Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 631. - 645.

Následující dotazy 646. - 660. Předešlé dotazy 616. - 630.

645. Ake vojská boli dislokované v meste Komárno od roku 1900 do roku 1945? (odpovídá Pavel Minařík)

Rakousko-uherská armáda měla v roce 1910 v pevnosti Komárno dislokovány „Kommando 33. Infanterietruppendivision“, „Kommando 66. Infanteriebrigade“ (obě velitelství dislokována od roku 1871), „Ungarisches Infanterie-Regiment Nr. 12“ (dislokován od roku 1869 s přerušeními v letech 1873-1882 a 1886-1890, v posádce se střídavě nacházely jen některé prapory), „Divisions-Artillerie-Regiment Nr. 15“ (dislokován od roku 1894), „Ergänzungs-Bezirks-Commando“ (dislokováno od roku 1857), dvě roty „Festungs-Artillerie-Bataillon Nr. 6“ a pravděpodobně i některé menší bojové a týlové jednotky.

V letech 1918 až 1938 byly v Komárně dislokovány následující útvary čs. armády:

- Posádkové velitelství

1919 – 1938

- velitelství hrubé dělostřelecké brigády 1921 – 1923
- náhradní prapor pěšího pluku 12 1919
- náhradní setnina praporu polních myslivců 19 1919
- II. prapor pěšího pluku 6 1920 – 1921
- pěší pluk 12 1920 – 1938
- náhradní baterie pluku polního dělostřelectva 2 K 1919
- náhradní baterie pluku polního dělostřelectva 9 K 1919
- náhradní baterie pluku hrubého dělostřelectva 2 K 1919
- náhradní baterie pluku hrubého dělostřelectva 9 K 1919
- náhradní baterie pluku těžkého dělostřelectva 11 1919
- náhradní baterie oddílu minometů 353 1919 – 1920
- III. oddíl dělostřeleckého pluku 9 1935 – 1938
- 1. baterie dělostřeleckého pluku 10 1920
- dělostřelecký pluk 126 1920 – 1935
- 1. baterie dělostřeleckého pluku 301 1920
- náhradní eskadrona husarského pluku 5 1919
- náhradní eskadrona husarského pluku 12 1920
- jezdecký (dragounský) pluk 3 1920 (1936) – 1938
- náhradní rota ženijního praporu 5 1920
- ženijní pluk 3 1920 – 1938
- ženijní prapor 12 1935 – 1938
- odbočka zbrojnice 9 1919 – 1920
- stavební správa 1937 – 1938
- divizní (sborová) nemocnice 10 1921 – 1938
- vojenská zásobárna 10 1919 – 1920
- odbočka proviantního skladu 10 1920 – 1938
- Doplňovací okresní velitelství 1919 – 1920

V listopadu 1938 bylo Komárno obsazeno maďarskou armádou, protože se nacházelo na území, které Československo odstupovalo Maďarsku na základě vídeňské arbitráže. S dotazem na útvary maďarské armády se zkuste obrátit na Hadtörténelmi levéltár, Kapisztrán tér 2, Budapest I, H 1250, Hungary. V březnu 1944 bylo Maďarsko okupováno Německem a maďarskou armádu v Komárně nahradila armáda německá. Na přehled útvarů Wehrmachtu se podívejte do knihy Georga Tessina „Verbände und Truppen der deutschen Wehrmacht und Wafen-SS im Zweiten Weltkrieg 1939-1945“, Band 16, Teil 3 („Wehrkreise XVII, XVIII, XX, XXI und besetzte Gebite Ost ud Südost“).


644. Mohli byste mne prosím informovat, jakým způsobem Československá armáda v roce 1938 zajišťovala spojení mezi velením a podřízenými jednotkami. Zvlášť by mne zajímalo, na jaké úrovni bylo používání různých druhů radiostanic a to jak pro "telegrafii", tak pro "fonii". Kromě otázky bych Vám ještě rád poděkoval za tento báječný server a za spoustu práce, kterou jeho provoz jistě vyžaduje. (odpovídá Pavel Šrámek)

Československá armáda používala pro spojení tyto prostředky: telefon, telegraf, radiostanice a poštovní holuby. Telefonní spojení se vytvářelo přípojkou na státní telefonní síť přes nejbližší ústřednu (většinou na poště). Ke spojení s prvosledovými útvary se pak zřejmě používalo vlastní spojení polním telefonem. Telegrafní spojení se vytvářelo obdobně přes státní telegrafní síť, fungovalo však jen na úrovni hlavní velení – armáda – sbor – divize. Jako koncové sloužily přístroje typu hughes, případně creed (předchůdce dálnopisu). Radiostanice měla k dispozici velitelství armád, sborů a divizí, samozřejmě hlavní velení a zřejmě také alespoň některá velitelství pluků. Všechny tyto radiostanice sloužily v době mobilizace pouze pro příjem, vysílání bylo přísně zakázáno a většinou i fyzicky znemožněno odebráním vysílacích lamp. Přesné počty a druhy spojovacího materiálu československé armády naleznete v přehledu její výzbroje z března 1939, který je v části dokumenty předválečné armády.


643. Nevíte o knize nebo článku, který by popisoval roli našeho opevnění během "ostravské operace" Rudé armády v r. 1945? (odpovídá Pavel Šrámek)

Asi nejlepší články na toto téma publikoval Tomáš Jakl pod názvem „Úseky těžkého opevnění Moravská Ostrava a Opava v boji“ ve Fortsborníku 7/II (Brno 2002) na s. 88 – 108 a „Německá obrana čs. opevnění ve Slezsku“ v Historii a vojenství č. 3/2004 na str. 91 až 96. Naleznete v nich také odkazy na další články, knihy a weby.


642. Zajímalo by mne, zda předmnichovská Čs. armáda upravovala pušky vz. 24 pro odstřelovače, zda vůbec v armádě, v této době existovali odstřelovači, dále by mne zajímalo zda tyto pušky vz. 24, které později převzala Wehrmacht byly upravovány pro odstřelovače, tj. připevněním montáže a dalekohledu, úpravou závěru, apod. (odpovídá Pavel Šrámek)

V československé armádě v meziválečném období odstřelovači nebyli, takže pro ně nebyly upravovány ani zbraně. O pozdějším využití pušek vz. 24 ve Wehrmachtu nemáme informace.


641. Existují nějaké teorie o tom zda by se Československo ubránilo v roce 1938 německému agresorovi, popřípadě jaká by byla naděje, že by pomohl Sovětský svaz? (odpovídá Pavel Šrámek)

Těmto teoriím jsme se již věnovali, například v dotazech 4, 14, 19 nebo 27. Ve stručnosti můžeme dodat, že německému útoku na podzim 1938 by Československo čelilo téměř jistě samo (ani Sovětský svaz by nám nepomohl) a ubránit by se mu s největší pravděpodobností nedokázalo. Pokud chcete vědět více, můžete si poslechnout naši sekci audio, kde je nahrávka jedné besedy o září 1938, nebo přečíst knihu „Český sen“, na kterou upozorňujeme v Našich tipech. Jinak je k dispozici celá řada webů na toto téma (viz odkazy – Mnichov 1938).


640. Zajímalo by mě rozložení jednotek (do úrovně praporů) 1. skupiny
a 32. hraniční oblasti po zářijové mobilizaci. K témuž tématu bych se ještě chtěl zeptat, zda informace M. Johna v knize "Září 38" o předsunutých uzávěrech v západních Čechách (myšleno zřejmě polní opevnění), např. Bečov, Teplá aj. je pravdivá?
(odpovídá Pavel Šrámek)

Obecné informace o obraně západních Čech v roce 1938 naleznete ve starším článku Josefa Fetky „Obrana hranic západních Čech ve třicátých letech“, který vyšel ve sborníku Minulostí západočeského kraje, svazek 8, 1971, na s. 40 – 47. Podrobné složení (včetně dislokace) Skupiny 1 publikoval Karel Straka ve sborníku Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, svazek 3, 1999, na s. 163 – 165, v případě Hraniční oblasti 32 vyšel náčrt rozmístění jednotek v knize Jana Angera „Mnichov 1938“ z roku 1988 na s. 151. O předsunutých uzávěrech v západních Čechách nemáme informace, upozorňujeme však, že informace M. Johna jsou často nevěrohodné a je nutné přebírat je s velkou opatrností.


639. Rád bych se zeptal na otázku týkající se 88. Infanterie Regimentu C. K. armády. Hledal jsem odkaz na Vámi uvedené stránky v dotazu č. 165, ale nenašel jsem o 88. IR zmínku. Na starém rozpadlém hřbitově jsem našel náhrobek se sdělením, že uvedený voják padl ve výše uvedeném regimentu, kdesi v cizině. Je náhrobek pouze symbolický? Nevím zda je možné aby byl uvedený voják po smrti dopraven do svého rodiště. Hřbitov se nachází poblíž Žlutic na Karlovarsku. (odpovídá Pavel Šrámek)

Na zmíněných stránkách 88. pěší pluk je, ale poněkud „schován“ v oddíle Orders of Battle. Pluk sídlil v Českých Budějovicích, doplňovací okres měl v Berouně a podléhal 19. pěší divizi, resp. její 38. pěší brigádě. Během 1. světové války bojoval na východní frontě proti Rusku, např. část 19. pěší divize (nikoliv však 88. pěší pluk) se zúčastnila bitvy u Zborova v roce 1917. Vámi zmíněný hrob je pravděpodobně opravdu symbolický, neboť ostatky padlých do vlasti během války nikdo nepřepravoval.


638. Prosím o nasměrování na literaturu ohledně hraničářů v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zájem o Československé opevnění 1935-1938. (odpovídá Pavel Šrámek)

V dubnu 1938 bylo rozhodnuto o postavení dvou hraničářských pluků na jižní Moravě, přičemž jedním z nich měl být hraničářský pluk 3 s velitelstvím ve Znojmě. Jeho I. prapor ve Znojmě měl vzniknout z hraničářského praporu 3, II. prapor v Hodonicích ze strážního praporu XXXVII a III. prapor v Hrušovanech nad Jevišovkou ze strážního praporu XXXVI. Pluk měl fungovat od 15. února 1939, ale v souvislosti s mobilizací v září 1938 bylo velitelství hraničářského pluku 3 aktivováno a podřízeny mu hraničářský prapor 3 a strážní prapory XXXVI a XXXVII. Literatura k tomuto tématu, s výjimkou článku v Historii a vojenství 1997/1, není bohužel k dispozici.


637. Zajímalo by mě, kde byla dislokována 4. rota 31. pěšího pluku od roku 1918 do roku 1921 a její účast při bojích na Slovenku. Ve zmíněné rotě byli i příslušníci italské legie. Byla zde nějaká návaznost na zmíněnou legii nebo to byla jen shoda náhod? (odpovídá Pavel Šrámek)

Vámi uváděný 31. pěší pluk je totožný s 31. pěším plukem čs. legií v Itálii, který přijel do Československa koncem prosince 1918 a následně se zapojil do bojů na východním Slovensku v rámci 6. divize. Mírovou posádku měl v Jihlavě, kde také sídlil 81. pěší pluk bývalé rakousko-uherské armády. Sloučením (unifikací) těchto svou pěších pluků v září 1920 vznikl pěší pluk 31 československé armády. V Jihlavě byl od září 1920 dislokován i I. prapor, tj. i 4. rota. Pokud jde o dislokaci během bojů na Slovensku, zkuste se obrátit na Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8.


636. Dobrý den, rád bych se dozvěděl něco bližšího o 4. kulometné rotě 44. pěšího pluku v letech 1937-38, případně existují-li nějaké odkazy, adresy nebo jiné zdroje informací. (odpovídá Pavel Šrámek)

4. rota pěšího pluku 44 byla umístěna v Liberci, v říjnu 1938 se přesunula do Turnova. Bližší údaje můžete nalézt v knize „Drama 38 – Opevnění, Češi a Němci, mobilizace na Libeercku v roce 1938“ vydané v roce 2003, případně se obraťte na Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, kde je uložena kronika pěšího pluku 44.


635. Dobrý den, zajímaly by mě válečné počty motorizovaných rot KPÚV pro rok 1938, složení a dotace municí. Dále bych se rád dozvěděl, které jednotky byly nasazeny v oblasti Luční hory (Výrovka) a jméno velitele obranného úseku. (odpovídá Pavel Šrámek)

Motorizovaná rota kanonů proti útočné vozbě disponovala celkem šesti protitankovými kanony ráže 37 mm, pro které měla dva palebné průměry munice. První palebný průměr (81 ran na dělo) byl přímo u kanonu, druhý (opět 81 ran na dělo) se pak vezl na trénu roty. Obranu oblasti Luční hory v Krkonoších zajišťoval na podzim 1938 hraničářský prapor 2, jehož velitel plukovník pěchoty Jiří Augustin Vorlíček byl také velitelem příslušného obranného úseku. Podrobnosti můžete najít v práci Radana Láška „Opevnění z let 1936-1938 v Krkonoších“ z roku 2001 (strany 86 – 91).


634. Prosím o informaci týkající dělostřelecké výzbroje největších kalibrů naší armády od r. 1918 do současnosti. Jaké měly úkoly a umístění v září 1938? Měly tyto zbraně dostatek munice? (odpovídá Pavel Šrámek a Pavel Minařík)

Československá armáda v letech 1918 až 1939 disponovala poměrně silným těžkým dělostřelectvem, které čítalo celkem 18 kusů 21 cm možďířů vz. 18, 6 kusů 24 cm kanonů vz. 16 a 17 kusů 30,5 cm moždířů vz. 16. Při mobilizaci v září 1938 měly oddíly těžkého dělostřelectva zaujmout následující prostory:

III/301

2 baterie 24 cm kanonů

Skalice n. Svitavou

I/304

2 baterie 21 cm moždířů

Slavkov

II/304

3 baterie 30,5 cm moždířů

Přerov

I/305

2 baterie 21 cm moždířů

Bosonohy

II/305

3 baterie 30,5 cm moždířů

Tábor (původně Přerov)

Zda tam oddíly skutečně dorazily, nemůžeme potvrdit, neboť například dělostřelecký pluk 305 hlásil 1. října 1938, že se pro nedostatek dopravních prostředků do nástupového prostoru nepřesune. Pokud jde o zásoby munice pro 21 cm moždíře bylo k dispozici 6 896 granátů, pro 24 cm kanony 1 363 granátů a pro 30,5 cm moždíře 2 618 granátů.

Poválečná československá armáda uvedené zbraně již nevlastnila. Nejmohutnější dělostřelecké prostředky představovaly 203 mm samohybný kanon 2S7 Pion (12 ks) a 240 mm samohybný minomet 2S4 Tjulpan (8 ks), zakoupené v SSSR v polovině 80. let 20. století. Zmíněné zbraňové systémy tvořily v letech 1984 až 1991 výzbroj dělostřeleckého oddílu velké mohutnosti dislokovaného v Žamberku.


633. Zajímám se o historii čs. letectva. Zajímalo by mě, kdo velel leteckým setninám 1 - 10, které vznikaly v roce 1919, dále kdo velel letecké skupině Brno v době 1.3.1932 - 31.12.1933. Kdo velel jednotlivým letkám a perutím v době mobilizace (28.9.1938) a jejich dislokace. (odpovídá Pavel Šrámek)

Jména velitelů zmíněných setnin bohužel k dispozici nemáme. Zkuste se podívat do některé z knih věnovaných historii čs. letectva (např. „Vzduch je naše moře“ autorů J. Rajlicha a J. Sehnala) nebo do článků v časopise Letectví a kosmonautika (jejich přehled je dostupný na internetu – viz Letecký archiv v naší rubrice Odkazy – Čs. armáda).

O existenci letecké skupiny Brno v letech 1932 až 1933 nám není nic známo, pravděpodobně půjde o omyl nebo zkomolení. Z útvarů vojenského letectva se v uvedeném období nacházel v Brně letecký pluk 5. Letecké skupiny v rámci čs. armády existovaly pouze v době od května 1920 do října až listopadu 1920.

Podřízenost a dislokaci perutí a letek čs. vojenského letectva po mobilizaci v září 1938 naleznete v části věnované předválečné armádě, v rubrice Mobilizace v roce 1938 – článek Reorganizace armády. Pokud jde jména velitelů, v případě velitelů perutí máme k dispozici ověřená jména všech velitelů (viz tabulka 1). U velitelů letek máme k dispozici jen neověřená jména velitelů stíhacích a bombardovacích letek (viz tabulka 2).

Tabulka 1

III/1. peruť pplk. let. Vojtěch Michalec
III/2. peruť pplk. let. Václav Liška
IV/2. peruť pplk. let. Josef Heřmanský
III/3. peruť pplk. let. Alois Kubita
V/3. peruť mjr. let. Ota Baier
I/4. peruť pplk. let. Josef Hamšík
II/4. peruť mjr. let. Alois Snášel
III/4. peruť mjr. let. Alexander Hess
I/5. peruť pplk. let. František Klepš
II/5. peruť mjr. let. Vladimír Lanský
III/5. peruť pplk. let. Karel Müller
I/6. peruť plk. let. Ludvík Budín
II/6. peruť pplk. let. Jaroslav Neubauer
III/6. peruť pplk. let. Vladimír Nosek

Tabulka 2

31. letka kpt. Miroslav Seidl
32. letka škpt. Evžen Čížek
33. letka por. Karel Mrázek
34. letka kpt. Adolf Chmela
35. letka kpt. Josef Macháček
36. letka kpt. Karel Leypold
37. letka kpt. Alois Novotný
38. letka škpt. Vilém Kaschtovský
39. letka npor. Ivan Novotný
40. letka kpt. František Korčák
41. letka por. V. Veselý
42. letka npor. Jaroslav Hlaďo
43. letka škpt. V. Kocourek
44. letka npor. František Novák
45. letka por. Stanislav Fejfar
46. letka kpt. Raimund Orel
47. letka npor. František Weber
48. letka škpt. Bílek
49. letka kpt. Václav Kanta
50. letka škpt. Jaroslav Polma
51. letka npor. Arnošt Kondrys
52. letka ?
53. letka npor. Antonín Navrátil
71. letka kpt. Josef Tesař
72. letka škpt. Emil Bušina
73. letka npor. Ladislav Čech
74. letka kpt. Václav Nechutný
75. letka škpt. Vladimír Pala
76. letka škpt. Miroslav Procházka
77. letka kpt. Pavel Dóczy
81. letka škpt. Václav Vondrák
82. letka mjr. Ota Lazar
83. letka kpt. Gustav Neumann
84. letka škpt. František Nožín
85. letka škpt. Nikolaj Petrov
86. letka škpt. Václav Fuksa

632. Chtěl bych se zeptat jestli nevíte o nějaké knize, která by popisovala varianty nebo i skutečný plán wehrmachtu jak napadnout Československo v r. 1938, kdyby nedošlo k Mnichovské dohodě. (odpovídá Pavel Šrámek)

Samostatná publikace na toto téma, pokud je nám známo, neexistuje. V pracích o vojenské situaci v době Mnichova 1938 (např. František Nesvadba „Proč nezahřměla děla“) se vychází při popisu možného německého útoku z dokumentů předložených při Norimberském procesu v roce 1946. Zda by však případný útok probíhal podle těchto záměrů nebo podle jiné, nové varianty, si netroufáme hodnotit.


631. Děkuji za odpověď, ale v mém případě se jedná o Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28 z Písku, do kterého v srpnu 1914 narukoval můj dědeček Tomáš Říha. Byl poslán do Haliče. Existují o tomto pluku nějaké záznamy? (odpovídá Pavel Minařík)

Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28 vznikl v říjnu 1899. Velitelství pluku, společně s 1. a 3. polním praporem i kádrem náhradního praporu sídlilo v Písku, zatímco 2. polní prapor se nacházel v Benešově. Základem pro 3. polní prapor byl Böhmisches Landwehr-Infanterie-Bataillon Nr. 47, vytvořený v Písku v roce 1870 jako Böhmisches Landwehr-Bataillon Nr. 27. Číslo 47 obdržel v roce 1872 a v roce 1889 se stal součástí nově vytvořeného plzeňského Landwehr-Infanterie-Regimentu Nr. 7. V roce 1894 byl přečíslován na jeho 3. polní prapor a jak již bylo uvedeno v roce 1899 přešel do složení Landwehr-Infanterie-Regimentu Nr. 28.

2. polní prapor zeměbraneckého pěšího pluku č. 28 se vytvořil z původního Böhmisches Landwehr-Infanterie-Bataillonu Nr. 46 z Benešova, který taktéž vznikl v roce 1870 (jako Böhmisches Landwehr-Bataillon Nr. 46) a až do roku 1884 se nacházel v Táboře. V roce 1889 byl podřízen pražskému Landwehr-Infanterie-Regimentu Nr. 8 a v roce 1894 proběhlo jeho přečíslování na 3. polní prapor tohoto pluku. 1. polní prapor a kádr náhradního praporu se zformoval nově. Pluk byl doplňován z obvodů „řadových“ pěších pluků 11 (Písek), 75 (Jindřichův Hradec) a 102 (Benešov). Prováděním příprav ke zřízení pluku byl jako staniční velitel pověřen pplk. Karl Kuchinka a prvním velitelem pluku se stal pplk. Alexander Řezáč.

S vypuknutím I. světové války odešel na srbskou frontu. V mírové posádce setrval pouze náhradní prapor, který pro bojující pluk zabezpečoval výcvik záloh formováním tzv. pochodových praporů, které postupně odcházely na frontu a doplňovaly ztráty bojujících polních jednotek. Po skončení bojů se pluk jako celek do mírové posádky již nevrátil, byl ale obnoven na základě náhradního praporu a působil v Písku. V lednu 1920 z něj byl vytvořen horský pěší pluk 4, který se v dubnu téhož roku přestěhoval do Prešova (blíže viz odpověď čís. 570).

Ve Vojenském historickém archivu Praha je uložen pouze zlomek polní dokumentace Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28 z let 1915 až 1918.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist