Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 856. - 870.

Následující dotazy 871. - 885. Předešlé dotazy 841. - 855.

870. Které nejdůležitější vojenské útvary byly dislokovány v pražské posádce? (odpovídá Pavel Minařík)

V moderním smyslu slova byla stálá vojenská posádka v Praze umístěna v roce 1621 na Vyšehradě z příkazu Albrechta z Valdštejna po potlačení stavovského povstání. Po dlouhou dobu se ale jednalo o části různých pluků, které se zde nacházely dočasně, často pouze v době vojenského ohrožení či válečného tažení, a po určité době odcházely do jiných posádek habsburské monarchie. Stálejší dislokaci je možné zaznamenat až ve 2. polovině 19. století, po uzákonění všeobecné branné povinnosti a stanovení trvalých doplňovací obvodů pro jednotlivé útvary císařské armády. Po prohrané prusko-rakouské válce byla obnovena divizní velitelství, zrušená z úsporných důvodů v roce 1859. V Praze se tak od roku 1867 nacházela tři divizní velitelství, z nichž v roce 1870 odešlo do Josefova velitelství X. divize a v roce 1872 se velitelství XIX. divize přesunulo do Plzně. V Praze až do roku 1914 setrvalo pouze velitelství IX. divize, kdy bylo odesláno i s podřízenými útvary na srbskou frontu. Před vypuknutím války byla v posádce dislokována i velitelství brigád nacházejících se v bezprostřední podřízenosti velitele sboru, jako např. 1. jezdecké brigády a 8. polní dělostřelecké brigády. Z útvarů, které byly doplňovány Doplňovacím okresním velitelstvím Praha, můžeme např. uvést proslulý 28. pěší pluk (založen 1698), jehož 1 100 příslušníků se v dubnu 1915 dostalo na ruské frontě do zajetí a pluk byl pro výstrahu rozpuštěn. V roce 1914 se ale nalézal v Innsbrucku, zatímco v Praze sídlily některé prapory pěších pluků 11 (doplňován z Písku), 73 (doplňován z Chebu), 91 (doplňován z Českých Budějovic) a 102 (doplňován z Benešova). Od roku 1894 se v pražské posádce rovněž nacházelo velitelství 21. zeměbranecké divize, kterému mimo jiné podléhaly zeměbranecký pěší 8 a zeměbranecký dělostřelecký pluk 21, dislokované rovněž v Praze. V pražské posádce se ovšem nacházela celá řada jiných útvarů.

Sídlem nejvyššího vojenského teritoriálního správního orgánu se Praha stala počátkem 18. století. V roce 1706 zde vzniklo Generální vojenské velitelství pro Čechy. Zmíněné velitelství bezprostředně podléhalo vídeňské dvorské válečné radě a jeho úkolem bylo spolupracovat se zemskými úřady a zásobovat vojska rozmístěná v Čechách. V tomto období ještě nedisponovalo velitelskými pravomocemi vůči útvarům na jeho teritoriu. V roce 1849 se uskutečnilo přejmenování generálního velitelství na Zemské vojenské velitelství pro Čechy a podřízení III. sborovému velitelství v Terezíně. V letech 1853 až 1856 bylo zemské velitelství dočasně zrušeno a jeho agendu převzalo velitelství 1. armádního sboru, dislokované v Praze od roku 1853. Samostatný teritoriální úřad byl obnoven v roce 1856, kdy se vytvořilo velitelství 1. armádního sboru – Zemské generální velitelství pro Čechy. V daném případě se již jednalo o vyšší velitelství, které disponovalo nejenom správní působností, ale i velitelskými pravomocemi vůči útvarům rozmístěným na jeho teritoriu. Uvedené velitelství podléhalo Vrchnímu armádnímu velitelství ve Vídni, které v roce 1860 nahradilo říšské ministerstvo války. V roce 1867 následovala další reorganizace a funkci vyššího teritoriálního orgánu nadále plnilo Generální velitelství pro Čechy. Svoji činnost ukončilo koncem roku 1882 a počátkem následujícího roku bylo území Čech rozděleno mezi pražské 8. sborové velitelství a josefovské 9. sborové velitelství. Sborové velitelství v Praze setrvalo až do vypuknutí 1. světové války, kdy odešlo na srbskou frontu. Jeho povinnosti vůči příslušným vojenským útvarům až do konce války vykonávalo Vojenské velitelství Praha.

Po vytvoření Československa se v posádce Praha v letech 1918 až 1939 mimo jiné nacházely následující vyšší velitelství a útvary čs. armády:

- MNO 1918 – 1939
- Hlavní štáb čs. branné moci 1919 – 1939
- Zemské vojenské velitelství Praha 1918 – 1939
- Posádkové velitelství 1918 – 1939
- Vojenský inspektorát 1919
- velitelství 13. pěší brigády 1919
- velitelství 1. pěší divize 1920 – 1939
- velitelství 1. pěší brigády 1920 – 1937
- velitelství 1. polní dělostřelecké brigády 1920 – 1937
- velitelství I. sboru 1935 – 1939
- velitelství 1. jezdecké brigády 1922 – 1937
- velitelství 1. rychlé divize 1937 – 1939
- velitelství letecké brigády 1934 – 1939
- náhradní prapor pěšího pluku 28 1918 – 1919
- náhradní prapor střeleckého pluku 8 1918 – 1919
- pěší pluk 1 1920 – 1921
- pěší pluk 5 1920 – 1939
- pěší pluk 28 1920 – 1939
- II. prapor pěšího pluku 18 1921 – 1923
- II. prapor pěšího pluku 33 1921 – 1926
- II. prapor pěšího pluku 38 1921 – 1930
- II. prapor pěšího pluku 48 1924 – 1933
- náhradní baterie pluku polního dělostřelectva 109 1918 – 1920
- dělostřelecký pluk 1 1920 – 1927
- dělostřelecký pluk 101 1923 – 1928
- náhradní baterie pluku protiletadlového dělostřelectva 151 1919 – 1920
- dělostřelecký pluk 151 1920 – 1939
- dělostřelecký pluk 154 1933 – 1939
- náhradní prapor čs. autovojsk 1918 – 1921
- automobilní prapor 1 1921 – 1939
- velitelství automobilního pluku 1921 – 1922
- samostatné letecké setniny s různými druhy letounů 1919 – 1920
- letecký pluk 1 1920 – 1939
- letecký pluk 4 1928 – 1931 a 1937 – 1939
- letecký pluk 5 1931 – 1937
- letecký pluk 6 1929 – 1939
- jezdecký (dragounský) pluk 1 1920 – (1936) 1936
- dragounský pluk 5 (bez I. korouhve) 1936 – 1938
- náhradní rota zákopnického praporu 1 1918 – 1920
- strojní prapor 1919 – 1933
- ženijní pluk 5 1936 – 1938
- vozatajský prapor 8 (1) 1918 (1920) – 1933
- vozatajská eskadrona 1 1933 – 1939
- vozatajská eskadrona 15 1937 – 1939
- Ústřední zbrojnice 1919 – 1939
- Sborová zbojnice 1 1937 – 1939
- Vojenský technický ústav 1925 – 1932
- Vzduchoplavecký (Vojenský letecký) studijní ústav 1922 (1927) – 1932
- Vojenský technický a letecký ústav 1933 – 1939
- Hlavní letecké skladiště 1919 – 1920
- odbočka Hlavního leteckého skladiště 1920 – 1922
- Zemský letecký sklad I (Letecký sklad 1) 1932 (1937) – 1939
- Hlavní vojenský telegrafní sklad 1918 – 1925
- Vojenské telegrafní dílny 1923 – 1939
- Vojenské radioelektrické ústředí 1935 – 1939
- Hlavní vozatajský sklad 1920 – 1933
- Vojenská (Divizní) zásobárna 1 1919 (1923) – 1924
- Divizní (Sborový) proviantní sklad 1 1924 (1937) – 1939
- Vojenský lůžkový sklad 1919 – 1928
- Automobilní zbrojovka 1920 – 1932
- Doplňovací okresní velitelství Praha 1918 – 1939
- Doplňovací okresní velitelství Praha – venkov 1921 – 1939
- Velitelství evidence koňstva 1 1919 – 1939
- Velitelství evidence motorových vozidel 1 1921 – 1939
- Posádková nemocnice 11 1919 – 1921
- Divizní (Sborová) nemocnice 1 1921 (1937) – 1939
- odbočka Divizní nemocnice 1 (Posádková nemocnice) 1924 (1927) – 1939
- Vojenská invalidovna 1919 – 1935
- Nejvyšší vojenský soud 1919 – 1939
- Divizní soud 1919 – 1939
- Brigádní soud 1919 – 1939
- Generální vojenský prokurátor 1919 – 1939
- Vojenský prokurátor 1919 – 1939
- funkcionář vojenského prokurátora 1919 – 1939
- Vojenská věznice 1919 – 1939
- Válečná škola (Vysoká škola válečná) 1921 (1934) – 1939
- Intendanční škola (Vysoká intendantská škola) 1922 (1934) – 1939
- Vojenská inženýrská kolej 1924 – 1934
- Vozatajské učiliště 1920 – 1923
- Automobilní učiliště 1920 – 1933
- Vojenská tělocvičná škola 1922 – 1933
- Vojenská hudební škola 1923 – 1939
- Vojenský zeměpisný ústav 1919 – 1939
- Vojenské muzeum 1920 – 1926
- Vojenský archiv RČS 1924 – 1926
- Vojenský archiv RČS – Vojenské muzeum 1926 – 1929
- Památník odboje 1923 – 1929
- Památník osvobození 1929 – 1939
- VKPR 1919 – 1939
- Hradní stráž 1920 – 1939

Po rozbití Československa a okupaci českých zemí německou armádou čs. armáda zanikla. Jako poslední svoji činnost na sklonku prosince 1939 ukončilo „MNO v likvidaci“. Rozpuštěnou čs. armádu na domácí půdě jako „doprovod německé branné moci“ od července 1939 nahradilo vládní vojsko „Protektorátu Čechy a Morava“, které se podílelo na udržování vnitřního pořádku, střežilo železnice a asistovalo při živelných pohromách. V Praze tak začaly působit Generální inspektorát vládního vojska, sídlící v budově dnešního generálního štábu, a Inspektorát I, který velel jednotkám vládního vojska ve středních, západních a jižních Čechách. Posádkovou službu zabezpečoval 1. prapor vládního vojska, který zároveň zajišťoval výkon reprezentačních funkcí pro státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava v Praze a na zámku v Lánech.

Po ukončení 2. světové války se Praha v letech 1945 až 1992 stala kromě jiného sídlem následujících součástí čs. armády:

1) vyšší velitelství

- MNO 1945 – AČR
- Hlavní štáb čs. branné moci (Generální štáb čs. armády) 1945 (1950) – AČR
- velitelství 1. oblasti 1945 – 1950
- velitelství 1. vojenského okruhu 1950 – 1958
- velitelství 1. armády 1958 – 1960
- velitelství I. sboru 1945 – 1946
- velitelství Letecké oblasti 1 1945
- velitelství letectva 1. oblasti 1946 – 1947
- velitelství I. leteckého sboru 1947 – 1948
- velitelství 15. stíhacího leteckého sboru 1951 – 1955
- velitelství 1. obvodu PLOSÚ (PVOS) 1951 (1954) – 1957
- velitelství 7. armády PVOS (Velitelství PVOS) 1960 (1976) – 1981

2) svazky a útvary pozemního vojska

- velitelství 1. pěší (motorizované) divize 1945 (1945) – 1946
- velitelství 1. (5.) rychlé divize 1946 (1948) – 1950
- motorizovaný pěší pluk (prapor) 5 1945 (1946) – 1947
- motorizovaný pěší pluk (prapor) 28 1945 (1946) – 1949
- 21. tanková brigáda 1945 – 1946
- dělostřelecký pluk 1 (51) 1945 (1945) – 1950
- dělostřelecký oddíl 251 1945 – 1950
- velitelství dělostřelecké divize 1945 – 1946
- 23. dělostřelecká brigáda 1945 – 1946
- 2. ženijní brigáda 1945 – 1946
- ženijní prapor 5 1947 – 1950
- 1. spojovací pluk 1950 – 1959
- 57. spojovací prapor (Spojovací uzel GŠ) 1951 (1953) – AČR
- Prapor vojenských meteorologických stanic 1945 – 1951
- 59. radiový prapor 1951 – 1955
- 59. prapor směrových stanic (59. pluk dálkových spojů) 1961 (1962) – 1979
- automobilní prapor 1 1945 – 1950
- 1. automobilní prapor 1951 – 1957 (?)
- Strážní prapor PV Praha (pěší prapor 80) 1945 (1947) – 1950
- 80. mechanizovaný pluk 1950 – 1956
- 308. (6.) strážní prapor PV Praha 1952 (1992) – AČR

3) svazky a útvary vojenského letectva

- velitelství 1. letecké divize 1945 – 1948
- letecký pluk 10 1945 – 1948
- letecký pluk 12 1945 – 1948
- velitelství 2. letecké divize 1945 – 1946
- letecký pluk 7 1945 – 1946
- letecký pluk 8 1945 – 1946
- velitelství 3. letecké stíhací divize 1950 – 1951
- 1. letecký stíhací pluk 1950 – 1951
- 8. stíhací letecký pluk 1954 – 1959
- Cvičná a dopravní skupina 1. čs. smld 1945
- Letecká dopravní skupina VL/HŠ 1945 – 1946
- Letecký dopravní pluk (Letecký dopravní pluk 1) 1946 (1949) – 1950
- 1. letecký dopravní pluk (1. dopravní letecký pluk) 1950 (1954) – 1956
- 1. dopravní výsadkový letecký pluk 1956 – 1959
- 50. spojovací letecký pluk 1963 – 1974
- 3. dopravní letecký pluk 1974 – 1985
- Dopravní letecký pluk MNO 1985 – 1989
- 3. dopravní letecký pluk 1989 – AČR
- Fotosekce VZÚ (Fotoletecká skupina) 1945 (1950) – 1951
- cvičná letka 1 (1. cvičná letka) 1946 (1950) – 1953
- spojovací letka 1 1947 – 1949
- Velitelská letka VL MNO 1954 – 1957
- Letecký oddíl VL a PVOS MNO 1957 – 1960
- Letecký oddíl velitelství 7. armády PVOS a letectva 1960 – 1961
- 7. letecký oddíl 1961 – 1969
- 311. vrtulníkový roj 1968 – 1974
- Výcvikové vyhodnocovací středisko leteckých snímků 1952 – 1954
- Ústřední velitelské stanoviště 1953 – 1981
- Výcvikové středisko intendanční služby letectva 1954 – 1956
- Povětrnostní škola 1946 – 1949
- Hlavní povětrnostní ústředna (ústředí) 1949 (1951) – AČR
- Povětrnostní ústředna I 1947 – 1950
- velitelství Letecké oblasti 1 1945 – 1946
- Velitelství leteckých základen 1. oblasti 1946 – 1947
- velitelství I. leteckého okruhu 1947 – 1950
- velitelství 1. letecké technické divize 1951 – 1954
- letecké náhradní těleso 1. letecké oblasti 1945
- letecký náhradní pluk 1 1945 – 1948
- Letištní správa Ruzyně 1945 – 1946
- Letištní peruť Kbely (Letištní peruť 1) 1945 (1945) – 1946
- Letecká základna 1 (1. letecká základna) 1946 (1950) – 1951
- 1. letištní prapor 1951 – 1952
- 31. letištní prapor 1952 – 1959
- 5. letecká základna (5. letištní prapor) 1950 (1951) – 1959
- 13. radiotechnická četa letecké zabezpečovací služby 1. třídy 1953
- 47. rota leteckých zabezpečovacích prostředků (PZN) 1953 (1957) – 1958
- 47. prapor pozemního zabezpečení navigace (RTZ) 1958 (1963) – 1969
- 8. letištní prapor 1963 – 1985
- 16. prapor RTZ 1963 – 1985
- 1. letecké operační středisko 1950 – 1953
- Letištní správa 1969 – AČR
- Hlavní středisko řízení letového provozu 1986 – AČR
- Oblastní středisko řízení letového provozu 1986 – AČR
- Letecké opravny Kbely 1954 – AČR
- Letecké opravny Malešice 1954 – AČR

4) svazky útvary protivzdušné obrany státu

- dělostřelecký pluk 151 1945 – 1951
- dělostřelecký oddíl 190 (instrukční) 1947 – 1949
- dělostřelecký oddíl 190 1949 – 1950
- 71. protiletadlová divize 1951 – 1961
- 72. protiletadlová divize 1951 – 1956
- 71. protiletadlová raketová brigáda 1961 – 1985
- 151. protiletadlový dělostřelecký pluk 1951 – 1961
- 159. protiletadlový dělostřelecký pluk 1951 – 1961
- 161. protiletadlový dělostřelecký pluk 1951 – 1956
- 163. protiletadlový dělostřelecký pluk 1951 – 1956
- 190. protiletadlový oddíl 1950 – 1951
- 164. protiletadlový dělostřelecký pluk 1951 – 1956
- 191. protiletadlový oddíl 1950 – 1957
- 56. radiotechnický prapor 1977 – 1985
- 1. radiotechnická rota 1956 – 1958
- 1. automobilní prapor letectva a PVOS 1958 – 1960
- 107. (10.) automobilní prapor 1960 (1961) – 1963
- spojovací rota (prapor) Velitelství PLOSÚ 1951 (1952) – 1955
- provozní pluk Velitelství PVOS 1955 – 1957
- 2. letecký spojovací pluk (17. spojovací pluk) 1957 (1961) – 1981
- 1. (7.) provozní prapor 1957 (1961) – 1981
- spojovací rota velitelství 1. obvodu PLOSÚ 1951 – 1955
- velitelská baterie velitelství 1. obvodu PLOSÚ 1951 – 1955
- provozní prapor velitelství 1. obvodu PVOS 1955 – 1957

5) místní vojenská velitelství a orgány doplňovací služby

- Vojenské (Posádkové) velitelství Velká Praha 1945 (1945) – 1949
- Krajské(á) vojenské(á) velitelství (správa) Praha 1949 (1954) – 1991
- Vyšší vojenské velitelství Praha 1992 – AČR
- Městské(á) vojenské(á) velitelství (správa) Praha 1951 (1954) – 1991
- Vyšší doplňovací velitelství města Prahy 1992 – AČR
- Posádkové velitelství Praha 1951 – 1974
- Posádková správa Praha 1974 – 1992
- Posádkové velitelství Praha 1992 – AČR
- Doplňovací okresní velitelství Praha 1945 – 1949
- Doplňovací okresní velitelství Praha–venkov 1945 – 1949
- Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–sever 1951 (1954) – 1960
- Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–jih 1951 (1954) – 1960
- Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–východ 1951 (1954) – 1960
- Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–západ 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Braník 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Břevnov 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Dejvice 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Holešovice 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Karlín 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Košíře 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Libeň 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Nové Město 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Nusle 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Smíchov 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Staré Město 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Strašnice 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Vinohrady 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Vršovice 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Vysočany 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Žižkov 1951 (1954) – 1960
- Obvodní vojenská správa Praha 1 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 2 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 3 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 4 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 5 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 6 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 7 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 8 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 9 1960 – AČR
- Obvodní vojenská správa Praha 10 1960 – AČR

6) útvary stavební a ubytovací služby, orgány vojenské dopravy

- Vojenská stavební správa Praha 1945 – 1956
- Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Praha 1956 – 1991
- Vojenská ubytovací a stavební správa Praha 1992 – AČR
- Vojenská stavební správa Praha – město 1950 – 1957
- Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Praha – město 1957 – 1960
- Městská vojenskou ubytovací a stavební správa Praha 1960 – 1965
- Vojenská stavební správa (22) Praha – Jinonice 1957 (1959) – 1965
- Oblastní vojenská investiční správa 1 Praha 1965 – 1969
- Investiční správa ZVO Praha 1969 – 1976
- Městská vojenská ubytovací a stavení správa Praha 1976 – 1992
- Železniční traťové velitelství Praha 1945 – 1951
- Správa náčelníka přepravy vojsk Praha 1951 – 1962
- Krajská správa vojenské dopravy Praha 1962 – 1991
- Správa vojenské dopravy Praha 1992 – AČR
- Oblastní oddělení vojenské silniční služby 1957 – 1960
- Správa vojenského správce železničního úseku a stanice Praha 1953 – 1957
- Vojenská správa železničního (dopravního) úseku 1957 (1960) – 1962

7) útvary justiční služby

- Nejvyšší vojenský soud 1945 – 1952
- Vojenské kolegium Nejvyššího soudu 1952 – AČR
- Generální vojenský prokurátor 1945 – 1952
- Hlavní voj. prokurátor – náměstek generálního prokurátora 1952 – AČR
- Polní soud I. sboru 1945 – 1946
- Polní prokurátor I. sboru 1945 – 1946
- Vojenský soud I. stolice 1946 – 1948
- Vojenský prokurátor 1946 – 1948
- Vrchní vojenský soud Praha 1948 – 1950
- Vrchní vojenský prokurátor Praha 1948 – 1950
- Krajský vojenský soud Praha 1948 – 1950
- Vojenský prokurátor Praha 1948 – 1950
- Vyšší vojenský soud Praha 1950 – 1966
- Vyšší vojenský prokurátor Praha 1950 – 1966
- Nižší vojenský (Vojenský obvodový) soud Praha 1950 (1959) – AČR
- Nižší vojenský (Vojenský obvodový) prokurátor Praha 1950 (1959) – AČR
- Vojenský obvodový soud 2 Praha 1960 – 1966
- Vojenský obvodový prokurátor 2 Praha 1960 – 1966

8) útvary zdravotnické a veterinární služby

- Vojenská nemocnice 1 (Ústřední vojenská nemocnice) 1945 (1950) – AČR
- Vojenská nemocnice 21 1945 – 1950
- Zatímní vojenská invalidovna „Na Jenerálce“ 1945 – 1947
- Lékařská vyšetřovací stanice čs. letectva 1949 – 1955
- Ústav leteckého zdravotnictví 1955 – AČR
- Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiologie 1957 – AČR
- Vojenská lázeňská a rekreační zařízení 1959 – AČR
- Vojenská zotavovna Praha 1957 – 1976
- Veterinární nemocnice 1 1945 – 1948

9) výzkumná zařízení a opravárenské útvary

- Vojenský vědecký technický ústav 1945
- Vědecký (Vojenský) technický ústav 1945 (1947) – 1953
- Vědecký letecký (Letecký výzkumný) ústav 1945 (1948) – 1953
- Výzkumné dělostřelecké středisko radiolokace 1956 – 1958
- Výzkumné dělostřelecké středisko 1956 – 1960
- Výzkumné a zkušební středisko 010 1960 – 1963
- Středisko pro vývoj technické ochrany vojsk proti ZHN 1956 – 1959
- Ženijní výzkumné středisko 1956 – 1959
- Vědecko výzkumný a zkušební ústav ženijní techniky a technické ochrany proti ZHN 1959 – 1960
- Výzkumné středisko 040 1960 – 1965
- Výzkumné a zkušební středisko 040 1965 – 1977
- Středisko 04 Praha Výzkumného ústavu 010 Vyškov 1977 – 1987
- Zkušební a zlepšovatelské středisko letectva 1957 – 1960
- Výzkumné a zkušební středisko 031 1960 – 1977
- Výzkumný ústav 030 1977 – AČR
- Výzkumné spojovací středisko (Vojenský elektronický ústav) 1956 (1959) – 1960
- Výzkumný ústav 060 1960 – AČR
- Zkušební spojovací základna (Zkušební základnu 063) 1956 (1961) – 1969
- Výzkumné a zkušební středisko 063 1969 – 1977
- Letecká spojovací základna 1958 – 1961
- 2. spojovací základna 1961 – 1962
- Opravárenský závod 065 1962 – 1963
- Výzkumné chemické středisko 1956 – 1958
- Automobilní polygon (Výzkumné a zkušební středisko ATS) 1956 (1959) – 1960
- Výzkumné a zkušební středisko 080 1960 – 1977
- Středisko 03 Výzkumného ústavu 010 1977 – 1984
- Výzkumné středisko 090 1972 – AČR
- Vojenské středisko pro vývoj a výzkum železniční techniky 1955 – 1956
- Vojenské středisko Výzkumného ústavu železničního 1957 – AČR
- Vzorkovna intendančního a vozatajského materiálu 1951 – 1953
- Výzkumná intendanční dílna 1953 – 1954
- Výzkumné výstrojní středisko 1954 – 1957
- Výzkumné výstrojní středisko 1958 – 1960
- Výzkumné zkušební středisko 120 1960 – 1984
- Výzkumné potravinářské středisko 1955 – 1957
- Výzkumné a vývojové intendanční středisko 1957 – 1958
- Výzkumné proviantní středisko 1958 – 1960
- Výzkumné a zkušební středisko 130 1960 – 1984
- Výzkumné středisko pohonných hmot a mazadel 1956 – 1960
- Výzkumné a zkušební středisko 150 1960 – 1977
- Veterinární výzkumné středisko 1953 – 1967
- Vojenský veterinární výzkumný ústav 1967 – 1983 (?)
- Středisko mechanizace a automatizace 401 1963 – 1965
- Výzkumný ústav 401 1965 – 1977
- Výzkumný ústav GŠ 1977 – AČR
- 7. armádní spojovací dílny 1962 – 1967
- 7. armádní spojovací a RTZ opravna 1967 – 1981
- 10. armádní spojovací dílny 1963 – 1966
- 10. armádní spojovací a RTZ dílny 1966 – 1967
- 10. armádní spojovací a RTZ opravna 1967 – 1982

10) týlové útvary

- Štáb soustředění válečného materiálu 1 1945 – 1950
- odbočka soustředění válečného materiálu 1 1945 – 1947
- Ústřední zbrojnice 1945 – 1948
- Zbrojnice 1 (1. dělostřelecká základna) 1945 (1951) – 1958
- pobočka 5. dělostřelecké základny 1958 – 1961
- Konstrukční technologická kancelář pro pozemní a protiletadlové zbraně a zkušební prototypové dílny 1961 – 1967
- Ústřední výzbrojní, zásobovací a prototypové středisko 1967 – 1969
- pobočka 1. výzbrojní základny 1969 – 1971
- Ústřední výzbrojní středisko 1971 – AČR
- Ústřední letecký sklad 1945 – 1951
- 1. sklad leteckého týlu 1951 – 1955
- 1. pobočka Ústředního leteckého skladu 1955 – 1957
- 1. ústřední letecký sklad 1957 – 1958
- 1. sklad technického materiálu 1958 – 1961
- 1. ústřední sklad leteckého technického materiálu 1961 – 1965
- 1. pobočka Ústředního leteckého skladu 1965 – 1975
- Oblastní letecký sklad 1 (letecký sklad 1) 1945 (1946) – 1951
- 10. technický hospodářský sklad 1961 – 1974
- 10. armádní sklad leteckého technického materiálu 1969 – 1983
- Spojovací sklad 1 (Hlavní spojovací sklad) 1945 (1945) – 1947
- Spojovací sklad 1 1947 – 1948
- Vojenské telegrafní dílny 1945 – 1946
- Vojenské radioelektrické ústředí 1945 – 1951
- Spojovací sklad 1 1945 – 1947
- Ústřední sklad map (1. ústřední sklad topografického materiálu) 1954 (1957) – 1965
- Ústřední topografická základna 1965 – AČR
- Ústřední sklad politicko-osvětového materiálu (prostředků) 1954 (1958) – 1990
- Ústřední zásobovací a opravárenská základna osvětových prostředků 1990 – AČR
- 1. okruhový sklad a dílny politicko-osvětového materiálu 1954 – 1958
- 1. armádní sklad a dílny politicko-osvětového materiálu 1960 – 1965
- 1. okruhová základna politicko-osvětových prostředků 1965 – 1975
- Intendanční sklad 51 1945 – 1950
- odbočka 7. intendančního skladu 1951
- 15. intendanční sklad 1951 – 1952
- Stálá intendanční správkárna (dílna) Praha–Karlín 1951 (1953) – 1960
- Výstrojní opravna Praha–Karlín 1960 – AČR
- Sdružení výstrojních opraven Praha 1959 – 1965
- Dílny pro vystrojování generálů 1977 – AČR
- Oblastní proviantní sklad 1 (Intendanční sklad 1) 1945 (1945) – 1950
- 1. proviantní sklad 1951 – 1954
- 1. ústřední sklad proviantu 1954 – 1960
- pobočka 1. ústředního skladu proviantního materiálu 1960 – 1964
- Ústřední stavební a ubytovací sklad 1953 – 1957

11) ústavy

- Vojenský zeměpisný ústav 1945 – 1951
- 1. vojenský zeměpisný (kartografický) ústav 1951 (1952) – 1958
- Vojenský zeměpisný ústav 1958 – AČR
- Vojenský historický ústav (Historický ústav ČSA) 1945 (1990) – AČR
- Vojenský pensijní ústav 1945 – 1952
- Vojenský účetní a censurní úřad 1945 – 1952
- Vojenský ústav vědecký 1947 – 1949
- Vojenský projektový ústav 1954 – AČR
- Ústav vojenských vědeckých informací 1987 – AČR

12) zabezpečovací útvary vyšších velitelství

- Štábní rota (oddíl) MNO 1945 (1945) – 1951
- Štábní prapor MNO 1951 – 1954
- Strážní prapor (pluk) MNO 1954 (1956) – 1961
- Štábní automobilní (Automobilní) prapor MNO 1951 (1954) – 1961
- 1. provozní pluk 1961 – 1962
- 1. provozní brigáda 1962 – 1969
- 1. provozní pluk 1969 – 1974
- 101. provozní prapor 1974 – 1991
- 102. provozní prapor 1974 – 1991
- 6. povozní pluk 1991 – AČR
- Automobilní stavební prapor MNO 1951 – 1954
- 70. pěší (střelecký, provozní) prapor 1951 (1954, 1962) – 1991
- 248. provozní prapor 1960 – 1991

13) pracovní útvary a útvary silničního vojska

- Velitelství vojenských pracovních (technických) jednotek Praha 1951 (1955) – 1959
- národní podnik Vojenské stavby Praha 1959 – AČR
- velitelství 1. technické skupiny 1954 – 1957
- velitelství 6. skupiny vojenských staveb 1960 – 1963
- 51. technický prapor 1954 – 1957
- 66. technický prapor 1954 – 1955
- 1. silniční stavební prapor pomocné výroby 1964 – 1991
- 108. silniční stavební prapor 1981 – AČR

14) útvary podřízené politickým orgánům (úseku sociálního řízení FMO)

- Vojenské politické oddělení (1) Praha 1951 (1958) – 1971
- Vojenské politické oddělení 2 Praha 1954 – 1971
- Vojenské politické oddělení letectva (3) Praha 1960 (1963) – 1969
- Vojenské politické oddělení 5 (Politické oddělení zabezpečovacích zařízení MNO 2) Praha 1969 (1974) – 1989
- Vojenské politické oddělení 8 (Politické oddělení zabezpečovacích zařízení 7. armády PVOS) Praha 1969 (1974) – 1981
- Vojenské politické oddělení 10 (Politické oddělení zabezpečovacích zařízení MNO 4) Praha 1971 (1974) – 1989
- Politické oddělení útvarů a zařízení MNO 1971 – 1989
- Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého 1945 – AČR
- Ústřední dům armády (Dům armády Praha) 1947 (1990) – AČR
- Armádní opera ???? – 1955
- Armádní umělecké divadlo ???? – 1955
- Armádní kino Lucerna ???? – 1955
- Umělecký vojenský (Vojenský estrádní) soubor Praha 1955 (1962) – 1964
- Armádní výtvarné studio Praha 1955 – AČR
- Správa vojenských tělovýchovných objektů Praha 1952 – 1958
- Československý armádní film 1950 – AČR
- Ústřední hudba ČSLA 1950 – AČR
- Vydavatelství Naše vojsko Praha 1953 – 1990
- Vydavatelství Magnet-Press Praha 1990 – AČR
- Ústřední distribuce filmů ČSLA 1950 – 1990

15) vojenské školy

- Vysoká škola vojenská 1945 – 1948
- Vysoké učení vojenské (Vysoké vojenské učiliště) 1948 (1950) – 1951
- Vojenská akademie Klementa Gottwalda 1951 – 1958
- Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda 1952 – 1969
- Vojenská fakulta Vysoké školy železniční (dopravní) 1953 (1959) – 1962
- Vojenský odbor při Institutu tělesné výchovy a sportu (při FTVS UK) 1954 (1958) – AČR
- Vojenská lékařská škola 1945 – 1951
- Učiliště obrany proti letadlům 1945 – 1949
- Vojenská hudební škola 1945 – 1951
- Učiliště vojenské tělovýchovy 1945 – 1951
- Vojenské učiliště tělesné přípravy Miroslava Tyrše 1951 – 1956
- Vojenská tělovýchovná škola Miroslava Tyrše 1956 – 1963
- Armádní středisko DUKLA Praha 1963 – 1974
- Armádní středisko vrcholového sportu DUKLA Praha 1974 – AČR
- Škola povětrnostní služby 1946 – 1951
- Vojenská inženýrská akademie v Praze 1948 – 1951
- Ženské vojenské výcvikové středisko 1950
- Vojenské výcvikové administrativní středisko 1953 – 1954
- Škola administrativních pracovníků 1954 – 1955
- Vyšší škola důstojníků kádrových pracovníků 1953 – 1954
- Škola na důstojníky pěchoty v záloze 1945 – 1947
- Škola na důstojníky zdravotnictva v záloze 1945 – 1948
- Školu pro důstojníky zdravotnictva a lékárnictva v záloze 1948 – 1951
- Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova 1979 – AČR

16) útvary zabezpečující činnost vrchního velitele ozbrojených sil

- VKPR 1945 – AČR
- Hradní stráž 1945 – AČR

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

V současné době je možné v posádce nalézt kromě MO a GŠ především 24. základnu dopravního letectva, Posádkové velitelství Praha, Ústřední vojenskou hudbu a Posádkovou hudbu Praha, Agenturu vojenských informací a služeb, krajská vojenská velitelství pro Prahu a Středočeský kraj, Hlavní velitelství vojenské policie, Ústřední vojenskou nemocnici, Ústav leteckého zdravotnictví, Vojenský historický ústav nebo Vojenský ústřední archiv.


869. Jak velké množství bojových vozidel pěchoty bylo vyrobeno v bývalém Československu? (odpovídá Pavel Minařík)

V Československu bylo v letech 1970 až 1989 celkově vyrobeno 18 805 bojových vozidel pěchoty. Počty vozidel jednotlivých verzí, včetně speciálních aplikací, byly následující:

Vozidlo

období výroby

vyrobeno ks

odběratelé

BVP-1 1970 až 1987 17 295 ČSSR, SSSR, další státy VS
BVP-1K 1981 až 1988 402 ČSSR
MP-31 1984 až 1988 160 ČSSR, SSSR, další státy VS
AMB-1 (zdrav) 1985 až 1989 256 ČSSR, Sýrie
VPV 1985 až 1989 253 ČSSR, SSSR, MLR, NDR, Tunis
BOUŘE-3 1987 15 ČSSR
BPzV-1 1988 až 1989 80 ČSSR
BVP-2 1987 až 1989 344 ČSSR, SSSR, další státy VS

Vozidla určená k vývozu do SSSR byla vyráběna v ZŤS Dubnica nad Váhom, zatímco vozidla pro ČSLA a na export do dalších států, se produkovala v PPS Detva. Vzhledem ke skutečnosti, že ve výzbroji čs. armády se k 31.10.1990 nacházelo 1 920 BVP všech verzí, z toho 252 BVP-2, bylo 90 % produkce určeno na vývoz, zejména do SSSR.


868. V letech 1973-1975 jsem sloužil u 1. radiotechnického praporu v Holýšově. Můžete mi sdělit podrobnosti od jeho vzniku do ukončení činnosti v roce 1992? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený VÚ 3869 vznikl 1.10.1956 jako 1. radiotechnická rota. Nacházel se v podřízenosti velitelství 1. vojenského okruhu a byl dislokován v Praze-Motole. V září 1958 došlo k jeho redislokaci do posádky Beroun a předání do podřízenosti velitelství 1. armády. V srpnu 1960 se útvar přestěhoval do Příbrami a k 1.9.1962 se uskutečnilo jeho rozšíření na 1. radiotechnický prapor. V srpnu 1963 následovala redislokace do Stříbra a v srpnu 1969 do Holýšova. Zde útvar setrval až do svého zrušení 1.3.1992.


867. Prosím o informaci o útvarech bývalé plzeňské divize. Jedná se především o 47. pěší pluk s velitelstvím snad ve Strakonicích a součástmi ve Vimperku. Pluk prý existoval jen pár měsíců a v říjnu 45 se změnil na 16. pěší pluk, ale už ve Stříbře. Ani ten nevydržel dlouho, byl stažen do Plzně a přebudován na pěší prapor 64/strážní. Kdy byl redislokován do Poběžovic? Dochovaly se od zmíněných těles (47., 16. a 64.) nějaké písemnosti? Dále prosím o informace o 18. p.pl "Loirském", později známém jako vojenský útvar "třičtvtěnašest" dle krycího čísla VÚ 1745. (odpovídá Pavel Minařík)

V červnu 1945 vznikl v posádce Strakonice pěší pluk 47, tvořící součást 16. divize s velitelstvím v Písku. Již v říjnu téhož roku byl reorganizován na pěší pluk 16 a přemístěn do Stříbra. Při transformaci 16. divize na 13. brigádu byl k 1. říjnu 1947 pluk reorganizován na pěší prapor 64 (strážní), podřízen plzeňské 11. divizi a přemístěn do Plzně. V září 1948 proběhla jeho redislokace do Poběžovic. Jednotlivé součásti praporu se rovněž nacházely v Bělé nad Radbuzou, Hostouni, Svatém Kříži, Pivoni a Staňkově. Zpětná reorganizace na pluk se formálně uskutečnila počátkem října 1949, útvar si ale ponechal svoji dosavadní organizaci. Na konci roku 1950 byl předán Ministerstvu národní bezpečnosti k posílení nově zřizovaných jednotek Pohraniční stráže (27.10.1950 přejmenován na Výcvikové středisko PS 3 a 8.12.1950 na velitelství 3. pohraniční brigády).

Historie VÚ 1745 je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 187.


866. Zajímalo by mě, jaké útvary byly umístěné ve Šternberku u Olomouce. Zvláště ty, které byly nějak spjaty s letectvem. V jednom z nich měl sloužit i štábní kapitán Antonín Mrvík, navigátor RAF, který byl po únoru 1948 odsouzen za "velezradu". Máte nějaké informace o tomto důstojníkovi, popř. kde bych se o něm mohl dozvědět něco bližšího? (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Šternberk byly dislokovány následující útvary čs. armády:

a) 1918 – 1939

- Vojenský ústav pro choroby plicní 1919 – 1938

b) 1945 – 1992

- Vojenský ústav pro choroby plicní 1945 – 1947
- Letecká přípravná škola 1945 – 1950
- 12. tanková brigáda 1947 – 1950
- 14. (6.) protitankový dělostřelecký oddíl 1950 (1951) – 1951
- 14. tankosamohybný prapor 1950 – 1951
- 4. tankosamohybný (tankový) pluk 1951 (1952) – 1958
- 14. samohybný prapor (prapor středních samohybných děl) 1953 (1954) – 1955
- 14. tankosamohybný pluk 1955 – 1958
- 14. divizní tanková dílna (pojízdná tanková opravna) 1951 (????) – 1958
- 14. průzkumný prapor 1958 – 1961
- 26. tankový opravárenský závod 1953 – 1962
- Opravárenský závod 026 1962 – 1989
- Vojenský opravárenský podnik 026 1989 – AČR
- Okresní vojenská správa 1954 – 1960
- 6. automobilní prapor 1963 – 1978
- prapor 103. automobilního pluku 1978 – 1985
- 31. (201.) automobilní prapor 1985 (1992) – AČR
- 65. (202.) automobilní prapor 1989 (1992) – AČR
- 128. cisternový prapor 1989 – 1992

Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.

Antonín Mrvík se narodil 9.3.1914 v obci Jince. Během 2. světové války sloužil jako navigátor u 311. bombardovací perutě ve Velké Británii, přičemž na jejím konci dosáhl hodnosti štábního kapitána. Po válce sloužil v hodnosti majora jako učitel navigace u Letecké přípravné školy ve Šternberku. K 1.6.1948 byl nejprve dán na dovolenou s čekaným a následně k 1.9.1948 propuštěn do zálohy. Zemřel 23.6.1988. Po 17.11.1989 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti plk i.m. S žádostí o další informace ohledně jeho služby v čs. armádě se můžete obrátit na Vojenský ústřední archiv v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8).


865. Prosím o odpověď na následující dvě otázky, bude-li to možné. Zmínili jste, že po 2. světové válce existovaly pěší pluky 15 (u dotazu č. 806) a 19 (u dotazu č. 448). Jaký byl vývoj těchto pluků? Byl po roce 1945 alespoň krátkodobě obnoven také prvorepublikový pěší pluk 37 Levoča? (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk 15 se vytvořil v létě 1945 jako součást 8. pěší divize s velitelstvím v Hranicích. Velitelství pluku a III. prapor se nacházely v téže posádce, zatímco další jednotky pluku sídlily v Opavě. K 1.10.1945 byl útvar reorganizován na pěší prapor 47 (motorizovaný) a přemístěn do Nového Jičína, což bylo spojeno s celkovou reorganizací svazku na 8. rychlou divizi, jejíž velitelství se přesunulo do stejné posádky. V rámci divize prapor až do 1.11.1946 podléhal velitelství 3. pěší brigády v Olomouci. Po zrušení svazku útvar k 1.10.1947 přešel do složení nově vytvořené motorizované brigády Tankového sboru, sídlící v Olomouci, což bylo spojeno s jeho přečíslováním na pěší prapor 13 (motorizovaný) a přesunem do Šumperku. Od 1.10.1949 byl prapor formálně rozšířen na pluk, ale ponechal si svoji dosavadní strukturu. V rámci celkové reorganizace čs. armády, provedené na sklonku roku 1950, pěší pluk 13 zanikl a na jeho základě se nově vytvořil 103. mechanizovaný pluk Mladá, tvořící součást 3. tankové divize (v roce 1955 přečíslované na 13. tankovou divizi). V květnu 1955 byl pluk pojmenován na útvar „Hrdiny SSSR pplk. Antonína Sochora“. K 1.10.1958 se uskutečnila jeho reorganizace na 103. motostřelecký pluk a následně k 1.10.1960 na 103. tankový pluk. V říjnu 1968 se v důsledku dislokace útvarů Střední skupiny sovětských vojsk v posádce Mladá přemístil do Humenného a zařadil do sestavy 14. tankové divize. V nové posádce setrval v nezměněné podobě až do počátku 90. let. Následně se v říjnu 1990 uskutečnila jeho reorganizace na 103. motostřelecký pluk a o rok později útvar svoji činnost ukončil.

Pěší pluk 19 vznikl 1.10.1945 přečíslováním původního pěšího pluku 45. Tento útvar vznikl 30.5.1945 na základě dosavadního 3. polního praporu 1. čs. pěší brigády ze SSSR, reorganizovaného k 18.5.1945 na 3. pěší pluk 1. pěší divize. Pěší pluk 45 se nejprve nacházel v Praze, ale již v červnu 1945 proběhlo jeho přemístění do posádek Jílové, Zbraslav a Říčany. Na podzim téhož roku se uskutečnilo již zmíněné přečíslování útvaru na pěší pluk 19, což bylo spojeno s jeho redislokací a předáním do sestavy 16. pěší divize s velitelstvím v Karlových Varech. Velitelství pluku, společně s I. a II. praporem, sídlilo v posádce Kadaň, zatímco III. prapor a náhradní prapor se přestěhovaly do Podbořan. K 1.10.1947 v návaznosti na přeměnu divize na pěší brigádu došlo k reorganizaci pluku na pěší prapor 77 a jeho přemístění do Dvorů u Karlových Varů. V září 1949 útvar obdržel název „Národního hrdiny kpt. Vendelína Opatrného“. V říjnu téhož roku byl zpětně formálně reorganizován na pluk, v souvislosti s opětnou transformací brigády na divizi. V srpnu 1950 proběhlo jeho přemístění do Sokolova. Zde setrval až do konce roku 1950, kdy byl předán Ministerstvu národní bezpečnosti k posílení nově zřizovaných jednotek Pohraniční stráže (10. pohraniční brigády Volary).

Pěší pluk 37 svoji činnost obnovil v létě 1945. Podléhal velitelství 10. pěší divize v Košicích a nacházel se v posádce Levoča. Odloučeně byl dislokován pouze náhradní prapor, který byl umístěn v Popradu. K 1.10.1945 došlo k přečíslování útvaru na pěší pluk 14. Většina jednotek pluku setrvala v Levoči, pouze I. prapor si vyměnil posádkové město s náhradním praporem. Již 6.11.1945 se útvar stal nositelem názvu „Hrdiny Sovětského svazu kapitána Jána Nálepky“. Při další reorganizaci, uskutečněné k 1.10.1947, se plukovní velitelství, III. pěší prapor a náhradní prapor odstěhovaly do Popradu, který opustil I. pěší prapor přemístěný do Rožňavy (dvě roty tohoto praporu byly dislokovány odloučeně v Šafárikovu), zatímco II. pěší prapor byl ze složení útvaru vyjmut a včleněn do pěšího pluku 20. Jeho místo zaujal nově vytvořený II. pěší prapor dislokovaný v Jelšavě. K 3.3.1948 byl název útvaru změněn na „Partyzána kapitána Jána Nálepky“. Uvedené pojmenování nemělo dlouhého trvání a již 30.5.1948 bylo upraveno na „Hrdiny Sovětského svazu partyzána kapitána Jána Nálepky“. K dalším změnám v dislokaci útvaru došlo 15.7.1948, kdy se plukovní velitelství přemístilo do Jelšavy a II. pěší prapor do Lučence, přičemž I. pěší prapor setrval v Rožňavě a III. pěší prapor s náhradním praporem v Popradu. Ani toto rozložení jednotek pluku příliš dlouho nevydrželo a již 1.10.1949 následovala další redislokace. Kromě náhradního praporu, který se přestěhoval do Jelšavy, a dvou odloučených rot v Šafárikovu (nově doplněných o kulometnou rotu a rotu těžkých zbraní) se pluk soustředil v Rožňavě, kde prodělal reorganizaci na rotní strukturu. Praporní velitelství přitom zanikla a útvar se nadále skládal ze samostatných rot. Při reorganizaci, uskutečněné v listopadu 1950, se celý útvar přestěhoval do Trebišova, kde došlo k obnovení jeho praporní struktury a nadále působil jako 14. pěší pluk Hrdiny Sovětského svazu partyzána kapitána Jána Nálepky. V Trebišově byl k 1.11.1954 přejmenován na 14. střelecký pluk a k 9.5.1955 přečíslován na 55. střelecký pluk, při zachování stávajícího čestného názvu. Zanedlouho následovala reorganizace útvaru na 55. motostřelecký pluk Hrdiny Sovětského svazu partyzána kapitána Jána Nálepky, provedená k 1.10.1958. V nezměněné podobě útvar setrval až do počátku 90. let, kdy byl k 31.10.1991 reorganizován na 55. mechanizovaný pluk (bez čestného či historického názvu). Následně se od 1.1.1993 stal součástí Armády Slovenské republiky.


864. Zajímá mě historie VÚ 7500 v Jindřichově Hradci. (odpovídá Pavel Minařík)

Historie Vámi uvedeného útvaru sahá do roku 1860, kdy se v italském Rovignu jako součást armády habsburské monarchie 1. února vytvořil „Böhmisches Infanterie-Regiment Nr. 75“. Základem pro vytvoření útvaru se staly třetí prapory pěších pluků 11, 18 a 21. V následujících letech bylo plukovní velitelství dislokováno v celé řadě dalších posádek, mimo jiné i v Josefově (1869 až 1874), Praze (1874 až 1881) a Jindřichově Hradci (od roku 1895). Po vypuknutí 1. světové války pluk odešel bojovat na frontu a do mateřské posádky se již nevrátil. Zůstal v ní pouze náhradní prapor, který se staral o odesílání doplňků k bojujícímu pluku. Krátce po vzniku Československa na základě náhradního praporu vznikl obnovený pěší pluk 75, převzatý v říjnu 1920 do unifikované čs. armády jako pěší pluk 29. Plukovní velitelství, společně s náhradním praporem a I. praporem, sídlilo v Jindřichově Hradci. Na Slovensku se do ledna 1921 nacházely II. prapor, dislokovaný po svém návratu rovněž v Jindřichově Hradci, a III. prapor, ubytovaný v Třeboni. V srpnu 1924 pluk výnosem prezidenta T. G. Masaryka získal pojmenování „Plukovníka Josefa Jiřího Švece“. V říjnu 1937 v Táboře vznikl IV. (kanonový) prapor. Po okupaci čs. pohraničí se v říjnu 1938 náhradní prapor přestěhoval do Tábora a v listopadu 1938 II. prapor do Pelhřimova. Po březnové okupaci českých zemí pluk působil do 31.7.1939, kdy na základě pokynu nacistických okupačních orgánů zanikl.

K obnovení pluku došlo krátce po skončení 2. světové války. V letních měsících roku 1945 se postupně zformovalo jak jeho velitelství, tak i podřízené prapory. V posádce Jindřichův Hradec se nacházely velitelství pluku, náhradní prapor, společně s I. a III. praporem, zatímco II. prapor sídlil v Třeboni. Ke sloučení pluku do posádky Jindřichův Hradec došlo až na sklonku roku 1950. Na základě rozhodnutí prezidenta Dr. E. Beneše pluk od března 1948 nesl pojmenování „Zborovský“. Zmíněný název se používal do září 1952, kdy byl rozkazem K. Gottwalda zrušen. K 1.11.1954 se uskutečnilo přejmenování útvaru na 29. střelecký pluk a k 9.5.1955 přečíslování na 53. střelecký pluk. V září 1958 útvar prodělal reorganizaci na 7. motostřelecký pluk, přičemž mu byl rozkazem prezidenta A. Zápotockého administrativně přidělen historický název "Fatranský“ a čestný název „Jana Žižky z Trocnova" po zrušeném 7. střeleckém pluku v Malackách. Další změna následovala v září 1960, kdy se útvar přeměnil na 7. Fatranský tankový pluk Jana Žižky z Trocnova. V nezměněné podobě přetrval až do konce 80. let minulého století. V říjnu 1990 ale proběhla jeho redukce na 7. sklad tankového materiálu, který svoji činnost ukončil na sklonku července 1992.


863. V rokoch 1980 - 1982 som slúžil u VÚ 6818 Stará Boleslav. Zaujímalo by ma, čo sa s útvarom stalo, resp. či ešte existuje alebo bol zrušený? (odpovídá Pavel Minařík)

Zmíněný 109. silniční stavební prapor se vytvořil v posádce Stará Boleslav 1.9.1976 a byl podřízen velitelství 1. silniční stavební brigády, které se nacházelo v Pardubicích. Ve Staré Boleslavi setrval až do svého zrušení 31.5.1991.


862. V období 1989-90 jsem sloužil u VÚ 6270 v Opavě. Prosím o zveřejnění Vám dostupných informací o tomto útvaru. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený 5. geodetický odřad vznikl 1.9.1962 v posádce Dobruška. V srpnu 1966 došlo k jeho redislokaci do Krnova a v říjnu 1968 do Opavy. Svoji činnost ukončil 31.10.1992.


861. Chtěl bych vědět více o historii 4. ženijního praporu, popř. o útvaru, který ho nahradil. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 3831 vznikl v listopadu 1950 jako 4. ženijní prapor. Nacházel se v podřízenosti velitelství 4. tankové divize v Táboře a v době svého vytvoření byl dislokován v Lešanech, ovšem již na počátku prosince 1950 došlo k jeho přesunutí do Jistebnice. Prapor tvořily dvě ženijní roty a ženijní technická rota. V roce 1953 je doplnila četa přepravních prostředků. Během 1. poloviny 50. let se prapor přestěhoval do posádky Písek. K 9.5.1955 byl přečíslován na 9. ženijní prapor. Na sklonku září 1958 se uskutečnilo předání útvaru do podřízenosti velitelství 4. motostřelecké divize, přestěhování do Jindřichova Hradce, přečíslování na 6. ženijní prapor a propůjčení názvu „Povážský“, což bylo spojeno s administrativním přidělením tradice 6. ženijního praporu 4. čs. pěší brigády 1. čs. armádního sboru ze SSSR. Reorganizovaný útvar tvořily dvě ženijní roty (z toho jedna rámcová), ženijní mechanizovanou rotou, technickou rotou a rotou přepravních prostředků. V roce 1960 došlo ke zrušení ženijní mechanizované roty a zřízení v pořadí třetí ženijní roty. O rok později se technická rota transformovala na strojní rotu, zanikly dvě ženijní roty, přičemž nově vznikly ženijní komunikační rota a ženijní průzkumná četa. V uvedené podobě prapor přetrval až do konce 60. let, kdy byl k 1.9.1969 reorganizován a nadále se skládal z ženijní roty, ženijní komunikační roty, strojní roty a pontonové roty. Další reorganizace následovala při přechodu divize na tzv. typovou organizaci a od 1.9.1978 byl tvořen ženijní rotou, přepravně výsadkovou rotou, pontonovou rotou, ženijní komunikační rotou, ženijní technickou rotou a četou průzkumu a ničení jaderných min. Vzhledem k reorganizaci svazku na skladovou základnu byl 6. Povážský ženijní prapor k 31.10.1990 reorganizován na 6. sklad ženijního materiálu. Při následné reorganizaci svazku na motorizovanou divizi došlo dnem 31.10.1992 k reorganizaci útvaru na 4. ženijní prapor a jeho přemístění do posádky Havlíčkův Brod. Svoji činnost 4. ženijní prapor ukončil 31.5.1994 v souvislosti s reorganizací svazku na 6. mechanizovanou brigádu, do jejíhož složení byl převeden ženijní útvar 3. mechanizované divize.

4. ženijní prapor se na sklonku roku 1950 zformoval z části jednotek olomouckého ženijního praporu 13, který vznikl v létě 1945 v Pardubicích jako 101. ženijní prapor sloučením původních ženijních rot Čs. samostatné obrněné brigády z Velké Británie a 1. čs. tankové brigády z SSSR, přičemž podléhal velitelství Tankového sboru. K 1.10.1945 proběhla jeho transformace na pontonový prapor (VÚ 2134) a předání do složení 1. ženijní brigády. O dva roky později se uskutečnila jeho reorganizace na ženijní prapor 13 (VÚ 1530), přesunutí do Olomouce a opětné podřízení velitelství Tankového sboru. V této době byl tvořen třemi ženijními motorizovanými rotami (z toho jednou rámcovou), parkovou rotou a náhradní rotou. V listopadu 1950 útvar zanikl, přičemž na jeho základě se zformovaly ženijní prapory 3. a 4. tankové divize.


860. Vojenský útvar 4409 Týn nad Vltavou. (odpovídá Pavel Minařík)

Zmíněný útvar se vytvořil v listopadu 1950 jako 8. ženijní prapor. Pro jeho zformování byla využita část jednotek rušeného ženijního pluku 2 z Písku. Prapor sídlil v posádce Jistebnice a podléhal velitelství 8. mechanizované divize. Vzhledem ke zrušení nadřízeného velitelství proběhlo v září 1958 jeho předání do složení 9. tankové divize. V srpnu 1962 došlo k přestěhování praporu do Týnu nad Vltavou. V návaznosti na reorganizaci celé divize se k 1.12.1991 uskutečnilo jeho přečíslování na 9. ženijní prapor. Svoji činnost v Týnu nad Vltavou útvar ukončil 30.6.1994.

Vnitřní organizace útvaru byla obdobná jako v případě 4. ženijního praporu.


859. Zajímají mě informace o vojenském útvaru VÚ 7341 Střelské Hoštice, historie, technika, velení. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar vznikl jako 2. ženijní prapor v listopadu 1950 na základě původní 11. roty ženijního pluku 2 z Písku. Nově vytvořený útvar sídlil ve Střelských Hošticích a nacházel se v podřízenosti 2. pěší (pozdější motostřelecké) divize. Dne 9.5.1955 byl přečíslován na 4. ženijní prapor a pojmenován jako "Karpatský", čímž mu byla administrativně přiřčena tradice 4. ženijního praporu 2. čs. pěší brigády v SSSR. V nezměněné podobě útvar setrval až do listopadu 1991, kdy v návaznosti na reorganizaci divize na mechanizovaný svazek došlo k jeho přečíslování na 2. ženijní prapor (bez názvu) a přemístění do Klatov. Od října 1997 se jeho součástí stala i rota chemické ochrany. Při reorganizaci divize na brigádu se útvar na přelomu let 1993 a 1994 přesunul do Janovic, kde působil až do svého zániku 30.11.2003.

Vnitřní organizace útvaru byla obdobná jako v případě 4. ženijního praporu. Přehled velitelů nemáme k dispozici. Technika ženijního vojska je podrobně popsána v publikaci Ludvíka Doležela a Lubomíra Kroupy „Ženijní vojsko. Historie a současnost“, vydané MO ČR v roce 2003.


858. Kolik peněz se dávalo ze státního rozpočtu na armádu v letech 1948-1990? (odpovídá Pavel Minařík)

Podíl řádně naplánovaných vojenských výdajů na státním rozpočtu byl následující:

Rok

mld. Kčs

% st. rozpočtu

rok

mld. Kčs

% st. rozpočtu

1951 10,606 9,3 1971 15,934 7,7
1952 22,453 6,9 1972 16,770 7,7
1953 43,834 10,2 1973 17,647 7,4
1954 7,787 1) 8,9 1974 18,071 6,9
1955 10,4 12,0 1975 19,728 7,2
1956 9,606 10,7 1976 20,365 7,0
1957 nezjištěno nezjištěno 1977 20,130 7,2
1958 8,933 9,4 1978 20,808 7,3
1959 nezjištěno nezjištěno 1979 21,380 7,3
1960 8,783 8,5 1980 22,9 7,5
1961 nezjištěno nezjištěno 1981 23,8 7,7
1962 10,854 8,8 1982 28,3 9,3
1963 nezjištěno nezjištěno 1983 24,6 7,7
1964 nezjištěno nezjištěno 1984 24,6 7,6
1965 10,1 8,3 1985 28,11 nezjištěno
1966 10,9 7,0 1986 29,57 nezjištěno
1967 12,4 8,4 1987 31,74 nezjištěno
1968 13,2 8,7 1988 33,46 nezjištěno
1969 14,3 8,0 1989 35,62 nezjištěno
1970 14,919 7,7 1990 31,18 nezjištěno

Další informace můžete získat v Národním archivu v Praze 4–Chodovci, kde jsou v rámci fondu ministerstva financí uloženy státní závěrečné účty nebo ve Vojenském ústředním archivu v Praze 8–Karlíně.

Pozn.:
1) Proběhla měnová reforma.
2) Do přehledu nejsou započítány mimořádné rozpočtové prostředky. Údaje do roku 1950 jsou uvedeny v odpovědi na dotaz čís. 605.


857. Můžete mi prosím sdělit, kdy se v československé armádě používala hodnost plukovník generálního štábu a kdo jmenovitě této hodnosti dosáhl (od vzniku republiky po současnost)? Byla tato hodnost používaná i v rakousko-uherské armádě? (odpovídá Pavel Minařík)

Uvedená hodnost se v naší armádě používá od roku 1919 do současnosti. Mohli jí dosáhnout pouze absolventi studia na vybraných domácích či zahraničních školách, které připravovaly příslušníky vyšších štábů či budoucí generály. V čs. podmínkách se jednalo o Kurzy pro výchovu důstojníků generálního štábu (1919 až 1921) a Válečnou školu (respektive Vysokou školu válečnou) v letech 1921 až 1951, které jen do roku 1938 absolvovalo 780 osob. Řada dalších prvorepublikových důstojníků studovala na obdobných školách v Paříži nebo Bukurešti V roce 1945 na obnovenou pražskou Vysokou školu válečnou nastoupilo 238 osob. Po jejím zrušení se většina důstojníků uvedené kategorie školila na Vojenské akademii GŠ ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilova v Moskvě, případně na akademii ve Varšavě. V 70. a 80. letech existovala i možnost specializovaného studia na Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně. V současnosti ji mohou získat absolventi příslušného kurzu na Univerzitě obrany v Brně či štábních škol v zemích NATO, zejména v USA. Hodnosti plukovníka generálního štábu dosáhly stovky osob, např. k 1.7.1938 jich v uvedené hodnosti sloužilo 82. Bližší údaje za prvorepublikové období můžete získat ve „Schematismech branné moci republiky Československé“, uložených na studovně Vojenského historického archivu. V rakousko-uherské armádě se uvedená hodnost používala taktéž a získávali ji absolventi Válečné školy ve Vídni založené v roce 1852.


856. Je možné někde získat-koupit T34/85, nebo alespoň výkresovou dokumentaci? (odpovídá Pavel Minařík)

S Vaším dotazem se zkuste obrátit na www.armyshop.cz nebo na www.armyfort.cz. Dále můžete využít odkazy na kluby, zabývající se technikou, uniformami, dobovými akcemi, apod. Najdete je na adrese http://www.vojenstvi.cz/odkazy, případně použijte vyhledavač www.google.cz nebo svůj dotaz umístěte do naší návštěvní knihy.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist