Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1201. - 1215.

Následující dotazy 1216. - 1230. Předešlé dotazy 1186. - 1200.

1215. Mohli byste podrobně popsat historii 77. mechanizovanéhopluku, včetně míst posádek a velících důstojníků? (odpovídá PavelMinařík)

77. mechanizovaný pluk vznikl 1. listopadu 1953. Nacházelse v posádce Valašské Meziříčí a podléhal velitelství13. mechanizované divize. Dnem 5. května 1955 byl přečíslován na5. mechanizovaný pluk, přičemž současně obdržel název „Bardějovský“.Uvedené opatření souviselo s přečíslováním nadřízeného svazku na3. mechanizovanou divizi, což mělo připomenout skutečnost, že je přímýmpokračovatelem tradic 3. čs. pěší brigády ze SSSR. Útvar svoji činnostukončil k 15. srpnu 1958, kdy byl zrušen. Jeho čestný název a tradice bylaadministrativně přeneseny na 50. střelecký pluk v Mikulově, který nadálepůsobil jako 5. mechanizovaný pluk „Bardějovský“.

Ve velení pluku se postupně vystřídali: nezjištěno (1953 až1954), mjr./pplk. Ivan Boldaňuk (1954 až 1957) a pplk. Jaroslav Klouda (1957 až 1958).


1214. Prosím o historii VÚ 4425 Prachatice. (odpovídá PavelMinařík)

Předchůdcem VÚ 4425 je pěší pluk 48, který se v rámci čs.armády vytvořil v říjnu 1920 z pěšího pluku 102 (viz odpověď na dotazčís. 165). V květnu 1945 byl pěší pluk 48 obnoven v Benešově, přičemžtvořil součást 15. pěší divize. V souvislosti s její reorganizacína rychlou divizi prodělal v říjnu 1945 transformaci na pěší prapor 48(motorizovaný). Část jednotek praporu byla dislokována v Pelhřimově. Od konceroku 1945 používal krycí označení VÚ 2128. V říjnu 1947 proběhlo předáníútvaru do podřízenosti 5. pěší divize (k 1.3.1948 byl přečíslována na 1.),s čímž souviselo jeho opětné rozšíření na pluk. V Benešově senacházelo plukovní velitelství, III. prapor a náhradní prapor, zatímcoI. prapor sídlil v Táboře a II. prapor v Pelhřimově. Na základědekretu prezidenta Beneše obdržel 3.3.1948 pojmenování „Domácího odboje“.V říjnu 1949 se velitelství pluku s náhradním praporem přesunulok I. praporu do Tábora, II. prapor do Pacova (část jednotek zůstalav Pelhřimově) a III. prapor do Jihlavy. Ve stejné době se krycí označeníútvaru změnilo na VÚ 3979. V listopadu 1950 došlo k soustředění plukuv Jihlavě, pouze II. prapor sídlil v Dačicích. V průběhu1. poloviny 50. let proběhla redislokace útvaru do Prachatic a zároveňzačal používat krycí označení VÚ 4425. 1.11.1954 byl přejmenován na48. střelecký pluk a 9.5.1955 přečíslován na 62. střelecký pluk(zároveň se 1. divize přečíslovala na 15.), který i nadále používal čestnýnázev. V říjnu 1958 proběhla reorganizace útvaru na 62. motostřeleckýpluk „Domácího odboje“. V nezměněné podobě poté přetrval až do počátku90. let minulého století. K 30.11.1991 se transformoval na 62. pěšípluk (bez čestného či historického názvu). Svoji činnost ukončil 31.12.1993, kdybyl zrušen.

Ve velení pluku se postupně vystřídali: nezjištěno (1945 až1949), plk. Hugo Deák (1949 až 1950), pplk. Jiří Kopřiva (1950 až 1952),škpt./pplk. Ivan Fotul (1952 až 1957), mjr./pplk. Milan Halaši (1957 až 1963),mjr./pplk. Josef Hauzírek (1963 až 1971), pplk. Hanuš Král (1971 až 1977), kpt./mjr.Rudolf Král (1977 až 1980), kpt. Jan Thurnvald (1980 až 1982), kpt. Ivan Vulterýn(1982 až 1985), mjr. Rostislav Sladký (1985 až 1986), mjr./pplk. František Butko (1986až 1989) a nezjištěno (1990 až 1993).


1213. Chtěl bych znát historii VÚ 3067, který byl umístěn vKostelci u Heřmanova (pod názvem - Sklad LPH Vrbnice I a II). (odpovídá PavelMinařík)

Vámi uvedený útvar byl zřízen 1.5.1953 jako 2. týlový skladleteckých pohonných hmot a podléhal Velitelství letectva. K 1.11.1955 proběhlajeho reorganizace na Ústřední sklad leteckých pohonných hmot, jehož pobočkou sestal dosavadní 1. týlový sklad leteckých pohonných hmot v ZemianskýchKostolanoch. K 1.10.1956 následovala další reorganizace, tentokrát na1. ústřední sklad leteckých pohonných hmot bez pobočky. Ani v tétopodobě útvar příliš dlouho nesetrval a k 1.10.1958 se z něj stal8. sklad leteckých pohonných hmot, přejmenovaný 1.9.1961 na 8. ústřednísklad PHM a předaný od letectva k Hlavnímu týlu. Dnem 1.9.1965 opětně změnilnadřízené velitelství, když byl převeden do podřízenosti Středního vojenskéhookruhu a transformoval se na 4. okruhový sklad PHM. Další změna následovala k1.9.1969, kdy se z něj stala 4. pobočka 1. okruhové základny PHM, jejížvelitelství sídlilo v Chlumci nad Cidlinou a bylo podřízeno Západnímuvojenskému okruhu. K 1.4.1992 následovala reorganizace, v jejímž rámci seútvar vrátil do podřízenosti letectva a nadále působil jako 41. skladleteckých pohonných hmot. Dnem 1.1.1993 se stal součástí AČR a následně prodělalněkolik dalších reorganizací.


1212. Jaká je historie spojovacího praporu VÚ 7345 Slaný?(odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 7345 vznikl v listopadu 1950 jako 5. spojovací prapor.Nacházel se v podřízenosti velitelství 5. mechanizované (tj. pozdější1. tankové) divize a byl dislokován v posádce Slaný. Základ pro jehozformování poskytl rušený spojovací prapor 16 z Benešova. Dnem 9.5.1955 byl5. spojovací prapor přečíslován na 2. spojovací prapor a pojmenován„Dukelský“, čímž mu byla administrativně přidělena tradice 2. spojovacíhopraporu 1. čs. samostatné brigády ze SSSR. V době svého vzniku se útvarskládal z provozní roty, radiové roty, kabelové roty a divizní spojovací školy.K další reorganizaci došlo v roce 1961 a nadále byl tvořen provozní rotou,radiovou rotou, spojovací četou PVS a spojovací četou týlu. Od září 1969 seskládal pouze z radiové roty a provozní roty. Při přechodu na tzv. typovouorganizaci byla struktura praporu 1.9.1977 změněna na radiovou rotu, rotu ZAS,spojovací četu PVS a spojovací četu TVS. K 30.11.1991 následovalo dalšípřečíslování, tentokrát na 1. spojovací prapor (bez čestného čihistorického názvu). Dnem 1.7.1994 byl reorganizován na Posádkový komplet Slaný.Svoji činnost útvar ukončil na sklonku října 1995.


1211. Rád by som sa niečo dozvedel o generálporučíkovi Holubovi.Viem len toľko, že nosil insignie tankového vojska. (odpovídá Pavel Minařík)

Podle údajů publikovaných v „Armádní ročence 1993“ seKarel Holub narodil 2.8.1938 v obci Nový Přím, okr. Hradec Králové. Vojákemz povolání se stal v září 1959 a následně působil na nižšíchvelitelských funkcích. V letech 1968 až 1971 studoval na VAAZ v Brně a potévelel 12. motostřeleckému pluku v Domažlicích. V letech 1975 až 1978vykonával funkci náčelníka štábu 2. motostřelecké divize v Sušici.Následovalo studium na Vojenské akademii GŠ ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilovav Moskvě a po jeho ukončení v roce 1980 ustanovení do funkce velitele19. motostřelecké divize v Plzni. Do hodnosti generálmajora byl jmenován1.5.1983. V letech 1983 až 1987 byl náčelníkem štábu – 1. zástupcemvelitele 1. armády v Příbrami. Poté od října 1987 působil na velitelstvíZápadního vojenského okruhu v Táboře, kde vykonával funkce náčelníka správybojové přípravy – zástupce velitele a od února 1990 náčelníka štábu –1. zástupce velitele. K 1.10.1990 se stal generálporučíkem. Od května 1991vykonával funkci zástupce náčelníka GŠ ČSA a od února 1993 náčelníka Hlavnísprávy pozemního vojska GŠ AČR. Od července 1993 působil jako zástupce náčelníkagenerálního štábu AČR pro operační věci. V prosinci 1995 odešel do zálohy.


1210. Chtěl bych nějakou informaci o útvaru 6613 v Bechyni. Sloužiljsem u útvaru v letech 1985-87. (odpovídá Pavel Minařík)

Historie 31. roty letištního a radiotechnického zabezpečeníje uvedena v odpovědi na dotaz čís. 1115. Do organizace roty náležely: četa spojenía RTZ, provozní četa, četa týlového zabezpečení, strážní družstvo, družstvotechnického zabezpečení, hospodářské družstvo a obvaziště. Celkově bylo u rotyplánováno 110 osob, které se měly podílet na obsluze radiostanice PAR-p, radiostaniceRAL, dvou světlotechnických souprav pro vrtulníky SVĚTLUŠKA-2, dvou spouštěcíchzařízení SUEZ-p a tří ohřívačů vzduchu TO-5p.


1209. Prosím o zaslání informací o 4. výsadkovémvýcvikovém středisku Chrudim: jaké bylo určení tohoto zařízení, i organizace amateriální vybavení jednotek, jejichž příslušníci u střediska absolvovalispeciální výcvik? Dále byla v této posádce dislokována výsadková ženijní rota,patřící ženijní brigádě Pardubice. V kterých letech se zde nacházela a jaké bylojejí určení? Současně prosím o informace o 4. výsadkové průzkumné rotě:její organizaci, výzbroj, krycí číslo a jméno velitele. Jaké bylo krycí číslo ajméno velitele 1. výsadkové průzkumné roty, která byla dislokována v posádceChrudim v letech 1968-69? (odpovídá Pavel Minařík)

4. výsadkové výcvikové středisko (VÚ 5959) bylozřízeno 1.9.1961. Po celou dobu své existence se nacházelo v posádce Chrudim apodléhalo velitelství 4. armády. Do složení střediska náležely velitelskáčeta, balonová četa a poddůstojnická škola o dvou četách, které doplňovalysklady, dílny a ošetřovna. Celkové počty střediska tvořilo 114 osob (z toho 53vojáků z povolání), které měly mimo jiné disponovat 2 výsadkovými balony, 17automobily, 9 pancéřovkami, 8 kulomety, 2 tarasnicemi a po jednom minometu abezzákluzovém kanonu. Úkolem střediska bylo provádění výsadkové přípravyjednotek 4. armády, předurčených jako padákové výsadky. Jednalo se zejména o3. výsadkové motostřelecké prapory 10. motostřeleckého plukuz Janovic (VÚ 1735) a 62. motostřeleckého pluku z Prachatic (VÚ 4425),ale od 1.9.1963 také o výsadkové čety průzkumných rot jednotlivých vševojskovýchsvazků náležejících do složení uvedené armády. Svoji činnost střediskoukončilo 15.7.1964. V této době se již vysazování taktických vzdušnýchvýsadků v týlu nepřítele mělo realizovat za pomocí vrtulníků Mi-4,zařazených do výzbroje 12. a 24. vrtulníkového pluku. Jím užívané objektypřevzal 110. ženijní prapor 1. ženijní brigády, který se do Chrudimipřestěhoval z Pardubic.

Organizace výsadkových motostřeleckých praporů byla stejná jako uklasických motostřeleckých praporů, tj. velitelství a štáb, spojovací četa, třimotostřelecké roty, protitanková četa, minometná četa, obvaziště, dílenskédružstvo a zásobovací četa.

Oba druhy praporů se lišily pouze počtem osob, „klasický“ měl315 příslušníků, zatímco výsadkový 319. Rozdíly spočívaly v navýšeníjedné osoby u velitelství praporu (o náčelníka výsadkové služby) a všechmotostřeleckých rot (o instruktora a kontrolora balení padáků). Současně sepředpokládalo, že jako velitelé 2. a 3. čet motostřeleckých rot budou místoabsolventů ŠDZ zařazeni důstojníci z povolání.

Výsadkové čety průzkumných rot motostřeleckých a tankovýchdivizí vznikly 1.9.1963, takže se s výsadkovými výcvikovými střediskypřekrývaly pouze do 15.7.1964. V době od 1.1.1965 do 30.8.1965 do složení těchtočet kromě jejich velitele v plánované hodnosti kapitána příslušela třiprůzkumná družstva. Celkově četa čítala 23 osob, jejichž počet sev případě přechodu na válečné počty neměl zvyšovat. Uvedený stav nemusíbýt zcela totožný s organizací platnou v době od 1.9.1963 do 15.7.1964.

1. průzkumná ženijní rota (VÚ 9676) se v Chrudiminacházela v léta 1958 do srpna 1967, kdy byla zrušena. Úkolem roty byloprovádění ženijního průzkumu terénu. Do jejího složení náležely dvěprůzkumné čety, společně s automobilním družstvem. Tabulkové počty bylystanoveny na 53 osob, které měly disponovat 4 obrněnými transportéry BRDM, 3osobními a 3 nákladními automobily, společně s jedním speciálním automobilema dvěmi motocykly. Jednalo se tedy o jednotku provádějící pouze pozemní průzkum.

4. výsadková průzkumná rota vznikla na základě6. roty 7. výsadkového pluku speciálního určení z Holešova, kterýpodléhal Zpravodajské správě GŠ ČSLA. Do podřízenosti velitelství tehdejšíhoStředního vojenského okruhu, tj. reorganizované 4. armády, byla předánav červenci 1965 a následně se přesunula do posádky Chrudim. Úkolem roty byloprovádění hloubkového průzkumu ve prospěch nadřízeného velitelství a jižv době míru se nacházela na válečných počtech, tj. během mobilizace by nebyladoplňována dalšími osobami či technikou. V době svého vzniku se skládalaz velitelství, čtyř průzkumných čet, spojovacího uzlu a čety týlovéhozabezpečení. V září 1967 se spojovací uzel rozdělil na dvě spojovací čety,z čehož jedna byla předurčena pro speciální skupiny hloubkového průzkumu. Nasklonku července 1969 se rota přesunula do posádky Prostějov, kde koncem srpnapřešla do složení 22. výsadkového pluku. Přesun roty řídil její velitelmjr. Jan Remsa, který v uvedené funkci působil od jejího vytvoření.

Tabulkami počtů byla k 1.9.1967 stanovena následující organizace roty:
- velitelství – 7 osob,
- průzkumná četa – 25 osob (v rotě dvě, u každé čety tři skupiny hloubkovéhoprůzkumu),
- průzkumná četa – 17 osob (v rotě dvě, u každé čety dvě skupiny hloubkovéhoprůzkumu),
- spojovací četa – 20 osob,
- spojovací četa speciálních skupina hloubkového průzkumu – 15 osob,
- četa týlového zabezpečení – 21 osob (velitelské družstvo, hospodářskédružstvo, dopravní družstvo).

1. výsadková průzkumná rota, dislokovaná v posádceChrudim od října 1968 do srpna 1969, používala krycí číslo VÚ 9669. Ve funkcijejího velitele se vystřídali kpt./mjr. Antonín Stachovský (od 15.7.1965) a kpt.Rudolf Švirec (od 1.11.1968).


1208. Zajímalo by mě, jakými funkcemi v ČSLA prošel v době svéčinné vojenské služby generál Pavol Gavlas. Nebyli v ČSLA dva generálové téhožpříjmení, ale rozdílného jména Pavol a Pavel i rozdílných akademických titulů:Ing., CSc. a RSDr.? (odpovídá Pavel Minařík)

Generál Gavlas byl v čs. armádě pouze jeden. Do hodnostigenerálmajora byl jmenován 1.5.1990. Podle životopisu, publikovaného 5.5.1990v Obraně lidu, prošel různými funkcemi se zpravodajským zaměřením. Mimo jinébyl náčelníkem katedry vojenského zpravodajství na VAAZ Brno a zástupcemnáčelníka Zpravodajské správy GŠ ČSLA. V době jmenování do prvnígenerálské hodnosti zastával funkci náčelníka Sekretariátu MNO. Následně se stalnáčelníkem Vojenského obranného zpravodajství (tj. bývalé VKR) a ředitelemInstitutu pro strategická studia. V současné době genmjr. vz. doc. Ing. PavolGavlas, CSc. přednáší na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Prazeo vnitřní i mezinárodní bezpečnosti.

V tomto případě mohlo dojít k záměně s RSDr.Josefem Pavlasem, jmenovaným do hodnosti generálmajora 1.5.1987 (viz odpověď na dotazčís. 945). V době svého jmenování vykonával funkci náčelníka politickéhooddělení – zástupce velitele 4. armády, do níž byl ustanoven po ukončení studiana VA GŠ OS SSSR K. J. Vorošilova v Moskvě v říjnu 1984 jako plk. gšt.V září 1989 odešel do Tábora, kde se stal zástupcem náčelníka politickésprávy Západního vojenského okruhu. Po zrušení politických orgánů v ČSLA,které proběhlo na sklonku prosince 1989, se stal náčelníkem nově vytvořené Správyvýchovy a kultury na FMNO v Praze. Po zrušení uvedené správy se počátkem prosincenásledujícího roku vrátil na velitelství 4. armády do Písku a až do jehozrušení v prosinci 1991 zde působil jako zástupce náčelníka štábu.


1207. Z pověření Městského úřadu v Hranicích se podílím nazpracování historie Drahotuš, v současnosti místní části města Hranice. V letech1948-1949 byl předsedou zdejšího MNV pplk. Josef Strašil, pozdější generál avedoucí sekretariátu MNO Alexandra Čepičky. V pamětech absolventů VA Hranice jeuváděn jako hlavní organizátor politických čistek ve VA Hranice po únoru 1948.Podobně postupoval i ve funkci předsedy AVNF a předsedy MNV v Drahotuších. Prosím oposkytnutí základních údajů z jeho životopisu. Především bych potřeboval datanarození a úmrtí a údaje o jeho činnosti za nacistické okupace a později vpostavení generála. Současně prosím o poskytnutí podobných údajů i o jehonástupci v pozici předsedy AVNF a MNV škpt. Ladislava Rovenského (Röschla). (odpovídáPavel Minařík)

Josef Strašil se narodil 28.2.1909 v Čáslavi. Vojenskouzákladní službu prodělal v letech 1929 až 1931. Nejprve absolvoval Školu nadůstojníky pěchoty v záloze v Litoměřicích a poté sloužil ve funkcizástupce velitele čety u Instrukčního praporu v Milovicích. V civilnímživotě působil jako učitel na různých školách na jižní Moravě a do roku 1938byl postupně povyšován až do hodnosti nadporučíka pěchoty v záloze. Po německéokupaci se v místě svého bydliště zapojil do činnosti Stráže Národníhosouručenství a po jejím zákazu se pokusil navázat spojení s odbojovouorganizací Obrana národa. V prosinci 1940 byl zatčen, odvezen do Brna a následněaž do konce války vězněn v různých koncentračních táborech na územíNěmecka, za což byl v květnu 1947 vyznamenán Čs. válečným křížem 1938 aČs. vojenskou medailí „Za zásluhy mimo boj“ 1. stupně. Vojenskou službuv čs. armádě opětovně nastoupil v červnu 1945, kdy se stal velitelem rotysamopalníků u pěšího pluku 5 v Praze a Bílině. Ještě v témže měsícibyl přeložen k oddělení výchovy a osvěty 1. pěší divize do Postoloprt apo krátké době již působil při zajišťování pohraničí jako osvětovýdůstojník pěšího pluku 28 v České Lípě. V červenci nastoupil do kurzupro osvětové důstojníky v Praze a v srpnu 1945 byl přeložen do Vojenskéakademie v Hranicích. Zde byl zařazen jako osvětový důstojník baterie, pozdějioddílu. Na kapitána byl povýšen v září 1945 a štábním kapitánem se stalv říjnu 1946 (za půl roku byla účinnost tohoto povýšení změněna na leden1946). O dva roky později následovalo souběžné povýšení na majora (s účinnostíod března 1948) a podplukovníka (s účinností od září 1948). Od prosince 1948zastával funkci zástupce velitele akademie pro výchovu a osvětu. V červenci 1950se stal náčelníkem sekretariátu ministra národní obrany. Následovalo povýšení naplukovníka (říjen 1950), brigádního generála (duben 1952) a generálporučíka(květen 1955). V čele sekretariátu ministra setrval až do května 1956. Poté bylnejprve převeden do kádrové dispozice a následně v červenci 1956 přeložen dozálohy. Po ukončení služby v armádě se vrátil ke své učitelské profesi.Generálporučík Strašil zemřel 30.3.1963 v Praze.

Ohledně škpt. Ladislava Rovenského (Röschla) nemáme žádnéinformace. V případě, že znáte rok jeho narození, můžete se obrátit naVojenský ústřední archiv (Sokolovská 136, Praha 186 00) s žádostí ovyhledání jeho kvalifikační listiny.


1206. Můžete popsat historii VÚ 9133? (odpovídá PavelMinařík)

308. strážní prapor vznikl v posádce Praha 1.5.1952 apodléhal velitelství 1. vojenského okruhu. Nejprve se nacházelv karlínských kasárnách Jana Žižky z Trocnova, ale již v říjnutéhož roku se přestěhoval do kasáren Jiřího z Poděbrad na Náměstírepubliky. Základem pro zřízení útvaru se stala rota čestné strážez 80. pěšího pluku „Pražského povstání“. K hlavním úkolůmpraporu patřilo střežení důležitých vojenských objektů v posádce (např.objektů Lysolaje, Vršovice, Horoměřice, Hostivice, Ořechovka, Trója, Jenerálka) areprezentace čs. armády na veřejnosti. V době svého vzniku byl prapor tvořenčtyřmi strážními a jednou čestnou rotou. V roce 1953 se počet strážních rotsnížil na tři (skončilo střežení objektů VTÚ) a o dva roky později pouze najednu, přičemž se dosavadní velitelské družstvo rozrostlo na velitelskou rotu,jejímž úkolem bylo zabezpečovat posádkové pořádkové hlídky. Mezitím 22.2.1954prapor obdržel bojovou zástavu. V roce 1958 přešel do podřízenosti nověvytvořeného velitelství 1. armády. Zároveň vzrostl počet čestných rot nadvě, které se ovšem v roce 1963 změnily na strážní roty, jejichž celkovýpočet u útvaru dosáhl tří. Současně se velitelská rota reorganizovala naautomobilní rotu, která i nadále zajišťovala posádkové pořádkové hlídky.V roce 1967 tato rota přešla do podřízenosti Velitelství posádky Praha a vesložení praporu ji nahradila četa týlového a technického zabezpečení.V uvedeném složení útvar setrval téměř 20 let. Jedinou podstatnější změnupředstavovalo jeho převedení ze složení vojsk Západního vojenského okruhu (nakterý byla v září 1965 reorganizována 1. armáda) do podřízenostináčelníka Správy bojové přípravy MNO. Teprve v roce 1985 byla1. strážní rota přeměněna na 1. čestnou rotu a četa týlového atechnického zabezpečení se rozrostla na velitelskou rotu. Počátkem 90. let seprapor vrátil do Žižkových kasáren v Karlíně a v této době již podléhalPosádkovému velitelství Praha. K 1.5.1992 se uskutečnilo jeho přečíslovánína 6. strážní prapor a v létě 1995 přejmenování na Čestnou strážAČR, což bylo spojeno se zrušením úkolů spojených s výkonem strážníslužby v posádce Praha. Nadále se útvar skládal ze dvou čestných rot avelitelské roty. Ke zrušení VÚ 9133 došlo 30.4.1997, fakticky se však stalsoučástí Posádkového velitelství Praha. Po jeho zániku přešel v červenci 2000 doorganizačního rámce 6. zabezpečovací základny Praha, což bylo spojenos přestěhováním praporu do kasáren v ulici generála Píky. Po zrušenízákladny se od 1.4.2004 dvě roty čestné stráže staly součástí obnovenéhoPosádkového velitelství Praha, společně s Posádkovou hudbou Praha, působícíjako samostatný útvar od 1.5.1963, kdy se vyčlenila z Ústřední hudby ČSLA.

Ve velení útvaru se postupně vystřídali: pplk. Karel Jelínek(1952 až 1956), pplk. František Horský (1956 až 1958), pplk. Ladislav Palkovič (1958až 1967), pplk. Josef Višnička (1967 až 1974), pplk. Jan Zborník (1975 až 1978),pplk. Ivan Novotný (1978 až 1986), pplk. Pavel Jiráček (1986 až 1994) a pplk. PetrLédr (1994 až 1997).


1205. Můžete uvést přehled osob, které v čs. armáděv letech 1918 až 1992 získaly během své aktivní služby hodnost armádníhogenerála? (odpovídá Pavel Minařík)

V čs. armádě sloužili následující armádní generálové:

a) 1918 až 1939

jméno a příjmení narození – úmrtí datum povýšení zastávaná funkce
Josef Bílý 1872 – 1941 26.6.1931 velitel ZVV Praha
(1928 – 1935)
Ing. Jan Diviš 1862 – 1934 20.7.1921 přednosta I. odboru MNO
(1920 – 1924)
Ing. Jan Drobný 1866 – 1945 21.12.1926 velitel ZVV Praha
(1926 – 1929)
Louis Faucher 1874 – 1964 21.10.1930 náčelník FVM
(1926 – 1938)
Eduard Kadlec 1880 – 1961 31.5.1937 velitel ZVV Brno
(1935 – 1937)
Ludvík Krejčí 1890 – 1972 14.3.1934 náčelník HŠ
(1933 – 1939)
Josef Kroupa 1861 – 1924 29.12.1922 velitel 7. divize Olomouc
(19 – 1923)
Alois Podhajský 1864 – 1946 16.12.1921 velitel ZVV Brno
(1918 – 1927)
generální inspektor
(1927 – 1934)
Lev Prchala 1892 – 1963 5.3.1936 velitel ZVV Košice
(193 – 1938)
velitel ZVV Bratislava
(1938 – 1939)
Jan Syrový 1888 – 1970 21.12.1926 náčelník HŠ
(1926 – 1933)
generální inspektor
(1933 – 1938)
předseda vlády a ministr NO
(1938 – 1939)
Ing. František Škvor 1868 – 1944 10.2.1925 přednosta I. odboru MNO
(1924 – 1925)
velitel ZVV Bratislava
(1925 – 1932)
Josef Šnejdárek 1875 – 1945 30.11.1930 velitel ZVV Košice
(1925 – 1932)
velitel ZVV Bratislava
(1932 – 1935)
Vladimír Šokorov 1868 – 1940 19.3.1925 u prezidiálního odboru MNO
(1920 – 1925)
Sergej Vojcechovský 1883 – 1951 30.12.1929 velitel ZVV Brno
(1927 – 1935)
velitel ZVV Praha
(1935 – 1939)
Josef Votruba 1879 – 1959 22.12.1936 velitel ZVV Bratislava
(1935 – 1938)

Pozn.:

Do přehledu byly rovněž zahrnuty osoby v hodnosti generála3. hodností třídy, která se 16.12.1927 změnila na hodnost armádního generála.

b) 1945 až 1992

Bohumil Boček 1894 – 1952 1.3.1946 náčelník HŠ
(1945 – 1948)
JUDr. Alexej Čepička 1910 – 1990 1.10.1950 ministr národní obrany
(1950 – 1956)
Šimon Drgáč 1892 – 1980 1.10.1949 náčelník HŠ
(1848 – 1950)
Ing. Martin Dzúr 1919 – 1985 1.5.1972 ministr národní obrany
(1968 – 1985)
Antonín Hasal 1893 – 1960 1.8.1945 ministr dopravy
(1945 – 1946)
přednosta VKPR
(1946 – 1948)
Sergej Ingr 1894 – 1956 7.9.1947 velvyslanec v Nizozemí
(1947 – 1948)
Karel Klapálek 1893 – 1984 1.4.1946 velitel 1. oblasti
(1945 – 1950)
Alois Liška 1895 – 1977 1.4.1946 velitel VŠV
(1945 – 1948)
Bohumír Lomský 1914 – 1982 5.11.1959 ministr národní obrany
(1956 – 1968)
Zdeněk Novák 1891 – 1988 1.4.1946 velitel 3. oblasti
(1945 – 1950)
JUDr. Jaroslav Procházka 1897 – 1980 1.10.1950 náčelník GŠ
(1950 – 1952)
Otakar Rytíř 1913 – 1979 1.5.1966 náčelník GŠ
(1958 – 1968)
předseda ÚV Svazarmu
(1970 – 1977)
Jan Satorie 1894 – 1985 1.12.1949 přednosta VKPR
(1949 – 1952)
Ludvík Svoboda 1895 – 1979 1.8.1945 ministr národní obrany
(1945 – 1950)
Ing. Miroslav Vacek 1935 1.5.1990 ministr národní obrany
(1989 – 1990)
Ing. Milán Václavík 1928 1.10.1986 ministr národní obrany
(1985 – 1989)

1204. Rád bych se dozvěděl, jakou hodnost měl v roce 1945 AlexejČepička, případně jaká byla jeho hodnost před nástupem na MNO? Zároveň bych serád dozvěděl podrobnosti u gen. Zdeňka Korandy, šéfa kádrové správy v doběministra Čepičky. (odpovídá Pavel Minařík)

Zdeněk Koranda se narodil 12.6.1906 v Lužné. V čs.armádě sloužil již v době 1. republiky. Po skončení 2. světovéválky nastoupil jako topograf na Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Od října1945 do července 1948 studoval na Vysoké škole válečné a po jejím skončení sevrátil na Vojenský zeměpisný ústav, kde působil jako zástupce přednosty popisnéhoodboru. V prosinci 1948 se stal přednostou osobní skupiny 4. (organizačního)oddělení Hlavního štábu a v listopadu 1949 přešel jako vedoucí oddělení naX. (kádrový) odbor MNO. Po jeho transformaci na Hlavní kádrovou správu sev srpnu 1950 stal 1. zástupcem jejího náčelníka. Již v březnu 1951stanul v čele Hlavní kádrové správy a uvedenou funkci zastával do října 1953.Do hodnosti brigádního generála byl povýšen 15.12.1951. Po odchodu z HKS senacházel v kádrové dispozici a v prosinci 1953 se stal náčelníkemvojenského oddělení ministerstva školství. V říjnu 1956 byl opětně převedendo kádrové dispozice a v prosinci téhož roku odešel do zálohy.

Alexej Čepička se podrobil odvodu 10.6.1930 coby studující právnípraktikant a k 1.10.1930 byl zařazen do branné moci jako vojín v náhradnírotě u pěšího pluku 3 v Kroměříži, přičemž mu týmž dnem byla udělena trvaládovolená. Ke skutečnému výkonu vojenské presenční služby nastoupil po ukončenístudia na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze dnem 1.10.1937 u pěšíhopluku 27 v Uherském Hradišti. Následně byl odeslán do Školy pro důstojníkypěchoty v záloze organizované v rámci 7. divize v Olomouci,v důsledku čehož mu byl přiznán charakter aspiranta. I přes svoji zálibuv plavání a lyžování byl ze zdravotních důvodů již 23.12.1937 propuštěn natrvalou dovolenou, což bylo spojeno s odnětím charakteru aspiranta. Následně bylk 12.10.1938 superarbitrován. Po ukončení války došlo dnem 30.9.1945k upravení jeho branného poměru z  trvalé dovolené na náhradní zálohu aprominutí pětiměsíční služební povinnosti. Po šesti měsících od nástupu dofunkce ministra národní obrany (25.4.1950) byl jmenován do hodnosti arm. gen.(3.10.1950).


1203. Prosím o jména velitelů, náčelníků štábu a zástupcůvelitelů 20. motostřelecké divize. (odpovídá Pavel Minařík)

20. motostřelecká divize vznikla 1.10.1958 reorganizacídosavadní 20. střelecké divize. Pod tímto názvem působila do 31.10.1991, kdybyla reorganizována na 20. mechanizovanou divizi.

Ve velení divize se postupně vystřídali:

plk. Jan Voštera 1958 – 1959
pplk./plk. Evžen Blahut 1959 – 1964
pplk./plk./genmjr. Stanislav Petržíla 1964 – 1968
pplk./plk. Josef Němec 1968 – 1969
plk. Jan Král 1969 – 1971
plk. gšt./genmjr. Zdeněk Vondrák 1971 – 1974
plk. gšt. Emil Líška 1974 – 1976
pplk. gšt./plk. gšt./genmjr. Miroslav Vacek 1976 – 1979
plk. gšt./genmjr. Pavel Vrlík 1979 – 1981
pplk. gšt./plk. gšt. Břetislav Nytra 1981 – 1986
pplk. gšt./plk. gšt./genmjr. Miroslav Matějka 1986 – 1991

Jako 1. zástupci velitele – náčelníci štábu působili:

pplk. Josef Lázinka 1958 – 1960
mjr. Ludvík Paseka 1960 – 1961
pplk. Jiří Jánský 1961
pplk. Josef Lázinka 1961 – 1962
pplk. Zdeněk Svatoš 1962 – 1966
pplk. František Janošek 1966 – 1968
pplk. Bedřich Křivanec 1968 – 1970
plk. Jan Plesnivý 1970 – 1973
pplk. gšt./plk. gšt. Emil Líška 1973 – 1974
pplk. gšt./plk. gšt. Miloslav Juříček 1974 – 1975
mjr./pplk. František Podešva 1975 – 1978
mjr. Ivan Halva 1978 – 1980
pplk. gšt. Břetislav Nytra 1980 – 1981
mjr./pplk. Miroslav Matějka 1981 – 1984
pplk. gšt. Ivan Todavčič 1984 – 1985
mjr. Michal Miťka 1985 – 1986
mjr./pplk. Ladislav Petráš 1986 – 1988
mjr. gšt./pplk. gšt. Michal Miťka 1988 – 1989
pplk. Jaroslav Urban 1989 – 1990
plk. František Jedlánek 1990 – 1991

Funkci zástupce velitele zastávali:

nezjištěno 1958 – 1968
pplk. Igor Papoušek 1968 – 1972
nezjištěno 1972 – 1974
pplk./plk. Josef Říha 1974 – 1978
pplk. Josef Urbanec 1978 – 1982
pplk. Jiří Bulka 1982 – 1985
mjr. Vojtěch Seidl 1985 – ????
nezjištěno ???? – 1991

1202. Jaké jsou TTD samohybného kanónu ráže 203mm 2S7:
a.) kdy byl v ČSLA zaveden do výzbroje?
b.) v jakém množství a u kterých VÚ byl zastoupen?
c.) jakou munici používal?
d.) kdy byl vyřazen a zda se ještě nachází v naší armádě?

(odpovídá Pavel Minařík)

Zaveden do výzbroje byl v roce 1984, dovezl se v počtu 12ks, tvořil výzbroj dělostřeleckého oddílu velké mohutnosti v Žamberku az výzbroje byl vyřazen v roce 1993. V současnosti je k vidění veVojenském technickém muzeu v Lešanech (jako statický exponát pod ESOpřístřeškem) a při dětském dnu (v průběhu dynamické i statické ukázky)pořádaném koncem měsíce května i v opravárenském útvaruv Jaroměři-Josefově (u letiště). Námi dovezené kanony používaly pouzeklasickou munici (tříštivotrhavou), protože montážní prvky, potřebné pro střelbujadernou municí, nám nebyly dodány.


1201. Kolega, ktorý slúžil niekedy v 70. rokoch na ZVS tvrdí,že existovala čs. jednotka, ktorá mala mať vo výzbroji T-62. Túto, pravdepodobnelegendu spomínali viacerí vtedajší vojaci ZVS. Nakoľko je to pravda a nakoľko lendezinformácia? Existovala aspoň snaha otestovať T-62 v čs. armáde ? Uvítamakékoľvek podrobnosti. (odpovídá Pavel Minařík)

Tanky T-62 se ve výzbroji čs. armády nenacházely. Již v roce1965 bylo přijato rozhodnutí nepřipravovat jejich licenční výrobu, jedenpřezbrojovací cyklus vynechat a v 70. letech provést přezbrojení na modernítank (první T-72 byly dovezeny v roce 1978). Důvodem nezavedení tanku T-62 donaší armády bylo nedostatečné navýšení bojové hodnoty v porovnánís vynaloženými finančními náklady, při porovnání s modernizací tanku T-55 naT-55A.

nání s modernizací tanku T-55 naT-55A.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist