Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 196. - 210.

Následující dotazy 211. - 225. Předešlé dotazy 181. - 195.

215. Zajímaly by mě podrobnosti o demonstracích německého obyvatelstva Československa v roce 1918. Proč československá vláda použila sílu a kolik bylo mrtvých? (odpovídá Pavel Šrámek)

Máte na mysli zřejmě demonstrace ze 4. března 1919. Tento den se v sousedním Rakousku konalo první zasedání parlamentu a německé obyvatelstvo v pohraničí českých zemí, které usilovalo o připojení právě k Rakousku, vyhlásilo generální stávku. V celé řadě míst proběhly demonstrace, které měly většinou klidný průběh, s výjimkou několika měst (např. Kadaň, Moravský Šternberk). Zde demonstrace přerostly do otevřeného násilí, kdy docházelo k útokům na státní úřady a československé vojsko a policii. Bezpečnostní složky odpověděly střelbou, jejímž výsledkem bylo několik desítek mrtvých, v naprosté většině Němců. Počty obětí se v seriózní literatuře uvádějí v rozmezí zhruba od 50 do 150 osob. Dnes je samozřejmě obtížné hodnotit oprávněnost použití zbraní, při hodnocení této události by se ale nemělo zapomínat, že měla kromě nacionálního i sociální charakter (protest proti kolkování starých rakouských bankovek, všeobecná radikalizace obyvatelstva).


214. Kdy byla v československé armádě poprvé udělena hodnost štábní praporčík? Je možné zjistit, kolik štábních praporčíků bylo v československé armádě k 15. březnu 1939? (odpovídá Pavel Šrámek)

Zavedení hodnosti štábního praporčíka se připravovalo od roku 1937. Mělo tak dojít ke zvýšení počtu hodností příslušníků rotmistrovského sboru ze tří na čtyři (do té doby existovaly hodnosti - rotmistr, štábní rotmistr a praporčík). Rozšíření škály rotmistrovských hodností schválila na svém zasedání Rada obrany státu dne 16.8.1938. Na základě rozhodnutí 2. oddělení (zásobovacího) V. odboru (intendančního) MNO ze dne 28.2.1939 (č.j. 24626) došlo Věcním věstníkem MNO, roč. 1939, čís. 14, článek 108 k zavedení hodnostního označení pro štábní praporčíky. Vlastní zřízení hodnosti a povýšení příslušných osob se vzhledem k okupaci Československa neuskutečnilo.


213. Nevíte, která jednotka byla lokalizována za mobilizace 1938 v Hranicích na Moravě? (odpovídá Pavel Šrámek)

V Hranicích působilo na přelomu září a října 1938 velitelství Hraničního pásma XIII, které se 8. října přesunulo do Vsetína. Počátkem října 1938 zde po přesunech souvisejících s vyklízením pohraničí krátce fungovalo také velitelství Hraniční oblasti 37 (tj. původní velitelství 8. divize s mírovou posádkou v Hranicích), které se pak přemístilo do Rožnova pod Radhoštěm.
Po vyhlášení mobilizace zůstaly v Hranicích náhradní prapor pěšího pluku 34, náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 108 a dále tyto útvary: Vojenská akademie, posádkové velitelství, doplňovací okresní velitelství, odbočka sborové zbrojnice 4.


212. Mohli byste mi poskytnou informace o strážních praporech? Kolik jich bylo ve skutečnosti aktivováno, u kterých hraničních oblastí a skupin byly postaveny a jaké úseky strážily? Jaká byla jejich organizační struktura? Jaké následné jednotky krytu hranic byly z nich postaveny? (odpovídá Pavel Šrámek)

Organizační struktura strážních praporů odpovídala běžným pěším praporům, tj. čtyři strážní roty, z nichž čtvrtá byla kulometná. U několika praporů došlo k drobným odchylkám vyplývajícím z momentální situace, např. prapor číslo VI měl 3 roty, prapor číslo X neměl velitelství, prapor číslo XI měl 5 rot apod. Ostatní údaje jsou zřejmé z následující tabulky:

Číslo Vznik Velitelství Zařazení za mobilizace Poznámka
I 15.6.1937 Rokytnice v Orl. horách - zrušen, včleněn do hran. pluku 19
II 12.8.1936 Hrušov nad Odrou - zrušen, včleněn do hran. pluku 4
III srpen 1936 Králíky - zrušen, včleněn do hran. pluku 6 a 19
V 10.8.1937 Náchod - zrušen, včleněn do hran. pluku 18
VI 10.12.1937 Trutnov HO 34 podřízen hran. pluku 17
VII 15.9.1938 Velká Zdobnice HO 35 podřízen hran. pluku 19
VIII 15.9.1938 Červený Kostelec HO 34 podřízen hran. pluku 17
IX 15.9.1938 Maršov HO 34 podřízen hran. pluku 17
X 1.7.1938 - HO 38
XI 15.9.1937 Bystré HO 34 podřízen hran. pluku 18
XII 15.9.1937 Staré Město p. Sněžníkem HO 36 podřízen hran. pluku 6
XIII 15.9.1937 Jakartovice HO 37 podřízen pěšímu pluku 15
XIV 15.9.1937 Hrabyně - zrušen, včleněn do hran. pluku 4
XV 28.2.1938 Merklín HO 32 podřízen pěšímu pluku 153
XVI 28.2.1938 Vlkýš HO 32 podřízen pěšímu pluku 153
XVII 28.2.1938 Krukanice HO 32 podřízen pěšímu pluku 18
XVIII 28.2.1938 Německé Hořovice skupina 1 podřízen pěšímu pluku 152
XIX 28.2.1938 Liběšice skupina 1 podřízen pěšímu pluku 152
XX 28.2.1938 Louny skupina 1 podřízen pěšímu pluku 151
XXI 28.2.1938 Budyně nad Ohří skupina 1 podřízen pěšímu pluku 151
XXII 28.2.1938 Kamenický Šenov 3. divize podřízen pěšímu pluku 42
XXIII 28.2.1938 Markvartice HO 33 podřízen pěšímu pluku 2
XXIV 15.2.1938 Horní Benešov skupina pěšího pluku 34 podřízen pěšímu pluku 159
XXIX 1.7.1938 Kristiánov 17. divize podřízen pěšímu pluku 44
XXX 1.7.1938 Zlatá Olešnice 17. divize podřízen pěšímu pluku 21
XXXIV 25.3.1938 Hrušovany n. Jevišovkou HO 38 podřízen hran. pluku 11
XXXVI 1.6.1938 Jaroměřice n. Rokytnou skupina 2 podřízen hran. pluku 3
XXXVII 1.6.1938 Moravské Budějovice skupina 2 podřízen hran. pluku 3
L 15.9.1938 Králíky HO 36 podřízen hran. pluku 6
LI 15.9.1938 Kolštejn HO 36 podřízen hran. pluku 6

Celkem tedy bylo postaveno 30 strážních praporů, v době mobilizace jich pak působilo 25.


211. Myslíte, že atentát na Heydricha měl nějaký význam, nebo to byl jen "rozmar" tehdejší londýnské vlády za účelem zviditelnit naši zemi v očích spojenců, jak se občas píše v odborné literatuře? (odpovídá Pavel Šrámek)

Atentát na Reinharda Heydricha byl nepochybně velmi významným činem českého odboje a výrazně posílil prestiž Československa v rámci protihitlerovské koalice. Určité rozpory v jeho hodnocení však existují a vycházejí už z dobových názorů domácího a zahraničního odboje. Zatímco vedení domácího odboje se k atentátu stavělo rezervovaně (obávalo se totiž těžkých ztrát) a navrhovalo spíše útok na Emanuela Moravce, vedení zahraničního odboje potřebovalo na svoji podporu nějaký konkrétní čin s mezinárodním rozměrem (podobný jako bylo obsazení sibiřské magistrály československými legionáři). Problém byl v tom, že domácí odboj se orientoval především na zpravodajskou a organizátorskou činnost, navíc byl v roce 1941 těžce postižen a jeho činnost ochromena. Nelze tedy hovořit o nějakém "rozmaru" londýnské vlády, spíše o různých pohledech na věc vyplývajících z odlišných podmínek činnosti.


210. Zajímalo by mě, jakých bitev se účastnil 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce v 1. světové válce? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 75 byl součástí 19. pěší divize rakousko-uherské armády, která od srpna 1914 bojovala na východní frontě proti Rusku. Zde se mimo jiné zúčastnil známé bitvy u Zborova v červenci 1917, kdy na jeho postavení útočili českoslovenští legionáři bojující na straně ruské armády.


209. Co byste mi mohli říct o Vojenské škole ministerstva obrany pro tělesnou výchovu? (odpovídá Pavel Šrámek)

Vojenská tělocvičná škola vznikla v roce 1920 a byla zrušena v roce 1933. Bližší informace můžete zjistit ve Vojenském ústředním archivu v Praze, kde jsou uloženy její písemnosti (mimo jiné též kronika).


208. Už delší dobu se snažím dohledat podrobnější informace o armádním generálu Bohumilu Bočkovi, který je mým vzdáleným příbuzným. Ve všeobecném vyhledávání na internetu jsem byla úspěšná jen zčásti. Mohli byste mi prosím poradit, kde lze nalézt více informací o jeho životě? (odpovídá Pavel Šrámek)

O generálu Bohumilu Bočkovi (1894-1952), který byl v letech 1945 až 1948 náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci, vyšly pokud je nám známo jen dva články. První v novinách "Obrana lidu" číslo 46 z roku 1991 a druhý v časopise "Vojenské rozhledy" číslo 8 z roku 1992. Dílčí informace lze nalézt v některých dalších pracích, např. v knize K. Kaplana a P. Palečka "Komunistický režim a politické procesy v Československu", která vyšla v Brně roku 2001 a popisuje pozadí generálova zatčení a odsouzení. Osobní spisy generála Bočka (legionářský spis a kvalifikační listina) jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu v Praze, kde je lze po předchozí domluvě (T: 220206101) bez potíží prostudovat.


207. Po obsazení Sudet v roce 1938 zůstalo na tomto území po celou válku mnoho Čechů. Uskutečnil se požadovaný plebiscit? A jak to bylo s otázkou branné povinnosti obyvatelstva Sudet, především české národnosti? Podle mých informací mnoho z nich, především na jižní Moravě, nebylo považováno za Čechy, ale moravské Slováky a byli tak nuceni rukovat do wehrmachtu. (odpovídá Pavel Šrámek)

Původně uvažovaný plebiscit se nekonal, neboť Československo i Německo se dohodly na jeho zrušení. Pokud jde o brannou povinnost, ta se týkala pouze obyvatel s říšskoněmeckým státním občanstvím. Na obyvatelstvo české národnosti, které až na výjimky toto občanství nemělo, se tedy nevztahovala. Podrobnosti můžete nalézt v jednotlivých číslech sborníku "Historie okupovaného pohraničí 1938-1945", který vychází v Ústí nad Labem (dosud vyšlo asi šest čísel), nebo v obsáhlé práci "Sudety pod hákovým křížem 1938-1945" vydané v Ústí nad Labem roku 2002. V těchto pracích najdete také četné odkazy jak na archivy, tak na literaturu.


206. Chtěl bych se zeptat, zda víte o kvalitní knize, článcích apod., které by se věnovaly historii české vojenské rozvědky. (odpovídá Pavel Šrámek)

Nejnovější prací na toto téma je čtyřdílná kniha Karla Pacnera "Československo ve zvláštních službách", která vychází z nedávno odvysílaného seriálu v České televizi. Karel Pacner sice není historik, ale práci konzultoval s řadou odborníků a je tedy celkem spolehlivá. Pro dějiny předválečné rozvědky lze doporučit články Jaroslava a Stanislava Kokoškových vydávané v časopise "Historie a vojenství" v 80. a 90. letech, případně jejich knihu "Spor o agenta A-54" z roku 1994. Pro dějiny poválečné rozvědky jsou zatím k dispozici jen články Jana Frolíka zabývající se organizací československé státní bezpečnosti, které vyšly ve "Sborníku archivních prací" v roce 1991 a 2002. V této souvislosti je třeba ještě upozornit, že poměrně oblíbené vzpomínkové práce bývalých zpravodajských důstojníků (František Moravec "Špión, jemuž nevěřili" a Josef Frolík "Špión vypovídá") jsou velmi nespolehlivé a plné chyb.


205. Prosím o sdělení internetové adresy diskusního fóra na téma bunkrologie. (odpovídá Pavel Šrámek)

Diskusní fórum zaměřené na všeobecnou problematiku opevnění naleznete na adrese http://pandora.cz/conference/opevneni. Další diskusi orientovanou speciálně na vyhledávání objektů československého opevnění lze navštívit na www.opevneni.cz. Konečně je k dispozici obsáhlý diskusní server www.fronta.cz, kde se v rámci témat týkajících se obrany Československa v roce 1938 probírá také československé opevnění.


204. Zajímaly by mě osudy majora Jana Žižky, který velel v roce 1938 strážnímu praporu XXII. Dále by mě zajímalo, kdo byl velitelem pohotovostního oddílu číslo 6 a jakých akcí se tento oddíl v roce 1938 zúčastnil. (odpovídá Pavel Šrámek)

Jan Žižka se narodil v roce 1896 v Krčmani u Olomouce. Studoval na gymnáziu v Brně, v roce 1915 odešel na ruskou frontu, kde byl o rok později zajat. V roce 1917 vstoupil do československých legií v Rusku, kde bojoval nejprve v rámci 7. střeleckého pluku, později 1. úderného praporu. Po návratu do vlasti byl zařazen k hraničářskému praporu 6 v Domažlicích. Od roku 1925 do roku 1934 sloužil u horské pěchoty na Slovensku jako velitel roty. V roce 1934 byl přemístěn k pěšímu pluku 40 do Valašského Meziříčí, o dva roky později byl povýšen na majora pěchoty. V roce 1938 převzal velení nově vzniklého strážního praporu XXII v Kamenickém Šenově, s nímž se zúčastnil mobilizace na podzim 1938. Koncem roku 1938 se vrátil k pěšímu pluku 40, v únoru 1939 odešel do zpravodajského oddělení Hlavního štábu. Po okupaci v březnu 1939 pracoval jako tajemník školy v Praze-Smíchově, od roku 1942 jako pomocný úředník v Praze a v Plzni. Zemřel 9. 5. 1945 v Praze-Dejvicích, když padl na barikádě během Pražského povstání. In memoriam byl povýšen do hodnosti podplukovníka pěchoty. Pamětní deska připomínající jeho smrt je umístěna nedaleko Vítězného náměstí.

O pohotovostním oddíle číslo 6 bohužel nemáme žádné bližší informace.


203. Chtěl bych vědět, jaké jednotky v září 1938 obsazovaly nedokončené objekty TO OP-S-36a, 36b, 37 a 38. Dále by mě zajímalo, zda existují nějaké mapové údaje o polním opevnění na severní Moravě (konkrétně v úseku pěšího pluku 15 a 34). (odpovídá Pavel Šrámek)

Informace o obsazení zmíněných pevnostních objektů v září 1938 nemáme, ale na základě analogie s nedokončenými těžkými objekty na jižní Moravě, které prokazatelně obsazeny byly, lze předpokládat, že i poslední těžké objekty opavské linie byly alespoň improvizovaným způsobem zařazeny do obranné linie. Obsadili je zřejmě vojáci, kteří zajišťovali střežení jejich stavenišť, tj. strážní prapor XIII (na jižní Moravě se jednalo o strážní prapor X). Pokud jde o průběh polního opevnění, žádné mapové doklady se nezachovaly. Jinak je ale o obraně severní Moravy díky studiím plukovníka Josefa Fetky otištěným v roce 1971 a 1975 ve sborníku "Severní Morava" k dispozici údajů celkem dost.


202. Vím, že tento dotaz přímo nesouvisí s ČSLA, ale přeci jen. Zajímalo by mne organizační a vojenské složení útvarů Lidových milicí, popřípadě dislokace hlavních jednotek. (odpovídá Pavel Minařík)

O historii Lidových milicí se skutečně moc nehovoří ani nepíše a tak od svého zrušení v roce 1989 zůstávají stranou všeobecného zájmu, snad s výjimkou několika profesionálních vojenských historiků nebo v historickém řemeslu poněkud méně zběhlých pracovníků Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Pro zájemce o bližší seznámení s předmětnou problematikou můžeme uvést studii "Závodní, Dělnické a Lidové milice v Československu" od Jiřího Bílka a Vladimíra Piláta, publikovanou v Historii a vojenství, roč. 1995, čís. 3, str. 79 až 106 nebo příspěvek "Ľudové milície na Slovensku - ich vznik a organizačný vývoj do polovice šesťdesiatych rokov" od Jana Štaigla, zveřejněný v časopise Vojenská história, roč. 1999, čís. 2, str. 41 až 70. Z těchto článků jsme pro Vás vybrali některé zajímavé údaje a blíže se s nimi můžete seznámit v nové studii Lidové milice v Československu v letech 1948 až 1989.


201. Zajímal by mě vývoj organizace čs. letectva po 2. světové válce do jeho největšího rozmachu v 50. letech. Především útvary, jejich struktura, dislokace a výzbroj. (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenské letectvo čs. armády prošlo v poválečných letech velice bouřlivým vývojem. Na toto téma pro Vás připravujeme obsáhlou studii na pokračování. Proto alespoň telegraficky složení "létajících" útvarů našeho vojenského letectva v období jeho obnovy (1947), útlumu (1950) a největší slávy (1957).

1.8.1947
Velitelství letectva Hlavního štábu Praha
I. letecký sbor Praha
- 1. letecká divize Kbely

* Letecký pluk 10

Kbely

* Letecký pluk 12

Kbely
- Letecký pluk 41 "T. G. Masaryka" 1) Mladá
- Cvičná letka 1 Kbely
II. letecký sbor České Budějovice
- 2. letecká divize České Budějovice

* Letecký pluk 4 "Letce Vašátka" 1)

České Budějovice

* Letecký pluk 5

České Budějovice
- 6. letecká divize Havlíčkův Brod

* Letecký pluk 24 "Biskajský" 1)

Plzeň

* Letecký pluk 25 "Atlantický" 1)

Havlíčkův Brod
- Cvičná letka 2 České Budějovice
III. letecký sbor Brno
- 3. letecká divize Brno

* Letecký pluk 7 "Invasní" 1)

Brno

* Letecký pluk 8

Brno
- Letecký pluk 43 "Dr. Edvarda Beneše" 1) Přerov
- Cvičná letka 3 Brno
IV. letecký sbor Bratislava
- 4. letecká divize Trenčín

* Letecký pluk 1 "Zvolenský" 1)

Hájníky

* Letecký pluk 2 "Těšínský" 1)

Piešťany

* Letecký pluk 30 "Ostravský" 1)

Trenčanské Biskupice
- Letecký pluk 44 "Gen. M. R. Štefánika" 1) Vajnory
- Cvičná letka 4 Piešťany
Letecký dopravní pluk Kbely
Letecká vojenská akademie Hradec Králové, Pardubice
Letecké učiliště Prostějov
- Školní základna I Prostějov
- Školní základna II Prostějov - Stichovice
- Školní základna III Olomouc
1) Pojmenování byla jednotlivým leteckým plukům propůjčena až 3.3.1948.

31.12.1950
Velitelství letectva MNO Praha
3. letecká divize Kbely
- 1. letecký pluk "Zvolenský" Kbely
- 5. letecký pluk Plzeň
- 8. letecký pluk Klecany
- 5. stíhací letka Mladá
- 1. cvičná letka Kbely
- 2. cvičná letka České Budějovice
4. letecká divize Brno
- 3. letecký pluk Brno
- 30. letecký pluk "Ostravský" Stichovice
- 47. letecký pluk Brno
- 3. cvičná letka Brno
- 4. cvičná letka Mokraď
1. letecký dopravní pluk Kbely
45. letecký pluk Plzeň
51. letecký pluk Plzeň
Letecká vojenská akademie Hradec Králové
- Instrukční letecký pluk Hradec Králové, Pardubice
Letecké učiliště Prostějov
- Pilotní škola I Olomouc
- Pilotní škola II Piešťany
- Pilotní škola III Prostějov
- Pilotní škola IV Stichovice
- Pilotní škola V Hájníky

1.10.1957

Velitelství letectva a PVOS Praha
- velitelská letka Kbely
1. stíhací letecká divize "Zvolenská,Ostravská" České Budějovice
- 1. stíhací letecký pluk "Zvolenský" České Budějovice
- 9. stíhací letecký pluk Bechyně
- 19. stíhací letecký pluk Bechyně
2. stíhací letecká divize "Opavská" Zvolen
- 2. stíhací letecký pluk "Opavský" Bratislava
- 6. stíhací letecký pluk Zvolen
- 7. stíhací letecký pluk Košice
3. stíhací letecká divize Líně
- 5. stíhací letecký pluk Líně
- 8. stíhací letecký pluk Kbely
- 16. stíhací letecký pluk Líně
5. stíhací letecká divize Žatec
- 11. stíhací letecký pluk Žatec
- 15. stíhací letecký pluk Žatec
- 17. stíhací letecký pluk Hradčany
6. stíhací letecká divize Čáslav
- 20. stíhací letecký pluk Čáslav
- 22. stíhací letecký pluk Čáslav
- 26. stíhací letecký pluk Hradčany
22. stíhací letecká divize Chrudim
- 3. stíhací letecký pluk Brno
- 4. stíhací letecký pluk Pardubice
- 18. stíhací letecký pluk Pardubice
34. bitevní letecká divize "Těšínská" Brno
- 28. bitevní letecký pluk "Těšínský" Brno
- 30. bitevní letecký pluk "Ostravský" Piešťany
- 32. bitevní letecký pluk Trenčín
46. bombardovací letecká divize Přerov
- 24. bombardovací letecký pluk Přerov
- 25. bombardovací letecký pluk Přerov
- 29. bombardovací letecký pluk Mladá
Letecké učiliště Prostějov
- 1. letecký školní pluk Prostějov
- 2. letecký školní pluk Hradec Králové
45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk Plzeň
47. průzkumný letecký pluk Mladá
50. spojovací letecký pluk Klecany
1. dopravní výsadkový letecký pluk Kbely

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist