Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 316. - 330.

Následující dotazy 331. - 345. Předešlé dotazy 301. - 315.

330. Jaké útvary byly dislokovány v posádkách Vyškov a Bučovice od roku 1918 až do současnosti? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Bučovice byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939
- Cyklistický prapor 2 1938 – 1939
b) období 1945 až 1992
- velitelství 3. protitankové brigády 1945
- velitelství 7. (5.) dělostřelecké brigády 1945 (1947) – 1950
- Dělostřelecký pluk 107 (205) 1945 (1947) – 1950
- 6. (44.) protitankový oddíl 1950 (1951) – 1952
- Škola důstojníků v záloze protitankového dělostřelectva 1951 – 1952
- Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa) 1951 (1954) – 1960
- 260. protiletadlový pluk 1951 – 1956
- velitelství 260. protiletadlové brigády 1956 – 1958
- 175. protiletadlový pluk 1956 – 1958
- 7. výcvikový pluk CO (II. vojenský záchranný pluk CO) 1958 (1991) – 1992

Po vzniku Armády ČR se nejvýznamnějším útvarem posádky stala 74. záchranná a výcviková základna, vytvořená na základě původního 7. výcvikového pluku CO.

V posádce Vyškov-Dědice byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) období 1918 až 1939
- Vojenský výcvikový tábor 1935 – 1939
- Posádkové velitelství 1936 – 1939
- Pluk útočné vozby 2 1936 – 1939
- Učiliště útočné vozby 1937 – 1939
- náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 14 1938 – 1939
- II. peruť leteckého pluku 2 1938 – 1939
- Letecká radioelektrická stanice 1938 – 1939
- Letecká povětrnostní stanice 1938 – 1939
b) období 1945 až 1992
- Vojenský výcvikový tábor (prostor) 1945 – 1992
- dělostřelecký oddíl 333 (403) 1945 (1947) – 1949
- dělostřelecký pluk 54 1945 – 1949
- dělostřelecký pluk 52 1946 – 1947
- ŠDZ polního motorizovaného dělostřelectva 1946 – 1947
- dělostřelecký oddíl 187 1946 – 1948
- dělostřelecký pluk 209 1949 – 1950
- 31. těžká dělostřelecká brigáda 1950 – 1956
- ŠDZ měřických dělostřeleckých oddílů a náčelníků topografické služby 1951 – 1953
- Tankové učiliště 1947 – 1957
- 22. tanková brigáda 1947 – 1950
- pěší prapor 16 (samopalný) 1947 – 1949
- 11. tanková brigáda 1949 – 1950
- 6. tankový samohybný prapor (pluk) 1950 (1951) – 1958
- 1. tanková základna (Tanková a automobilní základna) 1950 (1973) – 1989
- Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa) 1951 (1954) – 1992
- Vojenské učiliště (Vyšší vojenské učiliště) 1957 (1961) – 1967
- Velitelsko-organizátorská fakulta VA AZ 1967 – 1972
- Vysoká vojenská škola pozemního vojska 1972 – 1992
- 101. silniční stavební prapor 1975 – 1992
- 110. silniční stavební prapor 1981 – 1986
- Výzkumný ústav 010 1978 – 1992
- Výzkumné a zkušební středisko 120 1984 – 1992
- Výzkumné a zkušební středisko 130 1984 – 1992
- terénní pracoviště Výzkumného a zkušebního střediska 070 blíže nezjištěno

Po vzniku Armády ČR nejvýznamnějšími útvary posádky zůstaly Vysoká vojenská škola pozemního vojska a Výzkumný ústav 010, společně s nově vytvořenou Vojenskou střední školou a Vojenskou akademií. K 1.4.2003 se zde konstituovalo 4. velitelství pro výcvik a tvorbu doktrín se svými zabezpečovacími útvary.


329. Mohli byste uvést vojenské útvary a zařízení sídlící v posádce Josefov-Jaroměř od 2. světové války? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Josefov-Jaroměř se nacházely v letech 1945 až 1992 následující útvary bývalé čs. armády:

- dělostřelecký pluk 4 1945 – 1950
- dělostřelecký oddíl 264 1945 – 1946
- dělostřelecký pluk 352 1945 – 1947
- Škola důstojníků v záloze minometného dělostřelectva 1945 – 1947
- dělostřelecký oddíl 319 1947 – 1949
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 329 1949 – 1950
- dělostřelecká dílna 5. dělostřelecké divize 1960 – 1963
- automobilní opravna 5. dělostřelecké divize 1960 – 1963
- velitelství 82. protiletadlové divize (brigády) 1951 (1960) – 1977
- 251. protiletadlový pluk 1951 – 1958
- 251. protiletadlový pluk 1968 – 1969
- 254. protiletadlový pluk 1951 – 1977
- dělostřelecká dílna 82. protiletadlové divize 1951 – 1960
- automobilní rota 82. protiletadlové divize 1951 – 1960
- poddůstojnická škola 82. protiletadlové divize 1951 – 1960
- 10. protiletadlová raketová technická základna 1975 – 1992
- Výcvikové středisko vojska PVO 1975 – 1992
- ženijní prapor 6 1947 – 1950
- 101. prapor chemické ochrany (101. pluk chemické ochrany) 1950 (1962) – 1977
- 103. pluk chemické ochrany 1968 – 1969
- 105. prapor chemické ochrany (105. sklad chemického materiálu) 1977 (1990) – 1992
- 77. prapor radiačního a chemického průzkumu 1977 – 1988
- 2. brigáda chemické ochrany 1992
- 4. vozatajská eskadrona (rota) 1945 (1949) – 1953
- 1. strážní rota 1969 – 1992
- Zbrojnice 13 1945 – 1948
- Zbrojnice 2 1948 – 1950
- 2. dělostřelecká (výzbrojní) základna 1951 (1969) – 1992
- Intendanční sklad 2 1945 – 1951
- 9. intendanční sklad (9. sklad výstroje) 1951 (1953) – 1954
- 1. okruhový výstrojní sklad (1. armádní výstrojní sklad) 1954 (1958) – 1962
- Ústřední výstrojní sklad (1. okruhový výstrojní sklad) 1962 (1969) – 1992
- pobočka 4. proviantního skladu 1951 – 1953
- 15. sklad proviantu (1. okruhový sklad proviantu) 1953 (1954) – 1957
- 4. armádní ženijní sklad 1958 – 1969
- 2. pobočka 1. okruhového ženijního skladu 1969 – 1992
- Výstrojní opravna 1985 – 1992
- Vojenská nemocnice 1945 – 1968
- 21. zdravotnický oddíl 1961 – 1963
- Vojenská věznice 1945 – 1947
- Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa) 1951 (1954) – 1960
- Posádkové velitelství Josefov 1945 – 1947
- Posádkové velitelství Jaroměř 1945 – 1947
- Posádkové velitelství Josefov-Jaroměř 1947 – 1949
- Posádkové velitelství (Posádková správa) Jaroměř 1949 (1951) – 1992


Do roku 1949 se jednalo o dvě samostatné posádky. Následně se Josefov stal součástí města Jaroměře jako Jaroměř II – Josefov. Vzhledem ke skutečnosti, že od tohoto roku nebylo rozlišováno umístění vojenských útvarů v Josefově či Jaroměři, je uveden celkový přehled útvarů.


328. Jaké útvary byly dislokovány v Lipníku nad Bečvou? (odpovídá Pavel Minařík)

V Lipníku nad Bečvou byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) období 1918 až 1939
- Posádkové velitelství 1918-1939
- dělostřelecký pluk 53 1921-1932
- dělostřelecký oddíl 82 1933
- dělostřelecký oddíl 258 1933-1938
- dělostřelecký pluk 14 1938-1939
- vozatajská eskadrona 8 1933-1939
- telegrafní prapor 6 1937-1939
- proviantní sklad 8 1935-1939
b) období 1945 až 1992
- Pěchotní (Vojenské) učiliště 1949 (1957)-1958
- 312. kanonová dělostřelecká brigáda 1958-1964
- 6. průzkumný dělostřelecký oddíl 1960-1964
- Škola pro přípravu důstojníků dělostřeleckého průzkumu v záloze 1961-1963
- 52. kabelosměrový (á) pluk (brigáda) 1964 (1982)-1992
- 1. letecký stavební prapor 1968-1969
- 2. okruhová základna PHM 1969-1997
- 1. pobočka 2. okruhové základny PHM 1969-1990
- 202. dopravní rota PHM 1985-1992
- 2. smíšený pluk REB 1991-1997


Po vzniku Armády ČR se nejvýznamnějším útvarem posádky stala 1. výcviková základna spojovacího vojska (blíže viz „Představujeme útvary AČR).


327. Rád bych se dozvěděl něco více o útvarech dislokovaných ve VVP Jince (zvláště pak o útvaru VVP Jince, Velcí, Felbabka a Valdek). Dále by mě zajímalo, jestli byla ve VVP Jince dislokovaná jednotka, používající sovětskou 203 mm ShKH 2S7. (odpovídá Pavel Minařík)

Ve VVP Jince byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) období 1918 až 1939
- Posádkové velitelství 1928-1939
- Vojenský výcvikový tábor 1928-1939
- dělostřelecký měřická náhradní rota 1932-1933
- dělostřelecký měřický pluk 331 1933-1939
b) období 1945 až 1992
- Dělostřelecký pluk 310 1946-1947
- Škola důstojníků protitankového dělostřelectva v záloze 1946-1947
- Dělostřelecký oddíl 310 1947-1950
- Dělostřelecký oddíl 320 1947-1950
- Tankový samohybný dělostřelecký pluk 351 1949-1950
- 4.(9.) průzkumný prapor 1950 (1955) -1958
- VVP Jince od roku 1951
- 4. dělostřelecká divize 1956-1962
- 321. těžká dělostřelecká brigáda 1956-1962
- 4. automobilní rota 1956-1962
- Automobilní opravna 4. dělostřelecké divize 1956-1962
- 251. silniční prapor 1964-1974
- 5. provozní pluk 1961-1962
- 101. provozní prapor 1962-1976
- 102. provozní prapor 1962-1976
- 11. silniční prapor 1974-1992
- 311. těžká dělostřelecká brigáda 1980-1991
- 11. dělostřelecká základna 1986-1989

Po vzniku Armády ČR se nejvýznamnějším útvarem posádky stala 1. výcviková základna dělostřelectva (blíže viz „Představujeme útvary AČR).

Není v našich možnostech identifikovat dislokaci útvarů podle místních názvů, např. Felbabka či Valdek. Při umístění jednotlivých vojenských útvarů je vždy uváděn jen název posádky (Jince) a rovněž nejsou samostatně uváděny ani odloučené jednotky.

Ve VVP Jince nebyl trvale dislokován útvar používající 203 mm samohybný kanon 2S7.


326. Který útvar byl dislokován v posádce Litoměřice, Grabštejn v roce 1988? (odpovídá Pavel Minařík)

V roce 1988 byla v posádce Grabštejn dislokována Veterinární základna. V posádce Litoměřice se nacházela celá řada útvarů. Šlo o 51. ženijní brigádu, 91. pontonový pluk, 78. rádiové středisko, 79. rádiový prapor, Výcvikové středisko 7. radiotechnické brigády, Krajskou vojenskou ubytovací a stavební správu, Vojenský obvodový soud, Vojenskou obvodovou prokuraturu a Okresní vojenskou správu.


325. Můžete mi něco sdělit o strážním praporu VÚ 8585? (odpovídá Pavel Minařík)

Jednalo se o 101. provozní prapor Praha, předurčený ke strážnímu zabezpečení MNO. Útvar vznikl 1.9.1974 na základě původního 1. praporu 1. provozního pluku (VÚ 2503). Svoji činnost VÚ 8585 jako samostatný útvar ukončil na sklonku roku 1991, když se transformoval na 1. prapor 6. provozního pluku (VÚ 6660).


324. Máte informace o VÚ 8189 Mladkov? (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenský útvar 8189 v Mladkově vznikl v březnu 1959. Jednalo se o V. muniční sklad, začleněný do složení 53. dělostřelecké základny Mikulovice ve Slezsku. V září 1969 proběhlo přejmenování útvaru na Odloučený muniční sklad 1 a nadřízeného velitelství na 1. výzbrojní základnu, přičemž krycí číslo obou útvarů (VÚ 8189) zůstalo beze změny. V listopadu 1992 došlo k převedení skladu do podřízenosti jiného velitelství a krycí číslo 8189 se přestalo používat.


323. V odpovědi na dotaz č. 113 je v posádce Brandýs nad Labem - Stará Boleslav uváděn mimo jiného i 310. ženijní strojní prapor v období září 1967 až srpen 1976. Prosím o objasnění: jak útvar vznikl, komu byl podřízen a co se s ním stalo? Existovaly v rámci ženijního vojska jednotky nazývané ženijní opevňovací prapory? V jakém časovém období a jak byly číslovány? (odpovídá Pavel Minařík)

310. ženijní strojní prapor tvořil součást 311. těžké dělostřelecké brigády. Nebyl tedy zařazen u ženijního vojska, ale v rámci dělostřelectva. Útvar byl předurčen zejména pro ženijní práce vykonávané ve prospěch palebných oddílů brigády, kterým byla i předána ženijní technika po zrušení praporu.

Ženijní opevňovací prapory tvořily součást ženijního vojska v letech 1977 až 1984. Náležely do složení 51., 1., 6. ženijní brigády. Jednalo se o 51. ženijní opevňovací prapor Litoměřice, 1. ženijní opevňovací prapor Pardubice a 6. ženijní opevňovací prapor Sereď. Zmíněné prapory vznikly 1.9.1977 reorganizací dosavadních strojních praporů a zanikly 31.10.1984, když byly transformovány na ženijní zatarasovací prapory.


322. Zajímal by mě rozdíl (rámcově) mezi tanky T-72M a T-72M1 zavedenými v ČSLA a jestli byly zavedeny i jiné modifikace tanku T-72 v ČSLA? (odpovídá Pavel Minařík)

Bojový tank T-72M1
Základní parametry, konstrukce, výstroj a vybavení této verze jsou z podstatné části shodné s typem T-72M. Vlastní modernizace zahrnovala především zdokonalení horního čelního pancíře korby a novou odlévanou věž z pancéřové oceli a keramických materiálů. Z dalších dílčích změn lze uvést úpravy pérování (hydraulické tlumiče), nosných kladek, příklopu řidiče, ventilátoru, napínacího zařízení kolejových pásů, krytu motorové přepážky aj.

Bojový tank T-72M
Konstrukce, základní výzbroj, vybavení i taktickotechnické parametry jsou shodné se základním typem T-72 s výjimkou dílčích úprav. Ty se projevily zejména ve zvýšení bojové hmotnosti o 500 kg a tím i ve snížení měrného výkonu ze 14 na 13,8 kW.t -1 a v nepatrném zvýšení měrného tlaku na půdu. Podařile se zvýšit počet nábojů ráže 125 mm z 39 na 44 kusů. Dále má tank zdokonalenou sedačku řidiče, nový noční optický pozorovací přístroj, zvýšenou ochranu proti zápalným látkám, boční ochranné štíty pojezdového ústrojí a nový zadýmovací systém, včetně zadýmovacích granátometů na čele věže.

V bývalé ČSLA byly zavedeny následující modifikace tanku T-72:
- T-72, tj. základní verze
- T-72 K, tj. velitelská úprava základní verze
- VT-72, tj. vyprošťovací úprava základní verze
- T-72 M, tj. modernizovaná verze
- T-72 MK, tj. velitelská úprava modernizované verze
- T-72 M1, tj. zdokonalená modernizovaná verze


321. Ve Vámi uváděné odpovědi č. 169 je nejvýše organizace motostřelecké čety. Měl by zajímala především motostřelecká rota. Tzn. jaké v ní byly čety a družstva kromě střeleckých – např. družstvo těžkých kulometů? (odpovídá Pavel Minařík)

Odpověď na Vaši otázku byste nalezl již při pozornějším čtení dotazu čís. 169. V 60. letech střeleckou rotu (přejmenovanou v roce 1963 na motostřeleckou rotu) kromě tří střeleckých (motostřeleckých) čet tvořily velitelské družstvo a četa doprovodných zbraní (kulometné družstvo se dvěma těžkými kulomety a tarasnicové družstvo s tarasnicemi T-21).

Vyzbrojení transportérů OT-64 koncem 60. let střeleckou věží s kulomety 14,5 mm a 7,62 mm a motostřeleckých družstev pancéřovkou RPG-7 vedlo ke zrušení čety doprovodných zbraní a motostřelecká rota se nadále skládala pouze ze tří motostřeleckých čet. Toto složení se nezměnilo ani po zavedení BVP-1/BVP-2.
Jedinou změnu, neuvedenou v odpovědi na dotaz čís. 169, představovalo zavedení 30 mm granátometu AGS-17 PLAMJA, zařazeného v letech 1978 až 1979 po dvou kusech u granátometného družstva motostřeleckých rot na OT-64.


320. Můžete mi přiblížit zbarvení a označování československých tanků T34 po roce 1945? (odpovídá Pavel Minařík)

Bohužel vzhledem k zaplavení archivních fondů poválečné čs. armády se nám Vámi požadované informace nepodařilo zjistit.


319. Bylo by možné zjistit jména velitelů Vojenské fakulty Vysoké školy železniční, která byla zřízena v roce 1952 v Praze? (odpovídá Pavel Minařík)

Dnem 1. září 1953 zahájila v Praze činnost Vojenská fakulta Vysoké školy železniční, která navázala na činnost Železniční fakulty Vojenské technické akademie, vytvořené v roce 1952 v Brně. Počínaje školním rokem 1958/1959 byla k Vojenské fakultě VŠŽ přičleněna i Vojenská katedra uvedené školy. K 1.11.1959 došlo ke změně názvu školy na Vysokou školu dopravní. Ve školním roce 1961/1962 se vojenská fakulta rozdělila na dvě části, přičemž jedna se přestěhovala do Žiliny a druhá společně s velením fakulty setrvala v Praze. V létě 1962 byla i zbývající část přesunula do Žilina a fakulta zde od školního roku 1962/1963 působila jako celek. V roce 1980 došlo k přejmenování školy na Vysokou školu dopravy a spojů.

Ve velení Vojenské fakulty VŠŽ (VŠD) se po dobu jejího působení v Praze vystřídali:

plk. Ing. Miroslav Dousek (nar. 1908 Kopidlno) 1.10.1953 – 31.10.1956
plk. Ing. Otakar Gráf (nar. 1911) 31.10.1956 – 30.8.1958
genmjr. Josef Petr (nar. 1907 Olomouc) 30.8.1958 – 30.9.1962

318. Neviete alebo nemáte údaje o raketovom útvare Sovietskej armády, ktorý pôsobil v Komárne a bol súčasťou 166. gardového motostreleckého pluku. (odpovídá Pavel Minařík)

Součástí motostřeleckých pluků Střední skupiny vojsk byla pouze baterie PTŘS, vyzbrojená devíti vozidly BRDM-2 s PTŘS 9P133 Maljutka-P nebo 9K111 Fagot. V případě, že jednotka disponovala raketami země-země třídy LUNA-M, nejednalo se o součást motostřeleckého pluku, ale o samostatný útvar (tzv. samostatný raketometný oddíl, tj. oddíl vojskových raket), bezprostředně podřízený velitelství 30. motostřelecké divize. Zmíněné útvary ovšem byly v průběhu let 1988 až 1989 v rámci přechodu vševojskových divizí na „obrannou“ strukturu soustředěny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově.


317. V sobotním Právu (23.8.2003) je v článku "Šest dní svobodné televize" fotografie sovětské tankové techniky. Na fotografii je rovněž vozidlo T 805 Zdrav, očividně patřící ČSLA. Toto vozidlo má invazní pruh. Máte informaci (existuje-li), že okupační vojska používala techniku ČSLA? 21. srpen 68 jsem zažil v Praze, viděl jsem, že v kolonách cizích vojsk byla čs. vozidla, ale civilní. (odpovídá Aleš Hottmar a Ivan Bouchal)

Na fotografii je skutečně automobil Tatra T-805 z výzbroje ČSLA ve zdravotnické modifikaci. Čs. výsostný znak na dveřích je docela dobře patrný, rovněž tak červený kříž na nástavbě. Zajímavý je bílý "invazní" pruh na přední části kabiny řidiče, který je namalován "od ruky", navíc z boku zcela chybí. Jediným možným vysvětlením je to, že vozidlo bylo někde zabaveno (pravděpodobně mimo kasárna ČSLA) během postupu SA na Prahu, nebo až přímo v Praze. Fotografie je údajně ze středečního dopoledne 21.8. 1968. Každopádně se jedná o zcela ojedinělý případ, kdy bylo "využito" vozidlo ČSLA.

Mnohem více byly zabavovány automobily z civilního sektoru, především v prvních hodinách invaze v hlavním městě Praze. Kapacita transportních An-12 byla plně vytížena přepravou mužstva a bojových prostředků (ASU-85 apod.) a na dopravní prostředky již nezbývalo moc prostoru. Mezi nejčastěji zabavované automobily patřily typy Škoda Š-706 (tj. pozdější Liazka, přezdívaná někdy jako "Mates"), Praga S5 a jako perličku je možné uvést, že sověti v jednom případě "ukořistili" i porouchanou Pragu RN, kterou táhl tank T-55.


316. Sháním informace o označovaní vojenské techniky podle útvaru. Např. na blatníku namalovaný obdélník s úhlopříčkami a vepsanou elipsou a číslem 23. Jde mi o princip, co z toho určuje druh jednotky (tanková, mechanizovaná, ženijní, pěší), co její úroveň (brigáda, prapor, pluk) atd. Má toto označování nějaký mezinárodní standart? (odpovídá Pavel Minařík)

Jedná se standardizované označení používané armádami členských států NATO. Systém kombinuje organizační stupeň a druh jednotky, společně s jejich číselným označením. Obdélník s příslušným „obrázkem“ určuje příslušnost k jednotlivým druhům vojsk. Na levé straně taktické značky je číslo útvaru, na pravé straně číslo nadřízeného velitelství a nad obdélníkem je uveden organizační stupeň.


Příklad – 23. mechanizovaný prapor 2. mechanizované brigády.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist