Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 361. - 375.

Následující dotazy 376. - 390. Předešlé dotazy 346. - 360.

375. Mohli byste uvést vojenské útvary a zařízení sídlící v posádce Brno od 2. světové války? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve Vámi uváděné posádce se v letech 1945 až 1992 postupně vystřídaly následující útvary bývalé čs. armády:

- Velitelství 3. oblasti 1945 – 1950
- Velitelství V. sboru (IV. sboru, 4. střeleckého sboru) 1945 (1947, 1954) – 1956
- Velitelství 6. divize (6. / 16. střelecké divize) 1945 (1954/1955) – 1958
- Pěší pluk 31 (8. motostřelecký pluk) 1950 (1958) – 1960
- Pěší pluk 10 1945 – 1949
- Pěší prapor 63 (strážní) 1945 – 1950
- 6. dělostřelecký pluk 1945 – 1950
- 16. dělostřelecký pluk 1950 – 1957
- Dělostřelecký pluk 305 (Dělostřelecký pluk 326) 1945 (1949) – 1950
- Dělostřelecký oddíl 256 1945 – 1950
- rota KPL 6 1947 – 1950
- Dělostřelecký oddíl 187 1948 – 1950
- Dělostřelecký oddíl 403 1949 – 1950
- 76. protiletadlová dělostřelecká brigáda 1957 – 1961
- 184. protiletadlový oddíl (pluk) 1951 (1954) – 1961
- 187. protiletadlový dělostřelecký pluk 1957 – 1960
- 76. protiletadlová raketová brigáda 1961 – AČR
- 153. protiletadlový pluk 1950 – 1951
- 83. protiletadlová divize (260. protiletadlová brigáda) 1951 (1958) – 1969
- 255. protiletadlový pluk 1951 – 1969
- 256. protiletadlový pluk 1951 – 1958
- 257. protiletadlový pluk 1951 – 1969
- 258. protiletadlový pluk 1951 – 1958
- automobilní rota 83. protiletadlové divize 1951 – 1958
- dělostřelecká dílna 83. protiletadlové divize 1951 – 1958
- poddůstojnická škola 83. protiletadlové divize 1951 – 1958
- poddůstojnická škola 260. protiletadlové brigády 1958 – 1969
- 44. protiletadlový oddíl 1951 – 1956
- 6. protiletadlový oddíl 1950 – 1960
- V. prapor 3. ženijní brigády 1945 – 1947
- ženijní prapor 9 1947 – 1950
- 24. ženijní prapor 1950 – 1956
- Spojovací pluk 3 1945 – 1950
- Spojovací prapor 55 1945
- Spojovací prapor 6 1945
- Spojovací sklad 3 1945 – 1950
- 24. spojovací prapor 1951 – 1956
- 2. spojovací pluk 1956 – 1957
- 6. spojovací prapor 1950 – 1958
- 6. četa chemické ochrany 1950 – 1958
- velitelství automobilního praporu 5 1945 – 1950
- automobilní rota 7, výcviková rota, náhradní rota 1945 – 1950
- automobilní rota 8 1949 – 1950
- 6. automobilní rota 1950 – 1958
- 6. zdravotnický prapor 1954 – 1958
- 6. zbrojní dílna 1950 – 1958
- 6. automobilní dílna 1950 – 1958
- 4. prapor technického zabezpečení 1958 – 1963
- vozatajská eskadrona 7 1945 – 1950
- 1. vozatajská rota 1950 – 1953
- vozatajská eskadrona 10 1945 – 1949
- Velitelství letectva 3. oblasti (velitelství III. leteckého sboru) 1945 (1947) – 1950
- Velitelství leteckých základen 3. oblasti (II. letecký okruh) 1945 (1947) – 1950
- Velitelství 2. letecké technické divize 1951 – 1952
- Velitelství 3. letecké divize 1946 – 1950
- Letecký pluk 7 1946 – 1950
- Letecký pluk 8 1946 – 1950
- Cvičná letka 3 1946 – 1951
- Povětrnostní ústředna II 1947 – 1952
- Velitelství 4. letecké divize (34. bitevní letecké divize) 1950 (1951) – 1958
- 47. letecký zpravodajský pluk 1950 – 1951
- 7. letištní prapor 1950 – 1951
- 34. letecká spojovací rota 1953 – 1958
- 34. letecké divizní opravny 1953 – 1958
- 34. letecká technická skupina 1957 – 1958
- 32. bitevní letecký pluk 1951 – 1954
- 19. letištní prapor 1951 – 1954
- 28. bitevní letecký pluk 1952 – 1958
- 32. letištní prapor 1952 – 1958
- 22. stíhací letecká divize 1958 – 1961
- 22. letecká spojovací rota 1958 – 1961
- 22. letecké divizní opravny 1958 – 1961
- 22. letecká technická skupina 1958 – 1961
- 3. stíhací letecký pluk 1949 – 1964
- 3. letecká základna (3. letištní prapor) 1945 (1951) – 1969
- 9. prapor radiotechnického zabezpečení 1958 – 1969
- 24. vrtulníkový pluk 1964 – 1969
- 8. stíhací letecký pluk 1985 – 1991
- 31. letištní prapor 1985 – 1991
- 17. prapor radiotechnického zabezpečení 1985 – 1991
- 46. letecká vojsková opravna 1964 – AČR
- Výcvikové středisko letectva 1968 – 1969
- 10. výcvikový letištní prapor 1969 – 1975
- 4. výcvikový prapor ILS (1. výcvikové středisko letectva) 1969 (1975) – 1985
- Letištní správa 1969 – 1991
- 157. radiotechnický pluk 1957 – 1961
- 61. radiotechnický prapor 1961 – 1974
- 2. sbor (divize) PVOS 1961 (1969) – AČR
- 22. (42.) spojovací prapor 1961 (1994) – AČR
- 22. provozní prapor 1969 – AČR
- 22. opravny (22. automobilní dílny) 1961 (1985) – AČR
- 2. velitelská letka 1969 – 1974
- Automobilní opravna 2. obvodu PLOSÚ (PVOS) 1951 (1954) – 1957
- 2. automobilní opravny letectva a PVOS (17. automobilní opravna) 1957 (1960) – 1961
- 7. automobilní (technická) opravna 1961 (1967) – 1985
- 7. (42.) prapor oprav techniky 1985 (1992) – AČR
- 2. radiotechnická brigáda (pluk) 1977 (1992) – AČR
- 165. cisternový prapor 1969 – 1975
- 50. (42.) automobilní prapor 1975 (1992) – AČR
- 110. silniční stavební prapor 1976 – 1981
- Velitelství 2. skupiny vojenských staveb 1962 – 1963
- Zbrojnice 5 (5. dělostřelecká základna) 1945 (1950) – 1960
- Vojenská nemocnice 5 1945 – 1950
- Posádková nemocnice 1950 – 1960
- Vojenská nemocnice 1960 – AČR
- 2. okruhový hygienicko-epidemiologický oddíl (4. armádní HEO) 1954 (1958) – 1961
- 16. sklad proviantu (4. armádní proviantní sklad) 1951 (1958) – 1960
- Výstrojní opravna 1951 – AČR
- Intendanční sklad 5 1945 – 1950
- Vojenský oděvní sklad (Intendanční sklad 53) 1945 (1945) – 1951
- 7. intendanční (výstrojní) sklad 1951 (1953) – 1954
- 1. ústřední (4. okruhový) sklad výstroje 1954 (1965) – 1969
- 1. pobočka 1. okruhového skladu výstroje 1969 – 1992
- 21. výstrojní sklad 1992 – AČR
- Doplňovací okresní velitelství 1945 – 1949
- Krajské (á) vojenské (á) velitelství (správa) 1949 (1954) – 1991
- Vyšší doplňovací velitelství 1992 – AČR
- Obvodní vojenská velitelství I až IX (Ob voj. správy I až VI) 1951 (1954) – 1960
- Městská vojenská správa 1960 – AČR
- Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská. správa) 1951 (1954) – AČR
- Voj. stavební správa (Krajská vojenská ubytovací a stavební správa) 1951 (1956) – AČR
- Železniční traťové velitelství (Krajská správa vojenské dopravy) 1962 – AČR
- Posádkové (á) velitelství (správa) 1945 (1951) – AČR
- Vojenský soud 1945 – AČR
- Vojenský prokurátor 1945 – AČR
- Vojenská (vyšší průmyslová) škola Jana Žižky (1950) 1952 – 1953
- Vojenská technická akademie (Vojenská akademie) 1951 (1958) – AČR
- vojenské katedry u civilních vysokých škol 1951 – 1990
- Výzkumné chemické středisko (Výzkumné a zkušební středisko 070) 1958 (1960) – 1977
- Výzkumný ústav 070 1977 – AČR
- Výzkumné a zkušební středisko 032 1969 – 1977
- Pobočka Výzkumného ústavu 060 1977 – 1992
- Vojenský projektový ústav – odloučený atelier 1954 – 1992
- Spojovací montážní technické středisko 1951 – AČR
- Pobočka 05 Zdravotnického skladu 1967 – AČR
- Štáb civilní obrany kraje (Regionální úřad CO) 1952 – AČR
- 4./17. strážní rota 1966 – AČR
- Vojenský umělecký soubor ONDRÁŠ 1992 – AČR

Mezi nejvýznamnější útvary v současnosti patří např. Vojenská akademie, Vojenská střední škola a Vojenská nemocnice.
(Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.)


374. Prosím o určení útvarů VÚ 1738, 1749, 8200. (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenský útvar 8200 – 12. motostřelecký pluk Domažlice
- léto 1945 obnoven pěší pluk 35 Klatovy
- 3.3.1948 pojmenován pěší pluk 35 „Foligno“
- podzim 1948 přemístěn do Domažlic
- 9.5.1950 zrušen název „Foligno“ a propůjčen název „Čs. bojovníků ve Španělsku“
- 1.10.1954 reorganizován na 35. střelecký puk „Čs. bojovníků ve Španělsku“
- 9.5.1955 přečíslován na 68. střelecký puk „Čs. bojovníků ve Španělsku“
- 1.10.1958 reorganizován, přečíslován a přejmenován na 12.motostřelecký pluk „Juraje Jánošíka“
- 25.3.1970 zrušen název „Juraje Jánošíka“ a propůjčen název „Hronský“
- 31.7.1992 zrušen

Vojenský útvar 1749 – 9. protiletadlový pluk Strakonice
- blíže viz odpověď na dotaz čís. 226

Vojenský útvar 1738 – 53. radiotechnický prapor Třebotovice
- 1.9.1961 zřízen 53.radiotechnický prapor České Budějovice
- 1.9.1977 přemístěn do Třebotovic
- 1.3.1992 reorganizován na 53. skupinu radiolokačního průzkumu a uvědomování
- 1.12.1993 přečíslována na 42. skupinu radiolokačního průzkumu a uvědomování
- 31.12.1994 zrušena


373. Jakou obrněnou výzbroj měly jednotky dislokované v kasárnách v Domažlicích v letech 1935-1991? (odpovídá Pavel Minařík)

Z útvarů používajících obrněnou techniku byl v Domažlicích dislokován pouze 12. motostřelecký pluk a velitelství 9. brigády pohraniční stráže. Součástí zmíněného pluku se od roku 1951 stala baterie lehkých samohybných děl, vyzbrojená pravděpodobně buď německými kořistními vozidly ShPTK-40/75N nebo SD-39/75N, případně sovětskými SU-76 (archivní fond útvaru je zaplaven a tak není možné zjistit přesné údaje). V roce 1958 byla ve složení pluku nahrazena tankovým praporem, tvořeným rotou tanků T-34/85 a rotou samohybných děl SU-100. Samohybná děla byla z výzbroje praporu vyřazena v roce 1960, přičemž se v rámci praporu vytvořila třetí tanková rota. Na přelomu 50. a 60. let motostřelecké prapory získaly první obrněné transportéry v podobě OT-810. V polovině 60. let pluk postupně obdržel obrněné transportéry OT-64 a tanky T-54, které v různých modifikacích tvořily výzbroj pluku až do jeho zrušení v roce 1994 (např. v roce 1988 byl u tanků T-54 tankového praporu zaveden systém Kladivo). Základní typy techniky byly postupně doplňovány menším počtem specializovaných obrněných transportérů, např. OT-65 CH (od 2. poloviny 60. let) a BRDM-2 CH (od roku 1986) u roty chemické ochrany, BRDM-2 s PTŘS Maljutka-P (od 1978) u baterie PTŘS, BVP-1 u průzkumné roty, velitelská vozidla 1-V-12 na podvozku obrněného transportéru MT-LB u dělostřeleckého oddílu, vyprošťovací pásová vozidla na podvozku BVP u roty oprav techniky (od roku 1984). V roce 1986 jsem během své vojenské služby v Domažlicích zažil vyřazování OT-810 využívaných jako nosiče 82 mm bezzákluzových kanonů vz. 59 u protitankových baterií motostřeleckých praporů. Pohraniční brigáda od roku 1966 až do svého zrušení provozovala obrněné transportéry OT-64.


372. Mohli byste prosím uvést, jak se přečíslovaly dělostřelecké oddíly 251 až 267 při reorganizaci čs. armády k 1.10.1947? Např. z dělostřeleckého oddílu 252 se stal dělostřelecký oddíl 260 a byl podřízen 2. pěší divizi. (odpovídá Pavel Minařík)

Starý útvar Posádka Nový útvar Posádka
Dělostřelecký oddíl 251 Praha Dělostřelecký oddíl 251 Praha
Dělostřelecký oddíl 252 Bánská Bystrica Dělostřelecký oddíl 260 Bánská Bystrica
Dělostřelecký oddíl 253 Holešov Dělostřelecký oddíl 258 Holešov
Dělostřelecký oddíl 254 Martin Dělostřelecký oddíl 254 Martin
Dělostřelecký oddíl 255 České Budějovice Dělostřelecký oddíl 255 České Budějovice
Dělostřelecký oddíl 256 Pohořelice Dělostřelecký oddíl 256 Brno
Dělostřelecký oddíl 257 Zábřeh Dělostřelecký oddíl 257 Zábřeh
Dělostřelecký oddíl 258 Přerov Zrušen
Dělostřelecký oddíl 259 Senica Dělostřelecký oddíl 259 Senica
Dělostřelecký oddíl 260 Košice Dělostřelecký oddíl 261 Košice
Dělostřelecký oddíl 261 Domažlice Dělostřelecký oddíl 252 Domažlice
Dělostřelecký oddíl 262 Litoměřice Dělostřelecký oddíl 253 Litoměřice
Dělostřelecký oddíl 263 Loučen Dělostřelecký oddíl 254 Milovice
Dělostřelecký oddíl 264 Kostelec n. Orlicí Zrušen
Dělostřelecký oddíl 265 Čáslav Dělostřelecký oddíl 266 Čáslav
Dělostřelecký oddíl 266 Rokycany Dělostřelecký oddíl 264 Dvory
Dělostřelecký oddíl 267 Dašice Zrušen

Do 30.9.1947 dělostřelecké (protitankové) oddíly podléhaly velitelství divize, jejíž číslo se přičetlo k číslu 250, např. dělostřelecký oddíl 251 se nacházel v podřízenosti 1. divize. Dělostřelecký oddíl 267 patřil do složení Tankového sboru. K 1.10.1947 přešel dělostřelecký oddíl 254 (ex 263) od rušené 13. rychlé divize k 14. divizi. Na základě dělostřeleckého oddílu 258 (od rušené 8. rychlé divize) a dělostřeleckého oddílu 267 (od Tankového sboru) se v Přerově vytvořil dělostřelecký pluk 209 náležející k Tankovému sboru. Podřízenost ostatních oddílů zůstala nezměněna.


371. Mohli byste uvést, kdy a z čeho vznikly automobilní brigády a jaká byla jejich organizace? (odpovídá Pavel Minařík)

Automobilní brigády v rámci čs. armády vznikly v roce 1961. Jednalo se o 1. automobilní brigádu Vysoké Mýto, 2. automobilní brigádu Bílina, 3. automobilní brigádu Jemnice a 4. automobilní brigádu Hlohovec. Šlo o zcela nové svazky s vysokým stupněm rámcování. Ze čtyř automobilních a dvou cisternových praporů, které tvořily součást každé brigády, byly částečně naplněny pouze dva automobilní a dva cisternové prapory u 1. automobilní brigády. Ostatní by se na příslušné počty doplnily až za mimořádných opatření (např. při přechodu na válečný stav). Kromě několika útvarů 1. automobilní brigády (1. automobilní prapor Vysoké Mýto, 3. automobilní prapor Česká Třebová a 4. cisternový prapor Čáslav) ostatní prapory vznikly nově. Z počátku všechny brigády podléhaly Hlavnímu týlu, ale v roce 1966 přešly do podřízenosti vojenských okruhů armádního typu. Velitelství Západního vojenského okruhu (tj. reorganizované 1. armády) převzalo 2. automobilní brigádu, velitelství Středního vojenského okruhu (tj. reorganizované 4. armády) 1. automobilní brigádu a zbývající brigády připadly velitelství Východního vojenského okruhu (tj. přejmenovanému 2. vojenskému okruhu). Současně se velitelství 3. automobilní brigády redislokovalo z Jemnice do Frenštátu pod Radhoštěm, který ale v roce 1968 po umístění útvarů Sovětské armády na čs. území muselo opustit a přesunulo se do Hlučína. Stejný osud v uvedeném roce potkal i velitelství 1. automobilní brigády, které se stěhovalo z Vysokého Mýta do Pardubic. Od roku 1967 strukturu všech automobilních brigád doplnily jeden až dva autobusové zdravotnické prapory a do složení 4. automobilní brigády v letech 1963 až 1964 náležel i jeden školní automobilní prapor. Po vstupu v platnost zákona o čs. federaci a z toho plynoucího rozšíření územní působnosti Středního vojenského okruhu na Severomoravský kraj, jeho velitelství k 1.1.1969 od Východního vojenského okruhu převzalo 3. automobilní brigádu. Po vytvoření velitelství frontového Západního vojenského okruhu v Táboře přešly k 1.9.1969 pod jeho velení 1., 2. a 3. automobilní brigáda. Uvedený stav zůstal nezměněn až do poloviny 80. let 20. století.

K 31.12.1984 na základě dosavadních velitelství 1. a 2. automobilní brigády vznikly velitelství brigád materiálního zabezpečení frontového typu. Nová 1. automobilní brigáda vznikla s využitím rušeného 103. automobilního pluku. Její velitelství se nacházelo v Olomouci a rovněž podléhala velitelství Západního vojenského okruhu. V návaznosti na připravované vytvoření tzv. vojenských velitelství došlo v letech 1991/1992 k zásadním změnám ve složení automobilních svazků:
- 1. automobilní brigáda Olomouc se k 1.4. 1992 reorganizovala na 2. brigádu materiálního zabezpečení Olomouc a k 1.5.1992 byla převedena od Vojenského velitelství Západ do podřízenosti Vojenského velitelství Střed,
- 3. automobilní brigáda Hlučín se k 1.4. 1992 reorganizovala na 2. automobilní brigádu a k 1.5.1992 byla převedena od Vojenského velitelství Západ do podřízenosti Vojenského velitelství Střed,
- 21. brigáda materiálního zabezpečení se k 31.10.1992 transformovala na 1. automobilní brigádu Pardubice podřízenou Vojenskému velitelství Západ,
- 4. automobilní brigáda byla 1.10.1991 přečíslována na 3. automobilní brigádu a setrvala v podřízenosti Východního vojenského okruh, přejmenovaného 1.1.1992 na Vojenské velitelství Východ.
Reorganizované automobilní svazky nadále tvořily tři až čtyři automobilní prapor, jeden cisternový prapor a jeden autobusový zdravotnický prapor. Po zániku čs. armády přešly k 1.1.1993 do složení Armády České republiky 1. a 2. automobilní brigáda, zatímco 3. automobilní brigáda se stala součástí Armády Slovenské republiky.


370. Mohli byste prosím uvést stručnou historii vývoje brigád materiálního zabezpečení, u nichž jsou ovšem patrné dva typy (armádní a frontové), včetně jejich organizace a dislokace podřízených jednotek sídlících mimo posádku brigád? (odpovídá Pavel Minařík)

Brigády materiálního zabezpečení se konstituovaly na sklonku roku 1984. Skutečně je možné rozlišit svazky „frontového“ a „armádního typu“, ovšem odlišnosti v jejich organizační struktuře byly minimální. Do struktury obou typů brigád náležely čtyři automobilní prapory, jeden cisternový prapor a jeden až dva autobusové zdravotnické prapory.

V podřízenosti velitelství Západního vojenského okruhu se k 31.12.1984 vytvořily 11. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Bílině (na základě dosavadního velitelství 2. automobilní brigády) a 21. brigáda materiálního zabezpečení s velitelstvím v Pardubicích (na základě dosavadního velitelství 1. automobilní brigády). Velitelství 1. armády od stejného data podléhala 1. brigáda materiálního zabezpečení Terezín (vznikla rozšířením dosavadního 15. automobilního pluku) a velitelství 4. armády převzalo 4. brigádu materiálního zabezpečení Pacov (vznikla rozšířením dosavadního 27. automobilního pluku).

Do složení jednotlivých svazků náležely:

1. brigáda materiálního zabezpečení Terezín
2. automobilní prapor Terezín
3. automobilní prapor Terezín
4. automobilní prapor Terezín
5. automobilní prapor Terezín
6. cisternový prapor Rakovník
175. autobusový zdravotnický prapor Nechranice
4. brigáda materiálního zabezpečení Pacov
41. automobilní prapor Pacov
42. automobilní prapor Pacov
43. automobilní prapor Písek
44. automobilní prapor Kaplice
45. cisternový prapor Benešov
97. autobusový zdravotnický prapor Pacov
11. brigáda materiálního zabezpečení Bílina
11. automobilní prapor Dobříš
12. automobilní prapor Nechranice
13. automobilní prapor Nechranice
14. automobilní prapor Lešany
15. cisternový prapor Stříbro
98. autobusový zdravotnický prapor Terezín
21. brigáda materiálního zabezpečení Pardubice
21. automobilní prapor Pardubice
22. automobilní prapor Bílek
23. automobilní prapor Dolní Bousov
24. automobilní prapor Čáslav
25. cisternový prapor Pardubice
38. autobusový zdravotnický prapor Těchonín
58. autobusový zdravotnický prapor Znojmo

V roku 1992 došlo k novému učlenění sledovaných svazků v rámci přechodu na jinou strukturu operačních velitelství:
- 11. brigáda materiálního zabezpečení Bílina zanikla k 1.7.1992,
- 21. brigáda materiálního zabezpečení Pardubice se k 31.10.1992 transformovala na 1. automobilní brigádu podřízenou Vojenskému velitelství Západ,
- 1. brigáda materiálního zabezpečení Terezín zůstala zachována v podřízenosti Vojenského velitelství Západ,
- 4. brigáda materiálního zabezpečení Pacov, podřízená od 1.1.1992 Vojenskému velitelství Západ, byla k 31.7.1992 předána Vojenskému velitelství Východ, přečíslována na 3. brigádu materiálního zabezpečení a k 15.8.1992 redislokována do Nemšové,
- reorganizací 1. automobilní brigády se k 1.4. 1992 vytvořila 2. brigáda materiálního zabezpečení Olomouc a k 1.5.1992 byla převedena od Vojenského velitelství Západ do podřízenosti Vojenského velitelství Střed.
Reorganizované svazky tvořily pouze dva automobilní prapory. Brigády materiálního zabezpečení v rámci Armády České republiky zanikly k 31.12.1993.


369. Dotaz k odpovědi čís. 287: Zanikly k 1.10.1956 kromě 96. a 99. raketometného oddílu i jiné raketometné oddíly? Jaká byla jejich podřízenost a dislokace? (odpovídá Pavel Minařík)

K 1.10.1956 svoji činnost dále ukončily 97. raketometný oddíl Písek, podřízený velitelství 2. střeleckého sboru a 98. raketometný oddíl Rokycany, podřízený velitelství 3. střeleckého sboru. Na základě rušených oddílů se zformovala 323. raketometná brigáda v Příbrami, která tvořila součást nově vytvořené 4. dělostřelecké divize v Jincích, náležející do složení 1. vojenského okruhu. Brigáda byla na tzv. snížených počtech. V době míru ji tvořily pouze dva oddíly, z toho první o třech a druhý o dvou bateriích. Celkem disponovala 20 raketomety 130 mm. Existovala jen krátce a na podzim roku 1960, vzhledem k přepokládanému brzkému zavedení taktických raket do výzbroje pozemního dělostřelectva, byla rozformována. Techniky a osob od rušené brigády bylo využito pro vytvoření raketometných baterií motostřeleckých pluků 1. armády.


368. Jaké útvary byly podřízeny velitelstvím jednotlivých armádních (střeleckých) sborů v letech 1951 až 1958? (odpovídá Pavel Minařík)

Do složení tzv. sborového kompletu náležely dělostřelecký pluk, raketometný oddíl, protitankový oddíl, protiletadlový oddíl, spojovací prapor a ženijní prapor. Sborové komplety se zformovaly postupně a v rámci jednotlivých sborů se jednalo o následující útvary:
1. armádní (střelecký) sbor Banská Bystrica
- 41. dělostřelecký pluk Brezno (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950 z dělostřeleckého pluku 56 Brezno)
- 96. raketometný oddíl Jelšava (zřízen nově 1.10.1951)
- 41. protitankový oddíl Rimavská Sobota (zřízen 1.5.1951 reorganizací dosavadního 13. protitankového oddílu Kroměříž)
- 41. protiletadlový oddíl Jelšava (zřízen nově 1.10.1951)
- 21. ženijní prapor Komárno (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
- 21. spojovací prapor Banská Bystrica (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
2. armádní (střelecký) sbor Písek
- 42. dělostřelecký pluk Písek (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950 z I. oddílu dělostřeleckého pluku 501 Tábor)
- 97. raketometný oddíl Písek (zřízen nově 1.10.1951)
- 42. protitankový oddíl Písek (zřízen nově 1.10.1951)
- 42. protiletadlový oddíl Písek (zřízen nově 1.10.1951)
- 22. ženijní prapor Písek (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
- 22. spojovací prapor Písek (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
3. armádní (střelecký) sbor Plzeň
- 43. dělostřelecký pluk Rokycany (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950 z II. oddílu dělostřeleckého pluku 501 Tábor)
- 98. raketometný oddíl Rokycany (zřízen nově 1.10.1951)
- 43. protitankový oddíl Příchovice (zřízen nově 1.10.1951)
- 43. protiletadlový oddíl Podbořany (zřízen nově 1.10.1951, přemístěn v roce 1955 do Plzně)
- 23. ženijní prapor Plzeň (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
- 23. spojovací prapor Plzeň (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
4. armádní (střelecký) sbor Brno
- 44. dělostřelecký pluk Holešov (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950 z III. oddílu dělostřeleckého pluku 501 Tábor)
- 99. raketometný oddíl Holešov (zřízen nově 1.10.1951)
- 44. protitankový oddíl Bučovice (zřízen 1.5.1951 reorganizací dosavadního 6. protitankového oddílu Brno, 1952 redislokován do Moravského Krumlova a 1955 do Pohořelic)
- 44. protiletadlový oddíl Brno (zřízen nově 1.10.1951)
- 24. ženijní prapor Brno (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)
- 24. spojovací prapor Brno (zřízen nově v listopadu-prosinci 1950)

Všechny výše uvedené útvary byly zrušeny k 1.10.1956 a využity pro výstavbu jiných útvarů či svazků. Zároveň zanikla i jejich nadřízená sborová velitelství. Jedinou výjimkou tvořilo velitelství 4. střeleckého sboru Brno, kterému byly kromě vševojskových svazků podřízeny následující útvary sborového kompletu:
- 260. protiletadlová brigáda Bučovice
- 2. spojovací pluk Brno

Při reorganizaci velitelství 4. střeleckého sboru na velitelství 4. armády, uskutečněné k 15.7.1958, byla protiletadlová brigáda zrušena a spojovací pluk, redislokovaný v roce 1957 společně se sborovým velitelstvím do posádky Olomouc, se přesunul do Tábora, kde nadále pokračoval ve své činnosti v rámci tzv. armádního kompletu podřízeného velitelství 4. armády.


367. Mohli byste uvést útvary čs. armády sídlící v posádce Holešov od 2. světové války? (odpovídá Pavel Minařík)

V Holešově se po roce 1945 nacházely následující útvary bývalé čs. armády:

- dělostřelecký oddíl 253 (258) 1945 (1947) – 1950
- ŠDZ protitankového dělostřelectva 1945 – 1947
- ŠDZ motorizovaného dělostřelectva 1947 – 1949
- dělostřelecký pluk 53 1949 – 1950
- dělostřelecký pluk 209 1950
- 44. dělostřelecký pluk 1950 – 1956
- 99. raketometný oddíl 1951 – 1956
- 313. raketometná brigáda 1956 – 1960
- velitelství 6. dělostřelecké divize 1956 – 1960
- automobilní opravny 6. dělostřelecké divize 1956 – 1960
- dělostřelecké dílny 6. dělostřelecké divize 1956 – 1960
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – 1960
- Posádková správa 1951 – 1972
- 72. výsadkový prapor 1960 – 1961
- 22. výsadkový průzkumný prapor 1960 – 1961
- 7. výsadkový pluk 1961 – 1969
- Ženijní technické učiliště 1969 – 1972
- Roční důstojnická škola při ŽTU 1971 – 1972
- Dvouletá důstojnická škola při ŽTU 1971 – 1972
- Důstojnické školy Holešov při VVŠ PV ve Vyškově 1972 – 1973

366. V nadväznosti na odpoveď čís. 219 Vás chcem požiadať o zoznam menovaných a povýšených generálov v rokoch k 1.10.1976, 1.5.1977, 1.10.1977, 1.10.1978 a 1.10.1979. (odpovídá Pavel Minařík)

Dnem 1.10.1976 byli rozkazem prezidenta republiky jmenováni do hodnosti genmjr.:

plk. gšt. Ing. Štefan Gajdoš náčelník týlu – zástupce velitele VVO
plk. PhDr. Vojtěch Kantner zástupce náčelníka Politické správy ZVO
plk. Ing. Jaroslav Kováčik, CSc. zástupce náčelníka Hlavní technické správy MNO
plk. Ing. Josef Martinec zástupce náčelníka Hlavní stavební a výrobní správy MNO
plk. gšt. Ing. František Mikan náčelník Oddělení bojové přípravy – zástupce velitele 1. armády
plk. gšt. Ing. Vasil Pavlič zástupce náčelníka Operační správy GŠ ČSLA
plk. PhDr. Miloslav Pfeifer zástupce náčelníka Stranicko-organizační správy HPS ČSLA
plk. doc. Ing. Vladimír Šmakal, CSc. náčelník Správy technického rozvoje Hlavní technické správy MNO
plk. Ing. Otakar Vlach, CSc. náčelník Operačního oddělení letectva a PVO – zástupce náčelníka Operační správy GŠ ČSLA

Dnem 1.5.1977 byli rozkazem prezidenta republiky jmenováni do hodnosti genmjr.:

plk. Ing. Jozef Hamária náčelník Finanční správy MNO
plk. Ing. Zdeněk Horák náčelník Správy PHM Hlavního týlu MNO
plk. MUDr. Milan Kubík náčelník Zdravotnické správy Hlavního týlu MNO
plk. gšt. Ing. Štefan Lichvár zástupce velitele PVOS
plk. gšt. Ing. Jaroslav Matyáš velitel 10. letecké armády
plk. Ing. Václav Morenc náčelník týlu – zástupce velitele PVOS
plk. MUDr. Jozef Sabo náčelník Ústřední vojenské nemocnice
plk. Ing. Josef Socha generální ředitel oborového podniku Vojenské stavby
plk. gšt. Ing. Karel Zátopek náčelník Oddělení bojové přípravy – zástupce velitele VVO

Dnem 1.10.1977 byli rozkazem prezidenta republiky jmenováni do hodnosti genmjr.:

plk. gšt. Ing. Josef Einšpigl velitel 14. tankové divize
plk. gšt. Ing. Jozef Hrebík náčelník Operačního oddělení – zástupce náčelníka Operační správy GŠ ČSLA
plk. gšt. Ing. Jaroslav Kostečka velitel 3. motostřelecké divize
plk. gšt. Ing. Emil Líška náčelník Oddělení bojové přípravy – zástupce velitele 1. armády
plk. PhDr. Václav Lokajíček zástupce náčelníka Ideologické správy HPS ČSLA
plk. gšt. Ing. Jaroslav Štecha velitel 3. divize PVOS

Dnem 1.10.1978 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálporučíka
genmjr. Ing. František Janošek zástupce velitele ZVO
genmjr. Ing. Jindřich Kopřiva generální ředitel Čs. aerolinií
genmjr. Ing. Pavel Papač náčelník Kádrové správy MNO
a jmenováni do hodnosti genmjr.:
plk. gšt. Ing. Jiří Brychta náčelník ženijního vojska MNO
plk. doc. PhDr. František Hatala, CSc. 1. zástupce náčelníka Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda
plk. Ing.Zdeněk Kác zástupce velitele PVOS
plk. Jindřich Planeta zástupce náčelníka Kádrové správy MNO
plk. gšt. Ing. Leonard Sabo velitel 34. stíhací bombardovací letecké divize
plk. Karel Sochor zástupce náčelníka Zpravodajské správy GŠ ČSLA

Dnem 1.10.1979 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálporučíka
genmjr. Ing. Jozef Hrebík velitel 1. armády
genmjr. Ing. Jaroslav Klouda náčelník Organizační a mobilizační správy – zástupce náčelníka GŠ ČSLA
genmjr. Ing. Jaroslav Matyáš velitel 10. letecké armády
genmjr. Ing. Jiří Nečas náčelník Operační správy – zástupce náčelníka GŠ ČSLA
genmjr. Ing. Michal Prelec velitel Protivzdušné obrany státu
genmjr. Ing. Miroslav Rybák náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky
a jmenováni do hodnosti genmjr.:
plk. Ing. Vojtech Brčka náčelník Kádrové správy ZVO
plk. Josef Dudek vedoucí odboru branné politiky oddělení státní administrativy ÚV KSČ
plk. Ing. Jozef Hurt náčelník Zpravodajské správy ZVO – zástupce náčelníka štábu ZVO
plk. gšt. Ing. Ján Križan náčelník Raketové vojska a dělostřelectva ZVO
plk. Antonín Křížek náčelník Politického oddělení – zástupce velitele 1. armády
plk. Ing. Antonín Kutil zástupce náčelníka spojovací vojska GŠ ČSLA
plk. gšt. Ing. Viliam Poltikovič náčelník štábu – 1. zástupce velitele 4. armády
plk. gšt. Ing. Florián Rygál velitel 9. tankové divize
plk. gšt. Ing. Josef Střecha velitel 2.divize PVOS
plk. gšt. Ing. Miroslav Vacek velitel 20.motostřelecké divize
plk. doc. MUDr. Jaroslav Vaňásek, CSc. náčelník Vojenského lékařského, výzkumného a doškolovacího ústavu Jana Evangelisty Purkyně
plk. František Vopička zástupce náčelníka Stranicko-organizační správy HPS ČSLA

365. Jaký byl osud raketometných oddílů vytvořených v roce 1951 a podřízených jednotlivým divizím (tankovým, mechanizovaným a pěším)? (odpovídá Pavel Minařík)

Raketometné oddíly vševojskových divizí vznikly v letech 1950 a 1951. Do zajištění dostatečného množství 130 mm raketometů vz. 51 byly vyzbrojeny 120 mm minomety. Raketometné oddíly zanikly buď při reorganizaci v létě 1958, případně byly v roce 1961 v redukované podobě včleněny do divizních dělostřeleckých útvarů, čímž ztratily charakter samostatných útvarů.
- 1. raketometný oddíl (VÚ 3871)
Zřízen 1.10.1951 v Českých Budějovicích a podřízen 1. pěší divizi, redislokován 1952 do Kaplice, včleněn 31.8.1961 do složení 36. dělostřeleckého pluku.
- 2. raketometný oddíl (VÚ 24 89)
Zřízen 1.10.1951 v Kašperských Horách a podřízen 2. pěší divizi, redislokován 1958 do Nepomuk, včleněn 31.8.1961 do složení 8. dělostřeleckého pluku.
- 3. raketometný oddíl (VÚ 3279)
Zřízen 1.5.1951 v Mladé a podřízen 3. tankové divizi, redislokován 1958 do Turnov, včleněn 31.8.1961 do složení 361. dělostřeleckého oddílu.
- 4. raketometný oddíl (VÚ 5967)
Zřízen 1.5.1951 v Rožmitálu pod Třemšínem a podřízen 4. tankové divizi, redislokován 1956 do Týn nad Vltavou, včleněn 31.8.1961 do složení 362. dělostřeleckého oddílu.
- 6. raketometný oddíl (VÚ 6168)
Zřízen 1.10.1951 v Znojmě a podřízen 6. pěší divizi, redislokován 1960 do Jemnice, včleněn 31.8.1961 do složení 6. dělostřeleckého oddílu.
- 7. raketometný oddíl (VÚ 9666)
Zřízen 1.10.1951 v Opavě a podřízen 7. pěší divizi, předán 1958 do složení 14. motostřelecké divize, včleněn 31.8.1961 do složení 33. dělostřeleckého pluku.
- 9. raketometný oddíl (VÚ 4439)
Zřízen 1.10.1951 v Trnavě a podřízen 9. pěší divizi, zrušen 1.10.1958.
- 10. raketometný oddíl (VÚ 1726)
Zřízen 1.10.1951 ve Spišské Nové Vsi a podřízen 10. pěší divizi, včleněn 31.8.1961 do složení 49. dělostřeleckého pluku.
- 11. raketometný oddíl (VÚ 9688)
Zřízen 1.10.1951 v Horšovském Týně a podřízen 11. pěší divizi, redislokován 1953 do Chotěšova, včleněn 31.8.1961 do složení 47. dělostřeleckého pluku.
- 12. raketometný oddíl (VÚ 8048)
Zřízen 1.10.1951 v Ostrově u Karlových Varů a podřízen 12. pěší divizi, včleněn 31.8.1961 do složení 38. dělostřeleckého pluku.
- 91. raketometný oddíl (VÚ 5928)
Zřízen v listopadu 1950 v Dašicích a podřízen 8. mechanizované divizi. K 1.10.1956 redislokován do Vysokého Mýta. Zrušen 15.8.1958.
- 92. raketometný oddíl (VÚ 6153)
Zřízen v listopadu 1950 v Rakovníku a podřízen 5. mechanizované divizi, v roce 1951 redislokován do Kralovic a o rok později do Postoloprt, včleněn 31.8.1961 do složení 1. dělostřeleckého oddílu.
- 93. raketometný oddíl (VÚ 5955)
Zřízen 1.5.1951 v Uherském Hradišti a podřízen 13. mechanizované divizi, redislokován 1955 do Bzence a 1957 do Slavičína, včleněn 31.8.1961 do složení 3. dělostřeleckého pluku.
- 94. raketometný oddíl (VÚ 8001)
Zřízen 1.5.1951 v Července a podřízen 14. mechanizované divizi, redislokován 1952 do Zábřehu na Moravě a 1957 do Prostějova, zrušen 15.8.1958.


364. V odpovědi na otázku č. 78 jste uváděli ve složení okruhových a armádních kompletů radiotechnické a spojovací útvary „zvláštního určení“. Můžete uvést informace o určení, složení a případně výzbroji těchto dnes již neexistujících útvarů čs. armády? (odpovídá Pavel Minařík)

Organizace Vámi uváděných útvarů bývalé ČSLA, zabezpečujících sledování radiového provozu armád členských států NATO, byla následující:
7. radiotechnická brigáda ZU Zbiroh
· 77. radiotechnický prapor ZU Mariánské Lázně
- radiotechnická rota
- VKV rota radiového průzkumu
- rota automatizovaných pátračů
- spojovací četa
- četa oprav techniky
- četa týlového zabezpečení
· 78. radiotechnický prapor ZU Klenčí pod Čerchovem
- radiotechnická rota
- VKV rota radiového průzkumu
- rota automatizovaných pátračů
- spojovací četa
- četa oprav techniky
- četa týlového zabezpečení
· 79. rádiový prapor ZU Litoměřice
- 701. rota rádiového zaměřování ZU Jiříkov
- 702. rota rádiového zaměřování ZU Třeboň
- 703. rota rádiového zaměřování ZU Újezd u Uničova
- 704. rota rádiového zaměřování ZU Slovenský Grob
- rota rádiového zaměřování STŘED
- rota rádiového odposlechu KV
- spojovací četa
- dílna oprav rádiové techniky
- dílna oprav automobilní techniky
- četa týlového zabezpečení
60. spojovací prapor ZU Unhošť-Čeperka
- provozní rota
- radiodálnopisná rota
- radiová naslouchací rota ZU
- velitelská rota
- ošetřovna
- sklady
71. radiotechnický pluk ZU Kladno
- rota rádiového odposlechu KV
- rota radiotechnického průzkumu a rádiového zaměřování
- rota automatizovaných pátračů
- rota průzkumu VKV
- rota oprav techniky a týlového zabezpečení
74. radiotechnický pluk ZU Horažďovice
- rota rádiového odposlechu KV
- rota radiotechnického průzkumu a rádiového zaměřování
- rota automatizovaných pátračů
- rota průzkumu VKV
- rota oprav techniky a týlového zabezpečení

Výše uvedené útvary užívaly speciální techniku podle jejich předurčení.


363. Jaké jsou taktické značky pro BVP a pro OT? V příručce „Velení motostřeleckým a tankovým jednotkám v soudobém boji“ (NV 1976) nejsou rozlišeny. Jak by byly zakresleny BMD a BMP 3 se 100mm kanonem? Je možno na Vašich stránkách zveřejnit souhrnný přehled podrobných taktických značek a příklady použití (mapky)? (odpovídá Pavel Minařík)

Bojová vozidla pěchoty byla do výzbroje čs. armády ve větším rozsahu zavedena až v roce 1974 a proto je logické, že se ve veřejně dostupné publikaci vydané v roce 1976 ještě nerozlišuje mezi BVP a OT. Stejně tak, protože vozidla BMD a BMP 3 nebyla přijata do výzbroje čs. armády, nebyly pro ně u nás zavedeny ani příslušné taktické značky.

Značka BVP: do roku 1982 od roku 1982
Značka OT: do roku 1982 od roku 1982

Vzhledem k velkému počtu taktických značek, používaných v čs. armádě po roce 1945, není v našich možnostech zveřejnit jejich souhrnný přehled. Nicméně předpokládáme, že určitý reprezentativní výběr pro Vás v budoucnu připravíme.


362. Chtěl bych vědět na jakém principu pracuje šrapnel. (odpovídá Pavel Minařík)

vasedotazy_21.gif (20371 bytes)

Šrapnel je starší typ dělostřelecké munice. Střela mělo tenkostěnné tělo, které bylo vyplněno kovovými tělísky. Granát měl časový zapalovač, který v předem stanovený okamžik zajistil explozi výmetné náplně. Tím došlo k destrukci těla střely a rozmetání kovových tělísek do okolí. Šrapnel se používal především pro ničení živé síly. Pro malý účinek v cíli, složitou výrobu a možnost nahrazení jinými prostředky se dnes již nepoužívá. Blíže viz obrázky převzaté ze Stručného slovníku vojenství, vydaného nakladatelstvím Naše vojsko v roce v roce 1994. Další informace zcela jistě naleznete po využití vyhledávače „google“.


361. Víte něco o Vojenském výcvikovém táboře Císařský les (Prameny, Kynžvart)? (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenský výcvikový tábor Císařský les vznikl 15.10.1946. V březnu 1947 bylo rozhodnuto o přejmenování VVT na „Město Kynžvart v Císařském lese“. Výkon státní správy na území výcvikového tábora náležel do kompetence Vojenského újezdu Prameny zřízeného 1.7.1950. Vzhledem k rostoucí těžební činnosti a rozvoji lázeňství byl výcvik vojsk již počátkem 50. let utlumen. Oficiálně VVT zanikl 1.7.1954. Vojenský újezd svoji činnost ukončil 15.8.1954.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist