Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 211. - 225.

Následující dotazy 226. - 240. Předešlé dotazy 196. - 210.

230. Máte nějaké poznatky, že i v ČSLA, podobně jako ve Střední skupině Sovětské armády, byly koncem 80. let zrušeny divizní oddíly vojskových raket a rakety soustředěny na vyšších stupních? Reaguji na tvrzení gen. Vacka v jeho knize "Proč bych měl mlčet" na str. 22: "Taktické rakety těchto divizí jsme soustředili až na vyšších velitelských stupních - u armád". (odpovídá Pavel Minařík)

Opatření uváděná bývalým ministrem národní obrany arm. gen. Ing. Miloslavem Vackem se skutečně realizovala. V období od 1.10.1989 do 31.12.1989 byly dosavadní samostatné raketometné oddíly (viz odpověď na otázku č. 151) převedeny od vševojskových divizí k těžkým dělostřeleckým brigádám.

Do složení 321. těžké dělostřelecké brigády v Rokycanech se včlenil oddíl 1. tankové divize z Terezína a 9. tankové divize z Jistebnice (vyzbrojeny po čtyřech odpalovacích zařízeních kompletu "Točka") a oddíly 20. motostřelecké divize ze Stružné, 19. motostřelecké divize z Vysočan a 2. motostřelecké divize z Holýšova (vyzbrojeny po šesti odpalovacích zařízeních kompletu "Luna-M"). Součástí 331. těžké dělostřelecké brigády v Hranicích se stal oddíl 4. tankové divize z Jemčiny, 13. tankové divize z Bratislavy-Vajnor, 3. motostřelecké divize z Přáslavic a 15. motostřelecké divize z Vimperka (všechny oddíly vyzbrojeny komplety "Luna-M", z toho tři oddíly po šesti a jeden oddíl o čtyřech odpalovacích zařízeních). Současně zanikl samostatný raketometný oddíl 14. tankové divize z Brezna a všech pět oddílů předurčených pro válečně vytvářené svazky. Tři z rušených oddílů byly vyzbrojeny komplety "Luna-M" a uvolněná technika se využila pro zvýšení počtu odpalovacích zařízení u šesti zachovaných oddílů ze 4 na 6.

Stávající těžké dělostřelecké oddíly 321. těžké dělostřelecké brigády byly podřízeny 311. těžké dělostřelecké brigádě v Jincích, zatímco oba oddíly 331. těžké dělostřelecké brigády zanikly. Ze zachovaných oddílů byl jeden vyzbrojen čtyřmi odpalovacími zařízeními kompletu "Oka" (dislokován v posádce Jistebnice), zatímco u zbývajících čtyř oddílů (tři dislokovány v Jincích, jeden v Mladé-Bonrepos) se díky využití techniky od rušených útvarů počet odpalovacích zařízení kompletu R-300 zvýšil ze čtyř na šest.


229. Bylo by možné na základě dostupných pramenů a literatury odhadnout, jakým směrem by se pravděpodobně ubíral vývoj ČSLA v devadesátých letech, pokud by nedošlo k sametové revoluci a rozpadu Varšavské smlouvy? Uvažovalo např. velení ČSLA ve 2. polovině 80. let o reorganizaci divizí pozemního vojska na obrannou strukturu, podobně jako tomu bylo u Střední skupiny sovětských vojsk? Připravovalo se rušení nebo rámcování svazků či dokonce (jak jsem někde četl) vytvoření demilitarizovaného pásma u hranic s tehdejší SRN? Jak se armáda připravovala na omezení stavu výzbroje po uzavření dohod ve Vídni? (odpovídá Pavel Minařík)

Samozřejmě, že každá armáda si zpracovává dlouhodobé plány svého rozvoje. Nejinak tomu bylo u bývalé Československé lidové armády. První dlouhodobý plán vznikl již počátkem 50. let minulého století a na něj průběžně navazovaly další. Plány se dělily na tzv. pětileté (podle základního plánovacího období celé ekonomiky) a dlouhodobé (s výhledem na 10 až 15 let).

V polovině 80. let 20. století byl kromě pětiletého plánu na léta 1986 až 1990 zpracován výhled výstavby ČSLA do roku 2000. Uvedený dlouhodobý plán kromě jiného v rovině organizační a dislokační výstavby předpokládal realizaci následujících opatření:

V roce 1990:
- přezbrojení 23. tankového pluku 2. motostřelecké divize Holýšov na tanky T-72,
- rozšíření 171. protiletadlového raketového pluku v Rožmitále pod Třemšínem na brigádu vyzbrojenou PLRK BUK-M1,
- vytvoření dalšího protiletadlového raketového oddílu S-300 ve složení 71. protiletadlové raketové brigády Drnov.

V letech 1991 až 1995:
- přezbrojení 11. tankového pluku 19. motostřelecké divize Plzeň a 12. tankového pluku 20. motostřelecké divize Podbořany na tanky T-72,
- přezbrojení jednoho motostřeleckého pluku 20., 19. a 2. motostřelecké divize z OT-64 na BVP-2,
- přezbrojení 1. protiletadlového pluku 15. motostřelecké divize České Budějovice na PLRK TOR,
- reorganizování velitelství 3. divize PVOS Žatec na velitelství 3. sboru PVOS,
- reorganizování velitelství 71. protiletadlové raketové brigády Drnov na velitelství 71. protiletadlové raketové divize,
- vytvoření 10 nových protiletadlových raketových oddílů v rámci PLRV PVOS, z toho čtyř pro 185. protiletadlový raketový pluk, dvou pro 71. protiletadlovou raketovou brigádu, dvou pro 76. protiletadlovou raketovou brigádu a dvou pro 186. protiletadlovou raketovou brigádu,
- reorganizování 7. radiotechnického praporu REB PVOS v Českých Budějovicích na 7. radiotechnický pluk REB PVOS,
- redislokování 331. těžké dělostřelecké brigády 4. armády z Hranic na Moravě do Týna nad Vltavou.

Po roce 1995 byla předvídána především redislokační opatření, přibližující některé svazky a útvary k druhů vojsk k operační sestavě jednotlivých vševojskových armád.

Zmírňování vojenského napětí ve 2. polovině 80. let minulého století a probíhající odzbrojovací jednání vedla v roce 1988 k tzv. mírovým iniciativám SSSR a ostatních členských zemí Varšavské smlouvy v oblasti konvenční výzbroje, zahrnující snížení početních stavů osob i vojenské techniky. Československo se připojilo se svým vlastním závazkem z 25. 2. 1988 na omezení výdajů pro armádu v letech 1989 a 1990 o 15 %, snížení počtu vojáků v bojových jednotkách o 20.000 osob a zvýšení jejich počtu u stavebního vojska o 18.000 osob a železničního vojska o 2.000 osob, společně s vyřazením značného množství bojové techniky (850 tanků, 165 obrněných transportérů a 51 letadel) a omezením počtu osob, povolávaných na vojenská cvičení o 15.000 osob. Výhledově se uvažovalo o zkrácení vojenské základní služby z 24 na 18 měsíců.

Podle programu schváleného na jednání 102. předsednictva ÚV KSČ dne 27. 1. 1989 mělo v roce 1990 a v letech 9. pětiletky (1991 až 1995) dojít k následujícím změnám:
- Snížení počtu divizí na plných počtech z pěti na čtyři (20., 19., 2. motostřelecká divize a 1. tanková divize) a jejich reorganizace na tzv. obrannou strukturu, zahrnující snížení množství tanků u tankových divizí z 323 na 220 formou zrušení jednoho tankového pluku v divizi a u motostřeleckých divizí z 214 na 187 formou snížení počtu tanků u tankových praporů motostřeleckých pluků z 40 na 31. U každé motostřelecké divize přezbrojit na BVP-2 další motostřelecký pluk a zvýšit počty protitankových prostředků.
- Na snížených počtech ponechat 15. motostřeleckou divizi.
- Jednu divizi na plných počtech (9. tankovou divizi) a dvě divize na snížených počtech (4. tankovou divizi a 3. motostřeleckou divizi) reorganizovat na sklady, ve kterých ponechat cca 1.500 až 1.700 osob. Na sklad převést i 7. dělostřeleckou divizi a dělostřelecké útvary 4. armády, společně s pontonovými a chemickými útvary 1. a 4. armády, ženijním svazkem Východního vojenského okruhu a svazkem potrubní dopravy pohonných hmot Západního vojenského okruhu.
- Reorganizovat dvě divize na snížených počtech (13. a 14. tanková divize) na výcviková střediska, schopná každoročně připravit 10 až 14 tisíc poddůstojníků.
- Raketové vojsko pozemního vojska soustředit do jedné raketové brigády operačně-taktických raket a dvou brigád taktických raket. Hledat možnosti jejich přemístění dále od státní hranice.
- Vytvořit jednotné velení frontového i vojskového letectva, Vojska PVOS a Vojska PVO na bázi stávajícího Velitelství PVOS. Reorganizovat velitelství 10. letecké armády na velitelství 1. smíšeného leteckého sboru, zrušit velitelství 1. stíhací letecké divize a 34. stíhací bombardovací letecké divize, 4., 5. stíhací letecký pluk a 6. stíhací bombardovací letecký pluk.
- Vytvořit tři stavební oblasti, z toho dvě divizního typu (cca 6.700 osob) a jednu u Vojenských staveb (cca 4.600 osob) ve stanovených lokalitách.
- Finanční prostředky určené na nákup vojenské techniky v letech 1989 a 1990 snížit o 7,4 mld. Kčs. V 9. pětiletce dodat 12 raketových kompletů TOČKA, 450 tanků T-72, 50 vyprošťovacích tanků VT-72, 40 protiletadlových kompletů STROP, 48 letounů Su-25 a Su-22M4.

Výše uvedená opatření se realizovala jen částečně. V roce 1989 bylo v rámci čs. armády raketové vojsko pozemního vojska soustředěno do tří brigád, zanikly tři tankové pluky (11., 13., 20.) a jeden stíhací letecký pluk (4.). V roce 1990 se vytvořila organizační jádra tří vojenských oblastních stavebních základen (1., 2., 3.), zanikl další tankový pluk (15.) a reorganizovalo se Velitelství PVOS na velitelství letectva a PVO, 10. letecká armáda na 1. smíšený letecký sbor, 4. tanková divize na 4. skladovou základnu a řada dalších samostatných svazků a útvarů druhů vojsk na sklady. Politické změny v Československu po 17. 11. 1989 ale brzo vedly k ukončení některých procesů a započetí procesů zcela jiných.


228. Prosím o sdělení seznamu útvarů PVOS (raketových a letectva) v letech cca 1961 až 1990. Zajímám se o historii PVOS Varšavské smlouvy. (odpovídá Pavel Minařík)

Na protivzdušné obraně Československa se v letech 1961 až 1990 podílely:
3. sbor PVOS Žatec (3. divize PVOS od 1.9.1969)
- 71. protiletadlová raketová brigáda Praha (Drnov od května 1985)
- 185. protiletadlová raketová brigáda Dobřany (dělostřelecká do 1.9.1962Kralovice od 1.6.1963,pluk od 1.9.1969)
- 11. stíhací letecký pluk Žatec
- 4. stíhací letecký pluk Pardubice (u 1. sld 10. LA od 1.9.1964)
- 1. stíhací letecký pluk České Budějovice
2. sbor PVOS Brno (2. divize od 1.9.1969)
- 76. protiletadlová raketová brigáda Brno (pluk od 1.9.1969,brigáda od 1.9.1978)
- 77. protiletadlová raketová brigáda Ostrava (pluk od 1.9.1969)
- 186. protiletadlový raketový pluk Pezinok (dělostřelecký do 1.9.1962,brigáda od 1.9.1978)
- 8. stíhací letecký pluk Mošnov (Brno od X/1983 až III/1984)
- 7. stíhací letecký pluk Piešťany (zrušen 1.9.1967)
- 3. stíhací letecký pluk Brno (zrušen 1.9.1964)


227. Zajímala by mě historie 32. silniční brigády, její organizace, poslání, podřízené útvary a jejich dislokace. (odpovídá Pavel Minařík)

V září 1963 byla na základě dosavadní 5. skupiny vojenských staveb vytvořena 32. silniční brigáda. Velitelství brigády sídlilo v Horních Počáplech a podléhalo Náčelníkovi týlu ČSLA. K 1.9.1966 došlo k jeho podřízení velitelství nově vytvořeného Silničního sboru, dislokovaného v posádce Olomouc. Po zrušení sboru přešla brigáda dnem 1.9.1969 do složení vojsk Západního vojenského okruhu, s velitelstvím v Táboře. Brigáda zanikla počátkem listopadu 1992.

Do složení 32. silniční brigády náležely:
- 251. silniční prapor Horní Počáply (od 1.9.1964 Velcí, od 1.10.1974 Horní Počáply, od 1.10.1976 Bílina),
- 252. silniční prapor Benešov (od 1.9.1969 Prachatice),
- 253. silniční prapor Sázava (od 1.9.1963 Trutnov, od 15.10.1968 Horní Počáply),
- 254. silniční stavební prapor Zdechovice (od 15.10.1968 Přelouč),
- 255. silniční mostní prapor Horní Počáply,
- 256. silniční speciální mostní prapor Horní Počáply (od 1.10.1976 Teplice).

Brigádě byly dočasně podřízeny 14. silniční prapor 4. armády z Vimperka (od 1.2.1964 do 1.6.1968) a 84. silniční stavební prapor v Nechranicích (zřízen 1.6.1966, zrušen 1.5.1969).

Úkolem brigády bylo zajišťovat stavbu a údržbu silničních komunikací ve prospěch velitelství frontu.


226. V odpovědi na otázku č. 150 podáváte řadu zajímavých informací týkajících se historie lešanských kasáren od roku 1950. Prosím o sdělení, kdy byla tato kasárna vybudována a které útvary se zde nacházely do roku 1950. V odpovědi na již zmíněnou otázku uvádíte, že do posádky Lešany byl v roce 1969 redislokován 362. dělostřelecký pluk. Domnívám se, že ve stejném období zde byl z posádky Písek redislokován rovněž 9. protiletadlový pluk, který byl v roce 1985 přezbrojen a redislokován do posádky Strakonice jako 9. protiletadlový raketový pluk. Prosím o zveřejnění historie tohoto útvaru. (odpovídá Pavel Minařík)

Kasárna v Lešanech byla pravděpodobně vybudována počátkem 50. let minulého století, protože do podzimu 1950 nebyl v této posádce uváděn žádný útvar čs. armády.

Vámi uváděný útvar vznikl v listopadu 1950 jako 4. protiletadlový oddíl v posádce Hluboš u Příbrami. Nacházel se v podřízenosti velitelství 4. tankové divize a jeho výzbroj tvořily 37 mm PLK vz. 43N. Osoby a techniku pro zřízení útvaru poskytl III. oddíl dělostřeleckého pluku 155 z Plzně. V roce 1952 se útvar redislokoval do Příbrami a v roce 1954 proběhlo jeho přezbrojení na 57 mm PLK. Dnem 9.5.1955 došlo k přečíslování útvaru na 9. protiletadlový oddíl (4. tanková divize byla přečíslována na 9. tankovou divizi). V září 1956 se útvar přestěhoval do Písku. K 1.10.1960 se oddíl rozrostl na pluk, složený ze tří baterií 57 mm PLK a tří baterií 30 mm PLdvK. O rok později byl ale opětně zredukován na oddíl o třech bateriích 57 mm PLK. K přemístění 9. protiletadlového oddílu do posádky Lešany došlo v průběhu července 1969. K 1. září téhož roku zároveň proběhlo rozšíření útvaru na pluk (o třech bateriích 57 mm PLK, jedné baterii 30 mm PLdvK a radiotechnickém uzlu se dvěmi radiolokátory). V roce 1985 se pluk přesunul do posádky Strakonice a zároveň proběhlo jeho přezbrojení na protiletadlové raketové komplety 2K12 KUB. V listopadu 1991 byl útvar převeden od vojskové protivzdušné obrany pluk k protivzdušné obraně státu a stal se součástí 3. divize PVO jako 9. protiletadlový raketový pluk. K 1.1.1994 se v návaznosti na předání do přímé podřízenosti velitelství 4. sboru PVO uskutečnilo jeho přečíslování na 46. protiletadlový raketový pluk. Svoji činnost ukončil 31.12.1999 a na něj navazující jednotka se od 1.1.2000 stala součástí nově zřízené 43. protiletadlové raketové brigády.


225. Chtěla bych se zeptat, kde mohu vyhledat internetové stránky vojenského útvaru ve Stříbře, případně kasárny ve Stříbře. (odpovídá Pavel Minařík)

Internetové stránky výcvikového střediska ve Stříbře byly dříve přístupné na adrese www.army.cz, dnes je tam ale již nenajdete. Pravděpodobně to souvisí s jeho předpokládaným zrušením v rámci již probíhající reformy Armády České republiky.
Středisko je nejstarší vševojskový útvar Armády ČR s nepřetržitou historickou kontinuitou. Útvar je bezprostředním pokračovatelem tzv. českého pěšího pluku č. 11, vytvořeného na základě patentu Albrechta Eusebia Waldsteina z roku 1629. V průběhu následujících staletí se pluk zúčastnil celé řady válečných tažení a vystřídal několik desítek mírových posádek. Na teritoriu českých zemí sídlil mimo jiné v Praze, Kolíně, Josefově, Plzni, Českých Budějovicích, Prachaticích a Písku. Z Písku pluk v roce 1914 odešel na bojiště 1. světové války - bojoval na srbské, ruské a italské frontě. Jako jeden z mála pluků se po skončení války vrátil v listopadu 1918 do své původní posádky kompletní. Následně se zúčastnil vojenského obsazovaní jižních Čech, od ledna 1919 Těšínska a od března 1919 Slovenska. Do Písku se pluk vrátil v září 1920 a v rámci unifikace čs. armády proběhlo v lednu 1921 jeho spojení s 11. čs. střeleckým plukem "Františka Palackého". Uvedený pluk vznikl v rámci čs. legií v Rusku v červenci 1918 a do ČSR přijel v srpnu 1920. Po celou dobu tzv. první republiky pěší pluk č. 11 "Františka Palackého" sídlil v posádce Písek, kde také v létě 1939 zanikl.

Ke znovuvytvoření pěšího pluku 11 v Písku došlo v letních měsících roku 1945. Dne 3. března 1948 mu byl navrácen původní historický název "Františka Palackého". V Písku útvar setrval až do podzimu 1949, kdy se přestěhoval do Plzně. V listopadu 1950 se v rámci reorganizace čs. armády přesunul jako 11. pěší pluk "Františka Palackého" do Stříbra. V následujících letech prošel celou řadou reorganizací. Nejprve byl v říjnu 1954 přeměněn na 11. střelecký pluk, v květnu 1955 přečíslován na 57. střelecký pluk a nakonec v roce 1958 reorganizován na 57. motostřelecký pluk. Až do poloviny 70. let nesl historický název "Františka Palackého", když v květnu 1975 bylo toto pojmenování nahrazeno čestným názvem "Čs. -kubánského přátelství". V roce 1991 byl útvar reorganizován na 57. mechanizovaný pluk (bez názvu) a následně, při přechodu z divizního na brigádní systém, z něj v prosinci 1994 vzniklo 33. výcvikové středisko. Dne 28.10.1998 útvar opětně získal historický název "Františka Palackého". K 1.7.2003 přejde do podřízenosti 4. velitelství pro výcvik a tvorbu doktrín ve Vyškově.


224. V odpovědi na otázku č. 165 se zabýváte historií 102. pěšího pluku rakousko-uherské armády, který byl po řadu let spjat s posádkou Benešov. Prosím o zveřejnění informací o dalších vojenských útvarech dislokovaných v Benešově, zejména o 30. pěším pluku (79. motostřeleckém pluku), včetně jejich přesných historických názvů (pluk Aloise Jiráska, útvar Květnového povstání českého lidu?). (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Benešov byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939

Posádkové velitelství 1918 až 1939
Doplňovací okresní velitelství 1918 až 1939
Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství 1918 až 1919
Zeměbranecká nemocnice 1919 až 1920
Náhradní prapor pěšího pluku 102 1919
Pěší pluk 48 1920 až 1936
Telegrafní prapor 5 1936 až 1939
2. rota náhradního praporu 101 1938

b) po roce 1945

Doplňovací okresní velitelství 1945 až 1949
Pěší pluk 48 (od října 1945 pěší prapor 48) 1945 až 1949
Spojovací pluk 2 1945 až 1950
Velitelství 15. rychlé divize 1946
Spojovací prapor 16 1950
61. dělostřelecký pluk 1950 až 1957
30. mechanizovaný (79. motostřelecký) pluk 1950 (1958) - dosud
Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa) 1951 (1954) - dosud
8. průzkumný prapor 1957 až 1961
Automobilní škola 9. tankové divize 1959 až 1961
49. cisternový prapor 1961 až 1992
252. silniční prapor 1961 až 1969

Vámi uváděný pluk se v Benešově nachází od listopadu 1950. Vznikl na přelomu let 1869 a 1870 ve Vysokém Mýtě jako zeměbranecký prapor č. 30, v roce 1898 rozšířený na pluk. Ve zmíněné posádce útvar setrval do vypuknutí 1. světové války. Po vytvoření samostatného československého státu se v listopadu 1918 organizovaně vrátil z italské fronty do Vysokého Mýta a po krátké době se zapojil do potlačení povstání části německého obyvatelstva v českém pohraničí. Následně odjel na Slovensko, kde aktivně zasáhl do probíhajících bojů s vojsky maďarské armády, zejména při střetnutích v prostoru Košic a Lučence. V rámci unifikace čs. armády došlo koncem roku 1919 k jeho sloučení s bývalým pěším plukem 98 (vznikl v Josefově roku 1883) v nový pěší pluk 30, který od 13. března 1930 nesl pojmenování "Aloise Jiráska". V posádce Vysoké Mýto setrval až do 31.7.1939, kdy při likvidace čs. branné moci zanikl.

Ke znovuzřízení pěšího pluku 30 došlo v původním posádkovém městě již v prvních okamžicích po skončení 2. světové války. Na podzim téhož roku proběhla jeho reorganizace na pěší prapor 37 (motorizovaný) a přemístění do Jičína. Ve zmíněné podobě nesetrval příliš dlouho a již k 1. říjnu 1947 byl opětně reorganizován, tentokrát na pěší prapor 30 (motorizovaný), přičemž se vrátil do své tradiční posádky ve Vysokém Mýtě. Na základě rozhodnutí prezidenta republiky bylo útvaru dnem 3. března 1948 vráceno původní pojmenování "Aloise Jiráska". Koncem roku 1950 se útvar reorganizoval na 30. mechanizovaný pluk, přičemž se současně přemístil z Vysokého Mýta do Benešova. V květnu 1955 byl přečíslován na 79. mechanizovaný pluk a na podzim 1958 transformován na motostřelecký pluk. Úplný rozchod s původními tradicemi znamenalo jeho přejmenování na pluk "Květnového povstání českého lidu" v roce 1975. V průběhu posledního desetiletí své existence útvar nejprve prošel v roce 1991 transformací na mechanizovaný pluk a následně z jeho podstaty v létě 1994 vznikl 41. mechanizovaný prapor, zařazený do složení 4. brigády rychlého nasazení.

Pro informaci k odpovědi čís. 165 dodáváme, že v létě roku 1945 byl v posádce Benešov obnoven pěší pluk 48, tvořící součást 15. divize. V souvislosti s přeměnou divize na rychlou došlo ještě v říjnu téhož roku k reorganizaci pluku na pěší prapor 48 (motorizovaný). Na podzim roku 1947 byl prapor předán k 5. pěší divizi a souběžně s tím se uskutečnila jeho opětná reorganizace na pěší pluk. Dne 3. března 1948 obdržel název "Domácího odboje". V říjnu 1949 byl přemístěn do Tábora, v listopadu 1950 do Jihlavy a později do Prachatic. Pluk v různých podobách přetrval až do počátku 90. let minulého století, kdy byl jako 62. motostřelecký pluk "Domácího odboje" zrušen.


223. Chci bych se zeptat na historii průzkumného praporu v Chebu, hlavně roty hloubkového průzkumu. (odpovídá Pavel Minařík)

Chebský průzkumný prapor byl bezprostředním pokračovatelem pěšího pluku 5 T.G Masaryka.

Pěší pluk 5 se vytvořil v září 1920 sloučením 5. střeleckého pluku "Pražského T. G. Masaryka" a 8. střeleckého pluku domácího vojska. Po celou dobu své existence, tj. až do července 1939, byl dislokován v Praze. Legionářský pluk vznikl v květnu 1917 v Rusku jako součást II. čs. střelecké divize a pluk domácího vojska reprezentoval původní rakousko-uherský 8. zeměbranecký pluk, postavený v roce 1889.

Pěší pluk 5 byl obnoven dnem 28. května 1945 v posádce Praha na základě I. úderného praporu 1. čs. brigády ze SSSR, která se rozšířila na 1. pěší divizi. V návaznosti na její reorganizaci na 1. motorizovanou divizi byl v říjnu 1945 pluk transformován na motorizovaný. V březnu 1946 došlo k reorganizaci divize na 1. rychlou divizi a pluk se proměnil na motorizovaný pěší prapor 5. V říjnu 1947 se útvar přestěhoval do Kralovic a Kladna. Dne 3. března 1948 obdržel historický název "T.G. Masaryka". K 1. říjnu 1949 byl opětně rozšířen na pěší pluk. V listopadu 1950 došlo k reorganizaci útvaru na 5. průzkumný prapor 5. mechanizované divize (původní 1. rychlá divize byla přečíslována na 5. rychlou divizi k 1.3.1948), přičemž se útvar přestěhoval do Slaného. Dnem 11. září 1952 došlo ke zrušení dosavadního pojmenování "T. G. Masaryka" a prapor byl nově pojmenován "Národního hrdiny Julia Fučíka". Na podzim 1953 se přestěhoval ze Slaného do Dobříčan u Loun a o rok později do Podbořan. To již od 9. května 1955 působil pod novým názvem jako 1. Bělocerkevský průzkumný prapor národního hrdiny Julia Fučíka (5. mechanizovaná divize byla zároveň přečíslována na 1. mechanizovanou divizi). Na sklonku září 1958 došlo ke předání útvaru do podřízenosti velitelství 20. motostřelecké divize jako 12. průzkumného praporu (bez historického či čestného názvu). K 1. září 1961 se uskutečnila reorganizace praporu na 20. průzkumnou rotu přemístěnou z Podbořan do posádky Cheb. Opětné rozšíření na prapor proběhlo v září 1966. V nezměněné podobě útvar setrval až do počátku 90. let minulého století. V návaznosti na připravovanou reorganizaci 20. mechanizované divize na 3. mechanizovanou brigádu se útvar v listopadu 1994 přesunul do Velké Hleďsebe u Mariánských Lázní a k 1. lednu 1995 byl přečíslován na 3. průzkumný prapor. Útvar svoji existenci ukončil posledním srpnovým dnem roku 1997.

Informace o rotě hloubkového průzkumu jsou obsaženy v odpovědi na otázku čís. 154.


222. V "Dotazech" mě zaujala vyčerpávající odpověď č. 196. Můžete podat podobnou informaci o útvaru radiotechnického vojska Lažany? (odpovídá Pavel Minařík)

V Lažanech se od roku 1977 nacházelo velitelství 51. radiotechnického praporu (VÚ 3273). Uvedený prapor vznikl v roce 1961 a jeho velitelství nejprve sídlilo v Chomutově. Do složení praporu v roce 1961 kromě velitelského stanoviště náležel jeden radiotechnický uzel (304.), tři radiotechnické hlásky (302., 303. a 324.) a velitelská rota. Kromě velitelství 51. radiotechnického praporu a roty velení se v Lažanech od roku 1977 nacházela i tzv. 510. místní radiotechnická rota. První radiotechnická jednotka (5. radiotechnická hláska 158. radiotechnického puku) zde byla vytvořena v roce 1955 a disponovala jedním radiolokátorem P-8 a jedním radiolokátorem P-20. Postupně v Lažanech vzniklo i velitelské stanoviště zmíněného pluku. Po vytvoření 51. radiotechnického praporu se velitelské stanoviště přesunulo do jiné lokality a v Lažanech nadále působil pouze 304. radiotechnický uzel. Jeho radiolokační vybavení bylo ovšem poměrně bohaté a v roce 1967 se např. jednalo jeden radiolokátor P-35, jeden radiolokátor P-15, jeden radiolokátor P-12 a dva radiolokační výškoměry PRV-11. Do sestavy praporu v roce 1967 dále patřily 302. radiotechnická hláska Mimoň, 303. radiotechnická hláska Hájek, 305. radiotechnická hláska Abertamy, 306. radiotechnická hláska Aš a 307. radiotechnická hláska Kříženec. Poslední tři radiotechnické hlásky přešly v roce 1969 do složení nově vytvořeného 55. radiotechnického praporu s velitelstvím v Teplé u Mariánských Lázní. Lažanský 51. radiotechnický prapor zanikl koncem roku 1994.


221. Zajímalo by mě, jaké útvary byly dislokovány v posádce Český Krumlov od roku 1918. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Český Krumlov byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939

Posádkové velitelství 1919 až 1927
1. baterie dělostřeleckého oddílu 254 1920 až 1921
Dělostřelecký oddíl 255 1920 až 1927

b) po roce 1945

Posádková správa 1945 až 1949
Jezdecká korouhev 2 1945 až 1946
12. tanková brigáda 1946 až 1947
II. prapor pěšího pluku 1 1945 až 1950
III. prapor pěšího pluku 1 1949 až 1950
1. pěší (51. motostřelecký) pluk 1950 (1958) až 1991
1. protitankový oddíl 1950 až 1955
Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa) 1951 (1954) až dosud
4. radiový prapor REB (4. smíšený pluk REB) 1978 (1989) až 1991
Výcvikové středisko (Výcviková základna) mírových sil 1990 (1993) až dosud

220. Prosím o sdělení krycích čísel následujících útvarů čs. armády v Žatci. (odpovídá Pavel Minařík)

Krycí čísly Vámi uváděných útvarů bývalé ČSLA byla následující:

15. stíhací letecký pluk Žatec VÚ 8699 v letech 1952 až 1958
5. letecká technická skupina Žatec VÚ 7344 v letech 1957 až 1958
3. letecká technická skupina Líně (Žatec) VÚ 4402 v letech 1957 až 1961
5. letecká divizní opravna Žatec VÚ 5937 v letech 1953 až 1958
3. letecká divizní opravna Líně VÚ 5616 v letech 1953 až 1961
23. opravna Žatec VÚ 7502 v letech 1961 až 1994
3. provozní prapor Žatec VÚ 2763 v letech 1961 až 1994
1. protiradiotechnická rota "L" VÚ 1727 v letech 1958 až 1961
Vojenská správa budov 0429 nepoužívala krycí číslo

219. Chcel by som Vás požiadať o základné životopisné údaje (dáta narodenia, menovania do generálskej hodnosti, vyššie funkcie) týchto generálov: Antonín KUTIL, Vasil PAVLIČ, Antonín VAJCÍK, Ernest VASILIAK a ďalej o zoznam menovaných a povýšených generálov k 1.5.1980 a k 1.5.1981. (odpovídá Pavel Minařík)

Dnem 1.5.1980 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálplukovníka
genpor. Ing. Miloslav Blahník Náčelník GŠ ČSLA - 1.zástupce MNO
genpor. PhDr. Antonín Brabec Náčelník Hlavní politické správy ČSLA
do hodnosti generálporučíka
genmjr. Ing. Josef Martinec Náčelník Hlavní stavební a výrobní správy - zástupce MNO
genmjr. Ing. Juraj Lalo Zástupce náčelníka Správy bojové přípravy MNO
genmjr. Ing. Miroslav Peloušek Náčelník Raketového vojska a dělostřelectva MNO
genmjr. PhDr. Jiří Reindl, CSc. Náčelník Vojenské politické akademie K. Gottwalda
genmjr. Ing. Karol Seneši Náčelníka Vojska protivzdušné obrany
genmjr. Ing. Ladislav Stach Náčelník Spojovacího vojska GŠ ČSLA
a jmenováni do hodnosti genmjr.
plk. Ing. Oldřich Barák, CSc. Náčelník Výzkumného ústavu 060
plk. Ing. Jan Čábela Náčelník Ubytovací a stavební služby HSVS
plk. gšt. Ing. Čestmír Hrbek Velitel 13. tankové divize
plk. doc. MVDr. Jozef Hrušovský, DrSc. Náčelník Veterinární služby Hlavního týlu
plk. MUDr. Bohumil Indra Náčelník Zdravotnické služby Hlavního týlu
plk. JUDr. Ján Kollár, CSc. Náměstek gen. prokurátora - Hlavní vojenský prokurátor
plk. JUDr. Emanuel Kubín Náměstek předsedy Nejvyš. soudu - Předseda voj. kolegia
plk. Ing. Václav Majer Náčelník Správy výroby a dodávky Hlavní technické správy
plk. Ing. Vladimír Muras Zástupce náčelníka letectva pro ILS - hlavní inženýr letectva- Náčelník inženýrské letecké služby vojenského letectva
plk. Ing. Palo Ríša Náčelník Proviantní služby
plk. Ing. Leopold Roule Náčelník raketového vojska a dělostřelectva 1. armády
plk. gšt. Ing. Evžen Špitálník Velitel 19. motostřelecké divize
plk. gšt. Ing. Zdeněk Štorek Zástupce velitele 10. letecké armády
plk. Ing. Antonín Vajcík Náčelník oddělení ILS - hlavní inženýr - zástupce velitele 10. letecké armády
plk. gšt. Ing. Pavel Vrlík Velitel 20. motostřelecké divize

Dnem 1.5.1981 byli rozkazem prezidenta republiky jmenováni do hodnosti generálmajora:

plk. Ing. František Bečvář Náčelník Správy vojenské dopravy Hlavního týlu
plk. Ing. Antonín Dragoun Náčelník Správy vojenské přejímky Hlavní technické správy
plk. gšt. Ing. Zdeněk Kašička Náčelník operačního oddělení Operační správy GŠ ČSLA
plk. gšt. Ing. Ladislav Tomeček Náčelníka Vojska protivzdušné obrany
plk. Pavel Topercer Náčelník Politického oddělení 10. letecké armády
plk. gšt. Ing. Josef Vincenc Velitel 1. tankové divize

Vasil Pavlič
- nar. 1930,
- genmjr. 1.10.1976, genpor. 1.5.1982
- zástupce velitele 2. motostřelecké divize 1971, velitel 2. motostřelecké divize 1971-1974, náčelník štábu 1. armády 1974-1975, zástupce náčelníka Operační správy GŠ ČSLA 1975-1980, náčelník Operační správy GŠ ČSLA 1980-1985, Vojenský a letecký přidělenec ČSSR v Moskvě 1985-1988, zástupce náčelníka Generálního štábu ČSLA 1988-1989, 1. zástupce náčelníka Generálního štábu ČSLA 1989, záloha 1989

Antonín Kutil
- nar. 1929,
- genmjr. 1.10.1979,
- náčelník spojovacího vojska 1. armády 1970-1977, zástupce náčelníka spojovacího vojska GŠ ČSLA 1977-1986, náčelník 8. oddělení GŠ ČSLA 1986-1989, záloha 1989

Antonín Vajcík
- nar. 1929,
- genmjr. 1.5.1980,
- náčelník oddělení ILS - hlavní inženýr - zástupce velitele 10. letecké armády 1970-1983, náčelní Správy technického rozvoje Hlavní technické správy 1983-1985, zástupce náčelníka Technického výboru spojených ozbrojených sil Varšavské smlouvy 1985-1990, záloha 1990
Ernest Vasiliak
- nenalezen mezi generály bývalé ČSLA


218. Zajímaly by mě rozměry jednotných praporů pěších pluků, leteckých pluků, hraničářských praporů, dělostřeleckých pluků a jezdeckých pluků armády 1. republiky. Existoval k tomuto tématu nějaký předpis? (odpovídá Pavel Minařík)

Podoba praporů (praporců a standart) útvarů čs. armády byla stanovena příslušnými výnosy MNO, zveřejňovanými ve "Věcním věstníku MNO". Z těchto věstníků jsme pro Vás vybrali příslušné údaje a blíže se s nimi můžete seznámit v nové studii Prapory, praporce a standarty. Ve zmiňovaných věstnících byly ovšem uvedeny jednotné vzory praporů jen pro část útvarů čs. armády. Nejsou v nich obsaženy např. letecké, ženijní nebo telegrafní útvary, služby či školy. Pokud Vás zajímá konkrétní vojenský útvar, můžete se s příslušným dotazem obrátit na Vojenský historický ústav Praha, který v depozitářích Vojenského technického muzea v Lešanech obhospodařuje veškeré prapory bývalých útvarů čs. armády.


217. Zajímalo by mě, zda byly po druhé světové válce v československé armádě využity ukořistěné německé tanky typu Panther. Pokud ano, v jakém počtu a u jakých jednotek? (odpovídá Pavel Minařík)

Poválečná čs. armády bývalé německé tanky Pz-V sice vlastnila, ale jako bojová vozidla je nevyužívala. Po skončení 2. světové války byl kořistní materiál svážen na různá shromaždiště, přičemž tanky Pz-V byly soustřeďovány v Přelouči. V roce 1948 se zde mělo nacházet 57 kusů těchto tanků. Protože převážná část tanků byla bez věží, upustilo se od jejich vyzbrojení a provozuschopná vozidla byla opatřena navijáky a používala se pro vyprošťování. Častokrát bylo ocelové lano pouze omotáno okolo věže. V roce 1958 je ve stavu ČSLA uváděno ještě 7 vyprošťovacích tanků Panther a 15 tahačů Panther. Po zavedení dostatečného množství vyprošťovacích tanků VT-34 byly tanky Panther v polovině 60. let z výzbroje ČSLA vyřazeny. Později dosluhovaly u ČSD a údajně v České Třebové je bylo možné zahlédnout ještě v 70. letech minulého století.


216. Zajímá mě historie tanku T-10A-MK. Nevím jestli mi dokážete pomoci, ale tanky byly ve výzbroji těžkých tankových divizí (13., 25.) dislokovaných na území bývalé NDR. Bohužel neznám přesnou organizační strukturu ani počet těžkých tanků v jednotce. Dále by mě zajímalo, zda se obě divize účastnily "osvobození" ČSR v roce 1968. Fotografie tanků T-10M s "invazními" pruhy existují. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uváděné těžké tankové divize vznikly v rámci Skupiny sovětských vojsk v Německu v roce 1958 a na "klasické" tankové divize byly zpětně reorganizovány v roce 1965. Z 13. těžké tankové divize se opětně stala 9. tanková divize a z 25. těžké tankové divize zase 25. tanková divize. Údaje o vnitřní organizaci útvarů a jednotek nemáme k dispozici. V publikaci "Tankovyj meč SSSR 1945 - 1991" je uvedeno, že 13. těžkou tankovou Bobrujsko-Berlínskou divizi v letech 1958 až 1965 tvořily 95. těžký Bobrujský tankový pluk, 70. gardový těžký Proskurovsko-Berlínský pluk G. I. Kotovského a 108. těžký Bobrujský tankový pluk.

V noci z 20. na 21.srpna 1968 se z pozemních vojsk "skupiny" podílely na obsazení Československa velitelství 1. gardové tankové armády a velitelství 20. gardové armády, společně se sedmi vševojskovými divizemi (9. a 11. gardovou tankovou divizí, 6., 14., 20., 27. gardovou a 35. motostřeleckou divizí). Je možné, že některé tanky T-10 ještě dosluhovaly ve složení 9. tankové divize.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist