570. Pred nedávnom som sa dozvedel, že v čs. armáde pôsobila jednotka horských strelcov (alebo horské brigády). Rád by som sa o nich dozvedel čo najviac. O činnosti, výstroji, výzbroji a vzniku. (odpovídá Pavel Minařík)
V rámci československé armády se k 15.1.1920 vytvořily čtyři horské pěší pluky. Byly dislokovány v horských oblastech Slovenska a základem pro jejich vytvoření byly dosavadní střelecké pluky domácího vojska z Čech a Moravy. Každý z uvedených horských pěších pluků se skládal ze tří horských praporů a z náhradního praporu. K 1.1.1921 jednotlivé horské prapory získaly postavení samostatných vojskových těles a velitelství pluků nadále měla jen taktické funkce. V souvislosti s tímto opatřením zanikly náhradní prapory a místo nich vznikly u všech horských praporů náhradní roty. Horské prapory se dále skládaly z velitelství, horské technické roty se zákopnickou četou a spojovací četou, čtyř horských rot, z nichž 4. rota byla vždy rotou kulometnou. Samostatnost si horské prapory udržely do 15.9.1933 a následně se vrátily do bezprostřední podřízenosti velitelství jednotlivých horských pěších pluků. Týmž dnem zanikly technické a náhradní roty horských praporů a obnovily se náhradní prapory pluků. Horské pěší pluky tvořilo velitelství, pomocná rota s plukovní hudbou, tři horské prapory, náhradní prapor, technická rota a od 1.10.1935 také rota doprovodných zbraní. Všechny horské pěší pluky přešly dnem 15.3.1939 do složení slovenské armády.
Dislokace útvarů horské pěchoty čs. armády byla následující:
| Horský pěší pluk 1 (vznikl ze střeleckého pluku č. 11 Jičín) | Turčianský Sv. Martin, od října 1920 Dolný Kubín |
| – I. horský prapor (od 15.9.1933 I. prapor hpp 1) | Haniska, od února 1920 Spišská Nová Ves, od dubna 1920 Čadce, od července 1920 Dolný Kubín, od října 1920 Lúčky, od května 1922 Turčianský Sv. Martin |
| – II. horský prapor (od 15.9.1933 II. horský prapor hpp 1) | Trstená, od srpna 1920 Námestovo, od ledna 1921 Trstená, od října 1922 Dolný Kubín |
| – III. horský prapor (od 15.9.1933 III. prapor hpp 1) | vznikl v říjnu 1920 v Oravskom Podzámku, od listopadu 1921 Dolný Kubín |
| – náhradní prapor | do prosince 1920 Železnica, od září 1933 Dolný Kubín |
| Horský pěší pluk 2 (vznikl ze střeleckého pluku č. 12 Čáslav) | Ružomberok |
| – IV. horský prapor (od 15.9.1933 I. prapor hpp 2) | Košice, od března 1920 Prešov, červen 1920 Poprad, červenec 1920 Liptovský Sv. Mikuláš |
| – V. horský prapor (od 15.9.1933 II. prapor hpp 2) | Čáslav, březen 1920 Paludza, duben 1920 Oravský Podzámok, září 1920 Ružomberok |
| – VI. horský prapor (od 15.9.1933 III. prapor hpp 2) | vznikl v říjnu 1920 v Korytnici, počátek 1922 Ružomberok |
| – náhradní prapor | do prosince 1920 Čáslav, od září 1933 Ružomberok |
| Horský pěší pluk 3 (vznikl ze střeleckého pluku č. 13 Olomouc) | Poprad |
| – VII. horský prapor (od 15.9.1933 I. prapor hpp 3) | Poprad, od ledna 1921 Levoča, od 1923 Poprad |
| – VIII. horský prapor (od 15.9.1933 II. prapor hpp 3) | Kežmarok, od května 1926 Poprad, od září 1935 Podolinec |
| – IX. horský prapor (od 15.9.1933 III. prapor hpp 3) | vznikl v září 1920 v Kežmarku, od října 1920 Spišská Belá, od prosince 1920 Stará Lubovňa, od února 1921 Podolinec |
| – náhradní prapor | do prosince 1920 Olomouc, od září 1933 Poprad |
| Horský pěší pluk 4 (vznikl ze střeleckého pluku č. 28 Písek) | Písek, od dubna 1920 Prešov, od října 1933 Jelšava, od listopadu 1938 Dobšiná |
| – X. horský prapor (od 15.9.1933 I. prapor hpp 4) | Sabinov, od září 1933 Jelšava, od září 1935 Rožňava, od listopadu 1938 Nižná Slaná |
| – XI. horský prapor (od 15.9.1933 II. prapor hpp 4) | Strakonice, od dubna 1920 Sabinov, od 1921 Bardejov, od října 1933 Tornaľa, od listopadu 1938 Revúca |
| – XII. horský prapor (od 15.9.1933 III. prapor hpp 4) | Levoča, od 1921 Prešov, od října 1933 Jelšava, od listopadu 1938 Dobšiná |
| – náhradní prapor | do prosince 1920 Písek, od září 1933 Prešov, od října 1933 Jelšava, od listopadu 1938 Brezno nad Hronom |
Archivní fondy uvedených útvarů jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu v Trnavě. Z písemností uložených v těchto archivních fondech můžete získat další údaje o činnosti horských pěších pluků.
569. Mohly by ste mi zaslat mierove dislokácie pešich plukov, pešich horskych plukov a delostreleckych plukov do roku 1938 a ich podriadenost vyššim bojovym jednotkám počas mobilizácie. (odpovídá Pavel Minařík)
Není v našich možnostech uvádět dislokaci 96 útvarů prvorepublikové mírové armády v letech 1918 až 1939 (náročnost můžete vidět na přehledu dislokace čtyř horských pěších pluků v předcházejícím dotazu). Vámi požadované údaje najdete v práci Rudolfa Sandera „Organizační a dislokační vývoj československé armády v letech 1918 – 1939“, publikované ve Sborníku archivních prací v roce 1985 v čísle 1. Organizace válečné armády byla prezentována v našem článku „Personální průvodce po mobilizované čs. branné moci v době vyvrcholení mnichovské krize – vojsková tělesa“ v časopisu Historie a vojenství, ročník 1999, číslo 1. Jestliže si ale pěší pluky a horské pěší pluky svoje mírové názvy v mobilizaci ponechaly, tak dělostřelecké pluky zpravidla působily pod jinými názvy a jejich mírové názvy převzaly válečně vytvářené útvary.
568. Prosím o informaci o osudu 28. pěšího pluku na začátku 1. světové války – kdy a kde byl nasazen do boje na frontě. Existují seznamy jeho příslušníků z té doby? (odpovídá Pavel Minařík)
Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, jestli máte na mysli Infanterieregiment Nr. 28 z Prahy nebo Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28 z Písku. Pravděpodobně se však bude jednat o pražský pluk, protože ten se za 1. světové války na východní frontě „proslavil“ zajetím svých 1 100 příslušníků dne 3. dubna 1915 na východní frontě.
Bližší údaje k historii pluku můžete nalézt v pracích Josefa Fučíka „Osmadvacátníci“ (Střední Evropa, roč. 1994, čís. 40) nebo „Pražský pěší pluk č. 28 na italské frontě 1915 – 1918“ (Historie a vojenství, roč. 1996, čís. 4).
Archivní fond pěšího pluku 28 je uložen ve Vojenském ústředním archivu, Sokolovská 138, Praha 186 00. Fond obsahuje 4 kartony spisů z let 1915 až 1918, včetně dokumentů o rozpuštění pluku.
567. V odpovědi na dotaz č. 52 uvádíte, že v roce 1938 vzniklo po vyhlášení všeobecné mobilizace polní četnictvo. Armáda podle odpovědi měla disponovat oddílem polních četníků pro každé vyšší velitelství (hlavní, armády, sbory i divize). Zajímalo by mne, zda je znám počet takto odvelených četníků, z jakých zdrojů byli čerpáni, neboť již od května 1938 byla aktivována SOS. Zároveň by mne zajímalo, zda je možno tyto údaje prokazatelně dohledat a pokud ano, kde. Pokud vím, neexistuje ani předpis, který by určoval výstroj a výzbroj četníků, odvelených k polnímu četnictvu (na rozdíl od SOS). Děkuji, Radek Galaš (odpovídá Pavel Šrámek)
O polním četnictvu je k dispozici minimum informací. Oddíl polního četnictva pro Hlavní velitelství stavělo zemské četnické velitelství Praha s pohotovostí 1. mobilizační den (tj. 25. září 1938), jeho velitelem byl major Jaroslav Linaj. Oddíly polního četnictva pro velitelství armád stavěla zemská četnická velitelství Praha, Brno a Bratislava s pohotovostí 3. mobilizační den (tj. 27. září 1938), oddíly pro sbory a divize stavěla opět zmiňovaná zemská četnická velitelství. Předpokládáme, že zatímco u SOS sloužili četníci z pohraničí, k polnímu četnictvu nastoupili četníci z vnitrozemí. Na početní stavy ani další údaje o polním četnictvu jsme při svých bádáních téměř nenarazili a domníváme se, že byly řešeny v rámci vlastního resortu, tj. ministerstva vnitra. Jedinou objevenou výjimku představuje oddíl polního četnictva rychlé divize, který měl mít 1 důstojníka, 2 vrchní četnické strážmistry a 18 četníků. Zkuste se proto podívat do materiálů zemského četnického velitelství Praha a Brno, uložených ve Státním ústředním archivu v Praze a v Zemském archivu v Brně.
566. Zajímalo by mne, jaké vojenské útvary se nacházely v Chebu v letech 1918 – 1938? (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Cheb se v letech 1918 až 1938 nacházely následující útvary čs. armády:
| – Okrskové velitelství | 1919 – 1920 |
| – Posádkové velitelství | 1919 – 1938 |
| – velitelství 4. pěší brigády | 1919 – 1937 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 71 | 1919 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 72 | 1919 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 73 | 1919 |
| – náhradní prapor střeleckého pluku 3 | 1919 |
| – náhradní prapor střeleckého pluku 5 | 1919 |
| – náhradní prapor střeleckého pluku 6 | 1919 |
| – náhradní prapor střeleckého pluku 29 | 1919 |
| – pěší pluk 33 | 1920 – 1938 |
| – hraničářský prapor 5 | 1920 – 1938 |
| – náhradní baterie horského dělostřeleckého oddílu 9 | 1919 |
| – náhradní baterie horského dělostřeleckého oddílu 19 | 1919 |
| – náhradní baterie horského dělostřeleckého oddílu 57 | 1919 |
| – Samostatný letecký oddíl | 1919 |
| – Letecká setnina Voisin | 1919 – 1920 |
| – III. peruť leteckého pluku 1 | 1928 – 1934 |
| – 4. letka leteckého pluku 1 | 1929 – 1938 |
| – 6. letka leteckého pluku 1 | 1934 – 1936 |
| – Letecká radioelektrická stanice 1 | 1935 – 1938 |
| – Letecká povětrnostní stanice 1 | 1919 – 1921 |
| – Letecká povětrnostní stanice 5 | 1927 – 1938 |
| – Letecké dílny 5 | 1920 |
| – Odbočka plukovního parku leteckého pluku 1 | 1920 – 1931 |
| – Posádková nemocnice | 1920 – 1938 |
| – Vojenský správce tovární skupiny | 1918 – 1920 |
| – Vojenská správa průmyslové skupiny | 1920 – 1921 |
| – Doplňovací okresní velitelství | 1919 – 1938 |
| – Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství | 1919 |
| – Domobranecké doplňovací okresní velitelství | 1919 – 1921 |
| – Učiliště pro vzduchoplavectvo | 1919 – 1934 |
565. Doplněk k odpovědi na dotaz čís. 479: Operovali naši legionáři také na území dnešní Činy?
Mandžusko je součástí Číny, tedy veškeré pohyby čs. legií po mandžuské dráze, na které mělo koncese Rusko, se odehrávaly v Číně. Stejně tak čs. velitelství v Charbinu bylo v Číně. Na dobových fotografiích lze identifikovat čínské vlajky, stejně jako čínské vojáky ve společnosti čs. legionářů.
564. Jsou nějaké publikace k incidentu v Ostravě na začátku září, kdy došlo k přerušeni jednání mezi SdP a čs. vládou a jsou nějaké materiály či publikace k henleinovskému pokusu o puč v pohraničí, po Hitlerově projevu 12.9.? (odpovídá Pavel Šrámek)
Podívejte se do starších prací Oty Holuba „Pět minut před půlnocí“ z roku 1977 a „Rovnice řešená zradou“ z roku 1983. Dále můžete využít nejnovějšího sborníku „Hraničáři pod Luží“ z roku 2004 (upozorňovali jsme na něj v Našich tipech).
563. Kde by se daly sehnat podrobnější informace o odporu československých jednotek ve Frýdku Místku v březnu 1939 a válce československo-maďarské na začátku roku 1939? (odpovídá Pavel Šrámek)
Základní informace naleznete v již zmiňovaném sborníku „Hraničáři pod Luží“ (viz dotaz 564), podrobnější třeba v knížce Emila Vávrovského „Frýdek-Místek 14. března 1939 a za nacistické okupace“ z roku 1984 a v článku Oty Holuba „Boje čs. armády a jednotek SOS na Podkarpatské Rusi (Karpatské Ukrajině) v březnu 1939“ z roku 1969.
562. Slyšel jsem, že během okupace Sudet v říjnu 1938, došlo k odporu čs. vojáků proti okupaci. Co je na tom pravdu a kde by se daly nalézt podrobnější informace? (odpovídá Pavel Šrámek)
Jak už jsme v našich dotazech uvedli dříve, k žádnému odporu čs. vojáků proti německé okupaci pohraničí v říjnu 1938 nedošlo. Čs. armáda se podřídila rozhodnutí čtyř mocností v Mnichově a příslušné oblasti podle dohody vyklidila. Došlo pouze k několika případům sebevražd příslušníků čs. armády na protest proti ústupu od hranice (nejznámější je případ četaře Arnošta Hrada popsaný v knize Oty Holuba „Zrazené pevnosti“) a k několika případům slovních protestů. Nejzávažnější asi byly výzvy velitele pěšího pluku 205 pplk. pěch. v. v. Metoděje Pleského a velitele dělostřeleckého pluku 135 plk. děl. Pavla Koce k obraně země, které se však nesetkaly s odpovídajícím ohlasem a oba velitelé byli zbaveni svých funkcí.
561. Víte něco o působení rakousko-uherské armády a wehrmachtu v Milovicích? Které útvary čs. armády se zde nacházely? (odpovídá Pavel Minařík)
Rakousko-uherská armáda v Milovicích v roce 1904 vybudovala svůj výcvikový prostor. Kromě pravidelných cvičení různých útvarů zde minimálně od roku 1913 působil pěchotní kulometný kurz (Infanteriemaschinengewehrinstruktionskurs). V letech I. světové války zde kromě toho fungoval zajatecký tábor (Kriegsgefangenenlager).
V letech 1918 až 1939 byly v posádce Milovice dislokovány následující útvary čs. armády:
| – Posádkové velitelství | 1919 – 1939 |
| – Vojenský výcvikový tábor | 1919 – 1939 |
| – 2. a 3. rota hraničářského praporu 6 | 1920 |
| – II. prapor pěšího pluku 28 | 1921 – 1928 |
| – Instrukční prapor | 1928 – 1939 |
| – Velitelství zvláštních bojových prostředků | 1920 – 1922 |
| – Prapor útočné vozby | 1922 – 1933 |
| – Pluk útočné vozby | 1933 – 1935 |
| – velitelství brigády útočné vozby | 1935 – 1937 |
| – Pluk útočné vozby 1 | 1935 – 1939 |
| – II. a III. prapor Pluku útočné vozby 3 | 1935 – 1936 |
| – 1. baterie dělostřeleckého pluku 1 | 1920 |
| – Dělostřelecká balonová rota | 1925 – 1933 |
| – Dělostřelecký měřický pluk 331 | 1933 – 1936 |
| – velitelství II. perutě leteckého pluku 1 | 1933 – 1938 |
| – 2. (3.) letka | 1925 – 1938 |
| – 71. letka | 1929 |
| – náhradní letky leteckého pluku 4 | 1929 – 1931 |
| – velitelství I. perutě leteckého pluku 6 | 1929 – 1933 |
| – Letecká povětrnostní stanice | 1922 – 1939 |
| – Letecká radioelektrická stanice | 1935 – 1939 |
| – osvětlovací setnina Strojního oddílu 1 | 1919 |
| – Vojenská stavební správa | 1937 – 1939 |
| – Posádková nemocnice | 1920 – 1934 |
| – odbočka Proviantního skladu 3 | 1919 – 1937 |
| – Pěchotní učiliště | 1919 – 1939 |
| – Instrukční škola pro dělostřelectvo | 1919 – 1921 |
| – Učiliště útočné vozby | 1935 – 1937 |
Po okupaci v březnu 1939 se zde nacházela celá řada útvarů německé armády. Kromě jednotek, které zde procházely pouze krátkodobým výcvikem, se jednalo o:
| – Standort-Kdtr. Milowitz | duben 1945 |
| – I. D. Milowitz | leden 1944 až březen (červen) 1944 |
| – Schatten-Div. Milowitz | duben 1944 |
| – Aufstellungsstab Milowitz | od února 1944 |
| – 1., 2. / Gren. Rgt. Milowitz | duben 1944 |
| – Inf. Ers. Rgt. 491 | červen 1940 až červenec 1941 |
| – Inf. Ers. Btl. 493 | od září 1940 |
| – Pz. Aus. Abt. Milowitz | 1945 |
| – Pz. Aufkl. Kp. Milowitz | leden 1945 |
| – Pz. Aufkl. Lehrgang Milowitz | březen 1945 |
| – Pz. Jg. Kp. Milowitz | únor až březen 1944 a listopad 1944 |
| – Pz. Jg. Einheit H der Pz. Jg. Schule Milowitz | listopad 1944 až duben 1945 |
| – Panzerzug-Ers. u. Ausb. Abt. Milowitz | srpen 1944 |
| – Pz. Lehrgang Milowitz Pz. Ausb. Rgt. | 1945 |
| – Lds. Schtz. Ers. u. Ausb. Btl. 14 | od září 1943 do září 1944 |
| – Res. Lds. Schtz. Btl. 14 | od září 1944 |
| – Truppenubüngsplatz Milowitz | březen 1943 až květen 1945 |
| – Schulle VII f. Offz. Anw. der Infanterie | od října 1942 do dubna 1943 |
| – Schulle VII f. Fahnenjunker der Infanterie | od dubna 1943 |
Útvary čs. armády po roce 1945 jsou uvedeny v odpovědi čís. 162.
| Seznam zkratek: | |
| – Standort-Kdtr. | posádkové velitelství |
| – I. D. | pěší divize |
| – Schatten-Div. | rámcová divize |
| – Aufstellungsstab | přípravný štáb |
| – 1., 2. / Gren. Rgt. | 1. a 2. prapor granátnického pluku |
| – Inf. Ers. Rgt. | pěší náhradní pluk |
| – Inf. Ers. Btl. | pěší náhradní prapor |
| – Pz. Aus. Abt. | tankový výcvikový oddíl |
| – Pz. Aufkl. Kp. | tanková průzkumná rota |
| – Pz. Aufkl. Lehrgang | tankový průzkumný kurz |
| – Pz. Jg. Kp. | rota stíhačů tanků |
| – Pz. Jg. Einheit H der Pz. Jg. Schule | jednotka stíhačů tanků „H“ školy stíhačů tanků |
| – Panzerzug-Ers. u. Ausb. Abt. | náhradní a výcvikový oddíl obrněných vlaků |
| – Pz. Lehrgang Pz. Ausb. Rgt. | tankový kurz tankového výcvikového pluku |
| – Lds. Schtz. Ers. u. Ausb. Btl. | zeměbranecký náhradní a výcvikový prapor |
| – Res. Lds. Schtz. Btl. | záložní zeměbranecký prapor |
| – Truppenubüngsplatz | vojenský výcvikový prostor |
| – Schulle der Infanterie | škola pěchoty |
560. Máte nějaké informace o 24. čs. střeleckém pluku z Francie? Našel jsem vojenskou knížku svého dědečka a tak bych rád získal případně další nějaké informace. Z jeho vyprávění si pamatuji, že sloužil jako dragoun a dokonce jsem našel pár fotek a dopisů z fronty. (odpovídá Pavel Minařík)
24. čs. střelecký pluk se ve Francii vytvořil až po skončení I. světové války. Pluk vznikl 18.1.1919 ze srbských zajatců a z bývalých rakousko-uherských vojáků, kteří se dostali do zajetí v posledních bojích a byli mobilizováni do armády jako čs. státní příslušníci. Z tohoto důvodu nebyl považován za pluk legionářský. Do Československa přijel 19.3.1919. Mírovou posádkou pluku se stala Žilina, kde splynul s 99. „domácím“ pěším plukem a 5. „domácím“ střeleckým plukem v pěší pluk 41.
Archivní materiály 24. čs. střeleckého pluku jsou uloženy u III. odboru Vojenského ústředního archivu – ve Vojenském historickém archivu. Zahrnují 6 kartonů a především se jedná o jednací protokoly, spisy (protokolované a neprotokolované, zprávy, hlášení) a rozkazy. Písemná agenda je zachována od jeho vzniku do 31.12.1919, kdy se změnil na mírový útvar.
559. Rád bych věděl, jak probíhala akce „MNO v likvidaci“ (po vzniku protektorátu) organizačně, časově i personálně. (odpovídá Pavel Minařík)
Dosavadní ministr národní obrany arm. gen. Jan Syrový byl odvolán 27.4.1939 a nový ministr nebyl jmenován. Likvidací MNO pověřil státní prezident Emil Hácha předsedu vlády a ten zmocnil dnem 9. 5. 1939 div gen. Jana Netíka (přednostu II. odboru-zbrojního MNO) a od 6. 9. 1939 div. gen. Františka Hrabčíka (bývalého velitele Kurzu vyšších velitelů), aby ho interně zastupoval při provádění likvidace. Ministerstvo národní obrany svoji činnost ukončilo podle nařízení okupačních orgánů dnem 31.12.1939.
Organizační struktura „MNO v likvidaci“ byla následující:
Všeobecné oddělení
Likvidační skupina hl. št./1. oddělení
Likvidační skupina hl. št./2. oddělení
Likvidační skupina hl. št./4. oddělení
Likvidační skupina oddělení pracovních útvarů
Likvidační skupina I./4. oddělení
Likvidační skupina I./5. oddělení
Likvidační skupina I./6. oddělení
Presidium
Presidiální oddělení
Skupina vojenská
Skupina rozpočtová a politická
Skupina všeobecná
Generální sekretariát obrany státu
1. oddělení GSOS
2. oddělení GSOS
3. oddělení GSOS
I. odbor (všeobecně vojenský)
Osobní oddělení
Likvidační skupina
Osobní skupina zbraní
Osobní skupina služeb
Umísťovací oddělení
Skupina školská
Skupina pro státní a veřejné služby
Skupina pro soukromé služby a podnikání
Skupina evakuační
Oddělení početních stavů a výslužby
II. odbor (dělostřelecký a zbrojní)
1. oddělení – dělostřeleckého materiálu
2. oddělení – letecko – materiální
3. oddělení – technicko – materiální
4. oddělení – všeobecně materiální
5. oddělení – stavební
ŘOP
III. odbor (finanční)
1. oddělení (platy a náležitosti)
· Skupina platů a náležitostí
· Skupina zaopatřovací
· Skupina pro převod prémiových reserv
2. oddělení (komerční)
· Skupina komerční pro obor intendanční
· Skupina komerční pro obor
· Skupina I. komerční – obor technický
· Skupina II. komerční – obor technický
· Skupina III. komerční – obor technický
· Skupina – cenová komise
3. oddělení (účetní)
· Skupina likvidační
· Skupina revisní
· Skupina – účtárna MNO
· Skupina rozpočtová
· Skupina – příruční pokladna
· Skupina technicko – správní a) dělostřelectva
· Skupina technicko – správní b) letectva
IV. odbor (politicko-právní)
1. oddělení (legislativní – likvidační)
· Skupina vojenské legislativy a likvidace
· Skupina všeobecné legislativy a práva mezinárodního
2. oddělení (civilně zaměstnanecké)
· Skupina občanských státních zaměstnanců
· Skupina občanských smluvních zaměstnanců
3. oddělení (politické administrativy vojenské)
· Skupina politické administrativy vojenské
· Skupina právní agendy, personálních věcí vojenských osob
· Skupina všeobecné administrativy
· Skupina finanční a sociální administrativy
4. oddělení (soukromoprávní a nadační)
· Skupina soukromoprávní
· Skupina nadační a fondová
558. Ze starších učebnic dějepisu si pamatuji, že v květnu 1945 měla Schornerova armáda téměř 1 milion mužů. Bylo skutečně možné, aby se tolik vojáků nacházelo najednou na malém území protektorátu? (odpovídá Pavel Minařík)
Samozřejmě, že ne. V pražské operaci proti jednotkám Rudé armády stálo přibližně 900 tisíc příslušníků wehrmachtu, z toho cca 700 tisíc náleželo do Heeresgruppe MITTE maršála Schörnera (4. tanková armáda, 17. armáda, 1. tanková armáda a později i část 7. armády) a cca 200 tisíc do Heeresgruppe OST MARK generála Rendulice (zejména 8. armáda). Na čs. území se před zahájením operace nacházely především 1. tanková armáda a 8. armáda, které sem ustoupily v rámci ostravské a bratislavsko-brněnské operace. Na území Protektorátu byly trvale dislokovány pouze týlové složky wehrmachtu, tzv. ersatzherr, jejichž počet se pohyboval od 73 tis. (k 17.4.1945) do 87 tis. (k 1.5.1945). Např. v Praze se v polovině dubna 1945 nacházelo cca 9 tisíc příslušníků pozemního vojska a 2,5 tisíce příslušníků letectva. Počet příslušníků Volksturmu je odhadován na 120 tisíc, vojsk SS na 60 tisíc a příslušníků pořádkové policie na 16 tisíc.
557. Hledám informace o sovětských jednotkách, které se v roce 1945 nacházely na našem území. Můžete mi prosím poradit, zda lze někde nalézt (co nejpodrobnější) bojové sestavy sovětských vojsk z května 1945? Po ukončení osvobozovacích bojů v květnu 1945 část sovětských jednotek zůstala umístěna na našem území až do listopadu/prosince 1945. Prosím, je možno někde nalézt informaci, které jednotky to byly, v kterých lokalitách byly umístěny, a kdy které z nich byly staženy? (odpovídá Pavel Minařík)
Osvobozování Československa se v závěrečné fázi zúčastnilo cca 1 800 tisíc příslušníků Rudé armády, z toho 470 tisíc 1. ukrajinský front, 240 tisíc 4. ukrajinský front a 360 tisíc 2. ukrajinský front.. Na bojovou sestavu RA se zkuste podívat do třídílné publikace „Osvobození Československa Sovětskou armádou 1944 – 1945“, Naše vojsko, Praha 1965 nebo do práce Tomáše Jakla „Květen 1945 v českých zemích“, Praha 2004. Po ukončení bojových operací většina uvedených vojsk čs. území opustila (např. 3. a 4. GTA se vrátily do Německa nebo 6. GTA se společně s 53. armádou se přesunula na Dálný východ). Na 36. zasedání vlády dne 2.7.1945 gen. Svoboda uvedl, že na čs. území je okolo 180 až 200 tisíc příslušníků RA, přičemž v brzké době se jejich počet sníží na 60 tisíc. Karel Kaplan v knize „Československo v letech 1945-1948“ uvádí, že v Československu pobývalo 165 tisíc sovětských vojáků, jejichž počet později klesl na 100 tisíc. O průběhu stahování vojsk Rudé armády z Československa bohužel nemáme podrobnější informace. Oficiálně však bylo ukončeno 15.11.1945 v Praze.
556. Již delší se chci zeptat na jistou nesrovnalost, která se objevila v některých našich publikacích, které zmiňují čs. účast na leteckém mítinku, který se konal v roce 1937 v Curychu. Autoři publikací „Čs. letectvo v roce 1938“ a „Generál nebe“, pan John a pan Fajtl shodně uvádějí, že v soutěži rojů v okružním alpském závodu po trase Curych-Thun-Bellinzona o délce 367 km dosáhl čs. roj tří Avií B 534 průměrné rychlosti 361 km/hod a umístily se na druhém místě za trojicí Bf 109, která dosáhla průměrné rychlosti 374 km/hod. Při pomyšlení, že skutečná maximálka Avie B 534 se pohybovala kolem 380 až 388 km/hod a s přihlédnutím, že se jednalo o orientační závod s mezipřistáním v Thunu a Bellinzoně je udávaná průměrná rychlost čs. roje zřejmě chybná. Velmi by mě zajímaly oficiální výsledky v jednotlivých soutěží (dosažené časy a rychlosti) zejména pak čas nebo průměrná rychlost vítězného Bf 109 V 8 v závodě na 4×50 km. (odpovídá Miroslav Irra)
Domnívám se, že jak Fajtl, tak John uvedené údaje z něčeho převzali. Totéž uvádí Rajlich Sehnal „Vzduch je naše moře“ str. 151-152. V L+K č. 18/1987 na str. 12 uvádí ing. Jiří Vraný tytéž údaje, s odvoláním na Letectví ze srpna 1937. Bohužel nemám je k dispozici a tak to nemohu ověřit, zda to tak skutečně bylo tehdy napsáno. Snad by je mohli mít v Leteckém archivu NTM. Prvotním zdrojem je tedy buď Letectví srpen 1937 nebo článek J. Vraného z roku 1987. B-534 byly pro závod odlehčeny demontáží výzbroje a radiostanice, což se mohlo projevit zvýšením rychlosti. Zajímavé je, že v závodě jednotlivců na stejné trati – okružní alpský závod 367 km – byl druhý Hlaďo s max. rychlostí 350 km/h, za ním byli další naší Šnobl a Peřina. Vítězný Němec Seidemann měl rychlost 387 km/h, zatímco vítězné německé družstvo dosáhlo 374 km/h, ale naše družstvo podle uvedených zpráv bylo rychlejší než Hlaďo – 361 km/h oproti 350 km/h. Jak to bylo opravdu, lze ověřit v onom Letectví. Logické mi přijde, že skupinový let by měl být pomalejší než sólový, což u Němců bylo, u nás naopak. Kompletní oficiální výsledky by mohly být opět v Letectví srpen 1937, J. Vraný uvádí jen výsledky závodu ve stoupání do 3 000 m a letu střemhlav: 1. Francke Bf-109 V-13 – 2 min. 5,7 s, 2. Schürfeld Hs-123 V-5, další Peřina 2 min. 32,7 s, Hlaďo a Šnobl. Závod na 4×50 km J. Vraný neuvádí, píše o osmi disciplinách, kromě letecké akrobacie, z nichž jedna byla rychlostní závod na okruhu – to by mohlo být ono, ale výsledky neuvádí.