Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 751. - 765.

Následující dotazy 766. - 780. Předešlé dotazy 736. - 750.

765. Rád bych znal personální obsazení MNO po přijetí socialistické ústavy (ČSSR) v létě 1960. (odpovídá Pavel Minařík)

Struktura a personální obsazení hlavních funkcí Ministerstva národní obrany ČSSR a Generálního štábu ČSLA byly k 1.10.1960 následující:

Ministr národní obrany arm. gen. Bohumír Lomský
- náměstek ministra národní obrany genpor. Vladimír Janko
* náčelník správy bojové přípravy genmjr. Josef Valeš
* náčelník správy vojenského školství genmjr. Čestmír Skála
* náčelník oddělení služby vojsk genmjr. Václav Čadek
* náčelník oddělení řádů a předpisů plk. Jiří Větvička
- náčelník GŠ ČSLA genplk. Otakar Rytíř
* první zástupce náčelníka GŠ ČSLA genmjr. Karel Blatenský
* náčelník operační správy genmjr. Václav Vitanovský
* náčelník zpravodajské správy genmjr. Oldřich Burda
* náčelník organizační a mobilizační správy plk. František Břicháček
* náčelník spojovacího vojska genmjr. Stanislav Odstrčil
* náčelník správy materiálního plánování genmjr. Bohumil Špaček
* náčelník 6. oddělení plk. Ondrej Nálepka
* náčelník topografického oddělení genmjr. Ing. Dr. Jan Klíma
- náměstek ministra pro PVOS a letectvo genpor. Josef Vosáhlo
* náčelník technické správy PVOS a letectva plk. František Novák
- náčelník dělostřelectva genmjr. Jaroslav Hradil
- náčelník vojska protivzdušné obrany plk. Vlastislav Raichl
- náčelník ženijního vojska genmjr. Jan Bělohoubek
- náčelník chemického vojska plk. Ludvík Ondrůj
- náčelník tankové technické správy genmjr. Augustin Tvrz
- náčelník automobilní a traktorové správy plk. Ing. Bohuslav Kotlan
- náměstek ministra národní obrany pro technické věci genpor. Miroslav Šmoldas
* náčelník správy technického rozvoje pplk. Ing. Josef Kunc
- náčelník týlu – náměstek ministra genmjr. Ferdinand Svoboda
* náčelník štábu týlu pplk. Josef Mikulec
* náčelník výstrojní správy plk. Antonín Dvořák
* náčelník proviantní správy genmjr. František Strejček
* náčelník zdravotnické správy genmjr. MUDr. Josef Praveček
* náčelník správy vojenské dopravy plk. Ing. Vladimír Šťastný
* náčelník správy PHM plk. Jaroslav Kladiva
* náčelník ubytovací a stavební správy plk. Ing. Josef Roháč
* náčelník správy vojenských lesů a statků plk. Ing. Václav Růžička
* náčelník všeobecné správy plk. Oldřich Vobořil
- náčelník kádrové správy plk. Josef Širůčka
- náčelník inspekce ministra obrany pplk. Jaromír Lipina
- náčelník finanční správy genmjr. Eduard Kolman

764. Prosím o komentář k otázkám na téma "zástava", užívaných v armádě v letech 1952-1990. Laikům jsou známy dva typy. První se státním znakem uvnitř pěticípé hvězdy, druhý se státním znakem v pavéze. Byly skutečně "zavzorovány" jako vz. 52 a vz. 60? Propůjčovaly se prý dekretem, či rozkazem prezidenta republiky? Existuje nějaký tématický fond těchto dekretů PR, z něhož by se dal odvodit jejich celkový počet? K "zástavě" prý náležela dokumentace zvaná "kmenový list". Jaký měla význam? K manipulací se "zástavou" musel být vypracován buď samostatný předpis, nebo kapitola v jiném předpisu o tom, kterak zástavu uchovávat, střežit, prezentovat na veřejnosti apod.? Kdo zástavy vyráběl? Jaká kategorie útvarů čs. armády, později ČSLA měly a jaké neměly "zástavy" propůjčeny? Jistě ne všechny. Jak by tomu bylo u válečně vytvářených útvarů? (odpovídá Pavel Minařík)

Na základě rozkazu ministra národní obrany č. 069 ze dne 5. října 1952 byly 45 útvarům čs. armády po předcházejícím stažení všech prvorepublikových praporů, praporců a standart propůjčeny nové bojové zástavy jednotného vzoru. Bojové zástavy byly nadále zhotovovány z rudé látky, lemované zlatými třásněmi. Na líci bylo vždy heslo „ZA VLAST – ZA SOCIALISMUS“ a hvězda se lvem z malého státního znaku. Na rubu se nacházel otevřený název útvaru, který se při používání bojové zástavy na veřejnosti z důvodu utajení zakrýval našitím kusu rudé látky. Po přijetí nové ústavy a změně státního znaku se na dříve propůjčených bojových zástavách prováděly úpravy lícní strany. Hvězdu vystřídala husitská pavéza se lvem z nového státního znaku. U nově propůjčovaných bojových zástav se na lícní straně dále z kompozičních důvodů heslo „ZA VLAST – ZA SOCIALISMUS“ přesunulo pod pavézu a doplnily ho zlaté lipové snítky. Výroba i úpravy všech bojových zástav se prováděly postupně ve Vojenském historickém ústavu. Původní vyšitá hvězda byla překryta látkou s novým znakem. Nově propůjčované bojové zástavy byly zhotovovány s vyšitou pavézou. Jednalo se tedy o jednotný typ bojové zástavy, která nebyla rozlišována na vz. 52 či 60. Manipulace s bojovou zástavou probíhala podle příslušných ustanovení předpisu Zákl-1-1. Při ztrátě bojové zástavy měli být viníci potrestáni a útvar zrušen.

Z výše uvedeného je zřejmé, že bojové zástavy byly propůjčovány na základě rozkazu prezidenta republiky. Při propůjčení bojové zástavy útvar zároveň dostal zvláštní dekret, ve kterém byl citován příslušný rozkaz prezidenta republiky. Tzv. kmenový list byl standardizovaný tiskopis, do kterého se zaznamenávala manipulace s bojovou zástavou při jejím předávání mezi odcházejícím a nově nastupujícím velitelem útvaru a zároveň vyzvedávání náčelníkem při jejím používání během slavnostních příležitostí. Bojové zástavy byly propůjčovány především bojovým útvarů a svazkům, případně školám, méně pak již týlovým a zabezpečovacím útvarům a svazkům. Pomocné technické prapory bojové zástavy nevlastnily a jejich nástupci o to musely nejprve dlouhou dobu usilovat. Válečně vytvářeným útvarům a svazkům by bojové zástavy byly propůjčovány až po dosažení příslušných výsledků během vedení bojové činnosti. Při zrušení útvaru se bojové zástavy i k nim náležející dekrety a kmenové listy odevzdávaly do Vojenského historického ústavu, který disponuje jejich rozsáhlou sbírkou, uloženou v depozitáři Vojenského technického muzea v Lešanech.

Bojová zástava – původní verze

Bojová zástava – upravená verze


763. Mé dotazy se týkají historie silničního vojska. V odpovědi č. 283 je uváděn VÚ 3704 Týn n. Vltavou (115. silstpr). Zajímalo by mne, zda výstavba útvarů této kategorie pokračovala dále i po 31.12.1986? Pokud ano - kde? Vzniklo pak (t.j. do konce roku 1990) další nadřízené velitelství sil. vojska (jako byl VÚ 8103 Pardubice)? Téměř jistá je existence obdobného na Slovensku. Byla upravena podřízenost silstpr podle principu dislokace těchto útvarů v oblasti ZVO či VVO, nebo jinak? (odpovídá Pavel Minařík)

V následujících letech již nedošlo ke vzniku žádných obdobných praporů. Posledními vytvořenými byly již zmíněný 115. silniční stavební prapor v Týnu nad Vltavou a 116. silniční stavební prapor v Horažďovicích. Velitelství obou silničních stavebních brigád se vytvořila již v letech 1975 a 1976, a to v případě 1. silniční stavební brigády v Pardubicích k 1.1.1976 a u 2. silniční stavební brigády v Bratislavě k 1.10.1975. Uvedené svazky se nacházely v podřízenosti Hlavní stavební a ubytovací správy. Do složení 1. silniční stavební brigády náležely prapory dislokované v Čechách, zatímco 2. silniční stavební brigáda sdružovala útvary z Moravy a Slovenska.


762. Zlatý kříž Ministerstva obrany České republiky (odpovídá Pavel Minařík)

Váš dotaz je poměrně stručný, nicméně lze z něj pochopit, že se ptáte na existenci uvedeného vyznamenání v rámci AČR. Nic takového neexistuje. Pravděpodobně jste si ho spletl se Záslužným křížem ministra obrany České republiky, který byl zřízen rozkazem MO č. 42/1996. Jedná se o nejvyšší vyznamenání resortu obrany a ministr obrany ho uděluje ve třech stupních (I., II. a III.) vojákům v činné službě a občanským zaměstnancům za statečnost, odvahu, úspěšné velení v boji, za zásluhy při úspěšném plnění bojové akce, za vzorné řízení vojsk a vynikající plnění služebních či pracovních povinností, za vzornou reprezentaci armády a jiné významné zásluhy o resort obrany a jeho rozvoj. Cizím státním příslušníkům se uděluje za významnou spolupráci s resortem obrany, za úsilí vynaložené za zajišťování bojeschopnosti a připravenosti naší armády a splnění úkolů ve prospěch AČR. Příště věnujte více úsilí na zformulování svého dotazu, jinak mi nebudeme plýtvat naším úsilím při jeho zodpovídání.


761. Mohli byste uvést útvary čs. armády sídlící v posádce Prachatice od 2. světové války? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Prachatice byly v letech 1945 až 1992 dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

- I. prapor pěšího pluku 11 1945 – 1947
- dvě roty II. praporu pěšího pluku 11 1947 – 1948
- Škola na důstojníky pěchoty v záloze 1947 – 1948
- Škola na důstojníky pěchoty v záloze zkrácená 1947
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 10 1948 – 1950
- 20. dělostřelecký pluk 1950 – 1955
- 62. střelecký (motostřelecký) pluk 1955 (1958) – 1991
- 62. motostřelecký pluk 1958 – 1991
- Okresní vojenské (á) velitelství (správa) 1951 (1954) – AČR
- 15. průzkumná rota 1961 – 1963
- 252. silniční prapor 1969 – 1992
- 15. průzkumný prapor 1991 – AČR

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.


760. Pomohlo by mi, kdybyste mi objasnili historii a současnost VÚ v Chlumci nad Cidlinou, zvláště se jedná o Ústřední základnu PHM v Chlumci nad Cidlinou (asi VÚ 1972) a předchozí útvary, jež zde sídlily. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Chlumec nad Cidlinou se k 1.10.1960 vytvořil 3. ústřední sklad PHM (VÚ 1550), podřízený náčelníkovi Hlavního týlu. Dnem 1.9.1965 proběhlo jeho sloučení s 15. ústředním skladem PHM Chlumec nad Cidlinou (vytvořen 1.9.1962, VÚ 5341) s pobočkami Chlumec nad Cidlinou, Město Libavá a Rožmitál pod Třemšínem (obě vznikly 1.9.1962 jako VÚ 5341/A a VÚ 5341/B) a Ústředním skladem technického materiálu Pardubice (vytvořen 1.9.1961, VÚ 6040) v novou Ústřední základnu PHM (VÚ 1550) s pobočkami Město Libavá a Rožmitál pod Třemšínem, společně s odloučeným oddělením Pardubice. K 1.9.1969 k reorganizaci Ústředního skladu PHM na 1. okruhovou základnu PHM (VÚ 1550) s pobočkami Kněževes (1.), Hněvice (2.), Domašín (3.), Heřmanův Městec (4.), Halenkov (5.), Jánská (6.), Větrov-Solenice (7.), Roudnice (8.) a pobočkou – skladem technického materiálu Pardubice (9.). Z 1. pobočky Chlumec nad Cidlinou Ústřední základny PHM Chlumec nad Cidlinou se stala 2. pobočka Chlumec nad Cidlinou 2. okruhové základny PHM Lipník nad Bečvou (VÚ 2888/2). Na sklonku roku 1992 byla tato pobočka zrušena. Mezitím se pravděpodobně v roce 1979 v Chlumci nad Cidlinou vytvořila nová 8. pobočka 1. okruhové základny PHM (VÚ 1550/8), ze které se počátkem roku 1992 stal 12. sklad PHM (VÚ 1972), převedený koncem téhož roku do složení AČR. Podle informací zveřejněných na internetových stránkách www.army.cz AČR posádku Chlumec nad Cidlinou v roce 2004 opustila.


759. Které útvary byly postupně lokalizovány v posádce Rychnov nad Kněžnou? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Rychnov nad Kněžnou byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:

a) v letech 1918 až 1939
- Posádkové velitelství 1936 – 1939
- I. prapor pěšího puku 30 1936 – 1939
- II. prapor pěšího puku 4 1938 – 1939
b) v letech 1945 až 1992
- Posádkové velitelství 1945 – 1949
- samopalný prapor 1. tankové brigády 1945 – 1947
- motorizovaný pěší prapor (pluk) 69 1947 (1949) – 1950
- 3. oddíl (měřický) 32. těžké dělostřelecké brigády 1951 – 1956
- 5. průzkumný dělostřelecký oddíl 1956 – 1967
- 5. měřický dělostřelecký oddíl 1967 – 1980
- 5. průzkumný dělostřelecký oddíl 1980 – 1991
- Posádková správa 1951 – 1956
- Okresní vojenská správa 1960 – AČR

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.


758. V odpovědi č. 281 je zmíněn VÚ 1010 Šumperk, existující pouze od 1.9.1961 do 30.8.1963, což byl 13. zdravotnický oddíl. V odpovědi č. 652 je pak uváděn další takový v Kroměříži, tedy 12. Prosím o informaci, kolik vlastně těchto oddílů celkově bylo, k čemu a ve prospěch čeho měly sloužit a co bylo příčinou jejich krátké existence, jaká byla jejich organizace a počty? (odpovídá Pavel Minařík)

K 1.9.1961 vzniklo celkem 14 zdravotnických oddílů. Velitelství 1. armády byly podřízeny následující oddíly: 1. – Karlovy Vary, 2. – Plzeň, 3. – Terezín, 4. – Mladá, 5. – Příbram, velitelství 4. armády: 6. – Klatovy, 7. – Vimperk, 8. – Jindřichův Hradec, 9. – Písek, 10. – Tábor, velitelství 2. vojenského okruhu: 11. – Opava, 12. – Kroměříž, 13. – Šumperk a nakonec v bezprostřední podřízenosti MNO se nacházel 21. zdravotnický oddíl v Jaroměři. Kromě velitelství a dopravního družstva hlavní součást oddílu tvořila zdravotnická rota stejného složení jako u divizního zdravotnického praporu, tj. skládající se z chirurgické čety, přijímací a odsunové čety a čety dočasné hospitalizace. Oddíly byly na rámcových počtech a dělily se na dva typy. První – typ „A“ – měl čítat 17 osob, včetně 8 vojáků z povolání, druhý – typ „B“ – pak pouze 9 osob, z toho 7 vojáků z povolání. Zdravotnické oddíly nacházející se v prostorech dislokace vševojskových svazků 1. a 4. armády náležely k typu „A“, ostatní (5., 10., 11., 12., 13., 21.) k typu „B“. K personálnímu a materiálnímu naplnění těchto útvarů mělo dojít až v případě přechodu na válečné počty. Svoji činnost všechny oddíly ukončily 30.8.1963.


757. Mohly byste zveřejnit počty tankové a dělostřelecké techniky naší armády v letech 1945 až 1960? (odpovídá Pavel Minařík)

a) Dělostřelecká výzbroj

Druh techniky 10.7.1945 *) 1.2.1949 1.5.1951 1.4.1960
minometů celkem 791 627 + ? 2 848 4 241
* 50 mm minomet 241 ? 0 0
* 82 mm minomet 290 ? 1 774 2 859
* 107 mm minomet 0 12 0 0
* 120 mm minomet 260 615 1 104 1 233
* 160 mm minomet 0 0 149
PT kanonů celkem 188 825 905 1 609
* 37 mm PT kanon 0 46 52 0
* 45 mm PT kanon 138 418 324 1
* 50 mm PT kanon 0 47 58 0
* 57 mm PT kanon 50 69 169 779
* 75 mm PT kanon 0 227 302 102
* 76 mm PT kanon 0 13 0 0
* 85 mm PT kanon 0 0 0 727
* 88 mm PT kanon 0 5 0 0
kanonů a houfnic celkem 353 1 120 1 679 3 205
* 76 mm kanon 253 361 644 261
* 100 mm kanon 0 0 0 599
* 105 mm kanon 0 1 42 0
* 122 mm kanon 0 0 0 116
* 88 mm houfnice 0 25 0 0
* 100 mm houfnice 0 24 0 0
* 105 mm houfnice 0 353 448 276
* 122 mm houfnice 76 131 129 1 480
* 150 mm houfnice 0 197 124 0
* 152 mm houfnice 0 0 196 379
* 152 mm kanonová houfnice 24 28 96 94
raketometů celkem 0 0 0 470
* 130 mm raketomet 0 0 0 470
PL kanonů celkem 46 333 419 3 076
* 30 mm PLdv kanon 0 0 0 1 223
* 37 mm PL kanon 46 108 148 63
* 57 mm PL kanon 0 0 0 407
* 85 mm PL kanon 0 0 0 1 030
* 88 mm PL kanon 0 201 271 329
* 105 mm PL kanon 0 24 ? 16
* 130 mm PL kanon 0 0 0 8

Pozn.: *) Pouze výzbroj dodaná ze SSSR.

b) Tanková výzbroj

Druh techniky 1946 1.2.1949 1.5.1951 1.4.1960
lehkých tanků celkem 66 68 ? 0
* z toho LT-38 29 31 ? 0
* z toho Stuart 37 37 ? 0
středních tanků celkem 359 396 641 2 097
* z toho T-54 0 0 0 478
* z toho T-34 137 134 358 1 619
* z toho Cromwell 200 200 179 0
* z toho Challenger 22 22 22 0
* z toho Pz-IV (T-40) 0 40 82 0
těžkých tanků celkem 7 7 7 0
* z toho IS 7 7 6 0
lehkých SHD celkem 0 0 70 65
* z toho SU-76 0 0 70 65
středních SHD celkem 18 195 394 735
* z toho SU-100 0 0 0 460
těžkých SHD celkem 0 0 48 22
* z toho SU-152 0 0 36 22

756. Máte nějaké informace o výcviku leteckého personálu pro Izrael ve 2. polovině 40. let v Československu? (odpovídá Pavel Minařík)

Celkem bylo vycvičeno 76 příslušníků létajícího personálu a 69 příslušníků pozemního personálu z řad československých i cizích státních občanů židovské národnosti. U olomoucké Pilotní školy III Leteckého učiliště se jednalo o dvě skupiny pilotů, kteří v červenci až listopadu 1948, respektive v srpnu až listopadu 1948, prodělali elementární výcvik na C-6/106 a pokračovací výcvik na C-2 (absolvovalo 35 osob z původních 48). Dále se piloti školili u Letecké vojenské akademie v Hradci Králové (pokračovací výcvik na C-2, červenec až září 1948, absolvovalo 13 osob) a Stíhacího výcvikového střediska v Českých Budějovicích (přeškolovací kurz na S-199, květen až červenec 1948, absolvovalo 28 osob a září až říjen 1948 přeškolovací kurz na S-199 a Spitfiry pro absolventy kurzu z LVA, ukončilo 5 osob). Pozemní personál se připravoval u Vojenské odborné školy leteckých mechaniků v Liberci (červenec až prosinec 1948, absolvovalo 54 osob) a u Letecké spojovací školy v Chrudimi (červenec až prosinec 1948, absolvovalo 15 osob).


755. Můžete napsat o historii kasáren ve Strašicích. Jaké tam byly útvary? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Strašice se vystřídaly následující útvary bývalé čs. armády:

- Čs. samostatná brigáda z Itálie 1945
- dopravní oddíl 1 Dopravního a strážního praporu UNRRA 1946 – 1947
- pěší pluk 11 1948
- 23. tanková brigáda 1948 – 1949
- 1. tankový pluk přímé podpory 1949 – 1950
- 1. těžký tankosamohybný pluk 1950 – 1956
- 322. těžká dělostřelecká brigáda 1956 – 1958
- 1. tankový pluk 1958 – AČR
- 3. těžká dělostřelecká brigáda 1950 – 1958
- 322. těžká dělostřelecká brigáda 1958 – 1962
- 322. kanonová dělostřelecká brigáda 1962 – 1983
5. spojovací brigáda 1984 – AČR

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.


754. Mohli byste sdělit historii 7. automobilního praporu včetně míst posádek, krycího čísla (čísel), popř. jmen velitelů? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar vznikl počátkem října 1945 jako automobilní prapor 8. Nacházel se v posádce Prešov a byl podřízen velitelství 4. oblasti. V prosinci 1945 byl přemístěn do Košic a v září 1949 do Banské Bystrice. Nejprve používal krycí číslo VÚ 2273, ale v říjnu 1949 mu bylo přiděleno krycí označení VÚ 3987. V srpnu 1950 přešel do složení vojsk 2. vojenského okruhu. Na sklonku roku 1950 byl reorganizován na 7. automobilní prapor, redislokován do Martina a nadále působil jako VÚ 2491. V létě 1958 se opětovně stěhoval, tentokrát do Hlohovce. Zde svoji činnost ukončil 1.9.1964. Přehled velitelů nemáme k dispozici.


753. Jaké útvary byly dislokovány v posádce Hostivice-Břve? (odpovídá Pavel Minařík)

V uvedené posádce se nacházelo Radiační středisko MNO. Útvar vznikl 1.9.1967 a nacházel se v bezprostřední podřízenosti Správy chemického vojska MNO. První objekty střediska se začaly budovat v květnu 1967 a odborná činnost byla zahájena 1.12.1967. Středisko se skládalo z informační skupiny, analyticko-výpočetní skupiny a vyhodnocovací skupiny, která se později přeměnila na skupinu materiálního zabezpečení. V roce 1979 složení útvaru doplnila provozní četa. V roce 1995 byl útvar reorganizován na 6. radiační středisko a v roce 1997 na 6. středisko monitorování radiační a chemické situace. Ve velení útvaru se postupně vystřídali: plk. Ing. Stanislav Florián (1967-1978), plk. Ing. Bohumil Novotný (1978-1984), plk. Ing. Stanislav Kozák (1984-1991), plk. Ing. Otto Havelka (1991-1993), pplk. Ing. Milan Janko (1994-1996) a mjr. Ing. Robert Sýkora (1996-1997).

Další informace můžete získat z publikace „6. středisko monitorování radiační a chemické situace 1967 – 1997“, kterou vydal útvar v roce 1997 při příležitosti 30. výročí svého vzniku.


752. Jak se vyvíjel systém výcvikových prostorů československé armády od roku 1945, kde byly umístěny a jakou měly rozlohu. (odpovídá Pavel Minařík)

Československá armáda během své poválečné existence používala následující vojenské výcvikové tábory (od roku 1952 vojenské výcvikové prostory):

  • Vojenský výcvikový prostor Jince (1945 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Mladá (1945 až 1991)
  • Vojenský výcvikový prostor Dědice (1945 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Císařský les (1946 až 1954)
  • Vojenský výcvikový prostor Boletice (1946 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Mimoň (1946 až 1991)
  • Vojenský výcvikový prostor Libavá (1946 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Tisá (1952 až 1957)
  • Vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda (1952 až 1991)
  • Vojenský výcvikový prostor Hradiště (1953 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Lešť (1945 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Záhorie (1945 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Turecký Vrch (1948 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Kuchyňa (1952 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Kamenica nad Cirochou (1951/1952 až 1992)
  • Vojenský výcvikový prostor Kežmarok (1952 až 1992)

V roce 1990 byla rozloha vojenských újezdů, na nichž působily jednotlivé vojenské výcvikové prostory, následující:

  • Vojenský újezd Brdy (pro VVP Jince) – 25 936 ha
  • Vojenský újezd Mladá (pro VVP Mladá) – 5 876 ha
  • Vojenský újezd Březina (pro VVP Dědice) – 15 816 ha
  • Vojenský újezd Boletice (pro VVP Boletice) – 21 949 ha
  • Vojenský újezd Ralsko (pro VVP Mimoň) – 25 021 ha
  • Vojenský újezd Libavá (pro VVP Libavá) – 32 718 ha
  • Vojenský újezd Dobrá Voda (pro VVP Dobrá Voda) – 17 080 ha
  • Vojenský újezd Hradiště (pro VVP Hradiště) – 33 015 ha
  • Vojenský újezd Lešť (pro VVP Lešť) – 14 567 ha
  • Vojenský újezd Záhorie (pro VVP Záhorie, Turecký Vrch a Kuchyňa) – 28 293 ha
  • Vojenský újezd Valaškovce (pro VVP Kamenica nad Cirochou) – 11 945 ha
  • Vojenský újezd Javorina (pro VVP Kežmarok) – 31 640 ha

Celková rozloha vojenských újezdů v ČSFR tedy činila 263 856 ha. V téže době byla jen v České republice rozloha národních parků a chráněných krajinných oblastí 982 067 ha.


751. Rád bych věděl více informací o gen. Ivanu Pavlovském (viz vojenské akce SSSR v ČSSR a v Afhánistánu). (odpovídá Pavel Minařík)

Generál Ivan Pavlovský se narodil v roce 1907. V letech 1961 až 1967 zastával funkci velitele Přikarpatského vojenského okruhu, v letech 1967 až 1980 velitele pozemního vojska – zástupce ministra obrany SSSR a od roku 1980 byl členem skupiny generálních inspektorů. Do hodnosti armádního generála byl povýšen v roce 1967.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist