Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 76. - 90.

Následující dotazy 91. - 105. Předešlé dotazy 61. - 75.

90. Můžete uvést nějaké údaje o 7. výsadkovém pluku z Holešova (60. léta). O tomto útvaru mám informace z vyprávění pamětníka, knížky pana Šolce a z knihy "Výsadkáři a průzkumníci čs.armády". Zajímá mě např. výběrové řízení k uvedené jednotce, výcvik atd. (30. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Ke zřízení 7. výsadkového pluku v Holešově došlo oficiálně dnem 1.9.1961. Jednalo se o útvar nacházející se v přímé podřízenosti Zpravodajské správy GŠ ČSLA. Základem pro jeho vytvoření se stal 22. výsadkový průzkumný prapor, tvořící do té doby součást 22. výsadkové brigády. Zmíněný prapor byl zřízen 1.10.1959 na základě dosavadní brigádní průzkumné roty. V době svého vzniku se prapor nacházel v posádce Prešov, ale při redislokaci brigády provedené na sklonku léta 1960 se jeho novým působištěm stal Holešov. Do složení 22. výsadkového průzkumného praporu kromě zabezpečovacích jednotek náležely tři výsadkové průzkumné roty a jedna rádiová rota. Celkově útvar čítal necelých 300 osob. Jádro 7. výsadkového pluku tvořily dva průzkumné prapory. Každý z nich se skládal ze tří průzkumných rot a jedné rádiové roty. Do složení útvaru dále náležely automobilní rota, hospodářská četa, balonová četa (od roku 1962 družstvo) a ošetřovna. Souhrnné počty osob útvaru činily při jeho zřízení téměř 600 osob. Později, v důsledku navýšení počtu čet v průzkumných rotách ze dvou na tři, přesáhly 700 plánovaných funkčních míst. Příslušníci pluku disponovali pouze lehkou výzbrojí zastoupenou pistolemi, samopaly a pancéřovkami. Vybavení doplňovalo značné množství radiostanic a několik desítek automobilů. Ke zrušení útvaru došlo dnem 30.8.1969. Na základě zrušeného pluku vznikl výsadkový prapor zvláštního určení, který byl dislokován v posádce Prostějov a podléhal 22. výsadkovému pluku.


89. Zajímá mě kdysi největší raketová základna PVOS, bývalý VÚ 4431 Dobříš. Četl jsem článek jejího velitele v Dobříšských listech z roku 2000, kde popisuje historii útvaru. Když jsem šel trochu do hloubky, není všechno přesně tak, jak v nich bylo napsáno. Mám např. informace, že v roce 1995 byla základna bez techniky a to se neshoduje s obsahem článku. Mohl byste, prosím, přesněji popsat historii útvaru (např. byl minimálně 1x přejmenován a pravděpodobně 2x přezbrojen)? Zajímalo by mě i jeho "dvojče", vzniklé o pár let později u Rosic u Brna. V Dobříši jsem se byl podívat letos v únoru. Z pozůstatků objektů lze jednoznačně usuzovat, že útvar byl zřízen pro systém S-200 VEGA. (2. 4. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Výstavba útvarů vyzbrojených protiletadlovými raketovými komplety S-200 VEGA začala být připravována v roce 1984. Na podzim uvedeného roku vzniklo u pražské 71. protiletadlové raketové brigády dočasné organizační jádro zajišťující pozdější vytvoření protiletadlové raketové skupiny VEGA. V průběhu prvního čtvrtletí roku 1985 se uskutečnilo školení vybraného personálu v SSSR a dnem 1.4.1985 vznikla Protiletadlová raketová skupina VEGA. Skupinu tvořily tři palebné oddíly a jeden technický oddíl. Prvním velitelem skupiny se stal mjr. Grosiar. Velení 17. plro převzal mjr. Havelka, 18. plro mjr. Šiška a 19. plro mjr. Záhorský. Speciální technika byla útvaru dodána v letních měsících. Bojové pohotovosti skupina dosáhla koncem roku 1985. V souvislosti se zaváděním nové raketové techniky, představované komplety S-200 a S-300, se na sklonku 80. let uvažovalo o reorganizaci 71. protiletadlové brigády na divizi, za současného rozšíření 3. divize PVOS na sbor. Protiletadlová raketová skupina VEGA setrvala v Dobříši v nezměněné podobě až do poloviny 90. let. Koncem roku 1994 ovšem proběhla zásadní reorganizace nyní již 41. protiletadlové raketové brigády a většina stávajících protiletadlových oddílů byla zrušena. To se týkalo i protiletadlové raketové skupiny VEGA, která svoji činnost oficiálně ukončila k 31.12.1994. Protiletadlovou raketovou brigádu nadále tvořily pouze čtyři protiletadlové raketové skupiny, vytvořené k 1.10.1994. Dvě z uvedených skupin se nacházely v posádce Dobříš. Jedna skupina disponovala protiletadlovými raketovými komplety VOLCHOV (1. plrs - velitel pplk. Krejčí) a druhá skupina byly vyzbrojena systémy NĚVA (2. plrs - velitel pplk. Semančík). V roce 1997 došlo ke zrušení skupiny vybavené komplety VOLCHOV a v posádce Dobříš nadále zůstala pouze skupina s komplety NĚVA, přečíslovaná na 1. plrs. Skupina zanikla 31.12.1999 a na jejím základě prvním dnem roku 2000 vznikl současně protiletadlový raketový útvar VÚ-4431 Dobříš (viz Armádní zápisník, čís. 1, roč. 2000, str. 11). Máte-li zájem blíže se seznámit s historií pražské protiletadlové raketové brigády, doporučuji Vám navštívit výstavu "Vojenství ve Slaném", která je instalována v prostorách Vlastivědného muzea ve Slaném (Masarykovo náměstí č.p. 159).

Skupina protiletadlových raketových oddílů VEGA u 76. protiletadlové raketové brigády v Rosicích u Brna vznikla k 1.4.1989. Přípravy pro její zřízení probíhaly již od září 1988, kdy se u brigády vytvořilo organizační jádro zajišťující vytvoření skupiny. Útvar tvořily dva protiletadlové raketové oddíly (9. a 10. plro) a technický oddíl. Skupina zanikla počátkem 2. poloviny 90. let. Fond tohoto útvaru se ve Vojenském historickém archivu nenachází.



88. Zajímaly by mne zdroje, ze kterých mohu čerpat informace o rozmístění okupantských vojsk Varšavské smlouvy na území Československa po roce 1968, tzn. dislokace, počty mužů, výzbroje atd. (23. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Informace o rozmístění sovětských vojsk na území Československa v letech 1968 až 1991 je možné získat především v zahraničních vojensko-odborných ročenkách a časopisech. Doporučuji zejména "The Military Balance", SIPRI, London a "Österreichisch militärisch Zeitschrift". Řada údajů, spojených s jejich odchodem na počátku 90. let, byla publikována i v československém tisku. Pro zájemce, kteří k citovaným periodikům nemají přístup, uvádím několik vybraných údajů.
Na základě "Smlouvy mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk" československá vláda souhlasila s rozmístěním operačního uskupení o síle 75 tisíc vojáků. Útvary skupiny vojsk byly dislokovány ve více než 30 posádkách, disponovaly značnými zásobami munice (110 tis. tun) i pohonných hmot (30 tis. m3) a pro výcvik mohly využívat výcvikové prostory Milovice, Mimoň, Libavá, Malacky a Lešť. Kromě toho jim čs. armáda předala letiště Hradčany, Milovice - Boží Dar, Olomouc a Zvolen.

Z umístění Střední skupiny sovětských vojsk vyplynuly pro čs. armádu v roce 1968 rozsáhlé dislokační změny, které se týkaly celkem 29 tisíc vojáků (z toho 5 tisíc vojáků z povolání) a 900 občanských zaměstnanců vojenské správy, spojené s přemístěním 1.200 tanků, 700 obrněných transportérů a 1.100 dělostřeleckých prostředků.

Základní údaje o dislokaci Střední skupiny sovětských vojsk:
velitelství Střední skupiny sovětských vojsk

Milovice

velitelství 28.armádního sboru Olomouc
15.gardová tanková divize Milovice
31.tanková divize Bruntál
18.gardová motostřelecká divize Mladá Boleslav
30.motostřelecká divize Zvolen
48.motostřelecká divize Vysoké Mýto
185.raketová brigáda Turnov
442.raketová brigáda Hvězdov
211.dělostřelecká brigáda Jeseník
5.protiletadlová raketová brigáda Kuřivody
velitelství 131.smíšené letecké divize Milovice
114.stíhací letecký pluk Milovice
236. stíhací bombardovací letecký pluk Hradčany
238.vrtulníkový pluk Zvolen
490.vrtulníkový pluk Olomouc

Odchod Střední skupiny sovětských vojsk proběhl od února 1990 do června 1991. Celkem bylo z území Československa v rámci 925 transportů odsunuto:
- 11.740 důstojníků, 6.680 praporčíků., 56.280 poddůstojníků a příslušníků mužstva, tj. celkem 73.000 vojáků, společně s 5.200 občanskými zaměstnanci,
- 39.140 rodinných příslušníků,
- 1.300 tanků, 1.600 bojových vozidel pěchoty, 1.000 obrněných transportérů,
- 30 odpalovacích zařízení operačně-taktických a taktických raket, 90 raketometů, 530 samohybných děl, 330 tažených děl, 250 minometů, 140 protitankových raketových kompletů, 175 protiletadlových raketových kompletů, 75 protiletadlových dělostřeleckých kompletů,
- 105 letadel, z toho 77 bojových a 175 vrtulníků, z toho 146 bojových,
- 19.300 kolových přepravních vozidel a 1.750 pásových přepravních vozidel,
- 110.600 tun munice, z toho 65.000 tun ze skladu v Květné.


87. Jaký druh vojska byl dislokován v dnes již zrušených kasárnách v Opatovicích nad Labem? (12. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Opatovice nad Labem se v letech 1979 až 1990 nacházel 1. letecký stavební prapor. Dále zde byl v letech 1990 až 1991 dislokován 107.silniční stavební prapor.


86. Zajímám se o veškeré vojenské objekty ČSLA a zajímalo by mne, zda se dá zjistit, které útvary byly v posádkách Bratronice a Horním Bezděkově-Čeperka, okres Kladno. (6. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

V Bratronicích byl dislokován 14. protiletadlový raketový oddíl pražské 71. protiletadlové raketové brigády, vyzbrojený protiletadlovými raketovými komplety S-125 NĚVA. V případě lokality Čeperka by se mělo jednat o 60. spojovací prapor.


85. Prosím Vás o informace k radarovým a odposlechovým stanicím nacházejícím se v bývalém hraničním pásmu s NSR, konkrétně Dyleň okr. Cheb, Havran okr. Tachov, Zvon okr. Domažlice, Čerchov okr. Domažlice, Koráb okr. Klatovy, Poledník okr. Klatovy. Zajímají mne stavební, technické a vojenské údaje. (13. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

K Vašemu dotazu Vám nemůžeme poskytnout bližší informace vzhledem ke skutečnosti, že uvedené lokality byly využívány útvary podřízenými bývalé zpravodajské správě GŠ ČSLA a písemnosti radarových a odposlechových stanic se ve Vojenském ústředním archivu nenacházejí.


84. Dobrý den, zajímala by mne historie útvaru v Klecanech, dále historie a účel vojenského objektu v Praze-Točné, dále účel vojenského útvaru v Prokopském údolí v Praze 5. (23. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Klecany je dislokována základna komunikačních a informačních systémů, podléhající Velitelství vzdušných sil AČR. Uvedený svazek vznikl v roce 1957 v Praze jako 2. letecký spojovací pluk a nacházel se v podřízenosti Velitelství letectva a PVOS. V roce 1960 byl předán do složení nově vytvořené 7. armády PVOS a letectva. O rok později, v souvislosti s vyčleněním letectva ze složení 7. armády a její přeměnou na operační svaz PVOS, došlo k reorganizaci útvaru na 17. spojovací pluk. V Praze útvar setrval až do roku 1981, kdy se společně s Velitelstvím PVOS (tj. původní 7. armádou PVOS) přesunul do Staré Boleslavi. Do posádky Klecany byl redislokován na sklonku roku 1989. Nahradil zde 10. spojovací pluk 10. letecké armády, který se přemístil do Pardubic. V roce 1990 se uskutečnila reorganizace 17. spojovacího pluku na 17. spojovací brigádu a v roce 1993, v návaznosti na konstituování 4. sboru PVO, na 4. spojovací brigádu. Od roku 1997 jde o jediný svazek zajišťující spojení v rámci Vzdušných sil AČR. V roce 2000 byla brigáda transformována na základnu komunikačních a informačních systémů.
10. spojovací pluk se nacházel v Klecanech od roku 1963. Jednalo se o původní 1. letecký spojovací pluk, vytvořený v Jičíně pro potřeby Velitelství letectva v roce 1949. Základem pro jeho vznik se stala Spojovací letka 1 Kbely, konstituovaná již v roce 1947. V 50. letech útvar vystřídal několik posádek. Nejprve se v roce 1950 přemístil do Hradce Králové, v roce 1951 následoval přesun do Havlíčkova Brodu a v roce 1958 do Kbel. Po celou dobu své existence byl pluk předurčen pro zabezpečování spojení v rámci letectva. Z počátku podléhal Velitelství letectva, sloučeného v roce 1957 s Velitelstvím PVOS na Velitelství letectva a PVOS. Od roku 1960 krátkodobě náležel do složení 7. armády PVOS a letectva, ale již v roce 1961 přešel do podřízenosti nově vytvořeného 1. samostatného smíšeného leteckého sboru (v roce 1962 transformovaného na 10. leteckou armádu), což bylo spojeno s jeho reorganizací na 10. spojovací pluk. V letech 1963 až 1989 byl dislokován v Klecanech. V Pardubicích útvar setrval do roku 1993, kdy se přemístil do Hradce Králové. V nové posádce došlo k jeho přečíslování na 3. spojovací pluk, protože podléhal 3. sboru taktického letectva, tj. původnímu 1. smíšenému leteckému sboru (vznik v roce 1991 z 10. letecké armády). V roce 1995 proběhla reorganizace pluku na 3. spojovací brigádu. Brigáda zanikla současně se zrušením 3. sboru taktického letectva v roce 1997.

V Točné u Prahy se nacházel 11. protiletadlový raketový oddíl pražské 71. protiletadlové raketové brigády, vyzbrojený protiletadlovými raketovými komplety S-125 NĚVA. Oddíl vznikl počátkem 70. let a zanikl v polovině 90. let.
Údaje o lokalitě Prokopské údolí nemáme k dispozici.


83. Ptal jsem se průběžně na víc věcí, ale u odpovědi č. 74 jde nejspíš o nedorozumění. Stanoviště tří oddílů raket S-200 je nahoře nad Dobříší. Byl to VÚ-4431 Dobříš a nacházelo se zde 18 palebných postavení (tj. 3 oddíly) pro rakety S-200. Mne ale šlo o Dobříš-Starou Huť (cesta ven východně z Dobříše na Mokrá Vrata, z ní po asi 300 m odbočka vpravo přes trať do lesa). (13. 3. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Není v našich možnostech identifikovat zrušené útvary bývalé československé armády podle místních názvů (např. cesta na Mokrá Vrata, po 300 m odbočka vpravo přes trať). Jednotlivé vojenské útvary byly vždy uváděny pouze podle příslušnosti k určitému druhu vojska a podle názvu obce jako celku. Ze zrušených útvarů se v Dobříši dále nacházely jen pobočka 1. okruhového ženijního skladu (VÚ-9124/3), pobočka 52. muniční základny (VÚ-3755/7 ) a 11. automobilní prapor 11. brigády materiálního zabezpečení (VÚ-8726), tj. původní 20. automobilní prapor 2. automobilní brigády.


82. Máte nějaký tip na prameny týkající se vládního vojska 1939 - 1945? (1. 3. 2002)

Stručné základní informace o vládním vojsku lze nalézt ve 3. dílu "Dějin policie a četnictva", ve 2. dílu publikace J. Vogeltanze a M. Poláka o uniformách československé armády, popř. na internetu na adrese www.wehrmacht.cz/vladniv.htm. Podrobnější údaje obsahuje několik článků v Historii a vojenství (1968/6-7, s. 924 - 961; 1970/3, s. 407 - 457; 1999/3, s. 564 - 591; 1999/4, s. 782 - 812), které se však zabývají hlavně nasazením vládního vojska v Itálii. Vyšly i dvě knížky (V. Novotný, Vládní vojsko 1939-1945, Ostrov nad Ohří 1996 a J. Kudrnáč, Písecký prapor protektorátního vládního vojska v Itálii 1944-1945, Písek 1997), ty však budou asi hůře dostupné. Jinak podle informací, které mám, by větší práce o vládním vojsku měla vyjít ještě letos v nakladatelství Libri.


81. Můžete mi prosím poradit, kde probíhala dělící čára mezi objekty LO úseku H-41 a úseku 194? Podle mapy na straně 32-33 v práci R. Láška a K. Hřídele "Československé opevnění z let 1936-1938 na Šumavě" (Fortprint 1996) a podle laicky odhadnutých rozdílů se domnívám, že uzávěra Lipka úseku H-41 začínala u objektu D2 VEČ 557 a odtud pokračovala směrem k Lipce. Dostupná literatura (zejména výše uvedená) však uvádí, že uzávěra Lipka obsahovala 13 objektů (čísla 6 až 18), ale já jsem jich nalezl pouze 10, přičemž vím o objektu VEČ 553, který se zatím nepodařilo nalézt, tj. 11 objektů. Poněvadž směrem od Lipky ke Kubově Huti je číselná řada celistvá, znamenalo by to, že uzávěra Lipka končí ve směru ke Kamenné hoře objektem VEČ 559 a úsek 194 začíná nedostavěným objektem D1. (25. 2. 2002)

O odpověď na tak zcela specifický dotaz jsem musel požádat kolegy, kteří řadu let podrobně mapují lehké objekty na našem území. Zde je jejich vyjádření:

Úsek H-41 se skládá ze čtyř uzávěrů, a to Nový Dvůr (2 objekty), cesta Nové Hutě - Vimperk (3 objekty), Lipka (14 objektů) a Kubova Huť (9 objektů). Uzávěr Lipka je ve skutečnosti rozdělen na dvě části, přičemž první je tvořena čísly 8 až 18 a v podstatě sleduje průběh trati od stanice Lipka asi 1 km na sever. Je zde 12 objektů, neboť jeden z objektů má č. 12a. Nedaleko mostu přes Medvědí potok měl začínat úsek 194. Na pravém břehu je objekt č. 9 (VEČ 556) a na druhé straně je poslední objekt této části, pod kopcem "V lovčím" se nachází objekt č. 8 (VEČ 557). Zde měl začínat úsek 194. Avšak původní trasa, která měla vést po hřebeni zmiňovaného kopce, byla podle knihy R. Láška a K. Hřídele změněna a přesunuta dolů k potoku, aby palby navazovaly na objekty č. 8 a 9. Jenže pro rychlý spád událostí již objekty nebyly vybetonovány a zřejmě ani zahájeny, proto je zde mezera asi 0,5 km. Za kopcem "V lovčím" je sedlo, které bylo kryto dvojicí objektů druhé části uzávěru Lipka, a to č. 7 (VEČ 558) a 6 (VEČ 559). Ty měly zřejmě vytvořit neplánovaný druhý sled, neboť jsou trochu dál od potoka. Teprve asi 250 m za nimi proti proudu potoka stojí první vybetonovaný objekt úseku 194 č. 5 (VEČ 560). Na závěr ještě jednu poznámku. Nevím, kde bylo zjištěno, že úsek 194 začíná objektem D1. Nikde nemohu tento údaj ověřit a podle průběhu úseku to moc neodpovídá.


80. Poblíž Nové Vsi pod Pleší, jižně od Mníšku pod Brdy (kopec Včelník), byl dislokován útvar. Rád bych se dozvěděl k jakému účelu sloužil a jakou byl vyzbrojen technikou. (23. 1. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Mělo by se jednat o kasárna 16. protiletadlového raketového oddílu. Útvar náležel do sestavy pražské 71. protiletadlové raketové brigády a byl vyzbrojen protiletadlovými raketovými komplety S-125.


79. Potřeboval bych zjistit, kde jsou vojenské útvary v Královehradeckém kraji. (31. 1. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

V předmětné záležitosti Vám doporučuji kontaktovat místně příslušné rekrutační středisko či územní vojenskou správu, případně Tiskovou službu MO ČR, Tychonova 1, Praha 160 00. Uvedené instituce Vám poskytnou bližší informace o možnostech služby v AČR. Samozřejmě můžete využít i oficiálních internetových stránek MO ČR.


78. Bylo by možné zveřejnit organizační strukturu frontového kompletu a armádních kompletů, případně i útvarů přímo podřízených MNO, v období existence Západního vojenského okruhu a Východního vojenského okruhu, včetně dislokace a čísel útvarů? Domnívám se, že tyto údaje zatím nebyly nikdy publikovány. (12. 2. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Organizační složení tzv. frontových, armádních či jiných "kompletů" se měnilo podle v dané době platného mírového a válečného složení čs. armády. Rozhodující byl především skutečný mírový a předpokládaný válečný počet vyšších velitelství (blíže viz studii "Organizace a dislokace velitelských orgánů pozemního vojska v letech 1945 až 1969") a způsob jejich vytváření. Ne všechny útvary, v míru podřízené určitému velitelství, mu měly být podřízeny i po přechodu na válečnou organizaci. Jestliže např. v letech 1951 až 1956 by komplety 1. a 2. vojenského okruhu v případě branné pohotovosti státu zůstaly zachovány téměř v původním složení, tak v letech 1956 až 1958 by se v případě přechodu na válečné stavy svazky a útvary náležející do složení kompletu 1. vojenského okruhu rozdělily mezi nově vytvářená velitelství prvosledových vševojskových armád a 1.VO by zůstal zachován pouze jako zápolní vyšší velitelství. Jiná situace platila pro 2. vojenský okruh, jehož povinností v letech 1956 až 1964 bylo, kromě zachování okruhu jako zápolního velitelství, vytvořit druhosledovou vševojskovou armádu. Okruhový komplet byl ve skutečnosti budován jako komplet armádní. Po rozhodnutí o zřízení frontového velitelství v rámci mobilizované čs. armády (1961) byly svazky a útvary předurčené do jeho kompletu přímo podřízeny MNO. Od roku 1965 většina z nich ale působila v podřízenosti Středního vojenského okruhu. Ke sjednocení mírového a válečného složení kompletů vyšších velitelství došlo v roce 1969. Komplet ZVO byl kompletem frontovým a ve složení kompletů 1. a 4. armády se rovněž žádné změny nepředpokládaly. Komplet VVO nebyl budován jako komplet operačního svazu (2. armády), protože vzhledem k ekonomickým možnostem státu se od jeho vytváření upustilo již v roce 1964. V období let 1969 až 1989 se složení "kompletů" jednotlivých vyšších velitelství již příliš neměnilo, pouze docházelo k dílčím organizačním a dislokačním změnám. Pro ilustraci uvádíme složení okruhových a armádních kompletů v roce 1989.

Západní vojenský okruh Tábor
311.těžká dělostřelecká brigáda Jince
11.dělostřelecká základna Jince
41.samostatný dopravní dělostřelecký oddíl Dašice
7.dělostřelecká divize Pardubice
71.kanonová dělostřelecká brigáda Žamberk
75.těžká houfnicová dělostřelecká brigáda Pardubice
82.protiletadlová raketová brigáda Jihlava
10.protiletadlová opravárenská technická základna Jaroměř
6.radiotechnická brigáda Plzeň
71.výsadkový úderný prapor Chrudim
22.výsadková brigáda speciálního určení Prostějov
7.radiotechnická brigáda zvláštního určení Zbiroh
1.smíšený pluk REB Kolín
10.pontonová brigáda Kostelec nad Labem
5.spojovací brigáda Strašice
52.spojovací brigáda dálkových spojů Lipník nad Bečvou
59.spojovací brigáda dálkových spojů Beroun
60.spojovací prapor zvláštního určení Unhošť-Čeperka
102.brigáda chemické ochrany Liberec
31.smíšená letka velení a průzkumu Bechyně nad Lužnicí
31.rota letištního a radiotechnického zabezpečení Bechyně nad Lužnicí
311.samostatný výcvikový tankový prapor Hradiště
313.samostatný výcvikový tankový prapor Boletice
1.automobilní brigáda Olomouc
3.automobilní brigáda Hlučín
11.brigáda materiálního zabezpečení Bílina
21.brigáda materiálního zabezpečení Pardibice
1.brigáda potrubní dopravy pohonných hmot Roudnice nad Labem
7.ženijní silniční brigáda Hodonín
32.silniční brigáda Horní Počáply
1.pluk civilní obrany Kutná Hora
4.pluk civilní obrany Varnsdorf
7.pluk civilní obrany Bučovice
2.provozní pluk Tábor
6.strážní prapor Příbram-Brod
týlové útvary a zařízení

1.armáda

Příbram

321.těžká dělostřelecká brigáda Rokycany
31.dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
322.kanonová dělostřelecká brigáda Dobřany
216.protitankový pluk Most
1.průzkumný dělostřelecký pluk Holýšov
171.protiletadlový raketový pluk Rožmitál pod Třemšínem
1.protiletadlová opravárenská technická základna Rožmitál pod Třemšínem
1.radiotechnický prapor Holýšov
51.ženijní brigáda Litoměřice
91.pontonový pluk Litoměřice
1.spojovací pluk Plzeň
11.spojovací pluk dálkových spojů Plzeň
71.radiotechnický pluk zvláštního určení Kladno
3.smíšený pluk REB Mariánské Lázně
103.prapor chemické ochrany Lešany
11.vrtulníkový pluk Plzeň-Bory
111.letištní prapor Plzeň-Bory
11.rota spojení a radiotechnického zabezpečení Plzeň-Bory
1.letka velení a průzkumu Líně u Plzně
1.rota letištního a radiotechnického zabezpečení Líně u Plzně
101.letka bezpilotních průzkumných prostředků Stříbro
1.brigáda materiálního zabezpečení Terezín
11.silniční prapor Horažďovice
1.provozní prapor Příbram
týlové útvary a zařízení

4.armáda

Písek

331.těžká dělostřelecká brigáda Hranice
21.dělostřelecká základna Kostelec nad Orlicí
332.kanonová dělostřelecká brigáda Jičín
217.protitankový pluk Lešany
5.průzkumný dělostřelecký oddíl Rychnov nad Kněžnou
251.protiletadlový raketový pluk Kroměříž
4.radiotechnický prapor Vimperk
1.ženijní brigáda Pardubice
72.pontonový pluk Kamýk nad Vltavou
2.spojovací pluk Písek
24.spojovací pluk dálkových spojů Písek
74.radiotechnický pluk zvláštního určení Horažďovice
4.smíšený pluk REB Český Krumlov
105.prapor chemické ochrany Jaroměř
51.vrtulníkový pluk Prostějov
51.letištní prapor Prostějov
61.rota spojení a radiotechnického zabezpečení Prostějov
52.letka velení a průzkumu Havlíčkův Brod
52.rota letištního a radiotechnického zabezpečení Havlíčkův Brod
104.letka bezpilotních průzkumných prostředků Písek-Krašovice
4.brigáda materiálního zabezpečení Pacov
14.silniční prapor Vimperk
4.provozní prapor Písek
týlové útvary a zařízení

Východní vojenský okruh

Trenčín

6.ženijní brigáda Sereď
4.automobilní brigáda Hlohovec
42.spojovací prapor Trenčín
5.pluk civilní obrany Žilina
6.pluk civilní obrany Malacky
2.provozní prapor Trenčín
týlové útvary a zařízení

77. Prosím o nějaké informace o zabezpečení státní hranice s Německem a Rakouskem v letech 1951 až 1990. Děkuji za jakýkoliv kontakt. (11. 2. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Bývalá Pohraniční stráž je v současné době mimo pozornost profesionálních historiků i soukromých badatelů. O její činnosti byly v minulosti informace zveřejňovány jen sporadicky a proto ani my nedisponujeme příliš velkým množstvím údajů z její historie. Nicméně několik základních faktů (i z období let 1945 až 1950) je možné uvést alespoň heslovitě:

- červen 1945 vytvoření Pohotovostního pluku 1 Národní bezpečnosti s velitelstvím Praha-Vršovice, během šesti týdnů zaujal ostrahu státní hranice v úseku Tachov - Broumov
- 1.7.1946 na základě Pohotovostního pluku 1 Národní bezpečnosti vytvořen útvar SNB 9600 Praha, jemuž byly podřízeny:
· pohraniční pluk SNB v Liberci (s prapory SNB v Hradci Králové, Liberci a Litoměřicích),
· pohraniční pluk SNB v Plzni (s prapory SNB v Karlových Varech, Plzni a Českých Budějovicích)
· pohraniční pluk SNB v Brně (s prapory SNB v Olomouci, Frýdku a Znojmě)
později byla velitelství pohraničních pluků zrušena a velitelství praporů podléhala přímo útvaru SNB 9600
- srpen 1946 u útvaru SNB 9600 sloužilo 4.200 osob
- 13.6.1947 vydán pokyn k vytvoření pluku SNB "Slovensko", předurčeného pro boj proti Banderovcům
- konec 1947 vznikl plavební oddíl SNB v Bratislavě s plavebními hlídkami v Bratislavě a Komárně, podřízený zemskému velitelství SNB v Bratislavě (od roku 1949 Krajskému velitelství SNB v Bratislavě)
- počátek 1948 u útvarů SNB 9600 sloužilo 6.200 mužů, během roku část odešla k jiným složkám SNB či MV
- 16.4.1948 zrušen pluk SNB "Slovensko"
- 20.5.1948 Zemským velitelstvím SNB v Bratislavě byl vydán pokyn ke zřízení strážního oddílu SNB v Bratislavě, zajišťujícího střežení státní hranice s Rakouskem od moravsko-slovenské zemské hranice po čáru Rajka-Hanuliakovo
- 15.6.1948 strážní oddíl SNB Bratislava reorganizován na pohraniční prapor SNB Bratislava
- 24.8.1948 MV ČSR nařídilo předání pohraničního praporu SNB Bratislava od Zemského velitelství SNB v Bratislavě do podřízenosti útvaru SNB 9600 Praha se zpětnou platností od 1.6.1948
- srpen 1948 v Písku a Znojmě vytvořeny další prapory podřízené útvaru SNB 9600
- 1.1.1949 na základě zákona č. 275/1948 Sb. přenesena působnost dosavadní Finanční stráže na útvar SNB 9600 (z 5.500 příslušníků Finanční stráže bylo k MV převedeno 3.200 osob, z toho 2.200 k PS SNB) a sloučením obou složek vznikla Pohraniční stráž SNB s úkolem zajistit střežení celé státní hranice, která byla podle bezpečnostního charakteru rozdělena na dvě pásma:
Pásmo I - celá státní hranice čs.-německá a čs.-rakouská, část státní hranice čs.-maďarské po Štúrovo (převládají úkoly rázu vojenského). Střežení státní hranice zajišťovaly prapory PS SNB, vytvořené na základě dosavadních součástí podřízených útvaru SNB 9600,
Pásmo II - celá státní hranice čs.-polská a čs.-sovětská, část státní hranice čs.-maďarské po Štúrovo (výhradně úkoly bezpečnostní a celní ochrany), jednotky PS SNB v tomto pásmu se formovaly buď z původních praporů podřízených útvaru SNB 9600 (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) nebo na základě dosavadních úřadoven Finanční stráže (čtyři prapory na Slovensku).
Nová sestava PS SNB:
· 1.prapor - České Budějovice
· 2.prapor - Písek
· 3.prapor - Plzeň
· 4.prapor - Karlovy Vary
· 5.prapor - Litoměřice
· 6.prapor - Liberec
· 7.prapor - Hradec Králové
· 8.prapor - Znojmo
· 9.prapor - Opava
· 10.prapor - Liptovský Mikuláš
· 11.prapor - Prešov
· 12.prapor - Košice
· 13.prapor - Lučenec
· 14.prapor - Bratislava
- 25.2.1949 vydán pokyn k vytvoření pasových kontrolních stanic, podřízených místně příslušným Krajským velitelstvím SNB
- 31.3.1949 ukončeno vytváření Pohraniční stáže SNB, celkově ji tvořilo 6.200 mužů
- 1.5.1949 pasové kontrolní stanice přejmenována na oddělení pasové kontroly
- 15.7.1949 střežení státní hranice na východ od rozhraní krajů Karlovy Vary a Ústí nad Labem v pomezí československo-německém-polském-sovětském-maďarském vyjmuto ze střežení útvaru SNB 9600 a přeneseno na místně příslušná krajská velitelství SNB (střežení státní hranice na západ od uvedeného rozhraní v pomezí československo-německém-rakouské až po čáru tvořenou spojnicí míst Malá Paka-Karlovianky-Dunakiliti zůstalo v přímé působnosti dosavadního útvaru SNB 9600)
- 14.11.1949 zrušen odbor "BC" na ministerstvu vnitra a jeho působnost ve věcech pohraniční stráže přešla na útvar SNB 9600, který se současně reorganizoval na Velitelství Pohraniční stráže SNB - útvar 9600
- 1.4.1950 zřízeno hraniční pásmo s Německem a Rakouskem, vymezené ve vnitrozemí čarou 2 kilometry kolmo od státní hranice (na hloubku 50 metrů káceny stromy a na hloubku 150 metrů odstraňováno křoví)
- 1950 zahájena výstavba trojstěnných drátěných zátarasů, jejichž vnější stěna byla později elektrifikována proudem s napětím 1000 voltů (počátkem 60.let nahrazena slaboproudým signalizačním zátarasem), na nejexponovanějších místech vznikala minová pole (odstraněna v polovině 50.let) a čs. armáda zahajuje budování terénních zátarasů do hloubky 8 až 12 kilometrů
- 23.5.1950 vládním nařízením č.48/1950 Sb. vytvořeno Ministerstvo národní bezpečnosti, které od MV převzalo dosavadní SNB, včetně ostrahy státní hranice
- 12.10.1950 Velitelství PS SNB reorganizováno na Velitelství Pohraniční stráže MNB. Na základě dosavadních praporů, podřízených Velitelství PS SNB, bylo na hranicích s NSR vytvořeno pět brigád PS MNB (5.brigáda - Cheb, 12.brigáda - Planá u Mariánských Lázní, 9.brigáda - Poběžovice, 7.brigáda - Sušice, 10.brigáda - Volary) a na hranicích s NDR, Rakouskem a části hranic s Maďarskem čtyři oddíly PS MNB (3.oddíl - Karlovy Vary, 15.oddíl - České Budějovice, 4.oddíl - Znojmo, 11.oddíl - Bratislava). Pro personální posílení Pohraniční stráže byla od MNO k MNB převedena 13.pěší divize Karlovy Vary (33.pěší prapor Cheb, 46.pěší prapor Aš, 50.pěší prapor Mariánské Lázně a 77.pěší prapor Sokolov) a 64.strážní pěší prapor Poběžovice ze složení 11.divize (bez dělostřelecké a jiné těžké techniky).
- 1.1.1951 střežení státní hranice zajišťované Pohraniční stráží bylo nadále prováděno pouze tzv. vojskovým způsobem
- 10.4.1951 plavební oddíl v Bratislavě byl reorganizován na poříční oddíl
- 11.7.1951 schválen zákon č. 69/1951 Sb. o ochraně státní hranice (§ 3 příslušníci PS mají stejná práva jako příslušníci armády a při výkonu služby stejné postavení jako příslušníci SNB)
- 13.11.1951 vzniklo zakázané pásmo (do 2.000 metrů kolmo od státní hranice) a hraniční pásmo (2 až 6 kilometrů kolmo na státní hranici)
- 1952 vytvořena 19.brigáda PS Děčín
- 15.1.1952 pohraniční oddíly MNB reorganizovány na pohraniční brigády MNB
- 20.6.1952 11.brigáda doplněna o poříční oddíl Bratislava a další jednotky zabezpečující ochranu státní hranice na Dunaji v rámci místně příslušných krajských velitelství MNB (Komárno, Štúrovo, Hrušov, Gabčíkovo, Klížská Nemá), které byly sloučeny do praporu poříční ochrany s velitelstvím Komárně, složeného z 10 pohraničních čet a poříční flotily se třemi poříčními oddíly - Bratislava, Komárno, Chlaba
- 1.10.1953 vzhledem ke zrušení MNB byla Pohraniční stráž zpětně převedena pod MV
- 10.2.1954 prapor poříční ochrany na Dunaji vyjmut ze složení 11.brigády PS a reorganizován na 25.samostatný pohraniční prapor (tvořen 10 pohraničními rotami a 3 poříčními oddíly)
- 1.7.1954 rozděleno společné velení Pohraniční a Vnitřní stráže (vytvořeno v roce 1952) a vznikly samostatné řídící orgány - Správa Pohraniční stráže a Správa Vnitřní stráže
- 1.7.1955 oddělení pasové kontroly na úseku státní hranice střežené pohraniční stráží přešly od Krajských správ SNB do podřízenosti jednotlivých brigád PS
- 1959 zrušeno hraniční pásmo na hranicích s NDR
- květen 1962 velitelství 9.brigády PS redislokováno z Poběžovic do Domažlic
- 1.10.1962 zrušena 10.brigáda PS Volary
- 15.1.1964 25.samostatný pohraniční prapor včleněn do složení 11.brigády jako 3.poříční prapor
- 1964 12.brigáda PS Planá reorganizována na výcvikovou brigádu, střežení jejího úseku převzaly 5. a 9.brigáda PS
- 31.12.1965 oddělení pasové kontroly předána od pohraničních brigád ke krajským správám SNB
- 1.1.1966 v rámci vytváření tzv. jednotných ozbrojených sil Pohraniční stráž převedena od MV k MNO a byla vybavena těžkou technikou (T-54, OT-64, ShD-152, RM-130, BzK-82, PTŘS Maljutka apod.)
- 31.3.1966 zrušeny 3.brigáda PS Karlovy Vary a 19.brigáda PS Děčín
12.brigáda PS reorganizována a opětně převzala střežení státní hranice
zrušena velitelství pohraničních praporů u ostatních brigád PS, pohraniční roty přešly do přímé podřízenosti brigádních velitelství
- 1.4.1966 zrušena vojsková ochrana státní hranice s NDR
- 1.11.1966 Velitelství PS přešlo do podřízenosti Hlavní správy pozemního vojska
- 1.9.1968 Velitelství PS bylo reorganizováno na úroveň samostatného operačního velitelství, přímo řízeného ministrem národní obrany, tj. mimo rámec HSPV
- 1.1.1972 Pohraniční stráž od MNO opětně převedena k MV (bez těžké bojové techniky)
- 1.7.1973 12.brigáda PS reorganizována na výcvikovou, střežení jejího úseku převzaly 5. a 9.brigáda PS
v rámci všech brigád PS byla opětně vytvořena velitelství pohraničních praporů
oddělení pasové kontroly převedena od krajských správ SNB k pohraničním brigádám
pro střežení státní hranice se socialistickými státy zřízeny krajské odbory ostrahy státní hranice, přímo podřízené nově vytvoření Hlavní správě pohraniční stráže a ostrahy státní hranice

Další informace můžete získat od specializovaného archivního pracoviště MV ČR v Kanicích u Brna, které obhospodařuje písemnosti bývalé pohraniční stráže z teritoria současné České republiky (adresa: Policie ČR, Správa jihomoravského kraje, MV ČR/AK, Kounicova 24, Brno 611 32) případě i v archivu Muzea Policie ČR v Praze, tj. dřívějšího Muzea SNB a vojsk MV (adresa: Ke Karlovu 4, Praha 120 00). Písemnosti jednotek pohraniční stráže zabezpečujících ostrahu slovensko-rakouské hranice jsou uloženy v Archivu MV SR, Nitrianská Streda.


76. Zajímalo by mne, kdy a za jakých podmínek se mohu dostat do 4. brigády rychlého nasazení. A jestli má naše armáda odstřelovače a pod jakým označením. Děkuji. (18. 2. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Pokud máte zájem o službu u útvarů 4. brigády rychlého nasazení nebo u průzkumných útvarů AČR jako odstřelovač, doporučujeme Vám obrátit se na nejbližší územní vojenskou správu (je v každém okresním městě) nebo rekrutační středisko (jsou ve všech krajských městech). K získání bližších informací můžete využít i oficiálních internetových stránek MO ČR.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist