Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 121. - 135.

Následující dotazy 136. - 150. Předešlé dotazy 106. - 120.

135. Mohli byste mi poskytnút informácie o počtoch, typovom zložení a dislokácii tankových útvarov ČSLA (a ak je to možné aj SA na území ČSSR) v 80-tych rokoch?
Absolvoval jsem ZVS v Hlohovci, zaujímalo by ma, aké útvary (ČSLA, resp. SA) tam boli dislokované v 80-tych rokoch.
(8. 8. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Základní útvar tankového vojska bývalé Československé lidové armády představoval tankový pluk. Zmíněné útvary (pluky) náležely do složení tankových a motostřeleckých svazků (divizí). Tanková divize zpravidla měla tři tankové pluky a motostřelecká divize vždy jeden tankový pluk. Výjimku představovala tanková divize na východním Slovensku, do jejíhož složení náležely dva tankové a dva motostřelecké pluky.

Tankový pluk tvořily tři tankové prapory, každý o třech tankových rotách. Tanková rota čítala 10 středních tanků, bez ohledu na typ techniky (T-54/55 nebo T-72), kterým byla vyzbrojena. Kromě toho pro potřeby velitele praporu a pluku byl vždy k dispozici jeden tank, zpravidla ve speciální (velitelské) úpravě. Tankový prapor tak disponoval 31 středními tanky a tankový pluk 94 stroji.
Tankové útvary Čs. lidové armády byly v 80. letech dislokovány v následujících posádkách:


- tankové pluky tankových divizí: 1.tp - Strašice, 2.tp - Rakovník, 21.tp - Žatec, 14.tp - Písek, 17.tp - Týn nad Vltavou, 18.tp - Tábor, 7.tp - Jindřichův Hradec, 8.tp - Jihlava, 13.tp - Čáslav, 10.tp a 15.tp - Martin, 64.tp - Levice, 60.tp - Kežmarok a 103.tp - Humenné,
- tankové pluky motostřeleckých divizí: 12.tp - Podbořany, 11.tp - Plzeň, 23.tp - Holýšov, 20.tp - České Budějovice a 33.tp - Přáslavice.
Organizace tankových pluků Sovětské armády byla obdobná. V rámci Střední skupiny vojsk se na území bývalé ČSSR nacházely její tankové pluky v následujících lokalitách:
- Milovice (dva útvary), Stráž pod Ralskem, Krnov, Frenštát, Libavá, Šumperk, Oremov Laz a pravděpodobně i v Zákupech nebo Bohosudově.

V Hlohovci se v 80. letech nacházely automobilní prapor a radiotechnický prapor bývalé ČSLA. Dislokace samostatného útvaru Střední skupiny vojsk nebyla zjištěna. Pokud se ve městě nalézala jednotka Sovětské armády, pravděpodobně šlo o odloučenou část blíže nezjištěného útvaru.


134. Můžete prosím uvést veškeré útvary (tj. pluky a samostatné prapory) motostřeleckých divizí Střední skupiny vojsk a jejich dislokaci? Jedná se mi o 18. GvMSD Mladá Boleslav, 30. GvMSD Zvolen a 48. MSD Vysoké Mýto. Dále by mne zajímalo, jaké útvary Střední skupiny vojsk se nacházely v posádkách Klášterec nad Orlicí a Česká Třebová a jak byly vyzbrojeny. (21. 7. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Organizace a dislokace útvarů motostřeleckých svazků Střední skupiny sovětských vojsk byla počátkem roku 1990, před zahájením jejich odsunu, následující:

18. gardová motostřelecká divize - Mladá Boleslav
- 210. motostřelecký pluk Rokytnice v Orlických horách,
- 275. gardový motostřelecký pluk Mladá Boleslav,
- 278. gardový motostřelecký pluk Zákupy,
- 280. gardový motostřelecký pluk Bohosudov,
- 86. samostatný tankový prapor Milovice,
- 52. gardový dělostřelecký pluk Hvězdov,
- 130. protiletadlový raketový pluk Svébořice,
- 149. protitankový oddíl Kuřivody,
- 45. průzkumný prapor Děčín,
- 234. gardový ženijní prapor Kuřivody,
- 27. gardový spojovací prapor Mladá Boleslav,
- 106. prapor chemické ochrany Kuřivody,
- 898. prapor materiálního zabezpečení Kuřivody ,
- 80. prapor oprav techniky Hvězdov,
- 386. zdravotnický prapor Děčín.
30. gardová motostřelecká divize - Zvolen
- 164. gardový motostřelecký pluk Jelšava,
- 166. gardový motostřelecký pluk Komárno,
- 168. gardový motostřelecký pluk Ružomberok,
- 30. tankový pluk Oremov Laz (VVP Lešť),
- 75. samostatný tankový prapor Riečky (VVP Lešť),
- 126. gardový dělostřelecký pluk Rožňava,
- 144. protiletadlový raketový pluk Oremov Laz (VVP Lešť),
- 205. protitankový oddíl Štúrovo,
- 20. průzkumný prapor Riečky (VVP Lešť),
- 63. ženijní prapor Štúrovo,
- 85. spojovací prapor Zvolen,
- 205. prapor chemické ochrany Nové Zámky,
- 1054. prapor materiálního zabezpečení Rimavská Sobota,
- 81. prapor oprav techniky Rimavská Sobota,
- 11. zdravotnický prapor Zvolen.
48. motostřelecká divize - Vysoké Mýto
- 265. gardový motostřelecký pluk Vysoké Mýto,
- 322. motostřelecký pluk Olomouc,
- 333. motostřelecký pluk Česká Třebová,
- 375. tankový pluk Šumperk,
- 55. samostatný tankový prapor Šumperk,
- 585. dělostřelecký pluk Klášterec nad Orlicí,
- 716. protiletadlový raketový pluk Červená Voda,
- 258. protitankový oddíl Klášterec nad Orlicí,
- 31. průzkumný prapor Vysoké Mýto,
- 118. ženijní prapor Vysoké Mýto,
- 813. spojovací prapor Vysoké Mýto,
- 308. prapor chemické ochrany Vysoké Mýto,
- 909. prapor materiálního zabezpečení Vysoké Mýto,
- 88. prapor oprav techniky Vysoké Mýto,
- 34. zdravotnický prapor Vysoké Mýto.

V průběhu let 1989 až 1990 měly vševojskové svazky Střední skupiny vojsk projít reorganizací na tzv. obrannou strukturu. Z motostřeleckých divizí se tento přechod v roce 1989 uskutečnil v případě 18. gardové motostřelecké divize. V rámci uvedeného svazku došlo k reorganizaci jeho tankového pluku na motostřelecký pluk a složení svazku doplnil samostatný tankový prapor. Zmíněné prapory v předstihu vznikly i u ostatních motostřeleckých svazků. Ze složení všech vševojskových svazků (tj. motostřeleckých i tankových divizí) byly vyjmuty jejich oddíly vojskových raket, které byly včleněny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově.

Jak je výše uvedeno v posádce Česká Třebová se nacházel 333. motostřelecký pluk, vybavený 40 středními tanky, 141 bojovými vozidly pěchoty, 17 obrněnými transportéry, 18 taženými děly, 18 minomety a 9 samohybnými protitankovými raketovými komplety. V Klášterci nad Orlicí se jednalo o 585. dělostřelecký pluk, disponující 18 samohybnými děly, 36 taženými děly a 18 raketomety. Dále zde byl dislokován 258. protitankový oddíl, vyzbrojený 12 protitankovými kanony a 12 protitankovými raketovými komplety na obrněných transportérech.


133. Jsou k dispozici prameny, které by uváděly krycí čísla vojenských útvarů Střední skupiny sovětských vojsk na našem území? Mám doložena různá čísla, ale potřeboval bych zjistit resp. ověřit, kterým jednotkám náležela. Např. 211. dělostřelecká brigáda v Jeseníku údajně měla číslo 93751. (22. 8. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Existence materiálů, uvádějících krycí čísla útvarů Střední skupiny vojsk, nám není známa.


132. Zajímal by mě osud tanků IS-2, IS-3, SU-100, ISU-152 z výzbroje československé armády (počty, datum, modernizace, zařazení, jaký byl jejich konec či zda jsou někde k vidění) a také jak byly zaváděny tanky T-54 a T-55 u nás. (20. 8. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Těžké tanky IS-2 byly do výzbroje poválečné čs. armády převzaty z výzbroje 1. čs. tankové brigády ze SSSR. Jednalo se o 8 strojů, jejichž počet se později snížil na 7. Tanky byly zařazeny do složení praporu těžkých tanků, podřízeno velitelství Tankového sboru v Moravské Třebové. Prapor nejprve sídlil v Moravské Třebové, v říjnu 1945 se ovšem přesunul do Vysokého Mýta. Zanikl v únoru 1947. Stroje IS-2 ovšem byly ve stavu čs. armády vykazovány ještě v roce 1949.

Na podzim 1950 vznikl na základě 1. tankového pluku přímé podpory pěchoty, vyzbrojeného kořistními stroji T-40/75N (bývalé německé tanky Pz-IV), 1. těžký tankosamohybný pluk ve Strašicích. Organizaci pluku tvořily dva prapory těžkých tanků a jeden prapor těžkých samohybných děl. Na podzim 1951 se jejich poměr změnil na jeden prapor tanků a dva prapory samohybných děl. Do výzbroje pluku byly zařazeny těžké tanky IS-3 a těžká samohybná děla SD-152, dovezená ze SSSR v roce 1950. Přesné počty tanků IS-3 nám nejsou známy, ale tabulkově se počítalo nejprve se zařazením 46 strojů IS-3, po reorganizaci 34 těžkých tanků.

Těžké samohybné dělo SD-152 (ISU-152) bylo do výzbroje naší armády zavedeno v počtu 36 kusů (tabulkově bylo ve složení pluku předepsáno nejprve 22 strojů, později 44 vozidel). Pluk sice na podzim 1956 zanikl, těžká samohybná děla ovšem ve výzbroji ČSLA zůstala. Nacházela se na skladových základnách a v letech 1966 až 1972 byla dokonce předurčena pro posílení brigád Pohraniční stráže, která byla v uvedené době zařazena do složení ČSLA.

Samohybné dělo SU-100, vyzbrojené 100mm kanonem, bylo do výzbroje ČSLA zavedeno v roce 1953. Celkem bylo pro potřeby naší armády licenčně vyrobeno 460 vozidel. Uvedená děla tvořila výzbroj tankových a tankosamohybných pluků, v nichž představovala asi 1/3 počtů tankové techniky a nahrazovala dočasný nedostatek středních tanků. K jejich vyřazení z výzbroje bojových útvarů došlo až v průběhu 1. poloviny 60. let. I poté ovšem zůstaly ve výzbroji ČSLA, nacházely se ve skladech a po dlouhou dobu byly předurčeny pro vyzbrojení válečně vytvářených útvarů tankového vojska.

K zavedení středního tanku T-54A do výzbroje naší armády došlo v roce 1957. Do roku 1964 bylo převzato 2.384 kusů. V roce 1964 došlo k zahájení licenční výroby středního tanku T-55, kterých bylo do roku 1967 zařazeno 708 kusů. V tomto roce byly do výroby zavedeny nový střední tank T-55A. V následujícím roce započala modernizace tanků T-54A na verzi T-54AM, která se měla vyrovnat parametrům strojů T-55A.

Ve sbírkách Vojenského technického muzea v Lešanech je možné shlédnout tanky IS-2, IS-3, T-54AM, T-55A a samohybná děla SD-100 i SD-152.


131. Prosím o odpověď, pokud máte možnost to zjistit - ve VVP Jince, v prostoru Tok jsou trosky zříceného vojenského proudového letadla (patrně MIG-15). Prosím, zda můžete zjistit, kdy k havárii došlo, jaký to byl letoun, případně další informace. (7. 8. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Pro zjištění konkrétních údajů o letecké nehodě je zapotřebí znát nejenom lokalitu, ale i přibližnou dobu havárie. Vzhledem k absenci časového údaje nejsme schopni na Vaši otázku odpovědět.


130. K úplnému poznání dislokace raketových útvarů PVOS na území Čech a Moravy mi chybí informace o 73. plrb Brno. Předpokládám, že tato brigáda zajišťovala PVO zejména Brna a Ostravy. Mohli byste mi, prosím, přiblížit složení, dislokaci a výzbroj oddílů této brigády? (12. 8. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Protivzdušnou obranu Brna a Ostravy zajišťovaly dva různé svazky. Pro přikrytí Brna před údery vzdušného protivníka byla v roce 1961 na základě dosavadní 76. protiletadlové dělostřelecké brigády vytvořena 76. protiletadlová raketová brigáda a v případě Ostravy z podstaty 77. protiletadlové dělostřelecké brigády vznikla 77. protiletadlová raketová brigáda. K 1.9.1969 byly obě brigády reorganizovány na protiletadlové raketové pluky. Ke zpětné reorganizaci na brigádu došlo jen v případě brněnského pluku v roce 1978. Výzbroj prvních čtyř oddílů brněnské brigády tvořily protiletadlové komplety Dvina, později přezbrojené na komplety Volchov. Od 2. poloviny 70. let je doplňovaly další čtyři oddíly vybavené systémem Něva. Výzbroj pěti oddílů ostravského pluku zpočátku představovaly komplety Dvina, nahrazené později systémy Volchov. Složení protiletadlové raketové brigády (pluku) doplňoval jeden technický oddíl.


129. Pocházím z obce Bilovice nad Svitavou asi 10 km severně od Brna. Blízko naší obce se zhruba do roku 1991 nacházel malý vojensky prostor. Můžete prosím dohledat historii tohoto prostoru, případně k jaké jednotce náležel? Z vyprávění pamětníků vím, že vojenský prostor byl vybudován někdy po druhé světové válce jako součást protiletadlové obrany města Brna. (3. 9. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

O uvedené lokalitě nemáme žádné informace. Pravděpodobně se jednalo o palebné postavení jednotek 76. protiletadlové dělostřelecké brigády, později transformované na 76. protiletadlovou raketovou brigádu.


128. Dobrý den, k poválečné historii našich výsadkářů se váže jméno Josef Černota. Můžete o této "legendě výsadkářů" uvést nějaké podrobnosti. (3. 9. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Josef Černota se narodil 1. 8. 1916. Po okupaci ČSR odešel do čs. zahraniční armády. Ve Velké Británii absolvoval výcvik commandos a v létě 1944 byl vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava s paravýsadkem Wolfram. V týlu nepřítele působil až do dubna 1945, kdy přešel na sovětskou stranu fronty. Po ukončení 2. světové války působil na Vojenské akademii v Hranicích. V říjnu 1947 se stal příslušníkem nově vytvořeného Pěšího praporu 71 (výsadkového) v Zákupech u České Lípy, kde zastával funkci velitele výcvikové roty. V létě 1948 se podílel na přípravě izraelských výsadkářů Hagany. Z čs. armády byl kapitán Josef Černota propuštěn na počátku 50. let. Zemřel 24. 10. 2001 ve věku 85 let.


127. Ve Vaší odpovědi k dotazu č. 61 sdělujete, že v Lešanech je umístěn systém R-11M. Podle fotografií z muzea jsem předpokládal, že se jedná o systém R-17, který má proti R-11M s raketou 8K11 prodloužené zvedací zařízení pro delší raketu 8K14 a na nástavbě dvě dvojice tlakových lahví. Prosím o sdělení jak systém R-17 rozpoznat a dále o informaci, zda se v archivu vyskytuje fotografická dokumentace k tomuto typu a zda je přístupná. (2. 7. 2002 - odpovídá Pavel Minařík)

Při zpracovávání odpovědi na dotaz č. 61 jsem využil seznam exponátů Vojenského technického muzea v Lešanech, zveřejněný pracovníkem HÚ AČR mjr. Alešem Knížkem (viz časopis HPM, roč. 1997, č. 4, str. 27 až 28). Podle tohoto seznamu se ve VTM mají nacházet následující operačně-taktické a taktické raketové komplety: 8K11 (systém R-11M neboli R-170), 9K52 (systém R-60 “Luna-M”), 9K72 (systém R-300 “Elbrus”) a 9K714 (systém “Oka”). Po vyhledání technické dokumentace uložené u I. odboru Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu v Praze bylo zjištěno, že Vaše identifikace zmíněného raketového kompletu je správná. Ve VTM Lešany se nenachází systém R-11M, ale systém R-17.

U I. odboru Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu v Praze jsou ve sbírce “Čs. vojenské předpisy po roce 1945” kromě jiného uloženy následující předpisy:

Děl/A-21/4 (inv. č. 1118), 1965, odpalovací zařízení 8U218, 1. díl - konstrukční popis
Děl/C-21/22 (inv. č. 1339), 1964, raketa 8K14, 3. díl, konstrukce odpalovacího zařízení

Výše uvedené předpisy jsou volně přístupné badatelské veřejnosti. Stupeň utajení byl zrušen rozkazem MO ČR č. 22/1999. Obecné podmínky studia ve VÚA Praha byly zveřejněny v odpovědi na dotaz č. 103.

Upozornění! Vzhledem k zaplavení sbírky "Čs. vojenské předpisy po roce 1945" při povodních jsou výše uvedené předpisy dlouhodobě nepřístupné.


126. Kolik a jakých tanků a letadel měla československá armáda na konci září 1938? (9. 7. 2002)

Československá armáda koncem září 1938 měla ve své výzbroji celkem 70 tančíků (vzor 33) a 348 lehkých tanků (50 vzor 34 a 298 vzor 35). Většina těchto strojů byla zařazena jako bojové k polní armádě, zbylá část sloužila k výcviku, byla v opravě nebo se porouchala při přesunech. Aby si armáda zajistila vůbec nějakou zálohu, zabavila tanky vyráběné pro Peru a Švýcarsko a opravované tanky z Rumunska (celkem asi 45 strojů, peruánské a švýcarské zřejmě v různém stupni rozestavěnosti, např. švýcarské neměly věže).

Pokud jde o letadla, podle oficiálního výkazu ze dne 25. září 1938 bylo u polní armády zařazeno celkem 576 bojových strojů.

pozorovací 150 Š-328
zvědná 47 A-100, B-71, Š-528, Š-328
stíhací 253 B-534
lehká bombardovací 48 Ab-101, B-71
těžká bombardovací 78 MB-200

Spolu s kurýrními letadly (6 letek po 6 letadlech) šlo o stroje tzv. 1. linie určené k okamžitému zásahu proti nepříteli.
Další letadla uvedených typů byla v záloze, zůstala u zápolních útvarů k výcviku, nalézala se v opravě nebo nebyla momentálně letuschopná. Jejich počet lze odhadnout na 350 strojů, takže celkový počet nových typů letadel ve výzbroji československé armády činil (bez kurýrních letadel) 920 strojů.

Kromě toho armáda měla ještě k dispozici starší typy vojenských letadel (stroje tzv. 2. linie) a letadla převzatá z civilního sektoru. Jednalo se například o 17 dopravních letadel, která armáda chtěla upravit a využít pro transportní účely, případně nouzové bombardování. Počet těchto letadel se určuje obtížně a pohyboval se zřejmě v rozmezí 100 až 200 strojů. Jejich bojová hodnota byla ovšem sporná, a proto nejsou započítána do celkového součtu.


125. Zajímalo by mě, kde byly rozmístěny jednotky 12. divize během mobilizace v roce 1938 a jaké jednotky byly v té době umístěny ve Valašském Meziříčí? (6. 7. 2002)

Plukovník Josef Fetka ve své studii o obraně severní Moravy (sborník Severní Morava, 1975, sv. 30) uvádí, že 12. divize se soustřeďovala u Vsetína, kde měla také své velitelství. Pokud jde o dislokaci podřízených jednotek, ta měla být následující:
- pěší pluk 70 v prostoru Jablůnka - Ratiboř - Mikulovka,
- pěší pluk 86 v prostoru Bystřice - Růždka - Bystřička,
- pěší pluk 95 v prostoru Liptál - Lhota u Vsetína,
- dělostřelecký pluk 12 kolem Vsetína,
- smíšený přezvědný oddíl 12 v Křivé.

V souvislosti s často se opakujícími údaji o tom, jak rychle se údajně tato divize na severní Moravu přesunula, je možné dodat, že do 2. října 1938 bylo na místě jen velitelství, telegrafní prapor, polní pošta a některé další útvary služeb. První pěchota a část smíšeného přezvědného oddílu dorazily 3. října a dělostřelectvo až 6. října.
Během mobilizace působily ve Valašské Meziříčí tyto útvary:
posádkové velitelství,
náhradní těleso pěšího pluku 40,
náhradní těleso vozatajské eskadrony 17,
doplňovací okresní velitelství.

Dále se zde zřejmě aktivovaly některé zápolní útvary (např. záložní nemocnice), ale jejich přehled nemáme bohužel k dispozici.
V průběhu října 1938 se pak do Valašského Meziříčí přemístily tyto útvary z okupovaného pohraničí: hraničářský pluk 4, sborová nemocnice 8 a doplňovací okresní velitelství Opava.


124. Mohl bych se zeptat na informace (pokud možno na internetu) o bojích na Podkarpatské Rusi v roce 1939? A jestli někdy spolu s odporem československých vojáků v Místku budou zmíněny na těchto stránkách? (17. 5. 2002)

O žádných internetových stránkách věnovaných bojům československé armády na Podkarpatské Rusi a boji s Němci v Místku bohužel nevíme, jinak bychom na ně již určitě upozornili. Něco málo lze nalézt jen na stránkách k maďarsko-československým vztahům (viz rubrika s odkazy). Sami zatím o zpracování této problematiky neuvažujeme, především proto, že jsou k dispozici kvalitní studie, byť některé z nich jsou již staršího data. Boje na Podkarpatské Rusi v březnu 1939 velmi podrobně popsal Ota Holub v článku "Boje československé armády a jednotek Stráže obrany státu na Podkarpatské Rusi (Karpatské Ukrajině) v březnu 1939" (Odboj a revoluce, 1969, č. 5, s. 5 - 74) a v knize "Stůj! Finanční stráž!" (Praha 1987). Boj v Místku 14. března 1939 je popsán zase v publikaci Emila Vávrovského "Frýdek-Místek 14. března 1939 a za nacistické okupace" (Frýdek-Místek 1984). Údaje o bojích československé armády na Slovensku a Podkarpatské Rusi v letech 1938 a 1939 lze nalézt také v článcích Mečislava Boráka, např. "Boje československé armády na Slovensku a Podkarpatské Rusi (říjen 1938 - březen 1939)", který vyšel ve Sborníku Vojenské akademie v Brně, C-D, 1999, č. 2, s. 123 - 128.

Čtenáře našich stránek však ujišťujeme, že toto období rozhodně neztrácíme ze zřetele a pokud vše vyjde, objeví se do konce roku text věnovaný československé armádě od Mnichova do 15. března 1939.


123. Obracím se na vás s dotazem na 29. pěší pluk J. J. Švece dislokovaný v září 1938 v Jindřichově Hradci. Jaká byla jeho činnost v době zářijové mobilizace, kdo stál v té době ve vedení pluku a jaký byl jeho osud po okupaci v roce 1939? (18. 6. 2002)

Pěší pluk 29 "Plukovníka Josefa Jiřího Švece" byl v roce 1938 dislokovaný v Jindřichově Hradci (velitelství, I. a II. prapor, náhradní prapor), Třeboni (III. prapor) a Táboře (IV. prapor) podléhal 5. divizi v Českých Budějovicích. Jako jeho velitel působil plukovník generálního štábu Josef Eret. Během zářijové mobilizace pluk podléhal Hraniční oblasti 31 a bránil oblast zhruba od řeky Lužnice po česko-moravskou hranici. Pěší pluk byl stejně jako ostatní pluky československé armády zlikvidován k 31. červenci 1939. Další podrobnosti je možné zjistit dotazem na Vojenský ústřední archiv v Praze, kde jsou uloženy písemnosti tohoto pluku.


122. Lze někde sehnat mapu lehkého opevnění určitého úseku? Jde mi konkrétně o okres Louny (bohužel nevím, jak je tento úsek označen). (17. 6. 2002)

Některé úseky lehkého opevnění byly podrobně popsány, zmapovány a knižně vydány v edici Pevnosti nakladatelství FORTprint ve Dvoře Králové nad Labem. Bohužel to není případ úseku C-12 Louny (postaveno celkem 74 lehkých objektů), který vás zajímá. Zkuste se proto obrátit na diskusní fórum zaměřené na československé opevnění na internetové adrese www.pandora.cz/conference/opevneni. Snad vám tam někdo pomůže.


121. V každé české obci je památník se jmény padlých v 1. světové válce. Kolik vojáků z Čech a Moravy padlo na bojištích 1. světové války a kolik se jich vrátilo jako trvale invalidních? (19. 6. 2002)

Celkové množství padlých vojáků z českých zemí v 1. světové válce nebylo dosud přesně vyčísleno. Jako jeden z mála se tomuto problému věnuje Ivan Šedivý v práci "Češi, české země a velká válka" z roku 2001, kde se odhaduje, že z čistě českých okresů v českých zemích padlo do konce roku 1917 asi 138 tisíc vojáků. Jiný odhad v téže publikaci udává pro celé Čechy, Moravu a Slezsko asi 288 tisíc padlých do konce roku 1917. Počty zraněných či zmrzačených nejsou zachyceny. Pro srovnání můžeme uvést, že podle "Vojenských dějin Slovenska" padlo v první světové válce z území Slovenska asi 69 tisíc vojáků a 61 tisíc jich bylo zmrzačeno.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist