Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 541. - 555.

Následující dotazy 556. - 570. Předešlé dotazy 526. - 540.

555. Kdy vzniklo velitelství Varšavské smlouvy v Moskvě a kdo se vystřídal jako československý zástupce při tomto velitelství? (odpovídá Pavel Minařík)

Velitelství a štáb Spojených ozbrojených sil států – účastníků Varšavské smlouvy vznikly na základě čl. 5 smlouvy ze dne 14.5.1955 a následného usnesení o vytvoření tzv. spojeného velení ozbrojených sil států zúčastněných ve smlouvě. V čele velitelství stál hlavní velitel a jemu byl podřízen štáb, do něhož byli začleněni stálí představitelé generálních štábu spojeneckých zemí. Velitelství a štáb sídlily v Moskvě a v jejich čele stáli maršálové (hlavní velitel) a armádní generálové (náčelník štábu) sovětské armády. Při spojeneckých armádách působili se souhlasem příslušných vlád představitelé hlavního velitele. Zástupci hlavního velitele v této době byli ministři obrany spojeneckých zemí. Po vytvoření jednotného systému PVO států – účastníků Varšavské smlouvy dnem 1.5.1963 vznikla i funkce zástupce hlavního velitele pro PVO.

Na základě usnesení Politického a poradního výboru přijatého 17.3.1969 v Budapešti byly funkce štábu rozšířeny. Štáb řešil nejdůležitější otázky činnost vojsk a vojenského námořnictva. Zpracovával plán opatření v oblasti operační a bojové přípravy, připravoval a prováděl společné manévry, cvičení a válečné hry vyčleněných vojsk, zabezpečoval přípravu zasedání výboru ministrů obrany a vojenské rady hlavního velitele, realizaci jejich usnesení a doporučení. Pokud do této doby velitelství a štáb čítaly cca 40 osob (z toho po dvou zástupcích z každé spojenecké země a zbytek SSSR), od roku 1969 se počet jejich příslušníků zvýšil na cca 350 (z toho cca 40 z ČSLA včetně dvou generálů). Kromě toho zahrnovaly ještě cca 160 osob pomocného personálu z řad příslušníků sovětské armády. Stálí představitelé generálních štábu spojeneckých zemí se zároveň stali zástupci náčelníka štábu. Součástí velitelství se stal i nově vytvořený Technický výbor (cca 70 osob, z toho cca 5 z ČSLA včetně jednoho generála), který řešil otázky rozvoje a zdokonalování výzbroje a techniky, koordinaci vědeckovýzkumné, experimentální a konstrukční činnosti. Při Technickém výboru začala pracovat Vojenská vědecko-technická rada, která byla svolávána 2 až 3krát ročně. Změna nastala i ve funkcích zástupců hlavního velitele, kterou od této doby zastávali náměstkové ministrů obrany nebo náčelníci generálních štábů spojeneckých zemí, kteří zůstávali ve svých zemích. Rovněž vznikly funkce zástupce hlavního velitele pro vojenské letectvo, pro vojenské námořnictvo a pro výzbroj, které zastávali příslušníci Sovětské armády. Hlavní velitel spojených ozbrojených sil se stal prvním zástupcem ministra obrany SSSR.

Velitelství Spojených ozbrojených sil států – účastníků Varšavské smlouvy

Hlavní velitel
Štáb
- náčelník štábu – první zástupce hlavního velitele
- první zástupce náčelníka štábu
- zástupci náčelníka štábu z řad příslušníků armád států – účastníků Varšavské smlouvy
- operační správa
· směr všeobecného plánování
· směr západní
· směr jihozápadní
· směr velitelských stanovišť a válčišť
· oddělení topograficko-hydrometeorologické služby
- zpravodajsko-informační správa
- organizační a mobilizační správa
· organizační oddělení
· mobilizační oddělení
- správa spojení a automatizace
· oddělení spojení
· oddělení automatizace
- oddělení radioelektronického boje
- oddělení šifrovací
Správa operační a bojové přípravy
- směr operační přípravy
- směr bojové přípravy
Správa operačního týlu a válčiště
Oddělení raketového vojska a dělostřelectva
Oddělení ženijních vojsk
Oddělení chemických vojsk
Zástupce hlavního velitele pro PVO
- správa PVO
· směr PVOS
· směr PVO pozemních vojsk
Zástupce hlavního velitele pro vojenské letectvo
- oddělení vojenského letectva
Zástupce hlavního velitele pro vojenské námořnictvo
- oddělení vojenského námořnictva
Technický výbor
- náčelník – zástupce hlavního velitele pro výzbroj
- zástupci náčelníka z řad příslušníků armád států – účastníků Varšavské smlouvy
- oddělení všeobecného plánování
- oddělení ekonomické
- oddělení výzbroje a bojové techniky pozemních vojsk
- oddělení výzbroje PVOS
- oddělení výzbroje letectva
- oddělení výzbroje vojenského námořnictva
- oddělení spisové služby
Oddělení kádrové
Oddělení finančně devizové

Funkci stálého představitele GŠ ČSLA ve štábu spojených ozbrojených sil (– zástupce náčelníka štábu spojených ozbrojených sil) v Moskvě postupně vykonávali:

nezjištěno 14.5.1955 až 27.8.1963
genmjr. Vladimír Hlavatý 28.8.1963 až 8.9.1967
genmjr. Vlastislav Raichl 8.9.1967 až 18.7.1969
genmjr. Ing. Eduard Kosmel 18.7.1969 až 18.1.1972
genpor. Ing. Matin Korbeľa 18.1.1972 až 10.10.1979
genpor. Ing. Bohuslav Kučera 10.10.1979 až 13.10.1987
genplk. Ing. Miloslav Blahník 13.10.1987 až 23.3.1990
genpor. Ing. Mojmír Zachariáš 23.3.1990 až 31.12.1990

V Technickém výboru jako zástupci náčelníka tohoto orgánu působili:

genmjr. Ing. Bohuslav Kotlan 21.7.1969 až 26.7.1976
genmjr. Ing. Ján Husák 26.7.1976 až 20.10.1985
genmjr. Ing. Antonín Vajcík 20.10.1985 až 23.3.1990
genmjr. Ing. Michal Gondek 23.3.1990 až 30.3.1991

554. Můžete sdělit nějaké údaje k historii Inspekce ministra obrany? (odpovídá Pavel Minařík)

Inspekce ministerstva národní obrany byla zřízena dnem 15.7.1958 jako kontrolní orgán MNO. Jejím úkolem bylo provádět kontroly nejdůležitějších otázek bojeschopnosti a hospodárnosti v armádě. Cílem činnosti bylo odhalovat nedostatky, zjišťovat jejich příčiny a navrhovat účinná opatření k nápravě. Náčelník inspekce byl přímo podřízen ministrovi národní obrany. Inspekci MNO tvořila skupina vševojskové kontroly a skupina ekonomické kontroly. Nově vytvořená IMNO ovšem jako samostatný orgán nepůsobila příliš dlouho a její činnost byla ukončena dnem 1.9.1961.

Funkci náčelníka Inspekce ministra národní obrany v tomto období v zastoupení vykonávali:

starší důstojník IMNO plk. Rudolf VOTRUBA 1958
zástupce N-IMNO pplk. Jaromír LIPINA 1958 až 1961

Převážnou většinu kontrolních funkcí převzalo Oddělení inspekcí a dopisů pracujících Sekretariátu MNO. Část pravomocí rovněž přešla na Odbor obrany a bezpečnosti Ústřední komise lidové kontroly, později transformovaný v Odbor obrany země Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky. V čele obou zmíněných odborů stál plk. Rostislav SROSTLÍK (od r. 1958 do r. 1969).

K obnovení Inspekce ministra národní obrany došlo dnem 1.4.1963. Náčelníkem IMNO byl ustanoven plk. Antonín ŠELEŠOVSKÝ.

Ke změně působnosti inspekčního orgánu ministra došlo koncem 60. let. Rozkaz ministra národní obrany o změnách v systému velení a řízení ozbrojených sil, provedených dnem 1.11.1966, předpokládal zřízení Generálního inspektorátu ozbrojených sil ČSSR , jako orgánu nezávislé vojenské kontroly v otázkách obrany. Generální inspektorát měl plnit následující hlavní úkoly:
- provádět prohlídky a kontroly na všech stupních velení ozbrojených sil, s důrazem na stav jejich výstavby, bojeschopnost, bojovou a mobilizační pohotovost, stupeň výchovy a výcviku, materiálně technické a týlové zabezpečení,
- zúčastňovat se kontrol opatření obranného systému ČSSR prováděných v ostatních resortech státní správy,
- zúčastňovat se jednání týkajících se zásadních otázek přípravy státu k obraně,
- hlásit výsledky kontrol ministrovi a navrhovat vhodná opatření.

Ke zřízení GI OS ČSSR mělo dojít zvláštním výnosem. Do doby jeho vzniku pokračovala v činnosti dosavadní inspekce MNO s následujícími hlavními úkoly:
- podle pokynů ministra kontrolovat plnění úkolů uložených ústředními stranickými orgány, vládou a rozkazy ministra, s důrazem na hospodaření s prostředky vynakládanými na ozbrojené síly,
- na základě výsledků kontrol zpracovávat návrhy na zlepšení řídící práce orgánů velení,
- metodicky usměrňovat systém a soustavu kontrolní činnosti v ozbrojených silách.

Generální inspektor byl sice ustanoven do funkce již 25.10.1967, ale k vytvoření vlastního Generálního inspektorátu ČSLA došlo až dnem 1.12.1968. Do té doby i nadále fungoval IMNO s navýšenými tabulkovými počty.

Ve funkci generálního inspektora se vystřídali:

genpor. Karel RUSOV 1967 až 1968
genplk. Miroslav ŠMOLDAS 1968 až 1969

Generální inspektorát ozbrojených sil svoji činnost ukončil v návaznosti na celkovou reorganizaci MNO. Dnem 1.9.1969 došlo k jeho zrušení a místo něj byla opětně obnovena Inspekce ministra národní obrany .

Úkolem obnovené IMNO bylo kontrolovat dodržování zákonů, rozkazů prezidenta republiky, usnesení Rady obrany státu a vlády ČSSR týkajících se ČSLA, rozkazů a nařízení ministra. Dále měla rozpracovávat hlavní zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě na podmínky armády. Současně organizovala a prováděla kontrolní činnost ke zjištění připravenosti vojsk, plnění úkolů ve vševojskové oblasti, na úseku technického zabezpečení a rozvoje, týlu a ekonomiky. Podle pokynů ministra organizovala a prováděla ve zvláštních případech (na základě požadavků ROS nebo jiných orgánů) kontroly zabezpečení obrany ČSSR. Příslušelo jí i provádění šetření stížností a žádostí zaslaných inspekci nebo jí postoupených na základě rozhodnutí ministra a kontrolovat jak je velitelé a náčelníci řeší. V neposlední řadě zpracovávala výsledky kontrol, analyzovala příčiny zjištěného stavu a předkládala ministrovi příslušné návrhy.

Funkci náčelníka IMNO zastávali:

genmjr. Jan Ing. VOŠTERA 1969 až 1970
plk. Antonín ŠELEŠOVSKÝ 1970 až 1972
plk. Zdeněk KODEŠ 1972 až 1973
genmjr. Zoltán JAKUŠ 1973 až 1983
genpor. Jozef Ing. TUROŠÍK 1983 až 1990
genmjr. Ing. Pavel PAŠEK 1990 až 1991
plk. Ing. Rudolf ŠILHÁN 1991 až 1992

553. Je-li to možné, prosím o seznam povýšených generálů v roce 1949. (odpovídá Pavel Minařík)

V roce 1949 byli do první generálské hodnosti nebo do vyšší generálské hodnosti povýšeni:

Dekretem PR ze dne 6.1.1949
na divizního generála s účinností dnem 1.9.1948
- brig. gen. František JANDA přednosta III. odboru MV
Dekretem PR z 1.12.1949
na armádního generála s účinností dnem 1.10.1949
- sbor gen. Šimon DRGÁČ náčelník Hlavního štábu
- sbor gen. Jan SATORIE náčelník VKPR
na sborového generála s účinností dnem 1.10.1949
- div. gen. Vladimír DRNEC náměstek MNO pro věci materiální
- div. gen. František PAPOUŠEK velitel tankového vojska
- div. gen. Jaroslav PROCHÁZKA náměstek MNO pro věci politicko právní
na divizního generála s účinností dnem 1.10.1949
- brig. gen. Jaroslav BROŽ velitel III. sboru
- brig. gen. Alexander FUSEK velitel Tankového sboru
- brig. gen. Alois KUBITA velitel Leteckého týlu VL HŠ
- brig. gen. Josef MALEC velitel dělostřelectva
- brig. gen. Čeněk Růžička 1. zástupce náčelníka HSVO
- brig. gen. Vilém STANOVSKÝ přednosta leteckého odboru Ministerstva dopravy
- brig. gen. zdrav. Josef ŠKVAŘIL přednosta VI. (zdravotnického) odboru MNO
- brig. gen. just. Viktor KEMLINK prezident Nejvyššího vojenského soudu
na brigádního generála s účinností dnem 1.10.1949
- plk. gšt. Ludvík KLEN přednosta 2. oddělení (zpravodajského) Hlavního štábu
- plk. gšt. Václav KRATOCHVÍL přednosta 1. oddělení (operačního) Hlavního štábu
- plk. gšt. Bohumír LOMSKÝ velitel 2. divize
- plk. gšt. Josef MUSIL přednosta 5. oddělení (OBZ) Hlavního štábu
- plk. gšt. František PATERA velitel 11. divize
- plk. gšt. Elemír POLK velitel VVT Milovice
- plk. gšt. Vilém SACHER velitel Dělostřelecké divize
- plk. gšt. Jaroslav SELNER přednosta katedry Vysokého vojenského učiliště
- plk. gšt. Jan ŠVÍGLER náčelník štábu 1. oblasti
- plk. pěch. Emil BOŘÍK velitel 12. divize
- plk. pěch. František FANTA velitel Krajského voj. velitelství Č. Budějovice
- plk. pěch. Čeněk HRUŠKA náčelník Vojenského historického ústavu
- plk. pěch. Bedřich REICIN náměstek MNO pro věci osobní
- plk. děl. Alois BOČEK velitel Dělostřeleckého učiliště
- plk. děl. František PEŠKA velitel dělostřelectva III. sboru
- plk. děl. Eduard PODHRÁZSKÝ velitel dělostřelectva 1. oblasti
- plk. děl. František VANĚK velitel 4. dělostřelecké brigády
- plk. zdrav. František ENGEL přednosta zdravotnické služby 1. oblasti
- plk. zdrav. Richard MEGISKA přednosta zdravotnické služby 3. oblasti
- plk. hosp. Bohumil HANUŠ velitel Hospodářského učiliště
- plk. just. Anton RAŠLA vrchní voj. prokurátor Bratislava
- plk. dopl. Josef ŠIMEK přednosta I./3. oddělení (doplňovacího) MNO

552. Rád bych věděl, kdo byl v čele vojenské justice a prokuratury v době, kdy byl ministrem obrany gen. Čepička (1950-1956). (odpovídá Pavel Minařík)

Funkci náčelníka Nejvyššího vojenského soudu (od 1.1.1953 předsedy vojenského kolegia – náměstka předsedy Nejvyššího soudu) zastávali:

div. gen. JUDr. Viktor Kemlik 1.2.1950 až 26.2.1952
brig. gen.* JUDr. Jiří Štella 26.2.1952 až 29.2.1960

Ve funkci generálního vojenského prokurátora (od 1.1.1953 hlavního vojenského prokurátora – náměstka generálního prokurátora) se vystřídali:

plk. JUDr. František Voves 1.9.1950 až 31.3.1952
plk. JUDr. Václav Linda 1.4.1952 až leden 1953
brig. gen.* JUDr. Vladimír Kebort leden 1953 až 30.4.1957

Náčelníky Hlavní soudní správy (od 1.1.1953 Hlavní správy vojenských soudů) byli:

brig. gen. JUDr. Oto Vrbský 1.11.1949 až 5.3.1951
brig. gen.* JUDr. Jaroslav Kokeš 5.3.1951 až 11.12.1957
*) Od 12.6.1953 pojmenování hodnosti změněno na – generálmajor.

551. Jaké útvary čs. armády se po roce 1945 nacházely ve Slaném? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Slaný byly po skončení 2. světové války dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- velitelství 1. minometné brigády 1945
- minometný dělostřelecký pluk 1 1945
- minometný dělostřelecký pluk 2 1945
- dělostřelecký pluk 207 (201) 1946 (1947) – 1950
- Škola důstojníků v záloze protitankového dělostřelectva 1946 – 1947
- velitelství 5. (1.) mechanizované divize 1950 (1955) – 1958
- velitelství 1. tankové divize 1958 – AČR
- 5. protiletadlový oddíl 1950 – 1953
- 5. průzkumný prapor 1950 – 1954
- 58. (3.) mechanizovaný pluk 1953 (1955) – 1956
- 2. mechanizovaný pluk 1956 – 1958
- 5. protiletadlový dělostřelecký oddíl 1958 – 1960
- 5. protiletadlový dělostřelecký pluk 1960 – 1961
- 5. protiletadlový oddíl 1961 – 1969
- 5. (1.) spojovací prapor 1950 (1991) – AČR
- 5. četa (rota, prapor) chemické ochrany 1950 (1958, 1977) – 1991
- 1. průzkumná dělostřelecká baterie 1961 – 1967
- 1. četa PVO 1961 – 1967
- 1. vrtulníková letka 1964 – 1974
- 1. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu 1977 – AČR
- 1. baterie radiolokačního průzkumu a velení 1991 – AČR
- 1. divizní sklady 1977 – 1983
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – 1960
- Nižší vojenský soud 1952 – 1955
- Nižší vojenský prokurátor 1952 – 1955
- velitelství 71. protiletadlové raketové brigády 1985 – AČR
- 56. radiotechnický prapor (skupina radiolokačního průzkumu) 1985 (1992) – AČR
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

550. Zajímala by mne historie turnovské vojenské posádky, jaké se zde nacházely jednotky? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Turnov byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) 1918 až 1939
- Posádkové velitelství 1918 – 1939
- náhradní prapor pěšího pluku 94 1918 – 1919
- náhradní prapor střeleckého pluku 3 1919
- II. prapor pěšího pluku 44 1921 – 1928, 1935 – 1939
- pěší pluk 44 (bez II. praporu) 1938 – 1939
- III. prapor pěšího pluku 47 1921 – 1934
- II. prapor pěšího pluku 47 1935 – 1939
- Doplňovací okresní velitelství 1918 – 1939
- Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství 1918 – 1919
- Vojenské telegrafní učiliště 1928 – 1939
b) 1945 až 1992
- Posádková správa 1951 – 1968
- náhradní prapor pěšího pluku 30 1945 – 1947
- Spojovací učiliště 1945 – 1946
- spojovací pluk 1 1946 – 1950
- 22. těžká minometná brigáda 1950 – 1958
- 361. dělostřelecký pluk 1958 – 1968
- 3. raketometný oddíl 1958 – 1961
- 80. cisternový prapor 1961 – 1968
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – 1960

549. Bylo by možné uvést vojenské útvary postupně působící v posádce Kuchyňa, pokud možno včetně krycích čísel? Dále by mne zajímala organizace tamtéž působícího VÚ 4562 (Výcvikové základny letectva) a konečně kdy vznikl a k čemu byl určen VÚ 7205? Dále prosím o bližší informace k 81. pěšímu pluku v Jihlavě nasazenému za 1. světové války. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Kuchyňa se nacházely následující útvary čs. armády:

a) 1918 až 1939
- Letecká správa VVT Malacky a Letecká střelnice 1934 – 1939
- letka 81 leteckého pluku 5 1934 – 1938
- Letecká radioelektrická stanice 5 1935 – 1939
- Letecká povětrnostní stanice 7 1935 – 1939
- náhradní eskadrona dragounského pluku 3 1938 – 1939
b) 1945 až 1992
- Škola pro navigátory a radiotelegrafisty - střelce 1945 – 1946
- Letecká střelecká škola 1946 – 1947
- Letecké střelecké učiliště (VÚ 8916, od 1.10.1949 VÚ 4562) 1947 – 1950
- Školní základna VI (VÚ ????, od 1.10.1949 VÚ 7474) 1947 – 1950
- Letecká střelnice (Vojenský výcvikový tábor letectva) VÚ 4562 1950 (1951) – 1952
- Letecké střeliště (VÚ 4562) 1953 – 1963
- 22. radiotechnická četa letecké zabezpečovací služby II. třídy 1953 – 1955
- 15. prapor pozemního zabezpečení navigace (VÚ 9677) 1958 – 1963
- Týlová záloha letounů (VÚ 8050) 1959 – 1963
- Výcviková základna letectva (VÚ 4562) 1963 – 1992
- 1. letištní rota (VÚ 7763) 1969 – 1973
- 6. rota RTZ (VÚ 1112) 1969 – 1973
- 77. rota letištního a RT zabezpečení (VÚ 7205) 1984 – 1991

Organizace Výcvikové základny letectva nám není známa, protože její archivní fond (č. 2467) je uložen ve Vojenském archivu, Univerzitní nám. 1, Trnava 918 00. VÚ 7205 vznikl 31.12.1984 a podléhal velitelství 10. letecké armády. Zanikl v létě 1991. O jeho určení nemáme žádné bližší informace.

Rakousko-uherský 81. pěší pluk vznikl 1.1.1883 v posádce Jihlava. Pro jeho vytvoření bylo použito po jednom praporu od pěších pluků 1, 8 a 54. V roce 1889 došlo k přemístění útvaru do Mostaru, ale v roce 1896 se vrátil do Jihlavy. Pluk byl doplňován z obvodu Doplňovacího okresního velitelství Jihlava.


548. Chtěl bych se dozvědět něco o VÚ 7357 Brno. (odpovídá Pavel Minařík)

V červnu 1961 se v Brně vytvořilo velitelství 2. sboru PVOS (VÚ 7357), které bylo podřízeno velitelství 7. armády PVOS, tj. pozdějšímu Velitelství PVOS. K 1.9.1969 proběhla reorganizace svazku na 2. divizi PVOS. V říjnu 1991 došlo v rámci vytvoření tzv. integrovaného druhu ozbrojených sil (tj. sloučení PVOS, PVOPV a VL) k zařazení útvarů protivzdušné obrany pozemních vojsk do organizace svazku a jeho přejmenování na 2. divizi PVO. Koncem roku 1993 přešly jeho útvary do bezprostřední podřízenosti nově vytvořeného 4. sboru PVO nebo byly zrušeny. Velitelství 2. divize PVO zaniklo dnem 1.3.1994.

Do složení 2. sboru (divize) PVOS patřily:

velitelství Brno 1961 – 1994
3. stíhací letecký pluk Brno 1961 – 1964
9. prapor RTZ Brno 1961 – 1964
3. letištní prapor Brno 1961 – 1964
7. stíhací letecký pluk Piešťany 1961 – 1967
13. prapor RTZ Piešťany 1961 – 1967
33. letištní prapor Piešťany 1961 – 1967
8. stíhací letecký pluk Mošnov (od r. 1985 Brno) 1961 – 1991
17. prapor RTZ Mošnov (od r. 1985 Brno) 1961 – 1991
31. letištní prapor Mošnov (od r. 1985 Brno) 1961 – 1991
82. samostatná stíhací letka Mošnov 1991 – 1993
82. prapor letištního a radiotechnického zabezpečení Mošnov 1991 – 1993
76. protiletadlová (ý, á) raketová (ý, á) brigáda (pluk, brigáda) Brno 1961 (1969, 1978) – 1993
77. protiletadlová (ý) raketová (ý) brigáda (pluk) Ostrava 1961 (1969) – 1993
189. protiletadlový oddíl Český Těšín 1961 – 1962
186. protiletadlový pluk Pezinok 1961 – 1962
186. protiletadlový (á) raketový (á) pluk (brigáda) Pezinok 1962 (1978) – 1991
82. protiletadlová raketová brigáda Jihlava 1991 – 1993
3. protiletadlový raketový pluk Kroměříž 1991 – 1993
4. protiletadlový raketový pluk Jihlava 1991
10. protiletadlová opravárenská technická základna Jaroměř 1991 – 1993
velitelství 2. radiotechnické (ho) brigády (pluku) Brno 1977 (1992) – 1993
* 2. provozní prapor Brno 1977 – 1992
* 61. radiotechnický prapor Brno 1961 – 1993
* 62. radiotechnický prapor Ostrava 1961 – 1993
* 63. radiotechnický prapor Trnava (od roku 1977 Hlohovec) 1961 – 1990
* 64. radiotechnický prapor Zvolen 1961 – 1991
* 65. radiotechnický prapor Mierovo 1969 – 1991
22. provozní prapor Brno 1969 – 1994
22. spojovací prapor Brno 1961 – 1994
22. opravny Brno 1961 – 1969
2. velitelský (á) roj (letka) Brno 1961 (1967) – 1974

547. Nemáte podrobnější informace o československé 13. tankové divizi? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uváděná divize vznikla v prosinci 1950 jako 3. tanková divize. Velitelství svazku se vytvořilo z části dosavadního velitelství Tankového sboru a nacházelo se v posádce Mladá. Jádro divize tvořily 13. a 16. tankový pluk (zřízeny z 12. tankové brigády „Ostravské“ ze Šternberku), společně s 103. mechanizovaným plukem a 361. dělostřeleckým plukem, které doplňovaly školní tankový prapor, protiletadlový oddíl, ženijní prapor, spojovací prapor, průzkumná rota, automobilní rota, chemická četa, divizní lazaret, automobilní dílna, zbrojní dílna, pojízdná tankoopravní základna a divizní sklady. Všechny útvary divize byly dislokovány v posádce Mladá.
Organizace a dislokace svazku k 31.12.1950:

velitelství 3. tankové divize Mladá
3. průzkumná rota Mladá
103. mechanizovaný pluk Mladá
13. tankový pluk Mladá
16. tankový pluk Mladá
361. dělostřelecký pluk Mladá
3. protiletadlový oddíl Mladá
3. ženijní prapor Mladá
3. spojovací prapor Mladá
3. chemická četa Mladá
3. školní tankový prapor Mladá
3. automobilní rota Mladá
3. divizní lazaret Mladá
3. automobilní dílna Mladá
3. zbrojní dílna Mladá
3. pojízdná tankoopravní základna Mladá
3. divizní sklady Mladá

V roce 1951 vznikl raketometný oddíl, pojízdná tankoopravní základna se reorganizovala na tankovou dílnu a divizní sklady byly začleněny do divizního velitelství. V roce 1952 došlo k rozšíření průzkumné roty na prapor a z mechanizovaného pluku se jako samostatný útvar vyčlenil samohybný prapor. V roce 1953 se ze samohybného praporu stal tankový pluk, reorganizovaný v roce 1955 na tankosamohybný pluk. V roce 1954 došlo k transformaci divizního lazaretu na zdravotnický prapor. Dnem 9.5.1955 bylo velitelství 3. tankové divize přečíslováno na velitelství 13. tankové divize. Zároveň divize obdržela historický název „Kyjevská, Dukelská, Ostravská“, který byl 6.10.1959 rozšířen o čestný název „Čs. sovětského přátelství“. V roce 1958 byly z Mladé redislokovány 13. tankový pluk do Čáslavi, 16. tankový pluk do Kolína, 3. školní tankový prapor do Luštěnic, 361. dělostřelecký pluk a 3. raketometný oddíl do Turnova. Současně proběhla reorganizace 15. takosamohybného pluku na tankový pluk, 103. mechanizovaného pluku na pluk motostřelecký, rozšíření čety chemické ochrany na rotu, společně se sloučením tankové opravny, automobilní opravny a dělostřeleckých dílen do praporu technického zabezpečení.

Organizace a dislokace svazku k 1.10.1958:

velitelství divize Mladá
13. průzkumný prapor Mladá
103. motostřelecký pluk Mladá
13. tankový pluk Čáslav
15. tankový pluk Mladá
16. tankový pluk Kolín
361. dělostřelecký pluk Turnov
3. raketometný oddíl Turnov
3. protiletadlový dělostřelecký oddíl Mladá
1. ženijní prapor Mladá
13. spojovací prapor Mladá
3. rota chemické ochrany Mladá
53. automobilní prapor Mladá
3. zdravotnický prapor Mladá
13. prapor technického zabezpečení Mladá
3. školní tankový prapor Luštěnice

V roce 1960 byl 103. motostřelecký pluk reorganizován na tankový pluk. Do složení divize byl nově zařazen 8. motostřelecký pluk od 4. tankové divize, přesunutý z Brna do Mladé Boleslavi, zatímco divizi dočasně opustil 13. tankový pluk, předaný 4. tankové divizi. Protiletadlový oddíl byl dočasně rozšířen na pluk, ale již o rok později se vrátil k původnímu organizačnímu uspořádání. V roce 1961 došlo k redukci průzkumného praporu na rotu a dělostřeleckého pluku na oddíl. Současně zanikl raketometný oddíl, zatímco automobilní rota se rozrostla na prapor a z praporu technického zabezpečení se staly technické opravny. V roce 1963 složení divize doplnil oddíl vojskových raket a v roce 1964 vrtulníková letka. Mezitím se v roce 1965 k divizi vrátil 13. tankový pluk, zatímco 16. tankový pluk přešel ke 14. tankové divizi. V roce 1966 došlo k opětovnému rozšíření průzkumné roty na prapor a v roce 1967 dělostřeleckého oddílu na pluk. V letech 1961 až 1967 složení divize dotvářely průzkumná dělostřelecká baterie, četa PVO a dělostřelecké dílny.

Organizace a dislokace svazku k 1.9.1967:

velitelství divize Mladá
13. průzkumný prapor Mladá
8. motostřelecký pluk Mladá Boleslav
13. tankový pluk Čáslav
15. tankový pluk Mladá
103. tankový pluk Mladá
361. dělostřelecký pluk Turnov
13. samostatný raketometný oddíl Mladá
3. protiletadlový oddíl Mladá
1. ženijní prapor Mladá
13. spojovací prapor Mladá
3. rota chemické ochrany Mladá
53. automobilní prapor Mladá
3. zdravotnický prapor Mladá
13. technické opravny Mladá
3. školní tankový prapor Luštěnice
13. vrtulníková letka Mladá

V Mladé velitelství 13. tankové divize setrvalo až do října roku 1968, kdy se uskutečnila jeho redislokace (společně s většinou divizních útvarů) na jihozápadní Slovensko do města Topolčany (blíže viz odpověď na dotaz čís. 450). Zde setrvalo až do počátku 90. let, kdy bylo předáno do složení Armády Slovenské republiky.


546. Rád bych se dozvěděl něco o letounu, který se zřítil v říjnu 1977 na Táborsku mezi obcemi Zeleč a Bezděčín. Letěl pravděpodobně z letiště v Bechyni. (odpovídá Pavel Minařík)

Dne 15.10.1977 z neobjasněné příčiny došlo ke katastrově letounu MiG-21 MF s evidenčním číslem 4314 ze stavu 9. stíhacího leteckého pluku. Letoun pilotoval mjr. Jiří Moťka, velitel roje a pilot I. třídy. Pilot prováděl vyšší techniku pilotáže nad letištěm Bechyně ve výšce od 2 000 do 5 000 m. Letoun se zřítil 8 až 9 km severozápadně od letiště a do země narazil pod úhlem 300 při rychlosti 1 400 až 1 500 km/h. Pilot se z neznámých důvodů nepokusil o katapultáž.


545. Mohl by jste mě sdělit něco o 2. velitelské letce VÚ 4652 Brno? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar vznikl v červenci 1961 na letišti Brno-Černovice jako velitelský roj velitelství 2. sboru PVOS. U jednotky byly tabulkami počtů předepsány 3 stíhací letouny, 1 spojovací letoun, 1 dopravní letoun a 2 malé vrtulníky, které mělo obsluhovat celkem 42 osob. Koncem srpna 1962 se u roje nacházel 1 letoun Li-2, 1 letoun L-200, 1 vrtulník Mi-1, 1 MiG-19 S (ev. č. 0306, v listopadu 1962 byl doplněn letounem ev. č. 0320), 1 letoun UTI MiG-15 (ev. č. 2601, pouze do října 1962) a 1 letoun MiG-15 bis (ev. č. 3016), jejichž počet do konce června 1963 vzrostl na pět (ev. č. 2108, 3021, 3247, 3257, 5016). Velitelem jednotky se stal mjr. Boris Švábeník. K 1.1.1965 bylo u roje zařazeno 6 letounů (z toho 2 MiG-15 bis, 1 MiG-19 S, 1 UTI MiG-15, 1 dopravní Li-2 a 1 spojovací) a 2 vrtulníky Mi-1. V roce 1967 se jednotka skládala z provozního družstva, družstva speciálních agregátů, provozního družstva ILS a strážního družstva (celkem 54 vojáků základní služby). Dnem 1.10.1968 se dosavadní velitelský roj rozrostl na velitelskou letku 2. sboru PVOS. Od této doby se začalo používat krycí číslo VÚ 4652. K 1.9.1969 došlo ke změně názvu útvaru na 2. velitelskou letku. Dnem 8.1.1972 velení letky převzal mjr. Oldřich Prchal a v dané době u útvaru sloužilo 41 vojáků z povolání (27 důstojníků a 14 praporčíků) a 64 vojáků základní služby (4 absolventi VKVŠ, 17 poddůstojníků a 43 příslušníků mužstva). Letecký park útvaru představovaly 3 vrtulníky Mi-1 (ev. č. 404 001, 404 002, 506 018), 2 vrtulníky Mi-4 (ev. č. 181 45, 031 42), 2 letouny Ae-145 (ev. č. 171 812, 404 001), 1 letouny L-200 (ev. č. 170 320), 1 letoun Il-14 (ev. č. 913 155) a 1 letoun L-29 (ev. č. 993 243), přičemž nad tabulky mírových počtů připadl 1 letoun L-29, 1 vrtulník Mi-1 a 2 letouny Ae-145. Útvar zanikl dnem 1.9.1974.


544. Zajímám se o protiletadlové vojsko a jeho výzbroj. Zaujal mne 130mm PLK KS-30 v Muzeu Lešany. Byl údajně i ve výzbroji naší armády- je jeho zasazení známé a kde? (odpovídá Pavel Minařík)

Koncem 50. let bylo do Československa dovezeno 8 kusů 130 mm protiletadlových kanonů KS-30 sovětské provenience a zkušebně vznikla jedna baterie začleněná do složení 151. protiletadlového dělostřeleckého pluku Praha-Ruzyň. K většímu rozšíření uvedeného druhu protiletadlového kanonu vzhledem k zavedení protiletadlové raketové techniky do výzbroje protivzdušné obrany státu ovšem nedošlo. V roce 1960 byla baterie převedena do složení 182. protiletadlového dělostřeleckého pluku Most. K vyřazení 130 mm protiletadlového kanonu z výzbroje čs. armády došlo v roce 1963, když byl zrušen protiletadlový pluk v Mostě.


543. Mám otázku ohledně protiletadlového vojska AČR: změnila se dislokace, označení a počet PLRP a PLRB oproti roku 1997? Jaká technika se dnes používá? Mám informaci, že to je 9K33 OSA, 2K12 KUB a 9K35 Strela-10. Mají tyto útvary ve své výzbroji ještě S-75, popř. S-125M? Děkuji (odpovídá Pavel Minařík)

Podle „Koncepce výstavby profesionální AČR“ v rámci vzdušných sil obranu před prostředky vzdušného napadení v současnosti zajišťuje protiletadlová raketová brigáda ve Strakonicích, která je určena k zajištění protivzdušné obrany důležitých objektů na území ČR, zajištění protiletadlové obrany úkolových uskupení pozemních sil při vedení všech druhů bojové činnosti, popř. k posílení protivzdušné obrany důležitých objektů.

Hlavními součástmi organizační struktury brigády jsou dva protiletadlové raketové oddíly. První oddíl je vyzbrojen protiletadlovými raketovými komplety blízkého dosahu (2K12 KUB), druhý oddíl protiletadlovými raketovými komplety krátkého dosahu (9K33M OSA-AKM a 9K34M/35M Strela-10M) a přenosnými komplety (9K32M Strela-2M). Komplety blízkého a krátkého dosahu nebudou dále modernizovány, náhrada bude řešena buď formou „spících projektů“, nebo cestou intenzivní spolupráce se zahraničním partnerem (partnery). ČR po dosažení počátečních operačních schopností rozhodne o způsobu svého zapojení do systému protivzdušné obrany.

Další informace můžete najít v časopisu „A-report“ (např. čís. 20/2003, 1/2004 nebo 6/2004).


542. Bývalý předseda Národního shromáždění ČSSR B. Laštovička prý působil na MNO. Zajímalo by mě, kdy, v jaké funkci a jakou měl příp. vojenskou hodnost. (odpovídá Pavel Minařík)

Bohuslav Laštovička po ukončení výkonu funkce velvyslance ČSR v Moskvě se dnem 8.5.1950 stal zástupcem ministra národní obrany pro věci materiální. U MNO působil v hodnosti divizního generála. Dnem 31.1.1952 odešel na ministerstvo hutí a rudných dolů.


541. Jakou hodnost měl Martin Dzúr v r. 1968, když se stal ministrem NO? (odpovídá Pavel Minařík)

Martin Dzúr začal vykonávat funkci mistra dne 24.4.1968 a v této době měl hodnost generálporučíka. Do hodnosti generálplukovníka byl povýšen 1.5.1968 a armádním generálem se stal 1.5.1972. Z funkce byl uvolněn 10.1.1985.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist