Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 2056. - 2070.

Následující dotazy 2071. - 2085. Předešlé dotazy 2041. - 2055.

2070. Zajímal by mne skutečný početní stav jednotek VII. sboru v momentu tzv. Homolova puče, resp. jak moc se lišil od toho, co tabulkově měly mít předepsáno a to i co se týče zbraní (plk. Fetka vzpomíná ve svých pamětech např. na 3 obrněné vlaky, 30 letek letectva, apod.). Druhá otázka směřuje k tomu, zda je možné brát mírový předepsaný stav jednotlivých typů jednotek před a po Mnichovu jako stejnou veličinu vzhledem k neuskutečněné plánované restrukturalizaci armády. Tedy zda se nějak zásadně proměnila za druhé republiky struktura jednotlivých jednotek (např. pěších pluků, SPO, atd.) oproti první republice. (odpovídá Pavel Šrámek)

Na úvod je třeba uvést, že se zde hovoří o dvou různých věcech. Tzv. Homolův puč je označení pro zásah vojenských a bezpečnostních orgánů na Slovensku 10. března 1939, zatímco plukovník Josef Fetka ve své práci „Československá válečná armáda 1918-1939“ zmiňuje vámi uváděné 3 obrněné vlaky a 30 letek v době před tzv. vídeňskou arbitráží, která byla 2. listopadu 1938.

Početní stav celé III. armády na území Slovenska a Podkarpatské Rusi činil k 2. listopadu 1938 celkem 226 026 mužů a 61 046 koní. Početní stav útvarů na území Slovenska a Podkarpatské Rusi v březnu 1939, neznáme, ale celá tehdejší československá armáda měla asi 100 000 mužů.

Pokud jde o předepsané mírové stavy útvarů československé armády, ty se nezměnily, tj. byly stejné jak v období před Mnichovem, tak po něm. Skutečné početní stavy však byly po ukončení stavu branné pohotovosti státu na jaře 1939 nižší, a to jak ve srovnání s předepsanými počty, tak ve srovnání se skutečnými počty v létě 1938.


2069. Dobrý den, uvádí se, že v roce 1938 čs. armáda mimo jiné zmobilizovala cca 200 tis. koní. Je možné alespoň přibližně procentuelně vyjádřit, kolik z tohoto počtu bylo koní pro dragounské jednotky a kolik pro další druhy vojsk? Dále by mě zajímalo, zda dragouni byli předurčeni pouze pro rychlé divize nebo měli i další využití. (odpovídá Pavel Šrámek)

Dragounské útvary existovaly v rámci rychlých divizí (každá měla dva dragounské pluky) a v rámci smíšených přezvědných oddílů divizí (každý oddíl měl jednu divizní eskadronu). Protože dragounský pluk měl asi 1090 koní a smíšený přezvědný oddíl asi 140 koní, měly dragounské útvary celkem asi 13 tisíc koní. Vzhledem k tomu, že mobilizovaná armáda měla asi 220 tisíc, jednalo se o pouhých 6 %. Obecně se koně v československé armádě dělili na tažné, jezdecké a nosné (soumaři), přičemž nejvíce koní bylo tažných, nejméně pak nosných. Mezi jezdecké koně se řadili kromě koní pro dragounské útvary dále koně sloužící jako dopravní prostředek pro velitele a další příslušníky československé armády.


2068. V souvislosti s předpisy předválečné armády jsem narazil na označení Org. III. Nevíte, o jaký předpis šlo? (odpovídá Pavel Šrámek)

Org-III bylo označení pro „Organizační předpis pro vyšší velitelství“, který obsahoval složení, úkoly a působnost vyšších velitelství, organizaci a působnost jejich štábů, úkoly a vztahy jednotlivých složek vyšších velitelství. Pojem vyšší velitelství zahrnoval zemská vojenská velitelství, velitelství divizí a později také sborů nebo rychlých divizí. Obsah předpisu Org-III se měnil podle změn v organizaci mírové československé armády, poslední verze předpisu vstoupila v platnost počátkem roku 1938.


2067. Můžete uvést, jaké bylo složení náhradního praporu pěšího pluku ve 30. letech? (odpovídá Pavel Šrámek)

Náhradní prapor pěšího pluku se skládal z velitelství, jedné nebo více náhradních rot a z augmentačního skladu (tj. sklad výstroje a výzbroje pro mobilizované útvary).


2066. Setkal jsem se s označením z doby mobilizace v září 1938 „vel. autopark 51“. O jakou jednotku se jedná? (odpovídá Pavel Šrámek)

Jedná se o velitelství automobilního parku 51. Automobilní park byl útvar služeb sborů a hraničních pásem. Skládal se vždy z velitelství, automobilních dílen a zálohy automobilního materiálu. Automobilní park 51 byl podřízen I. sboru a skládal se z velitelství automobilního parku 51, automobilních dílen 1 a zálohy automobilního materiálu 51. Po vytvoření během mobilizace měl být automobilní park 51 koncem září 1938 umístěn v Domašíně, v říjnu se pak objevuje jako místo dislokace Vlašim, ale protože Domašín je část Vlašimi, je možné, že byl pořád na jednom místě. Dne 15. 10. 1938 Vlašim opustil a odjel demobilizovat do Prahy.


2065. Ve vzpomínkách na Stráž obrany státu na Šumavě je často uváděno, že tamní družstva byla doplňována prezenčně sloužícími Rusíny a Slováky. Není vám známo, zda v létě 1938 byly do jihozápadních Čech převeleny nějaké jednotky pěších pluků 36 nebo 45 na posilu SOS? (odpovídá Pavel Šrámek)

Po anšlusu Rakouska došlo k posílení 5. a 6. divize v jižních Čechách a na jižní Moravě mužstvem ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Dne 18. března 1938 čj. 1150 Taj. hl. št./1. odděl. 1938 byly zvýšeny mírové počty pěších pluků 5. divize v Českých Budějovicích, konkrétně pěšího pluku 1, 11 a 29 o 936 mužů. Tito byli vzati od pěšího pluku 41 (Žilina), od horského pěšího pluku 1 (Dolný Kubín), od horského pěšího pluku 2 (Ružomberok) a od pěšího pluku 45 (Chust). Od každého z těchto pluků to bylo vždy 234 mužů, celkem tedy oněch 936 mužů.


2064. Jak velká je divizní eskadrona, jde o rotu nebo prapor? A z čeho se skládá? (odpovídá Pavel Šrámek)

Eskadrona je označení pro rotu u jezdectva. Šlo o základní taktickou jednotku jezdectva, která se skládala z velitelství a čtyř čet. V případě divizní eskadrony jde o eskadronu jezdectva, která byla součástí smíšeného přezvědného oddílu divizí. Divizní eskadrona se skládala jen ze tří čet, z toho jedné kulometné.


2063. Kde bych mohl najít informace o počtu letadel, tanků a dalších zbraní, které by byly vyrobeny v továrnách v případě vypuknutí války s Německem po 1. říjnu 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Teoretická mírová měsíční kapacita československého zbrojního průmyslu v roce 1938 představovala přibližně 40 tisíc pušek, 3000 kulometů, 130 děl, 50 až 60 tanků a 100 letadel. S vypuknutím války by se však situace výrazně změnila. Mnohé zbrojní podniky ležely v dosahu nepřátelského letectva, některé byly dokonce nedaleko hranic (plzeňská Škodovka) a mohly být brzy obsazeny nepřítelem. Po vyhlášení mobilizace nastoupila většina dělníků do armády (až na vybrané specialisty) a jejich místa měli zaujmout muži starších ročníků a ženy. Vážný problém představovalo zásobování surovinami, neboť Československo se ocitlo v izolaci a téměř bez spojení s okolním světem. Plánovaná evakuace důležitých podniků na Slovensko zase znamenala dočasný výpadek ve výrobě. Velení armády o těchto skutečnostech vědělo a počítalo pro první období války se zásobami materiálu u útvarů a jeho zálohou na stupni armáda (zemská válečná záloha) a hlavní velení (ústřední válečná záloha). Uvažovalo se přitom o dvouměsíčním období jakožto o překlenovací době, na kterou musí být připraveny zásoby, než budou zahájeny plné válečné dodávky.

V prvních dnech mobilizace nastaly ve výrobě poruchy zaviněné jednak odchodem vedoucích pracovníků a zapracovaných dělníků, dále problémy v dopravě, kdy firmy odevzdaly své dopravní prostředky a železnice upřednostňovala vojenské transporty, a konečně nedostatkem provozních surovin. Komplikace přinesla také evakuace. Např. v Dubnici nad Váhom, kam byla evakuována výroba plzeňské Škodovky, se nepodařilo nově vyrobit jediný kanon. V obavě před nálety se navíc počítalo výhradně s noční prací.

Celkově tak lze říci, že v případě války se větší dodávky nového materiálu daly očekávat jen u ručních a méně náročných zbraní (minomety, protitankové kanony).


2062. Čím byly tvořené speciální protitankové oddíly v čs. armádě na podzim 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Za speciální protitankové oddíly v čs. armádě na podzim 1938 lze považovat motorizované roty kanonů proti útočné vozbě (tj. protitankových kanonů). Rot bylo vytvořeno celkem 16, z toho 8 bylo zařazeno do rychlých divizí (č. 83-90), dalších 8 pak bylo přiděleno hraničním oblastem nebo hraničním pásmům (č. 47, 49, 51, 77, 78, 79, 80 a jedna rota bez čísla). Každá rota měla 6 protitankových kanonů a byla motorizovaná.

Vždy jedna rota kanonů proti útočné vozbě byla také součástí třech samostatných motorizovaných ženijních praporů č. 21-23. I tyto roty měly 6 protitankových kanonů a byly motorizované.


2061. Chtěl jsem se zeptat, co to bylo označení „Plukovní úsek Krkonoše“, na které jsem narazil v souvislosti s mobilizací v září 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Obecně plukovní úsek se zeměpisným názvem znamená označení určitého bráněného úseku hranic po vyhlášení mobilizace v září 1938. V případě „Plukovního úseku Krkonoše“ se jedná o označení úseku hranic v Krkonoších, který bránil hraničářský prapor 2 a jemu přidělené další pěší, dělostřelecké a ženijní jednotky.


2060. Existoval v čs. meziválečné armádě hraničářský pluk 5? (odpovídá Pavel Šrámek)

Neexistoval, v roce 1937 a 1938 vznikly jen hraničářský pluk 4 a hraničářský pluk 6, které měly bránit opevnění na severní Moravě. Hraničářský pluk 5 by vznikl zřejmě v budoucnu, pravděpodobně v roce 1940. Jeho velitelství mělo být v Bruntále.

Po celou dobu existence čs. meziválečné armády existoval ale hraničářský prapor 5.


2059. Netušíte náhodou, jaké úkoly měly plnit za mobilizace 1938 světlometné roty čs. armády? U TOPL jsem zaznamenal jen světlometné skupiny, potažmo čety, ale na roty jsem nikde nenarazil. ( odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud jde o úkol světlometných rot, s protileteckou obranou neměli určitě nic společného, protože šlo o útvary ženijního vojska stavěné ženijním plukem 6. Domnívám se, že by snad mohly mít úkol související s obranou vodních toků na Slovensku, hlavně Dunaje - snad osvětlovat vybrané úseky řeky.

Byly to dispoziční útvary Hlavního velitelství, které mobilizovaly na Slovensku, kde vznikly světlometné roty č. 1 až 4. Zatímco roty č. 2, 3, 4 zůstaly na Slovensku pro III. armádu, světlometná rota č. 1 byla na rozkaz MNO po vytvoření přemístěna do Olomouce. Počátkem října 1938 je uváděna ve Starých Hodolanech, což je dnes část Olomouce. Bohužel není známo, dokdy zde byla, objevil jsem už jen záznam, že všechny čtyři světlometné roty v polovině listopadu 1938 na Slovensku demobilizovaly.


2058. Četl jsem, že po válce byl odsouzen bývalý čs. důstojník německé národnosti Anton Salzer za spolupráci s Němci. Bylo to za spolupráci po březnu 1939, nebo pracoval pro Němce už předtím. (odpovídá Pavel Šrámek)

Major generálního štábu Antonín Salzer, který v roce 1938 zastával funkci přednosty operačního oddělení I. sboru v Praze, byl Mimořádným lidovým soudem v Praze odsouzen v roce 1948. Bylo to za činnost po březnu 1939, žádná spolupráce s Němci před tímto datem se neprokázala, naopak z výpovědí svědků vyplynulo, že major Salzer byl loajální a spolehlivý.


2057. Dobrý den, dovoluji si poprosit o odpověď na dotaz, zda nevíte o nějakém zdroji informací o 11. pěším domobraneckém pluku rakousko-uherské armády v Jičíně (či přímo něco o jeho historii). V tuto chvíli mi jde hlavně o jeho působení v I. světové válce, ale ne pouze v ní. O pluk se zajímám kvůli tomu, že v něm sloužili mí předci. V souvislosti s tím bych měl i jeden konkrétní dotaz. Když ve kmenovém listu mého pradědy narozeného roku 1878 je uvedeno v souvislosti s I. světovou válkou pouze:

(i) 30.7.1914 prasentiert zur Dienstleistung anlaslich der Mobilisierung beim K.k. Landsturmbezirkskommando Nr. 11 in Jičin,

(ii) 30.7.1914 eingeteilt zum Landsturm-infanterieregiment Nr. 11, 4. Ldst.-Feldkompagnie.

Vyplývá z toho, že praděda byl celou dobu v týlu? Po uvedených dvou záznamech je v kmenovém listu už pouze záznam z čs. armády ze 17.12. 1923: "Změna klasifikace nebyla zjištěna, platí tudíž původní klasifikace A obdržená při presentaci domobranců nastoupivších do činné služby podle paragrafu 36 býv. rak. předp. o organisaci domobrany, záznam z 30.7.1914".

Předpokládám, že ta klasifikace A znamená, že byl schopen služby bez omezení, nikde na internetu jsem tu informaci nedohledal, takže toto jen odhaduji.

Za případnou Vaši odpověď předem moc děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Domobranecký pěší pluk 11 (k. k. LstIR 11) vznikl až při vypuknutí války a po celou dobu jejího trvání byl nasazen do bojů na různých frontách. K pluku nastupovali záložníci z poměrně rozsáhlého území zahrnujícího zhruba dnešní okresy Jičín, Semily, Trutnov, Náchod, Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Po svém vytvoření se jako součást 36. domobranecké pěší brigády (k. k. 36. LstIBrig) přesunul z Jičína na východní frontu do Haliče. Zde byl nejprve zařazen do zálohy 1. armády bojující s ruskými vojsky na severozápadním úseku v prostoru Krasniku, ale od podzimu se stal součástí posádky pevnosti Krakov. Po odražení pokusů Rusů o dobití pevnosti byl od počátku roku 1915 převeden do sestavy 46. domobranecké pěší divize (k. k. 46. LstID). Následně se zúčastnil bojů u Gorlice, Přemyšlu, Sandoměře, Lvova, Cholmu, Kovelu a ofenzívy na Volini. Vzhledem ke ztrátám a obtížím při jejich nahrazování se počet jeho polních praporů postupně snížil z původních čtyř na dva.

Na jaře 1916 byl pluk přemístěn na italskou frontu, kde se v sestavě 21. domobranecké horské brigády (k. k. 21. LstGbBrig) zapojil do bojů na řece Soča (Isonzo). Od léta 1916 tvořil součást 24. domobranecké horské brigády (k. k. 24. LstGbBrig). Na přímořském úseku fronty zůstal až do léta 1917. Po svém příchodu na jihozápadní bojiště na jaře 1916 byl doplněn na tři prapory (II, III, IV), ale od října téhož roku se jejich počet zmenšil na dva (II, III). V červnu 1917 byl pluk i s nadřízeným velitelstvím, které se přejmenovalo na 24. domobraneckou pěší brigádu (k. k. 24. LstIBrig), přesunut do rumunské Bukoviny, kde se zapojil v sestavě německé 9. armády do bojů s rumunskými a ruskými jednotkami v oblasti Focsani – Tecuci. Po uzavření brest-litevského míru zůstal v rámci 62. pěší divize (62. ID) v okupační službě až do konce 1. světové války. Již v červnu 1918 se nadřízené brigádní velitelství přečíslovalo na 124. domobraneckou pěší brigádu (124. LstIBrig) a počet praporů u pluku se opětovně zvýšil na tři.

Základní přehled o bojovém nasazení pluku během 1. světové války jsme zpracovali podle knihy „Österreich-Ungarns letzter Krieg“ (1.-8. díl, Wien 1930-1938). Bližší informace můžete získat ve Vojenském ústředním archivu (Pilotů 217/12, 161 00 Praha 6), kde je uložen archivní fond zmíněného útvaru. Zachoval se nejenom válečný deník pluku, ale rovněž tak – byť s neúplnými záznamy – deníky jednotlivých praporů a rot. Zmíněná 4. polní rota tvořila součást I. polního praporu. Zařazení Vaše předka se ale mohlo během války měnit, protože v průběhu bojů počet praporů v pluku kolísal od 2 do 4. Zařazení do klasifikace „A“ znamená, že byl schopen řadové (polní) služby bez omezení.


2056. Můžete uvést dělostřelecké pluky, které se nacházely v Českých Budějovicích do zániku habsburské monarchie? (odpovídá Pavel Minařík)

Po zformování dělostřeleckých pluků v roce 1772 byl v Českých Budějovicích umístěn štáb „Prvního polního dělostřeleckého pluku“ (Erßtes Feld-Artillerie Regiment). Útvar kromě štábu tvořily čtyři dělostřelecké prapory o čtyřech rotách. Většina z 16 podřízených dělostřeleckých rot byla dislokována odloučeně a nacházely se v Čechách, Uhrách, Sedmihradsku a Haliči. V roce 1779 se štáb pluku přesunul do Prahy, kde setrval až do zrušení útvaru v roce 1854. Současně se v hlavním městě českého království soustředila i většina rot, ovšem některé zůstaly v Českých Budějovicích až do počátku 19. století. Jedna rota zde byla dislokována ještě v letech 1827 až 1831 a 1848 a 1849. Není vyloučeno, že se zde některé jednotky nacházely i v mezidobí let 1831 až 1848.

Další dělostřelecký útvar se přesunul do Českých Budějovicích na sklonku roku 1802. Jednalo se o štáb „Čtvrtého polního dělostřeleckého pluku“ (Viertes Feld-Artillerie Regiment), který se zformoval na jaře téhož roku v okolí Vídně. Pluk opětně tvořilo 16 rot ve čtyřech praporech. Dělostřelecké roty byly v této době ubytovány v Čechách, na Moravě a v Haliči, později také v Uhrách nebo Sedmihradsku. Z českých posádek byl kromě Českých Budějovic využíván Jindřichův Hradec nebo Český Krumlov. Mateřskou posádku pluk opustil v roce 1827, kdy se štáb přestěhoval do štýrského města Gratz a do Českých Budějovic se již nevrátil. V případě jednotlivých rot již jako prostor rozmístění nebyly české země uváděny a místo nich v dislokačních přehledech figurovaly Štýrsko, Itálie, Přímoří a Terst. Již od roku 1805 se pojmenování útvaru změnilo na „4. polní dělostřelecký pluk“ (4. Feld-Artillerie Regiment).

Posledním dělostřeleckým útvarem, který byl v Českých Budějovicích ubytován do vypuknutí 1. světové války, se v roce 1895 stal „Divizní dělostřelecký pluk č. 24“ ( Divisions-Artillerie-Regiment Nr. 24). Útvar vznikl předcházejícího roku v Praze a tvořily ho čtyři dělostřelecké baterie. V roce 1908 byl reorganizován na „Polní dělostřelecký pluk č. 24“ (Feldkanonenregiment Nr. 24), složený ze dvou oddílů. Po vypuknutí celosvětového válečného konfliktu útvar odešel na Balkánskou frontu, zatímco v mateřské posádce působil pouze náhradní kádr zajišťující odesílání doplňků k bojujícímu pluku.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. | 1981. - 1995. | 1996. - 2010. | 2011. - 2025. | 2026. - 2040.
2041. - 2055. | 2056. - 2070. | 2071. - 2085. | 2086. - 2100. | 2101. - 2115. | 2116. - 2130. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Pilotů 217/12, 161 00 Praha 6, mail: podatelna-vua@army.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist