Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 736. - 750.

Následující dotazy 751. - 765. Předešlé dotazy 721. - 735.

750. Jaké bylo složení ministerstva obrany v době přijetí útočného plánu na Lyon?

Struktura a personální obsazení Ministerstva národní obrany ČSSR a Generálního štábu ČSLA byly v říjnu 1964, kdy byl schválen „Plán použití Československé lidové armády v době války“, následující:

Ministr národní obrany arm. gen. Bohumír Lomský
- náměstek ministra národní obrany genplk. Vladimír Janko
- náčelník GŠ ČSLA arm. gen. Otakar Rytíř
* první zástupce náčelníka GŠ ČSLA genpor. Ladislav Kolovratník
* zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro organizační věci genpor. František Sedláček
* zástupce náčelníka GŠ ČSLA pro materiálně technické věci genpor. Miroslav Šmoldas
* náčelník operační správy genpor. Václav Vitanovský
* náčelník zpravodajské správy genmjr. Oldřich Burda
* náčelník organizační a mobilizační správy genmjr. Josef Hrbáček
* náčelník spojovacího vojska genmjr. Stanislav Odstrčil
* náčelník správy materiálního plánování genmjr. Bohumil Špaček
* náčelník správy ústředního plánování plk. Vojtěch Srovnal
* náčelník správy pro zahraniční styky genmjr. Rudolf Babka
- náměstek ministra pro PVOS a letectvo genpor. Josef Vosáhlo
* náčelník vojska protivzdušné obrany genmjr. Vlastislav Raichl
- náčelník dělostřelectva genpor. Karel Blatenský
- náčelník ženijního vojska plk. Ing. Štěpán Romočuský
- náčelník chemického vojska plk. Ing. Ludvík Ondrůj
- náčelník správy bojové přípravy genmjr. Karel Kučera
- náčelník tankové a automobilní služby plk. Ing. Bohuslav Kotlan
- náčelník hlavního týlu – náměstek ministra genmjr. Martin Dzúr
* náčelník štábu hlavního týlu plk. Josef Mikulec
* náčelník výstrojní správy plk. Ing. František Roubal
* náčelník proviantní správy plk. Ing. Pavol Ríša
* náčelník zdravotnické správy genmjr. MUDr. Josef Praveček
* náčelník správy vojenské dopravy plk. Ing. Vladimír Šťastný
* náčelník správy PHM plk. Jaroslav Kladiva
- náčelník stavebního a výrobního úseku genpor. Ferdinand Svoboda
* náčelník ubytovací a investiční správy plk. Ing. Josef Polanský
- náčelník hlavní politické správy genpor. Václav Prchlík
- náčelník kádrové správy plk. Josef Širůčka
- náčelník správy vojenského školství plk. Josef Brož
- náčelník finanční správy gemjr. Eduard Kolman
- náčelník správy vojenských soudů plk. JUDr. Zdeněk Číhal

749. Uveďte historický přehled vojenských útvarů dislokovaných v Písku od dob Rakouska-Uherska do zániku posádky v r. 2004. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Písek se v letech 1869 až 1899 nacházel Böhmisches Landwehr-Bataillon Nr. 27 (47) a v říjnu 1899 ho nahradil Böhmisches Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 28. Historie obou útvarů je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 631. V předcházejících letech se zde střídaly jednotlivé polní prapory různých pěších pluků. Od roku 1854 v Písku sídlilo Doplňovací okresní velitelství č. 11, které mělo za úkol organizovat odvody branců a jejich odesílání ke stanoveným vojenským útvarům, zejména však k Böhmisches Infanterie-Regiment Nr. 11, jehož náhradní prapor byl rovněž dislokován v uvedené posádce. Zmíněný útvar byl nejstarším pěším plukem rakousko-uherské armády a vznikl již v roce 1629. V roce 1899 se v posádce rovněž vytvořilo Zeměbranecké okresní doplňovací velitelství (Landwehr-Ergänzungsbezirks-Commando Nr. 28 Pisek) a Domobranecké okresní velitelství (Lansturmbezirks-Commando Nr. 28 zu Pisek).

V letech 1918 až 1938 byly v Písku dislokovány následující útvary čs. armády:

- velitelství 18. pěší brigády 1919
- velitelství 10. pěší brigády 1920 – 1937
- Posádkové velitelství 1918 – 1939
- náhradní prapor pěšího pluku 11 1919
- náhradní prapor střeleckého pluku 28 1919
- pěší pluk 11 1920 – 1939
- horský pěší pluk 4 1920
- XI. horský prapor 1920
- hraničářský prapor 4 1933 – 1939
- náhradní eskadrona jezdeckého střeleckého pluku 6 1918 – 1919
- detašované správní oddělení zemské zbrojnice 1928 – 1936
- odloučený zbrojní sklad Ústřední zbrojnice 1937 – 1939
- Posádková nemocnice 1920 – 1929
- Vojenský správce tovární skupiny 1918 – 1920
- Doplňovací okresní velitelství 1918 – 1939
- Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství 1918 – 1919
- Domobranecké doplňovací okresní velitelství 1918 – 1921

V letech II. světové války se zde nacházel 3. prapor vládního vojska (dvě odloučené roty byly dislokovány v Týnu nad Vltavou), respektive od května 1944 pouze jeho náhradní rota.

V letech 1945 až 1992 byly v Písku dislokovány následující útvary čs. armády:

- Doplňovací okresní velitelství 1945 – 1949
- Posádkové velitelství 1945 – 1949
- velitelství 16. pěší divize 1945
- spojovací prapor 16 1945
- dělostřelecký oddíl 16 (66) 1945 (1945) – 1945
- pěší pluk 11 (velitelství, III. prapor a náhradní prapor) 1945 – 1948
- III. prapor a náhradní prapor pěšího pluku 11 1948 – 1950
- 2. ženijní brigáda (velitelství, II. a IV. prapor, náhradní prapor) 1946 – 1947
- 2. ženijní pluk 1947 – 1950
- velitelství 2. pěší brigády 1948
- velitelství dělostřeleckého pluku 10 (se spojovací baterií) 1948
- rota VKPL 2 1948
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – AČR
- Posádková správa 1951 – 1992
- velitelství II. sboru 1948 – 1950
- velitelství 2. armádního (střeleckého) sboru 1950 (1955) – 1956
- 22. spojovací prapor 1950 – 1956
- 22. ženijní prapor 1950 – 1956
- 42. dělostřelecký pluk 1950 – 1956
- 97. raketometný oddíl 1951 – 1956
- 42. protitankový oddíl 1951 – 1956
- 42. protiletadlový (dělostřelecký) oddíl 1951 (1955) – 1956
- velitelství 9. tankové divize 1958 – 1969
- 9. průzkumná (ý) rota (prapor) 1962 (1966) – 1969
- 14. tankový pluk 1958 – AČR
- 104. mechanizovaný pluk 1956 – 1958
- 362. dělostřelecký pluk (oddíl) 1956 (1961) – 1967
- 362. dělostřelecký pluk 1967 – 1969
- spojovací baterie velitele dělostřelectva 9. tankové divize 1958 – 1960
- velitelská baterie velitele dělostřelectva 9. tankové divize 1960 – 1961
- 9. průzkumná dělostřelecká baterie 1961 – 1967
- 9. protiletadlový oddíl (pluk) 1956 (1960) - 1961
- 9. protiletadlový oddíl 1961 – 1969
- 9. četa PVO 1961 – 1967
- 9. spojovací prapor 1958 – 1969
- 4. (9.) ženijní prapor 1950 (1955) – 1958
- 4. rota chemické ochrany 1958 – 1964
- 4. (9.) zdravotnický prapor 1958 (1991) – 1992
- 9. sklad zdravotnického materiálu 1992 – AČR
- Automobilní škola 9. tankové divize 1958 – 1961
- 54. automobilní rota (prapor) 1958 (1961) – 1984
- 9. prapor materiálního zabezpečení 1983 – AČR
- 9. divizní dělostřelecká dílna 1961 – 1967
- 9. vrtulníková letka 1965 – 1969
- velitelství 9. tankové divize 1992 – AČR
- 9. spojovací prapor 1992 – AČR
- 9. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu 1991 – AČR
- 9. baterie PVO 1991 – AČR
- velitelství 4. armády 1969 – 1991
- 4. spojovací letka 1969 – 1974
- 4. provozní prapor 1969 – 1991
- 4. spojovací středisko 1969 – 1992
- 4. radiační středisko 1969 – 1992
- 4. armádní topografický odřad 1978 – 1992
- 4. výpočetní středisko 1969 – 1991
- 2. (1.) spojovací pluk 1969 (1991) – 1992
- 1. spojovací brigáda 1992 – AČR
- 6. radioreleový kabelový prapor (24. spojovací pluk dálkových spojů) 1981 (1988) – 1991
- 47. automobilní prapor 1961 – 1978
- 27. automobilní pluk 1978 – 1985
- 43. automobilní prapor 1985 – 1992
- 34. pojízdná spojovací opravna 1981 – 1992
- 104. letka bezpilotních průzkumných prostředků 1987 – AČR
- ženijní sklad 2 1945 – 1950
- 1. ženijní sklad 1950 – 1954
- 1. (okruhový) sklad ženijní munice 1950 (1954) – 1955
- 9. zdravotnický oddíl 1961 – 1963
- Krajský vojenský soud 1948 – 1949
- Vojenský prokurátor 1948 – 1949
- Vojenská věznice 1948 – 1951
- Nižší vojenský soud 1950 – 1951
- Nižší vojenský prokurátor 1950 – 1951
- Vojenský obvodový soud 1959 – 1966
- Vojenský obvodový prokurátor 1959 – 1966
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

748. Jaké jednotky byly v minulosti dislokovány v posádce Jemnice? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Jemnice byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) v letech 1918 až 1939
- Posádkové velitelství 1937 – 1939
- IV. prapor pěšího pluku 24 1937 – 1939
b) v letech 1945 až 1992
- 1. pevnostní prapor 8. pevnostní brigády 1952 – 1955
- nezjištěno 1955 – 1957
- velitelství 1. technického pluku 1957 – 1960
- 6. raketometný oddíl 1960 – 1961
- Automobilní škola 4. tankové divize 1960 – 1961
- velitelství 3. automobilní brigády 1961 – 1966
- 6. dělostřelecký oddíl (pluk) 1961 (1967) – 1990
- 6. sklad dělostřeleckého materiálu 1990 – 1992

747. Rád by som sa opýtal, aké vojská boli dislokované v meste Komárno od roku 1945 do roku 2000? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Komárno byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- II. prapor pěšího pluku 7 1945 – 1950
- 4. ženijní brigáda (velitelství, I. a II. prapor, náhradní prapor) 1945 – 1946
- II. a V. prapor 4. ženijní brigády 1946 – 1947
- III. prapor 4. ženijního pluku 1947 – 1950
- ženijní prapor 18 1949 – 1950
- 21. ženijní prapor 1950 – 1956
- 92. pontonový prapor 1956 – 1968
- 52. pontonový pluk 1958 – 1968
- 2. prapor pásových samohybných soulodí 1967 – 1968
- 9. ženijní rota (prapor) 1950 (1951) – 1953
- 9. ženijní prapor 1954
- 6. ženijní rota (prapor) 1956 (1956) – 1958
- 54. pomocný technický prapor 1950 – 1954
- 63. pomocný technický prapor 1951 – 1952
- 68. pomocný technický prapor 1952 – 1954
- 68. technický prapor 1954 – 1956
- 157. mostní prapor 1956 – 1957
- 3. technický pluk 1957 – 1958
- Radarový vlak 1951

V říjnu 1968 čs. armáda posádku Komárno uvolnila pro potřeby Střední skupiny sovětských vojsk.


746. Můžete mi sdělit bližší informace o vojenských útvarech v Sušici, kasárna Pod kalichem? Jedná se o kasárna ČSLA, roky 1986-1989. (odpovídá Pavel Minařík)

V letech 1986 až 1989 se v posádce Sušice nacházely velitelství 2. motostřelecké divize (VÚ 2493), 4. spojovací prapor (VÚ 8186) a 2. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu (VÚ 5352).


745. Rád bych se dozvěděl nějaké podrobnosti o službě PT prostředků 9P122 a 9P133 na podvozku BRDM-2 u ČSLA. Je známo, kdy je armáda obdržela, v jakém počtu a kde byly umístěny? Jsou ve službě i v současnosti? (odpovídá Pavel Minařík)

V letech 1975 až 1989 bývalá ČSLA zavedla BRDM-2 s PTŘS Maljutka-P (9P133) do výzbroje následujících útvarů:
- motostřelecké pluky 20., 19. a 2. motostřelecké divize (9 baterií o 9 vozidlech),
- motostřelecké pluky 1., 9. a 4. tankové divize (3 baterie o 9 vozidlech),
- motostřelecký pluk na BVP 15. motostřelecké divize (1 baterie o 9 vozidlech),
- protitankové oddíly 20., 19. a 2. motostřelecké divize (3 baterie o 9 vozidlech),
V souhrnu se jednalo o 16 baterií se 144 vozidly. Další vozidla se nacházela u vojenských škol a výcvikových útvarů (cca 10 ks).
V současné době uvedená vozidla již ve výzbroji AČR nejsou uváděna (viz www.army.cz).


744. Prosím o upřesnění od kdy do kdy působily v sestavě vševojskového svazku následující útvary, resp. do jaké organizační formy se později transformovaly, případně zda se staly součástí jiného útvaru svazku. (odpovídá Pavel Minařík)

- divizní lazaret
(listopad – prosinec 1950 až 1.6.1954, reorganizovány na zdravotnické prapory),
- divizní sklady
(vyčleněny z velitelství svazku při přechodu na typovou organizační strukturu, tj. postupně v letech 1974 až 1980, sloučeny s automobilním praporem do nově vytvářených praporů materiálního zabezpečení 31.10.1983),
- automobilní škola "n." divize
(1.11.1953 až 1.9.1961, sloučena s automobilní rotou do nově vytvořeného automobilního praporu),
- divizní hudba
(listopad – prosinec 1950 až 1.10.1960, včleněna do velitelství divize),
- průzkumná dělostřelecká baterie
(1961 až 1967, včleněna do dělostřeleckého pluku),
- četa PVO
(1961 až 1967, včleněna do protiletadlového oddílu).


743. Zajímala by mně historie a dislokace hloubkového průzkumu v ČSLA. (odpovídá Pavel Minařík)

Hloubkový průzkum byl v bývalé ČSLA zastoupen:
- jednotkami hloubkového průzkumu u divizních průzkumných praporů (od roku 1963 četa a od roku 1969 rota, blíže viz odpověď na dotaz čís. 154 a 589, dislokace průzkumných praporů je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 524),
- výsadkovými průzkumnými rotami vševojskových armád (v letech 1965 až 1969, blíže viz „Čs. armáda – poválečná – chronologie výstavby – pozemní vojsko – výsadkové vojsko“),
- údernou výsadkovou rotou výsadkového praporu 71 ( v letech 1947 až 1952, blíže viz kniha „Červené barety“),
- výsadkovou průzkumnou četou (od roku 1952) a výsadkovou průzkumnou rotou (od roku 1957) 22. výsadkové brigády,
- 22. výsadkový průzkumný prapor (v letech 1959 až 1959, blíže viz „Čs. armáda – poválečná – chronologie výstavby – pozemní vojsko – výsadkové vojsko“),
- 7. výsadkovým plukem (v letech 1961 až 1969, blíže viz odpověď na dotaz čís. 90)
- a částí jednotek 22. výsadkového pluku (od roku 1969, blíže viz odpověď na dotaz čís. 90).

Informace o hloubkovém průzkumu můžete získat z knížky pana Jiřího Šolce „Červené barety“ a z knihy Michala Koníčka, Petra a Pavla Blahoutových, doplněné fotografiemi Jiřího Plzáka „Výsadkáři a průzkumníci čs. a české armády 1945-1999. Výstroj a výzbroj“ nebo na stránkách www.military.cz v části „Nášivky speciálních, průzkumných a výsadkových jednotek, útvarů a zařízení AČR, ČSA a ČSLA“.


742. Zajímá mě organizace a tabulkové početní stavy motostřeleckého praporu (případně i pluku) a stavy techniky (včetně podpůrných mechanismů - přepravní, opravárenské a zásobovací vozy, GAZy a UAZy, ...). Totéž u tankového praporu/pluku. (odpovídá Pavel Minařík)

Organizace motostřeleckého a tankového praporu i pluku je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 280.

Počty osob a techniky u motostřeleckého a tankového pluku tzv. stálé pohotovosti na plných počtech byly následující:

ukazatel msp na BVP msp na OT tp
počet osob 1 690 1 750 920
ST-54/55 40 40 94
BVP 97 4 14
OT-64 26 119 20
OT-65/BRDM-2 18 21 15
OT-810 0 3 0
BRDM-2 s PTŘS 9 9 0
PLdvK 4 4 4
PLRK (S-1, S-10) 4 4 4
122 mm ShH 18 0 0 (u 1. td 12)
122 mm H 0 18 0
130 mm RM 6 6 18 (u 1. td 0)
82 mm BzK na OT 0 18 0
MT 1 1 6
VT 5 5 5
AM 4 4 0
MC 34 36 19
AO 14 20 7
AN 130 151 105

Počty osob a techniky u motostřeleckého a tankového praporu u motostřeleckých a pluků tzv. stálé pohotovosti na plných počtech byly následující:

ukazatel msp na BVP msp na OT tp
počet osob 374 436 164
ST-54/55 0 0 31
BVP 31 0 0
OT-64 6 37 3
OT-65 1 2 1
OT-810 0 1 0
130 mm RM 2 2 0
82 mm BzK na OT 0 6 0
MC 4 5 3
AO 1 1 0
AN 16 19 15

Pozn.:
ST – střední tank, BVP – bojové vozidlo pěchoty, OT – obrněný transportér, PLdvK – protiletadlový dvojkanon, PLRK – protiletadlový raketový komplet, ShH – samohybná houfnice, H – houfnice, RM – raketomet, BzK – bezzákluzový kanon, MT – mostní tank, VT – vyprošťovací tank, AM – automobil mostní, MC – motocykl, AL – automobil osobní, AN – automobil nákladní


741. Dovoluji si doplnit některé odpovědi na dotazy:
- Odpověď 23: objekt Hazlov-Pata využívala na počátku 70-tých let sovětská jednotka radiového průzkumu.
- Odpověď 119: Milíře u Tachova, mimo vidové hlásky zde byla i radiová rota, kde byla až po r. 1971 dislokovaná i sovětská jednotka. V letech 1968-1971 neměly sovětské jednotky přístup na radiové roty umístěné v hraničním pásmu, např. na radiovou rotu Tišina.
- Odpověď 364: organizace jednotek radiového průzkumu odpovídá stavu po reorganizaci v r. 1977, předtím byly tyto jednotky v pravomoci jednotlivých průzkumných praporů - Cheb, Podbořany ap.
(odpovídá Pavel Minařík)

Děkujeme za upřesnění. Nicméně v případě doplňku k odpovědi č. 364 se domníváme, že před rokem 1977 tyto jednotky nepatřily průzkumným útvarům vševojskových svazků, ale 7. radiotechnickému pluku nebo 7. spojovacímu (radiovému) pluku. U divizních průzkumných praporů se radiotechnické roty vytvořily v roce 1966, formou rozšíření stávající radiové skupiny (zřízené v roce 1963), a v jejich organizaci přetrvaly i po roku 1977 (v průběhu postupného přechodu na typovou strukturu došlo pouze k jejich reorganizaci na roty radiového a radiotechnického průzkumu).


740. Rad by som sa dozvedel nieco o genmjr. Jozefovi Kováčikovi. Su mi zname len skutocnosti uvedene v odpovedi na dotaz c. 650. Rad by ziskal aj jeho fotografiu, nakolko vlastnim jeho uniformu. (odpovídá Pavel Minařík)

Jozef Kováčik v době od 30.7.1968 do 20.10.1986 zastával funkci zástupce velitele Východního vojenského okruhu pro věci politické – náčelníka politické správy Východního vojenského okruhu. Předtím působil jako náčelník ideologického oddělení Politické správy Východního vojenského okruhu. Do hodnosti generálmajora byl jmenován 1.10.1969 a do hodnosti generálporučíka byl povýšen 1.5.1975. Do zálohy odešel 31.1.1987. O jeho fotografii můžete požádat Vojenský ústřední archiv v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8).


739. Jakým způsobem proběhlo zformování Vnitřní stráže a které objekty střežila? (odpovídá Pavel Minařík)

Zřízením Vnitřní stráže bylo dnem 1.5.1952 pověřeno velitelství Pohraniční stráže, které se stejným dnem rozšířilo na Hlavní správu Pohraniční a Vnitřní stráže. V rámci HS PVS byl u operačního odboru zřízen přípravný štáb, který prováděl průzkum objektů, předurčených ke zvláštní ostraze, aby získal potřebné údaje ke stanovení početních stavů jednotek a jejich organizačního uspořádání. Celkem bylo navrženo střežit 92 objektů, z toho 28 ministerstva strojírenství, 25 ministerstva spojů, 24 ministerstva dopravy, 11 ministerstva paliv a energetiky, 3 ministerstva chemického průmyslu a sídlo prezidenta republiky.

V době od 1.5.1952 do 1.11.1952 prostupně proběhla příprava kádrů, předurčených pro zařazení do Vnitřní stráže. Dnem 15.5.1952 nejprve vyčleněním z HS PVS vznikl Sbor Vnitřní stráže. Rovněž tak nastoupilo 600 strážmistrů Pohraniční stráže do šestiměsíčního kurzu v rámci Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže a k jejich vyřazení došlo 12.10.1952. Dne 10.5.1952 taktéž nastoupilo 1 020 branců, kteří byli určeni do funkcí poddůstojníků nebo specialistů (řidičů, spojařů, ženistů, chemiků, kuchařů a psovodů), a jejichž výcvik následně probíhal v Poddůstojnické škole v Šaštíně a v poddůstojnických školách Pohraniční stráže. Tímto byl podniknuty potřebné kroky k vytvoření velitelského sboru Vnitřní stráže. Dalším zdrojem pro formování Vnitřní stráže bylo převedení do podřízenosti Sboru Vnitřní stráže již existujících útvarů Ministerstva národní bezpečnosti. Stalo se tak především v případě cvičného pluku Učiliště Pohraniční a Vnitřní stráže, z něhož se 1.10.1952 stal 1. motomechanizovaný pluk MNB (600 osob). Ke Vnitřní stráži bylo dále 15.10.1952 převedeno i 88 osob od Hradní stráže, které se staly základem pro vytvoření 7. zvláštního praporu Praha – Hrad (střežení sídla hlavy státu převzal 15.12.1952). Dne 16.10.1952 proběhlo převzetí jednotek Loket (těžba uranové rudy), Bečov (dtto) a Břeclav (těžba nafty) Zvláštního útvaru MNB „Jeřáb“ s 80 příslušníky.

K 1.11.1952 následoval nástup 7 753 branců k základnímu výcviku do výcvikových středisek Vnitřní stráže. Zaujetí sestavy ke střežení vybraných objektů bylo provedeno ve dnech 26.-31.1.1953 a vlastní střežení bylo slavnostně zahájeno 3.2.1953. Příslušníci Vnitřní stráže měli výložky i brigadýrky fialové a jako rozlišovací znak používali ozubené kolo s mečem a pěticípou hvězdou.

Po sloučení většiny samostatných praporů a všech samostatných rot do brigád Vnitřní stráže byla sestava Vnitřní stráže k 1.11.1954 následující:

1. motomechanizovaná brigáda VS – Praha-Vršovice
- 1. motomechanizovaný prapor (Praha-Vršovice); 3 pěší roty, tanková rota, protitanková baterie, průzkumná četa, automobilní četa, spojovací četa, ženijní družstvo
- 2. motomechanizovaný prapor (Bratislava); dtto 1. prapor
- prapor ochrany vládních budov (Praha); 4 strážní roty pro střežení objektů ministerstva vnitra (Wintrová ul., Sadová ul., sklad Karlín), ministerstva zahraničí, Úřadu předsednictva vlády, ÚV KSČ, Státního úřadu plánovacího a Pohraniční stráže (objekt Hájek),
- čtyři samostatné pohotovostní úderné roty (1. – Karlovy Vary, 2. – Jihlava, 3. – Vsetín, 4. – Košice)
2. brigáda VS – Praha
- 1. prapor (Vinoř); 1. rota: ČKD Sokolovo - Vysočany, 2. rota: AERO - Vysočany, 3. rota: Rudý Letov - Vodochody, 4. rota: elektrárna - Holešovice, 5. rota: sklad MV - Maniny, 6. rota: AVIA - Letňany, 7. rota: Rudý Letov - Letňany, 8. rota: PAL - Kbely, 9. rota: Závod E - Stará Boleslav, 10. rota: BENZINOL - Mstěnice, 11. rota: vysílač - Liblice,
- 2. prapor (Jinonice); 12. rota: MOTORLET - Jinonice, 13. rota: autodílny MV - Radlice, 14. rota: I.dělostřelecká základna - Hájek, 15. rota: elektrárna – Slapy nad Vltavou, 16. rota: elektrárna - Štěchovice, 17. rota: vysílač - Zbraslav, 18. rota: Spojené ocelárny - Kladno,
- 3. prapor (Plzeň); 19. rota: ZVIL - Škvrňany, 20. rota: zbrojovka - Bolevec, 21. rota: vysílač - Košutka, 22. rota: Adamovské strojírny - Nýřany, 23. rota: zbrojovka - Strakonice, 24. rota: vysílač – České Budějovice,
- 4. prapor (Záluží); 25. rota: Stalinovy závody - Záluží, 26. rota: elektrárna - Komořany, 27. rota: elektrárna - Ervěnice, 28. rota: Spinač – Vyškov-Žatec, 29. rota: krajský chemický sklad - Lužná, 30. rota: Chemické závody - Sokolov, 31. rota: Spinač - Ostrov,
- 5. prapor (Ústí nad Labem); 32. rota: Chemické závody - Ústí nad Labem, 33. rota: vysílač - Ústí nad Labem, 34. rota: elektrárna - Střekov, 35. rota: zbrojovka - Velvěty, 36. rota: BENZINOL - Roudnice, 37. rota: vysílač - Mělník, 38. rota: Adamovské strojírny – Nový Bor, 39. rota: krajský chemický sklad - Bakov,
17. brigáda VS – Brno
- 1. prapor (Brno); 1. rota: zbrojovka - Brno, 2. rota: Teplárna - Brno, 3. rota: ZPS A. Zápotockého - Líšeň, 4. rota: krajský chemický sklad - Řečkovice, 5. rota: elektrárna - Oslavany, 6. rota: Adamovské strojírny - Adamov, 7. rota: krajský chemický sklad - Hlubočky, 8. rota: vysílač - Dobrochov,
- 2. prapor (Uherský Brod); 9. rota: ZPS - Uherský Brod, 10. rota: vysílač - Topolná, 11. rota: PAL - Kroměříž, 12. rota: zbrojovka - Bojkovice, 13. rota: zbrojovka - Bohuslavice,
- 3. prapor (Pardubice); 14. rota: SYNTESIA - Semtín, 15. rota: Radiovýzkumný ústav - Opočínek, 16. rota: TESLA - Pardubice, 17. rota: vysílač - Litomyšl, 18. rota: TESLA - Lanškroun, 19. rota: rafinerie olejů - Kolín, 20. rota: vysílač - Poděbrady, 21. rota: sklad MV - Dymokury, 22. rota: BENZINOL - Červené Pečky,
- 4. prapor (Jihlava); 23. rota: MOTORPAL - Jihlava, 24. rota: vysílač - Jihlava, 25. rota: elektrárna - Vranov, 26. rota: BENZINOL - Šlapanov, 27. rota: BENZINOL - Šlapanov, 28. rota: PAL - Tábor,
8. brigáda VS – Ladce
- 1. prapor (Dubnica nad Váhom); 1. rota: Závody K. Vorošilova - Dubnica nad Váhom, 2. rota: Závody K. Vorošilova - Kubra, 3. rota: Strojírny K. Gottwalda - Povážská Bystrica,
- 2. prapor (Vsetín); 4. rota: zbrojovka - Vsetín, 5. rota: zbrojovka - Jablůnka, 6. rota: TESLA - Rožnov,
- 3. prapor (Ostrava); 7. rota: NHKG - Ostrava, 8. rota: elektrárna - Třebovice, 9. rota: elektrárna J. Švermy, 10. rota: vysílač - Svinov, 11. rota: elektrárna - Karviná,
- 4. prapor (Bratislava); 12. rota: Závody J. Dimitrova - Bratislava, 13. rota: SLOVNAFT - Bratislava, 14. rota: vysílač - V. Kostoľany, 15. rota: elektrárna - Hodonín,
- 5. prapor (Žiar nad Hronom); 16. rota: Kovohutě - Žiar nad Hronom, 17. rota: vysílač – Banská Bystrica, 18. rota: elektrárna - Nováky, 20. rota: ČKD – Sokolovo – Martin, 21. rota: vysílač - Rimavská Sobota,
6. brigáda VS – Jáchymov
- 1. prapor (Mariánská); 1. a 2. rota – Mariánská, 3. a 4. rota – Vršek, 5. rota – Nikolaj, 6. rota Vykmanov pro střežení: tábory potrestaných – Eva, Eliáš, Nikolaj, Vykmanov C, Vykmanov L; doly – Eva, Eliáš, Barbora, Eduard; spinače – Vršek, Kfely; sklad výbušnin – Arnoldov, střežení uranových rud při autodopravě z pracovišť na nádraží
- 2. prapor (Horní Slavkov); 1., 2. a 3. rota – Ležnice, 4. a 5. rota – Horní Slavkov pro střežení: tábory potrestaných – Prokop, Ležnice; doly – Svatopluk, Ležnice č. 3, Ležnice č. 4, Horní Slavkov č. 8; spinače – Horní Slavkov; sklad výbušnin – Havraní
- 3. prapor (Příbram); 1. a 2. rota – Vojna, 3. a 4. rota – Bytíz pro střežení: tábory potrestaných – Vojna, Bytít; doly – Vojna, Bytíz, Lešetice; sklad výbušnin – Nárysov
- zvláštní rota (Nejdek); pro střežení úpravny uranových rud
6. železniční prapor VS – Spišské Podhradie
- roty: Praha, Krasíkov, Žilina, Kraľovany, Ťahanovce, Čierna nad Tisou
14. zvláštní prapor VS Praha-Hrad
(1.12.1954 zrušen a dvě čestné roty převedeny do praporu ochrany vládních budov 1. momeb VS).

K historii Vnitřní stráže dále viz odpověď na dotaz čís. 443 a k historii Vojsk MV odpověď na dotaz čís. 259.


738. Jaká byla organizace Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státní hranice, velitelství brigády Pohraniční stráže a velitelství praporu Pohraniční stráže v 80. letech? (odpovídá Pavel Minařík)

  • Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státní hranice
    • náčelník HS PS a OSH
    • štáb
      • náčelník štábu – 1. zástupce náčelníka
      • operační odbor
    • oddělení služeb
    • oddělení řízení
    • skupina služební kynologie
    • skupina stálých operačních dozorčích
      • odbor bojové přípravy
    • oddělení bojové přípravy
    • skupina přípravy velitelů a štábů
      • organizačně mobilizační odbor
    • organizační oddělení
    • mobilizační skupina
      • spojovací odbor
    • oddělení slaboproudé signalizace
    • skupina radiového spojení
    • skupina linkového spojení
    • skupina materiálně-technického zabezpečení
      • kádrový odbor
      • ženijní služba
      • chemická služba
      • finanční služba
      • technický rozvoj
    • politická správa
      • náčelník politické správy – zástupce náčelníka HS PS a OSH
      • zástupce náčelníka politické správy
      • kontrolní a revizní komise
      • politické oddělení HS PS a OSH
      • politicko-organizační odbor
    • oddělení stranicko-politické práce
    • oddělení inspektorů
      • odbor ideologické práce
    • oddělení agitace a propagandy
    • oddělení masově-politické práce
      • kádrové oddělení
      • oddělení mládeže
      • skupina materiálně-technického zabezpečení
    • zpravodajská správa
    • inspekce náčelníka HS PS a OSH
    • týl
      • náčelník týlu
      • výstrojní služba
      • proviantní služba
      • automobilní služba a služba PHM
      • výzbrojní služba
      • stavebně ubytovací služba
      • zdravotnická služba
      • veterinární služba
  • velitelství brigády Pohraniční stráže
    • velitel brigády
    • štáb
      • náčelník štábu – 1. zástupce velitele
      • operační oddělení
      • oddělení bojové přípravy
      • organizačně mobilizační oddělení
      • spojovací oddělení
      • ženijní skupina
      • šifrová služba
      • chemická služba
    • politické oddělení
    • zpravodajské oddělení
    • kádrová skupina
    • finanční skupina
    • týl
      • náčelník týlu
      • výstrojní skupina
      • proviantní skupina
      • automobilní skupina
      • výzbrojní služba
      • stavebně ubytovací služba
      • zdravotnická služba
      • veterinární služba
  • velitelství praporu Pohraniční stráže
    • velitel praporu
    • náčelník štábu – zástupce velitele
    • zástupce velitele praporu pro věci politické – náčelník politické skupiny

737. Chtěl bych vědět nějaké informace o Svazu brannosti. Kdy vznikl, pod který resort patřil, co měl za úkol apod. (odpovídá Pavel Minařík)

Svaz brannosti vznikl na základě dekretu prezidenta republiky č. 125/1945 Sb. ze dne 27.10.1945 jako jediná celostátní veřejnoprávní korporace přejímající pod přímým dozorem MNO brannou výchovu.

Do novely zákona o branné výchově měl Svaz brannosti podléhat ve věcech organizačních a administrativních přímo MNO prostřednictvím 5. oddělení (branné a tělesné výchovy) HSVO. Všechna vojenská velitelství, útvary a úřady měly ve státním zájmu účinně podporovat činnost Svazu brannosti, zejména bezplatným propůjčováním vojenských prostorů (cvičišť, sportovišť, střelnic a tábořišť) a rovněž tak i pomůcek potřebných k branné výchově. Vojenští gážisté měli doporučeno, aby do svazu vstoupili v co nejhojnějším počtu a napomohli tak jeho působení při branné výchově obyvatelstva.

Dřívější korporace, např. Svaz čs. důstojníků, Svaz čs. rotmistrů, do něj většinou vstoupily. Ústředí SB sídlilo v Praze a v krajích mělo krajské inspektoráty branné výchovy a v okresech okresní inspektoráty.

Podle návrhu ustavujícího valného shromáždění Svazu brannosti byly počátkem roku 1946 ministrem národní obrany ustanoveni tito funkcionáři:
- předseda SB: gen. MVDr. Mikuláš Ferjenčík, státní tajemník MNO,
- 1. zástupce předsedy SB: div. gen. Bohumil Boček, náčelník HŠ,
- 2. zástupce předsedy SB: plk. pěch. JUDr. Jaroslav Procházka, náčelník HSVO,
- 1. úřadující předseda SB: plk. pěch. Celestin Hanzal, MNO
- 2. úřadující předseda SB: škpt. žen. v z. Vladimír Pacák, ředitele Dejvické záložny,
- velitelem SB: plk. pěch. Karel Kříž, MNO,
- zástupcem velitele SB: pplk. pěch. Adolf Hruška, MNO.

Svaz brannosti vydával i vlastní týdeník pod názvem „Obrana vlasti“, který byl ovšem 1.1.1947 sloučen s armádními deníky “Svobodné Československo” a “Bojovník” v jeden společný deník “Obrana lidu”.

Svoji činnost Svaz brannosti ukončil dne 10.6.1949 na základě zákona č. 138/1949 Sb. ze dne 11.5.1949. Jeho práva a závazky přešly na stát, respektive na vojenskou správu.


736. Generálplukovník František Veselý (odpovídá Pavel Minařík)

Také jsem o něm slyšel. Zkuste věnovat více úsilí formulování svého dotazu.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist