Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1051. - 1065.

Následující dotazy 1066. - 1080. Předešlé dotazy 1036. - 1050.

1065. Chcem Vám poďakovať za Vaše kvalitné stránky a tiež za všetky doterajšie odpovede na moje otázky. Dnes si dovolím Vás požiadať o ďalšie pokračovanie zoznamu menovaných a povýšených generálov, tentoraz v rokoch 1984 a 1985. (odpovídá Pavel Minařík)

Dnem 1.10.1984 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálporučíka
* genmjr. Ing. Jaroslav Kováčik, CSc. náměstek ministra všeobecného strojírenství pro speciální techniku
* genmjr. Ing. Milan Pavlíček náčelník správy ústředního plánování – zástupce náčelníka GŠ ČSLA
a jmenováni do hodnosti generálmajora
* plk. gšt. Ing. Josef Černý náčelník chemického vojska ZVO
* plk. gšt. Ing. Josef Diblík velitel 1. stíhací letecké divize
* plk. gšt. Ing. Michal Gondek náčelník tankové a automobilní služby MNO
* plk. MUDr. Vlastimil Jiránek náčelník zdravotnické služby Hlavního týlu
* plk. gšt. Ing. Andrej Sabol náčelník oddělení bojové přípravy – zástupce velitele PVOS
* plk. gšt. Ing. Lubomír Tůma náčelník ženijního vojska ZVO

Dnem 9.1.1985 byl rozkazem prezidenta republiky povýšen:

do hodnosti generálplukovníka
* generálporučík Ing. Milán Václavík náčelník štábu – 1. zástupce náčelníka GŠ ČSLA

Dnem 1.5.1985 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálporučíka
* generálmajor Ing. Jiří Brychta zástupce náčelníka GŠ ČSLA
* generálmajor Ing. Zdeněk Havala náčelník VVŠ PV
a jmenováni do hodnosti generálmajora
* plk. gšt. Ing. Anton Bobáň zástupce náčelníka týlu ZVO
* plk. Ing. Jan Čadek zástupce náčelníka správy ústředního plánování GŠ ČSLA
* plk. gšt. Ing. Jozef Eršek náčelník ženijního vojska ZVO
* plk. gšt. Ing. Jiří Florián náčelník operačního oddělení operační správy GŠ ČSLA
* plk. PhDr. František Janeček zástupce náčelníka CO ČSSR pro ochranu obyvatelstva a národního hospodářství
* plk. gšt. Ing. Rudolf Jurica velitel 2. divize PVOS
* plk. prof. Ing. František Kantor zástupce náčelníka VAAZ pro učební činnost
* plk. gšt. Ing. Josef Loučka velitel 1. tankové divize
* plk. Ján Moťovský náčelník politického oddělení VVŠ PV
* plk. gšt. Ing. Milan Polák zástupce velitele 1. armády
* plk. gšt. Ing. Steva Perešiť velitel raketového vojska a dělostřelectva 4. armády
* plk. Ing. Lubomír Pužej náčelník stavební a výrobní správy HSUS
* plk. gšt. Ing. František Radimský velitel 14. tankové divize
* plk. Ing. Jan Vintr velitel spojovacího vojska ZVO
* plk. Jaroslav Straka zástupce náčelníka zpravodajské správy GŠ ČSLA

Dnem 1.10.1985 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálplukovníka
* generálporučík Ing. Miloslav Zíka náčelník správy bojové přípravy – zástupce ministra národní obrany
* generálporučík Ing. Jozef Hrebík velitel VVO
a jmenováni do hodnosti generálmajora
* plk. Ing. Rudolf Ducháček náčelník organizační a mobilizační správy – zástupce náčelníka štábu ZVO
* plk. gšt. Ing. Jiří Egg velitel 13. tankové divize
* plk. Ing. Oldřich Frank náčelník informační služby – zástupce náčelníka zpravodajské správy GŠ ČSLA
* plk. gšt. Ing. Karel Gabriel zástupce náčelníka tankové a automobilní služby MNO
* plk. gšt. Ing. Ján Klocok velitel 3. divize PVOS
* plk. RSDr. Karol Polakovič ZVP – náčelník politického oddělení VPA KG

1064. Prosím o uvedení všech útvarů, které byly dislokovány v letech 1991-1992 na letišti Planá u Českých Budějovic, včetně alespoň stručného popisu jejich působnosti na letišti a komu byly podřízeny. (odpovídá Pavel Minařík)

V letech 1991 až 1992 se podle nám dostupných informacích na letišti v Českých Budějovicích nacházely následující útvary bývalé čs. armády:

Útvar Podřízen Zabezpečuje
1. stíhací letecký pluk 3. divize PVOS střežení vzdušného prostoru
1. letištní prapor 3. divize PVOS 1. slp
6. prapor RTZ 3. divize PVOS 1. slp
Letištní správa 3. divize PVOS 1. slp
7. letecké vojskové opravny VLPVO opravy letecké techniky
4. radiotechnický pluk REB VLPVO vedení REB

1063. Sloužil jsem u VÚ 3412 Prostějov a rád bych věděl, zda měl tento útvar nějakou slavnou minulost. (odpovídá Pavel Minařík)

Historie útvaru, u kterého jste sloužil, sahala do roku 1969. VÚ 3412 vznikl 1. září uvedeného roku jako 3. výcvikový prapor RTZ a radiolokace, přičemž byl podřízen velitelství 10. letecké armády v Hradci Králové. K 1.9.1975 proběhla jeho reorganizace na Výcvikové středisko RTZ letectva Prostějov. V nezměněné podobě útvar setrval dalších 20 let. Pouze s přihlédnutím k proměnám nadřízeného stupně velení od 31.10.1990 podléhal velitelství 1. smíšeného leteckého sboru a od 1.11.1993 velitelství 3. sboru taktického letectva. Následně k 1.1.1995 útvar prodělal restrukturalizaci na Školicí a výcvikové centrum letectva. Již 1. října téhož roku se ovšem transformoval na Výcvikovou základnu letectva. V průběhu následujícího roku se přestěhoval do Přerova, kde od 1.10.1997 působil jako 34. výcvikový prapor Přerov v rámci nově zřízené Výcvikové základny vzdušných sil, jejíž velitelství sídlilo v posádce Jihlava. Ani tato reorganizace nevydržela příliš dlouho a k 1.10.2000 se útvar změnil na 3. výcvikový prapor, přičemž přešel do bezprostřední podřízenosti velitelství Vzdušných sil. Svoji činnost jako samostatný útvar ukončil 30.11.2003. Na jeho základě ale 1.12.2003 v posádce Přerov vzniklo oddělení přípravy personálu vzdušných sil, začleněné do Vojenské akademie „Hranických akademiků“ sídlící v posádce Vyškov. Od této doby zajišťuje přípravu důstojnického a praporčického sboru vzdušných sil v tzv. kariérových a účelových kurzech.


1062. Zajímám se o historii bývalého VÚ 9379 Unhošť-Čeperka, okr. Kladno. Můžete poskytnout údaje z historie tohoto objektu až po dnešek? (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedený útvar vznikl 1.6.1955 jako 60. radiový prapor. K 1.9.1960 byl reorganizován na 60. spojovací prapor a pod tímto názvem působil až do svého zrušení, tj. do 1.3.1992. V letech 1955 až 1969 podléhal velitelství (správě) spojovacího vojska GŠ ČSLA, od roku 1969 až do ukončení své existence velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře. Útvar byl předurčen k zabezpečení spojení týlu čs. frontu.


1061. Rád bych Vás požádal o historii Krajského vojenského velitelství Ostrava. (odpovídá Pavel Minařík)

Krajské vojenské velitelství Ostrava bylo zřízeno 1.10.1949. Svojí činností navázalo na dřívější působení Doplňovacích okresních velitelství Místek a Opava, které byly ke stejnému datu zrušeny. KVV vykonávalo agendu v oblasti teritoriální obrany, civilní obrany, branné výchovy, doplňovací služby, stavební správy, průmyslového dozoru a zároveň působilo jako posádkové velitelství pro krajské město. K 1.1.1954 proběhlo jeho přejmenování na Krajskou vojenskou správu Ostrava, které bylo podřízeno 9 okresních vojenských správ (Bílovec, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Hlučín, Karviná, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava) a 5 obvodních vojenských správ působících v rámci města Ostrava (Mariánské Hory, Ostrava-město, Přívoz, Slezská Ostrava, Vítkovice). Zmíněné místní vojenské správy vznikly v roce 1951 jako okresní (k 15. březnu) či obvodní (k 15. prosinci) vojenská velitelství a 1.1.1954 byly přejmenovány na okresní (obvodní) vojenské správy. V roce 1960, v návaznosti na změnu územněsprávního uspořádání republiky, se působnost Krajské vojenské správy Ostrava rozšířila na celé teritorium nově vytvořeného Severomoravského kraje a nadále řídila činnost devíti okresních vojenských správ (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Přerov, Šumperk, Vsetín) a Městské vojenské správy Ostrava. V roce 1965 převzalo řízení KVS Ostrava od OMS/GŠ ČSLA velitelství Východního vojenského okruhu. V návaznosti na nabytí účinnosti zákona o federativním uspořádání republiky převzalo řízení KVS Ostrava od 1.1.1968 velitelství Středního vojenského okruhu (tj. reorganizované 4. armády). K 1.9.1969 přešla KVS do podřízenosti nově vytvořeného velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře. Následujících více než 20 let se na působnosti KVS Ostrava nic zásadního neměnilo. Teprve v lednu 1992 se uskutečnila reorganizace stávající KVS na Vyšší doplňovací velitelství Ostrava, které podléhalo nově zřízenému Vojenskému velitelství Střed v Olomouci. V této době bylo VDV podřízeno 12 okresních vojenských správ (včetně OVS Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí) a Městská vojenská správa v Ostravě. Další reorganizace následovala v říjnu 1995, kdy se z VDV stalo Velitelství územní obrany Ostrava. Mezitím se olomoucké Vojenské velitelství Střed 1.4.1994 transformovalo na velitelství 2. armádního sboru. Zásadní změnu znamenalo předání VÚO Ostrava do podřízenosti nově vytvořeného Velitelství vojska územní obrany v Táboře, což se realizovalo k 1.11.1997. Velitelství územní obrany v jednotlivých krajích byla územními vojenskými správními orgány vykonávajícími v zákonem stanoveném územním obvodu státní správu a plnícími úlohu odvolacího orgánu proti rozhodnutí územních vojenských správ. Následně podle branného zákona č. 218/1999 Sb. došlo 1.12.1999 k transformaci stávajících okresních vojenských správ na územní vojenské správy a VÚO Ostrava jich bylo podřízeno 15 (Ostrava-město, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Kroměříž, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín). K 1.7.2003 se Velitelství sil územní obrany v Táboře změnilo na 3. velitelství podpory a 1. prosince téhož roku na Velitelství sil podpory a výcviku, které již působilo v posádce Stará Boleslav. Zároveň v tomto roce došlo k reorganizaci VÚO Ostrava na Krajské vojenské velitelství Ostrava. Územním obvodem KVV Ostrava je Moravskoslezský kraj. V souvislosti s přijetím nového branného zákona č. 585/2004 Sb. byla územní vojenská velitelství na stupni okres zrušena a krajské vojenské velitelství od nich převzalo úkoly v oblasti evidence občanů podléhajících odvodní povinnosti, evidence záloh a krizového řízení. Informace k současným úkolům krajských vojenských velitelství můžete získat na internetové stránce www.army.cz v části „Profesionální armáda – Struktura – Síly podpory a výcviku – Krajská vojenská velitelství – KVV Ostrava“.

Prvním velitelem KVV Ostrava se v roce 1949 stal plk. pěch. Boris Kulendík. Mimo jiné v čele KVS Ostrava stanuli např. genmjr. František Bedřich v letech 1964 až 1968 (pozdější náčelník HPS ČSLA) nebo genmjr. Rudolf Babka v letech 1968 až 1975 (dřívější náčelník správy pro zahraniční styk GŠ ČSLA a pozdější vojenský a letecký přidělenec v Čínské lidové republice).


1060. Jaká byla délka základní vojenské služby v jednotlivých státech bývalé Varšavské smlouvy? (odpovídá Pavel Minařík)

Doba trvání vojenské základní služby v jednotlivých armádách členských států Varšavské smlouvy byla následující:

stát pozemní vojsko námořnictvo vysokoškoláci
BLR 2 roky 3 roky nezjištěno
ČSSR 2 roky 1 rok
MLR 18 měsíců 1) nezjištěno
NDR 18 měsíců 18 měsíců nezjištěno
PLR 3 roky – u raketového vojska a RTV

2 roky – ostatní

3 roky nezjištěno
RSR 16 měsíců 2 roky 11 měsíců 2)
SSSR 2 roky 3 roky – pro osádky plavidel a příslušníky pozemního bojového zajištění

2 roky – ostatní

1 rok

1) Do roku 1980 dva roky.

2) Z toho 9 měsíců před započetím studia.


1059. Zajímají mě další osudy Zdeňka Vondráka. Zažil jsem ho jako velitele 49. pluku v Mariánských Lázních (1963 – 1965). Je mi též známo, že byl ve Slaném a posléze velitelem 20. divize. Co se s nim dělo potom? (odpovídá Pavel Minařík)

Pplk. Zdeněk Vondrák velel 49. motostřeleckému pluku od července 1964 do října 1967. Následně odešel do Slaného na funkci zástupce velitele 1. tankové divize pro bojovou přípravu. Poté se v červenci 1968 stal náčelníkem štábu téže divize. Velení 1. tankové divize se ujal v lednu 1969 a v jejím čele setrval do května 1969, kdy byl přemístěn do přípravné školy při VPA KG Praha pro studium v zahraničí. Poté studoval na Akademii GŠ ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilova v Moskvě, ze které se vrátil v srpnu 1971. V hodnosti plk. gšt. se Ing. Zdeněk Vondrák stal velitelem 20. motostřelecké divize v Karlových Varech a tuto funkci vykonával až do listopadu 1974, kdy odešel do posádky Příbram. Krátce předtím, k 6.10.1974, byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti generálmajora. V nové posádce nastoupil na funkci zástupce velitele 1. armády, v níž působil až do října 1978. Následně odešel do Prahy, kde působil až do konce své činné služby ve funkci náčelníka vojenské katedry na ČVUT.


1058. Zaujala ma Vaša odpoveď na otázku č. 939 a rád by som poznal počty obrněnej, ale aj neobrněnej techniky, ktorá zostala na Slovensku. (odpovídá Pavel Minařík)

Armáda Slovenské republiky k 1.1.1993 disponovala 478 tanky (z toho 261 ks T–72, 11 ks T–72K, 199 ks T–54/55AM a 7 ks T–54/55AK) a 683 bojovými obrněnými vozidly (z toho 302 ks BVP–1, 9 ks BVP–1K, 93 ks BVP–2, 72 ks BPzV a 207 ks OT–90). Podle „Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě“ byly regulovány pouze vybrané druhy vojenské techniky, mezi které neobrněná (automobilní) technika nepatřila.


1057. Zajímalo by mě, zda byl v Sokolově na počátku 60. let minulého století dislokován dělostřelecký pluk, které divizi byl podřízen a zda neměl v případě branné pohotovosti plnit speciální úkoly. Bylo by možné zjistit jaké? (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě se jednalo o 38. dělostřelecký pluk (VÚ 3274). V posádce Sokolov byl dislokován v letech 1958 až 1982 a podléhal velitelství 20. motostřelecké divize (tj. původní 12. pěší divize). Ve funkci velitele pluku se v 60. letech vystřídali: kpt./mjr. Ladislav Romaňák (1960 až 1965) a pplk. Milan Hargaš (1965 až 1970). O speciálních úkolech útvaru v době branné pohotovosti nemáme žádné informace.


1056. Mohli byste uviesť základné údaje o Vojenskej strednej odbornej škole Žilina (jej vznik a vývoj, obory, ktoré sa na nej študovali, veliteľov školy, dobu existencie školy, jej dislokáciu). (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenská střední odborná škola v Žilině byla zřízena 1.9.1967 a zabezpečovala přípravu praporčíků z povolání jednotlivých druhů služeb týlu z řad občanské mládeže po ukončení povinné školní docházky. Studium na škole trvalo čtyři roky. Svoji činnost zahájila při Školním a výcvikovém středisku týlu, které v uvedené posádce působilo pod různými názvy již od roku 1950. Po jeho zrušení převzala od 1.9.1973 přípravu středoškolských kádrů týlu nově vytvořená Vysoká vojenská škola týlového a technického zabezpečení hrdiny ČSSR Jana Švermy, dislokovaná ve stejné posádce. Během organizačních změn, které nastaly ve vojenském školství ve školním roce 1979/1980, byla příprava kádrů služeb týlu z VVŠ TTZ převedena do nově zřízeného Vojenského učiliště Žilina. V rámci uvedeného učiliště kromě přípravy praporčíků ve VSOŠ a odborných kurzech probíhala i příprava důstojníků bez vysokoškolského vzdělání ve dvouleté a roční důstojnické škole. Při svém zřízení Vojenské učiliště Žilina podléhalo náčelníkovi Hlavního týlu ČSLA, od 1.11.1980 však bylo převedeno do podřízenosti velitele Východního vojenského okruhu. K 28.8.1991 bylo Vojenské učiliště přejmenováno na Vojenskou střední školu týlu, která připravovala velitele a specialisty týlu, zdravotnické služby a chemického vojska. Škola, která podléhala náměstkovi ministra obrany ČSFR pro sociální a humanitární věci, zabezpečovala úplné střední odborné vzdělání v rámci VSOŠ, společně s pomaturitním studiem v důstojnické škole, praporčické škole a v odborných kurzech. Od 1.1.1993 se VSŠT stala součástí ASR a posluchači z řad příslušníků AČR na ní ukončili přípravu k 30.6.1993. V květnu 1993 bylo přijato rozhodnutí o výhledovém zrušení VSŠT. Ve školním roce 1993/1994 již nebyl otevřen 1. ročník VSOŠ a studenti 2. ročníku byli převedeni na VSŠ do Liptovského Mikuláše. Na VSŠT nadále probíhala pouze výuka posluchačů 3. a 4. ročníku VSOŠ ve studijních specializacích vojenská ekonomika, chemická technologie, zabezpečení PHM, společné stravování a vojenský zdravotník. VSŠT svoji činnost ukončila v závěru školního roku 1994/1995. Počínaje školním rokem 1995/1996 přípravu všech specialistů týlových služeb převzala VSŠ v Liptovském Mikuláši, kde probíhala v rámci VSOŠ a praporčické školy.

Vzhledem k výše uvedenému VSOŠ během své existence nepředstavovala samostatný subjekt, nýbrž byla vždy začleněna do většího organizačního celku, jehož velitel byl i velitelem VSOŠ (např. velitel VU Žilina plk. Ing. Robert Ottava v letech 1979 až 1984 či jeho nástupce a pozdější velitel VSŠT plk. Ing. Alfonz Mužík). Pro zabezpečení bezprostředního řízení školy u těchto nadřízených celků zpravidla existovala funkce zástupce náčelníka pro středoškolskou výuku.

Další informace můžete získat ve Vojenském archivu, Univerzitní náměstí 1, Trnava 918 00, kde jsou uloženy archivní fondy školicích a vzdělávacích zařízení ČSLA, jejichž součástí byla VSOŠ v Žilině.


1055. Viete uviesť nějaké údaje o genmjr. JUDr. Infnerovi (vyššom vojenskom prokurátorovi v Trenčíne), o priebehu jeho vojenskej služby, o účasti v II. sv. vojne a o vyznamenaniach, ktoré mu boli udelené? (odpovídá Pavel Minařík)

JUDr. Štefan Infner se narodil 15.6.1919 v obci Vráble. Příslušníkem čs. armády v SSSR se stal 5.1.1943 v Buzuluku. Na ppor. vz. byl povýšen 1.7.1944 a por. vz. se stal 7.3.1945. Během služby v 1. čs. armádním sboru ani v letech 1945 až 1948 nezískal žádná čs. vojenská vyznamenání. Funkci vyššího vojenského prokurátora v Trenčíně zastával v letech 1968 až 1980. Do hodnosti generálmajora byl jmenován 1.5.1975. Do zálohy odešel 29.2.1980 po 34 letech a dvou měsících služby vojáka z povolání. Zemřel 5.8.1988.

S žádostí o další informace se zkuste obrátit na Vojenský historický ústav MO SR (Krajná 27, 821 04 Bratislava).


1054. Kdo to bol Pavol Marcely? (odpovídá Pavel Minařík)

Pavol Marcely (26.6.1914 Zvolen – 17.10.1980 Piešťany), původním povoláním učitel. Vojenskou základní službu vykonal v letech 1936 až 1938. Po vytvoření tzv. Slovenského štátu povolán v lednu 1940 jako důstojník v záloze do činné služby. Do zajetí padl v lednu 1943 jako velitel roty v hodnosti nadporučíka. Následně internován v zajateckém táboře a od července 1943 sloužil u 1. čs. brigády, s níž se zúčastnil bojů o Kyjev. Po vypuknutí SNP vysazen s 2. čs. paradesantní brigádou na Slovensku, po přechodu do hor těžce zraněn. Po skončení války ustanoven v hodnosti majora do funkce náčelníka správy OBZ 4. oblasti. Od roku 1947 velitel pěšího pluku 14 a od roku 1949 velitel Krajského vojenského velitelství v Bratislavě. Brigádním generálem se stal 1.10.1950. Na konci září 1953 přeložen do zálohy. Následně pracoval jako předseda Slovenského statistického úřadu, od roku 1959 ve Výzkumném pedagogickém ústavu v Bratislavě a od roku 1967 na Pedagogické fakultě UK v Trnavě. Reaktivován počátkem srpna 1968 v hodnosti generálmajora a nejprve zařazen u VHÚ – oddělení vojenských dějin Slovenska v Bratislavě. V letech 1969 až 1971 vojenský a letecký přidělenec v Bělehradu. Poté působil na MNO, až do opětného odchodu do zálohy koncem července 1973. Od roku 1974 vedoucí útvaru obrany Ministerstva práce a sociálních věci SSR.

Bližší informace můžete nalézt v publikaci „Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945“ (str. 72–73). Knihu nebo CD si zkuste objednat u Vojenského historického ústavu MO SR (Krajná 27, 821 04 Bratislava).


1053. Můžete mi sdělit dislokaci praporů a rot 15. brigády PS od roku 1972 do zrušení PS? (odpovídá Pavel Minařík)

Z Vámi požadovaného období máme k dispozici pouze dislokaci jednotek českobudějovického svazku z roku 1990. Pro informaci k ní připojujeme ještě výchozí sestavu z roku 1951 a dislokační přehled z roku 1965.

1951 1965 1990
15. pohraniční oddíl MNB 15. pohraniční brigáda MV 15. brigáda PS
- 1. prapor – Vyšší Brod – 1. prapor – Lipno – 1. prapor – Kaplice
* 1. rota – Dolní Vltavice * 1. rota – Kyselov * 1. rota – Horní Dvořiště
* 2. rota – Rychnůvek * 2. rota – Koranda * 2. rota – Dolní Dvořiště
* 3. rota – Přední Výtoň * 3. rota – Pasečná * 3. rota – Kamenná
* 4. rota – Loučovice * 4. rota – Spáleniště * 4. rota – Cetviny
* 5. rota – Mnichovice * 5. rota – Mnichovice * 5. rota – Černé Údolí
* 6. rota – Mlýnce * 6. rota – Mlýnce * 6. rota – Šejby
- 2. prapor – Kaplice * 7. rota – Český Heršlák - 2. prapor – Suchdol n. Luž.
* 7. rota – Český Heršlák – 2. prapor – Kaplice * 7. rota – Nové Hrady
* 8. rota – Dolní Rychnůvek * 8. rota – Dolní Dvořiště * 8. rota – Fišerovy Chalupy
* 9. rota – Cetviny * 9. rota – Kámen * 9. rota – České Velenice
* 10. rota – Pohoří * 10. rota – Cetviny * 10. rota – Krabonoš
* 11. rota – Terčí Ves * 11. rota – Dolní Přibrání * 11. rota – Tokániště
* 12. rota – Žofín * 12. rota – Pohoří * 12. rota – Chlum u Třeboně
- 3. prapor – Suchdol n. Luž. * 13. rota – Žofín * 13. rota – Hájnice
* 13. rota – Šejby * 14. rota – Šejby – 3. prapor – Nová Bystřice
* 14. rota – Nové Hrady - 3. prapor – Suchdol n. Luž. * 14. rota – Nový Vojířov
* 15. rota – České Velenice * 15. rota – Nové Hrady * 15. rota – Smrčná
* 16. rota – Krabonoš * 16. rota – Fišerovy Chalupy * 16. rota – Artoleč
* 17. rota – Františkov * 17. rota – České Velenice * 17. rota – Staré Město
– 4. prapor – Nová Bystřice * 18. rota – Krabonoš * 18. rota – Slavonice
* 18. rota – Chlum u Třeboně * 19. rota – Kunžach * 19. rota – Slavětín
* 19. rota – Peršlák * 20. rota – Tokániště * 20. rota – Písečná
* 20. rota – Artoleč * 21. rota – Chlum u Třeboně * 21. rota – Rancířov
* 21. rota – Romava – 4. prapor – Nová Bystřice
* 22. rota – Staré Město * 22. rota – Hájnice
* 23. rota – Nový Vojířov
* 24. rota – Smrčná
* 25. rota – Artoleč
* 26. rota – Romava
* 27. rota – Staré Město

1052. Můj kolega z práce sloužil u útvaru 3755/5 v letech 1980-1982 a mluvil o plukovníkovi Ostádalovi. Bohužel neví jakou funkci zastával. Můžete poskytnout nějaké informace. (odpovídá Pavel Minařík)

Váš kolega z 5. pobočky 52. muniční základny ve Vráži u Písku hovořil o plk. Ing. Miloši Ostádalovi, náčelníkovi výzbrojní služby ZVO. K 1. 10. 1983 byl jmenován do hodnosti generálmajora. Z Tábora přešel v říjnu 1984 do Prahy, kde na MNO zastával funkci náčelníka výzbrojní služby ČSLA. Do zálohy odešel v březnu 1990.


1051. Děkuji za Vaši odpověď na dotaz čís. 1053. Můžete mi sdělit stejné informace i o 4. brigádě PS ? (odpovídá Pavel Minařík)

Vývoj dislokace jednotek znojemské 4. brigády Pohraniční stáže byl následující:

1951 1965 1990
4. pohraniční oddíl MNB 4. pohraniční brigáda MV 4. brigáda PS
- 1. prapor – Jemnice – 1. prapor – Jemnice – 1. prapor – Jemnice
* 1. rota – Slavonice * 1. rota – Slavonice * 1. rota – Vratěnín
* 2. rota – Písečné * 2. rota – Slavětín * 2. rota – Stálky
* 3. rota – Rancířov * 3. rota – Písečné * 3. rota – Šafov
* 4. rota – Podhradí * 4. rota – Rancířov * 4. rota – Hájenka Podmíče
* 5. rota – Šafov * 5. rota – Vratěnín * 5. rota – Lukov
- 2. prapor – Znojmo * 6. rota – Stálky - 2. prapor – Znojmo
* 6. rota – Čížov * 7. rota – Šafov * 6. rota – Podmolí
* 7. rota – Lukov - 2. prapor – Znojmo * 7. rota – Devět Mlýnů
* 8. rota – Devět Mlýnů * 8. rota – Kratochvílova hájenka * 8. rota – Šatov
* 9. rota – Hatě * 9. rota – Čížov * 9. rota – Hatě
* 10. rota – Ječmeniště * 10. rota – Lukov * 10. rota – Ječmeniště
- 3. prapor – Hrušovany * 11. rota – Podmolí * 11. rota – Jaroslavice
* 11. rota – Jaroslavice * 12. rota – Devět Mlýnů - 3. prapor – Hrušovany
* 12. rota – Hevlín * 13. rota – Šatov * 12. rota – Dyjákovice
* 13. rota – Hrabětice * 14. rota – Hatě * 13. rota – Hevlín
* 14. rota – Novosedly * 15. rota – Ječmeniště * 14. rota – Hrušovany
* 15. rota – Mikulov - 3. prapor – Hrušovany * 15. rota – Březí
- 4. prapor – Břeclav * 16. rota – Jaroslavice * 16. rota – Mikulov
* 16. rota – Sedlec * 17. rota – Dyjákovice * 17. rota – Sedlec
* 17. rota – Valtice * 18. rota – Hevlín - 4. prapor – Břeclav
* 18. rota – Boří Dvůr * 19. rota – Hrabětice * 18. rota – Valtice-Rajsna
* 19. rota – Lány * 20. rota – Novosedly * 19. rota – Valtice-celní úřad
* 20. rota – Ruské Domy * 21. rota – Březí * 20. rota – Boří Dvůr
* 22. rota – Mikulov * 21. rota – Poštorná
- 4. prapor – Břeclav * 22. rota – Lány
* 23. rota – Sedlec * 23. rota – Ruské Domy
* 24. rota – Valtice-Raisna
* 25. rota – Valtice-celní úřad
* 26. rota – Boří Dvůr
* 27. rota – Poštorná
* 28. rota – Lány
* 29. rota – Doubravka
* 30. rota – Ruské Domy

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist