Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství


Odpovědi na dotazy 1471. - 1485.

Následující dotazy 1486. - 1500. Předešlé dotazy 1456. - 1470.

1485. Mohli byste uvést složení výsadkového pluku zvláštního určení v Prostějově?

22. výsadkový pluk ZU se vytvořil 1.9.1976 reorganizací původního 22. výsadkového pluku, přičemž souběžně byl v rámci velitelství Západního vojenského okruhu předán od Správy bojové přípravy ZVO ke Zpravodajské správě ZVO. K 31.10.1982 byl přejmenován na 22. výsadkový pluk speciálního učení a 31.10.1987 reorganizován na 22. výsadkovou brigádu speciálního učení.

Složení 22. výsadkového pluku ZU bylo následující:

- velitelství a štáb
- velitelská četa (družstvo výsadkového zabezpečení, automobilní družstvo, spojovací družstvo)
- výsadkový průzkumný prapor (mírově jeden, válečně tři)
   * velitelství a štáb
   * spojovací četa
   * tři výsadkové průzkumné roty, v každé 4 čety o 2 skupinách hloubkového průzkumu o 5 osobách (velitel, 2 starší průzkumníci, 2 průzkumníci)
   * četa týlového a technického zabezpečení
- výsadkový průzkumný prapor (rámcový, pouze mírově)
   * velitelství a štáb
   * spojovací četa (výcvik žáků poddůstojnické školy – velitelů radiostanic)
   * výsadková průzkumná rota (rámcová – příprava povolanců)
   * výsadková průzkumná rota (výcvik žáků ŠDZ – velitelů skupin hloubkového průzkumu)
   * výsadková průzkumná rota (rámcová – výcvik záloh)
   * automobilní družstvo
- výsadkový průzkumný prapor (pouze mírově)
   * velitelství a štáb
   * spojovací četa
   * dvě výsadkové průzkumné roty zvláštního určení (1. a 4. – válečně samostatné), v každé 4 čety o dvou skupinách hloubkového průzkumu po 5 osobách (velitel, 2 starší průzkumníci, 2 průzkumníci)
   * výsadková průzkumná rota VKR (válečně samostatná), v rotě 4 čety o dvou skupinách hloubkového průzkumu po 6 osobách (velitel, spojař, 2 starší průzkumníci, 2 průzkumníci)
- rota speciálních zbraní (četa PTŘS, ženijní družstvo, trenažér a kontrolní zkušební souprava)
- rota radiového a radiotechnického průzkumu (skupina radiového průzkumu, skupina radiotechnického průzkumu – válečně čety)
- družstvo radiačního a chemického průzkumu (válečně četa)
- spojovací prapor
   * velitelství
   * radiová skupina
   * spojovací četa
   * rota speciálního radiového spojení (četa vysílacích uzlů, četa přijímacích uzlů)
   * četa speciálního radiového spojení 1. a 4. armády (válečně samostatná)
   * četa technického zabezpečení
- technická opravna
- rota týlového zabezpečení (automobilní četa, hospodářské družstvo, sklady, obvaziště).

Dohromady mělo u pluku sloužit 677 osob (z toho 163 vojáků z povolání a 60 žáků ŠDZ), které by disponovaly 305 samopaly vz. 58 V, 372 samopaly vz. 61, 152 pancéřovkami RPG-75, 1 odpalovacím zařízením PTŘS Maljutka a 65 radiolokačními pátrači MRP-4. Skutečné počty pluku v listopadu 1976 činily 813 osob (včetně 150 vojáků z povolání a 60 žáků ŠDZ), protože vznikl dočasný nadbytek vojáků základní služby, kteří po provedené reorganizaci ještě nebyli odveleni k jiným útvarům.


1484. Zajímá mě poválečná vojenská historie města Jindřichův Hradec. (odpovídá Pavel Minařík)

V posádce Jindřichův Hradec byly v letech 1945 až 1992 dislokovány následující útvary čs. armády:

- pěší pluk 29 (do 1946 bez I. praporu a do 1950 bez II. praporu)1945 – 1950
- 29. pěší (střelecký) pluk1950 (1954) – 1955
- 53. střelecký (7. motostřelecký) pluk1955 (1958) – 1960
- 7. tankový pluk (7. sklad tankového materiálu)1960 (1990) – 1992
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 51945 – 1949
- Škola na důstojníky pěchoty v záloze1945 – 1948
- Škola na důstojníky polního dělostřelectva v záloze1947
- Doplňovací okresní velitelství1945 – 1949
- Okresní vojenské(á) velitelství (správa)1951 (1954) – AČR
- 6. ženijní prapor1958 – 1990
- 6. sklad ženijního materiálu1990 – 1992
- 8. zdravotnický oddíl1961 – 1963
- 4. průzkumná(ý) rota (prapor)1961 (1966) – 1990
- 4. sklad průzkumného materiálu1990 – 1992

1483. Sloužil jsem u 23. spoj. praporu v Plzni 1953-55. Chtěl bych se dozvědět něco o něm, prý byl za několik let zrušen? Vůbec historii. (odpovídá Pavel Minařík)

23. spojovací prapor vznikl 10. listopadu 1950 a byl podřízen velitelství III. sboru v Plzni. Velení praporu tvořili: velitel – škpt. spoj. Jaroslav Petrů, ZVP – kpt. spoj. Jan Lichý, zástupce velitele – kpt. spoj. Bohuslav Paclík a náčelník štábu – kpt. spoj. Jan Švidroň. Do složení útvaru náležely: provozní rota (telegrafní stanice, telefonní stanice, 2 dálnopisné čety, četa pohyblivých pojítek), radiorota (2 radiové čety, radiová ústředna), kabelová rota-motorizovaná (3 čety), kabelová rota-hipomobilní (3 čety), kabelová rota-rámcová, sborová poddůstojnická škola (provozní četa, radiová četa, kabelová četa), parková četa (později se rozdělila na automobilní družstvo a technickou opravnu vozidel), dílny a sklad (technického, intendančního a proviantního materiálu). Plánovaný počet příslušníků praporu se pohyboval okolo 280 osob. V lednu 1953 byly z názvu kabelových rot vypuštěny přívlastky „motorizovaná“ i „hipomobilní“ a nadále existovala kabelová rota (o třech četách, později pouze s jednou četou) a kabelová rota OK – osového kabelu (s jednou četou). V pořadí třetí kabelová rota zůstala i nadále rámcovou jednotkou. Ve stejné době se změnilo také složení provozní roty, kterou nadále tvořily dvě čety dálnopisných stanic (později pouze jedna), četa telefonních ústředen, družstvo (stanice) nosné telegrafie, telegrafní výpravna, četa pohyblivých pojítek a družstvo malých směrových stanic. V roce 1955 počet osob u útvaru klesl na 260. 23. spojovací prapor byl zrušen k 1.10.1956 v návaznosti na zánik nadřízeného sborového velitelství. Po celou dobu své existence byl útvar dislokován v posádce Plzeň.

Ve velení útvaru se postupně vystřídali: škpt. spoj. Jaroslav Petrů (od listopadu 1950 do května 1951 – stal se velitelem 4. spojovacího pluku), škpt. spoj. Ondřej Kerber (do října 1951 – odeslán do kurzu velitelů oddílů), škpt. spoj. Jan Švidroň (do března 1952 – stal se spojovacím náčelníkem 83. protiletadlové divize), npor. spoj. Miloslav Charvát (do října 1952 – odeslán do kurzu velitelů oddílů), npor. spoj. (od 23.12.1952 kpt. spoj.) František Brabec (do října 1954 – odeslán do kurzu velitelů oddílů), npor. Karel Herian (do října 1955 – vrátil se na funkci náčelníka štábu) a kpt. spoj. František Brabec (do září 1956).


1482. Prosím o informace o generálu Josefu Slabém (nar. 1914). (odpovídá Pavel Minařík)

Josef Slabý byl povolán k výkonu vojenské základní služby v červenci 1933 k pěšímu pluku 39 do Bratislavy. Po krátké době nastoupil do Školy na důstojníky pěchoty v záloze v Košicích, ale v říjnu 1933 byl přeřazen do Školy na důstojníky hospodářské služby v záloze v Praze, po jejímž ukončení sloužil u Divizního proviantního skladu 7 v Olomouci. Po skončení vojenské základní služby byl v září 1934 přijat do tzv. další dobrovolné činné služby a vojákem z povolání se stal 1.10.1934. Na přelomu let 1934 a 1935 absolvoval sedmiměsíční kurz ve Škole na důstojníky hospodářské služby z povolání. I poté sloužil u Divizního proviantního skladu 7, reorganizovaného 1.1.1937 na Sborový proviantní sklad 7, přičemž byl postupně zařazen na funkcích správce skladišť, pobočníka velitele a mobilizačního důstojníka.

Po německé okupaci ho počátkem června 1939 zatklo gestapo a věznilo v Ostravě. Na sklonku následujícího měsíce byl propuštěn a vypovězen do Polska. Zde se přihlásil do Čs. legionu, u kterého působil jako proviantní důstojník. Po přepadení Polska a následném ústupu legionu na východ byl od září 1939 do dubna 1940 internován v různých táborech na území SSSR. Po svém propuštění odjel do Francie, kde se v květnu stal přednostou intendančního parku 1. čs. divize v Agde. Po evakuaci čs. jednotek do Velké Británie působil na brigádní intendanci. V červenci 1943 se stal štábním kapitánem. O měsíc později byl na základě vlastní žádosti odeslán do SSSR a od listopadu se podílel na přípravách pro formování 3. čs. brigády. V lednu 1944 se stal náčelníkem týlu čs. voj. jednotek v Jefremově a od května téhož roku náčelníkem týlu 1. čs. armádního sboru. V únoru 1945 byl povýšen na majora.

V obdobné funkci působil i po skončení 2. světové války na velitelství 1. armády a od konce května 1945 na velitelství 1. oblasti v Praze. V červnu dosáhl hodnosti podplukovníka intendantstva. V září 1945 se stal důstojníkem přiděleným u náčelníka hl. štábu čs. branné moci pro týlové otázky a později styčným důstojníkem u velitelství Střední skupiny sovětských vojsk ve Vídni. V dubnu 1946 odjel studovat na Nejvyšší vojenskou akademii K. J. Vorošilova. Po svém návratu do ČSR se od května 1947 stal nejprve učitelem v kurzu pro generály při Vysoké škole vojenské v Praze a od září 1948 náčelníkem katedry týlu na Vysokém vojenském učilišti (tj. reorganizované VŠV). Na plk. gšt. byl povýšen v říjnu 1948 se zpětnou účinností k 1.9.1947. V září 1949 byl zatčen, odsouzen Vrchním vojenským soudem v Praze a až do června 1951 vězněn ve Vojenské trestnici v Opavě. Po propuštění z armády pracoval jako horník u Středočeských rudných dolů v Jílovém u Prahy.

Po rehabilitaci byl v lednu 1952 opětovně povolán do čs. armády a v hodnosti plukovníka zařazen jako náčelník speciální (tj. týlové) fakulty a náčelník katedry týlu na Vojenské akademii Klementa Gottwalda v Praze. Do hodnosti generálmajora byl jmenován 6.5.1955. V září 1955 následovalo ustanovení do funkce náčelníka týlové fakulty – zástupce náčelníka akademie pro výuku týlu a zásobování. V říjnu 1956 byl přemístěn na MNO, kde nadále zastával funkci náčelníka štábu Hlavního týlu ČSLA. Od října 1960 působil jako pomocník náčelníka týlu pro vědeckou činnost a školení. V září následujícího roku odešel na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého do Brna, kde se stal náčelníkem katedry týlu na velitelské fakultě. V lednu 1967 se vrátil na MNO a až do konce své aktivní vojenské služby byl zařazen na funkci náčelníka Správy vojenských lázeňských a rekreačních zařízení Hlavního týlu ČSLA. Genmjr. Ing. Josef Slabý, CSc. odešel do zálohy 31.5.1975. Kromě řady vyznamenání byl držitelem tří Čs. válečných křížů 1939, Čs. medaile „Za chrabrost“, Řádu SNP I. třídy (1947), Řádu rudé hvězdy (1962), Řádu práce (1974), Řádu rudé zástavy (1984) a sovětského Řádu Velké vlastenecké války I. třídy.


1481. Zaujímala by ma história kasární v Nových Zámkoch. Ake vojska tu boli dislokované po roce 1945? (odpovídá Pavel Minařík)

V Nových Zámcích se v letech 1945 až 1992 nacházely tyto útvary čs. armády:

- II. prapor pěšího pluku 71945
- II. oddíl dělostřeleckého pluku 91945 – 1949
- Doplňovací okresní velitelství1945 – 1949
- 4. jezdecká korouhev1948 – 1949
- 4. vozatajský prapor1949 – 1952
- 2. vozatajská rota1953 – 1954
- Škola na důstojníky jezdeckého vozatajstva v záloze1948 (?) – 1952
- Dělostřelecká jízdní škola1954 – 1956
- 221. protitankový dělostřelecký pluk1956 – 1958
- 1. oddíl 220. protitankového dělostřeleckého pluku1958 – 1963
- 73. silniční mostní prapor1963 – 1968
- Vojenská správa železničního (dopravního) úseku1957 (1960) – 1962
- Okresní vojenské(á) velitelství (správa)1951 (1954) – ASR

V říjnu 1968 bylo posádka uvolněna pro potřeby Střední skupiny sovětských vojsk a až do roku 1991 v ní sídlil 205. prapor chemické ochrany 30. gardové motostřelecké divize ze Zvolena.


1480. Zajímá mě historie útvaru VÚ 1104, kde jsem v letech 84-86 sloužil. (odpovídá Pavel Minařík)

12. železniční stavební prapor byl vytvořen 1.11.1955 jako součást 11. železniční brigády. V době svého vzniku čítal 340 osob a se skládal ze tří stavebních rot a čety železničních strojů. Nejprve se nacházel v posádce Pardubice, ale v říjnu 1957 byl přemístěn do Olomouce. V roce 1962 do jeho složení náležely: velitelská rota, tři stavební roty (z toho jedna rámcová), mostní rota a strojní rota, které v souhrnu čítaly 470 osob. V říjnu 1968 se v důsledku rozmístění sovětských jednotek v Olomouci přesul z kasáren na Tabulovém vrchu do kasáren 9. května. V roce 1978 byl tvořen třemi železničními stavebními rotami (z toho jednou rámcovou) a železniční dopravní četou, v nichž celkově sloužilo 460 osob. Ke zrušení praporu došlo 31.10.1992.

Ve velení útvaru se postupně vystřídali: nezjištěno (1955 až 1957), pplk. Václav Krmenčík (1957 až 1959), pplk. Miloslav Táborský (1959 až 1962), pplk. František Soukup (1962 až 1969), pplk. Bohumil Drietomský (1969 až 1971), pplk. Jiří Veselý (1971 až 1976), mjr. Jiří Vaněk (1976 až 1977), npor. Ivan Hájek (1977 až 1980), mjr. Vilém Kubový (1980 až 1982), pplk. Marián Kilián (1982 až 1985) a pplk. Vlastimil Dedek (1985 až 1992).


1479. Žádám Vás o sdělení kariéry generála Miloslava Pošíka. Znám jej z Čáslavi, kde byl v květnové revoluci v r. 1945 poručíkem. (odpovídá Pavel Minařík)

Miloslav Pošík nastoupil vojenskou základní službu v říjnu 1936 u pěšího pluku 21 v Čáslavi a vzápětí byl zařazen do Školy na důstojníky pěchoty v záloze 4. divize. O rok později byl přijat do Vojenské akademie v Hranicích a vojákem z povolání se stal po jejím ukončení v srpnu 1937. Až do března 1939 sloužil jako velitel čety a roty u pěšího pluku 25 v Lučenci. Po německé okupaci pracoval do roku 1941 na okresním úřadu v Kolíně a následně jako úředník v místním pivovaru.

Po vypuknutí protiněmeckého povstání nastoupil v květnu 1945 coby velitel čety k praporu Národní stráže v Čáslavi. V červnu 1945 byl převeden k obrannému zpravodajství a zařazen u I. praporu pěšího pluku 21, s nímž v červenci odjel z Čáslavi do Toužimi. Od října přešel ve stejném přidělení k dělostřeleckému oddílu 261 do Trhanova. V listopadu 1945 byl přemístěn k pěšímu pluku 28 do Prahy, u kterého postupně zastával funkce velitele čety, pěší roty a roty protitankových zbraní. Od ledna do dubna 1947 se nacházel v kurzu při Automobilním učilišti v Nitře. Po návratu k pluku byl zařazen jako operační důstojník na štábu pluku a důstojník náhradní roty. Od září do prosince 1947 se zúčastnil operací na Východním Slovensku proti Banderovcům. Následně byl přemístěn k pěšímu pluku 21 do Čáslavi, kde působil jako velitel čety a operační důstojník štábu pluku. Od února do dubna 1948 absolvoval kurz pro důstojníky motorizovaných jednotek při Pěchotním učilišti v Milovicích. Po návratu do Čáslavi i nadále zastával funkci operačního důstojníka a krátkodobě zastupoval náčelníka štábu pluku. V srpnu 1949 odešel do Vojenské akademie v Hranicích, kde působil jako přidělený důstojník u výcvikového oddělení. Již v říjnu 1949 ale zahájil studium na Vysokém vojenském učilišti v Praze a po jeho ukončení se v srpnu 1951 stal náčelníkem štábu 6. pěší divize v Brně. V říjnu 1951 byl povýšen na majora. Od května následujícího roku převzal velení divize. V červenci 1952 se stal podplukovníkem a v dubnu 1953 plukovníkem. V září 1953 nastoupil na Vojenské akademii v Praze do přípravné školy pro studium v zahraničí a o měsíc později odjel studovat na Vojenskou akademii GŠ ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilova do Moskvy. V červnu 1954 musel studium pro onemocnění manželky přerušil a stal se zástupcem velitele 4. armádního sboru v Brně. Do hodnosti generálmajora ho prezident republiky jmenoval 6.5.1955. Na přípravnou školu opětovně nastoupil v září 1956 a k pokračování studia v Moskvě byl vyslán v listopadu. Po návratu do ČSR se v listopadu 1958 stal náčelníkem operačního oddělení operační správy GŠ ČSLA. O rok později převzal funkci zástupce náčelníka operační správy GŠ. V srpnu 1963 došlo k jeho přemístění do Trenčína, kde nadále zastával funkci náčelníka štábu 2. vojenského okruhu (od 1.9.1965 Východního VO). V listopadu 1969 byl převeden do kádrové dispozice a v následujícím měsíci se stal náčelník katedry operačního umění fakulty vyšších velitelů VA AZ Brno. Uvedenou funkci zastával až do října 1972, kdy se opětovně ocitl v kádrové dispozici. Genmjr. Ing. Miloslav Pošík byl přeložen do zálohy na konci května 1973. Kromě jiných vyznamenání se v roce 1965 stal nositelem Řádu rudé hvězdy.


1478. Zajímá mne historie Vojenského technického ústavu a jiných výzkumných technických pracovišť naší armády a jejich nadřízené orgány od roku 1918 dosud. (odpovídá Pavel Minařík)

Historie VTÚ (VTLÚ) z období před 2. světovou válkou je uvedena v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“ na str. 703. Historii poválečného VTÚ můžete najít v odpovědi na dotaz čís. 452.

Po zrušení VTÚ jeho působnost přešla na Technickou správu MNO a výzkumná pracoviště jednotlivých složek MNO, z nichž později vznikala následující samostatná střediska a ústavy pro jednotlivé materiálové třídy:

Název instituceRoky působeníSídlo
Dělostřelecká technika
Výzkumné dělostřelecké středisko1956 – 1960Praha
Výzkumné zkušební středisko 0101960 – 1963Praha
Výzkumný a zkušební ústav 0111961 – 1977Slavičín
Výzkumný ústav 0101977 – AČRVyškov
Tanková technika
Tanková výzkumná a zkušební stanice1955 – 1956Doksy
Vědecko výzkumný tankový polygon1956 – 1959Doksy
Výzkumné a zkušební středisko 0201959 – 1977Doksy
Technika letectva a PVOS
Vědecký letecký ústav1945 – 1948Letňany
Letecký výzkumný ústav1948 – 1953Letňany
Letecké vývojové středisko letectva a PVOS1957 – 1960B. Bystrica
Vývojové a opravárenské středisko 0611960 – 1962B. Bystrica
Zkušební a zlepšovatelské středisko letectva1957 – 1960Praha – Kbely
Výzkumné a zkušební středisko 0311960 – 1977Praha – Kbely
Výzkumné a zkušební středisko 0321969 – 1977Brno
Výzkumný ústav 0301977 – AČRPraha
Ženijní technika
Ženijní výzkumné středisko1956 – 1959Praha
Středisko pro vývoj technické ochrany vojsk proti ZHN1956 – 1959Praha
Vědecko výzkumný a zkušební ústav ženijní techniky a technické ochrany proti ZHN1959 – 1960Praha
Výzkumné a zkušební středisko 040 Praha1960 – 1977Praha
Ženijní zkušební dvůr1954 – 1957Olomouc
Ženijní zkušební středisko1957 – 1960Terezín
Zkušební středisko 0411960 – 1965Terezín
Technika železničního vojska
Vojenské středisko pro vývoj a výzkum železniční techniky1956 – 1957Sázava–Losenice
Železniční výcvikový polygon1955 – 1960Sázava–Losenice
Zkušební středisko 0501960 – AČRSázava–Losenice
Technika spojovacího vojska
Výzkumné spojovací středisko Praha1956 – 1958Praha
Vojenský elektronický ústav Praha1959 – 1960Praha
Výzkumný ústav 0601960 – 1977Praha
Zkušební spojovací základna1956 – 1961Praha
Zkušební základna 0631961 – 1969Praha
Výzkumné zkušební středisko 0631969 – 1977Praha
Výzkumný ústav 0601977 – ASRLiptovský Mikuláš
Technika chemického vojska
Výzkumné chemické středisko Praha1956 – 1960Praha (1958 Brno)
Výzkumné a zkušební středisko 0701960 – 1977Brno
Výzkumný ústav 0701977 – AČRBrno
Automobilní technika
Automobilní polygon1957 – 1960Praha
Výzkumné a zkušební středisko 0801960 – 1977Praha
Výstrojní materiál
Vzorkovna intendančního a vozatajského materiálu1951 – 1952Praha
Výzkumná intendanční dílna1953 – 1954Praha
Výzkumné výstrojní středisko1954 – 1957Praha
Výzkumné a vývojové intendanční středisko1957 – 1958Praha
Výzkumné výstrojní středisko1958 – 1960Praha
Výzkumné zkušební středisko 1201960 – AČRPraha (od r. 1984 Vyškov)
Proviantní materiál
Výzkumné potravinářské středisko1955 – 1957Praha
Výzkumné a vývojové intendanční středisko1957 – 1958Praha
Výzkumné potravinářské středisko1958 – 1960Praha
Výzkumné a zkušební proviantní středisko1960Praha
Výzkumné a zkušební středisko 1301960 – AČRPraha (od r. 1984 Vyškov)
Materiál služby PHM
Výzkumné středisko PHM1956 – 1960Praha
Výzkumné a zkušební středisko 1501960 – 1977Praha
Materiál zdravotnické služby
Vývojové a zkušební středisko 1601961 – AČRHostivice
Materiál služby vojenské dopravy
Vývojové a zkušební středisko 1701969 – 1977Pardubice
Veterinární materiál
Veterinární výzkumné středisko1953 – 1967Praha
Vojenský veterinární doškolovací a výzkumný ústav1967 – ASRPraha (od r. 1975 Košice)

Pozn.:
AČR (ASR) – Útvar 1.1.1993 převeden do složení AČR (ASR).


1477. Zajímá mě historie VÚ 4439 Trnava – 9. raketometný oddíl. (odpovídá Pavel Minařík)

9. raketometný oddíl se vytvořil 1.10.1951 a tvořil součást 9. pěší divize (přejmenované 9.5.1955 na 4. střeleckou divizi), jejíž velitelství se nacházelo v Trnavě. Útvar byl na snížených počtech, přičemž část ze tří raketometných baterií (nejprve dvě, později jedna) nebyla naplněna personálem a z počátku ani technikou. Do dodání 130mm raketometů vz. 51 používal tažené 120mm minomety. Oddíl zanikl 1.10.1958, v návaznosti na zrušení celé 4. střelecké divize. Po celou dobu své existence byl dislokován v posádce Trnava.


1476. Chcem sa poďakovať za všetky doterajšie odpovede na moje otázky a vyjadriť spokojnosť s kvalitou Vašich stránok. Mám jednu pripomienku - v odpovedi na dotaz č. 1410 asi „vypadol“ zoznam generálov menovaných k 1.10.1967 (napr. Blahut, Šejna, Turošík, atd.). (odpovídá Pavel Minařík)

Děkujeme za upozornění. Dnem 1.10.1967 byli rozkazem prezidenta republiky povýšeni:

do hodnosti generálporučíka
* genmjr. Jozef Kúkelvelitel 10. letecké armády
* genmjr. Karel Rusovvelitel Středního vojenského okruhu
a jmenován do hodnosti generálmajora
* plk. Evžen Blahutzástupce velitele SVO pro operační a bojovou přípravu
* plk. Jaroslav Frýbertnáčelník politické správy ZVO
* plk. Milan Gavalecnáčelník týlu – zástupce velitele ZVO pro týl
* plk. Alois Groszástupce náčelníka HPS ČSLA
* plk. Zdeněk Jašekzástupce náčelníka HSPV pro technické věci
* plk. Bohuslav Kotlannáčelník tankové a automobilní správy HSPV
* plk. Jan Rotreklnáčelník štábu 10. letecké armády
* plk. Jan Šejnapředseda Hlavního výboru KSČ MNO
* plk. Jozef Turošíkvelitel 3. motostřelecké divize

1475. Zajímám se o historii bývalého VÚ 6195 (4. plrp) Jihlava. Od jeho vzniku do reorganizace a redislokace v roce 1982(83) a dál až do doby jeho převedení na Slovensko (pokud si pamatuji dobře, po rozdělení ČSFR, byl redislokován do Rožňavy). (odpovídá Pavel Minařík)

Historie VÚ 6195 sahá do počátku listopadu 1950, kdy se v Brně vytvořila 6. protiletadlová baterie, podléhající velitelství 6. pěší divize „Prvního odboje“. K 1.10.1951 byla baterie rozšířena na 6. protiletadlový oddíl o třech bateriích s kořistními 37mm PLK (po 4 kusech) a jedné baterii velkorážních protiletadlových kulometů (6 kusů). Koncem 1. poloviny 50. let byly kořistní kanony nahrazeny 57mm PLK vz. ČS a velkorážní kulomety 30mm PLdvK vz. 53. K 1.10.1958 proběhla redislokace nadřízeného svazku z Brna do Havlíčkova Brodu, který byl současně přejmenován ze 16. střelecké divize na 4. Ružomberskou, Fatranskou motostřeleckou divizi, čímž mu byla přiřčena tradice 4. čs. pěší brigády ze SSSR. Ve stejné době změnil svůj název i 6. protiletadlový dělostřelecký oddíl, přečíslovaný a přejmenovaný na 4. Fatranský protiletadlový dělostřelecký oddíl, čímž administrativně převzal tradice stejnojmenného útvaru z Bratislavy, který existoval od konce roku 1950 a zanikl na podzim 1958. Přejmenovaný útvar byl současně reorganizován a nadále se skládal ze tří baterií (po 6 kanonech), z toho dvou s 57mm PLK vz. ČS a jedné s 85mm PLK vz. 44.

Brněnský oddíl se v létě 1960 přemístil do Havlíčkova Brodu a k 1.10.1960 prodělal transformaci na 4. Fatranský protiletadlový dělostřelecký pluk. Reorganizovaný útvar tvořilo šest palebných baterií (po 4 kanonech) – tři s 57mm PLK S-60 (z toho jedna rámcová) a tři s 30mm PLdvK vz. 53/59 (z toho dvě rámcové). Již k 1.9.1961 byl ale redukován na 4. Fatranský protiletadlový dělostřelecký oddíl, skládající se ze tří baterií 57mm PLK S-60 (po 6 kanonech). Při přechodu divize na typovou organizaci byl útvar k 1.9.1978 opětovně rozšířen na 4. Fatranský protiletadlový pluk, tvořený tentokrát čtyřmi bateriemi 57mm PLK S-60 (po 6 kanonech). V září 1983 se útvar přestěhoval do posádky Jihlava a současně započalo jeho přezbrojování na protiletadlové raketové komplety 2K12 KUB, které bylo ukončeno během následujícího roku. Reorganizovaný pluk se následně skládal z pěti palebných baterií (po 4 odpalovacích zařízeních). Po vytvoření integrovaného Velitelství letectva a PVO přešel pluk nejprve v září 1991 od 4. tankové divize ke 2. divizi PVO a následně v listopadu 1991 do složení nově vytvářené 1. divize PVO s velitelstvím ve Zvolenu. V návaznosti na rozdělení federální armády byl v polovině prosince 1992 redislokován do posádky Rožňava a od 1.1.1993 se stal součástí nově vzniklé ASR jako 171. protiletadlový raketový pluk.

Ve velení útvaru se postupně vystřídali: nezjištěno (1950 až 1958), kpt. Václav Postl (1958 až 1959), mjr. Věroslav Tobiáš (1959 až 1960), mjr. František Haviger (1960 až 1962), mjr. Jaroslav Mls (1962 až 1963), mjr. František Selič (1963 až 1965), mjr. František Kmoníček (1965 až 1970), pplk. Jan Škrášek (1970 až 1973), mjr. Zdeněk Šindler (1973 až 1978), mjr. Jiří Man (1978 až 1985), pplk. Vratislav Svoboda (1984 až 1989) a nezjištěno (1989 až 1992).


1474. Prosím o informace o historii voj. útvaru 2797. V kterých posádkách a kdy byl umístěn? Během mé služby 1991-1993 byl Českých Budějovicích. (odpovídá Pavel Minařík)

VÚ 2797 vznikl v roce 1981 jako 112. silniční stavební prapor. Nacházel se v Horažďovicích a podléhal velitelství pardubické 1. silniční stavební brigády. V listopadu 1988 byl redislokován do Českých Budějovic, kde v lednu 1992 prodělal reorganizaci na 63. základnu ubytovací a stavební služby. Svoji činnost ukončil v roce 1995.


1473. Prosím o sdělení základních informací o genmjr. Rudolfu Babkovi, který byl ve válce v Koreji a následně i Moskvě, ČLR a řadě velitelských funkcí ČSLA. (odpovídá Pavel Minařík)

Rudolf Babka byl povolán k výkonu zkrácené vojenské základní služby v říjnu 1945 a sloužil u VI. praporu ženijní brigády 3 v Koblově. V červnu 1947 odešel do zálohy. Do čs. armády byl znovu povolán v listopadu 1949 na základě § 37 branného zákona, načež následovalo jeho přijetí za vojáka z povolání v hodnosti nadporučíka a odeslání do Kurzu středních velitelů při Pěchotním učilišti v Milovicích. Po absolvování kurzu nastoupil v červenci 1950 na MNO, kde od následujícího měsíce působil jako ZVP Hlavní všeobecné správy. V říjnu 1950 byl povýšen na kapitána a o měsíc později na štábního kapitána. V dubnu 1951 přešel ke generálnímu štábu a nadále vykonával funkci ZVP zpravodajského oddělení. Hodnosti majora dosáhl v květnu téhož roku. V prosinci 1951 následovalo jeho převedení k MZV a vyslání jako 1. tajemníka na Velvyslanectví ČSR v Koreji. Podplukovníkem se stal v květnu 1953. Po ukončení přidělení u MZV se v červnu 1954 vrátil na Zpravodajskou správu GŠ, respektive její zakrytou část působící pod hlavičkou 73. pěšího pluku, ale již v následujícím měsíci odjel do SSSR, kde působil jako vojenský a letecký přidělenec při Velvyslanectví ČSR v Moskvě. Na plukovníka byl povýšen v březnu 1957 a v následujícím měsíci se vrátil do vlasti. Poté pod krycí hlavičkou 55. radiového pluku absolvoval zpravodajský kurz a po jeho ukončení se stal zástupcem náčelníka Zpravodajské správy GŠ zodpovídajícím za řízení zastupitelských úřadů v zahraničí. V lednu 1961 převzal na GŠ ČSLA řízení oddělení pro zahraniční styky. V listopadu 1966 stanul v čele správy pro zahraniční styky GŠ ČSLA, vytvořené sloučením oddělení pro zahraniční styky a oddělení technické pomoci. V květnu 1967 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti generálmajora. Vzhledem ke svým kontaktům s uprchlým gen. Šejnou byl v červnu 1968 odvolán, vzat do kádrové dispozice MNO a odeslán do Ostravy s předurčením pro funkci zástupce náčelníka Krajské vojenské správy. V srpnu 1968 se stal náčelníkem KVS a v jejím čele setrval až do září 1975. Počátkem následujícího měsíce odjel do Číny, kde působil jako vojenský a letecký přidělenec při Velvyslanectví ČSR v Pekingu. Po návratu do ČSSR byl v dubnu 1978 přeložen do zálohy.


1472. Můžete mi sdělit dislokaci praporů a rot 7. brigády Pohraniční stráže Sušice od roku 1951 až do jejich zrušení? (odpovídá Pavel Minařík)

Vývoj dislokace jednotek 7. brigády Pohraniční stáže byl následující:

195119531962
7. pohraniční brigáda MNB7. pohraniční brigáda MV7. pohraniční brigáda MV
- 1. prapor –Nýrsko- 1. prapor –Nýrsko- 1. prapor – Železná Ruda
* 1. rota – Červené Dřevo* 1. rota – Červené Dřevo* 1. rota – Černé jezero
* 2. rota – Sv. Kateřina* 2. rota – Fleky* 2. rota – Svárožná
* 3. rota – Kóta nad Chodskou Úhlavou* 3. rota – Kóta* 3. rota – Alžbětín
* 4. rota – Zadní Chalupy* 4. rota – Zadní Chalupy* 4. rota – Debrník
* 5. rota – Přední Hamry* 5. rota – Hamry* 5. rota – Polom
- 2. prapor – Železná Ruda* 6. rota – Pod Ostrým- 2. prapor – Prášily
* 6. rota – Pod Ostrým- 2. prapor – Železná Ruda* 6. rota – Plesné jezero
* 7. rota – Černé jezero* 7. rota – Černé jezero* 7. rota – Gsenget
* 8. rota – Svárožná* 8. rota – Svárožná* 8. rota – Poledník
* 9. rota – Alžbětín* 9. rota – Alžbětín* 9. rota – Javoří Pila
* 10. rota – Debrník* 10. rota – Alžbětínská pila- 3. prapor – Kvilda
* 11. rota – Polom* 11. rota – Debrník* 10. rota – Roklan
- 3. prapor – Prášily* 12. rota – Polom* 11. rota – Březník
* 12. rota – Plesné jezero- 3. prapor – Prášily* 12. rota – Schwelle
* 13. rota – Gsenget* 13. rota – Plesné jezero* 13. rota – Prameny Vltavy
* 14. rota – Prášilské jezero* 14. rota – Gsenget* 14. rota – Bučina
* 15. rota – Poledník* 15. rota – Prášilské jezero* 15. rota – Knížecí Pláně
- 4. prapor – Modrava* 16. rota – Poledník* 16. rota – Žďárek
* 16. rota – Javoří Pila- 4. prapor – Modrava- 4. prapor – Volary
* 17. rota – Slať* 17. rota – Javoří Pila* 17. rota – Světlé Hory
* 18. rota – Roklan* 18. rota – Slať* 18. rota – Dolní Silnice
* 19. rota – Platenská huť* 19. rota – Roklan* 19. rota – České Žleby
* 20. rota – Březník* 20. rota – Platenská huť* 20. rota – Krásná Hora
 * 21. rota – Březník* 21. rota – Nové Údolí
  * 22. rota – Stoka
  * 23. rota – Plešné jezero
196419711989
7. pohraniční brigáda MV7. pohraniční brigáda MNO7. pohraniční brigáda MV
- 1. prapor – Železná Ruda* 1. rota – Černé jezero- 1. prapor –Železná Ruda
* 1. rota – Pod Ostrým* 2. rota – Svárožná* 1. rota – Černé jezero
* 2. rota – Černé jezero* 3. rota – Debrník* 2. rota – Svárožná
* 3. rota – Svárožná* 4. rota – Polom* 3. rota – Debrník
* 4. rota – Debrník* 5. rota – Prášily* 4. rota – Polom
* 5. rota – Polom* 6. rota – Javoří Pila* 5. rota – Prášily
* 6. rota – Plesné jezero* 7. rota – Březník* 6. rota – Javoří Pila
* 7. rota – Prášily* 8. rota – Kvilda- 2. prapor – Volary
* 8. rota – Poledník* 9. rota – Knížecí Pláně* 7. rota – Kvilda
- 2. prapor – Kvilda* 10. rota – Žďárek* 8. rota – Borová Lada
* 9. rota – Javoří Pila* 11. rota – Dolní Silnice* 9. rota – Žďárek
* 10. rota – Březník* 12. rota – České Žleby* 10. rota – Dolní Silnice
* 11. rota – Schwelle* 13. rota – Nové Údolí* 11. rota – České Žleby
* 12. rota – Prameny Vltavy* 14. rota – Plešné jezero* 12. rota – Stožec
* 13. rota – Knížecí Pláně* 15. rota – Nová Pec* 13. rota – Nová Pec
* 14. rota – Žďárek* 16. rota – Zvonková- 3. prapor – Lipno
- 3. prapor – Volary * 14. rota – Zvonková
* 15. rota – Dolní Silnice * 15. rota – Kyselov
* 16. rota – České Žleby * 16. rota – Pasečná
* 17. rota – Nové Údolí * 17. rota – Spáleniště
* 18. rota – Stoka * 18. rota – Mnichovice
* 19. rota – Plešné jezero * 19. rota – Mlýnce
* 20. rota – Nová Pec  
* 21. rota – Zvonková  

1471. Zajímala by mne historie tanků Panter z VÚ Strašice, u kterých můj otec v roce 1950 sloužil. Co se s nimi stalo? Jsou snad někde nějaké fotky? (odpovídá Pavel Minařík)

Ve Vámi uvedené posádce sloužily pouze dva vyprošťovací tanky Pz-V Panther. Základní výzbroj útvaru ale v roce 1950 tvořily tanky Pz-IV (označované v čs. armádě jako T-40/75). Rekonstruované Pz-IV byly nejprve zařazeny u IV. praporu 23. tankové brigády, vytvořeného 15.9.1948 v Milovicích a rozšířeného 15.4.1949 na tankový pluk 1, který se v srpnu téhož roku přesunul do Strašic. Od července do listopadu 1950 se u útvaru nacházely také britské tanky Cromwell a Challenger. Při reorganizaci útvaru na 1. těžký tankosamohybný pluk, která proběhla počátkem listopadu 1950, byly Pz-IV doplněny o samohybná děla (sovětská SU-152 a kořistní 152mm vz. 18/47N, 105mm vz. 18/40N, 88mm vz. 43/41N – v říjnu 1952 byla předána 8. pevnostní brigádě) a menší množství sovětských tanků T-34/85 a IS-2/IS-3. V roce 1955 bylo dodáno dostatečné množství tanků T-34/85, takže tanky Pz-IV byly postupně na přelomu let 1955 a 1956 od útvaru odsunuty.

Je otázkou, na jaké tanky si vzpomíná Váš otec. V roce 1949 se u útvaru pro vyprošťování používala vozidla Praga Bergen (2 ks) a Mack (1 ks), které v následujícím roce doplnilo vozidlo Diamond (1 ks). Teprve od roku 1951 jsou uváděna vyprošťovací tanky Panther (2 ks) a Praga Bergen (1 ks). K vyřazení obou tanků Panther došlo pravděpodobně na přelomu let 1955 a 1956, protože při zrušení pluku v říjnu 1956 jsou od něj odsunovány pouze vyprošťovací tanky ARW (2 ks) a Praga Bergen (1 ks).

Souhrnné informace o kořistních tancích PZ-IV a Pz-V v čs. armádě najdete v odpovědi na dotaz čís. 461. O fotografiích nemáme žádné informace.

Starší odpovědi:
1. - 15. | 16. - 30. | 31. - 45. | 46. - 60. | 61. - 75. | 76. - 90. | 91. - 105. | 106. - 120.
121. - 135. | 136. - 150. | 151. - 165. | 166. - 180. | 181. - 195. | 196. - 210. | 211. - 225. | 226. - 240.
241. - 255. | 256. - 270. | 271. - 285. | 286. - 300. | 301. - 315. | 316. - 330. | 331. - 345. | 346. - 360.
361. - 375. | 376. - 390. | 391. - 405. | 406. - 420. | 421. - 435. | 436. - 450. | 451. - 465. | 466. - 480.
481. - 495. | 496. - 510. | 511. - 525. | 526. - 540. | 541. - 555. | 556. - 570. | 571. - 585. | 586. - 600.
601. - 615. | 616. - 630. | 631. - 645. | 646. - 660. | 661. - 675. | 676. - 690. | 691. - 705. | 706. - 720.
721. - 735. | 736. - 750. | 751. - 765. | 766. - 780. | 781. - 795. | 796. - 810. | 811. - 825. | 826. - 840.
841. - 855. | 856. - 870. | 871. - 885. | 886. - 900. | 901. - 915. | 916. - 930. | 931. - 945. | 946. - 960.
961. - 975. | 976. - 990. | 991. - 1005. | 1006. - 1020. | 1021. - 1035. | 1036. - 1050. | 1051. - 1065. | 1066. - 1080.
1081. - 1095. | 1096. - 1110. | 1111. - 1125. | 1126. - 1140. | 1141. - 1155. | 1156. - 1170. | 1171. - 1185. | 1186. - 1200.
1201. - 1215. | 1216. - 1230. | 1231. - 1245. | 1246. - 1260. | 1261. - 1275. | 1276. - 1290. | 1291. - 1305. | 1306. - 1320.
1321. - 1335. | 1336. - 1350. | 1351. - 1365. | 1366. - 1380. | 1381. - 1395. | 1396. - 1410. | 1411. - 1425. | 1426. - 1440.
1441. - 1455. | 1456. - 1470. | 1471. - 1485. | 1486. - 1500. | 1501. - 1515. | 1516. - 1530. | 1531. - 1545. | 1546. - 1560.
1561. - 1575. | 1576. - 1590. | 1591. - 1605. | 1606. - 1620. | 1621. - 1635. | 1636. - 1650. | 1651. - 1665. | 1666. - 1680.
1681. - 1695. | 1696. - 1710. | 1711. - 1725. | 1726. - 1740. | 1741. - 1755. | 1756. - 1770. | 1771. - 1785. | 1786. - 1800.
1801. - 1815. | 1816. - 1830. | 1831. - 1845. | 1846. - 1860. | 1861. - 1875. | 1876. - 1890. | 1891. - 1905. | 1906. - 1920.
1921. - 1935. | 1936. - 1950. | 1951. - 1965. | 1966. - 1980. |
Formulář k odeslání dotazu

Jsme soukromý web zaměřený na československou vojenskou historii ve 20. století a naše možnosti jsou limitované. Proto Vám doporučujeme:
1. Pokud hledáte kontakt na velitele, kolegy či kamarády z doby vojenské služby, obraťte se na kontaktní fóra na www.armyburza.cz – Spolubojovníci nebo www.zelenaleta.cz nebo www.vojacisobe.cz, případně můžete nechat vzkaz v naší Knize návštěv.
2. Pokud potřebujete potvrdit vojenskou službu, obraťte se na Vojenský ústřední archiv - Správní archiv Armády ČR, Náměstí Republiky 4, 771 11 Olomouc, mail: sklenovm@army.cz.
3. Pokud potřebujete informace o příbuzných, kteří se stali obětí 1. nebo 2. světové války, obraťte se na Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv, Sokolovská 136, 186 00 Praha 8, mail: podatelna@vuapraha.cz.
4. Pokud máte dotaz týkající se současné Armády České republiky, jejího vybavení, vojenské služby apod. obraťte se na Ministerstvo obrany ČR, Tychonova 1, 160 01 Praha 6, mail: info@army.cz.
Na obdržené dotazy odpovídáme podle našich časových možností, v některých případech je proto nutné počítat s delší dobou. Při zasílání dotazů věnujte pozornost správnému uvedení mailové adresy, jinak Vám nebudeme moci odpověď zaslat.


 
TOPlist