Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 2116. - 2130.

Následující dotazy 2131. - 2145. Předešlé dotazy 2101. - 2115.

2130. Můžete prosím uvést, jaké bylo složení a výzbroj pěšího družstva čs. armády v roce 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší družstvo představovalo nejmenší bojovou jednotku čs. armády a v roce 1938 ho tvořilo celkem 13 osob: velitel družstva (puška, 1 ruční granát), zástupce velitele družstva (puška, 3 ruční granáty), střelec z lehkého kulometu (lehký kulomet), první pomocník střelce (pistole, 1 ruční granát), druhý a třetí pomocník střelce (puška, 1 ruční granát), pět úderníků (každý puška, 3 ruční granáty), dva granátníci (každý puška, granátomet, 6 ručních granátů).

Pěší četu pak tvořila tři družstva, velitel čety, jeho zástupce, pozorovatel a spojka, celkem 43 osob.

K tomu dodáváme, že československá armáda zavedla ve 20. letech do výzbroje puškové granátomety, kdy se ruční granát vystřeloval z nástavce na pušce Mannlicher. Tyto pušky však byly nahrazeny novými puškami, takže granátomety nebyly v roce 1938 k dispozici.


2129. Môj dedko Ján Pavlík nar. 1905 bol odvedený 14.5.1925. Vykonával základnú vojenskú službu v pešom pluku 41 v Žiline, kde nastúpil do služby 1.10.1925. Vo vojenskej knižke má uvedenú odbornosť úderník. Zachovala sa aj pohľadnica, ktorú syn poslal matke datovaná 14.11.1925. Na pohľadnici (fotografii) je vstupná brána do vojenského barákového tábora tohto pluku. Viete mi zistiť o tomto pluku niečo viac? Aký výcvik absolvoval úderník? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 41 vznikl z 5. střeleckého (tj. původního zeměbraneckého) pluku bývalé rakousko-uherské armády. Velitelství pluku, I. prapor, III. prapor a náhradní prapor byly umístěny v barákovém táboru v Žilině, II. prapor se až do prosince 1931 nacházel v Čadci. Velitelem pluku byl v uvedeném období podplukovník pěchoty Emil Gerik. Později, konkrétně v roce 1936, obdržel pěší pluk 41 jméno „Dr. Edvarda Beneše“.

Úderník byl jedním z členů pěšího družstva, ve kterém bylo celkem pět úderníků. Ti tak tvořili údernou sílu družstva, měli doplňovat palbu lehkého kulometu družstva palbou svých pušek a případně plnit další úkoly například jako pátrači, spojky či strážní.


2128. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení informace ohledně možného teroristického útoku na Všesokolském sletu v roce 1938 v Praze. V knize „Tajemství vyzvědače A-54“ od autora A. M. Jedličky je o tom zmínka. Ptám se na to z důvodu potvrzení pravdivosti této informace, případně zda ve VHA existují k této problematice nějaké archivní dokumenty? (odpovídá Pavel Šrámek)

V souvislosti s konáním všesokolského sletu v Praze v létě 1938 proběhla skutečně po dohodě s velením československé armády celá řada mimořádných opatření. Náčelník Hlavního štábu čs. armády měl dokonce navrhnout odložení konání sletu, což ale nebylo přijato. Uvedená opatření jsou zmíněna například v knize Josefa Fetky „Československá válečná armáda 1918-1939“ vydané roku 2015 (str. 92-93) nebo je lze najít v tzv. Anketě Armáda 1938 v hlášení 4. oddělení Hlavního štábu z února 1939 uloženém ve Vojenském ústředním archivu-Vojenském historickém archivu Praha. Byla tak například připravena vyhláška pro přerušení sletu a přesně stanoveno, v jakém pořadí a odkud budou účastníci sletu odváženi z Prahy, sletové místo a jeho nejbližší okolí chránila zvýšená protiletecká obrana. Pro udržení pořádku na pražských nádražích se počítalo s vojenskými a policejními asistencemi. Na vybraných nádražích stály vlakové soupravy, z nichž část musela být připravena okamžitě odjet.

Možný teroristický útok není ve výše uvedených zdrojích zmiňován. Z charakteru prováděných opatření lze usuzovat, že jejich hlavním důvodem byla obava, aby v případě vyhlášení mimořádných vojenských opatření se záložníci dostali ze sletu (ať již šlo o aktivní účastníky, nebo diváky) ke svým vojenským útvarům.


2127. Četl jsem, že se vojáci čs. předválečné armády účastnili olympijských her a získali i medaile. Máte k tomu nějaké podrobnosti? (odpovídá Pavel Šrámek)

Čs. vojáci, konkrétně armádní jezdecké družstvo, se účastnili letních olympijských her 1928 v Amsterdamu, kde nadporučík (pozdější major) František Ventura získal 1. místo v jezdecké soutěži.

Znovu se pak armádní jezdecké družstvo účastnilo letních olympijských her 1936 v Berlíně, kde ve složení kapitán Václav Procházka, nadporučík Otomar Bureš a nadporučík Josef Dobeš získalo nejprve 4. místo, ale po diskvalifikaci původně druhých polských jezdců se posunulo na 3. místo.


2126. Nemáte nějaké informace o hraničářském praporu 31 za mobilizace na podzim 1938? Měl být nasazen někde na Slovensku. (odpovídá Pavel Šrámek)

Hraničářský prapor 31 byl nově vytvořen hraničářským praporem 11 po vyhlášení mimořádných vojenských opatřeních 13. 9. 1938 a po doplnění se zapojil do obrany hranic jižního Slovenska v prostoru Dunajská Streda (v dobových dokumentech se hovoří o úseku Kerť, což je dnešní obec Ohrady). Zde podle všeho zůstal až do počátku listopadu 1938, kdy po zahájení maďarské okupace jižního Slovenska ustoupil do vnitrozemí do prostoru Zlaté Moravce. Demobilizován a následně rozpuštěn byl tento hraničářský prapor pravděpodobně až v prosinci 1938.

Velitelem praporu 31 byl podplukovník pěchoty Stanislav Kopal.


2125. Můžete mi něco napsat o štábní rotě 91 za mobilizace na podzim 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Štábní rota 91 vznikla po vyhlášení mobilizace 23. 9. 1938 a byla určena pro Hlavní velitelství čs. armády. Stavěl ji pražský pěší pluk 5 a dosáhnout pohotovosti měla 28. 9. 1938, přičemž jedna strážní četa měla být pohotova již 25. 9. 1938. Rota do 8. 10. 1938 opustila prostor Hlavního velitelství, vrátila se do Prahy a byla rozpuštěna.

Více podrobností (např. organizaci roty nebo jméno jejího velitele) bohužel neznáme.


2124. Co znamenal v čs. předválečné armádě termín „generálního štábu“? Bylo to synonymum pro členy velení armády? (odpovídá Pavel Šrámek)

V čs. předválečné armádě se velení armády nazývalo Hlavní štáb čs. branné moci, v poválečné armádě a také dnes je to Generální štáb.

Označení „generálního štábu“ nicméně nemělo a nemá nic společného s touto institucí, ale je to označení pro ty důstojníky, kteří vystudovali válečnou školu (v čs. předválečné armádě Vysoká škola válečná) a úspěšně složili příslušnou zkoušku. Používá se společně s označením hodnosti obdobně jako například plukovník pěchoty, podplukovník ženijního vojska, kapitán zdravotnictva apod. A znamená to, že dotyčný je předurčen pro práci v armádních štábech (např. ve štábu divize, štábu sboru nebo třeba na generálním štábu, tj. u čs. předválečné armády Hlavním štábu). Občas se lze setkat s omylem, že například major generálního štábu je major, který slouží na generálním štábu, ale to je špatně. Znamená to, že dotyčný major úspěšně absolvoval válečnou školu a je, jak již bylo uvedeno, určen pro práci ve štábech.


2123. Chtěl bych se zeptat, jak je možné, že v dokumentu z 20. 9. 1938 se již vyskytuje název Hraniční oblast 34, když podle mých poznatků tyto vyšší útvary měly oficiálně vzniknout až vyhlášením mobilizace? (odpovídá Pavel Šrámek)

Termín „hraniční oblast“ a jeho použití nesouvisel s mobilizací, ale se zajištěním hranic. Hraniční oblasti tak existovaly už v květnu 1938 po vyhlášení tzv. květnové mobilizace, což ale ve skutečnosti nebyla žádná mobilizace, ale vyhlášení ostrahy hranic. V září 1938 se pak termín „hraniční oblast“ začal používat znovu po vyhlášení ostrahy hranic, což bylo 22. 9. 1938 dopoledne.

Pokud jde o ten dokument z 20. 9. 1938, domnívám se, že šlo pouze o dotaz, kde termín HO 34 byl použit pro lepší pochopení a neznamená to, že by už onoho 20. 9. HO 34 existovala. Problém byl podle všeho v tom, že velitelství 13. divize v Kolíně (tj. budoucí HO 34) bylo daleko od hranic a chtěli ho přisunout blíž hranici, tj. tam, kde se počítalo se stanovištěm HO 34.


2122. Mám fotku ze zkušební jízdy mnoha motocyklů "BSa" s přívěsným vozíkem v armádě z r. 1926. Zkusili byste odhadnout útvar, který by je v r. 1926 mohl zkoušet? (odpovídá Pavel Šrámek)

Bohužel nevíme, který útvar čs. armády mohl ve 20. letech používat motocykly BSA. Máme k dispozici jen obecné informace, podle kterých se motocykly v té době používaly u motorizovaných dělostřeleckých pluků.

Z pozdějších let se nám podařilo najít v novinách Československý legionář dva záznamy z roku 1935 o odprodeji motocyklů BSA. V Důstojnických listech pak byly zprávy o motocyklových závodech s účastí vojáků, kteří také jeli na motocyklech BSA. V těchto zprávách byla zmínka o automobilní zbrojovce v Trenčíně a automobilním učilišti ve Čtyřech Dvorech.


2121. Nemáte nějaké vysvětlení pro to, že je generál Mézl uváděn v dokumentech z roku 1938 jako velitel sboru a armády? (odpovídá Pavel Šrámek)

Generál Ondřej Mézl v roce 1938 funkci velitele armády nezastával, působil na Slovensku v rámci III. armády jako velitel Hraničního pásma XVI.

K jediné výměně na postu velitele armády na podzim 1938 došlo počátkem října 1938 u III. armády, resp. IV. armády, kdy generála Votrubu vystřídal generál Prchala. Generál Prchala odjel z Brna na Slovensko a povinnosti velitele armády převzal generál Hasal, velitel HP XIV, který je měl vykonávat do příjezdu generála Votruby. O nějakém podobném zástupu u III. armády se dokumenty nezmiňují a je to logické, neboť generál Prchala přijel a teprve poté generál Votruba odjel.

Domnívám se proto, že tím údajem o velení armády u generála Mézla je myšlena situace, která nastala na východě Slovenska a Podkarpatské Rusi v půlce října, kdy HP XVI byly kromě HO 41 a HO 42 dále podřízeny VI. sbor, 17., 21. a 22. divize, koncem října pak ještě 12. divize. Počátkem listopadu tak generál Mézl velel celkem šesti divizím, což bylo víc, než kolik měla třeba koncem září II. armáda. Navíc HP XVI bylo podřízeno stíhací a bombardovací letectvo a dokonce vzniklo „velitelství letectva východní skupiny“ či „velitelství letectva Ferdinand“. Takže HP XVI byla svým složením de facto armáda, byť tohoto termínu nebylo nikdy oficiálně použito.


2120. Kdysi jsem zahlédl informaci o číslování vojenských vozidel v systému zavedeném v Československu od roku 1932. Podle ní měl být teoretický číselný rozsah 1 - 99.999 rozdělen do dílčích intervalů, z nichž byly přidělovány registrační značky jednotlivým kategoriím vozidel – osobním, nákladním, obrněným, tahačům atd. Nemáte u vás na vojenstvi.cz k tomuto rozdělení nějaké bližší údaje? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud jde o označování vozidel v čs. předválečné armádě, víme jen o textu, který se zabývá označováním obrněných vozidel, která měla od roku 1932 pětimístná čísla začínající dvojčíslím 13. Text je v knize Vladimíra Franceva „Tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a drezíny 1918-1939“ z roku 1993, strany 76 a 77. K označování ostatních vojenských vozidel nic bližšího nemáme. Nicméně z několika dobových fotek z roku 1938, které jsou v publikacích o čs. předválečné armádě, vyplývá, že by to mohlo být, jak píšete. Osobní vozy mají čtyřmístná čísla s číslem 2 na začátku (2660, 2661), nákladní vozy mají čtyřmístná čísla s číslem 5 na začátku (5788).


2119. Dobrý den, můj předek narozený v Turnově vstoupil v roce 1809 do 3. boleslavského Landwehr Battalionu, v roce 1810 byl převelen k 1. bydžovskému Battalionu a v roce 1811 byl transformován do regimentu Nr. 21. Můžete mi poradit, k jakému pluku tyto dva prapory patřily nebo byly součástí regimentu Nr. 21? (odpovídá Pavel Minařík)

Útvary zeměbrany, tj. landwehru, se v rámci armády habsburské monarchie během napoleonských válek zformovaly dvakrát. Poprvé se tak stalo v letech 1808-1809 a následně v roce 1813. Ačkoliv se předpokládalo, že budou použity pouze k obraně teritoria (kraje), na kterém byly vytvořeny, v praxi se řada z nich zapojila i do válečných tažení jako posila řadových pěších pluků polní armády. Např. největšího střetnutí francouzsko-rakouského soupeření roku 1809, tj. bitvy u Wagramu, se zúčastnilo 31 praporů zeměbrany (např. pražský prapor č. 1 společně s berounskými prapory č. 1 a č. 2 tvořily samostatně působící brigádu u III. sboru). K útvarům landwehru byli povoláváni muži ve věku 18-45 let bez vojenského výcviku, kteří ho následně absolvovali během nedělí či svátků, případně krátkodobých soustředění. Nejvyšším organizačním celkem zeměbrany byl prapor, který čítal 800 až 1200 mužů. Velitelský sbor tvořili důstojníci ve výslužbě či povýšení poddůstojníci. V letech 1808-1809 se v tzv. rakouských a českých zemích zformovalo 150 praporů. Prapory byly číslovány vzestupně podle krajů, ve kterých vznikl, např. čáslavský č. 1 až č. 3 nebo boleslavský č. 1 až č. 6. V Haliči a Uhrách se z různých důvodů útvary zeměbrany nevytvářely.

Boleslavský zeměbranecký prapor č. 3 vznikl v březnu 1809 v Turnově. Během válečného střetnutí s vojsky napoleonské Francie vykonával posádkovou službu v Terezíně a polního tažení se nezúčastnil. Funkci velitele praporu zastával mjr. Carl von Pfuger. Nejprve se skládal ze šesti rot pěchoty, jejichž počet se v září snížil na čtyři. Prapor zanikl v prosinci téhož roku.

Bydžovský zeměbranecký prapor č. 1 se vytvořil v horním Polabí během března 1809. Jeho úkolem byla strážní služba v pevnosti Josefov. Z počátku do jeho složení patřilo šest pěších rot, které byly v září zredukovány na čtyři. Prapor svoji činnost ukončil v prosinci 1809. V jeho velení se vystřídali mjr. Krisar a mjr. hrabě Carl Khevenhüller.

Pěší pluk 21 byl v letech 1807 až 1830 doplňován odvedenci z Královéhradeckého a Chrudimského kraje. Ve válečných taženích roku 1809 i 1813 se skládal ze tří praporů a granátnického divizionu, přičemž nebyl posílen jednotkami zeměbrany.

Z výše uvedeného je zřejmé, že zařazení Vašeho předka k bydžovskému praporu č. 1 či pěšímu pluku č. 21 bylo s největší pravděpodobností pouze administrativním předurčením pro případ vypuknutí válečného konfliktu, nikoliv faktickým výkonem služby.


2118. Dobrý den, jeden z předků našeho rodu byl pěšákem Zachowy infanterie. Jedná se o roky 1800 až 1810. Můžete prosím poskytnout podrobnosti k tomuto pluku? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)

Polní podmaršálek svobodný pán Anton Zach zastával v letech 1807 až 1817 čestnou funkci majitele pěšího pluku č. 15. V letech 1799 až 1801 byl pluk bez „majitele“ a následně se jím stal polní podmaršálek svobodný pán Carl Riese. Zmíněný pluk založil v roce 1701 osnabrücký biskup a pozdější trevírský kurfirst Carl Ingnaz kníže z Lothringenu a Baru jako svůj osobní pluk. Do císařských služeb byl pluk převeden v roce 1716 a od roku 1769 nesl číslo 15. Nováčci k němu nastupovali nejprve z horního Porýní, ale od roku 1771 bylo za verbovací oblast zvoleno Chrudimsko. V letech 1807 až 1809 se k němu rukovali odvedenci z Brněnska, následně se doplňování vrátilo na Chrudimsko. Od roku 1812 nováčci přicházeli z Olomoucka. Od roku 1830 se s konečnou platností doplňování přeneslo do Haliče, která sloužila coby pomocná verbovací oblast již od roku 1775.

V letech 1800 až 1810 pluk vystřídal řadu mírových posádek. Z počátku se jednalo o hornorakouský Linz, v roce 1801 se přestěhoval do Josefova, v roce 1804 do Hradce Králové, v roce 1805 do Chrudimi, v roce 1807 se vrátil do Hradce Králové a v roce 1809 do Chrudimi, odkud v roce 1812 odešel do Opavy. Zároveň se pluk zapojil do probíhajících střetnutí s vojsky revoluční, respektive císařské Francie. Při tažení v roce 1800 bojoval na italské Riviéře (Monte Sttepanni, Ronchi di Maglia, Monte Cesio) a v Benátsku (Pozzolo-Valeggio), v roce 1805 jako součást armády habsburské monarchie v Bavorsku (značná část jeho příslušníků padla do zajetí po kapitulaci pevnosti Ulm) a v roce 1809 jako součást 2. sboru v bitvách o Regensburg, u Eggmülu, Aspernu, Wagramu a Znojma.

Během válečných tažení v letech 1796, 1799-1801 a 1805 zastával Anton Zach (1747-1826) funkci náčelníka štábu rakouské armády na italském bojišti. Na generálmajora ho císař povýšil v červnu 1799 a polním podmaršálkem se stal v září 1805, přičemž v únoru 1801 získal titul svobodný pán. Během bitvy u Marenga padl v červnu 1800 do francouzského zajetí. Při bojových operacích v roce 1809 byl pověřen velením divize na italském válčišti. Vzhledem k neúspěchům habsburských vojsk, na nichž se z titulu své funkce podílel příliš komplikovaným plánováním bojových operací, se již nezúčastnil dalších polních tažení. Následující léta strávil v různých funkcích v olomoucké pevnosti. V roce 1825 ukončil vojenskou službu v hodnosti polního zbrojmistra.


2117. Dobrý den. Zajímalo by mě, zda byly za 1. republiky nějaké vojenské útvary v Kutné Hoře? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Kutná Hora se v letech 1918 až 1939 nacházely následující útvary bývalé čs. armády:

- náhradní prapor pěšího pluku 21 1918 – 1919
- náhradní prapor pěšího pluku 36 1919
- náhradní prapor pěšího pluku 75 1919
- náhradní prapor pěšího pluku 47 1920
- velitelství telegrafního pluku 1920 – 1924
- telegrafní prapor 1 1920 – 1939
- Hlavní vojenský telegrafní sklad 1925 – 1935
- Učiliště pro telegrafní vojsko 1921 – 1928
- Doplňovací okresní velitelství Čáslav 1918 – 1919

Za branné pohotovosti státu na podzim 1938 se v Kutné Hoře nalézalo velitelství I. armády (od 25. 9. do 19. 10. 1938) a spolu s ním další útvary (např. telegrafní prapor 71, kurýrní letka 101, etapní okrsek 3).


2116. Pane Minaříku, zdravím Vás a děkuji za odpověď. Dovolil bych si Vás požádat o další informace týkající se mého dědy Bořivoje Oulehly nar. 1896 v Třesově u Náměště. Jediná dochovaná pohlednice z období války je datovaná 19.7.1917 – polní pošta 382, pluk polních kanónů č. 201, foto adresy v originále je v příloze. Zajímalo by mě cokoliv o uvedené jednotce. PP 382 pravděpodobně používala 22. domobranecká horská brigáda během 11. sočské bitvy. Děda byl někdy v tomto období těžce raněn, ve výkazech ztrát jsem ho nenašel, bylo by možné někde jinde zjistit bližší informace? Bohužel kmenový list se nedochoval. Má uvedený pluk 201 nějakou návaznost na pozdější 5. dělostřelecký pluk v Rožňavě, kde sloužil v roce 1920? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi zmíněný (císařsko-královský záložní) pluk polních kanonů 201 (k. k. RFKR 201) pravděpodobně vznikl v létě 1917. Předchůdcem tohoto útvaru byl c.-k. záložní pluk polních kanonů 1 (k. k. RFKR 1) zformovaný na jaře 1916. Pluk byl zpočátku zařazen u 1. záložní polní dělostřelecké brigády (1. RFABrig), tvořené dále záložním polním plukem houfnicovým (k. k. RFHR 1) a těžkým dělostřeleckým (k. k. sRFAR 1), které na jaře 1917 doplnil i horský (k. k. GbAR 1). Pluky byly většinou nasazeny v rámci brigády, ovšem jednotlivé baterie mohly působit i odloučeně. Pravděpodobně v létě 1917 se číslování brigády i všech podřízených pluků změnilo na 201 (201. RFABrig, RFKR 201, RFHR 201, sRFAR 201 a GbAR 201). V červnu 1918 došlo ke zrušení velitelství zmíněné brigády a její pluky byly podřízeny velitelství 1. polní dělostřelecké brigády (1. FABrig) existujícímu již od počátku války, přičemž došlo k jejich přejmenování na polní dělostřelecké pluky a přečíslování (FAR 1, FAR 101 a sFAR 1).

V červenci 1917 byla 1. RFABrig (označení je používáno ještě během 11. ofenzívy na řece Soča) podřízena 1. pěší divizi XV. sboru operujícího v sestavě rakousko-uherské armády na jihozápadní, tj. italské frontě. Zmíněnou divizi tvořily 7. horská brigáda a 22. domobranecká horská brigáda, přičemž její bojový úsek na řece Soča začínal jižně od města Tolmein (dnes Tolmin) a končil mezi městy Loga (dnes Ajba) a Bodrež.

Dělostřelecký pluk 5 vznikl v červenci 1920 v rámci unifikace čs. branné moci z dřívějšího čs. pluku polního dělostřelectva 52, jehož předchůdcem byl rakousko-uherský polní dělostřelecký pluk 119 (FAR 119) doplňovaný z Prahy. Do září 1920 se téměř celý dělostřelecký pluk 5 nacházel na Slovensku (konkrétní posádka nám není známa). Následně se přesunul do Českých Budějovic, kde již dříve sídlila jeho náhradní baterie.

Jestliže se kmenový list Vašeho dědečka nedochoval a není ani uváděn ve výkazech ztrát, je velmi nepravděpodobné, že by se někde daly nalézt podrobnější informace k průběhu jeho vojenské služby. Záznam o povolání ke službě v rakousko-uherské armádě během 1. světové války by však mohl být uveden v dokumentech obce jeho tehdejšího bydliště. Pravděpodobně se tak stalo v roce 1915.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. | 1981. - 1995. | 1996. - 2010. | 2011. - 2025. | 2026. - 2040.
2041. - 2055. | 2056. - 2070. | 2071. - 2085. | 2086. - 2100. | 2101. - 2115. | 2116. - 2130. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Pilotů 217/12, 161 00 Praha 6, mail: podatelna-vua@army.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist