Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1246. - 1260.

Následující dotazy 1261. - 1275. Předešlé dotazy 1231. - 1245.

1260. Chcem Vás poprosiť o informácie o delostreleckom pluku 201 v Ružomberku, kde služil môj dedko v 1932. (odpovídá Pavel Minařík)

Dělostřelecký pluk 201 vznikl v červenci 1920 na základě původního pluku horského dělostřelectva 203. Od svého vytvoření do prosince 1922 nesl v názvu přívlastek „horský“. V době vzniku pluku jeho velitelství společně se spojovací četou sídlilo v Dobré Nivě, I. oddíl (se třemi bateriemi 7,5cm horských kanonů vz. 15) v Búči a náhradní baterie v Sučanech. V říjnu téhož roku se velitelství i spojovací četa přemístily do Liptovské Teplé a I. oddíl do Nemecké Ľupči, přičemž ve stejné době se ve Vrbie vytvořil II. oddíl (se třemi bateriemi 10cm horských houfnic vz. 16/19). Část baterií obou oddílu byla ubytována odloučeně v okolních obcích. Do Ružomberoku se jednotlivé součásti pluku přemísťovaly postupně. Jako první zde bylo od roku 1923 ubytováno plukovní velitelství se spojovací četou a II. oddílem, dislokovaným od roku 1921 v Ondrašové. V roce 1925 je doplnila náhradní baterie a nově vytvořený III. oddíl (se třemi bateriemi 10cm horských houfnic vz. 16/19), zatímco Ružomberok opustil II. oddíl, který byl redislokován do Horní Lehoty. Již od roku 1924 I. oddíl trvale sídlil v Liptovském Mikuláši. V červnu 1927 se do Ružomberoku vrátil II. oddíl. V září 1933 se stávající náhradní baterie rozrostla na oddíl a současně zanikl III. oddíl, který ale byl o dva roky později znovu postaven ve stejné posádce. Od září 1935 do ledna 1938 ve složení pluku absentoval II. oddíl. V říjnu 1937 byla dosavadní spojovací četa rozšířena na baterii a o rok později se do Ružomberoku nastěhoval i I. oddíl. V březnu 1939 se pluk stal součástí armády Slovenského státu a svoji činnost ukončil v srpnu 1939, kdy proběhla jeho celková reorganizace.


1259. Prosím o uvedení sestavy HO 31 ke dni 29.(30).9.1938, zvláště umístění útvarů a jednotek na úsecích LO. (odpovídá Pavel Minařík)

Do složení 31. hraniční oblasti náležely:
- velitelství (sídlilo ve Veselí-Mezimostí) se štábní rotou, štábní jezdeckou četou, štábní autokolonou a oddílem polních četníků,
- pěší pluk 1 (II. a III. polní prapor, spojovací, zákopnická, minometná a kanonová rota),
- pěší pluk 29 (I. až III. polní prapor, spojovací, zákopnická, minometná a kanonová rota),
- dělostřelecký pluk 31 (I. oddíl s 8cm kanony vz. 30, II. a III. oddíl s 10cm houfnicemi vz. 14/19),
- I. oddíl dělostřeleckého pluku 52
- smíšený přezvědný oddíl 31 (jezdecká eskadrona a cyklistická rota),
- četa tančíků 1 a 2,
- ženijní rota 23,
- telegrafní prapor 31 (telegrafní a radiotelegrafní rota),
- obrněný vlak 2,
- improvizovaný obrněný vlak 31,
- týlové útvary.

Rozmístění jednotek na jednotlivých úsecích stálého opevnění nám není známo.

Další informace můžete nalézt v knize Miloslava Svitáka „Příprava obrany Jindřichohradecka v roce 1938“, která vyšla koncem roku 2007.


1258. Prosím o uvedení složení, počtů osob a hlavních druhů zbraní a sestavy ZLO 152 ke dni 29.(30).9.1938 s důrazem na umístnění útvarů a jednotek na úsecích LO. (odpovídá Pavel Minařík)

Pěší pluk ZLO 152 byl nasazen v rámci Skupiny 1, přičemž došlo k jeho sloučení s hraničářským praporem 5 a strážními prapory XVIII a XIX, které zaujímaly obranu v 1. sledu. Původní polní prapory pěšího pluku ZLO 152 byly nasazeny ve 2. sledu. Bojová sestava zmíněné skupiny je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 1078. Počty pěšího pluku ZLO o třech polních praporech jsou uvedeny v odpovědi na dotaz čís. 22.


1257. Prosím o uvedení složení, počtů osob a hlavních druhů zbraní a sestavy hraničářského praporu 5, 21 a 25 ke dni 29.(30).9.1938. (odpovídá Pavel Minařík)

Vámi uvedené hraničářské prapory se skládaly ze tří pěších rot, kulometné roty, technické roty a spojovací čety (u hrpr 5 roty). Hraničářský prapor 5 byl včleněn do pěšího pluku ZLO 152, hraničářský prapor 21 se nacházel v záloze velitele Skupiny 1 a hraničářský prapor 25 v záloze velitele Hraničního pásma XI. Počty osob a hlavních druhů zbraní nám nejsou známé.


1256. Prosím o uvedení dislokace útvarů a jednotek čs. armády na území dnešního Karlovarského kraje ke dni 29.(30).9.1938. (odpovídá Pavel Minařík)

Velení čs. armády nepředpokládalo dlouhodobější obranu uvedeného území a proto zde nebyly rozmístěny větší síly čs. armády. V podstatě se jednalo pouze o prapor Stráže obrany státu Falknov nad Ohří (dnes Sokolov), který byl do její podřízenosti předán až po vyhlášení ostrahy hranic 22. 9. 1938. Rozhraní mezi Hraničním pásmem XI (Skupinou 1) a I. sborem (32. hraniční oblastí) začínalo až na čáře Žlutice – Skryje a pokračovalo dále na Beroun. Jednotky HP XI se neměly angažovat ve vážnějším boji na čáře Žlutice – Ohře – Kadaň – Bílina, nýbrž se stáhnout na 2. hlavní obranné postavení. Rovněž tak I. sbor se měl na svém pravém křídle prostřednictvím smíšeného přezvědného oddílu 32. hraniční oblasti soustředit na udržení styku s HP XI, na jehož levém křídle byl dislokován hraničářský prapor 5 od Skupiny 1. Proto byl SPO 32 podřízen Skupině 1 a podle předběžné instrukce, vydané velitelem HP XI 28.9.1938, se hraničářský prapor 5 měl společně s motorizovaným ženijním praporem 22 stahovat z prostoru Doupov ve směru Kryry – Rakovník do Hořoviček a smíšený přezvědný oddíl 32 do Žihle, kde by byl vrácen do podřízenosti Hraniční oblasti 32.


1255. Prosíme o informace o generálu Rudolfu Hanákovi, který je čestným občanem obce Kyselovice. Nevíme, co se s ním dělo po roce 1945 a zajímalo by nás, zda měl potomky. Obec Kyselovice sestavuje o svých čestných občanech publikaci, do které bychom rádi použili ucelené údaje, proto předem děkujeme za každou informaci. (odpovídá Pavel Minařík)

Rudolf Hanák se narodil 13.4.1883 v obci Kyselovice, okr. Kroměříž. Po ukončení studia na českém gymnáziu v Kroměříži nastoupil v roce 1899 na Zeměbraneckou kadetní školu do Vídně. Po jejím absolvování byl jako důstojnický zástupce přidělen k pluku tyrolských střelců č. III do Bolzana. Zde nejprve po tři roky vykonával funkci velitele čety a následně velel pevnůstce Heidede v Dolomitech. Již v roce 1903 byl povýšen na poručíka a v roce 1907 následovalo jeho přemístění na Válečnou školu do Vídně. Po třech letech studia, během kterého byl v roce 1909 povýšen na nadporučíka, se stal příslušníkem štábu litoměřické 26. zeměbranecké divize. Na jaře 1911 byl přemístěn ke štábu 88. brigády tyrolských střelců do Bolzana. Zde se příliš dlouho nezdržel a na podzim téhož roku byl přeložen k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 21 do Sv. Hypolitu. Zde prošel funkcemi velitele čety, zatímního velitele roty a plukovního mobilizačního referenta. Po vypuknutí války odešel s mateřským útvarem na bojiště, kde coby novopečený kapitán působil jako první plukovní pobočník. V červnu 1915 byl přemístěn ke štábu 87. zeměbranecké brigády, ale po třech měsících se vrátil ke svému pluku. Koncem roku 1917 byl zraněn, načež následovalo léčení v nemocnici a přidělení k náhradnímu praporu do Brna, kde řídil výcvik nováčků. Od jara 1917 sloužil ve Vídni jako přednosta organizační skupiny u náčelníka doplňování císařské armády. Do pole se vrátil na jaře následujícího roku, kdy byl přidělen k velitelství 50. pěší divize jako náčelník jejího štábu. Stejnou funkci zastával od léta 1918 u 161. domobranecké brigády.

Do čs. armády se přihlásil po svém návratu z fronty a byl ustanoven posádkovým velitelem v Kroměříži. Již počátkem listopadu 1918 ale nastoupil službu jako náčelník štábu Zemského vojenského velitelství Brno. V dubnu 1919 byl povýšen na majora a v listopadu téhož roku následovalo vyslání ke studiu na Vysokou školu válečnou do Paříže. Po svém návratu se v září 1920 stal učitelem v Kurzu pro výchovu důstojníků generálního štábu v Praze. V říjnu 1922 nastoupil povinnou praxi u vojsk, kterou strávil jako velitel praporu u pěšího pluku 39 v Petržalce. V prosinci 1922 se stal podplukovníkem. V červnu 1923 přešel na Zemské vojenské velitelství v Bratislavě, kde zastával funkci přednosty 4. (etapního) oddělení štábu. Již po třech měsících byl přemístěn k Železničnímu traťovému velitelství do Brna, jehož velitelem zůstal až do konce roku 1927. Počátkem následujícího roku byl jako vojenský atašé vyslán k našemu velvyslanectví do Berlína, kde ho v květnu 1928 zastihlo povýšení na plukovníka. Ze zahraničí se vrátil v listopadu 1929 a následně převzal velení pěšího pluku 13 v Šumperku. Poté od září 1930 působil jako náčelník štábu Zemského vojenského velitelství v Praze a o čtyři roky později se stal zástupcem jeho velitele. V únoru 1933 dosáhl hodnosti brigádního generála. V září 1936 byl ustanoven velitelem 6. divize v Brně, v jejímž čele setrval až do svého odchodu do výslužby k 1.1.1938. V průběhu všeobecné mobilizace čs. armády během mnichovské krize byl povolán k vojenské činné službě do Brna a na přelomu září a října 1938 působil jako velitel etapní služby II. armády.

Po německé okupaci se od srpna 1939 zapojil do činnosti odbojové organizace „Obrana národa“, přičemž mimo jiné spolupracoval také s gen. Lužou. Na sklonku září 1941 byl ve svém brněnském bytě zatčen gestapem a uvězněn v Kounicových kolejích. Počátkem července 1942 byl převezen k dalším výslechům do Drážďan a v prosinci k soudu do Vratislavi. Trest šesti let káznice mu byl vyměřen v únoru 1943, načež následovala deportace do Gross Strehlitz. Pro těžké plicní onemocnění byl v srpnu 1944 přemístěn na Mírov, kde byl vězněn až do osvobození. Útrapy, které během věznění prožil, se na jeho zdraví projevily 30% invaliditou. Osudy generála Hanáka po roce 1945 nám nejsou známé.


1254. Zajímal by mě počet jednotek 37. hraniční oblasti v září 1938. A počet čs. jednotek určených proti Němcům v oblasti Bruntálu a Jeseníků (pluky, posilové prostředky atd.). (odpovídá Pavel Minařík)

Složení jednotek 37. hraniční oblasti je uvedeno v odpovědi na dotaz čís. 1249 a organizace skupiny velitele pěšího pluku 34 v odpovědi na dotaz č. 1219.

Složení 36. hraniční oblasti, zaujímající obranu na Jesenicku, bylo následující:
- velitelství (sídlilo v Šumperku) se štábní rotou, štábní jezdeckou četou, štábní autokolonou a oddílem polních četníků,
- hraničářský pluk 6 (zaujímal obranu v úseku Dolní Boříkovice – Sklené, VS: Bílá Voda, podřízeny IV. a V. hraničářský prapor, I. a III. prapor pěšího pluku 13, strážní prapor L),
- pěší pluk 13 (zaujímal obranu v úseku Sklené – Šerlich, VS: Šumperk, podřízeny II. prapor pěšího pluku 13, strážní prapor XII, strážní prapor LI, v záloze I. prapor pěšího pluku 6),
- pěší pluk ZLO 158 (VS – Hanušovice, I. a II. prapor nasazeny v úseku pěšího pluku 13),
- hraničářský prapor 7 (VS – Domašov),
- hraničářský prapor 27 (VS – Studánka),
- pěší pluk 6 (zaujímal obranu v úseku Orlík – Pocheň, VS: Karlova Studánka, podřízeny I. prapor pěšího pluku 34, II. prapor pěšího pluku 6),
- v záloze velitele hraniční oblasti III. prapor pěšího pluku 6,
- dělostřelecký pluk 36 (I. oddíl s 8cm kanony vz. 30 zasazen v úseku hraničářského pluku 6, III. oddíl s 10cm houfnicemi vz. 14/19 zasazen v úseku pěšího pluku 13),
- dělostřelecký pluk 133 (II. oddíl 15cm houfnicemi vz. 14/16 zasazen v úseku hraničářského pluku 6),
- smíšený přezvědný oddíl 36 (VS – Rýmařov, jezdecká eskadrona, cyklistická rota, četa lehkých tanků),
- ženijní rota 28,
- ženijní rota 53,
- telegrafní prapor 36 (telegrafní a radiotelegrafní rota),
- improvizovaný obrněný vlak 36,
- týlové útvary.

Vlastní město Jeseník (Frývaldov) se nacházelo před hlavním obranným postavením a s jeho obranou se nepočítalo.


1253. Jestli jsou známy útvary Wehrmachtu dislokované v Liberci od roku 1938-1945 a v Turnově od roku 1939-1945? (odpovídá Pavel Minařík)

Protože se Vámi zmíněná města nacházela v pohraničí, které se po rozbití Československa stalo součástí nacistického Německa a z vojenského hlediska bylo včleněno do jeho teritoriálních orgánů, bude třeba hledat v přehledech útvarů německé armády dislokovaných ve Vojenském okruhu 4 Dresden (Drážďany) nebo Vojenském okruhu 8 Breslau (Vratislav). Zkuste si prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby opatřit knihy Georga Tessina „Verbände und Truppen der deutschen Wehrmacht und Wafen-SS im Zweiten Weltkrieg 1939-1945“, Band 16, Teil 1: Wehrkreise I-VI. (Osnabrück 1996) a Teil 2: Wehrkreise VII-XIII. (Osnabrück 1996).


1252. Môžete mi poskytnúť informáciu o tom, ktoré osoby boli zemskými vojenskými veliteľmi v Košiciach (Slovensko) v období ČSR, teda presnejšie od príchodu čs.vojska až do jeho odchodu po Viedenskej arbitráži? (odpovídá Pavel Minařík)

Zemské vojenské velitelství v Košicích vzniklo 15.9.1925. V jeho čele se postupně vystřídali: arm. gen. Josef Šnejdárek (15.9.1925 až 30.12.1932), div. gen. Ludvík Krejčí (31.12.1932 až 29.11.1933) a arm. gen. Lev Prchala (30.11.1933 až 27.9.1938). V rámci všeobecné mobilizace, vyhlášené 23.9.1938 zaniklo a po demobilizaci nebylo obnoveno. Od 15.12.1938 velení nad jemu dříve podřízenými svazky a útvary převzalo zemské vojenské velitelství v Bratislavě.


1251. Mohu Vás poprosit o historii FJB 25? (odpovídá Pavel Minařík)

Prapor polních myslivců č. 25 vznikl v srpnu 1849 na základě 3. a 4. oddílu praporu polních myslivců č. 8. Prvním velitele praporu, který byl v té době doplňován z Benátska, se stal mjr. Franz Landtman. Jeho depotní (náhradní) oddíl se nacházel nejprve v Udine a od roku 1854 ve Veroně. Mezitím byl v roce 1851 počet rot u praporu zvýšen na šest vytvořením 3. oddílu, ovšem již v roce 1859 se uvedený oddíl stal součástí nově vytvořeného praporu polních myslivců č. 27. Během rakousko-italského válečného konfliktu se prapor nacházel v Dalmácii. Po ztrátě Benátska byl prapor od roku 1860 doplňován z Moravy, přičemž jednotlivé doplňovací okresy se průběžně měnily. Stálým teritoriem, ze kterého pluk získával nové příslušníky, byl doplňovací okres pěšího pluku 8 Brno. Ten byl střídavě kombinován s doplňovacími okresy pěších pluků 54 Olomouc (1860-1867), 3 Kroměříž (1878-1880), 54 Olomouc (1880-1882) a 93 Šumperk (1883-1889). Od roku 1889 k praporu přicházeli rekruti z teritoria celého 2. sboru. Náhradní oddíl, který zajišťoval povolávání nováčků, sídlil od roku 1860 v severoitalském Karthausu a v roce 1877 se přesunul do Brna. Během prusko-rakouské války byl prapor pod velením mjr. Vincenze Tavoli (1863-1868) zařazen u Severní armády v rámci 6. sboru podmaršálka Ramminga a zúčastnil se bojů u Náchoda a bitvy u Hradce Králové.

Od svého vzniku do vypuknutí I. světové války prapor vystřídal více než 20 posádek, z nichž se na území dnešní České republiky jednalo o Uherské Hradiště (1877-1878), Telč (1882-1883), Brno (1883-1892) a Uherské Hradiště (1892-1896). Na bojiště světového konfliktu odešel v létě 1914 z Vídně pod velením pplk. Arnolda Barwika. Ve své dosavadní posádce setrval pouze brněnský náhradní oddíl, který za bojujícím praporem vysílal doplňky v podobě pochodových rot. Po skončení války se prapor jako organizovaný celek již nevrátil a náhradní oddíl, redukovaný na náhradní setninu, posloužil v lednu 1920 jako základ pro vytvoření hraničářského praporu 5.


1250. Prosím o informace o k. k. Uhlanen-Regimentu Nr. 11, Alexander II. Kaiser von Rusland, 3. escadron. S největší pravděpodobností u něj sloužil můj děda Basilij Tereško. Dnes se mi dostal do rukou korespondenční lístek tohoto regimentu a chtěl bych něco znát o jeho historii a pobytu. (odpovídá Pavel Minařík)

Zmíněný pluk vznikl v roce 1814 v severoitalském městě Cremona jako Švališerský pluk č. 7. V roce 1851 se transformoval na hulánský pluk č. 11, jehož majitelem se v roce 1855 na věčné časy stal ruský car Alexander II. Až do roku 1860 byl pluk doplňován z Lombardie. Po prohrané italsko-rakouské válce své nováčky získával nejprve z Haliče a od roku 1889 z Čech, konkrétně z teritoria 9. sboru. Náhradní kádr se s určitým zpožděním přesunul ze Stryje do Terezína až v roce 1898. V Českých zemí zemích pluk sídlil v Uherském Brodě (1822 až 1830), Znojmě (1859) a Pardubicích (1900 až 1914). Po vypuknutí I. světové války odešel na frontu a do původní posádky se jako organizovaný celek již nevrátil. Náhradní eskadrona v Terezíně působila i po válce, ale při unifikaci jezdectva čs. armády byla v říjnu 1920 sloučena s legionářským 1. čs. jízdním plukem „Jana Jiskry z Brandýsa“ a náhradní eskadronou domácího dragounského pluku č. 1 v nový jezdecký pluk č. 1 „Jana Jiskry z Brandýsa“ v Terezíně.


1249. Jaká byla nástupová sestava 37. hraniční oblasti k 30.9.1938? (odpovídá Pavel Minařík)

Složení 37. hraniční oblasti bylo následující:
- velitelství (sídlilo ve Šternberku) se štábní rotou, štábní jezdeckou četou, štábní autokolonou a oddílem polních četníků (naplněnost jednotek 100%),
- pěší pluk 8 (VS – Místek, I. až III. polní prapor, spojovací, zákopnická, minometná a kanonová rota – naplněnost jednotek 85%),
- pěší pluk 15 (VS – Mladecko, složení stejné jako u pěšího pluku 8 – naplněnost jednotek 100%),
- pěší pluk 40 (VS – Frýdek, složení stejné jako u pěšího pluku 8 – naplněnost jednotek 95%),
- pěší pluk 65 (VS – Orlová, složení s výjimkou absence kanonové roty stejné jako u pěšího pluku 8 – naplněnost jednotek 80%),
- hraničářský pluk 4 (VS – Dolní Lhota u Kyjovic, I.-V. hraničářský prapor, strážní prapor XIII, rota VKPL, telegrafní četa – naplněnost jednotek 90%),
- pěší pluk ZLO 160 (I. prapor – u pp 15, II. prapor – u hrp 4),
- dělostřelecký pluk 37 (VS – Dolní Lhota u Kyjovic, I. oddíl 8cm kanonů vz. 30, II. a III. oddíl 10cm houfnic vz. 14/19 – naplněnost jednotek 65-85%),
- dělostřelecký pluk 128 (Hrabůvka – Kunčice, I. a II. oddíl 10,5cm kanonů vz. 35 – naplněnost jednotek 90%),
- II. oddíl 10,5cm kanonů vz. 35 dělostřeleckého pluku 107 (Hrušov, naplněnost 90%),
- I. oddíl 15 cm houfnic vz. 25 dělostřeleckého pluku 133 (Hlučín, naplněnost 90%),
- smíšený přezvědný oddíl 37 (VS – Odry, jezdecká eskadrona, cyklistická rota, četa lehkých tanků – naplněnost jednotek 85%),
- ženijní rota 29 (naplněnost 100%),
- telegrafní prapor 37 (naplněnost 85%),
- četa tančíků 11 (naplněnost 100%),
- improvizovaný obrněný vlak 37 (naplněnost 85%),
- týlové útvary.


1248. Kolik mužů měla HO 37 a HO 31 v září 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)

Početní stavy HO 31 a HO 37 v září 1938 bohužel k dispozici nemáme. Vzhledem k tomu, že nám známé stavy u jiných hraničních oblastí dosahovaly na přelomu září a října 1938 počtu asi 20 tisíc mužů, lze předpokládat, že HO 31 měla určitě méně než 20 tisíc mužů, neboť měla jen dva pěší pluky, naopak HO 37 měla s největší pravděpodobností více než 20 tisíc mužů, protože měla jeden pěší pluk navíc.


1247. Zajímá mě historie polních pošt 1938 a Německé služební pošty za války na území Prahy, konkrétně :
1) kde konkrétně a od kdy pracovala PP č. 30 v Řeporyjích?
2) kde konkrétně a od kdy pracovala PP č. 35 v Praze?
3) kde konkrétně ve Vokovicích pracovala PP č. 62?
4) kde konkrétně sídlila Deutsche Dienstpost Prag PLST, která řídila německou Feldpost ?
5) kde konkrétně sídlila v Řeporyjích poštovna Deutsche Dienstpost Behördenpoststelle Rübstich a v jakém období ? (souvislost s otázkou ad 1)
Děkuji za ochotu k vyřízení Jiří Kratochvíl (odpovídá Pavel Šrámek)

K polní poště v roce 1938 vyšla v minulosti celá řada článků v odborných filatelistických časopisech, takže vám doporučujeme pátrat tam. Například v časopise „Filatelie“ (archiv článků naleznete na www.stamps.cz) číslo 18/1991 je článek M. Vostatka „Organizace čs. polní pošty 1938“, kde se mimo jiné píše o polní poště č. 62. Ve stejném časopise od čísla 24/1989 do čísla 4/1990 vycházel seriál „Polní pošta čs. armády v roce 1938“ od V. Palkosky, kde se zase uvádí, že poštovní služba čs. armády zahájila oficiálně činnost 1. 10. 1938 a stejný den začaly fungovat i polní pošty č. 30, 35 a 62.

O německé poště za války nemáme žádné informace, zkuste se ale podívat také do odborných filatelistických časopisů, zda by tam něco nebylo.


1246. Chcel by som vedieť, ktorý regiment bol bádenský v 1869-1870 v Rakúsko-Uhorsku. Môže ísť o jeho pôvod/lokáciu alebo názov. (odpovídá Pavel Minařík)

V daném případě se jednalo o tzv. Ungarisches Infanterie-Regiment Nr. 50 Grossherzog von Baden Friedrich Wilhelm Ludwig. Uvedený pluk vznikl v roce 1762 jako sedmihradský Valašský hraničářský pluk č. 2, zajišťující střežení a obranu tzv. vojenské hranice. Velitelství pluku sídlilo v Naszódu a jak naznačoval jeho název pluk byl doplňován ze severovýchodního Valašska. V letech 1769 až 1798 dočasně náležel mezi pěchotu jako pěší pluk č. 76. Následně byl reorganizován na Valašský hraničářský pěší pluk č. 2 a v roce 1848 přejmenován na 2. Rumunský hraničářský pluk č. 17. Po zrušení vojenské hranice v roce 1851 došlo k jeho opětnému zařazení mezi řadové pěší pluky a reorganizaci na pěší pluk č. 50. Od této doby se o přísun nováčků starala Verbovací (Doplňovací) okresní velitelství v Uhersku (nejprve Szilágy-Somlyo, od 1853 Szászváros a od roku 1856 Carlsburg). Prvním čestným majitelem pluku se v roce 1851 stal Hannibal Friedrich kníže Thurn und Taxis, kterého v roce 1857 vystřídal již zmíněný bádenský velkovévoda. Protože se jednalo o zahraničního panovníka při výkonu povinností spojených s uvedenou funkcí ho v letech 1857 až 1897 zastupoval rakousko-uherský polní podmaršálek August svobodný pán von Stillfried und Rathenitz. V roce 1860 pluk poskytl jeden prapor pro výstavbu pěšího pluku č. 64 a v roce 1883 další prapor pro vytvoření pěšího pluku č. 100. Během války roku 1866 byl zařazen u Jižní armády v rámci 5. sboru a v bitvě u Custozzy padl jeho velitel plk. Carl Swaiger. V průběhu své existence pluk vystřídal více než 20 posádek. V letech 1867 až 1870 se nacházel ve Vídni a následně až do roku 1871 v Komárně. Jeho velitelem v této době byl plk. Joseph Sutter von Adeltreu (1866-1872).

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist