Vojenstvi.cz

Československé vojenství Československé vojenství

Věřte Nevěřte - logo rubriky

Věřte Nevěřte je název našich tvrzení měsíce. Rubrika byla v prosinci 2007 zrušena. Zůstalo zde ale 75 tvrzení. Jen na Vás záviselo, zda jste se přiklonili k pravdě nebo tápali ve smyšlenkách autorů vojenstvi.cz. Každý měsíc jsme pak na tomto místě uvedli výrok na pravou míru. Každý měsíc jste mohli hlasovat buď ve jménu pravdy, nebo se bohapustě mýlit.


„Špalíček pravdy“ pod procentuálním poměrem a počtem hlasujících graficky vyjadřuje zastoupení správných odpovědí a stojí vždy na straně skutečnosti. Věřte Nevěřte, věříte?
 

Archiv minulých let: 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

Tvrzení měsíce prosince 2004:
V tomto měsíci zanikne vojenská základní služba, která byla na našem území zavedena v roce 1802 během napoleonských válek.
Pravda 9% (9) (93) 91% Lež

Ano, máte pravu vy! Všeobecná branná povinnost byla v rámci armády habsburské monarchie zavedena až v roce 1858. Aktivní služba trvala 8 let. V roce 1868 byla zkrácena na 3 roky a v roce 1912 na 2 roky. V době napoleonských válek byla „pouze“ celoživotní vojenská služba zrušena císařským patentem z 4.5.1802 a nahrazena službou po dobu 10 let u pěchoty, 12 let u jízdy a 14 let u dělostřelectva. V roce 1811 došlo k jednotnému stanovení délky vojenské služby na 14 let.
Tvrzení měsíce listopadu 2004:
Nejnižších početních stavů čs. armáda dosáhla k 1.3.1948, kdy se počet jejich příslušníků snížil na 132.800 osob.
Pravda 29% (25) (60) 71% Lež

Nejnižší početní stavy čs. armáda měla v letech 1924 až 1928, kdy se praktikovaly tzv. pohyblivé počty. Zákonem čís. 176/1924 Sb. byl dosavadní mírový počet vojska, stanovený původně zákonem čís. 196/1920 Sb. celoročně na 150 tisíc osob, snížen v období od 1. dubna do 30. září na 90 tisíc osob (v roce 1928 přechodně na 100 tisíc osob). Tento systém byl odstraněn 1.10.1928 zavedením ročního kontingentu nováčků povinných k presenční službě v počtu 70 tisíc branců podle zákona čís. 53/1927 Sb. a celkové počty vojska již nebyly omezovány zákonem.
Tvrzení měsíce října 2004:
Hodnost rotného v čs. poválečné armádě vždy patřila mezi praporčické hodnosti.
Pravda 16% (11) (58) 84% Lež

V červnu 1991 došlo na základě zákona č. 228/1991 Sb. k přesunutí hodnosti „rotný“ mezi tzv. poddůstojnické hodnosti, což bylo spojeno s přeřazením hodnosti „svobodník“ do kategorie „mužstvo“. Kopíroval se tím systém platný do září 1949. Návrat k původnímu stavu se uskutečnil až dnem 1.12.1999 na základě zákona č. 221/1999 Sb., kdy se zároveň od sboru praporčíků oddělil samostatný sbor rotmistrů. Současně vznikla hodnost štábního rotmistra a štábního praporčíka. Jen pro připomenutí. Od 1.7.1994 hvězdičky na důstojnických náramenících nebyly uspořádány do trojúhelníku, ale do přímky.
Tvrzení měsíce září 2004:
Hodnost štábního kapitána byla v čs. armáda zrušena společně s hodnostmi štábního rotmistra a štábního praporčíka v roce 1949.
Pravda 72% (54) (21) 28% Lež

Štábní kapitán přetrval v důstojnickém sboru čs. armády až do roku 1953, kdy došlo ke zrušení uvedené hodnosti. Z většiny štábních kapitánů se stali majoři, jen malá část z nich klesla o stupeň níže na kapitány nebo odešla z armády. Plukovníci od této doby na svých náramenících již nenosili čtyři hvězdičky uspořádané do písmene „T“, ale jen tři hvězdičky v podobě trojúhelníku. Současně o jednu klesl počet hvězdiček na náramenících majorů a podplukovníků. Ve stejném roce se z brigádních, divizních a sborových generálů stali generálmajoři, generálporučíci a generálplukovníci. Beze změny zůstala pouze hodnost armádního generála. Od 1.12.1999 mezi generálské hodnosti patří brigádní generál, generál major, generál poručík a armádní generál.
Tvrzení měsíce srpna 2004:
V čs. armádě existoval sbor poddůstojníků z povolání v letech 1948 až 1968.
Pravda 81% (58) (14) 19% Lež

Sbor poddůstojníků z povolání byl vytvořen 1.10.1949 a nahradil dosavadní sbor rotmistrů a sbor délesloužících poddůstojníků. Zahrnoval hodnosti četař, rotný a staršina. K jeho zrušení došlo 30.9.1960 a od 1.10.1960 místo něj vznikl sbor „praporčíků“, zahrnující šest rotmistrovských a praporčických hodností, tak jak je znala většina z Vás.
Tvrzení měsíce července 2004:
Vojenská základní služba byla z 24 měsíců na 12 měsíců zkrácena v dubnu 1990.
Pravda 9% (6) (59) 91% Lež

Je vidět, že většina z Vás ještě nezapomněla, že po určitou dobu vojenská základní služba v naší armádě trvala 18 měsíců. Dnem 14. března 1990 došlo na základě zákona č. 72/1990 Sb. ke zkrácení „vojny“ z 24 na 18 měsíců. Na 12 měsíců se presenční služba zredukovala teprve dnem 29. července 1993 za základě zákona č. 188/1993 Sb. K velké radosti mladší části mužské populace v současnosti nastoupili poslední branci k vykonání vojenské základní služby, která zanikne k 31.12.2004.
Tvrzení měsíce června 2004:
Do jednoho roku po listopadu 1989 opustil čs. armádu téměř stejný počet příslušníků velitelského sboru jako v letech 1948 až 1952.
Pravda 32% (32) (68) 68% Lež

Ač se to většině z Vás zdálo málo pravděpodobné, skutečně .... do jednoho roku po listopadu 1989 armádu opustil téměř stejný počet osob jako v průběhu tzv. očisty na přelomu 40. a 50. let. Důvody a podmínky odchodu však byly neporovnatelné. Nikdo nebyl popraven, nikdo nebyl uvězněn, nikomu nebyl zabaven majetek. Do 1.11.1990 z činné služby odešlo 12 tisíc důstojníků a praporčíků bývalé Čs. lidové armády, z toho přibližně polovina na vlastní žádost, čtvrtina pro nepodepsání nové přísahy a zbytek pro dovršení věkové hranice, zdravotní či služební nezpůsobilost nebo z jiných příčin. Celkem do konce roku 1992 čs. armádu opustilo 25 tisíc vojáků z povolání.
Tvrzení měsíce května 2004:
Po srpnu 1968 muselo čs. armádu opustit více než 5.000 tisíc příslušníků velitelského sboru.
Pravda 68% (101) (48) 32% Lež

Pro nesouhlas s politickým vývojem v Československu a rozmístěním Sovětské armády na našem území muselo čs. armádu v letech 1969 až 1972 opustit okolo 6.200 příslušníků velitelského sboru, z toho cca pět tisíc důstojníků a tisíc praporčíků. Po listopadu 1989 se část z nich do armády vrátila. Celkem bylo k 1.5.1991 reaktivováno 1.002 důstojníků a několik desítek praporčíků. Mezi ně např. patřil i pozdější náčelník generálního štábu a poradce prezidenta republiky arm. gen. Karel Pezl.
Tvrzení měsíce dubna 2004:
Z původních zhruba 6.000 příslušníků vládního vojska v roce 1945 sloužila v čs. armádě pět let po skončení II. světové války méně než polovina jeho příslušníků.
Pravda 68% (91) (43) 32% Lež

Bývalí příslušníci vládního vojska se v čs. armádě udrželi ve značných počtech poměrně dlouho. V roce 1951 v čs. armádě sloužilo 3.690 „vladařů“, v roce 1956 ještě 2.370 osob a v roce 1969 okolo 560. Většinou se jednalo o níže postavené příslušníky. Z řad vládního vojska ale pocházel i náčelník generálního štábu v letech 1952 až 1958 genplk. Václav Kratochvíl, který se ovšem aktivně zúčastnil domácího odboje, za což byl v roce 1940 zatčen a uvězněn. Elita vládního vojska byla po skončení války z čs. armády samozřejmě propuštěna na dovolenou s čekaným a později přeložena do výslužby.
Tvrzení měsíce března 2004:
V letech 1948 až 1952 vzrostl počet členů KSČ v řadách důstojnického sboru čtyřnásobně.
Pravda 56% (98) (78) 44% Lež

Stačil kousek a nejistotu Vás nahlodala, ovšem pravda opět stála na Vaší straně. Pokud k 1.2.1948 bylo mezi důstojníky 15,4% členů KSČ, tak k 1.1.1952 se již jednalo o 61,7%. Organizovanost důstojnického sboru v KSČ stoupala i později. V roce 1960 dosáhla 74,2% a v 80. letech až 84%. Tomuto nárůstu výrazně napomohla i personální změna ve složení velitelského sboru prováděná formou tzv. očisty a souběžně probíhajícího náboru. Pokud v roce 1952 tvořili důstojnický sbor z 66,5% příslušníci, kteří se vojáky z povolání stali až po únoru 1948, tak v roce 1960 šlo již o 94%.
Tvrzení měsíce února 2004:
Po únoru 1948 bylo vzhledem k obvinění z protistátní činnosti popraveno více než 20 příslušníků velitelského sboru čs. armády.
Pravda 58% (91) (66) 42% Lež

V otázce obětí února 1948 si až tak jisti nejste. Každopádně jsme Vám předložili čistý fakt. Z řad velitelského sboru na základě obvinění z protistátní činnosti skončilo na popravištích 22 jeho příslušníků. Prvním popraveným se 21.6.1949 stal div. gen. Heliodor Píka a posledním 2.5.1955 mjr. Ctibor Novák. Soudní procesy postihli jak bývalé příslušníky prvorepublikové armády (např. pplk. gšt. Josef Gonic popravený 18.7.1949 nebo pplk. gšt. Josef Robotka popravený 12.11.1952), tak osoby, které do čs. armády vstoupili až po únoru 1948 (čet. z pov. Alois Jeřábek popravený 5.12.1953). Památka nezákonně popravených byla uctěna 27.10.1998 odhalením pamětní desky na budově Generálního štábu AČR.
Tvrzení měsíce ledna 2004:
V čs. armádě nesloužili v generálských hodnostech ve stejné době otec se synem.
Pravda 23% (15) (51) 77% Lež

Tentokrát se nám podařilo Vás nachytat. V čs. armádě skutečně nesloužili v generálských hodnostech ve stejné době otec se synem. V některých případech sice syn generálské hodnosti dosáhl, ale nikdy v době aktivní služby otce. Nejblíže byl brigádní generál Jaroslav Červinka (povýšen v roce 1928), jehož otec divizní generál Jaroslav Červinka odešel do výslužby v roce 1924. Historie ale zaznamenala souběžnou službu bratrů v generálské hodnosti. Jednalo se o divizního generála Bedřicha Rumla (zástupce velitele II. sboru, na brigádního generála povýšen v roce 1933) a generála intendance Josefa Rumla (velitel Vysoké intendantské školy, povýšen v roce 1937).

Archiv minulých let: 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001

 
TOPlist