Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 481. - 495.

Následující dotazy 496. - 510. Předešlé dotazy 466. - 480.

495. Zaujíma ma história VÚ 7368 Podbořany. Prosím o informácie. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar se konstituoval v době od 30.10.1950 do 31.12.1950 jako 12. tankosamohybný prapor v podřízenosti velitelství 12. pěší divize, tj. pozdější 20. motostřelecké divize. Dnem 1.10.1951 byl rozšířen na 12. tankosamohybný pluk a k 1.10.1958 proběhla jeho reorganizace na 12. tankový pluk. Svoji činnost ukončil 31.12.1994. Po celou dobu své existence byl dislokován v posádce Podbořany.


494. Prosím o stručnou historii výcvikového praporu PVOS Jihlava a přehled ostatních útvarů, které byly dislokovány v Jihlavě do současnosti. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Jihlava byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) 1918 až 1939
- Posádkové velitelství 1918 – 1939
- náhradní prapor pěšího pluku 34 1919
- náhradní prapor pěšího pluku 81 1919
- pěší pluk 26 1920
- pěší pluk 31 1920 – 1939
- náhradní prapor pěšího pluku 24 1934 – 1939
- pěší pluk 38 (velitelství, I. a II. prapor) 1938
- III. prapor pěšího pluku 24 1938 – 1939
- náhradní baterie pluku hrubého dělostřelectva 4 1919
- náhradní baterie oddílu hrubého dělostřelectva 106 1919 – 1920
- dělostřelecký oddíl 256 1920 – 1937
- III. oddíl dělostřeleckého pluku 6 1924 – 1938
- dělostřelecký pluk 6 1938 – 1939
- dělostřelecký pluk 1 1938
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 102 1938
- Posádková nemocnice 1920 – 1923
- Posádková nemocnice 1938 – 1939
- Vojenský správce tovární skupiny 1918 – 1920
- Vojenská správa průmyslové skupiny 1920 – 1921
- Doplňovací okresní velitelství 1918 – 1939
- Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství 1918 – 1919
- Domobranecké doplňovací okresní velitelství 1920 – 1921
b) 1945 až 1992
- Posádkové velitelství 1945 – 1949
- pěší pluk 31 (velitelství pluku a III. prapor) 1945 – 1949
- náhradní prapor pěšího pluku 31 1945 – 1951
- náhradní prapor pěšího pluku 24 1947 – 1951
- III. prapor pěšího pluku 48 1949 – 1950
- 48. pěší pluk 1950 – 1955
- dělostřelecký pluk 260 1945
- dělostřelecký oddíl 56 1945
- dělostřelecký pluk 52 1945 – 1946
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 6 1945 – 1949
- Vojenská nemocnice 25 (23) 1945 – 1949
- Doplňovací okresní velitelství 1945 – 1949
- Krajské (á) vojenské (á) velitelství (správa) 1949 (1954) – AČR
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – AČR
- Vojenská (Krajská vojenská ubytovací a) stavební správa 1954 (1956) – 1958
- 8. tankosamohybný (tankový) pluk 1955 (1958) – AČR
- 6. školní tankový prapor (ŠDZ tankového vojska) 1960 (1969) – 1971
- 4. protiletadlový pluk 1983 – 1992
- 4. technické opravny (4.prapor oprav techniky) 1963 (1978) – AČR
- 4. armádní (okruhová) tanková opravna 1963 (1965) – 1967
- 4. okruhová tanková a automobilová opravna 1967 – 1988
- 21. pluk oprav tankové techniky 1988 – AČR
- velitelství 2. brigády technického zabezpečení 1988 – AČR
- 6. radiotechnický pluk (82. protiletadlová brigáda) 1974 (1976) – AČR
- 183. protiletadlový oddíl 1974 – 1992
- 185. protiletadlový oddíl 1974 – 1992
- 187. protiletadlový oddíl 1976 – 1992

Vámi uváděný výcvikový prapor PVOS jsme v rámci čs. armády v posádce Jihlava nenalezli.


493. Zajímá mě vývoj oficiálních názvů naší armády od r. 1918 do r. 1992. (odpovídá Pavel Minařík)

Pojmenování se vyvíjelo následovně:

1918 až 1950 čs. branná moc
1950 až 1954 čs. armáda
1954 až 1990 čs. lidová armáda
1990 až 1992 čs. armáda

492. Rád bych po dvaceti letech navštívil působiště svojí vojny, VÚ 3755/12. Z internetu vím, že část této lokality patří firmě RETAP. Můžete mi napsat, kdo je nyní vlastníkem přilehlého prostoru-bývalého muničního skladu? A docela rád bych znal historii zdejšího útvaru. Snad to není nic špatného, ale rád bych dceři ukázal kde jsem trávil vojnu na kterou, světe div se, rád vzpomínám. Děkuji (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený vojenský útvar vznikl 1.10.1958 jako muniční sklad „A“ Nové Město pod Smrkem nově zřízené 55. dělostřelecké základny (tj. VÚ 1337/A) Týniště nad Orlicí. Dnem 1.9.1963 došlo k reorganizace nadřízeného velitelství na Vojenský opravárenský závod a 1.9.1967 na 55. kompletační základnu, při nezměněném pojmenování jeho muničního skladu. K 1.9.1969 došlo k předání útvaru do podřízenosti 52. muniční základny v Bílku u Chotěboře a reorganizaci na 12. pobočkou (tj. VÚ 3755/12). Dnem 1.11.1992 byl útvar předán k 1. výzbrojní základně s velitelstvím v Drhovicích jako její 19. muniční sklad. K 1.1.1993 došlo k převedení útvaru do složení Armády ČR a po několika reorganizacích útvar zanikl 31.12.1995.

Na vlastnictví objektu se můžete zeptat na Vojenské stavební a ubytovací správě v Litoměřicích.


491. Jako jednotlivé vševojskové divize ČSLA měly vlastní protiletadlové raketové pluky, měly také podřízené útvary těchto divizí, t.j. jednotlivé tankové a motostřelecké pluky, vlastní podřízené jednotky protiletadlové obrany s protiletadlovými raketovými komplety? (odpovídá Pavel Minařík)

Součástí tankových a motostřeleckých pluků byly protiletadlové baterie. Až do poloviny 80. let minulého století byly vyzbrojeny šesti samohybnými protiletadlovými 30 mm dvojkanony vz. 53/59. Od roku 1983 byly baterie u motostřeleckých a tankových pluků tankových divizí na plných počtech (tj. 1. a 9. td) postupně reorganizovány na „smíšené“ raketodělostřelecké baterie, na což od roku 1988 navázalo přezbrojování baterií vševojskových pluků jedné motostřelecké divize na snížených počtech (tj. 15. msd). Reorganizované baterie se skládaly z protiletadlové dělostřelecké čety se 4 kusy PLdvK vz. 53/59 a protiletadlové raketové baterie se 4 kusy PLKR STRELA-10M na pásovém podvozku MTLB. Postup přezbrojování byl následující: v roce 1983 – 1. a 2. tp / 1. td, v roce 1984 – 21. tp / 1. td, v roce 1987 – 79. msp, 14. a 17. tp / 9. td, v roce 1988 – 18. tp / 9. td, 51. msp, 68. msp a 20. tp / 15. msd a v roce 1989 – pravděpodobně 62. msp / 15. msd.

Protiletadlové raketové komplety STRELA-1M na kolovém podvozku obrněného transportéru BRDM-2 byly zavedeny v roce 1978. Ze Sovětského svazu byla dovezena pouze 4 bojová vozidla, zařazená nejprve u výcvikové čety 10. protiletadlového oddílu 14. tankové divize v posádce Poprad. I když se s nimi původně počítalo pro přezbrojení protiletadlových baterií vševojskových útvarů, nakonec se vzhledem k předvedení modernějších kompletů STRELA-10M nedovážela. V roce 1984 byly komplety z Popradu převezeny do Loun, kde posloužily pro přezbrojení protiletadlové baterie 3. motostřeleckého pluku 1. tankové divize.


490. Na podzim 1969 měl ukončit činnost VÚ 8050 Kuchyňa (TZL). Zřejmě se nejednalo pouze o uloženou techniku, protože po radiotechnické stránce měla být TZL zabezpečována podřízeným útvarem. Jaké ale bylo její letištní zabezpečení? Vycházelo přímo z její organizace, jako tomu bylo u 7. leteckého oddílu (odpověď č. 345)? Prosím o pár řádek k historii, dislokaci a organizaci TZL a souvisících útvarů. (odpovídá Pavel Minařík)

Týlová základna letectva (VÚ 8050) vznikla v roce 1952. Velitelství útvaru sídlilo ve Kbelech u Prahy. V této době základnu tvořil pouze technický personál (71 osob) a strážní mužstvo (78 osob). Zmíněný útvar obhospodařoval převážně bitevní letouny B-33 (Il-10), doplněné menším počtem stíhacích strojů S-102 (MiG-15). V letech 1955 až 1957 byly u základny skladovány i vrtulové letouny S/CS-199. Dnem 1.4.1955 se útvar přemístil ze Kbel do Prešova a v srpnu 1959 došlo k přemístění základny do Kuchyně, kde setrvala až do svého zrušení. Základnu po jejím přesunu do Prešova zabezpečovala 12. četa pozemního zabezpečení navigace, reorganizovaná dnem 1.10.1958 na 12. rotu pozemního zabezpečení navigace. Po redislokaci základny do Kuchyně její činnost zajišťoval 15. prapor pozemního zabezpečení navigace, zabezpečující doposud letovou činnost u Leteckého střeliště. V daném případě se pravděpodobně spíše jednalo o zajišťování letové činnosti letounů různých útvarů čs. vojenského letectva, které na letišti Malacky dočasně plnily výcvikové úkoly, než o zabezpečování činnosti vlastní základny. Koncem března 1957 bylo u útvaru uloženo 180 bitevních, 1 dopravní, 2 spojovací a 14 cvičných letounů. V roce 1960 se na základně nacházely 4 letouny MiG-15, 87 letounů Il-10, 17 letounů Il-10 U a 1 letoun L-60. Týlová základna svoji činnost ukončila 30.8.1963, respektive byla dnem 1.9.1963 sloučena s Leteckým střelištěm Kuchyňa (VÚ 4562) a 15. praporem pozemního zabezpečení navigace Kuchyňa (VÚ 9677) v nový útvar – Výcvikovou základnu letectva Kuchyňa (VÚ 4562). Výcviková základna ve své činnosti v rámci čs. armády přetrvala do konce roku 1992.


489. V odpovědi čís. 419 uvádíte mezi jinými muničními sklady i lokality Háj u Opavy, Králíky a Mladkov. Jedná se o bývalé tvrze Smolkov, Hůrka a Adam? (odpovídá Pavel Minařík)

Ano, jde o Vámi uváděné dělostřelecké tvrze.


488. Které útvary československé armády byly po 2. světové válce umístěny v Opavě? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Opava byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- II. prapor pěšího pluku 34 1945 – 1947
- pěší prapor (pluk) 34 1947 (1949) – 1950
- velitelství a I. oddíl dělostřelecký pluk 356 1945 – 1947
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 7 1945 – 1947
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 7 1945 – 1948
- velitelství, I. a II. oddíl dělostřelecký pluk 107 1947 – 1950
- III. oddíl a náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 107 1948 – 1950
- 7. (27.) dělostřelecký pluk 1948 (1955) – 1957
- velitelství 7. pěší (17. střelecké) divize 1950 (1954/1955) – 1958
- 7. spojovací rota (prapor) 1950 (1951) – 1958
- 7. chemická četa (7. četa chemické ochrany) 1950 (1955) – 1958
- 7. automobilní rota 1950 – 1958
- 7. zbrojní dílna (dělostřelecká dílna 7. /17. střelecké divize) 1950 (1954) – 1958
- 7. protitanková (ý) baterie (oddíl) 1951 (1955) – 1961
- 7. protiletadlová (ý) baterie (oddíl) 1951 (1955) – 1958
- 7. raketometný oddíl 1951 – 1961
- 34. pěší (90. střelecký) pluk 1951 (1954/1955) – 1958
- 87. motostřelecký pluk 1958 – 1966
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – AČR
- velitelství 5. tankové základny 1962 – 1968
- Železniční stavební středisko 1964
- 134. silniční stavební prapor 1964 – 1969
- Vojenská škola (Vojenské gymnázium) Jana Žižky 1965 (1968) – AČR
- 93. silniční stavební prapor 1968 – 1969
- 53. silniční prapor 1968 – 1974
- 5. geodetický odřad 1968 – 1992
- Výcvikové středisko výzbrojní služby 1969 – AČR
- 101. silniční stavební prapor 1974 – 1975
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

487. Zajímaly by mě bližší informace o protiletadlových raketových oddílech náležejících do složení 76. protiletadlové raketové brigády Brno a 77. protiletadlového raketového pluku Ostrava. (odpovídá Pavel Minařík)

Protivzdušnou obranu Brna od roku 1961 zajišťovala 76. protiletadlová raketová brigáda, vytvořená na základě dosavadní 76. protiletadlové dělostřelecké brigády. Protiletadlová raketová technika byla dodávána postupně a po určitou dobu se na protivzdušné obraně Brna podílely ještě klasické prostředky protiletadlového dělostřelectva. Po ukončení procesu raketizace se ve 2. polovině 60. let brigáda skládala ze čtyř protiletadlových raketových oddílů (1.-4.), vyzbrojených PLRK SA-75M Dvina, a jednoho technického oddílu. K 1.9.1969 byla brigáda přejmenována na protiletadlový raketový pluk, při zachování stávajícího počtu oddílů. Ke zpětné reorganizaci na brigádu došlo k 1.9.1978, přičemž v této době složení svazku doplnily čtyři protiletadlové raketové oddíly (5.-8.) vyzbrojené PLRK S-125 Něva. V roce 1985 proběhlo přezbrojení dvou protiletadlových raketových oddílů (2., 3.) na PLRK S-75M Volchov. V roce 1988 byl zrušen jeden protiletadlový raketový oddíl vyzbrojený PLRK SA-75M Dvina. K 1.4.1989 byla brigáda doplněna Protiletadlovou raketovou skupinou S-200 VEGA, dislokovanou v Rosicích u Brna. Skupinu tvořily dva protiletadlové raketové oddíly (9., 10.) vyzbrojené PLRK S-200 a technický oddíl. V roce 1990 byl zrušen další protiletadlový raketový oddíl, vyzbrojený PLRK SA-75 M Dvina.

V roce 1985 tvořily 76. protiletadlovou raketovou brigádu následující útvary:

1. protiletadlový raketový oddíl Rohozec VÚ 1121 SA-75M Dvina
2. protiletadlový raketový oddíl Ketkovice VÚ 6110 S-75M Volchov
3. protiletadlový raketový oddíl Vranovice VÚ 4350 S-75M Volchov
4. protiletadlový raketový oddíl Kobeřice VÚ 3855 SA-75M Dvina
5. protiletadlový raketový oddíl Brno-Líšeň VÚ 8440 S-125 Něva
6. protiletadlový raketový oddíl Sokolnice VÚ 8265 S-125 Něva
7. protiletadlový raketový oddíl Ořechov VÚ 7820 S-125 Něva
8. protiletadlový raketový oddíl Omice VÚ 7285 S-125 Něva
Technický oddíl Neslovice VÚ 8900 SA-75M Dvina
S-125 Něva

Ve velení 76. plrb se postupně vystřídali: mjr./pplk./plk. Antonín Hrbek (1961 až 1971), pplk. Milan Dvořáček (1971 až 1972), mjr. Miroslav Smékal (1972 až 1975), mjr. Josef Barteys (1975 až 1982), pplk. Milan Haštaba (1982 až 1985), pplk. Jan Kapinus (1985 až 1989) a pplk. Jiří Čuma (1989 až 1993).

Protivzdušnou obranu Ostravy začala od roku 1961 zajišťovat 77. protiletadlová raketová brigáda, vytvořená na základě dosavadní 77. protiletadlové dělostřelecké brigády. Protiletadlová raketová technika byla dodávána postupně a po určitou dobu se na protivzdušné obraně Ostravy i nadále podílely klasické prostředky protiletadlového dělostřelectva. K dokončení výstavby brigády byla na sklonku roku 1964 použita technika čtyř protiletadlových raketových oddílů vyzbrojených PLRK SA-75M Dvina, dodaná od pražské 71. protiletadlové raketové brigády. Po ukončení procesu raketizace se ve 2. polovině 60. let brigáda skládala z pěti protiletadlových raketových oddílů (1.-5.), vyzbrojených PLRK SA-75M Dvina, a jednoho technického oddílu. K 1.9.1969 byla brigáda přejmenována na protiletadlový raketový pluk, při zachování stávajícího počtu oddílů. Ke zpětné reorganizaci na brigádu již nedošlo, naopak v roce 1974 pluk předal jeden protiletadlový raketový oddíl (5.) 186. protiletadlovému raketovému pluku zajišťujícímu obranu Bratislavy. V průběhu 2. poloviny 80. let proběhlo přezbrojení dvou protiletadlových raketových oddílů na PLRK S-75M Volchov. V roce 1990 byl na PLRK S-75M Volchov přezbrojen další oddíl (3.), zatímco poslední protiletadlový raketový oddíl vyzbrojený PLRK Dvina zanikl (4.).

Do roku 1974 se 77. protiletadlový raketový pluk skládal z následujících útvarů:

1. protiletadlový raketový oddíl Oldřišov u Opavy VÚ 3830 SA-75M Dvina
2. protiletadlový raketový oddíl Březová u Fulneku VÚ 5984 SA-75M Dvina
3. protiletadlový raketový oddíl Hukovice u Nového Jičína VÚ 5926 SA-75M Dvina
4. protiletadlový raketový oddíl Frýdek-Místek VÚ 6210 SA-75M Dvina
5. protiletadlový raketový oddíl Karviná VÚ 8026 SA-75M Dvina
Technický oddíl Frýdek-Místek VÚ 4901 SA-75M Dvina

Ve velení 77. plrp se postupně vystřídali: pplk. Bedřich Pintr (1961 až 1963), pplk. Pavel Jančovič (1963 až 1967), pplk. Josef Suk (1967 až 1969), pplk. Ludevít Mikolaj (1969 až 1972), mj./pplk./plk. Vratislav Fronek (1972 až 1981), mjr. Zdeněk Rybář (1981 až 1982), mjr. Stanislav Havelka (1982 až 1984), mjr./pplk. Petr Šimlovič (1984 až 1992) a pplk. Miroslav Brada (1992 až 1993).


486. Mohli byste, prosím, zveřejnit organizační strukturu Ministerstva národní obrany koncem roku 1989? Rovněž velitelství a štábu Západního vojenského okruhu a velitelství vševojskové armády. (odpovídá Pavel Minařík)

K dispozici máme pouze údaje z roku 1969:

Ministerstvo národní obrany:
- Ministr národní obrany
- Generální štáb ČSLA
· operační správa
· zpravodajská správa
· organizační a mobilizační správa
· správa ústředního plánování
· správa spojovacího vojska
· topografické oddělení
· oddělení mechanizace a automatizace
- Hlavní politická správa ČSLA
· stranicko organizační správa
· ideologická správa
· politické oddělení MNO
- Kádrová správa
- Správa bojové přípravy
- Správa raketového vojska a dělostřelectva
- Správa letectva a vojsk PVOS
- Správa vojska protivzdušné obrany
- Správa ženijního vojska
- Správa chemického vojska
- Výzbrojní správa
- Tanková a automobilní správa
- Hlavní týl
· štáb hlavního týlu
· zdravotnická správa
· správa vojenské dopravy
· správa pohonných hmot a maziv
· proviantní správa
· výstrojní správa
· veterinární oddělení
- Ubytovací a výrobní úsek
· ubytovací a stavební správa
· správa pro řízení výrobně hospodářských organizací
- Správa vojenského školství a vědy
- Finanční správa
- Inspekce MNO
- Správa vojenských soudů
- Kancelář ministra národní obrany

Velitelství Západního vojenského okruhu:
- Velitel
- Štáb
· politické oddělení
· operační správa
· zpravodajská správa
· organizační a mobilizační správa
· správa spojovacího vojska
· oddělení vojskového letectva
· topografické oddělení
· skupina mechanizace a automatizace
· kancelář štábu
- Politická správa
- Kádrová správa
- Správa bojové přípravy
- Správa raketového vojska a dělostřelectva
- Správa vojska protivzdušné obrany
- Správa ženijního vojska
- Správa chemického vojska
- Výzbrojní správa
- Tanková a automobilní správa
- Týl
· štáb týlu
· zdravotnická správa
· správa vojenské dopravy
· správa pohonných hmot a maziv
· proviantní správa
· výstrojní správa
· veterinární oddělení
- Ubytovací a stavební správa
- Finanční správa
- Oddělení pro zástupčí činnost
- Sekretariát velitele

Velitelství vševojskové armády:
- Velitel
- Štáb
· operační oddělení
· zpravodajské oddělení
· organizační a mobilizační oddělení
· spojovací oddělení
· oddělení vojskového letectva
· náčelník topografické služby
· kancelář štábu
- Politické oddělení
- Kádrové oddělení
- Oddělení bojové přípravy
- Oddělení raketového vojska a dělostřelectva
- Oddělení vojska PVO
- Oddělení ženijního vojska
- Oddělení chemického vojska
- Výzbrojní oddělení
- Tankové a automobilní oddělení
- Týl
· štáb týlu
· náčelník zdravotnické služby
· náčelník služby pohonných hmot a maziv
· náčelník proviantní služby
· náčelník výstrojní služby
- Ubytovací a stavební služba
- Finanční oddělení
- Sekretariát velitele


485. Zajímala by mě historie Vojenské kanceláře prezidenta republiky, osobnosti (od vzniku do rozpadu Československa). (odpovídá Pavel Minařík)

Počátkem roku 1919 na základě zákona č. 654/1919 Sb. vznikla Kancelář prezidenta republiky, tvořená civilním oddělením a vojenským oddělením, které bylo označováno jako Vojenská kancelář prezidenta republiky. V čele VKPR stál přednosta zpravidla v hodnosti generála. Ke kanceláři bylo přičleněno Velitelství Hradu, které disponovalo Hradní stráží. Velitel Hradu ve vojenských otázkách podléhal přímo přednostovi VKPR. Hradní stráž byla považována za součást branné moci se zvláštním určením pro čestnou a bezpečnostní službu v sídlech prezidenta republiky. Působnost Vojenské kanceláře byla vymezena velmi úzce a v zásadě se jednalo pouze o pomocný orgán prezidenta jako vrchního velitele. Neměla samostatnou rozhodovací pravomoc a nebyla nadřízena žádnému vojenskému útvaru. Její poslání spočívalo v informování vrchního velitele ozbrojených sil o vojenských otázkách, přípravě jeho rozhodnutí, zajišťování styku mezi prezidentem a MNO, zprostředkování spojení s civilními úřady a politickými osobnostmi ve vojenských věcech, zpracovávání materiálů pro vládu a MNO, společně se zabezpečováním vojenských ceremoniálů s účastí vrchního velitele. VKPR svoji činnost ukončila v polovině března 1939.

Po skončení 2. světové války zahájila VKPR svoji činnost koncem května 1945 a i nadále oficiálně zůstala vojenským oddělením Kanceláře prezidenta republiky. Náplň činnosti zůstala stejná jako v prvorepublikovém období a její přednosta i nadále řídil Velitelství Hradu. Kromě něj VKPR tvořila skupina všeobecná, skupina administrativní, právní referát a pomocný úřad. Po 25.2.1948 byl rozsah kompetencí VKPR zredukován. Funkce Velitele Hradu byla zrušena k 1.10.1949 a od stejného data v čele kanceláře již nestál přednosta, ale náčelník. Dnem 15.12.1952 se Hradní stráž stala součástí Vnitřní stráže. Kromě toho od 1.10.1949 V 50. letech a během 1. poloviny 60. let se činnost VKPR více méně omezila převážně na vyřizování agendy udělování prezidentských milostí a reprezentaci prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. V souvislosti s přijetím nového zákona o kanceláři prezidenta republiky č. 176/1968 Sb. byl s platností od 1.3.1969 vydán nový organizační řád kanceláře. Náčelník VKPR se stal členem sboru poradců prezidenta republiky, měl být přítomen nástupním audiencím velvyslanců cizích států a doprovázet vrchního velitele při cestách. VKPR se nadále skládala ze skupiny vojensko-politické, skupiny pro zvláštní účely, právního referátu a spisovny.

V řízení Vojenské kanceláře prezidenta Československé republiky se postupně vystřídali:

a) 1919 až 1939
pplk. Otakar Husák 1.1.1919 – 26.7.1920
pplk. JUDr. Václav Rejholec 27.7.1920 – 22.6.1921
nezjištěno 23.6.1921 – 25.10.1923
div. gen. Stanislav Čeček 26.10.1923 – 27.2.1929
div. gen. Ing. Silvestr Bláha 28.2.19129 – 14.11.1938
plk. gšt. Jan Němeček 15.11.1938 – 15.3.1939
b) 1945 až 1992
brig. gen. Oldřich Španiel 23.5.1945 – 14.2.1946
div. gen. Bruno Sklenovský 15.2.1946 – 3.7.1946
arm. gen. Antonín Hasal 4.7.1946 – 20.6.1948
brig. gen. Rudolf Bulandr 21.6.1948 – 31.12.1948
arm. gen. Jan Satorie 1.1.1949 – 4.8.1952
genpor. Bohuslav Chlaň 5.8.1952 – 29.5.1959
genpor. Jaroslav Čihák 30.5.1959 – 23.7.1968
genmjr. Václav Kužel 24.7.1968 – 29.1.1969
genpor. Jaromír Machač 30.1.1969 – 20.2.1973
genpor. Vlastislav Raichl 21.2.1973 – 4.6.1975
genpor. Miroslav Rybák 5.6.1975 – 14.1.1984
genpor. Jiří Nečas 1.4.1984 – 27.1.1990
genpor. Ladislav Tomeček 28.1.1990 – 31.12.1992

484. Je-li to možné, prosím o seznam jmenovaných a povýšených generálů v roce 1950 a 1953. (odpovídá Pavel Minařík)

Dekretem prezidenta republiky ze dne 7.7.1950 byl povýšen s platností od 1.5.1950 do hodnosti:

divizního generála
- brig. gen. Václav KRATOCHVÍL 1. zástupce náčelníka Hlavního štábu
brigádního generála
- plk. spoj. Miroslav ŠMOLDAS vojenský a letecký přidělenec v Moskvě

Dekretem prezidenta republiky ze dne 3.10.1950 byl povýšen s platností od 1.10.1950 do hodnosti:

armádního generála
- JUDr. Alexej ČEPIČKA ministr národní obrany
- sbor. gen. Jaroslav PROCHÁZKA náměstek MNO pro věci politicko-právní
divizního generála
- brig. gen. Čeněk HRUŠKA náčelník Hlavní politické správy
- brig. gen. Bohuslav LAŠTOVIČKA náměstek MNO pro věci materiální
- brig. gen. Bohumír LOMSKÝ velitel 2. divize
- brig. gen. František PATERA velitel 11. divize
- brig. gen. Bedřich REICIN náměstek MNO pro věci osobní
- brig. gen. Vilém SACHER velitel dělostřelecké divize
- brig. gen. Karel VEGER velitel Vojenské akademie
brigádního generála
- plk. pěch. Jan ČERMÁK náčelník Hlavní kádrové správy
- plk. pěch. Dezider KALINA velitel 9. divize
- plk. pěch. Pavol MARCELY velitel Krajského vojenského velitelství Bratislava
- plk. děl. Jan BERNAS velitel dělostřelectva II. sboru
- plk. děl. Rudolf DLOUHÝ náčelník oddělení materiálního plánování GŠ
- plk. děl. Alfréd HORNÍK velitel dělostřelectva III. sboru
- plk. děl. Ján MALÁR velitel 10. divize
- plk. děl. Jaroslav PALIČKA náčelník organizační a mobilizační správy GŠ
- plk. děl. Václav THOŘ zástupce velitele dělostřelectva
- plk. děl. Karel ZADINA přednosta skupiny Státního úřadu plánovacího
- plk. děl. Otakar RYTÍŘ velitel 13. divize
- plk. tank. Vladimír JANKO velitel tankového sboru
- plk. let. Václav LENSKÝ náčelník štábu hlavního týlu
- plk. let. Jan REINDL náčelník štábu velitelství letectva
- plk. MUDr. zdrav. Josef RADA náčelník zdravotnické služby 2. divize

V roce 1953 byli do první generálské hodnosti nebo do vyšší generálské hodnosti povýšeni:

do hodnosti brigádního generála
- dnem 1.1.1953
plukovník František STREJČEK náčelník Hlavní intendanční správy
Ing. Dr. Julius STRNAD náčelník spojovací fakulty VTA Brno
- dnem 1.3.1953
plukovník Miroslav KUCHAŘ zástupce velitele PLOSÚ
- dnem 15.4.1953
plukovník Jaroslav ČIHÁK zástupce pro věci politické náměstka ministra národní obrany pro věci materiální
plukovník Jaroslav KUČERA 1.  zástupce náčelníka Hlavní politické správy
plukovník František ŘÍHA 1. zástupce náčelníka Hlavní kádrové správy
plukovník Josef HEČKO zástupce pro věci politické a náčelník politického oddělení 1. vojenského okruhu
plukovník František JAROLÍM velitel chemického vojska
plukovník Václav TAUŠ náčelní ústředního odboru civilní obrany MV ČSR
- dnem 1.5.1953
plukovník JUDr. Vladimír KEBORT hlavní vojenský prokurátor
- dnem 1.6.1953
plukovník Josef ZADŽORA náčelník dělostřelecké fakulty VTA Brno
do hodnosti generálmajora
- dnem 1.8.1953
plukovník Jaroslav TÝKAL zástupce velitele letectva
plukovník Oldřich ŠTANGL zástupce náčelníka leteckého týlu
plukovník Vladimír HLAVATÝ velitel 15. leteckého stíhacího sboru
plukovník Rajmund OREL náčelník Vyšší školy důstojníků letectva
plukovník Josef BLAHNÍK náčelník leteckého týlu – zástupce velitele letectva pro týl
plukovník Václav MATIČKA náčelník štábu 3. armádního sboru
- dnem 8.12.1953
plukovník Václav DVOŘÁK náčelník skupiny branného hospodářství Státního plánovacího úřadu
- dnem 24.12.1953
plukovník MUDr. Josef KRČÁL náčelník Vojenské lékařské akademie
plukovník MUDr. Jaroslav LICHTENBERG náčelník katedry válečné chirurgie Vojenské lékařské akademie Hradec Králové
plukovník Bohumil VOŠAHLÍK velitel protiletadlového dělostřelectva PLOSÚ
plukovník Josef HOLCMAN velitel dělostřelecké divize
do hodnosti divizního generála
- dnem 1.6.1953
brigádní generál Vladimír JANKO velitel tankového a mechanizovaného vojska
do hodnosti generálporučíka
- dnem 29.7.1953
generálmajor František BUREŠ po dobu výkonu funkce vedoucího čs. delegace v DKNS
- dnem 1.8.1953
generálmajor Josef VOSÁHLO velitel letectva
do hodnosti sborového generála
- dnem 15.4.1953
divizní generál Václav KRATOCHVÍL náčelník Generálního štábu ČSA
do hodnosti generálplukovníka
- dnem 8.12.1953
generálporučík Bohumír LOMSKÝ 1. náměstek ministra národní obrany

Dnem 12.6.1953 se uskutečnil přechod z „francouzského“ hodnostního systému na „pruský“ hodnostní systém a z brigádního generála se stal generálmajor, z divizního generála generálporučík a ze sborového generála generálplukovník.


483. Moje dotazy se týkají historie VÚ 2478 Žatec. Je možné, že útvar byl vytvořen koncem roku 1950 z části 183. protiletadlového oddílu Pardubice a z roty VKPL 5 Beroun ve Slaném? Jaká byla organizace a výzbroj nového útvaru? Kdy se redislokoval do Chomutova? V odpovědi č. 388 jsou útvary ČSLA vyzbrojené PLRK KUB (SA6 Gainful). Byl tedy VÚ 2478 jediným v ČSLA, který využíval PLRK OSA (SA 8B Gecko)? Na jakém stupni vojskové PVO, či jaké útvary pak využívaly PLRK krátkého dosahu STRELA 10 (SA 13 Gopher)? (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 2478 skutečně vznikl z části 183. protiletadlového oddílu z Pardubic a roty VKPL 5 Beroun. V době svého vzniku byl tvořen dvěmi protiletadlovým bateriemi (vyzbrojeny po 4 ks 37 mm PLK vz. 39 S), kulometnou baterií (disponovala 6 ks 12,7 mm VKPL vz. 38) a poddůstojnickou školou. Do Chomutova byl přemístěn v roce 1953. V rámci bývalé ČSLA byl jediným útvarem vyzbrojeným PLRK OSA. U vojskové PVO se PLRK S-10 používaly u protiletadlových baterií tankových pluků 1. a 9. tankové divize. Bližší informace o VÚ 2478 můžete najít na našich stránkách v sekci „Recenze - Vojenský útvar 2478 Žatec (1950 – 2000)“ nebo „Představujeme útvary AČR – Další svazky pozemních sil“.


482. V roce 1946 byl zřízen odznak „Čs. partyzán“. Je možné zjistit, kolik těchto odznaků bylo uděleno, případně jakému počtu zahraničních osob? (odpovídá Pavel Minařík)

Svůj dotaz zašlete Vojenskému ústřednímu archivu, Sokolovská 136, Praha 186 00, s žádostí o vyhledání příslušných údajů v „Osobním věstníku MNO 1946“.


481. Chtěla bych vědět, kde padl Jozef Kočko v roce 1994 z druhé světové války. (odpovídá Pavel Minařík)

Váš dotaz je poněkud nesrozumitelný. V případě, že se jedná o příslušníka čs. armády, který padl v boji v průběhu 2. světové války, se můžete obrátit na Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, Praha 186 00.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist