Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 301. - 315.

Následující dotazy 316. - 330. Předešlé dotazy 286. - 300.

315. Nevíte, kde by se daly sehnat materiály o odsunu českých občanů z pohraničí roku 1938 (nejlépe na Ústecku)? (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste se podívat do nedávno vydané obsáhlé publikace "Sudety pod hákovým křížem" autorů Zdeňka Radvanovského a Václava Kurala nebo do jednotlivých čísel sborníku "Historie okupovaného pohraničí 1939-1945", který vydává univerzita v Ústí nad Labem. Vzpomínky československých občanů vyhnaných v roce 1938 z pohraničí naleznete v publikaci "Vyhnání Čechů z pohraničí 1938", vydané v Praze roku 1996.


314. Zajímám se o umístění táborů válečných zajatců na území našeho státu. Jde mi o zajatecké tábory, v nichž byli drženi spojenečtí vojáci v letech 1939-1945, a dále o zajatecké tábory po roce 1945 pro vojáky německé. Můžete mi prosím poradit? (odpovídá Pavel Šrámek)

V prvém případě si zkuste sehnat knihu "Tábory utrpení a smrti", která vyšla v Praze roku 1969 a měla by obsahovat přehled všech typů táborů, tj. i zajateckých, na území našeho státu v letech 1939 až 1945. O zajateckých táborech po roce 1945 byste zase mohl nalézt informace v knize Tomáše Staňka "Tábory v českých zemích 1945-1948", která vyšla v Šenově u Ostravy roku 1996.


313. Které objekty navštívil Adolf Hitler? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud máte na mysli objekty československého opevnění z let 1935 až 1938, tak Adolf Hitler si při svých cestách po okupovaném pohraničí během října 1938 prohlédl několik lehkých objektů vzor 37 v severních i jižních Čechách a na severní i jižní Moravě a také těžké objekty u Bratislavy a Šatova. V prosinci 1938 se pak zúčastnil zkušebního postřelování objektů těžkého opevnění u Králík a prohlédl si dělostřeleckou tvrz Hůrka. Podrobnosti najdete v článku "Hitlerovy návštěvy čs. opevnění", který vyšel ve Fortsborníku číslo 7/II v Brně 2002.


312. Jak byly tvořeny státní poznávací značky armádních vozidel prvorepublikové armády? (odpovídá Pavel Šrámek)

K dispozici máme jen informace o označování obrněné techniky. Ta měla do prosince 1932 policejní evidenční čísla tvořená kombinací římských a arabských číslic (např. obrněná auta vz. 27: NIX201 až NIX215). V prosinci 1932 byla zavedena nová evidenční čísla, a to pětimístná z arabských číslic, přičemž pro vojenská obrněná vozidla, traktory a tahače začínala dvojčíslím 13 (zmíněná obrněná auta vz. 27: 13338 až 13352). V obou případech se pak jednalo o bílé číslice na černé tabulce.


311. Potřebuji zjistit co nejvíce informací o působení Luftwaffe na letišti v Německém (Havlíčkově) Brodě. Vše co je možně zjistit. Postačily by mi i pouhé adresy atd. (odpovídá Pavel Šrámek)

Máme jen základní informace. Letiště se zřejmě až do roku 1944 využívalo jako příležitostné pro výcvikové účely. První konkrétní útvar je na něm doložen na podzim 1944, a to II. skupina Schlachtgeschwader 102. Na letišti byla do února 1945 a sloužila opět jako výcviková jednotka. V dubnu a květnu 1945 letiště sloužilo jako základna slavné Jagdgeschwader 52, přesněji velitelství a I. skupině, které velel Erich Hartmann. V květnu 1945 se na letiště přesunula i III. skupina JG 52. Mimo JG 52 ukončila válku v Havlíčkově Brodě také 10. letka Schlachtgeschwader 9 a 5. (stíhací) a 8. (bitevní) letka letectva Vlasovovy Ruské osvobozenecké armády.


310. Kde by se daly zjistit plány na přepad Československa Německem v roce 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Při popisu plánů na přepadení Československa se vždy vycházelo z dokumentů předložených v roce 1946 při Norimberském procesu (česky publikovány v tzv. Knize "O" vydané ministerstvem vnitra v roce 1946), je ale otázkou, nakolik jsou tyto dokumenty přesné a úplné. O jiných zdrojích nevíme, takže asi nezbude než pátrat v německých, příp. dalších archivech.


309. Neuvažujete o zřízení diskusního fóra k článkům či názorům? Zvláště k názorům by se to hodilo, i když je pravdou, že by narostly nároky na správce webu, neboť ne každý se dokáže vyvarovat invektiv. Ale rozebrání některých názorů a protinázorů by bylo zajímavé. (odpovídá Pavel Šrámek)

O možnosti zavést na Vojenství Kvalitně diskusní fórum jsme již hovořili a prozatím jsme tuto myšlenku zamítli. Srovnání názorů a protinázorů by bylo nepochybně zajímavé, jenže, jak sám uvádíte, vyžadovalo by to soustavnou pozornost správce, a to bohužel při našich dosavadních technických možnostech přístupu na internet nejsme schopni zajistit (viz nedávné události, kdy po celou řadu týdnů jsme na webu nemohli pracovat). Navíc na internetu je k dispozici hned několik diskusních fór, z nichž asi nejlepší je na www.fronta.cz, kde je možné diskutovat podle libosti. Pokud nicméně chcete, aby se Váš názor na našich stránkách objevil, napište ho formou dotazu a my ho na tomto místě rádi zveřejníme.


308. Prosím o jakoukoliv informaci o někom, kdo se zabývá fortifikacemi v okolí Rabštejna nad Střelou. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste se pozeptat na diskusním fóru věnovaném předválečnému opevnění na http://pandora.cz/conference/opevneni. Možná Vám pomůže i Západočeský bunkrologický zápisník na http://marek.mhbh.net/zbz.htm.


307. Chtěl bych se něco dozvědět o Finanční stráži ve východních Čechách v letech 1918-1938 (prameny, literaturu, www stránky, odborníky zabývající se touto tématikou apod.). Především by mě zajímaly významné osobnosti, dislokace apod. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste si sehnat starší knihy Oty Holuba (Stůj! Finanční stráž!) nebo novější Jindřicha Marka (Smrt v celním pásmu). V nich byste měl nalézt další prameny ke studiu.


306. Nedávno jsem narazil na skupinu tří neznámých bunkrů u bývalého VVP Milovice, konkrétně u silnice mezi Benáteckou Vruticí a Jiřicemi. Jednalo se o objekty pouze s jednou střílnou ve tvaru podlouhlé štěrbin, s několika stupni vyvedenými v betonu bez ocelových prvků, vchod se nacházel vedle střílny ve stejné stěně, na stropě byly železné pláty. Rozhodně nejde o lehké objekty vzor 37 a asi ani o vzor 36. (odpovídá Pavel Šrámek)

Jak nás informoval kolega Jaroslav Beneš, který se výzkumem VVP Milovice dlouhodobě zabývá, jedná se německé betonové bunkry postavené během druhé světové války, které sloužily (resp. měly sloužit) jako pozorovatelny, úkryty nebo strojovny. U Jiřic se tehdy nalézala cvičná střelnice "Schiessbahn III Jirschitz", kde bylo postaveno celkem 10 objektů a na samém okraji střelnice ještě jedna pozorovatelna. Z těchto objektů byly tři strojovny a zbytek pozorovatelny pro vyhodnocování střeleb. Objekty nebyly stavebně dokončeny a střelnice pravděpodobně nikdy nesloužila svému účelu.


305. Existuje publikace, ve které by bylo, ať již slovem či graficky, znázorněno rozmístění německých jednotek na našem území za 2. světové války, jejich přesuny, střety s jinými armádami? (odpovídá Pavel Šrámek)

Vašim požadavkům odpovídá nejvíce asi 16. svazek obsáhlé práce německého historika Georga Tessina "Verbände und Truppen der deutschen Wehrmacht und Waffen-SS im Zweiten Weltkrieg 1939-1945", který vyšel ve čtyřech dílech v Osnabrücku v letech 1996 a 1997. Jedná se o jmenný rejstřík všech lokalit, kde byly v letech 1939 až 1945 německé posádky. Bohužel tato úctyhodná práce nezachycuje dislokační změny koncem války vynucené posunem fronty, což je právě pro české země období asi nejzajímavější. Pro tuto dobu jsou, pokud víme, zachyceny údaje jen pro Luftwaffe, a to v práci "Luftwaffe over Czech Territory" vydané v Praze 2001.


304. Nevíte, kde se dá sehnat podrobný nákres celého automobilu Tatra 75 z roku 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste napsat do Vojenského ústředního archivu v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8), zda nemají ve sbírce vojenských předpisů také předpis pro tento automobil nebo se jeho plány nenacházejí v některém z archivních fondů.


303. Kde se dají sehnat či objednat knihy: Pavel Šrámek "Československá armáda v roce 1938" a Pavel Šrámek a kolektiv "Když zemřít tak čestně. Československá armáda v září 1938"? (odpovídá Pavel Šrámek)

Obě publikace vyšly ve 2. polovině 90. let v Brně a jsou již dávno rozebrané. Protože se o jejich dalším vydání neuvažuje, zkuste se po nich podívat v některé z vědeckých knihoven v bývalých krajských městech. Pokud jste z Prahy a okolí, můžete navštívit také knihovnu Vojenského historického ústavu v Praze-Žižkově.


302. Zajímalo by mě, zda se dá zjistit, jaké byly početní stavy pěšího pluku 44 v Turnově v září 1938, kolik měl k dispozici vozidel, zbraní a munice a jaká byla jeho činnost za mobilizace. Také by mě zajímaly podrobnosti o praporu lehkých tanků 1, který koncem září 1938 operoval na Turnovsku. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pěší pluk 44 sídlil v Liberci (velitelství, I., II. a III. prapor) a Turnově (náhradní prapor) a jeho činnost v roce 1938 velmi podrobně (včetně počtů osob i zbraní) popisuje kniha "Drama 38" od Libora a Jana Stejskalových vydaná v Liberci 2003 (viz naše rubrika Tipy). Ve stejné knize najdete informace i o činnosti praporu lehkých tanků 1, o kterém se dále píše v práci Vladimíra Franceva "Tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a drezíny 1918-1939" z roku 1993.


301. Rád bych se dozvěděl, zda nacisté krátce po okupaci ČSR popravili pana Drdu. Jméno bohužel neznám, vím jen, že pocházel ze severních Čech. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zjistit něco na základě pouze takto kusých údajů je prakticky nemožné. Pokud byste například znal místo, kde žil, můžete se obrátit na příslušnou odbočku Svazu bojovníků za svobodu nebo místní archiv či muzeum, pokud byste znal jméno a povolání, šlo by snad něco zjistit v ústředních archivech. Existuje také možnost obrátit se na Oddělení pro vydávání osvědčení podle zákona č. 255/1946, Náměstí Svobody 471, Praha 160 01. Takto je to ale bez šance.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist