. V roce 1824 byl přemístěn z Benátek do Plzně, ze které odešel v roce 1837 do Mohuče. V letech 1830 až 1836 se nezúčastnil žádných polních tažení.

Dějiny 35. pěšího pluku jsou zachyceny v knize Jana Drnka a Václava Vondrovského „Hoši jako květ. Historie plzeňského 35. pěšího pluku“, vydané v roce 2010.


2002. Dobrý den. Můj předek, který se ženil v roce 1879, má v matrice uvedeno, že je reservník ohněstrůjce dělostřeleckého pluku č. 5 barona Lenka. Dalo by zjistit, kdo to byl ohňostrůjce, reservník a kde bojoval onen pluk v letech 1870-79? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Polní dělostřelecký pluk č. 5 se vytvořil na začátku srpna 1854 z částí dosavadních dělostřeleckých pluků č. 2 a 4, stejně tak jako pevnostního dělostřeleckého praporu č. 4. V době svého vzniku se skládal ze čtyř šestiliberních baterií, tří dvanáctiliberních baterií, pěti jezdeckých baterií a tří pevnostních rot. V následujících letech se jeho složení několikrát změnilo. Mimo jiné v letech 1864 až 1867 jeho součást tvořila i raketometná baterie. Velitelství pluku z počátku sídlilo v Mantově a jeho prvním velitelem se stal pplk. Franz Nickel. Čestnou funkci majitele pluku zastával nejprve polní podmaršálek svobodný pán August Stwrtnik a od roku 1871 polní zbrojmistr svobodný pán Wilhelm Lenk von Wolfsberg. Nováčci k pluku přicházeli z Čech a počínaje rokem 1860 rovněž z Haliče. V roce 1882 se oblast rekrutace branců změnila na Uhry a plukovní velitelství již od roku 1867 sídlilo v Budapešti. Na sklonku dubna 1885 pluk zanikl a jeho jednotky posloužily k vytvoření sborového dělostřeleckého pluku č. 4, společně s těžkými dělostřeleckými oddíly č. 7 a 8.

Během své existence se Polní dělostřelecký pluk č. 5 zúčastnil v letech 1859 a 1866 válečných tažení v severní Itálii a v roce 1878 okupace Bosny a Hercegoviny. V posledním případě bylo pro posílení rakousko-uherské armády, zejména útvarů 3., 4., 5. a 13. sboru, povoláno 280 tisíc záložníků. Mezi ně s největší pravděpodobností patřil i Váš předek. Jednotky pluku během okupačního tažení podporovaly útvary 13. pěší divize (polní baterie č. 1., 2., 3.; horské baterie č. 3. a 4) a 31. pěší divize (polní baterie č. 4., 5. a 6.), s nimiž se zapojily do ozbrojených střetů u měst Brčko, Gorica, Gradačac a na planině Majevica. Ohňostrůjce (Feuerwerker) byla poddůstojnická hodnost u dělostřelectva.


2001. Dobrý den, ráda bych se dozvěděla co nejvíce o historii 94. pěšího pluku, zajímá mě zejména, jak vznikl, činnost za první světové války. Předem děkuji za všechny zjištěné informace. (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk 94 se zformoval 1. ledna 1883 v Levoči. Pro jeho vytvoření byl použit vždy jeden pěší prapor od pěších pluků 25 (Lučenec), 66 (Užhorod) a 67 (Prešov), společně s mysliveckým praporem 37 (Levoča). Velení pluku se ujal plk. Friedrich Poleschensky a prvním čestným majitelem se stal španělský král Alfons XII. Noví povolanci k útvaru přicházeli z území Doplňovacího okresního velitelství Turnov. V následujícím roce se pluk přemístil do Josefova, část praporů ale byla dislokována odloučeně. V roce 1896 následovalo přemístění plukovního velitelství do Terezína a od roku 1910 sídlilo v Liberci. Před vypuknutím 1. světové války byly jednotlivé prapory ubytovány v Liberci (3., 4. a náhradní), Josefově (1.) a Turnově (2.). Od roku 1907 čestnou funkci majitele zastával generál pěchoty svobodný pán Albert von Koller.

Po rozpoutání válečného konfliktu byl pluk pod velením plk. Josefa Zenkla von Bunaberg vyslán nejprve na balkánskou frontu. Útvar tvořil součást 29. pěší divize, která bojovala u Šabace, Jadaru, na Drině, u Valjeva a Kolumbary. V lednu 1915 byla divize odeslána na ruskou frontu. Následně se zapojila do bojů v Karpatech a Beskydách, průlomu u Gorlice, bojů o Sanok a pevnost Přemyšl, u Lvova a ofenzívy ve východní Haliči. V roce 1916 byla nasazena na Volyni. V září 1917 následoval přesun divize na italskou frontu, kde se o měsíc později zapojila do ofenzivy na řece Soča. Poté bojovala v oblasti řek Tagliamento a Piava. Konec války divizi zastihl u řeky Livenza, odkud se stahovala ke slovinskému městu Gorica (dobově Görz).


2000. Zajímalo by mne, jaké vojenské jednotky působily v období první republiky v Hradci nad Moravicí. Děkuji (odpovídá Pavel Minařík)

V Hradci nad Moravicí se nacházely následující útvary prvorepublikové čs. armády:

- Posádkové velitelství 1919 – 1927
- velitelství a I. oddíl dělostřeleckého pluku 6 1920
- dělostřelecký pluk 8 1920 – 1927
- dělostřelecký pluk 53 1920
- náhradní baterie dělostřeleckého oddílu 258 1922 – 1929

1999. Obracím se na Vás s dotazem, zda-li mi můžete poskytnout informace o bojových aktivitách IR 51 v letech 1916-1917, a to jak na ruské, tak italské frontě. Sloužil zde můj předek František Kabelka. Odveden 18. 6. 1916 v Mor. Budějovicích jako jednoroční dobrovolník k IR 99 do Znojma. Poté převelen k IR 51 kde sloužil postupně až do hodnosti poručíka ve funkci velitele čety u 13. polní roty. V Rusku absolvoval kurz důstojnických čekatelů, v Itálii poté absolvoval kurz trhání skal. Na konci srpna 1917 byl zraněn u Brestovice-Lela (lokalitu se mi však nepodařilo identifikovat). Poté sloužil jako kancelářská služba na úřadě generálního guvernéra v Cetinji. Rád bych se dozvěděl, kde konkrétně válčil. (odpovídá Pavel Minařík)

Hlavní síly pěšího pluku 51 tvořily součást 35. pěší divize, která se od podzimu 1915 nacházela na poziční části východní fronty v blízkosti běloruského města Baranoviči. V květnu 1917 došlo k jejímu přesunutí na jihozápadní frontu do Itálie. Zde nejprve zasáhla do ofenzív na řece Soča a v listopadu téhož roku se zapojila do postupu k řece Piava. V červenci 1918 byla jako jedna z mála divizí rakousko-uherské armády převelena na západní fontu a od září až do uzavření příměří bojovala u města St. Mihiel na řece Meuse.

Odloučený I. prapor byl zařazen do 1. horské brigády, která se nejprve zapojila do válečných operací na Balkáně. Po italském vyhlášení války byla v květnu 1915 přemístěna na nové bojiště a již následující měsíc se podílela na první ofenzívě na řece Soča. Po vyčerpávajících bojích došlo v březnu 1916 k jejímu převelení na horský úsek fronty do jižního Tyrolska. Následně až do konce války brigáda bojovala u Planiny sedmi obcí a v oblasti Grappa.

Bližší informace o bojích na italské frontě můžete najít v knihách Josef Fučíka „Soča (Isonzo) 1917“ a „Piava 1918“. Jestliže byl Váš předek zařazen u 13. polní roty, tak sloužil u IV. polního praporu nacházejícího se u hlavních sil pluku. Pokud byl důstojníkem, mohl by být ve Vojenském ústředním archivu v Praze uložen jeho vojenský osobní spis (kvalifikační listina). Obec Brestovica leží ve Slovinsku, v blízkosti italského města Monfalcone.


1998. Nevím, jestli se obracím na správné místo, ale hledám nějaké informace o Böhmisches Landwehr Bataillon Nr. 33 Prag (Český zeměbranecký prapor č. 33 v Praze) u kterého sloužil do roku 1870 jeden můj prapředek jako Oberleutnant. Budu rád za jakoukoliv informaci o tomto pluku nebo alespoň nasměrování, kde hledat. Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Böhmisches Landwehr–Bataillon Nr. 33 vznikl na přelomu let 1869 a 1870 v Praze. Jeho prvním velitelem se stal mjr. v z. Heinrich Sedlatschek von Siegeskampf. V roce 1875 došlo k přejmenování praporu na Böhmisches Landwehr–Infanterie–Bataillon Nr. 33. Až do roku 1884 byl prapor doplňován z obvodu pěšího pluku 28 v Praze, poté taktéž z obvodu berounského pěšího pluku 88. V roce 1889 došlo k zařazení praporu do nově vytvořeného Böhmisches Landwehr–Infanterie–Regiment Nr. 8, jehož velitelství se nacházelo v Praze. Mimo zmíněného praporu se součástí pluku staly i české zeměbranecké pěší prapory č. 28 České Budějovice, č. 45 Jindřichův Hradec a č. 46 Benešov (do roku 1884 Tábor), které zůstaly v dosavadních posádkách. Funkci velitele pluku převzal plk. Eduard rytíř von Steinitz. V roce 1893 došlo k převedení českobudějovického praporu k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 7 Plzeň a jeho místo v sestavě pražského pluku zaujal český zeměbranecký pěší prapor č. 34, který se zároveň přestěhoval z Berouna do Prahy. V roce 1894 následovalo přejmenování pluku na Landwehr–Infanterie–Regiment Nr. 8 a přečíslování dosavadních zeměbraneckých pěších praporů na 1. polní prapor Praha (tj. původní 33), 2. polní prapor Praha (tj. původní 34), 3. polní prapor Benešov (tj. původní 46) a 4. polní prapor Jindřichův Hradec (tj. původní 45). Od uvedeného roku k pluku přicházeli odvedenci od doplňovacích okresních velitelství Praha, Jindřichův Hradec, Beroun, České Budějovice a Benešov. V roce 1899 se dosavadní 3. polní prapor stal součástí nově zřízeného zeměbraneckého pěšího pluku č. 28 Písek a 4. polní prapor přešel k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 29 České Budějovice, zatímco u pražského pluku se nově vytvořil 3. polní prapor. Nadále branci k pluku mířili již jen od DOV Praha, Beroun a Benešov. V nezměněné podobě pluk přetrval až do vypuknutí I. světové války, kdy odešel na frontu a jako organizovaný celek se již nevrátil. V dubnu 1917 byl přejmenován na Schützenregiment Nr. 8 (střelecký pluk č. 8).


1997. Vážení, jeden z mých předků byl povolán při vyhlášení 1. sv. války k nástupu u 81. pěšího pluku do Jihlavy. Padl 19.8.1916 v bývalé Haliči u obce Litwiniw, okr. Podhajce. Na počátku války byl zřejmě na italské frontě (mám k dispozici fotografii ze dne 14.11.1914 Cortina d'Ampezzo jako příslušníka zeměbranecké setniny 2/39). Můžete mě zjistit jaká byla jeho "válečná cesta" a na jakých frontách bojoval (fotka Cortina.., padl v Haliči)? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk 81 (IR 81) se od počátku 1. světové války ocitl na východní frontě a zde setrval až do léta 1917, kdy následoval jeho přesun na italské bojiště. Komplikovanější byly osudy odloučeného IV. polního praporu, který se v době vypuknutí válečného konfliktu nacházel v Rakousko-Uherskem okupované Bosně a Hercegovině. Prapor střídavě působil na balkánské a italské frontě, až se v létě 1916 přesunul na frontu v Haliči. O rok později byl převelen na jižní úsek ruské fronty a bojoval v Moldavsku a Bukovině. Po uzavření Brest-litevského míru se podílel na okupační službě na Ukrajině. V létě 1918 byl převelen na italské bojiště. Podrobněji jsou osudy pluku zachyceny v knize Zdeňka Jaroše „Vojáci, války a Jihlava v letech 1741-1939“, která vyšla v roce 2008.

Kromě jiného se v ní zmiňuje o domobraneckém praporu č. 38 (LstIBaon Nr. 38), který v Jihlavě vznikl v říjnu 1914 ze starších záložníků a poté odjel vykonávat strážní službu na rakousko-italskou hranici. Později vznikl i domobranecký prapor č. 39 (nikoliv zeměbranecký), jehož příslušníkem byl i Váš prastrýc. Po italském vyhlášení války se oba prapory staly v květnu 1915 součástí nově zformované 179. pěší brigády, nasazené na tyrolském úseku jihozápadní fronty.


1996. Dobrý den. Můj otec byl narozený 19.9.1900 a jestli si dobře pamatuji tak vyprávěl, že byl odveden v únoru 1918 k jihlavskému pěšímu pluku, říkal snad k landwehrům. Tam prodělal výcvik a byl spolu s ostatními odvelen k sapérům do Křemže. Myslím, že to bylo někdy v srpnu či  září 1918. Nasazen na frontu již nebyl. Vojenskou službu prodělal od 1.10.1921 do 1.12.1922 v Brně u 43. pěšího pluku v tehdejších Svatoplukových kasárnách (to datum voj. služby mám z otcových poznámek). Docela bych přivítal, kdybyste mě mohli něco napsat o těchto „otcových“ útvarech (Jihlava, Křemž, Brno). (odpovídá Pavel Minařík)

Z jednotek landwehru byl v Jihlavě dislokován II. prapor brněnského zeměbraneckého pěšího pluku 14 (LIR 14). Historie pluku je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 825 a jeho bojové nasazení popsal ve své knize „Vojáci, války a Jihlava v letech 1741-1939“ Zdeněk Jaroš. Kromě toho v rámci mobilizace vznikl v létě 1914 také domobranecký pěší pluk 14 (LstIR 14), jehož II. prapor se zformoval a posléze i byl doplňován odvedenci z Jihlavska. Zmíněný pluk tvořil součást 40. domobranecké pěší brigády, operující od srpna do listopadu 1914 na jižním křídle rakousko-uherských vojsk v Haliči.

V dolnorakouském městě Krems se před vypuknutím 1. světové války nacházel sapérský prapor č. 2 (Sappeurbataillon Nr. 2), který vznikl během reorganizace ženijního vojska k 1.10.1912 jako útvar podřízený velitelství vídeňského II. sboru. V létě 1914 odjel na frontu a v mírové posádce zůstala pouze náhradní rota, zabezpečující odesílání doplňků z řad nových branců a rekonvalescentů. Prapor byl rozdělen po rotách k různým pěším divizím či vyšším velitelstvím. Na přelomu let 1917-1918 proběhla další reorganizace, během níž došlo k vytvoření 62 sapérských praporů. Na základě dosavadního sapérského praporu č. 2 vznikly prapory č. 4, 9 a 43.

Brněnský pěší pluk 43 se vytvořil v lednu 1920 v průběhu unifikace (sjednocení) útvarů domácího a zahraničního vojska na základě dosavadního pěšího pluku 8, respektive jeho náhradního praporu. Většina součástí útvaru sídlila v Brně, s krátkodobou výjimkou II. praporu (dislokován v Moravské Ostravě od prosince 1920 do září 1921) a III. praporu (nacházel se v Oslavanech od prosince 1920 do února 1921). Pluk zanikl při rozpuštění čs. armády po nacistické okupaci.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. | 1981. - 1995. | 1996. - 2010. | 2011. - 2025. | 2026. - 2040.
2041. - 2055. | 2056. - 2070. | 2071. - 2085. | 2086. - 2100. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist