Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 676. - 690.

Následující dotazy 691. - 705. Předešlé dotazy 661. - 675.

690. Mohli by jste zveřejnit výčet čs. děl. pluků zmobilizovaných v září 1938 a jejich zařazení k vyšším jednotkám ? (odpovídá Pavel Šrámek)

Ke dni 30. září 1938 byla situace u dělostřeleckých pluků následující:

číslo typ podřízen poznámka
1 lehký Skupina 2
2 lehký 2. divize
3 lehký 3. divze
4 lehký 4. divize
5 lehký 5. divize
6 lehký 6. divize
7 lehký 7. divize
8 lehký 8. divize
9 lehký 9. divize
10 lehký 10. divize
11 lehký 11. divize
12 lehký 12. divize
13 lehký 13. divize
14 lehký 14. divize
15 lehký 15. divize
18 lehký 18. divize
19 lehký 19. divize
20 lehký 20. divize
31 lehký Hraniční oblast 31
32 lehký Skupina 1
33 lehký Hraniční oblast 33
34 lehký Hraniční oblast 34
35 lehký Hraniční oblast 35
36 lehký Hraniční oblast 36
37 lehký Hraniční oblast 37
38 lehký Hraniční oblast 38
39 lehký Hraniční oblast 39
40 lehký Hraniční oblast 40
41 lehký Hraniční oblast 41
42 lehký Skupina 1
43 lehký - ve výstavbě, pro Skupinu 2
44 lehký Skupina 1 ve výstavbě
51 lehký IV. armáda motorizovaný
52 lehký VI. sbor motorizovaný
53 lehký IV. armáda motorizovaný
54 lehký III. armáda motorizovaný
55 lehký I. armáda motorizovaný
56 lehký Hlavní velitelství motorizovaný
57 lehký IV. armáda motorizovaný
58 lehký Hlavní velitelství motorizovaný
101 hrubý VII. sbor
102 hrubý I. sbor
103 hrubý II. sbor částečně motorizovaný
104 hrubý 17. divize
105 hrubý I. sbor částečně motorizovaný
106 hrubý III. sbor
107 hrubý II. armáda částečně motorizovaný
108 hrubý II. armáda
109 hrubý III. armáda částečně motorizovaný
110 hrubý V. sbor
111 hrubý VI. sbor
112 hrubý VI. sbor částečně motorizovaný
113 hrubý VIII. sbor
114 hrubý VIII. sbor částečně motorizovaný
125 hrubý III. sbor částečně motorizovaný
126 hrubý V. sbor částečně motorizovaný
127 hrubý IV. armáda
128 hrubý Hraniční oblast 37 motorizovaný
131 hrubý Hraniční oblast 32
132 hrubý Hraniční oblast 35
133 hrubý Hraniční oblast 36
134 hrubý Hraniční oblast 38
135 hrubý Hraniční oblast 40
136 hrubý Hraniční oblast 42
201 lehký horský 16. divize
202 lehký horský 5. divize
203 lehký horský 21. divize
204 lehký horský 22. divize

Viz též odpověď na dotaz č. 681.


689. Mohli byste mi prosím objasnit meziválečnou historii pardubického letiště? (odpovídá Pavel Minařík a Pavel Šrámek)

První (improvizované) letiště v Pardubicích vzniklo na pozemku rakousko-uherské armády a v roce 1910 na něm poprvé veřejně vzlétl Ing. Jan Kašpar. Po krátké době zde bylo založeno Aviatické družstvo a v roce 1921 sem začala z Prahy směřovat své lety letecká společnost Falco. V roce 1926 byla v Pardubicích ustavena odbočka Masarykovy letecké ligy a její členové organizovali letecké dny. Soustavnější letecký provoz však neexistoval, neboť leteckou plochu využíval jako cvičiště pardubický železniční pluk.

Tento nevyhovující stav si vynutil na počátku 30. let 20. století výstavbu nového (řádného) letiště na jiném místě. K jeho slavnostnímu otevření došlo 3. května 1932 a provoz na něm byl civilní i vojenský. Toto letiště se smíšeným provozem slouží dodnes.

Z leteckých útvarů čs. armády se zde nacházely:
- letecká setnina 1919
- 46., 47., 48. letka (stíhací) 1.10.1937 – 31.7.1939
- velitelství III. perutě leteckého pluku 4 5.1.1938 – 31.7.1939

688. Nevíte něco o rozmístění čs. jednotek na Ústecku a Ostravsku (armáda, SOS, financové), kdopak jim velel, kolik tam bylo zhruba mužů, kde měli sídlo, jak byli vyzbrojeni a jak se vypořádávali s útoky henleinovců? (odpovídá Pavel Šrámek)

Většinu Vámi požadovaných informací byste měl nalézt v literatuře. V případě Ústecka například v práci Zdeňka Bauera „Československé opevnění z let 1937-38 v prostoru Střekov-Děčín-Hřensko“ z roku 1998 nebo v práci Martina Veselého „Vojenské dějiny Ústecka“ z roku 2003, v případě Ostravska v práci Josefa Durčáka „Opevňování Ostravska v letech 1935 až 1938“ z roku 1995 nebo ve starších článcích Josefa Fetka otištěných ve sborníku Severní Morava v roce 1971 a 1975. Boje s henleinovci jsou souhrnně popsány ve sborníku „Hraničáři pod Luží 38“, který vyšel v roce 2004.


687. V odpovědi na dotaz č. 247 uvádíte, že nákresy obrněných vlaků můžu najít v časopise Železnice z roku 94 čísle 3. Můžete mi prosim sdělit název článku a jeho stránkový rozsah? Dále bych se chtěl zeptat, zda jsou ještě nějaké publikace kromě: "Čs. tanky, obrněná auta, obrněné vlaky a drezíny 1918-1939"; "Čs. obrněná vozidla 1918-48" od pana V. Francera a "Čs. tanky a tankisté" od pana O. Holuba, kde bych se mohl dozvědět další informace o obrněných vlacích. Ještě by mě zajímalo sestavování a činnost improvizovaných obrněných vlaků. (odpovídá Pavel Šrámek)

Článek se jmenuje „Československé obrněné vlaky 1918 až 1939“ a naleznete ho na stranách 23 až 26. O dalších publikacích na téma československé obrněné vlaky, kromě Vámi uváděných, již nevíme. Pokud jde o improvizované obrněné vlaky, zkuste si sehnat časopis „Hlas revoluce“ z roku 1978, číslo 34 a 35, kde vyšel článek o improvizovaném obrněném vlaku číslo 33.


686. Rád bych se Vás zeptal na podrobnosti k linii lehkého opevnění, která vede od Bohumína směrem k dnešním slovenským hranicím. Především - kdy byla vystavěna, kolik objektů ji tvořilo a tvoří a kde se nalézá poslední - východní objekt? Kde bych se mohl dozvědět více - např. o útvaru, který ji obsazoval? (odpovídá Pavel Šrámek)

Lehké opevnění od Bohumína po moravsko-slovenskou hranici se začalo stavět v září 1937. Z celkem osmi plánovaných stavebních úseků se podařilo pět plně dokončit, jeden z velké části dokončit (vše od Bohumína po Třinec), na zbývajících dvou se nepodařilo práce zahájit (od Třince po moravsko-slovenské pomezí). Do září 1938 se tak podařilo postavit celkem 232 pevnůstek, poslední stály v prostoru Ropice. Po vyhlášení mobilizace v září 1938 obsazovali dokončené objekty lehkého opevnění příslušníci pěšího pluku 8 a zřejmě také záložního pěšího pluku 65. Podrobnosti o organizaci obrany naleznete v článku Josefa Fetky otištěném v roce 1975 ve sborníku Severní Morava, svazek 30, strana 26.

Pokud jde o současný stav tohoto opevnění, v prostoru Český Těšín a Třinec byly pevnůstky kompletně zničeny, od Bohumína po Karvinou se alespoň některé z nich dochovaly.


685. Nikde jsem nenašel bližší popis opevnění od Bohumína na Dětmarovice a Karvinou. (odpovídá Pavel Šrámek)

Toto opevnění stojí trochu stranou zájmu. Jediné informace o něm byly, pokud je nám známo, publikovány v práci Iva Vondrovského „Opevnění z let 1936-1938 na Slovensku“, strana 53, 54 a 59. Viz též odpověď na dotaz č. 686.


684. Mohli byste napsat něco bližšího o organizaci a početních stavech armád velmocí (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie) a o organizaci a početních stavech různých druhů jejich divizí, na jaké druhy vojsk se dělí atd., nebo alespoň odkaz na nějakou stránku (v češtině) pojednávající o armádách světa, hlavně velmocí. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste se podívat na webové stránky www.military.cz, kde byste snad mohl nalézt, co hledáte. O jiných webech v češtině nevíme.


683. Jaké útvary prvorepublikové armády byly dislokovány v Hranicích? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Hranice byly v letech 1918 až 1939 dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:
- Posádkové velitelství 1918 – 1939
- velitelství 8. divize 1931 – 1939
- velitelství 8. polní dělostřelecké brigády 1931 – 1937
- pěší pluk 15 1938 – 1939
- pěší pluk 34 „Střelce Jana Čapka“ 1927 – 1938
- pěší pluk 40 1921 – 1927
- III. oddíl dělostřeleckého pluku 8 1930 – 1933
- náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 8 1931 – 1938
- asanační rota dělostřeleckého pluku 8 1938 – 1939
- dělostřelecký pluk 108 1927 – 1939
- náhradní baterie dělostřeleckého pluku 125 1920 – 1924
- Divizní zbrojnice 8 1921 – 1927
- Divizní zbrojní dílny 8 1921
- odbočka Zemské zbrojnice II 1928 – 1936
- odbočka Sborové zbrojnice 4 1936 – 1939
- Stavební správa 1937 – 1939
- Velitelství evidence motorových vozidel 1921 – 1936
- Vojenská správa průmyslové oblasti VI-Přerov 1921 – 1923
- Doplňovací okresní velitelství 1923 – 1939
- Vojenská akademie 1920 – 1939
- Ústřední jezdecký ústav 1920 – 1921
- Státní vojenské reformní reálné gymnásium M. Třebová 1938 – 1939

682. Rád bych se zeptal na osobu generála Františka Bartoše. Narodil ve druhé polovině 19. století (ve Chvalčovicích nedaleko Turnova), působil nejprve v rakouské armádě (mimo jiné studoval nějakou vojenskou školu ve Vídni) a posléze v československé armádě (generální štáb). Své působení v armádě ukončil v průběhu třicátých let. Brzy po válce byl popraven, údajně za spolupráci s Němci během války. (odpovídá Pavel Minařík)

Divizní generál František Bartoš se narodil 1. května 1880 ve Chvalčovicích v okrese Turnov. V letech 1891 až 1895 studoval na nižších gymnáziích v Mladé Boleslavi a Liberci. Následně v letech 1895 až 1899 navštěvoval Kadetní školu v Praze. V září 1899 nastoupil v hodnosti důstojnického zástupce k pěšímu pluku 27 v Lublani. Zde postupně vykonával funkce velitele čety, instruktora školy jednoročních dobrovolníků a praporního pobočníka. V listopadu 1900 byl povýšen do hodnosti poručíka. Od roku 1904 studoval na Válečné škole ve Vídni a po jejím absolvování koncem října 1906 byl přeřazen do stavovské kategorie důstojníků generálního štábu. V květnu 1906 se stal nadporučíkem a v listopadu téhož roku byl přidělen ve funkci pobočníka k velitelství 92. zeměbranecké pěší brigády u 46. zeměbranecké pěší divize. V listopadu 1910 byl povýšen do hodnosti kapitána a zároveň nastoupil k velitelství II. sboru do Vídně, kde vykonával povinnosti referenta pro výcvik a mobilizačního referenta. V době od května do července 1914 byl zařazen ve funkci velitele roty u pěšího pluku 1 v Opavě. Po vypuknutí I. světové války nastoupil ke 13. zeměbranecké pěší divizi (tj. původní 47. zeměbranecké pěší divizi), u níž působil jako náčelník štábu. V září 1915 byl povýšen na majora a v listopadu 1917 na podplukovníka. Během války dále zastával funkce ubytovatele u štábu I. armády a náčelníka štábu armádního sboru v Sedmihradsku.

Po návratu z bojišť I. světové války se 20. listopadu 1918 přihlásil ke službě v československé armádě a byl zařazen jako náčelník štábu Velitelství čs. vojska na Slovensku, dislokovaného nejprve v Uherském Hradišti a od poloviny prosince 1918 v Žilině. V polovině ledna 1919 došlo ke změně jeho zařazení a ve funkci náčelníka štábu nastoupil k nově utvořenému Zemskému vojenskému velitelství pro Slovensko, jemuž náležela velitelská pravomoc nad všemi útvary, které nepatřily k polním jednotkám operujícím ve vojenském konfliktu s Maďarskem. Velitelství se nacházelo v Košicích a v polovině června 1919 se přesunulo do Žiliny. Po jeho zrušení byl podplukovník Bartoš ve funkci náčelníka štábu přidělen k velitelství 5. pěší divize v Českých Budějovicích. V polovině ledna 1922 divizní velitelství opustil a nastoupil na 4. (etapní a dopravní) oddělení Hlavního štábu v Praze. Koncem května 1922 se stal přednostou uvedeného oddělení a v prosinci téhož roku plukovníkem. V září 1925 byl přidělen Generálnímu sekretariátu Meziministerského sboru obrany státu. Své nejvyšší funkce ve vojenské hierarchii František Bartoš dosáhnul 15. února 1926, kdy se stal II. zástupcem náčelníka Hlavního štábu. Dnem 1. května 1928 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Posledním únorovým dnem roku 1929 byl ale přeřazen na funkci velitele pražské 1. pěší divize a v září 1931 velitele plzeňské 2. pěší divize. K 1. červenci 1933 se stal divizním generálem, ovšem 1. ledna 1935 byl přeložen do výslužby. Během všeobecné mobilizace čs. branné moci, vyhlášené v souvislosti s mnichovskou krizí, byl krátkodobě povolán k výkonu vojenské činné služby a v době od 25. září do 2. října 1938 zařazen na funkci velitele Velitelství „ČV-sever“ v Litomyšli, jehož úkolem bylo budovat polní opevnění na záchytném postavení v severní části tzv. českomoravské ústupové příčky (především na směrech Žamberk - Jablonné nad Orlicí, Letohrad - Lanškroun a Vysoké Mýto - Svitavy).

Po nacistické okupaci doposud neobsazené části českých zemí se generál Bartoš přihlásil k Němcům a přemluvil k tomu i svého přítele podplukovníka čs. armády s odůvodněním, že „ČSR už neexistuje, takže nemusí pociťovat žádné morální výčitky“. Ihned po 15. březnu 1939 telegrafický hlásil zmocněnci wehrmachtu gen. Fridericimu jména 14 vysokých čs. důstojníků, kteří byli nepřátelského smýšlení vůči nacistickému režimu. Některé z nich okupační orgány později uvěznili a popravili (např. generálové Bílý a Vojta v rámci prvního stanného práva vyhlášeného Heydrichem 28. září 1941). Během války František Bartoš působil jako velitel Technische Nothilfe v Turnově a mimo jiné se stal nositelem nacistického „záslužného kříže“. Rovněž se netajil svým obdivem k Hitlerově říši a jejímu „vítěznému boji“. Za své jednání byl po skončení II. světové války a porážce nacismu souzen Národním soudem v Praze a za zločiny proti státu i osobám byl odsouzen k trestu smrti provazem, který byl vykonán 16. září 1946.


681. Mohli by ste uviest mobilizacne dvojcata pesich plukov prvorepublikovej armady a zlozenie a vyzbroj delostreleckych plukov. (odpovídá Pavel Šrámek)

Mírové pěší pluky československé armády (číslo 1 až 18, 20 až 48) stavěly za mobilizace v září 1938 vždy jedno mobilizační dvojče, jehož číslo bylo o 50 vyšší (tj. 51 až 68, 70 až 98). Mírové horské pěší pluky československé armády (číslo 1 až 4) stavěly také vždy jedno mobilizační dvojče, jehož číslo bylo o 4 vyšší (tj. 5 až 8). Kromě toho vybrané pěší pluky stavěly navíc ještě další pěší pluky vyšších čísel:

pěší pluk 1 5 11 13 15 18 21 22 28 34 38 42 46 47
stavěl pluky 206
207
204
205
206
208
158 160 153 204 155 201 159 203 151 152 202

Dělostřelecké pluky měly za mobilizace na podzim 1938 toto složení a výzbroj:

1) U armád byly dělostřelecké pluky číslo 51 až 58 (motorizované) složené ze dvou oddílů. První oddíl měl 3 baterie po 4 kusech 8 cm lehkého kanonu vz. 30, druhý oddíl měl 3 baterie po 3 kusech 10 cm lehké houfnice vz. 30. Dále sem patřil dělostřelecký pluk číslo 127 (dva oddíly po 3 bateriích houfnic) a 128 (dva motorizované oddíly po 3 bateriích kanonů).

2) Hraniční pásma disponovala jedním dělostřeleckým plukem číslo 131 až 136 složeným ze dvou oddílů. Každý oddíl měl 3 baterie po 3 kusech 15 cm hrubé houfnice vz. 14/16.

3) U sborů byly dělostřelecké pluky číslo 101 až 114, 125 a 126. Část z nich měla tři oddíly, každý tvořený 3 bateriemi po 3 kusech 15 cm hrubé houfnice vz. 25. Zbytek měl jen dva oddíly, první tvořený 3 bateriemi po 3 kusech 15 cm hrubé houfnice vz. 25 a druhý motorizovaný tvořený 3 bateriemi po 3 kusech 10,5 cm hrubého kanonu vz. 35.

4) U hraničních oblastí a divizí byly zařazeny dělostřelecké pluky (číslo 1 až 15, 18 až 20, 31 až 42, 201, 202, 203, 204) tvořené standardně třemi oddíly. První oddíl měl 3 baterie po 4 kusech 8 cm lehkého kanonu vz. 17 (výjimečně 7,5 cm horský kanon vz. 15), druhý a třetí oddíl měl 3 baterie po 3 kusech 10 cm lehké houfnice vz. 14/19 (výjimečně horská houfnice vz. 16/19, případně 7,5 cm horský kanon vz. 15).

5) Ve stádiu formování byly ještě dělostřelecké pluky 43 a 44.


680. Obdivuji práci, kterou věnujete historii vojenství. Rád se na Vaše stránky vracím, něco se vždy přiučím. Nejsem žádný odborník ve vojenské historii, i když jsem v ní sloužil přes 20 let, nikdy jsem na ní moc času neměl, byl jsem spíše na technické věci. Přesto že již pár let nejsem v armádě, až teď mě začíná vojenská historie zajímat. Rád bych se zeptal, máte něco podrobněji k opevněním v Jižních Čechách? Ale i jiné zajímavosti v JČ mě zajímají, zejména v okrese Č. Krumlov. V celku rád bych dal dohromady nějaké materiály o historii vojenství na českokrumlovsku. Můžete mi trochu poradit? (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud je nám známo, žádná kniha věnovaná opevnění jižních Čech dosud nevyšla. Základní informace o opevnění tohoto prostoru však můžete nalézt v článku Stanislava Cejpka „Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech“, který vyšel ve sborníku „Marginalia Historica V“ v Praze 2002. Doporučujeme Vám také opatřit si Sborník archivních prací 2000, číslo 1, kde vyšel abecední přehled dislokace československé armády v letech 1918-1939, a Historii a vojenství 1991, číslo 6, kde vyšel článek o obraně západních a jihozápadních Čech v září 1938.

Útvary čs. armády dislokované v posádce Český Krumlov jsou uvedeny v odpovědi na dotaz čís. 221.


679. Kde by se dalo zjistit počasí zhruba v období mobilizace (1938)? Jde mi o možnost nasazení bojových otravných látek (Yperit). (odpovídá Pavel Šrámek)

Zkuste si opatřit „Ročenku povětrnostních pozorování 1938“, vydanou v Praze roku 1942, případně se obraťte na nejbližší pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (mělo by být v bývalých krajských městech).


678. Rád bych věděl, kdo byl styčným představitelem wehrmachtu u Vládního vojska Protektorátu Čechy a Morava. (odpovídá Pavel Šrámek)

Pokud je nám známo, existovala jen funkce zplnomocněnce německé branné moci u úřadu říšského protektora. U vládního vojska pak existovala funkce přednosty styčného oddělení, kterou zastával generál Jan Obručník. Viz též odpověď na dotaz čís. 480.


677. Máte informace o existenci PP a PT překážek i improvizovaně budovaných v úseku Luční hory? Jaké byly úkoly, velitelé a stavy I. praporu 21. p. pl. v době jeho dislokace na Výrovce v září a říjnu 1938. (odpovídá Pavel Šrámek)

Podrobné informace o opevnění a překážkách v úseku Luční hory najdete v knize Radana Láška „Opevnění z let 1936-1938 v Krkonoších“, která vyšla v roce 2001. Podle této knihy byl I. prapor pěšího pluku 21 zařazen do zálohy. Pokud jde o další informace, zkuste se obrátit na Vojenský ústřední archiv v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8), kde jsou uloženy písemnosti pěšího pluku 21.


676. Zaujimala by ma, kde boli dilokovane automobilove a cyklisticke jednotky v rokoch 1918-38. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedené útvary prvorepublikové armády byly dislokovány následovně:

Autooddíly čs. autovojsk

Působily v oblastech jednotlivých zemských vojenských velitelství od počátku roku 1920. Skládaly se z autoskupin a autokolon, které vznikly již dříve a do té doby působily samostatně. Autoodíly byly dislokovány v Praze, Brně, Bratislavě a v Užhorodu. V únoru 1921 přešly do složení nově vytvořeného automobilního pluku jako automobilní prapory 1, 2, 3 a automobilní rota 12.

Automobilní pluk a prapory automobilního vojska

Ke zřízení automobilního pluku došlo 25.2.1921 a tvořily jej tři prapory s dvanácti automobilními rotami. Plukovní velitelství sídlilo v Praze. Počet rot u praporů se lišil podle počtu divizí u příslušných zemských vojenských velitelství. Od 15.11.1922 byl automobilní pluk zrušen a automobilní prapory nadále působily samostatně. Dnem 15.9.1933 automobilní vojsko jako pomocná zbraň zaniklo a automobilní útvary byly převedeny k dělostřelectvu.

Automobilní prapor 1 Praha
- automobilní rota 1 Praha
- automobilní rota 2 Plzeň
- automobilní rota 3 Litoměřice, od 1923 Terezín
- automobilní rota 4 Hradec Králové, od 1923 Josefov
- automobilní rota 5 České Budějovice
Automobilní prapor 2 Brno
- automobilní rota 6 Brno
- automobilní rota 7 Olomouc
- automobilní rota 8 Opava
Automobilní prapor 3 Bratislava, od 1930 Trenčín
- automobilní rota 9 Bratislava
- automobilní rota 10 Banská Bystrica
- automobilní rota 11 Košice
- automobilní rota 12 Užhorod

Automobilní prapory dělostřelectva

Dnem 15.9.1933 byly do složení dělostřelectva převzaty tři již existující prapory. Dodatečně 1.10.1935 vznikl čtvrtý prapor a 1.10.1936 další tři prapory. K zániku všech praporů došlo 31.7.1939. Počet automobilních rot v jednotlivých praporech kolísal podle počtu divizí, které měly zabezpečovat. Jednotlivé roty byly často dislokovány odloučeně, zpravidla v sídlech divizních velitelství.

Automobilní prapor 1 Praha
Automobilní prapor 2 Brno
Automobilní prapor 3 Trenčín
Automobilní prapor 4 Košice
Automobilní prapor 5 Přelouč
Automobilní prapor 6 Olomouc
Automobilní prapor 7 Nitra

Cyklistické eskadrony jezdectva

Vznikly v říjnu 1920 u tří jezdeckých pluků. Dnem 15.9.1933 došlo k jejich převedení do složení cyklistických praporů.

Cyklistická eskadrona 1
(u jezdeckého pluku 8)
Radvance, od 1922 Pardubice, od 1933 Jaroměř
Cyklistická eskadrona 2
(u jezdeckého pluku 6, od 1922 u jezdeckého pluku 2)
Banská Bystrica, od 1921 Brno
Cyklistická eskadrona 3
(u jezdeckého pluku 10, od 1922 u jezdeckého pluku 3)
Lučenec, od 1922 Nové Zámky

Cyklistické roty hraničářských praporů

Působily jako 3. roty hraničářských praporů, zformovaných k 15.1.1920. Od 15.9.1933 přešly do složený nově vytvářených cyklistických praporů.

3. rota hraničářského praporu 1 Děčín, od 1921 Ústí nad Labem, od 1921 Podmokly, od 1925 Ústí nad Labem
3. rota hraničářského praporu 2 Josefov, od 1920 Broumov, od 1932 Trutnov
3. rota hraničářského praporu 3 Mikulov, od 1921 Fryštát, od 1931 Žamberk
3. rota hraničářského praporu 4 Vimperk, od 1921 České Velenice, od 1928 Prachatice
3. rota hraničářského praporu 5 Moravská Ostrava, od 1920 Cheb,
3. rota hraničářského praporu 6 Milovice, od 1921 Trhanov, od 1929 Domažlice
3. rota hraničářského praporu 7 Frýdberk, od 1920 Cukmantl, od 1920 Bukovice, od 1921 Jindřišov, od 1921 Bukovice, od 1925 Frývaldov
3. rota hraničářského praporu 8 Hokovce, od 1920 Horní Semerovce, od 1922 Šahy,
3. rota hraničářského praporu 9 Slovenská Ľupča, od 1921 Veľké Straciny, od 1922 Tomášovce, od 1924 Rimavská Sobota
3. rota hraničářského praporu 10 Trebišov, od 1921 Kráľovcký Chlmec, od 1921 Plechotice, od 1921 Trebišov

Cyklistická rota Instrukčního praporu

Působila v Milovicích od 1.10.1928 do 1.10.1935 jako 3. rota praporu.

Cyklistické prapory

První čtyři prapory se vytvořily 15.9.1933 sloučením dosavadních cyklistických rot hraničářských praporů a cyklistických eskadron jezdeckých pluků. V pořadí pátý prapor vznikl 15.9.1937. Všechny prapory zanikly 31.7.1939.

Cyklistický prapor 1 Jaroměř, od 1934 Josefov, od 1938 Slaný
Cyklistický prapor 2 Olomouc, od listopadu 1935 Frýdek, od listopadu 1938 Bučovice
Cyklistický prapor 3 Levice, od října 1938 Topoľčany
Cyklistický prapor 4 Sabinov, od září 1936 Louny
Cyklistický prapor 5 Brno, od října 1938 Slavkov

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist