Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1336. - 1350.

Následující dotazy 1351. - 1365. Předešlé dotazy 1321. - 1335.

1350. Našel jsem v několika zdrojích informaci, že v rámci částečné mobilizace v květnu 1938 došlo k povolání jednoho ročníku záložníků a příslušníků technických a speciálních oddílů. Nikde však nejsem schopen najít, který ročník konkrétně byl povolán. Můžete mi pomoci? (odpovídá Pavel Šrámek)

Byl povolán nejmladší ročník záložníků, a to ročník 1935, tj. ti, co nastoupili k výkonu vojenské služby v roce 1935 a v roce 1937 se vrátili do civilu.


1349. By bylo možné odpovědět na dotaz, jaký byl za 1. republiky početní stav našeho vojska, kolik a jaké bylo techniky, zbraní a zásoby munice a jak na tom bylo v témže Německo, popřípadě kolik se toho dalo měsíčně přibližně vyrobit a dodat armádě. Četl jsem vícero publikací, ale údaje se dosti různí. (odpovídá Pavel Šrámek)

Početní stav československé armády byl v roce 1920 stanoven na 150 000 mužů. V roce 1924 byly zavedeny tzv. pohyblivé stavy, kdy pro období od 1. října do 31. března následujícího roku zůstával počet 150 000 mužů a pro období od 1. dubna do 30. září se snížil na 90 000 mužů. V roce 1927 byl upraven stav od 1. října do 31. března následujícího roku na 140 000 mužů a od 1. dubna do 30. září na 100 000 mužů. Po zavedení dvouleté vojenské služby v roce 1934 byl opět dosažen počet 150 000 mužů, který v dalších letech stále stoupal. V roce 1938 překročil početní stav československé armády 200 000 mužů.

Početní stav německého pozemního vojska byl versailleskou mírovou smlouvou omezen na 10 divizí a 100 000 mužů. Tento limit byl vcelku respektován a např. 1.4.1933 čítalo 102 500 osob. V následujících letech začal být ovšem ignorován a definitivní popření zásad versailleské mírové znamenalo obnovení všeobecné branné povinnosti k 16.3.1935. Početní stav pozemního vojska již v říjnu 1934 dosáhl 240 000 příslušníků a koncem roku 1935 vzrostl na 300 000 osob. Po ukončení výstavby 36 pěších a 3 tankových divizí se v létě 1936 jednalo o 550 000 mužů. Celkové počty ozbrojených sil byly přirozeně vyšší, protože zahrnovaly vojenské letectvo a námořnictvo.

Počty výzbroje a výstroje československé armády k 18. březnu 1939 naleznete na našem webu v části „Předválečná armáda – Dokumenty a vzpomínky“. Podobné údaje pro německou armádu k dispozici bohužel nemáme.


1348. Jsem z Kaplice a jedna z ulic je pojmenována po gen. Fantovi. Mohli byste mi o něm něco říci? (odpovídá Pavel Šrámek)

Informace o Františku Fantovi naleznete v odpovědi na dotaz č. 1155.


1347. Která divize VII. armádního sboru Wehrmachtu postupovala na směru Strážný - Vimperk při záboru pohraničí roku 1938? Dále je známa fotografie z obce Horní Vltavice, kde se setkávají důstojníci čs. armády a důstojníci německé armády. Kdo v tomto prostoru předával čs. pohraniční území za čs. stranu nebo v kompetenci, které čs. jednotky byl tento prostor? (odpovídá Pavel Šrámek)

Na uvedeném směru postupovala zřejmě německá 1. horská divize. Na československé straně zajišťoval tento prostor III. prapor pěšího pluku 11, jehož velitelství bylo ve Vimperku.


1346. Šlo by zjistit, válečné složení (počet lidí, aut, popř. koní a vozů) štábní čety, štábní autokolony, nákladní autokolony a vozatajské kolony čs. armády za mobilizace? Přijde mi totiž, že jednotky služeb jako takové jsou úplně opomíjeny. Existuje nějaká literatura, která se jim více věnuje? (odpovídá Pavel Šrámek)

Služby jsou skutečně v souvislosti s čs. mobilizací v roce 1938 dosti opomíjeny, veškerá pozornost se soustřeďuje na zbraně. Válečné počty, které vás zajímají, bohužel k dispozici nemáme. Víme jen, že nákladní autokolona měla mít 20 nákladních automobilů a že počet koní u vozatajské kolony se pohyboval v rozmezí 130 až 150. Pokud jde o literaturu, k dispozici je pouze souhrnný výčet zpracovaný Rudolfem Sanderem v Historii a vojenství 1995, č. 6.


1345. Je někde zmapováno, v jakých místech a konkrétních případech byla nasazena útočná vozba čs. armády (tančíky vz. 33, tanky vz. 34, vz. 35) při henleinovském povstání v září 1938? V literatuře jsem kdysi zahlédl, že proběhlo několik desítek střetnutí s povstalci, kde byla použita tato technika. (odpovídá Pavel Šrámek)

Podíl útočné vozby čs. armády při potlačování henleinovského povstání je v literatuře často zmiňován, nicméně žádný souhrn těchto akcí, pokud je nám známo, publikován nebyl. Nejvíce se mu asi blíží obsáhlý text Vladimíra Pohorského „O hranice se nejedná, o hranice se střílí“ otištěný ve sborníku „Hraničáři pod Luží 38“ z roku 2004.


1344. Mohli byste uveřejnit sestavu a prostor následujících jednotek k 30. září 1938: II. sbor, HO-33, 3. a 17. pěší divize? (odpovídá Pavel Šrámek)

II. sbor rozmístěný v severních Čechách (velitelství Mladá Boleslav) tvořila HO 33, 3. a 17. divize a přímo podřízené útvary zbraní (dělostřelecký pluk 103, ženijní rota 37 a 38, telegrafní prapor 52, prapor lehkých tanků 1, improvizovaný obrněný vlak 35, ženijní prapor 23 a letka 6). 3. divize (velitelství Mšeno) bránila státní hranici od Rtyně nad Bílinou po Novou Huť a skládala se z pěšího pluku 42, 47, 52 a 92, strážního praporu XXII, dělostřeleckého pluku 3, smíšeného přezvědného oddílu 3, ženijní roty 3 a telegrafního praporu 3. Hraniční oblast 33 (velitelství Český Dub) bránila státní hranici od Nové Hutě po Jítravské sedlo a skládala se z pěšího pluku 2, 94 a 155, strážního praporu XXIII, dělostřeleckého pluku 33, smíšeného přezvědného oddílu 33, ženijní roty 25, telegrafního praporu 33, roty kanonů proti útočné vozbě 49 a čety tančíků 5. 17. divize (velitelství Rychnov u Jablonce nad Nisou) bránila státní hranici od Jítravského sedla po Harrachov a skládala se z pěšího pluku 16, 21, 37 a 44, strážních praporů XXIX a XXX, samostatné strážní roty 2, horského pěšího pluku 3, dělostřeleckého pluku 104, smíšeného přezvědného oddílu 17, ženijní roty 17, telegrafního praporu 17 a 3 rot kanonů proti útočné vozbě. Další podrobnosti lze nalézt například v práci „Drama 38. Opevnění – Češi a Němci – Mobilizace na Liberecku v roce 1938“ z roku 2003.


1343. Chtěl bych se blíže informovat na začleňování vojáků, kteří za první světové války nezběhli, ale bojovali na frontách za R-U. Četl jsem, že jim za to moc klidu dopřáno nebylo a například měli zakázáno se účastnit srazů starých jednotek z R-U. (odpovídá Pavel Šrámek)

Bývalí příslušníci rakousko-uherské armády tvořili jednu ze složek nové československé armády a při jejím vytváření sehráli významnou roli. Postupně však byli z vedoucích míst vytlačováni příslušníky československých legií, i když ještě v roce 1938 byl například z pěti československých armádních generálů jeden z nich bývalým důstojníkem rakousko-uherské armády. Doporučujeme vám přečíst si práci Ivana Šedivého a Marie Koldinské „Válka a armáda v českých dějinách“, která nedávno vyšla.


1342. Které německé divize byly aktivovány pro válku proti ČSR v září 1938, případně ke kterým sborům nebo alespoň armádám patřily? Dále by mne zajímalo, jestli je zmapováno, které divize v říjnu 1938 obsazovaly čs. pohraničí a na jakých (přibližných) úsecích. (odpovídá Pavel Šrámek)

Podle tradičních údajů založených na dokumentech předložených při Norimberském procesu se německého útoku na Československo měly účastnit:

Armáda Sbory Divize
2. armáda II., VIII., X. 6., 8., 12., 22., 23., 28., 30., 32. pěší, 3. tanková
- IV. 4., 14. pěší
8. armáda III., XI. 3., 18., 19., 31. pěší
10. armáda VI., XIII., XVI. 10., 17., 24. pěší, 2., 13., 20. motorizovaná, 1. tanková, 1. lehká
12. armáda V., VII., IX. 5., 7., 9., 15., 16., 25., 27., 45. pěší, 1. horská
14. armáda XVII., XVIII. 44. pěší, 29. motorizovaná, 2. tanková, 4. lehká, 2. a 3. horská

Celkem šlo o 3 tankové, 2 lehké, 4 motorizované, 26 pěších a 3 horské divize.

Podle zjištění československých zpravodajských orgánů v říjnu 1938 obsazovaly německé divize tyto prostory:

Divize Prostor
3. tanková Opava – Hlučín – Nový Jičín – Odry
8. pěší Budišov – Šternberk – Dvorce – Bruntál
28. pěší Uničov – Zábřeh – Šumperk
30. pěší Moravská Třebová – Polička – Králíky
18. pěší broumovský výběžek
3. pěší Trutnov – Vrchlabí
4. pěší Německé Jablonné až Labe
20. motorizovaná Labe až Chomutov
13. motorizovaná Kadaň – Žatec – Podbořany
2. motorizovaná Město Teplá – Bezdružice
1. lehká jižně od 2. motorizované
14. pěší Stříbro
10. pěší Horšovský Týn
1. tanková a 24. pěší Chebsko
5. pěší Nýrsko
7. pěší Prášily
17. pěší Kašperské Hory
1. horská Volary – Český Krumlov
45. pěší Kaplice – Velenice
27. pěší Nová Bystřice
44. pěší Slavonice
2. a 3. horská Vranov – Znojmo
4. lehká Hrušovany – Moravský Krumlov
29. motorizovaná Břeclav – Hustopeče
2. tanková 2. sled na jižní Moravě

1341. Zajímám se o historii zbrojovky v obci Bojkovice (dnes ZEVETA). Podle informací z rodiny ji založil na zelené louce strýc mého otce - Vítězslav Kyšer. Bohužel nevím, kde sehnat bližší informace. Zajímalo by mě, jaký byl podíl státu či armády na vzniku této továrny a co pro naší armádu před válkou vyráběla. (odpovídá Pavel Šrámek)

Zbrojovku v Bojkovicích skutečně založil v roce 1936 podnikatel a bývalý italský legionář Vítězslav Kyšer pod názvem Kyšer a spol. chemické a zbrojní závody Praha – Bojkovice. Vzhledem k charakteru výroby (chemická, zbrojní a pyrotechnická výroba) a k tomu, že šlo o menší podnik, lze předpokládat, že se podílel na dodávkách munice. Pro podrobnější informace o zbrojovce i Vítězslavu Kyšerovi vám doporučujeme obrátit se na Vojenský ústředí archiv Praha (Sokolovská 136, 18600 Praha 8).


1340. Provozuji muzeum v objektu LO ve Slupi (dříve Čule) u Znojma. Zajímalo by mě, které konkrétní jednotky hraničářské či pěší (co nejpodrobněji) obsazovaly pohraniční opevnění v květnu a září roku 1938 od Hnanic po Mikulov s vymezením hranic úseků. (odpovídá Pavel Šrámek)

Oblast zhruba od Vranova nad Dyjí po Jaroslavice obsazovaly II. a III. prapor pěšího pluku 24 spolu s 1/X. strážní rotou (rozestavěné těžké opevnění u Šatova), oblast zhruba od Jaroslavic po Šanov hraničářský prapor 11 spolu s 2/X. strážní rotou (rozestavěné těžké opevnění u Hevlína), oblast zhruba od Šanova po Dobré Pole strážní prapor XXXIV a oblast zhruba od Dobrého Pole po Sedlec III. prapor pěšího pluku 31 spolu s 3/X. strážní rotou (rozestavěné těžké opevnění u Mikulova). Lehké opevnění ve Slupi tak bránil s největší pravděpodobností III. prapor pěšího pluku 24.


1339. Chcel by som sa Vás spýtať na históriu delostreleckého pluku 125, mena velitelov, dislokaciu apod. (odpovídá Pavel Šrámek)

Dělostřelecký pluk 125 vznikl 15.7.1920 ze 115. oddílu hrubého dělostřelectva. Velitelství pluku se nacházelo v Banské Bystrici, od ledna 1921 v Radvani nad Hronom a od roku 1923 opět v Banské Bystrici. V červnu 1924 se přesunulo do Znojma a od září 1928 bylo v Bzenci. Jednalo se o hrubý dělostřelecký pluk, který se zpočátku skládal ze tří dělostřeleckých baterií, od října 1927 pak ze dvou oddílů o třech bateriích. Pluk zanikl po okupaci Československa k 31.7.1939. Další podrobnosti a jména jeho velitelů naleznete v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“, kterou vydalo nakladatelství Libri v roce 2006, případně v článku Rudolfa Sandera „Organizační a dislokační vývoj čs. armády v letech 1918-1939“, otištěném ve Sborníku archivních prací č. 1/1985.


1338. Děkuji za odpověď na otázky týkající se automobilních kolon v mobilizované československé armádě 1938. Dalšími dopravními jednotkami do úrovně sboru byly rovněž vozatajské kolony. S tím souvisí několik dalších otázek: 1) Kdo tyto kolony mobilizoval a jak byly rozděleny v nástupní sestavě? 2) Jaké byly jejich plánované a skutečné stavy (počty osob,koní, počet a druh vozů)? (odpovídá Pavel Šrámek)

Vozatajské a také soumarské kolony stavěly za mobilizace vozatajské eskadrony dragounských pluků. Plánované rozdělení vozatajských kolon bylo následující: č. 1 pro skupinu 2, č. 2 pro okrsek Praha, č. 3 až 44 pro divize, č. 45 až 68 pro hraniční oblasti, č. 69 až 84 pro sbory, č. 85 až 96 pro hraniční pásma a č. 97 až 140 pro Hlavní velitelství. Pro Hlavní velitelství měly být také všechny soumarské kolony (č. 1 až 8). Plánované ani skutečné stavy těchto kolon bohužel neznáme.


1337. Které útvary (pěší pluky) postavily za mobilizace improvizované obrněné vlaky a na kterých tratích operovaly? (odpovídá Pavel Šrámek)

Improvizované obrněné vlaky stavěly tyto pěší pluky:

IOV 31 – pěší pluk 1, IOV 32 – pěší pluk 18, IOV 33 – pěší pluk 44, IOV 34 – pěší pluk 47, IOV 35 – pěší pluk 4, IOV 36 – pěší pluk 13, IOV 37 – pěší pluk 40, IOV 38 – pěší pluk 10, IOV 39 – pěší pluk 23, IOV 40 – pěší pluk 25, IOV 41 – pěší pluk 14 a IOV 42 – pěší pluk 36.

Pokud jde o jejich nasazení, víme jen, že IOV 33 se zúčastnil bojů ve šluknovském výběžku a IOV 31 bojů o Český Krumlov.


1336. Mám na Vás dvě související otázky k předválečné čs. armádě.
Můžete mi prosím sdělit, kolik KPÚV měly mít ve své válečné sestavě dle mobilizačních plánů k 15.2.1939 pěší a jezdecké pluky a to jak stávající, tak mobilizačně vytvářené, jakož i samostatné roty KPÚV zařazené u hraničních pásem, ženijních praporů a rychlých divizí? Nějak se nemohu dopočítat vezmu-li plánované počty rot a čet KPÚV a počty objednaných a dodaných KPÚV vz. 34 a vz. 37. Dále by mne zajímalo, existuje-li nějaká informace, kolik plánovalo MNO objednat KPÚV vz. 38 ráže 4,7cm, a od kdy měly být zařazovány k útvarům, popř. zda existovala nějaká priorita pro jejich zařazování.
(odpovídá Pavel Minařík)

Podle mobilizačního plánu zpracovaného v červnu 1938 se předpokládalo, že po začátku nového mobilizačního období bude počínaje dnem 15.2.1939 při přechodu na válečný stav vytvořeno:
- 41 motorizovaných kanonových rot pro Hlavní velitelství,
- 6 motorizovaných kanonových rot pro pohraniční oblasti (pro každou po jedné rotě),
- 30 motorizovaných kanonových rot pro pohraniční kraje (pro každý po dvou rotách),
- 5 motorizovaných kanonových rot pro divize (dvě roty pro 1. divizi a tři roty pro 14. divizi),
- 8 motorizovaných kanonových rot pro rychlé divize (pro každou po dvou rotách),
- 4 ženijní kanonové roty pro ženijní prapory 21 až 24,
- 40 kanonových rot (o 3 četách po 4 dělech) pro pěší pluky 2, 4, 6 až 10, 12 až 15, 17 až 26, 30 až 36, 38 až 40, 42, 44 až 50 a horský pěší pluk 4,
- 65 kanonových rot (o 3 četách po 2 dělech) pro pěší pluky 1, 3, 5, 11, 16, 27, 28, 29, 37, 41, 43, 51 až 68, 70 až 98 a horské pěší pluky 1 až 3 a 5 až 8.

O plánovaném počtu KPÚV vz. 38 bohužel nemáme informace.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist