275. Nemáte přehled o dislokaci jednotek Velitelství okrsku Praha (pěší pluky 5, 28, 201 až 204) a záložní 18. divize (pěší pluky 55, 78, 88)? V literatuře je popisována většinou situace na hranicích a nikoliv ve vnitrozemí. (odpovídá Pavel Šrámek)
Až do přelomu září a října 1938 disponovalo Velitelství okrsku Praha pouze pěšími pluky 5 a 28 a dělostřeleckým oddílem 501. Pěší pluk 5 zodpovídal za obranu od toku Labe u Mělníka po čáru Malíkovice – Šternberk – Třebechovice – Vinařská Hora, pěší pluk 28 od této čáry po tok Vltavy v prostoru Královská (viz operační rozkazy otištěné v Historii a vojenství 1997/1, s. 143 – 149). V prvních říjnových dnech byly oba zmíněné pěší pluky postupně vystřídány pěšími pluky 201 až 204 a staženy z první linie do týlu jako záloha. Nové pěší pluky se pak rozmístily takto: pěší pluk 202 bránil úsek od toku Labe po Beřovice – Vítov – Drnov – Podlešín, pěší pluk 201 odtud až po Malíkovice – Šternberk – Třebechovice – Vinařice, pěší pluk 204 odtud až po Lažina – Šnárová – Žlubinec – Krkavčí Hora a pěší pluk 203 odtud až po tok Vltavy východně Slapy. Protože se však posledně jmenovaný pěší pluk opozdil, působil počátkem října v jeho úseku stále ještě pěší pluk 28.
Pokud jde o záložní 18. divizi, ta byla vysunuta před linii opevnění u Prahy v prostoru Kladno – Knovíz – Olovnice – Kněževes. Velitelství divize a telegrafního praporu bylo v Buštěhradu, velitelství pěšího pluku 55 v Olšanech, pěšího pluku 78 v Mozolíně, pěšího pluku 88 v Dřínu, dělostřeleckého pluku 18 v Brandýsku, smíšeného přezvědného oddílu v Hřebeči a ženijní roty v Dřetovicích.
Širší souvislosti týkající se obrany tohoto prostoru naleznete v Historii a vojenství 1996/5, s. 87 – 98.
274. Zajímalo by mě, zda jste schopni něco zjistit o pplk. děl. Aloisi Hartmannovi (1894-1973), který působil u 102. dělostřeleckého pluku v Českých Budějovicích, Rokycanech a na dalších místech. Vím, že byl ruským legionářem a oženil se v roce 1925. (odpovídá Pavel Šrámek)
Podplukovník dělostřelectva Alois Hartmann (po roce 1945 si změnil příjmení na Horan) se narodil 24. září 1894 v Plánici, okres Klatovy. V letech 1913-1914 absolvoval dva semestry právnické fakulty Univerzity Karlovy, po vypuknutí světové války nastoupil do rakousko-uherské armády k dělostřelectvu. V červnu 1916 byl na ruské frontě zajat a v roce 1917 vstoupil do československých legií v Rusku, kde sloužil opět u dělostřelectva. V roce 1920 se v hodnosti kapitána vrátil do Československa, kde byl zařazen k dělostřeleckému pluku 5 v Českých Budějovicích. V roce 1925 se stal velitelem I. oddílu tohoto pluku a v roce 1932 velitelem III. oddílu. V roce 1933 byl přemístěn k dělostřeleckému pluku 3 do Litoměřic jako velitel I. oddílu a v roce 1935 k dělostřeleckému pluku 102 do Rokycan jako velitel II. a později I. oddílu. Za mobilizace na podzim 1938 velel dělostřeleckému pluku 102, který byl součástí I. sboru. Po německé okupaci v březnu 1939 nastoupil službu u berní správy v Českých Budějovicích, v roce 1941 byl jako bývalý legionář donucen k odchodu, poté pracoval u firmy Peyhovský. Po osvobození v roce 1945 vstoupil znovu do armády, velel dělostřeleckému pluku 5, pak dělostřeleckému pluku 203 a opět dělostřeleckému pluku 5. V roce 1947 byl ustanoven posádkovým důstojníkem u Posádkového velitelství České Budějovice a v srpnu 1949 byl přeložen do výslužby.
Jeho personální spisy (legionářský spis a kvalifikační listina) jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu v Praze, kde je lze po předchozí domluvě (tel.: 973 206 101) prostudovat.
273. Chtěl bych se zeptat, jestli je možné zjistit, které útvary (pokud možno i číselně) Stráže obrany státu byly v roce 1938 dislokovány na území Opavska a na kterých místech. (odpovídá Pavel Šrámek)
Na Opavsku působily jednotky Stráže obrany státu podřízené praporům SOS Bruntál a Moravská Ostrava, přičemž prapor SOS Bruntál zajišťoval ochranu státní hranice od Cukmantlu přes Jindřichov, Osoblahu, Město Albrechtice, Krnov až po Skrochovice u Opavy, kde navazoval prapor SOS Moravská Ostrava. Podrobnější organizace a dislokace obou praporů nám není bohužel známa.
272. Potřeboval bych informace o letišti v Dolním Benešově na severní Moravě, konkrétně o jeho vojenském využití a dislokaci leteckých jednotek, pokud možno i v letech 2. světové války. (odpovídá Pavel Šrámek)
V Dolním Benešově bylo před druhou světovou válkou civilní letiště, využívané zřejmě i četnickou leteckou hlídkou. Za války na něm bojová letadla přistála počátkem února 1945, jednalo se o několik desítek letadel Bf 109 stíhací eskadry JG 77. Později na letišti přistály i části bitevních eskader SG 4 a SG 10, takže zde bylo zhruba 200 letadel, převážně Bf 109 a Fw 190. V dubnu 1945 německá armáda Dolní Benešov kvůli blížící se frontě vyklidila.
271. Zajímalo by mě, jaké útvary patřily pod velení pěšího pluku 42 v září 1938 (např. ke 30. září 1938). Dále by mě zajímala jména velitelů a početní stavy těchto jednotek. Taktéž by mě zajímaly nějaké podrobnosti o improvizovaném obrněném vlaku 33 (velitel, výzbroj atd.). (odpovídá Pavel Šrámek)
Pěšímu pluku 42 podléhal za všeobecné mobilizace na podzim 1938 vedle jeho tří organických pěších praporů (I. až III.) ještě strážní prapor XXII, který se k 1. říjnu 1938 stal IV. praporem pluku. Velitelem pěšího pluku 42 byl plukovník generálního štábu František Navrátil, velitelem strážního praporu XXII major pěchoty Jan Žižka. Početní stavy koncem září 1938 jsou známy pro I. prapor (803 mužů, 85 koní, 17 vozů, 17 kar, 4 polní kuchyně, 24 kol), pro III. prapor (694 mužů, 66 koní, 12 těžkých a 91 lehkých kulometů, 19 vozů, 16 kar, 4 polní kuchyně, 20 kol) a strážní prapor XXII (2 148 mužů – zřejmě včetně civilních pracovníků, 141 koní, 20 těžkých a 320 lehkých kulometů).
Improvizovaný obrněný vlak 33 byl, stejně jako ostatní improvizované obrněné vlaky, složen z lokomotivy a dvou uhelných vozů, z nichž jeden byl vyzbrojen polním dělem ráže 8 cm a dvěma kulomety vzor 24 a druhý pěti kulomety vzor 24. Postavili ho v libereckém depu a koncem září 1938 se zapojil do bojů o šluknovský výběžek.
270. Nevíte, jestli na Liběchovské příčce, konkrétně na úseku Q1, byly maskovány objekty druhého sledu. (odpovídá Pavel Šrámek)
Úsek Q1 Vrchovany se začal stavět až v létě 1938 a jeho výstavbu se nepodařilo dokončit. O maskování vybetonovaných objektů lehkého opevnění nemáme informace.
269. Mohli byste prosím uvést všechny útvary předválečné čs. armády, kterým byl propůjčen historický nebo čestný název? (odpovídá Pavel Minařík)
Z prvorepublikových útvarů historické nebo čestné pojmenování nesly:
– pěší pluk 1 Mistra Jana Husi
– pěší pluk 2 Jiřího z Poděbrad
– pěší pluk 3 Jana Žižky z Trocnova
– pěší pluk 4 Prokopa Holého
– pěší pluk 5 T. G. Masaryka
– pěší pluk 6 Hanácký generála Janina
– pěší pluk 7 Tatranský
– pěší pluk 8 Slezský
– pěší pluk 9 Karla Havlíčka Borovského
– pěší pluk 10 Jana Sladkého Koziny
– pěší pluk 11 Františka Palackého
– pěší pluk 12 Generála M. R. Štefánika
– pěší pluk 21 Maršála Foche
– pěší pluk 22 Argonský
– pěší pluk 23 Amerických Slovákov
– pěší pluk 28 Tyrše a Fügnera
– pěší pluk 29 Plukovníka Josefa Jiřího Švece
– pěší pluk 30 Aloise Jiráska
– pěší pluk 31 Arco
– pěší pluk 32 Gardský
– pěší pluk 33 Doss Alto
– pěší pluk 34 Střelce Jana Čapka
– pěší pluk 35 Foligno
– pěší pluk 39 Výzvědný, generála Grazianiho
– pěší pluk 41 Dr. Edvarda Beneše
– pěší pluk 45 Rumunský
– pěší pluk 48 Jugoslávie
– hraničářský prapor 1 České Družiny
– hraničářský prapor 2 Roty Nazdar
– hraničářský prapor 6 Sibiřských úderníků
– dělostřelecký pluk 1 Jana Žižky z Trocnova
– dělostřelecký pluk 6 Irkutský
– dělostřelecký pluk 9 T. G. Masaryka
– dělostřelecký pluk 101 Dr. Edvarda Beneše
– jezdecký pluk 1 Jana Jiskry z Brandýsa
– jezdecký pluk 2 Sibiřský
– jezdecký pluk 3 Svatopluka knížete Velkomoravského
– jezdecký pluk 4 Antonína Švehly
– jezdecký pluk 7 T. G. Masaryka
– jezdecký pluk 8 Knížete Václava Svatého
– jezdecký pluk 11 Krále Carola II. Rumunského
– letecký pluk 1 T. G. Masaryka
– letecký pluk 2 Dr. Edvarda Beneše
– letecký pluk 3 Generála letce M. R. Štefánika
– ženijní pluk 2 Uralský
268. Nedávno jsem nalezl několik límcových čísel, s jejichž určením si nevím rady. Jedná se o tato čísla: v oválcích – 50, 55, 80, 84, 251; v trojúhelníku – 1; v kruhu (na způsob automobilního praporu) – 4, 7, 8. Nevíte k jakým útvarům patří? (odpovídá Pavel Minařík)
Límcová čísla náležela následujícím útvarům:
a) čísla v oválu
– 50: nezjištěno
– 55: nezjištěno
– 80: nezjištěno
– 84: dělostřelecký oddíl 84 Týn nad Vltavou (1935 až 1939)
– 251: dělostřelecký oddíl 251 Bílina (1920 až 1933)
b) číslo v trojúhelníku
– 1: horský pěší pluk 1 Dolný Kubín (1920-1939)
c) čísla v kruhu
– 4: automobilní prapor 4 Košice, později Prešov (1935-1939) nebo Slovenská armáda – pěší pluk 4 Bratislava (1939-1940)
– 7: automobilní prapor 7 Nitra (1936-1939) nebo Slovenská armáda – pěší pluk 7 Žilina (1939-1940)
– 8: Slovenská armáda – pěší pluk 8 Michalovce (1939-1940)
267. Lze zjistit, kolik československých vojáků padlo při obraně Československa v letech 1938 – 1939? (odpovídá Pavel Šrámek)
Od částečné mobilizace v květnu 1938 do okupace Československa v březnu 1939 zemřelo v různých souvislostech s boji o tehdejší hranice (zákeřná zabití, bojové akce, na následky zranění apod.) zhruba 200 příslušníků armády, policie, četnictva a finanční stráže. Jejich kompletní jmenný přehled (vůbec první od těchto událostí!!!) bude publikován v připravovaném sborníku „Hraničáři pod Luží“, který vyjde u příležitosti odhalení pomníku obráncům hranic v Lužických horách. Další vojáci, policisté, četníci a finančníci zemřeli v důsledku tzv. nebojových ztrát (dopravní nehody, porušení předpisů, sebevraždy z osobních důvodů apod.).
266. Mohli byste uvést písmenné označení letek čs. vojenského letectva za první republiky? (odpovídá Pavel Šrámek)
Toto označení uvádí Miloslav John ve své práci „Československé letectvo v roce 1938“ z roku 1996 na stranách 286 a 287. Vzhledem k tomu, že Johnovy práce jsou problematické (obsahují fakta, omyly i vyložené chyby), je ale třeba brát tyto údaje s jistou opatrností. My sami bohužel nemáme možnost jejich prověření.
265. Prosím o zaslanie nejakých www stránok o rozných muzeách (opevnení, vojenskej techniky …). Mám na mysli konkrétne stránky, na ktorých sú napísané veci ako otváracie hodiny atd. (odpovídá Pavel Šrámek)
Vámi požadované informace naleznete například na www.bunkry.cz/muzea.asp nebo na našich stránkách v části Československé opevnění a Odkazy. Velmi podrobný popis všech pevnostních muzeí v České republice vyšel též nedávno tiskem (Martin Ráboň: Československé opevnění z let 1935-1938. Muzea a památníky. Brno 2003).
264. Jak se díváte na postavu generála Prchaly? Myslíte, že se k němu vláda zachovala spravedlivě? (odpovídá Pavel Šrámek)
Generál Prchala patří ke kontroverzním postavám našich moderních dějin a jeho činy je třeba hodnotit v příslušných dobových souvislostech. Prchala byl bezesporu výborný voják (v roce 1933 se téměř stal náčelníkem Hlavního štábu), který se po Mnichovu 1938 odmítl smířit s vyklizením pohraničí bez boje a do poslední chvíle se snažil prosadit ozbrojený odpor. Po okupaci v roce 1939 odešel do Polska, kde hodlal vybudovat československou zahraniční armádu, po polské porážce se přesunul do Francie a Velké Británie. Odmítal uznat Edvarda Beneše, kterého vinil z tragédie v roce 1938, což ovšem znamenalo, že odmítal hlavu československého zahraničního odboje. Navíc díky politické nezkušenosti a jisté naivitě stále více podléhal vlivům protibenešovsky naladěných osob, takže koncem války stál jednoznačně mezi odpůrci prezidenta Beneše. Jeho potrestání (tj. degradace na vojína) bylo proto vcelku logickým krokem vlády osvobozeného Československa. Dnes ovšem s odstupem času víme, že vše nebylo tak jednoznačné a že Prchalovy osudy významně ovlivnily zákulisní intriky některých lidí z Benešova okolí.
263. Jde mi o límcové označení v podobě trojúhelníků, zhotovené z postříbřeného kovu, čelní strana má podélné hránkování, uprostřed je prolisovaná číslice 1, 2, 3, 4 a v každém rohu dírka pro přišití. Je to označení pro „hraničářské pluky“ z období 1. republiky? (odpovídá Pavel Šrámek)
Ne. Vámi zmiňované označení používaly horské pěší pluky československé armády (č. 1 – Dolný Kubín, č. 2 – Ružomberok, č. 3 – Poprad, č. 4 – Jelšava). Hraničářské pluky vznikaly až na konci 30. let, měly odlišnou číselnou řadu (4, 5, 6, 17, 18, 19) a k označení užívaly hlavu psa.
262. Je veřejně přístupná tvrz Babí u Žacléře? Můžete uvést nějaký kontakt? (odpovídá Pavel Šrámek)
Tvrz Babí je pro veřejnost otevřena v květnu, červnu a září o víkendech a státních svátcích, od počátku července do konce srpna pak každý den s výjimkou pondělí. Provozovatelem je družstvo Fortis, Pampeliškova 505, 54102 Trutnov. Telefon na tvrz je 499733273, email fortis.cz@atlas.cz.
261. Chtěl bych se zeptat, kde lze získat plány lehkých překážek čs. opevnění. (odpovídá Pavel Šrámek)
Podrobné informace o lehkých překážkách včetně plánků naleznete například v knize „Československé opevnění 1935-1938“, 2. vydání, Náchod 1998 nebo v knize „Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, 2. vydání, Praha 2002.