Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1261. - 1275.

Následující dotazy 1276. - 1290. Předešlé dotazy 1246. - 1260.

1275. Jaká je historie Vojenského opravárenského závodu 071 v Olomouci? (odpovídá Pavel Minařík)

Předchůdcem Vojenského opravářského závodu 071 je Ústav pro plynovou službu, který vznikl 16.12.1921 na základě stávající plynové roty (do ledna 1920 plynového oddělení), působícího od 15.10.1919 v rámci Strojního praporu č. 1 v Praze, a pobočky plynového oddělení (plynové roty), vytvořené počátkem roku 1920 u Strojního praporu č. 2 v Olomouci. Ústav se nacházel v Olomouci a z počátku podléhal velitelství Učiliště pro dělostřelectvo. Velitelství sídlilo v kasárnách Jana Žižky z Trocnova, zatímco dílny a sklady byly nejprve v Korunní pevnůstce v Olomouci, od roku 1923 v Bystrovanech. K 1.10.1925 byl ústav organizačně osamostatněn a přejmenován na Vojenský chemický ústav, který v rámci prvorepublikové armády působil do 31.7.1939, kdy v souvislosti s německou okupací zanikl. V roce 1928 v ústavu působilo okolo 120 zaměstnanců, v roce 1937 se jejich počet zvýšil na 300 a během zářijové mobilizace na více než 500. Ústav se zabýval úschovou a údržbou veškerého chemického materiálu (např. plynových masek vz. 23, vz. 27 a vz. 35), zkoušel ho a přejímal od výrobců, z počátku i sám vyvíjel a vyráběl. Rovněž tak až do roku 1935 organizoval celoarmádní plynové kurzy v přičleněné Škole plynové obrany. V červnu 1937 došlo k přestěhování ústředí ústavu z kasáren Jana Žižky z Trocnova do objektu ve Chválkovicích. V čele plynového oddělení (roty) a olomouckého ústavu po celé uvedené období, tj. v letech 1919 až 1939, stál Jaroslav Lažanský, který začínal v hodnosti kapitána italských legií a skončil jako plukovník technického zbrojnictva.

K obnově olomouckého Vojenského chemického ústavu došlo v září 1945. Koncem října téhož roku byl přejmenován na Hlavní sklad zvláštních bojových prostředků. Další změna pojmenování následovala 1.10.1946, kdy se z něj stala Zbrojnice 20. K 1.11.1954 prodělal reorganizaci na 20. chemickou základnu a k 1.9.1967 na Výrobní a opravárenský závod 071 (VOZ 071). Ten se společně s VOZ 072 v Zemianských Kostolanoch stal součástí nově vytvořeného Ústředního chemického opravárenského závodu, jehož ředitelství se nacházelo v Olomouci. K opětnému osamostatnění útvaru došlo 1.9.1972, po zrušení nadřízeného „ústředního“ ředitelství. Pod názvem Vojenský opravárenský závod 071 Olomouc-Bystrovany útvar působil dalších 15 let, až do 1.7.1989, kdy byl transformován na Vojenský opravárenský podnik 071, státní podnik. V uvedené podobě ale příliš dlouho nesetrval a již 1.1.1994 byl reorganizován na Ústřední chemickou základnu. Poslední změna nastala 1.1.2000, když se z něj vytvořila Ústřední základna vojenské techniky.


1274. Můžete uvést životopis gen. Jozefa Kúkela (velitele 10. LA) a plk. Františka Filipa (velitel 34. sbold Čáslav)? (odpovídá Pavel Minařík)

Jozef Kúkel nastoupil vojenskou prezenční službu v říjnu 1940, když byl povolán do slovenské armády a přidělen k Letecké škole v Trenčanských Biskupicích. O dva roky později nastoupil jako pilot v hodnosti četaře k Leteckému pluku do Nitry. V roce 1943 prodělal kurz létání na vícemotorových letadlech a v lednu 1944 byl přidělen do Spišské Nové Vsi, kde sídlila 2. letka. Po vypuknutí SNP se přidal na stranu povstalců a aktivně se zúčastnil bojových akcí jako příslušník kombinované letky na letišti Tri Duby. Zmenšující se povstalecké území opustil v polovině října 1944 a po přistání na osvobozeném polském území se přihlásil do 1. čs. arm. sboru. Nejprve absolvoval přeškolení na sovětskou leteckou techniku u výcvikového střediska v Přemyšlu a počátkem ledna 1945 byl přidělen k 1. čs. smíšené letecké divizi. Koncem února přešel k 2. čs. stíhacímu leteckému pluku, ale o měsíc později došlo k jeho přemístění k 3. čs. bitevnímu leteckému pluku, s nímž se zúčastnil bojových akci na Ostravsku. Po skončení války byl povýšen na rotmistra a vyznamenán Čs. válečným křížem. Vojákem z povolání se stal v říjnu 1945. Počátkem června 1946 došlo k jeho přemístění k Leteckému učilišti do Prostějova, kde nadále působil jako učitel létání u Pilotní školy pokračovací. V říjnu 1946 nastoupil jako štábní rotmistr do 2. ročníku Letecké vojenské akademie v Hradci Králové. Po jejím ukončení se coby čerstvě povýšený poručík v červnu 1948 ocitl u Leteckého výzkumného ústavu v Letňanech, u něhož působil jako pilot zkušební letky. Jozef Kúkel patřil mezi první příslušníky čs. vojenského letectva, kteří měli možnost seznámit se na domácí půdě s pilotováním proudového letounu. V září a říjnu 1949 totiž na žateckém letišti absolvoval výcvikový kurz v létání na kořistních letounech S-92/CS-92, tj. původních Me-262. Počátkem března 1950 převzal v hodnosti nadporučíka velení zkušební letky LVÚ. V srpnu 1951 ovšem opustil letňanský ústav a jako kapitán se ujal velení 1. leteckého stíhacího pluku, který se v té době nacházel v Mladé, kde probíhalo přeškolení jeho příslušníků na sovětské stíhací letouny MiG-15. V květnu 1952 odešel s plukem do Českých Budějovic a na témže letišti se koncem srpna téhož roku stal velitelem nově formované 1. letecké stíhací divize. V uvedené době měl již hodnost majora. V říjnu 1956 divizi v hodnosti plukovníka opustil a nastoupil nejprve na Akademický zdokonalovací kurz. Od prosince následujícího roku studoval na Akademii Generálního štábu v Moskvě a po svém návratu od září 1959 působil na MNO v Praze, když byl ustanoven do funkce zástupce velitele letectva a PVOS pro letectvo. V říjnu 1960 se v téže posádce ujal velení nově vytvořené 7. armády PVOS a letectva. V září 1961 stanul v čele 1. samostatného smíšeného leteckého sboru v Hradci Králové, který v květnu 1962 prodělal reorganizaci na 10. leteckou armádu. V říjnu 1961 byl Jozef Kúkel jmenován do hodnosti generálmajora a v říjnu 1967 následovalo povýšení na generálporučíka. V čele letecké armády setrval až do července 1969, kdy byl odvolán a dán do kádrové dispozice. Jinou velitelskou funkci již nezastával a v březnu 1971 byl přeložen do zálohy. Generáporučík Kúkel zemřel v roce 1994.

Podle knihy „Osmadvacítka“, pojednávající o historii 28. sbolp v Čáslavi, se pplk. František Filip ujal velení nově vytvořeného 22. stíhacího leteckého pluku (dislokovaného na letišti Čáslav od října 1957) po svém návratu ze studia na Letecké vojenské akademii v Moninu v prosinci 1957. V uvedené funkci setrval i po reorganizaci útvaru na 28. stíhací bombardovací letecký pluk, ke které došlo v září 1958. Pluk opustil až v září 1960, když byl ustanoven do funkce zástupce velitele 34. stíhací bombardovací letecké divize. V uvedené funkci setrval do listopadu 1965, kdy již v hodnost plukovníka převzal velení divize. V jejím čele zůstal do září 1969, načež opětovně odešel studovat na Leteckou vojenskou akademii v Moninu. Další informace o jeho službě nemáme k dispozici.


1273. Chtěl bych se zeptat, v jakých městech se nacházely vojenské věznice, popřípadě kárné útvary, od roku 1950 do současnosti. (odpovídá Pavel Minařík)

Vojenské věznice čs. armády byly po roce 1950 dislokovány v následujících posádkách: Bratislava, Brno, České Budějovice, Horažďovice, Hradec Králové (do r. 1951), Karlovy Vary, Košice, Kroměříž, Kutná Hora, Olomouc, Opava, Písek (do r. 1951), Plzeň, Praha a Tábor. Souběžně s nimi působila i Vojenská trestnice v Opavě. V roce 1951 svoji činnost ukončily věznice v Hradci Králové a Písku. Vzhledem ke změněným podmínkám vazby a výkonu trestu odnětí svobody byly po dohodě mezi MNO a Ministerstvem národní bezpečnosti na sklonku roku 1952 všechny vojenské věznice zrušeny, stejně tak i vojenská trestnice. Ministerstvo národní bezpečnosti pro své potřeby převzalo objekty vojenských věznic v Praze, Olomouci a Bratislavě, jakož i trestnice v Opavě.

Historie kárných rot a nápravného prapor je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 905.


1272. Zajímá mě osud VÚ 5944, kde jsem sloužil 83-85. (odpovídá Pavel Minařík)

13. tankový pluk (VÚ 5944) vznikl na sklonku roku 1950, nacházel se v posádce Mladá a byl podřízen 3. (tj. pozdější 13.) tankové divizi, jejíž velitelství se nacházelo v Mladé. Dne 9.5.1955 mu byl propůjčen historický název „Kyjevský“. V létě 1958 byl redislokován do posádky Čáslav. O 10 let později nebyl s divizí redislokován na Slovensko, nýbrž byl převeden do složení 4. tankové divize. Zanikl 31.10.1989 v rámci přechodu čs. armády na tzv. obrannou strukturu.


1271. Rád bych věděl, zda je možno zjistit, jaká část jakého útvaru se nacházela po válce v Hostinném? Myslím, že měla ve výzbroji houfnice – bez záruky. (odpovídá Pavel Minařík)

V létě 1945 byla v posádce Hostinné nad Labem zřízena Škola pro důstojníky hospodářské služby v záloze. V září 1945 se přejmenovala na Výcvikové středisko hospodářské služby. Počátkem roku 1946 došlo k přejmenování střediska na Hospodářské učiliště. V říjnu 1947 se přemístilo do Rokytnice v Orlických horách. Od srpna 1950 bylo středisko přemístěno do Žiliny s názvem Intendanční učiliště.


1270. V letech 1972-1974 jsem sloužil v Konici – Skřípově (VÚ 6192). Můžete o útvaru napsat jeho stručnou historii, jména velitelů a proč zanikl? (odpovídá Pavel Minařík)

Muniční sklad v Konicích vznikl v roce 1954 jako pobočka 5. dělostřelecké základny Brno. V září 1958 byl předán do složení 53. dělostřelecké základny Mikulovice. V srpnu 1961 přešel do podřízenosti Technické správy PVOS a letectva jako 8. ústřední sklad letecké munice. K 1.9.1963 byl reorganizován na 5. sklad letecké munice (VÚ 6201) a podřízen velitelství 5. letecké technické divize. Po zrušení uvedené divize se v srpnu 1969 stal 6. pobočkou (VÚ 6192/6) Ústředního leteckého skladu, jehož historie uvedena v odpovědi na dotaz čís. 691. V létě 1993 se změnil na 4. pobočku ÚLS a v listopadu 1998 byl podřízen Ústřední muniční základně (VÚ 1337). Přehled velitelů útvaru nemáme k dispozici. Otázku, proč zanikl, musíte položit někomu jinému.


1269. V októbri 1990 som narukoval k VÚ Chrast u Chrudimi a následne vykonal prezenčnú službu u jeho pobočky v Rakovníku. Išlo o sklad leteckej munície. Prosím o bližšie údaje o týchto útvaroch. (odpovídá Pavel Minařík)

Muniční sklad v Chrasti u Chrudimi vznikl pravděpodobně v roce 1948 jako pobočka Zbrojnice 1 Praha-Vršovice. V říjnu 1949 byl podřízen Zbrojnici 2 Josefov jako muniční sklad II/2. Na sklonku roku 1950 byl předán do složení nově vytvořené 52. zbrojnice Bílek u Chotěboře, přejmenované v prosinci následujícího roku na 52. dělostřeleckou základnu. V únoru 1952 byl útvaru ve Chrasti vyjmut z jejího složení a nově v podřízenosti Velitelství letectva vznikl 1. muniční sklad leteckého týlu, který byl v listopadu 1955 reorganizován na Ústřední muniční letecký sklad, přičemž mu byla podřízena nově vytvořená pobočka v Rašově. V srpnu 1957 se pobočka osamostatnila jako 2. ústřední muniční letecký sklad a útvar v Chrasti byl očíslován jako 1. ústřední muniční letecký sklad. V říjnu 1958 proběhla jeho reorganizace na 5. sklad letecké munice. V září 1965 se stal součástí Ústředního leteckého skladu s velitelstvím ve Štěpánově jako jeho 4. pobočka. V září 1969 došlo ke zrušení pobočky, respektive na jejím základě u 3. letecké technické divize vznikl 10. armádní sklad letecké munice. Po zrušení divize přešel do podřízenosti velitelství 10. letecké armády. V listopadu 1992 se útvar opětně stal pobočkou Ústředního leteckého skladu. V říjnu 1998 byl předán do složení Ústřední muniční základny, ale v roce 2000 zanikl.

Útvar v Rakovníku vznikl jako 1.9.1961 jako 10. sklad letecké munice a byl podřízen velitelství 3. letecké technické divize. K 1.9.1969 přešel do podřízenosti 10. armádního skladu letecké munice jako jeho pobočka. V říjnu 1990 byl reorganizován na 10. sklad letecké munice. Koncem října 1992 útvar zanikl.


1268. Existovala jednotka č. 2276 umístěná v Olomouci? (odpovídá Pavel Minařík)

Pokud myslíte jednotku 2276, která měla v 50. letech sídlit v Olomouci a testovat biologické a bakteriologické zbraně na československých občanech, jak to uvádí v doslovu ke knize P. D. Chinneryho „Korejské krutosti. Zapomenuté válečné zločiny v Koreji 1950 – 1953“ paní Hana Catalanová, tak takováto jednotka v jí uvedené době a místě neexistovala.

Dnem 1.10.1046 sice v Olomouci vznikl „výcvikový prapor zvláštních bojových prostředků“ (VÚ 2276), k 1.10.1949 byl ovšem reorganizován na „prapor zvláštních bojových prostředků 103“ a nadále používal nové krycí číslo VÚ 1109. Na sklonku listopadu 1950 byl přeměněn na 103. chemický prapor a redislokován do Šafárikova.


1267. Na Vašich stránkách uvádíte jména velitelů 1. a 4. armády a ZVO. Rád bych věděl jména jejich náčelníků štábů a zástupců. Děkuji za knihu „Československá lidová armáda na Rýnu“, která mapuje válečné myšlení bývalé ČSLA a Varšavské smlouvy, stejně jako kniha „Plánování nemyslitelného“ od Petra Luňáka. (odpovídá Pavel Minařík)

Vzhledem k charakteru dotazu nejprve uvedeme funkcionáře bývalého Západního vojenského okruhu. Údaje o náčelnících štábů a zástupcích velitelů 1. a 4. armády zodpovíme samostatně.

Jako 1. zástupci velitele – náčelníci štábu ZVO působili:

genmjr. Josef Čepický 1969 – 1973
genpor. Milan Václavík 1973 – 1983
genpor. Miroslav Vacek 1983 – 1985
genpor. Florián Rygál 1985 – 1986
genpor. Mojmír Zachariáš 1986 – 1987
genpor. František Podešva 1987 – 1989
genpor. Václav Grohman 1989 – 1990
genpor. Karel Holub 1990 – 1991
genmjr. Jan Staněk 1991

Funkci zástupce velitele ZVO zastávali:

genmjr. Eduard Jirák 1969 – 1972
genmjr. Milan Václavík 1972 – 1973
nezjištěno 1973 – 1975
genpor. Ferdinand Janošek 1975 – 1980
genmjr. Emil Líška 1980 – 1983
genpor. Florián Rygál 1983 – 1985
genpor. Jaroslav Gottwald 1985 – 1987
genmjr. Josef Kylar 1987 – 1990
nezjištěno 1990 – 1991
genpor. Anton Slimák 1991

1266. Máte nějaké informace o gen. Koválovi, prvním veliteli Vysoké vojenské letecké školy v Košicích? (odpovídá Pavel Minařík)

Ján Kovál nastoupil vojenskou základní služby u Leteckého pluku 3 v Piešťanech 1.3.1939. Po absolvování pilotního a stíhacího výcviku v Trenčanských Biskupicích se od června 1942 v hodnosti četaře stal příslušníkem 11. stíhací letky, toho času přemístěné na Ukrajinu k podpoře jednotek Zajišťovací divize. V dubnu 1943 byl odvelen z Ukrajiny zpět na Slovensko do Spišské Nové Vsi s určením pro 12. stíhací letku. Od ledna 1944 jako rotný působil u Školy důstojníků letectva v záloze Banské Bystrici. Zde zastával funkci výkonného rotmistra a od června 1944 se stal učitelem létání. Po vypuknutí Slovenského národního povstání se aktivně zapojil do bojů proti německé armádě jako letec u Kombinované letky.

Po osvobození Slovenska a skončení války sloužil u Letištní peruti 3 v Trenčíně. V lednu 1946 byl povýšen na rotmistra. V červenci 1946 odešel do Školy pro učitele létání u Pilotní školy III v Olomouci, kde po jejím absolvování v říjnu téhož roku zůstal jako učitel létání. V listopadu 1947 byl povolán do Aplikační školy nižších důstojníků letectva, organizované při Leteckém učilišti v Prostějově. Od května 1948 se vrátil na svoji původní funkci u Pilotní školy III v Olomouci. O dva měsíce později byl přemístěn ke Cvičné letce 4 do Piešťan. V říjnu 1948 se stal poručíkem a v dubnu 1949 nadporučíkem. Od září 1949 převzal velení letky a v říjnu byl povýšen do kapitánské hodnosti. Následoval kurz velitelů bojových letek u Letecké vojenské akademie v Hradci Králové v době od října 1950 do července 1951 a následně se ujal velení 3. leteckého stíhacího pluku v Brně. V prosinci 1951 byl povýšen do hodnosti štábního kapitána a v dubnu 1952 do hodnosti majora. V srpnu 1952 odešel k velitelství 22. letecké stíhací divizi do Brna, kde nejprve zastával funkci zástupce velitele a od dubna 1953 převzal její velení. Podplukovníkem se stal v červnu 1953 a plukovníkem v únoru 1954. V listopadu 1954 přešel na Velitelství letectva a vykonával funkci náčelníka oddělení bojové přípravy. Již v červenci 1955 z MNO odešel a stal se velitelem 5. letecké stíhací divize v Žatci. K Leteckému učilišti nastoupil v září 1957 jako zástupce náčelníka pro letecký výcvik, velení učiliště převzal 28.9.1969. Do hodnosti generálmajora byl jmenován v květnu 1971. Po zrušení Vyššího leteckého učiliště se stal prvním náčelníkem Vysoké vojenské letecké školy “Slovenského národního povstání”. Zemřel v činné službě v roce 1976.


1265. Veľmi sa zaujímam o organizačný vývoj našej bývalej armády. A s toho dôvodu mam na Vás tento dotaz:
A/ mohli byste uverejniť čo najpodrobnejšiu organizáciu československej armády zo stavom k 31.12.1945, vratane divíznych útvarov a útvarov podriadených zborom, ZVV, HŠ a MNO?
B/ mohli byste zverejniť menný zoznam generality aktívne slúžiacich v čsl. jednotkách na Východe i Západe zo stavom k 9.5.1945?
C/ mohli byste zverejniť počet OT-62,OT-64 a OT-810 uložených v NZ armády zo stavom k 31.12.1989? Keby som Vás poprosil aj podľa jednotlivých verzii, myslím, že by som to už stým dotazom prehnal, ale skúsim Vás o to poprosiť.
D/ mohli byste zverejniť na aké útvary sa reorganizovali jednotlivé útvary 1. čsl. az (vrátané zmld) v ZSSR a útvary ČSOB vo VB a čsl. letectva vo VB, poprípade aké iné útvary za začlenili do novej československej armády, a aké útvary novej armády vznikali na oslobodenom území do 9.5.1945?
Za každú odpoveď na moje dotazy Vám budem povďačný. (odpovídá Pavel Minařík)

a) Takováto otázka přesahuje možnosti rubriky „Vaše dotazy“. Na našich stránkách se podívejte na „Čs. armáda – Poválečná – Chronologie výstavby“. Dále si můžete zakoupit „Vojenské dejiny Slovenska“, 6. díl, který je věnován letům 1945 až 1968.

b) K 9.5.1945 by se v činné službě měli nacházet tito generálové: div. gen. Sergěj Ingr (18.4.1945 odvolán z funkce hlavního velitele a odeslán na zdravotní dovolenou), div. gen. Bedřich Neuman (18.4.1945 odvolán z funkce náčelníka štábu Hlavního velitelství), brig. gen. František Moravec (18.4.1945 odvolán z funkce podnáčelníka štábu Hlavního velitelství), brig. gen. Alois Vicherek (předseda Čs. Červeného kříže), div. gen. Karel Janoušek (Inspektor čs. letectva ve V. Británii), brig. gen. Alois Liška (velitel Čs. sam. obrněné brigády), div. gen. Ondřej Mézl (velitel čs. voj. mise u SHAEF), div. gen. Antonín Hasal (ministr dopravy čs. vlády v Košicích), brig. gen. Ludvík Svoboda (ministr národní obrany čs. vlády v Košicích), brig. gen. Bohumil Boček (náčelník Hlavního štábu čs. branné moci), brig. gen. Karel Klapálek (velitel 1. čs. armádního sboru), brig. gen. Jan Satorie (zástupce velitele 1. čs. armádního sboru), brig. gen. Oldřich Španiel (velitel 1. čs. sam. brigády), brig. gen. Heliodor Píka (náčelník Čs. voj. mise v SSSR) a brig. gen. Jan Kratochvíl (u Velitelství osvobozeného území v Košicích).

c) K 1.7.1988 bylo v čs. armádě zařazeno celkem 1610 OT-64 a 449 OT-62. Počet OT-810 nám není znám.

d) Jednotlivé vojenské útvary, které se zformovaly v zahraničí v letech 2. světové války, se do mírové organizace čs. armády včlenily následovně:

Válečný útvar Mírový útvar
1. čs. armádní sbor /1. armáda 1. oblast Praha
5. dělostřelecký pluk 1. těžká dělostřelecká brigáda Rakovník
1. spojovací prapor 1. spojovací pluk Jaroměř
1. ženijní prapor 1. ženijní brigáda Mělník
1. čs. náhradní pluk 1.3.1947 zrušen
1. čs. sam. brigáda 1. divize Praha
1. polní prapor pěší pluk 5 Praha
2. polní prapor pěší pluk 28 Praha
3. polní prapor pěší pluk 45 (19) Kadaň
1. prapor automatčíků 15.5.1945 zrušen
1. dělostřelecký pluk dělostřelecký pluk 1 (51) Praha
2. dělostřelecký pluk 1. protitanková brigáda Brandýs n. L.
1. protiletadlový oddíl I. oddíl dělostřeleckého pluku 151 Praha
2. spojovací prapor spojovací prapor 1 (1.10.1945 zrušen)
3. ženijní prapor ženijní prapor 1 (1.10.1945 zrušen)
2. čs. sam. brigáda 2. divize Zvolen
10. polní prapor pěší pluk 12 Levice
11. polní prapor pěší pluk 26 Lelšava
12. polní prapor pěší pluk 25 Zvolen
4. prapor automatčíků 15.5.1945 zrušen
8. dělostřelecký pluk dělostřelecký pluk 2 Brezno
9. dělostřelecký pluk dělostřelecký oddíl 2 (252) Banská Bystrica
2. protiletadlový oddíl rota VKPL 2 (1.10.1945 včleněna do pp 25)
3. spojovací prapor spojovací prapor 2 (1.10.1945 zrušen)
4. ženijní prapor ženijní prapor 2 (1.10.1945 zrušen)
3. čs. sam. brigáda 3. divize Kroměříž
4. polní prapor pěší pluk 3 Kroměříž
5. polní prapor pěší pluk 10 Hodonín
6. polní prapor pěší pluk 27 Uherské Hradiště
3. dělostřelecký pluk dělostřelecký pluk 3 (53) Bzenec
2. prapor automatčíků 15.5.1945 zrušen
4. dělostřelecký pluk dělostřelecký oddíl 3 (253) Holešov
3. protiletadlový oddíl dělostřelecký pluk 153 Olomouc
4. spojovací prapor spojovací prapor 3 (1.10.1945 zrušen)
2. ženijní prapor ženijní prapor 3 (1.10.1945 zrušen)
4. čs. sam. brigáda 4. divize Žilina
7. polní prapor pěší pluk 16 (pěší prapor 45) D. Kubín
8. polní prapor pěší pluk 17 Bratislava
9. polní prapor pěší pluk 41 (pěší prapor 41) Žilina
3. prapor automatčíků 15.5.1945 zrušen
6. dělostřelecký pluk dělostřelecký pluk 4 (dělostřelecký oddíl 84) Žilina
7. dělostřelecký pluk dělostřelecký oddíl 4 (254) Žilina
4. protiletadlový oddíl rota VKPL 4 (1.10.1945 včleněna do 14. tb)
5. spojovací prapor spojovací prapor 4 (1.10.1945 zrušen)
6. ženijní prapor ženijní prapor 4 (1.10.1945 zrušen)
1. čs. tanková brigáda část velitelství Tankového sboru M. Třebová
1. tankový prapor 2. tanková brigáda Svitavy
2. tankový prapor 1. tanková brigáda Vysoké Mýto
3. tankový prapor 3. tanková brigáda Pardubice
4. tankový prapor prapor těžkých tanků
motorizovaný prapor automatčíků samopalné prapory 1. až 3. tankové brigády
výcvikový prapor prapor těžkých tanků Vysoké Mýto
ženijní rota část pontonového praporu Pardubice
Čs. samostatná obrněná brigáda část velitelství Tankového sboru M. Třebová
1. tankový prapor 11. tanková brigáda Milovice
2. tankový prapor 12. tanková brigáda Votice
3. tankový prapor 13. tanková brigáda Olomouc
záložní tanková rota 14. tanková brigáda Martin
dělostřelecký pluk dělostřelecký pluk 52 Vysoké Mýto
oddíl KPÚV dělostřelecký oddíl 267 Pardubice
motorizovaný prapor zrušen
ženijní rota část pontonového praporu Pardubice
1. čs. smíšená letecká divize 4. letecká divize Trenčín
1. čs. stíhací letecký pluk letecký pluk 1 (10) Zvolen
2. čs. stíhací letecký pluk letecký pluk 2 (12) Piešťany
3. čs. bitevní letecký pluk letecký pluk 3 Trenčianské Biskupice
310. stíhací peruť Letecký pluk 1 a 2 Kbely
311. bombardovací peruť 1946 organizační jádro 6. letecké divize Havlíčkův Brod
312. stíhací peruť Letecký pluk 4 a 5 České Budějovice
313. stíhací peruť Letecký pluk 7 a 8 Kbely (1946 Brno)

Pozn.:
V závorce je uváděna změna organizace nebo číslování, která se uskutečnila k 1.10.1945. Ke stejnému datu je rovněž vztažena i dislokace jednotlivých útvarů.


1264. Měl bych dotaz ohledně tankové roty v osmdesátých létech dvacátého století a to konkrétně jaké bylo její složení (zajímá mě, zda měla velitelské družstvo a pod.). Dále jací příslušníci ještě spadali pod tankový prapor, kromě tankistů. Myslím hospodářské družstvo a pod. (odpovídá Pavel Minařík)

Složení tankového praporu je uvedeno v odpovědi na dotaz čís. 280. Tanková rota se skládala z velitelství (velitel roty, technik roty, výkonný praporčík roty, řidič nákladního automobilu, střelec, nabíječ a řidič tanku velitele roty) a tří tankových čet (v závislosti na příslušnosti k motostřeleckému nebo tankovému pluku po třech nebo čtyřech tancích).


1263. Zajímám se o historii PVO. Prosím o zveřejnění jmen velitelů pražské 71. protiletadlové raketové brigády. (odpovídá Pavel Minařík)

Ve velení 71. protiletadlové raketové brigády se postupně vystřídali: mjr./pplk. Miroslav Kabíček (1961 až 1965), pplk. Ing. Václav Štolba (1965 až 1971), pplk./plk. Ing. Julián Beniak (1971 až 1973), pplk./plk. Ing. Jaroslav Bursík (1973 až 1977), pplk. Ing. Rudolf Jurica (1977 až 1978), pplk./plk. Ing. František Navrátil (1978 až 1985), pplk./plk. Ing. Milan Haštaba (1985 až 1989), pplk./plk. Ing. Josef Jehlík (1989 až 1992), pplk./plk. Ing. Marcel Moško (1992 až 1993) a plk. gšt. Ing. Jiří Čuma.


1262. Měl bych dotaz ohledně členění MNO zhruba od poloviny 50. let až do roku 1989. Na jaké odbory bylo ministerstvo členěné? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve starších odpovědích na dotazy najdete organizaci MNO k 25.2.1948 (dotaz čís. 629), 1.1.1953 (dotaz čís. 667), 1.1.1957 (dotaz čís. 719), 1.10.1960 (dotaz čís. 765), říjen 1964 (dotaz čís. 750) a 21.8.1968 (dotaz čís. 600).

Organizace a personální obsazení Ministerstva národní obrany bylo k 1.1.1970 následující:

ministr národní obrany genplk. Martin Dzúr
- státní tajemník vlády ČSSR v ministerstvu národní obrany (do 1.4.1970) genpor. Václav Dvořák
- zástupce ministra národní obrany genpor. Alexander Mucha
- Hlavní politická správa ČSLA  
* náčelník HPS ČSLA – ZMNO genmjr. Václav Horáček
* 1. zástupce náčelníka genmjr. Josef Novisedlák
* Politicko-organizační správa plk. Cyril Rabušic
* Ideologická správa plk. Jindřich Killer
* Politické oddělení MNO plk. Josef Svoboda
- Generální štáb ČSLA  
* náčelník GŠ ČSLA – první ZMNO genpor. Karel Rusov
* první ZN GŠ genmjr. Josef Turošík
* ZN GŠ pro operační věci genmjr. Bohuslav Kučera
* ZN GŠ pro technické věci genpor. Ferdinand Hanzal
* Operační správa genmjr. Vladimír Picek
* Zpravodajská správa genmjr. Josef Brož
* Organizační a mobilizační správa plk. Jaroslav Klouda
* Správa ústředního plánování genmjr. Vojtěch Srovnal
* Správa spojovacího vojska plk. Ladislav Stach
* Topografické oddělení plk. Vladimír Vahala
* Oddělení mechanizace a automatizace plk. Jan Papík
* 8. oddělení plk. Ondrej Nálepka
- Správa bojové přípravy: náčelník – ZMNO genmjr. Evžen Blahut
- Správa raketového vojska a dělostřelectva genmjr. Emil Šrank
- Správa letectva a vojsk PVOS: náčelník – ZMNO genpor. Josef Činčár
- Správa protivzdušné obrany vojsk genmjr. Karol Seneši
- Správa ženijního vojska genmjr. Štěpán Romočuský
- Správa chemického vojska plk. Ján Franko
- Výzbrojní správa plk. Rudolf Tvarožka
- Tanková a automobilní správa genmjr. Zdeněk Jašek
- Hlavní týl  
* náčelník – ZMNO genmjr. Ján Lux
* štáb plk. gšt. Miroslav Stejskal
* Zdravotnická správa genmjr. Miroslav Hemala
* Správa vojenské dopravy genmjr. Pavel Bobor
* Správa pohonných hmot a maziv plk. Ján Husák
* Proviantní správa plk. Pavol Ríša
* Výstrojní správa plk. František Roubal
* Veterinární oddělení plk. Jiří Suk
- Ubytovací a výrobní úsek plk. Otakar Bělík
* Ubytovací a stavební správa plk. Josef Polanský
* Správa řízení výrobně hospodářských organizací plk. Josef Socha
- Inspekce ministra národní obrany genmjr. Jan Voštera
- Kárová správa genmjr. Martin Korbeľa
- Finanční správa genmjr. Viktor Šurka
- Správa vojenského školství a vědy plk. Bohumil Skupeň
- Správa vojenských soudů plk. Ján Borguľa
- Sekretariát ministra národní obrany plk. Antonín Merta

Organizace a personální obsazení Ministerstva národní obrany bylo k 1.5.1989 takováto:

ministr národní obrany arm. gen. Milán Václavík
- Kancelář ministra národní obrany genmjr. František Páleník
- Sekretariát ministra národní obrany plk. Josef Hodek
- Generální štáb ČSLA  
* náčelník GŠ ČSLA – 1. ZMNO genplk. Miloslav Vacek
* první zástupce náčelníka genpor. Vasil Pavlič
* zástupce náčelníka genmjr. Rudolf Ducháček
* Operační správa genpor. Josef Vincenc
* Zpravodajská správa genmjr. Anton Slimák
* Organizační a mobilizační správa genmjr. Jiří Florian
* Správa ústředního plánování genpor. Jan Čadek
* Správa spojovacího vojska genmjr. Jan Vintr
* 8. oddělení genmjr. Antonín Kutil
* Oddělení služby vojsk plk. Jan Plesnivý
* Topografické oddělení genmjr. Ladislav Kebísek
* Oddělení REB genmjr. Ján Paprčka
* Správa rozvoje velení a vědy genmjr. Jaroslav Štecha
* Správa zahraničních vztahů genmjr. Jiří Jindra
* Administrativně-hospodářská správa plk. Jiří Stejskal
- Hlavní politická správa ČSLA  
* náčelník HPS ČSLA genplk. Jaroslav Klícha
* 1. zástupce náčelníka genpor. Július Hašana
* Stranicko-organizační správa genmjr. Václav Tomalík
* Ideologická správa genmjr. Václav Lokajíček
* Politické oddělení MNO genmjr. Zdeněk Taubler
- zástupce ministra národní obrany genplk. Karel Rusov
* Správa vojenského školství a vědy genmjr. Štefan Lichvár
* Správa vojenských soudů genmjr. Ján Borgula
* Správa vrcholového a výkonnostního sportu plk. Otto Janošek
* Právní oddělení nezjištěno
* Úřad zmocněnce vlády ČSSR pro záležitosti
dočasného pobytu sovětských vojsk v SSSR
genmjr. Lubomír Pužej
- Hlavní správa pozemního vojska  
* náčelník – zástupce ministra národní obrany genpor. Emil Líška
* zástupce náčelníka genpor. Ján Križan
* Správa bojové přípravy genmjr. Viliam Poltikovič
* Správa raketového vojska a dělostřelectva genmjr. Leopold Roule
* Správa protivzdušné obrany vojsk genmjr. Ladislav Tomeček
* Správa ženijního vojska genmjr. Lubomír Tůma
* Správa chemického vojska genmjr. Josef Černý
- velitel letectva ČSLA genpor. Jozef Remek
- Hlavní správa vyzbrojování a technického zabezpečení  
* náčelník vyzbrojování a technického zabezpečení ČSLA – zástupce ministra národní obrany genplk. Vladimír Šmakal
* zástupce náčelníka VZT genmjr. Oldřich Bárta
* náčelník štábu VTZ genmjr. Michal Gondek
* Správa technického rozvoje genmjr. Vladislav Benda
* Správa dodávek a vojenské přejímky genmjr. Imrich Ščepita
* Správa raketového a dělostřeleckého vyzbrojování genmjr. Miloš Ostádal
* Tanková a automobilní správa genmjr. Karel Gabriel
- Hlavní týl  
* náčelník hlavního týlu genpor. Milan Pavlíček
* štáb genmjr. Jan Hevera
* Zdravotnická správa genmjr. Vlastimil Jiránek
* Správa vojenské dopravy genmjr. František Bečvář
* Správa pohonných hmot a maziv plk. Bořivoj Jelínek
* Proviantní správa genmjr. Oldřich Pytlík
* Výstrojní správa genmjr. Milan Jamárik
* Veterinární oddělení genmjr. Josef Hrušovský
- Hlavní stavební a ubytovací správa  
* náčelník genpor. Jan Čábela
* zástupce náčelníka genmjr. Miroslav Remeš
* Ubytovací a investiční správa genmjr. František Švantner
* Stavební a výrobní správa plk. Dalibor Vlček
- štáb Civilní obrany ČSSR  
* náčelník Civilní obrany ČSSR genplk. Josef Marušák
- Kárová správa genpor. Vojtech Brčka
- Inspekce ministra národní obrany genpor. Josef Turošík
- Finanční správa genmjr. Jozef Hamária

1261. Můžete uvést životopis generála Rajmunda Orla, náčelníka Vyšší školy důstojníků letectva v Hradci Králové? (odpovídá Pavel Minařík)

Rajmund Orel začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích v říjnu 1925 a po jejím skončení byl v září 1927 jako poručík pěchoty odeslán do roční aplikační školy v Milovicích. Následovalo zařazení na funkci velitele čety u Pěšího pluku 20 v Michalovcích. V říjnu 1930 byl vyslán do XVII. pozorovatelské školy při Vojenském leteckém učilišti (VLU) v Prostějově a k pěchotě se již nevrátil. Po získání kvalifikace pozorovatele letce byl v červenci 1931 jako nižší důstojník přidělen k 8. letce v Olomouci. Na podzim téhož roku byl povýšen na nadporučíka pěchoty a v létě 1932 převeden mezi důstojníky letectva. Od ledna 1934 se nacházel v mechanickém kurzu u VLU v Prostějově a v měsících dubnu až říjnu absolvoval pilotní výcvik. Po jeho ukončení byl zařazen jako nižší důstojník u 35. letky v Olomouci a ve stejném postavení působil od prosince 1934 u 41. letky v Hradci Králové. Na podzim 1936 velel poddůstojnické škole v Chebu a na krátkou dobu se také vrátil do Hradce Králové, kde ve funkci nižšího důstojníka sloužil u 32. letky. Konce ledna 1937 převzal velení čety pilotů Školy důstojníků v záloze letectva v Chebu. V dubnu 1937 se stal kapitánem. V polovině listopadu byl přemístěn do Pardubic, kde převzal velení 46. letky. V uvedené funkci setrval až do června 1939, kdy v návaznosti na rozpuštění čs. armády odešel mimo činnou službu.

V letech okupace pracoval na okresním úřadě v Boskovicích, kde se také 8.5.1945 zapojil do protiněmeckého povstání. V čs. armádě byl opětně prezentován koncem května u leteckého pluku 202 v Olomouci. V polovině září nastoupil jako čerstvě povýšený štábní kapitán k Leteckému učilišti do Prostějova a od ledna 1946 se ujal velení Pilotní školy III v Olomouci. V dubnu 1947 byl ve funkci pobočníka velitele přeložen ke Školní peruti III. V témže roce byl povýšen do hodnosti majora. Od srpna do října 1948 absolvoval výcvik na letouny C-3A u Pilotní školy II ve Stichovicích a následně se vrátil ke svému mateřskému útvaru do Olomouce. V témže měsíci se stal podplukovníkem. V polovině listopadu 1949 byl přemístěn k Leteckému učilišti do Prostějova a ustanoven do funkce zástupce velitele. Své působení u učiliště přerušil od ledna 1949 do února 1950, kdy byl vyslán na studium do SSSR. Po návratu do ČSR velel Leteckému učilišti až do srpna 1951, kdy jej přemístili k Vyšší škole důstojníků letectva v Hradci Králové. Zde nejprve zastával funkci zástupce velitele pro výcvik a v dubnu 1953 se stal náčelníkem VŠDL. Krátce nato byl povýšen do hodnosti plukovníka. V srpnu téhož roku byl jmenován generálmajorem letectva. Do Prostějova se vrátil v lednu 1956 a opětně se stal náčelníkem učiliště. Koncem léta 1959 předal velení školy svému nástupci a od podzimu převzal řízení výcviku zahraničních posluchačů u učiliště. Do zálohy odešel koncem listopadu 1962, v následujícím roce zemřel.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist