Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 526. - 540.

Následující dotazy 541. - 555. Předešlé dotazy 511. - 525.

540. Chtěl bych se něco dozvědět o partyzánském oddílu „Vpřed“ (velitel Josef Hečko - krycím jm. Hora). Dále mě zajímá další působení generála J. Hečka v armádě. (odpovídá Pavel Minařík)

Dne 16.9.1944 byl štábem partyzánského hnutí 1. ukrajinského frontu na povstaleckém území u Banské Bystrice vysazen výsadek v síle 9 mužů, jejichž velitelem byl interbrigadista Josef Hečko (ve Španělsku se nacházel v letech 1936 až 1938). V uvedeném výsadku byli rovněž čtyři němečtí komunisté, kteří měli za úkol organizovat partyzánské hnutí v českém pohraničí, tj. v Sudetech. V krátké době se oddíl rozrostl na 35 osob a přijal název „Vpřed“. Při výcviku byla věnována hlavní pozornost práci s trhavinami a destrukční činnosti. Před pádem Banské Bystrice měl oddíl již 180 členů (26.10.1944) a přesunul se do Strážovské hornatiny. Velitelem byl Josef Hečko, komisařem Karol Körper a náčelníkem štábu Štefan Kolár-Ševčík (padl 26.1.1945). Hlavní štáb partyzánského hnutí oddílu uložil úkol překročit řeku Váh a dostat se na Moravu. Toto se koncem listopadu 1944 u obce Beluša podařilo pouze jedné skupině v počtu 15 osob, zatímco zbytek oddílu zůstal na Slovensku. Oddíl tak působil zejména ve Strážovské hornatině, kde vykonával diverzní činnost v prostoru Valaská Belá – Fačkov – Kláštor pod Znievom. Oddíl úzce spolupracoval s partyzánským svazkem „Jan Žižka-Pola“, samostatným oddílem „Slovan“ a 2. slovenskou národní brigádou. Oddíl „Vpřed“ v dubnu 1945 přešel frontu v prostoru Čičmany – Gápeľ a spojil se s rumunskou armádou. Jednotlivé skupiny oddílu překračovaly frontu postupně v různých prostorech. Celkem oddíl čítal 210 osob, přičemž se k němu 8.4.1945 připojila skupina 72 vojáků domobrany od protiletadlové baterie z Považské Bystrice.

Josef Hečko se narodil 19.11.1907. Za vojáka z povolání byl přijat v říjnu 1949 a nastoupil do funkce zástupce náčelníka správy výchovy a osvěty u velitelství 1. oblasti v Praze. V červnu 1950 se stal náčelníkem správy výchovy a osvěty u velitelství 3. oblasti v Brně a od září 1950 působil jako náčelník politické správy 1. vojenského okruhu v Praze. V říjnu 1953 nastoupil na Hlavní politickou správu, kde vykonával funkci 2. zástupce náčelníka. V březnu 1954 odcestoval do Koreji a stanul v čele čs. delegace při Dozorčí komisi neutrálních států. V září 1955 se vrátil do Československa a absolvoval kurz při ÚV KSČ. Od prosince 1955 působil na Velitelství PVOS jako zástupce velitele pro věci politické. V červnu 1956 se ujal řízení Hlavní kádrové správy MNO. V prosinci 1960 odešel do Svazarmu, kde nejprve zastával funkci místopředsedy a od června 1961 předsedy. V květnu 1968 byl přeložen do kádrové dispozice a dnem 31. srpna 1968 odešel do výslužby. Do hodnosti brigádního generála byl povýšen 15.4.1953. Generálporučíkem se stal 23.10.1958. Josef Hečko zemřel 28.11.1969 v Praze.


539. Mohl byste mi přiblížit počty osob pro vojenské členění divize, brigáda, pluk, prapor ... a podobně? Vím, že je to asi velice rozmanité, ale stačí mi jen orientačně, abych si mohl udělat představu. (odpovídá Pavel Minařík)

Skutečně se bude jednat pouze o orientační počty. Vše záleželo konkrétní armádě a době. Jako příklad jsou použity organizační součásti pěchoty:

- družstvo: cca 10 příslušníků
- četa: cca 30 až 40 příslušníků
- rota: cca 100 až 200 příslušníků
- prapor: cca 400 až 1 000 příslušníků
- pluk: cca 2 000 až 3 500 příslušníků
- brigáda: cca 4 000 až 7 000 příslušníků
- divize: cca 10 000 až 20 000 příslušníků
Dále Vám doporučujeme prostudovat odpovědi na dotazy čís. 249 a 408.

538. Jaké jednotky byly dislokovány na Trutnovsku v letech 1918 až 1991? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Trutnov byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) 1918 až 1939
- Okrskové velitelství 1919 – 1920
- Posádkové velitelství 1919 – 1938
- Ženijní skupinové velitelství VI 1936 – 1938
- hraničářský prapor 2 1920 – 1938
- strážní prapor VI 1937 – 1938
- hraničářský pluk 17 1938
- náhradní baterie pluku horského dělostřelectva 9 1919 – 1920
- dělostřelecký oddíl 254 1920 – 1925
- Vojenský správce tovární skupiny 1918 – 1920
b) 1945 až 1992
- I. prapor pěšího pluku 22 1945 – 1947
- I. prapor pěšího pluku 4 1947 – 1949
- dělostřelecký pluk 4 1949 – 1950
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – AČR
- velitelství 1. brigády chemické ochrany 1957 – 1960
- 99. prapor odmořování techniky 1957 – 1962
- 253. silniční prapor 1963 – 1968
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

537. Jaké útvary čs. armády se po roce 1945 nacházely v Přerově? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Přerov byly po skončení 2. světové války dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- dělostřelecký oddíl 258 1945 – 1947
- dělostřelecký pluk 209 1947 – 1949
- velitelství 21. dělostřelecké brigády 1949 – 1950
- dělostřelecký pluk 324 1949 – 1950
- 14. (29.) dělostřelecký pluk 1950 (1955) – 1958
- 104. protiletadlový oddíl 1957 – 1958
- velitelství 6. dělostřelecké divize 1960 – 1961
- velitelství 3. technické skupiny 1955 – 1959
- 4. pobočka Ústředního ženijního skladu 1958 – 1961
- Vojenská správa železničního (dopravního) úseku 1956 (1960) – 1962
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – AČR
- Letecký pluk 43 1946 – 1949
- Letecká základna 11 (11. letištní prapor) 1946 (1951) - 1991
- Spojovací letka 2 1949 – 1951
- 2. letka 45. dělostřeleckého leteckého průzkumného pluku 1950 – 1952
- 7. letecký školní pluk 1952 – 1954
- 25. bombardovací letecký pluk 1954 – 1965
- 24. bombardovací letecký pluk 1955 – 1960
- 17. letištní prapor 1955 – 1960
- 14. četa LZS I. třídy (24. rota LZP) 1953 (1953) - 1956
- Prapor přistávacího zařízení SP-50 1956 – 1957
- 1. prapor PZN (RTZ) 1957 (1963) – 1991
- velitelství 46. bombardovací letecké divize 1955 – 1960
- velitelství 46. letecké technické skupiny 1957 – 1960
- 56. výcviková letka 1957 – 1962
- 10. letecká opravna (32. letecká vojsková opravna) 1960 (1965) – AČR
- 51. výcviková letka 1961 – 1962
- 4. letecký školní pluk 1962 – 1965
- 29. letištní prapor 1962 – 1965
- 21. rota RTZ „S“ 1962 – 1971
- 21. letištní rota „S“ 1965 – 1971
- 10. protiradiotechnický letecký oddíl 1965 – 1969
- 2.stíhací bombardovací letecká divize 1965 – 1969
- 32. prapor spojení a RTZ 1965 – 1969
- 6.stíhací bombardovací letecký pluk 1965 – 1991
- Výcvikové středisko letectva 1968 – 1973
- Letištní správa 1969 - 1992
- 1. letecký školní pluk 1973 – AČR
- 11. prapor RTZ 1973 – 1992
- 28. letištní prapor 1973 – 1992
- 28. letecká základna 1992 – AČR
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

536. Zajímala by mne historie VÚ 1732 Plzeň-Bory. (odpovídá Pavel Minařík)

Historie 1. spojovacího pluku je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 427.


535. Kdy vznikly a jaké předchůdce měly tyto dva motostřelecké pluky ČSLA: 3. Louny a 8. Bratislava? (odpovídá Pavel Minařík)

3. motostřelecký pluk v Lounech (VÚ 1051) navazoval na 58. mechanizovaný pluk, vytvořený 1.11.1953 ve Slaném. Dnem 9.5.1955 byl útvar přečíslován a pojmenován jako 3. Dukelský, Liptovský mechanizovaný pluk. Na přelomu září a října 1956 se přemístil ze Slaného do Loun. K 1.10.1958 byl 3. mechanizovaný pluk reorganizován na 3. Dukelský, Liptovský motostřelecký pluk. V letech 1961 až 1963 se jeden motostřelecký prapor nacházel v posádce Postoloprty. K 30.11.1991 došlo k reorganizaci útvaru na 3. mechanizovaný pluk. Dnem 30.6.1994 byl útvar zrušen.

8. motostřelecký pluk v Bratislavě (VÚ 3853) byl nástupcem pěšího pluku 31. Uvedený útvar vznikl v září 1920 unifikací 31. pěšího pluku a 81. pěšího pluku. Legionářský 31. pěší pluk vznikl jako součást československých legií v Itálii dnem 22.2.1918. Domácí 81. pěší pluk se v rámci bývalé rakousko-uherské armády vytvořil v roce 1883. Jeho příslušníci se rekrutovali z teritoria Doplňovacího okresního velitelství Jihlava. Do vypuknutí I. světové války jako posádková města vystřídal Jihlavu, Mostar a Vídeň. Unifikovaný pěší pluk 31 sídlil v Jihlavě a zde setrval až do svého zrušení 31.7.1939. Výjimkou bylo pouze období od 20.5.1938 do 5.12.1938, kdy se plukovní velitelství nacházelo v Telči. V roce 1922 útvar obdržel čestné pojmenování „Arco“. V létě 1945 byl pluk obnoven v posádce Jihlava. Dnem 8.3.1948 mu byl opětně udělen název „Arco“. V září 1949 se přemístil do Dačic a v listopadu 1950 do Brna. Již k 5.5.1950 byl ale jeho dosavadní název „Arco“ zrušen a nahrazen pojmenováním „Československo – sovětského přátelství“. K 1.11.1954 se útvar přejmenoval na 31. střelecký pluk a dnem 9.5.1955 došlo k jeho přečíslování na 60. střelecký pluk. K 1.10.1958 byl 60. střelecký pluk v Brně reorganizován a přejmenován na 8. Ružomberský motostřelecký pluk Jána Kollára, přičemž současně se 16. střelecká divize transformovala na 4. motostřeleckou divizi. Od září 1960 pluk přešel do podřízenosti 13. tankové divize a přemístil se do posádky Mladá Boleslav. V říjnu 1968 byl útvar redislokován do posádky Bratislava. Od roku 1969 u útvaru probíhal výcvik řidičů obrněných transportérů (později řidičů bojových vozidel pěchoty) pro potřeby vševojskových svazků Západního vojenského okruhu. Nejprve se pluk nacházel v tzv. Dukelských kasárnách a v polovině 80. let byl přestěhován do nově postavených kasáren v Bratislavě-Vajnorech. K 31.10.1991 došlo k reorganizaci útvaru na 8. mechanizovaný pluk. Dnem 1.1.1993 se útvar stal součástí Armády Slovenské republiky.


534. Rad by som sa dozvedel niečo o vojenskom útvare VÚ 1736/RI Komárno. Zaujímalo by ma, aké jednotky v ňom slúžili, kde mali ubytovacie priestory, a v ktorých rokoch tento útvar pôsobil. (odpovídá Pavel Minařík)

52. pontonový pluk (VÚ 1736) se vytvořil v listopadu 1950 v Bratislavě a základem pro jeho zřízení byl původní ženijní prapor 14. Pluk byl bezprostředně podřízen velitelství 2. vojenského okruhu (od roku 1965 Východního vojenského okruhu) a skládal ze dvou pontonových praporů, technické roty a lodní roty (po krátké době byly sloučeny do mostního praporu), plukovní školy a velitelské roty. Do složení pontonového praporu náležely tři pontonové roty a později i jedna rota přepravních prostředků. Mostní prapor tvořily dvě mostní roty a technická rota. Součástí pluku byla také lodní rota s četou bojových člunů a četou minových člunů. V roce 1957 byla lodní rota reorganizována na rotu říčního minování a v roce 1959 zanikla (viz odpověď na dotaz čís. 409). V roce 1956 pluk čítal 99 vojáků z povolání a 707 vojáků základní služby, kteří kromě jiného disponovali 185 nákladními a speciálními automobily, dvěmi středními mostovými soupravami a 10 beranidly. V srpnu 1958 došlo k redislokaci pluku do Komárna. V roce 1960 byl mostní prapor reorganizován na 3. pontonový prapor. O rok později byl tento prapor reorganizován na školní, do něhož byla včleněna plukovní škola. Z pluku byl současně vyčleněn jeden prapor jako samostatný 73. pontonový prapor, redislokován do posádky Kostelec nad Labem a předán do podřízenosti velitelství 4. armády. Jeho místo v sestavě útvaru zaujal nově zformovaný pontonový prapor. V roce 1962 pluk tvořilo 98 vojáků z povolání a 518 vojáků základní služby, kteří disponovali 218 nákladními a speciálními vozidly. Pluk se v této době skládal ze tří pontonových praporů, z toho jednoho rámcového a jednoho školního, společně s velitelskou rotou. 1. a 2. pontonový prapor tvořily dvě pontonové roty (u 2. praporu obě rámcové), rota přepravních prostředků (u 2. praporu rámcová) a strojní rota (u 2. praporu četa). Do složení 3. pontonového praporu náležela pouze školní rota s pontonovou, člunovou a potápěčskou četou. V roce 1965 došlo ke zrušení jednoho z pontonových praporů a útvar nadále tvořil pouze jeden pontonový prapor na plných počtech a jeden pontonový prapor rámcový-školní. V letech 1965 až 1967 strukturu pluku dotvářela rota obojživelných prámů, na jejímž základě vznikl 2. prapor pásových samohybných soulodí (viz odpověď na dotaz čís. 409). V roce 1967 byl z pluku vyčleněn jeden prapor jako samostatný 72. pontonový prapor, redislokován do posádky Kamýk nad Vltavou a předán do podřízenosti velitelství 4. armády. Jeho místo v sestavě útvaru zaujal nově zformovaný pontonový prapor. Kromě toho došlo k reorganizaci velitelské roty na provozní rotu. V téže době přešel 73. pontonový prapor do podřízenosti velitelství 1. armády. Po rozmístění sovětských vojsk v posádce Komárno byl pluk v říjnu 1968 přemístěn do Bratislavy. Zde vzhledem k nedostatku ubytovacích a skladovacích prostorů zanikl dnem 1.9.1969.

Která jednotka v rámci pluku nesla označení „RI“ se nám nepodařilo zjistit. Archivní fond útvaru je uložen ve Vojenském historickém archivu v Trnavě (Universitné námeste 1, 918 00)


533. Můžete uvést stručnou historii VÚ 7750? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar vznikl 28.10.1945 v Plané u Českých Budějovic jako Letecký pluk 5 (VÚ 4641). Základem pro jeho vytvoření se stala původní „B“ letka 312. stíhací perutě z Velké Británie. Společně s Leteckým plukum 4 byl zařazen do 2. letecké divize České Budějovice. V červnu 1949 se přesunul na letiště Plzeň-Bory. Od 1.10.1949 se jeho krycí číslo změnilo na VÚ 7750. Po zrušení 2. letecké divize, tj. od 15.2.1949, podléhal velitelství III. leteckého sboru a od října 1950 se jako 5. letecký stíhací pluk stal součástí 3. letecké stíhací divize Kbely (od července 1951 Mladá a od května 1952 Líně). V červnu 1951 se pluk přemístil na letiště v Mladé, kde proběhlo jeho přezbrojení na proudovou techniku. V květnu 1952 přelétl na letiště Líně u Plzně a zde setrval až do svého zrušení. Od 1.10.1954 se pojmenování útvaru změnilo na 5. stíhací letecký pluk. V roce 1958 byl útvar předán do složení 3. (tj. původní 5.) stíhací letecké divize v Žatci. Od roku 1961 se stal součástí 1. stíhací letecké divize Bechyně. Svoji činnost ukončil 30.11.1991.

Další informace o útvaru můžete nalézt v publikacích: „5. stíhací letecký pluk“ od L. Loukoty, „Zrušená křídla“ od M. Lorence a S. Rogla nebo „414, asi jsme se srazili“ od J. Faula.


532. Jaké jednotky čs. armády byly dislokovány v Litoměřicích v letech 1918 až 1991? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Litoměřice byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) 1918 až 1939
- velitelství teritoriální brigády 3. divize 1919 – 1920
- velitelství 3. divize 1920 – 1938
- velitelství 5. pěší brigády 1920 – 1921
- velitelství 3. polní dělostřelecké brigády 1920 – 1937
- posádkové velitelství 1918 – 1938
- náhradní prapor střeleckého pluku 9 1919
- náhradní prapor střeleckého pluku 10 1919
- pěší pluk 2 1920 – 1938
- náhradní baterie pluku polního dělostřelectva 26 1919
- náhradní baterie pluku polního dělostřelectva 126 1919
- náhradní baterie pluku hrubého dělostřelectva 26 1919
- náhradní baterie oddílu hrubého dělostřelectva 103 1919
- dělostřelecký pluk 3 1920 – 1938
- dělostřelecký pluk 51 1920
- dělostřelecký pluk 103 1920 – 1923
- dělostřelecká náhradní měřická rota 7 1920 – 1921
- remontní baterie 3 1936 – 1938
- oddíl válečného námořnictva pro Labe 1919 – 1921
- ženijní pluk 1 1934 – 1938
- 3. rota automobilního praporu 1 1921 – 1923
- Vojenská stavební odbočka 3 1920 – 1936
- Posádková nemocnice 1923 – 1932
- Velitelství evidence koňstva 3 1922 – 1938
- Doplňovací okresní velitelství Česká Lípa 1925 – 1935
- Doplňovací okresní velitelství Litoměřice 1919 – 1938
- Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství 1918 – 1919
- Domobranecké doplňovací okresní velitelství 1920 – 1921
- Vojenská duchovní správa (katolická) u velitelství 3.divize 1920 – 1938
- Ženijní učiliště 1921 – 1938
b) 1945 až 1992
- velitelství 12. pěší divize 1945 – 1950
- Dělostřelecký oddíl 253 1945 – 1949
- Dělostřelecký pluk 3 1945 – 1950
- Zbrojnice 12 1945 – 1946
- Ženijní učiliště 1945 – 1958
- Posádkové velitelství 1945 – AČR
- Doplňovací okresní velitelství 1945 – 1949
- Vojenská (Krajská vojenská ubytovací a) stavební správa 1945 (1957) – AČR
- Dělostřelecký pluk 201 1946
- velitelství I. sboru 1946 – 1948
- pěší pluk 2 „Jiřího z Poděbrad“ 1947 – 1949
- Krajský vojenský soud 1948 – 1950
- Krajský vojenský prokurátor 1948 – 1950
- Vojenská věznice 1949 – 1952
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 – AČR
- Nižší vojenský soud a prokurátor 1952 – 1955
- Vojenské politické oddělení 1953 – 1956
- Vojenský obvodový soud a prokurátor 1955 – AČR
- 51. ženijní brigáda 1950 – AČR
- 55. radiový prapor (pluk) 1958 – 1985
- 7. spojovací (radiový) pluk 1960 (1978) – 1985
- 71. spojovací prapor 1965 – 1966
- 91. pontonový prapor (pluk) 1969 (1977) – 1991
- 79. rádiový prapor 1985 – 1991
- Výcvikové středisko 7. radiotechnické brigády 1985 – 1991
- 3. ženijní prapor 1992 – AČR
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

531. Jak probíhalo zavádění vozidla BVP-2 do naší armády? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedené bojové vozidlo pěchoty bylo do výzbroje bývalé československé armády zavedeno v roce 1983. Dodávka prvních 30 ks BVP-2 směřovala ke 3. motostřeleckému pluku v Lounech. Útvar náležel do složení 1. tankové divize, která byla přednostně vyzbrojována moderní technikou. Licenčně vyráběná vozidla BVP-2 byla následně od roku 1987 zaváděna u 67. motostřeleckého pluku 19. motostřelecké divize v Boru u Tachova a u 63. motostřeleckého pluku 14. tankové divize v Michalovcích, kde se nacházela poddůstojnická škola pro výcvik velitelů a střelců operátorů. Celkem bylo do výzbroje naší armády zavedeno 280 ks BVP-2.


530. Kolik tanků T-34/85 československá armáda převzala, do kdy je používala v aktivní službě a do kdy byly na skladech a jaké modernizace na nich proběhly? (odpovídá Pavel Minařík)

Čs. armáda tanky T-34/85 používala již od léta 1945, kdy převzala 67 strojů z výzbroje 1. tankové brigády 1. čs. armádního sboru v SSSR, které doplňovalo 5 vozidel T-34/76. V roce 1946 bylo dovezeno 65 strojů, v roce 1949 dalších 114 a nakonec v roce 1950 posledních 120 tanků. Od roku 1951 se v Československu rozeběhla licenční výroba T-34/85, která do roku 1956 dosáhla počtu 2 580 vyrobených strojů. V roce 1951 se jednalo 25 strojů, v roce 1952 o 395 ks a v roce 1953, kdy dosáhla svého vrcholu, o 1 050 ks. Část výroby šla na export, přičemž jen v letech 1952 až 1954 bylo vyvezeno 310 strojů do Rumunska a 120 strojů do Bulharska. V Československu vyrobené T-34/85 se objevily zřejmě i v dalších zemích. Pravděpodobně nejvyššího počtu T-34/85 v čs. armádě bylo dosaženo v roce 1956, kdy bylo provozováno celkem 1 701 ks. Ještě v roce 1967 bylo ve výzbroji naší armády uváděno 1 120 T-34/85. Uvedené tanky přetrvaly ve výzbroji prvosledových divizí do poloviny 60. let, u druhosledových divizí do počátku 70. let a ve skladech se pro potřebu válečně vytvářených svazků nacházely ještě na přelomu 80. a 90. let. V letech 1960 až 1963 bylo dodatečně vyrobeno cca 270 vyprošťovacích tanků VT-34 a v letech 1962 až 1965 cca 80 jeřábových tanků JT-34.


529. Kdy byly zavedeny ČVO? Mohli byste zveřejnit jejich seznam? (odpovídá Pavel Minařík)

Tzv. čísla vojenských odborností byla zavedena v roce 1954 předpisem Kádr-II-2 „Přehled vojenských odborností generálů a důstojníků československé lidové armády“. Zveřejnění jejich seznamu je vzhledem k zaplavení sbírek Vojenského historického archivu Praha mimo naše možnosti. Zkuste se obrátit na Správní archiv AČR, Náměstí Republiky 4, Olomouc 771 11.


528. Můj otec sloužil v letech 1963-1965 u VÚ 9409 Boletice. Můžete napsat něco bližšího o tomto útvaru a kdo byl v té době jeho velitelem? (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenský výcvikový prostor Boletice vznikl k 1.10.1946 pod názvem Vojenský výcvikový tábor u Českého Krumlova. V březnu 1947 proběhlo jeho přejmenování na Vojenský výcvikový tábor Boletice. V říjnu 1952 se uskutečnila poslední úprava názvu a to na Vojenský výcvikový prostor Boletice. Útvar byl zrušen dnem 30.6.1997. Jméno velitele z let 1963 až 1965 nám není známo.


527. Jaké krycí číslo (pakliže bylo přiděleno) mělo Vojenské gymnasium Jana Žižky z Trocnova v Opavě (existující v letech asi 1968-1995)? (odpovídá Pavel Minařík)

Uvedené vojenské gymnázium bylo zřízeno 1.9.1965 na základě rozkazu ministra národní obrany č. 012 jako Vojenská škola Jana Žižky z Trocnova. Dnem 1.9.1968 se podle rozkazu ministra národní obrany č. 5 uskutečnilo přejmenování školy na Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova. Vzhledem k transformaci vojenského školství gymnázium svoji činnost ukončilo k 1.10.1995. Škola používala krycí číslo VÚ 1302.


526. Mám otázku ohledně sovětských vojenských prostor na Vesecku u Turnova, kde se nacházela 185. raketová brigáda. Dne 5. května 1983 zde došlo k výbuchu raketového paliva. Prostor byl obehnán betonovým plotem, takže asi všechno "tajný", spousta mrtvejch... Z otázky čís. 23 jsem se dozvěděl, že zde bylo 12 odpalovacích zařízení a od pár lidí jsem slyšel pouze to, že byli svědkem toho, že se před nimi v dálce rozjel les a ze země vyjela raketa. 1) Jaké tipy raket se zde nacházely? 2) Nedošlo zde k nějakému chemickému ohrožení nebo radiaci? Jsou podzemní prostory zamořené? 3) Jak velké zde můžou být podzemní objekty, když zde příslušníci sovětské armády horlivě kopali 20 let? 3) Proč jsou všechny vstupy do podzemních prostor zabetonovány, opravdu nikdo neví, kde jsou nebo se bojí toho, co tam je...? 4) Jsou nějaké plány podzemí? Fotky? 4) Jak jsou velká ta raketová sila? Kolik měla 185-ka vojáků? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve výzbroji 185. raketové brigády se nacházely operačně-taktické komplety R-300 s raketami 9K72 instalovanými na kolovém podvozku MAZ-543. V roce 1991 svazek čítal cca 970 vojáků a 20 občanských zaměstnanců. Archivní materiály uvedené brigády se nacházejí ve vojenském archivu v Podolsku u Moskvy, na který se můžete obrátit s písemným dotazem prostřednictvím přidělence obrany u Velvyslanectví Ruské federace v Praze.

PS: Stromy byly falešné a kopec odklápěcí. V podzemních chodbách, které vedly až do Milovic, mohly jezdit dvě odpalovací zařízení vedle sebe. Jsou tam pohřbeny stovky mrtvejch v podzemních sálech zamořenejch na tisíce let dopředu. Nesmíte všemu věřit.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist